Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 146/1961 Sb.Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva

Částka 68/1961
Platnost od 12.12.1961
Účinnost od 01.01.1962
Zrušeno k 01.01.1991 (389/1990 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

146

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 8. prosince 1961,

kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva

Ministerstvo financí stanoví podle § 26 odst. 2 zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva (dále jen "zákon"):


ODDÍL I

Daňová povinnost

K § 2

(1) Fyzické osoby, které mají v Československé socialistické republice bydliště nebo se zde zdržují alespoň po dobu jednoho roku, podléhají bez ohledu na státní občanství dani z příjmů z tuzemska i z ciziny. Fyzické osoby, které nemají v Československé socialistické republice bydliště, ani se zde nezdržují alespoň po dobu jednoho roku, podléhají dani pouze z příjmů, jejichž zdroj je v Československé socialistické republice.

(2) Příjmy pobírané z ciziny se od daně osvobozují, jestliže byly v cizině zdaněny stejnou nebo obdobnou daní. Toto ustanovení se nepoužije na příjmy ze států, s nimiž Československá socialistická republika sjednala smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Mohou-li být příjmy pobírané z ciziny zdaněny podle smluv o zamezení dvojího zdanění i v druhém smluvním státě, v němž je jejich zdroj, odečte se na žádost poplatníka od daně vypočtené v tuzemsku daň zaplacená v cizině. Částka daně, která se odečte, však nemůže překročit částku daně, kterou může podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění vybrat stát, ze kterého byl příjem pobírán, ani poměrnou část československé daně vypočtené z ročního úhrnu všech příjmů podrobených dani připadající na celkový příjem přijatý z ciziny. Cizí měny se pro účely této daně přepočítají na československé koruny podle zvláštního předpisu.

(3) Dani podrobenými příjmy jsou jak příjmy peněžní, tak naturální. K naturálním příjmům patří jak hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě, tak plnění v pracovních výkonech nebo jakýchkoli jiných majetkových výhodách.

(4) Dani podléhají zejména příjmy z živností, řemesel a jiných výdělečných činností, jestliže nejsou provozovány v pracovním nebo jemu podobném poměru, příjmy z domovního majetku, z pozemků, které nejsou součástí zemědělské výroby podrobené zemědělské dani, jakož i příjmy z využití majetkových předmětů a práv. Dani podléhají rovněž úroky z cenných papírů a půjček, nikoli však úroky z úsporných vkladů a úroky z devizových účtů fyzických osob, zřízených u devizových bank a vedených jako depozitum v cizí měně.

(5) Dani podléhají též příjmy z prodeje a využívání sbírek, které poplatník získal sběratelskou činností. Za sběratelskou činnost se z hlediska zdanění považuje opatřování jednotlivých předmětů (sběrem, nákupem, nálezem apod.) včetně jejich případné úpravy a uspořádání do souboru sbírky. Základem daně je v těchto případech rozdíl mezi celkovým příjmem a výdaji vynaloženými na jeho dosažení za běžný rok i léta dřívější.

(6) U dědiců po osobách literárně a umělecky činných, vyjma vdov a nezletilých dětí po těchto osobách, podléhají dani příjmy ze zděděných autorských práv a jejich využití, jakož i příjmy z prodeje majetkových předmětů, které zhotovil zůstavitel (např. obrazy, sochy). Při zdaňování příjmů z prodeje zděděných majetkových předmětů započte se do základu daně toliko rozdíl mezi příjmem z realizace a hodnotou zjištěnou při projednávání dědictví.

