Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky komentářů

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 144/1961 Sb.Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani

Částka 68/1961
Platnost od 12.12.1961
Účinnost od 01.01.1962
Zrušeno k 01.01.1993 (338/1992 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

144

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 8. prosince 1961,

kterou se provádí zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani

Ministerstvo financí stanoví podle § 24 odst. 2 č. 1 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani (dále jen "zákon"):


Oddíl I

Daňová povinnost

K § 2

(1) Domovní dani podléhají budovy zřízené a určené podle své hospodářské povahy k trvalým účelům bez zřetele na to, jakého materiálu bylo při jejich zřízení použito. Budovou se rozumí každé stavení, i když je zřízeno v zemi. Časové omezení trvání budovy není však na překážku povinnosti k dani.

(2) Za budovy zřízené k trvalým účelům nelze považovat například budovy postavené na dobu provádění určité stavby (staveništní zařízení, kantýny, šatny), prodejní stánky na veřejném prostranství, kabiny na břehu řek apod.

(3) Domovní dani podléhají budovy (jejich části), které slouží obytným účelům, výrobě, obchodu nebo poskytování služeb, garáže apod. Dani podléhají též chaty, altány apod., jestliže výměra zastavěné plochy činí nejméně 8 m2.

(4) Budovami, které jsou v socialistickém vlastnictví, jsou zejména budovy,

a) které jsou národním majetkem a byly svěřeny do správy nebo užívání organizacím socialistického sektoru, budovy ústředních a ostatních úřadů a orgánů, národních výborů, soudů a ostatních zařízení a organizací hospodařících podle rozpočtů, které jsou součástí státního rozpočtu,

b) které jsou ve vlastnictví družstevních organizací (např. výrobních, spotřebních nebo bytových družstev, jednotných zemědělských družstev, družstevních svazů a jejich podniků apod.) nebo společenských organizací (např. politických stran, ROH, ČSM, SČSP, ČSTV, SPB, ČSČK, Svazarmu apod.).

Tyto budovy nepodléhají dani bez zřetele na to, k jakým účelům slouží a jakým způsobem se jich používá. To platí i o budovách církví a náboženských společností.

(5) Slouží-li část budovy k účelům obytným a část budovy jako budova hospodářská k účelům zemědělské výroby, započítává se do zastavěné plochy rozhodné pro vyměření daně pouze plocha zastavěná obytnou částí budovy. K ploše zastavěné samostatnými hospodářskými budovami sloužícími k zemědělské výrobě se nepřihlíží.

K § 3

(6) Patří-li budova společně několika osobám (spoluvlastníkům), vyměří se daň osobě, kterou spoluvlastníci k tomu účelu označili, jinak kterékoli z nich.

(7) Patří-li budova společně fyzickým osobám nebo právnickým osobám nesocialistického sektoru a socialistickým organizacím, vyměří se daň pouze soukromým osobám, a to poměrně částkou odpovídající jejich vlastnickým podílům.

K § 5

Způsob vyměření daně

(8) U rodinných domků zčásti obývaných vlastníkem nebo osobami vlastníku blízkými (odstavec 9) a zčásti pronajatých jiným osobám vyměřuje se daň podle zastavěné plochy. U rodinných domků zcela pronajatých nebo zcela užívaných jinými osobami než vlastníkem a osobami vlastníku blízkými vyměřuje se daň podle nájemného nebo ceny užívání.

(9) Osobami vlastníku blízkými jsou jeho manžel, osoby, které jsou s ním nebo s jeho manželem příbuzné buď v pokolení přímém, nebo v pokolení pobočném až do bratrance (sestřenice) včetně, a jiné osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti jako členové rodiny; poměru příbuzenskému se rovná poměr založený osvojením.

K § 7

Vznik a zánik daňové povinnosti

(10) Vlastník je povinen hlásit změny rozhodné pro vyměření daně do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(11) Vznikne-li za platnosti zákona daňová povinnost u budovy, z níž se vyměřuje daň podle zastavěné plochy, vyměří se daň na rok, v němž daňová povinnost vznikla, podle stavu ke dni vzniku daňové povinnosti částkou odpovídající tolika dvanáctinám roční daně, kolik celých měsíců chybí do konce roku, v němž daňová povinnost vznikla. Na následující kalendářní rok se již vyměří daň celou roční částkou.

