Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 37/1961 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství

Částka 15/1961
Platnost od 25.04.1961
Účinnost od 19.03.1961
Zrušeno k 17.10.1996 (54/2000 Sb. m. s.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

37

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 8. dubna 1961

o Úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství


Dne 4. listopadu 1960 byla v Praze podepsána Úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství.

President republiky Úmluvu ratifikoval dne 31. prosince 1960 a ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti dne 17. února 1961.

Podle svého článku 10 Úmluva vstoupila v platnost dne 19. března 1961.


České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.


V z. dr. Gregor v. r.


ÚMLUVA

mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství

President Československé socialistické republiky a Presidiální rada Maďarské lidové republiky,

majíce na zřeteli, že se vyskytuje určitý počet osob, které obě Smluvní strany podle svého zákonodárství považují za své občany,

vedeni přáním, aby případy dvojího státního občanství byly odstraněny tím způsobem, že si dotčené osoby zvolí státní občanství jedné z obou Smluvních stran na základě dobrovolnosti,

rozhodli se uzavřít tuto Úmluvu a jmenovali svými zmocněnci:

president Československé socialistické republiky

Václava Davida,

ministra zahraničních věcí

Československé socialistické republiky,

Presidiální rada Maďarské lidové republiky

Józsefa Marjai,

mimořádného a zplnomocněného velvyslance Maďarské lidové republiky v Československé socialistické republice,

kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:

Článek 1

Osoby, které obě Smluvní strany považují na základě svého právního řádu za své občany, mohou se podle této Úmluvy rozhodnout, které státní občanství si hodlají podržet.

Článek 2

1. Osoby, na něž se tato Úmluva vztahuje, které žijí na území jedné ze Smluvních stran a chtějí si zvolit státní občanství druhé Smluvní strany, podají o tom písemné prohlášení zastupitelskému úřadu této druhé Smluvní strany.

2. Osoby, na něž se tato Úmluva vztahuje, které žijí na území třetího státu, podají prohlášení o zvolení státního občanství zastupitelskému úřadu státu, jehož státní občanství si chtějí zvolit.

3. Pro podání prohlášení o zvolení státního občanství se stanoví lhůta jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost.

Článek 3

1. K podání prohlášení podle článku 2 jsou oprávněny zletilé osoby.

2. Za zletilé osoby podle této Úmluvy se považují osoby, které dovršily 18. rok věku nebo i osoby mladší, pokud vstoupily v manželství.

Článek 4

1. Nezletilé děti následují ve státním občanství rodiče, mají-li oba rodiče podle této Úmluvy totéž státní občanství nebo žije-li pouze jeden z rodičů.

2. Má-li nebo zvolí-li si jeden z rodičů státní občanství jedné Smluvní strany a druhý má nebo si zvolí státní občanství druhé Smluvní strany, státní občanství jejich nezletilých dětí, majících dvojí státní občanství, určuje se dohodou rodičů, vyjádřenou jejich společným prohlášením učiněným ve lhůtě stanovené v článku 2. Nedojde-li k takové dohodě, děti podrží státní občanství Smluvní strany, na jejímž území mají trvalé bydliště v den uplynutí uvedené lhůty.

3. Nezletilé děti, mající dvojí státní občanství, jejichž jeden z rodičů žije na území jedné a druhý na území druhé Smluvní strany nebo na území třetího státu, podrží státní občanství toho z rodičů, u něhož jsou ve výchově, jestliže mezi rodiči nedošlo k jiné dohodě.

4. Nezletilé děti, mající dvojí státní občanství a žijící na území třetího státu, v případě, že o jejich státním občanství nedojde mezi rodiči k dohodě, podrží státní občanství Smluvní strany, na jejímž území měly trvalé bydliště před odjezdem za hranice. Narodilo-li se dítě na území třetího státu, rozhoduje trvalé bydliště rodičů před jejich odjezdem za hranice.

5. Nezletilé děti, jejichž rodiče zemřeli nebo jsou neznámého pobytu, podrží státní občanství Smluvní strany, na jejímž území žijí v den skončení lhůty uvedené v článku 2.

Článek 5

Smluvní strany si navzájem vymění nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 seznamy osob, jež si podle této Úmluvy zvolily jejich státní občanství.

Článek 6

1. Osoby, na něž se vztahuje tato Úmluva, budou považovány výhradně za státní občany té Smluvní strany, jejíž státní občanství si zvolily.

2. Zjistí-li Smluvní strana, které bylo prohlášení o volbě státního občanství podáno, že prohlašující není podle jejího právního řádu jejím státním občanem, je třeba míti za to, jako by prohlášení neučinil.

3. Osoby, které mají dvojí státní občanství a během lhůty stanovené v článku 2 prohlášení o zvolení státního občanství nepodají, budou považovány výhradně za občany Smluvní strany, na jejímž území žijí.

4. Osoby s dvojím státním občanstvím, žijící na území třetího státu, které nepodají prohlášení o zvolení státního občanství podle článku 2, budou považovány za občany Smluvní strany, na jejímž území měly před odjezdem za hranice trvalé bydliště.

Článek 7

Osoby, které budou žít na území jedné Smluvní strany poté, kdy si zvolily podle této Úmluvy státní občanství druhé Smluvní strany, budou v postavení cizinců.

Článek 8

1. V případech, kdy po uplynutí lhůty stanovené v článku 2 vznikne dvojí státní občanství u dětí, rozhoduje o volbě státního občanství jedné ze Smluvních stran dohoda rodičů, oznámená příslušnému matrikáři (na území třetího státu zastupitelskému úřadu) jejich společným prohlášením do jednoho roku po narození dítěte.

2. Nedojde-li k takové dohodě, bude dítě státním občanem Smluvní strany, na jejímž území bude mít trvalé bydliště v den narození. Dítě, narozené na území třetího státu, bude mít státní občanství Smluvní strany, na jejímž území měli jeho rodiče před odjezdem za hranice trvalé bydliště.

3. Smluvní strany vyhotoví každoročně seznamy dětí, které budou státními občany druhé Smluvní strany podle odstavců 1 a 2. Seznamy za uplynulý rok si vymění vždy do konce prvního čtvrtletí roku následujícího.

Článek 9

Prohlášení o zvolení státního občanství podle této Úmluvy nepodléhá žádným poplatkům.

Článek 10

1. Smluvní strany se dohodly, že pro informaci dotčených osob bude tato Úmluva po nabytí platnosti uveřejněna v denním tisku.

2. Tato Úmluva bude ratifikována. Vstoupí v platnost třicátého dne po výměně ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Budapešti.

Tato Úmluva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a maďarském. Obě znění mají stejnou platnost.

Na důkaz toho zmocněnci Úmluvu podepsali a opatřili pečetí.

V Praze dne 4. listopadu 1960.

Za Maďarskou lidovou republiku

J. Marjai v. r.

Za Československou socialistickou republiku

V. David v. r.

Přesunout nahoru