(7) Do zdanitelného příjmu se nezapočítávají:

a) pojistné náhrady přijaté podle pojistné smlouvy o osobním a majetkovém pojištění, popřípadě z povinného pojištění,

b) částky přijaté z dědictví, darem nebo jiným bezúplatným věnováním, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6,

c) částky přijaté ze zcizení majetku patřícího poplatníkovi, nejde-li o prodej podle odstavce 5 a o prodej spekulační (srov. odstavec 20).

d) výhry na losy a výherní vkladní knížky a příjmy ze sázek a her,

e) náhrada za utrpěnou škodu,

f) úhrady na osobní potřeby podle zákona o právu rodinném (i mezi rozvedenými manžely) a státní dětské příspěvky (§ 11 až 14 zákona č. 69/1952 Sb.),

g) podpory poskytované kulturními fondy zřízenými podle § 73 zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském,

h) příjmy z československých státních cen, z československých veřejných soutěží, čestné důchody národních umělců a příjmy osvobozené podle zvláštních zákonných ustanovení,

i) příjmy ze sběru léčivých rostlin vykupovaných farmaceutickými závody,

j) příjmy z organizovaného sběru odpadových surovin prováděného školní mládeží a dětmi připravujícími se na budoucí povolání,

k) příjmy nepřesahující 6 000 Kčs: ze sběru odpadových surovin prováděného jinými osobami, než které jsou uvedeny pod písmenem j), z prodeje sena sklizeného na jiných pozemcích, než na kterých je občany provozována zemědělská výroba zakládající povinnost k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby, ze sběru lesních plodin a z pěstování i sběru hlemýžďů.

K § 4

Zdaňovací období

(8) Přestane-li poplatník během roku vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastane úplný zánik jeho daňové povinnosti, může mu být daň vyměřena ještě před uplynutím roku, v němž jeho daňová povinnost zanikla. Daň je v tomto případě splatná do 15 dnů po doručení platebního výměru.

K § 5

Základ daně

(9) Při stanovení základu daně přihlíží se jen k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje. Při zdanění příjmů ze spekulačních prodejů se postupuje podle odstavce 20. Jestliže zdanitelný příjem je výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, může orgán vykonávající správu daně rozdělit základ daně na tolik částí, po kolik roků tato činnost trvala, nejvýše však na tři části. Daň z celkového příjmu se v těchto případech stanoví součtem daně vypočtené z rozdělených základů na jednotlivé roky.

(10) K pohledávkám a zásobám na počátku a na konci roku se nehledí. Při zániku daňové povinnosti zdaní se však zbylé zásoby spolu s příjmem dosaženým v roce, v němž daňová povinnost zanikla. Zbylé zásoby se ocení částkou, jaké by se pravděpodobně dosáhlo při jejich realizaci v době zániku daňové povinnosti. Totéž platí o pohledávkách, nejsou-li nedobytné. Budou-li zásoby, které byly zdaněny při zániku daňové povinnosti, později převedeny bezplatně organizaci socialistického sektoru, vyloučí národní výbor na žádost poplatníka podanou nejpozději do tří let od konce roku, v němž k zdanění došlo, hodnotu původně zdaněných zásob ze základu daně a vyměření daně opraví.

(11) Celkovým příjmem poplatníka se rozumí úhrn příjmů ze všech příjmových zdrojů. U příjmů z výdělečné činnosti je poplatníkem osoba, která tuto činnost vykonává a pobírá z ní příjmy. Na osobu, která vypomáhá ve výdělečné činnosti poplatníka, se celkový dosažený příjem z této činnosti nerozděluje. Odměna za výpomoc je u této osoby samostatným zdanitelným příjmem. Vykonává-li výdělečnou činnost společně více osob, nebo podílí-li se na příjmu z využití majetkových předmětů a práv více osob, tvoří jeden daňový subjekt a daň se vyměří kterékoliv osobě z nich. Kromě příjmů ze společné výdělečné činnosti a z příjmů z budov, které plynou manželům (druhovi a družce) a jejich nezletilým dětem, se ostatní příjmy nesčítají a nezdaňují dohromady, nýbrž daň se vyměří a předepíše vždy té osobě, která pobírá příjem podrobený dani. Má-li však jedna osoba různé druhy příjmů, sečtou se a zdaní se jí všechny tyto příjmy dohromady.