(12) Vznikne-li daňová povinnost u budovy, z níž se vyměřuje daň podle nájemného a ceny užívání, vyměří se daň na rok, v němž daňová povinnost vznikla, po jeho uplynutí z nájemného a ceny užívání připadající na dobu ode dne vzniku daňové povinnosti do konce roku, v němž daňová povinnost vznikla, po srážce odčitatelných položek (§ 11 zákona) připadajících na tuto dobu. Na následující kalendářní rok vyměří se daň tak, že se nájemné a cena užívání (po srážce odčitatelných položek) za část roku, v němž daňová povinnost vznikla, přepočtou na celý rok.

(13) Zanikne-li daňová povinnost u budovy, z níž se vyměřuje daň podle zastavěné plochy, během roku, odepíše se z daně vyměřené na tento rok částka odpovídající tolika dvanáctinám roční daně, kolik celých měsíců chybí do konce roku, v němž daňová povinnost zanikla.

(14) Zanikne-li daňová povinnost u budovy, z níž se vyměřuje daň podle nájemného a ceny užívání, během roku, upraví se vyměření daně na tento rok podle nájemného a ceny užívání za dobu od počátku roku, v němž daňová povinnost zanikla, do dne jejího zániku, po srážce odčitatelných položek.

(15) Dojde-li během roku ke změně ve způsobu vyměření daně tím,

a) že u budovy, která podléhala dani ze zastavěné plochy, vzniknou podmínky pro vyměření daně podle nájemného a ceny užívání, vyměří se daň nově ode dne vzniku podmínek pro nový způsob vyměření; daň vyměřená podle zastavěné plochy připadající na zbytek roku se odepíše,

b) že u budovy, která podléhala dani podle nájemného a ceny užívání, vzniknou podmínky pro vyměření daně podle zastavěné plochy, vyměří se daň nově od počátku měsíce následujícího po dni, kdy ke změně podmínek došlo.

V obou případech se vyměří daň pro zbytek kalendářního roku i pro rok následující obdobně podle ustanovení odstavců 11 a 12.

(16) Změny v osobě vlastníka (jde-li o soukromé osoby), k nimž dojde během roku, jsou pro vyměření daně nerozhodné; případné nároky na náhradu daně za příslušnou část roku mezi vlastníky lze uplatnit jedině občanskoprávně.

Oddíl II

Vyměření daně podle zastavěné plochy

K § 8

(17) Domy, které vzhledem k svému stavebnímu uspořádání plní účel rodinných domků, rozumějí se domy stavebně uspořádané jako rodinné domky, které se však za rodinné domky ve smyslu předpisů o hospodaření s byty *) nepovažují jen proto, že mají více obytných místností a že plošná výměra těchto místností je větší, než stanoví uvedené předpisy.

(18) Domy, které vzhledem k okruhu uživatelů plní účel rodinných domků, rozumějí se domy, které nemají podstatné znaky obytných domů určených k pronajímání za účelem bezpracných zisků a jsou skutečně zcela užívány k obývání spoluvlastníky nebo vlastníkem (spoluvlastníky) a osobami mu blízkými (odstavec 9).

(19) Domy, které vzhledem k jiným skutečnostem plní účel rodinných domků, rozumějí se domy, které nemají podstatné znaky obytných domů určených k pronajímání za účelem bezpracného zisku a které nelze bez neúměrného nákladu upravit tak, aby v nich mohlo být více samostatných bytů odpovídajících dnešním požadavkům na úroveň bydlení.

K § 9

Sazba daně

(20) Zastavěnou plochou je plocha budovou skutečně pokrytá. Plocha garáže, prádelny apod. se k zastavěné ploše připočítává, jsou-li taková stavení mimo hlavní budovu. Plocha kůlny na palivo (i zděné) a na drobná hospodářská zvířata, plocha zrušených provozoven a zrušených hospodářských budov neužívaných k bytovým účelům, ani za garáže, prádelny apod., jakož i nádvoří a cesty se do zastavěné plochy nevčítají. Rovněž se nezapočítávají do zastavěné plochy schody, které jsou mimo půdorys budovy a k budově pouze přiléhají. Plocha průjezdu, jestliže je nad ním obytné patro, započítává se do výměry zastavěné plochy domu plně. Není-li tomu tak, započítává se plocha průjezdu do výměry zastavěné plochy domu jen polovinou.