(12) Každá z osob společně zdaněných je zavázána rukou společnou a nerozdílnou zaplatit celou předepsanou daň.

(13) U poplatníků, kteří vedou o své činnosti účetní zápisy odpovídající předpisům o účetní evidenci, je daňovým základem rozdíl mezi výnosy a náklady za kalendářní rok, za který se daň vyměřuje. Přitom se posuzují jednotlivé položky výnosů a nákladů co do zdanitelnosti a odčitatelnosti stejně jako příjmy a výdaje poplatníků, kteří účetní zápisy nevedou.

(14) Výdaji vynaloženými na dosažení příjmu jsou výdaje, které souvisí s některým pramenem příjmu a musely být učiněny, aby příjmu z tohoto pramene bylo dosaženo. Takovými výdaji jsou například u řemeslníků a živnostníků výdaje na suroviny a materiál, výdaje na nájemné a udržování zvláštních provozních místností, výdaje na otop, elektrický proud, pohonné hmoty a výdaje na běžnou opravu inventáře, u povozníků výdaje na udržování tažných zvířat, na nájemné a udržování stájí, na opravu inventáře apod.

(15) Výdaji vynaloženými na dosažení příjmu nejsou však výdaje na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny, mzdy a odměny vyplacené manželce a jiným vyživovaným osobám, které pomáhají poplatníkovi v jeho výdělečné činnosti, výdaje na zlepšení a rozmnožení poplatníkova majetku, odpisy pro opotřebení nebo znehodnocení, ztráty na majetku, pojistné všeho druhu (s výjimkou poplatníkova příspěvku na nemocenské pojištění za jeho zaměstnance), daně a poplatky (s výjimkou domovní daně a dřívější živnostenské daně), pokuty, penále apod.

(16) Převyšují-li výdaje vynaložené na dosažení příjmu z určitého pramene příjem z tohoto pramene dosažený, lze je odečíst od celkového příjmu poplatníkova jen do výše příjmu dosaženého z tohoto pramene. Nelze tedy ztrátu utrpěnou u některého příjmového pramene kompenzovat s příjmy z ostatních pramenů. Má-li poplatník více budov, lze považovat všechny budovy téhož druhu (například dva činžovní domy, nikoli však činžovní dům a rodinný dům, z něhož se vyměřuje domovní daň podle zastavěné plochy) patřící témuž vlastníku za jeden pramen příjmů. Za tohoto předpokladu lze odečítat ztrátu z jednoho domu od výnosu druhého domu.

(17) Příjmem z budov se rozumí skutečně přijaté nájemné ve smyslu § 10 zákona o domovní dani. Příjmem z budov proto není cena užívání budov anebo jejich částí, které poplatník užívá se svou rodinou nebo které přenechal jiným osobám k užívání zdarma. Rovněž není příjmem z budov cena užívání bytů služebních a naturálních přenechaných zaměstnancům poplatníka zdarma nebo za plat včítaný do mzdy, pokud výdaje na tyto zaměstnance lze považovat za výdaje vynaložené na dosažení dani podrobeného příjmu. Příjmem z budov je však úplata placená domovníkem za větší byt, než jaký mu jako naturální přísluší.

(18) Jako výdaje vynaložené na dosažení příjmů z budov lze odečíst od nájemného zaplacenou domovní daň, dále výdaje vynaložené na udržování a správu budov a na úroky z hypotekárních dluhů. U budov, z nichž se odvádí nájemné na zvláštní účty nájemného u státních spořitelen, odečte se též částka převedená z těchto účtů na účty oprav. Jako výdaje vynaložené na dosažení příjmů nelze odečíst amortizaci a pojistné z pojištění budov. Není-li budova zcela pronajata, lze výdaje odečíst od nájemného jen poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy.

(19) Nemůže-li poplatník výdaje vynaložené na dosažení příjmů prokázat hodnověrnými doklady nebo jde-li o poplatníky, kteří si výdaje obvykle nezaznamenávají a doklady neuschovávají, lze výdaje odečíst od dosaženého příjmu paušální částkou, a to:

a) u příjmu z podnájmu až do výše dvou třetin,

b) u příjmů ze sběratelské činnosti a ze svozu dřeva z oblastí postižených kalamitou až do 50 %,

c) u příjmů z chovu domácího zvířectva a ze svozu dřeva, nejde-li o případ uvedený pod písmenem b) až do 40 %,

d) u příjmů, za odprodej preparovaných zvířat a za přechodné ubytování až do 30 %,

e) u příjmů v ostatních případech shora neuvedených až do 10 %.

(20) Dani podléhají příjmy ze spekulačního prodeje. Za příjmy ze spekulačního prodeje se považují příjmy z realizace předmětů, které si poplatník opatřil s cílem se ziskem je prodat nebo směnit. Základem daně je rozdíl mezi cenou zcizovací a mezi pořizovacími nebo výrobními a nabývacími výdaji za běžný rok i léta dřívější.

ODDÍL II

K § 7

Sazba daně

(21) Pro výpočet daně se základ zaokrouhluje na 100 Kčs nahoru.

(22) Daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

K § 8

(23) Daň se zvýší, provozuje-li poplatník jakoukoli výdělečnou činnost po živnostensku, tj. soustavně a s úmyslem dosáhnout zisku. Pro daňovou povinnost není rozhodující, zda jde o činnost provozovanou na základě živnostenského oprávnění, či bez tohoto oprávnění. Nerozhoduje také, zda živnost je výlučným povoláním poplatníkovým, či zda ji provádí jako vedlejší povolání, a to popřípadě i vedle zaměstnání vykonávaného v pracovním poměru. Při stanovení výše přirážky se přihlédne pouze k příjmům z výdělečné činnosti provozované po živnostensku, jsou-li s těmito příjmy zdaňovány současně i příjmy z jiných pramenů.

(24) Zvýšení daně podle § 8 se nepředepisuje poplatníkům, kteří provádějí výdělečnou činnost jen ojediněle a v nepatrném rozsahu, dále poplatníkům, kteří provozují soukromé vyučování (cizím jazykům, hudbě apod.), lékařům, dentistům a jiným příslušníkům tzv. svobodných povolání a mistrům houslařům. Zvýšení daně podle § 8 se dále nepředepisuje kamelotům, neprodávají-li noviny a časopisy ve vlastních novinových stáncích a nepřesahuje-li základ daně z příjmů obyvatelstva částku 15 000 Kčs.

(25) Byla-li živnost provozována pouze část roku, stanoví se minimální částka zvýšení podle § 8 přiměřeně době, po kterou byla živnost v roce provozována. Byla-li živnost provozována například od 15. ledna do 10. září, sníží se minimální částka z 800 Kčs na 600 Kčs, neboť v říjnu až prosinci nebyla živnost provozována. U sezónních živností (například sadařství) k takovéto úpravě nedojde.

K § 9

Stanovení daně paušální částkou

(26) Za drobné živnostníky se pro účely vyměření daně považují poplatníci, u nichž podle skutečnosti za poslední dva roky nebo podle předpokladu na běžný rok základ daně nepřesáhl a nepřesáhne částku 20 000 Kčs; stejně se posuzují i poplatníci provozující výdělečnou činnost na základě vydaného povolení.1) Provozovateli lidové zábavy jsou zejména provozovatelé houpaček, kolotočů, střelnic apod.

(27) Paušální částku stanoví národní výbor podle rozsahu provozované činnosti, očekávaného příjmu a se zřetelem na ostatní skutečnosti rozhodné pro zdanění, zejména též s přihlédnutím k zvýšení daně podle § 8 a 10 a snížení daně podle § 10.