(21) Pro sazbu daně je rozhodný počet obyvatel obce zjištěný posledním sčítáním lidu. Místní národní výbor může stanovit, že se daň vybírá nejblíže nižší nebo nejblíže vyšší sazbou daně, jestliže počet obyvatel obce v období mezi dvěma sčítáními lidu podstatně převýší hranici rozhodnou pro dosavadní sazbu daně nebo pod ni klesne.

(22) Lázeňskými místy, v nichž se vyměřuje daň sazbou uvedenou v § 9 odst. 1 písm. e) zákona, jsou: Bojnické Kúpele, Františkovy Lázně, Karlovy Vary. Lázně Jeseník, Lúčky, Luhačovice, Mariánské Lázně, Piešťany, Poděbrady, Rájecké Teplice, Sliač, Teplice u Hranic, Trenčianské Teplice, Vyšné Ružbachy.

(23) Sazbou uvedenou v § 9 odst. 1 písm. e) zákona vyměřuje se daň pouze v těch částech lázeňského místa, které určí místní národní výbor. V ostatních částech lázeňského místa se vyměřuje daň sazbou odpovídající počtu obyvatel celého lázeňského místa. Místní národní výbor vyhlásí způsobem v místě obvyklým, jakou sazbou se daň vyměřuje v jednotlivých částech lázeňského místa.

(24) Za patrovou budovu se nepovažuje budova s podkrovím (mansardou), jehož podlahová plocha nedosahuje poloviny výměry zastavěné plochy. Podlahovou plochou podkroví se rozumí podlahová plocha všech místností a předsíně (chodeb) v podkroví, ne však podlahová plocha půdy. Při posuzování, zda jde o patrovou budovu, nepřihlíží se k suterénu. Za budovu zčásti pronajatou považuje se pouze budova, která je zčásti pronajata jiným osobám než osobám vlastníku blízkým.

(25) Za zvlášť dobře vybavené obytné budovy se považují budovy, v nichž jsou uzavřené byty s ústředním, dálkovým nebo etážovým topením, s obytnými nebo k obývání způsobilými halami apod.

(27) Daň s případným zvýšením (§ 14 odst. 4 zákona) se zaokrouhluje nahoru na celé Kčs.

Oddíl III

Vyměření daně podle nájemného a ceny užívání

K § 10

(28) Byla-li budova (její část) pronajata po část roku, započítává se do základu daně (§ 12 zákona) nájemné jen za dobu, po kterou byla pronajata.

(29) Plnění v naturáliích, pracovních výkonech nebo jiných majetkových výhodách se ocení podle cen v místě obvyklých.

(30) Příslušenstvím budovy jsou věci a zařízení, které náležejí vlastníku budovy a jichž se s budovou trvale užívá. Jsou to např. osvětlovací zařízení, výkladní skříně, zdviže, ústřední topení apod. V domech, ve kterých úplaty za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody mají být účtovány odděleně od nájemného, *) se tyto úplaty neuvedou v přiznaném nájemném a neodčítají jako odčitatelné položky.

(31) Je-li nájemné nedobytné, může národní výbor základ daně úměrně snížit.

(32) Podle ceny užívání vyměřuje se daň,

a) jsou-li části budovy užívány vlastníkem nebo přenechány jiným osobám k užívání zdarma nebo za nájemné nižší než stanoví cenové předpisy nebo bylo-li z nich nájemné prominuto,

b) přenechávají-li se zaměstnancům vlastníka budovy (např. domovníkovi) zdarma nebo za plat včítaný do mzdy byty služební nebo naturální,

c) jsou-li budovy nebo jejich části přenechány k trvalému či přechodnému ubytování i s bytovým zařízením za jednotnou úplatu,

d) přenechávají-li se budovy nebo části budov zároveň s jinými majetkovými předměty nebo právy k užívání za jednotnou úplatu.

(33) Je-li budova (její část) přenechána k trvalému či přechodnému ubytování i s bytovým zařízením za jednotnou úplatu, považuje se za cenu užívání jednotná úplata snížená o přiměřenou částku připadající na úplatu za užívání nábytku, zařízení nebo za posluhu, nejvýše však o 50 %.

K § 11

Odčitatelné položky

(35) Poplatník si může odečíst od úhrnu nájemného a ceny užívání částky, o kterých doklady prokáže, že je zaplatil na úhradu těchto výdajů v minulém roce.