K § 10

Zvýšení a snížení daně

(28) Pro zvýšení a snížení daně je rozhodný stav 31. prosince roku, za který se daň vyměřuje. Zanikla-li daňová povinnost před uplynutím roku, za který se daň vyměřuje, je rozhodný stav v době zániku daňové povinnosti.

(29) Za vyživované osoby se uznávají:

a) - nezletilé a zletilé děti poplatníka (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které náleží přídavky na děti nebo výchovné, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti. Jestliže náleží v uvedených případech přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na dvě a více dětí, uzná se z celkového počtu těchto dětí pro účely této daně za vyživovanou osobou pouze jedno dítě;

- nezletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na výši vlastního příjmu;

- zletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti a nemají-li vlastní příjem přesahující 8 280 Kčs ročně;

b) - manželka nebo družka, popřípadě manžel nebo druh, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na jejich vlastní příjem;

c) - děti z rozvedeného manželství, děti z manželství, v němž poplatník - aniž by byl rozveden - nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti zrozené mimo manželství, nežijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedena nebo i bez rozvodu s ním nežije ve společné domácnosti, platí-li jim poplatník výživné určené nebo schválené soudem. Nebylo-li výživné určeno nebo schváleno soudem, uznávají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, platí-li jim výživné alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované. Manželka a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, se však uznávají za jím vyživované jen tehdy, nemají-li vlastní příjem přesahující 8 280 Kčs ročně;

d) - jiné osoby, tedy i osoby, které nejsou k poplatníkovi v příbuzenském vztahu, žijí-li s ním ve společné domácnosti a nemají-li vlastní příjem přesahující částku 8 280 Kčs ročně.

Přechodný pobyt osob uvedených pod písmeny a) a b) mimo společnou domácnost s poplatníkem není na závadu tomu, aby tyto osoby byly uznány za jím vyživované.

Při stanovení výše příjmu osob, které se uznávají za vyživované, se nepřihlíží ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, k přídavkům na děti a k výchovnému, k mateřskému příspěvku, k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, k výživnému poskytovanému dítěti, k sirotčímu důchodu, u dětí připravujících se na budoucí povolání ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytované stravy a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které jsou poskytovány studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách, a k příležitostným výdělkům.

(30) Děti, na které nenáleží přídavky na děti nebo výchovné, se uznávají za vyživované osoby za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro jejich uznání a poplatník předloží národnímu výboru ve lhůtě k podání přiznání k dani za uplynulý rok prohlášení o tom, že jemu, ani jiné osobě nebo organizaci nenáleží přídavky na tyto děti ani výchovné.

(31) Táž osoba může být uznána za vyživovanou osobu pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Daň se sníží jen tehdy, nebyla-li poplatníkovi z téhož důvodu snížena daň ze mzdy nebo zemědělská daň.

K § 12

Daněprosté minimum

(32) Přesahuje-li základ daně 2 400 Kčs, vyměří se daň z celé částky, nikoli jen z částky přesahující 2 400 Kčs.

K § 13

Sleva na dani

(33) Za invalidního se považuje živnostník, který pobírá invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo jehož zdravotní stav odpovídá podmínkám pro přiznání takového důchodu.

(34) Za přestárlého se považuje živnostník, který v roce rozhodném pro zdanění dokončil 65. rok svého věku.

(35) Skutečnosti odůvodňující slevu daně je třeba uplatnit v přiznání k dani z příjmů obyvatelstva za příslušný rok. Zároveň je poplatník povinen prokázat skutečnosti odůvodňující nárok na snížení daně. Invalidita se prokazuje rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečně invalidního důchodu nebo posudkem vedoucího lékaře posudkové služby sociálního zabezpečení. Je-li invalidita trvalého rázu, platí posudek jednou předložený i na léta příští.