(36) Součástí nákladů spojených s výkonem prací domovnických (popř. topiče) a odměny za tyto práce [§ 11 písm. d) zákona] je i pojistné placené vlastníkem budovy jako zaměstnavatelem domovníka (topiče) podle předpisů o nemocenském pojištění. Náhrada těchto nákladů a odměny jsou odčitatelnou položkou, i když část prací (ať domovnických či jiných) vykonává z příkazu vlastníka nebo jeho zástupce osoba, která není v pracovním poměru domovnickém. Jestliže vlastník (spoluvlastník) vykonává domovnické práce sám, není hodnota těchto prací odčitatelná. Vykonává-li tyto práce osoba, která žije s vlastníkem ve společné domácnosti, lze vyplacenou odměnu za tyto práce uznat za odčitatelnou položku jen tehdy, jestliže je hodnověrně prokázáno, že uvedená osoba domovnické práce skutečně vykonává a že jde o odměnu přiměřenou.

(37) Náhradu jiných než v § 11 zákona uvedených výdajů spojených se správou budovy nelze od úhrnu nájemného a ceny užívání odečítat. Zejména nelze odečítat např. peněžitou náhradu za naturální byt pro domovníka, výdaje za osvětlování schodiště, chodeb a jiných prostorů v budově přístupných nájemníkům nebo jiným osobám, úplatu za čištění komínů, úplatu za elektrický proud pro zdviž apod.

K § 12

Základ a sazba daně

(38) Základ daně se zaokrouhluje do částky Kčs 50 dolů a nad částku Kčs 50 nahoru na částku dělitelnou stem.

(39) Daň s případným zvýšením (§ 14 odst. 4 zákona) se zaokrouhluje nahoru na celé Kčs.

(40) Vznikne-li daňová povinnost během roku (odstavec 12), je pro výši daňové sazby rozhodný základ daně přepočtený na celý rok.

Oddíl IV

Společná ustanovení

K § 14

Přiznání

(41) U budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy, jsou okolnostmi rozhodnými pro vyměření daně, které je vlastník povinen oznámit do 15 dnů po nastalé změně, zejména každá stavební změna, která znamená změnu v dosavadním objemu budovy (přestavba, přístavba, nástavba), stavba vedlejších budov (např. garáže, prádelny apod.), jejichž zastavěná plocha se započítává pro vyměření daně do plochy budovou zastavěné, u rodinných domků též pronájem nebo přenechání užívání budovy jiným osobám než osobám vlastníku blízkým (odstavec 9) apod. Mimoto je nový nabyvatel povinen hlásit změnu ve vlastnických poměrech.

(42) Spoluvlastníci budovy oznámí národnímu výboru společného zmocněnce. Oznámení se podává zároveň s přiznáním, jinak po změně nastalé ve vlastnických poměrech. Neoznámí-li spoluvlastníci společného zmocněnce, je národní výbor oprávněn považovat kteréhokoli spoluvlastníka za zmocněnce ostatních.

(43) U budov, z nichž se daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání, je vlastník povinen dát přiznání k dani podepsat nájemníkům, kteří svými podpisy potvrdí správnost přiznané výše nájemného. K přiznání je povinen připojit doklady o uplatněných odčitatelných položkách (§ 11 zákona).

K § 15

Vyrozumění o předpisu daně

(44) Počátek, dobu a místo vyložení předpisných seznamů vyhlásí místní národní výbor způsobem v místě obvyklým.

K § 18

Placení daně

(45) Vznikne-li daňová povinnost během roku (odstavce 11 a 12), je daň za dobu ode dne vzniku daňové povinnosti do konce roku splatná ve lhůtě stanovené pro podání přiznání (§ 14 odst. 1 a 2 zákona). U budov, z nichž se daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání, může národní výbor vlastníku budovy stanovit zálohové splátky v roce, v němž daňová povinnost vznikla nebo v němž nastala změna ve způsobu zdanění v tom smyslu, že u budovy podrobené dani podle zastavěné plochy nastaly podmínky pro zdanění podle nájemného a ceny užívání.

K § 19

Penále

(46) Penále vypočtené z daně včas nezaplacené se zaokrouhluje nahoru na celé Kčs.


Účinnost

(47) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1962; použije se jí poprvé při vyměření daně na rok 1962.


První náměstek ministra: inž. Sucharda v. r.

Poznámky pod čarou

*) Zákon o hospodaření s byty a předpisy vydané k jeho provedení.

*) Vyhláška č. 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody.

Přesunout nahoru