ODDÍL III

Všeobecná ustanovení

K § 15

Přiznání

(36) Přiznání do 31. ledna je povinna podat příslušnému místnímu národnímu výboru (§ 17 zákona a odstavec 42 této vyhlášky) každá fyzická osoba, která měla v uplynulém roce sama, popřípadě s osobami, s nimiž se společně zdaňuje, dani podrobený příjem přesahující po odečtení výdajů vynaložených na jeho dosažení částku 400 Kčs. Mimoto je povinen podat přiznání každý, kdo byl k tomu národním výborem vyzván.

(37) Jde-li o příjmy z budov, je poplatník (manžel nebo manželka, druh nebo družka) povinen uvést v přiznání též příjmy z budov druhého manžela (druha nebo družky) a nezletilých dětí, kteří s ním žijí ve společné domácnosti.

(38) Pobírá-li poplatník příjem z budov, z pronájmu věcí nebo z podnájmu, platí předpis daně provedený ze základu nepřesahujícího 3 000 Kčs za jeden kalendářní rok i pro následující rok, jestliže poplatník podáním přiznání nepožádá, aby mu byla daň znovu vyměřena, nebo jestliže nedojde ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně (například ke změně v počtu vyživovaných osob, získání dalšího příjmu podrobeného dani).

(39) Zvýšení daně podle § 15 odst. 3 se vypočítává z výsledné daně, tj. z daně včetně zvýšení podle § 8 a 10, popřípadě snížení podle § 10.

K § 16

(40) Přestal-li poplatník během roku vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, je povinen zároveň s oznámením podle § 16 zákona podat národnímu výboru též přiznání k dani za běžný rok.

(41) Oznamovací povinnost se nevztahuje na poplatníky, kteří mají jen nahodilé (jednorázové) dani podrobené příjmy, které se zpravidla neopakují. Povinnost podat přiznání k dani po uplynutí roku není tím však dotčena.

K § 17

Vyměření daně

(42) Zanikla-li daňová povinnost před uplynutím roku, je k vyměření daně příslušný místní národní výbor, v jehož obvodu měl poplatník bydliště v době zániku daňové povinnosti.

K § 19

Placení daně

(43) Rozdíl mezi částkou, kterou byl poplatník povinen zaplatit podle § 20 zákona na zálohách, a částkou, kterou si poplatník vypočetl po uplynutí roku jako svou daňovou povinnost, je povinen zaplatit do 31. ledna.

(44) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než jak si ji poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.

K § 20

(45) Poslední roční daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl jako daňovou povinnost za uplynulý rok, a po doručení platebního výměru částka stanovená tímto výměrem.

(46) Je-li daň předepsána platebním výměrem vyšší než daň, kterou si poplatník sám vypočetl, je poplatník povinen doplatit již splatné zálohy na výši odpovídající dani předepsané platebním výměrem, a to do 15 dnů po jeho doručení.

(47) Podléhal-li poplatník v uplynulém roce dani jen za část roku, vypočte národní výbor, kolik by činila daň, kdyby podléhal dani za celý rok, a podle takto zjištěné roční daňové povinnosti pak stanoví čtvrtletní zálohy na daň za běžný rok.

(48) Novým poplatníkům může národní výbor stanovit zálohy na daň (§ 20 zákona) přihlížeje k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně (například k počtu vyživovaných osob, k rodinným poměrům). Novým poplatníkům se stanoví zálohy na daň zejména v těch případech, kde by pozdější vybrání daně mohlo být ohroženo.

(49) Národní výbor může na žádost snížit zálohy na daň, jestliže se dani podrobený příjem poplatníka v běžném roce podstatně snížil proti roku předcházejícímu.

(50) Zaplacené zálohy se započtou na daň, kterou je poplatník povinen podle § 19 odst. 1 zákona zaplatit do 31. ledna po uplynutí roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě na daň, která bude poplatníkovi vyměřena platebním výměrem.

(51) Přestal-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, není povinen platit zálohy na daň počínajíc kalendářním čtvrtletím, které následuje po úplném zániku daňové povinnosti.

K § 22

Záznamní povinnost

(52) Národní výbor může uložit poplatníkům, kteří provozují výdělečnou činnost:

a) aby vedli denní záznam o tržbách a jiných příjmech z výdělečné činnosti a o výdajích spojených s touto činností, uskutečněných jak v hotovosti, tak prostřednictvím běžného účtu u peněžního ústavu, s uvedením čísel jednotlivých příslušných dokladů;

b) aby pořadově číslovali počínajíc číslem 1 pro každý rok doklady k záznamu uvedenému pod písm. a);

c) aby uschovávali záznamy a doklady uvedené pod písm. a) a b) po dobu pěti roků následujících po roku, kterého se týkají.

(53) Záznamní povinnost uloží národní výbor zejména v případech, kdy poplatník vykonává výdělečnou činnost ve větším rozsahu, kdy je ztížena kontrola zdanitelných příjmů (například provozovna ve větším městě, druh obchodu) nebo kdy je nebezpečí daňového úniku.

K § 24

Součinnost

(54) Socialistické organizace jsou povinny na výzvu národního výboru srážet zálohy na daň z příjmů obyvatelstva při výplatách úhrad jednotlivým poplatníkům za dodávky zboží, práce a služby, jde-li o úhrady nepodrobené dani ze mzdy, dani z literární a umělecké činnosti nebo dani zemědělské. Povinnost srážet zálohy na daň z příjmů obyvatelstva neuloží národní výbor tehdy, jde-li o úhrady za dodávky zemědělských výrobků (včetně léčivých rostlin), za dodávky lesních plodin (borůvek, hub apod.) a za sběr odpadových surovin.

(55) Národní výbor může uložit, aby srážka byla provedena až do výše 50 % vyplacené úhrady; přitom uvede, na který účet se má srážka odvést. Srážka se neprovede, nečiní-li úplata za celou sjednanou dodávku, práci nebo službu více než 400 Kčs.

(56) Sraženou zálohu odvede vyplácející organizace národnímu výboru příslušnému podle bydliště příjemce s uvedením, že jde o zálohovou srážku na daň z příjmů obyvatelstva, a uvede přesnou adresu příjemce a částku výplaty, ze které byla záloha sražena. Sraženou zálohu je nutno odvést, činí-li více než 200 Kčs, nejpozději do 3 dnů po provedení výplaty, jinak nejpozději do 3 dnů po uplynutí měsíce, v němž byla výplata provedena.

(57) Národní výbor je dále oprávněn uložit socialistické organizaci, aby poukazovala úhradu poplatníkovi za jeho dodávky, práce nebo služby, přesahuje-li částku 100 Kčs, na jediný běžný účet poplatníka zřízený u státní spořitelny, v jejímž obvodu má poplatník bydliště. Před poukázáním úhrady na jediný běžný účet poplatníka provede vyplácející organizace srážku zálohy na daň z příjmů obyvatelstva podle odstavců 54 až 56 této vyhlášky.


ODDÍL IV

Závěrečná ustanovení

K § 28

(58) Platby na živnostenskou daň za rok 1961 se započtou na úhradu daně z příjmů obyvatelstva za rok 1961. Platby na živnostenskou daň za rok 1960 a léta dřívější, jestliže došly v roce 1961, odečtou se od dosažených příjmů při vyměření daně za rok 1961.

Účinnost

(59) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1962; použije se jí poprvé při vyměření daně z příjmů obyvatelstva za rok 1961.


První náměstek ministra: inž. Sucharda v. r.

Poznámky pod čarou

1) Podle zásad č. 20/1965 Sb., pro poskytování některých služeb a oprav na základě povolení národního výboru, podle vyhlášky č. 104/1965 Sb., o soukromém vyučování v oboru umění a v oboru cizích jazyků, se změnami podle zákonů č. 146/1971 Sb., příl. B, pol. 26 a č. 159/1971 Sb., příl. D, pol. 25 a podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/1968 Sb., se kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971 Sb.

Přesunout nahoru