Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 8/1960 Sb.Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech

Částka 4/1960
Platnost od 09.02.1960
Účinnost od 09.02.1960
Zrušeno k 01.01.1980 (165/1979 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

8.

VYHLÁŠKA

Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení

ze dne 18. ledna 1960

o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech

Ústřední rada odborů a Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví podle § 2 odst. 3 písm. c) a § 9 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen "zákon o nemocenském pojištění"), podle § 3 odst. 3 písm. c) a § 32 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon o sociálním zabezpečení"), a na základě zásad stanovených vládním usnesením ze dne 23. října 1959:


ODDÍL PRVNÍ

Výrobní práce studentů v pracovním poměru

§ 1

Pro studenty vysokých škol, kteří při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov práci ve výrobě (dále jen "výrobní práce") v pracovním poměru, platí při této výrobní práci obecné předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.

§ 2

Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz se pro studenty, konající výrobní práci v závodě v pracovním poměru, vypočítává takto:

1. Základem pro výpočet je započitatelný výdělek, kterého student dosáhl při výrobní práci v závodě v rozhodném období *) před vznikem pracovní neschopnosti. Od tohoto základu se odečte daň ze mzdy, výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a dělí počtem dnů, v nichž student konal výrobní práci v závodě v rozhodném období. Zameškal-li student v závodě neomluveně některé pracovní dny od počátku rozhodného období do dne vzniku pracovní neschopnosti, připočtou se tyto dny k počtu dnů, kterým se dělí výdělek.

2. Vznikla-li pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž student počal konat výrobní práci, nebo nekonal-li student výrobní práci v rozhodném období ani šest pracovních dnů, je základem pro výpočet započitatelný výdělek, kterého by student pravděpodobně dosáhl za jednu průměrnou směnu výrobní práce, a to po odečtení daně ze mzdy; zameškal-li student v závodě neomluveně některé pracovní dny, přihlédne se k tomu při stanovení pravděpodobného výdělku.

3. Z částky zjištěné podle bodů 1 nebo 2 se určí čistá denní mzda poměrem, ve kterém je celková doba výrobní práce určená učebními plány a osnovami na určité období (např. na školní rok, semestr) k celkové pracovní době připadající podle obecně platných předpisů na toto období. **)

Příklad:

Studenti strojní fakulty vysoké školy technické konají výrobní práci v závodě zpravidla v každém kalendářním měsíci po 3 týdny; přitom však v některých obdobích nekonají práci po delší dobu, která je vyhrazena pro přípravu na zkoušky a pro skládání zkoušek. Poměr celkové doby výrobní práce k celkové zákonné pracovní době v období školního roku činí podle ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem 0,6. Student se stal neschopným práce pro nemoc např. dne 15. prosince 1959. V rozhodném období činil jeho započitatelný výdělek v závodě, tj. za měsíce září, říjen a listopad 1959, po odečtení daně ze mzdy 1 050 Kčs. V tomto období odpracoval 46 pracovních dnů. Na jeden pracovní den připadá průměrný čistý výdělek 22,82 Kčs (1050 : 46). Čistá denní mzda, zjištěná výše uvedeným poměrem 0,6, která je základem pro výpočet nemocenského, činí po zaokrouhlení 14 Kčs (22,82 x 0,6).

§ 3

Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského při karanténě, pro stanovení podpory při ošetřování člena rodiny a pro stanovení peněžité pomoci v mateřství se určuje obdobně podle ustanovení § 2.

§ 4

V prvních třiceti kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti se poskytuje v závodě nemocenské jen za ty pracovní dny, v nichž by student podle učebních plánů a osnov konal výrobní práci v závodě; po této době se nemocenské poskytuje za každý pracovní den pracovní neschopnosti.

§ 5

Trvá-li pracovní neschopnost studenta i v semestru, v němž se již podle učebních plánů a osnov výrobní práce nekoná, náleží mu v závodě dále nemocenské jen tehdy, nemůže-li pro pracovní neschopnost plnit ani své studijní povinnosti a úkoly.

§ 6

(1) Do doby nepřerušeného zaměstnání v témž podniku, podle níž se stanoví sazba nemocenského, se studentu v závodě započtou i předchozí doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené, pokud jsou započitatelné podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců. *)

(2) Do doby 270 dnů pojištění, potřebné k získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství v závodě, se studentce započtou veškeré doby pojištění, které získala v posledních dvou letech přede dnem porodu podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců. **)

§ 7

Podpora při narození dítěte a pohřebné se neposkytují z pojištění studenta v závodě, ale z jeho pojištění ve škole podle vyhlášky č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů; to platí také o přídavcích na děti studenta.

§ 8

(1) Pro účely důchodového zabezpečení se za výdělek studenta ve věku do 23 let považuje částka 800 Kčs a za výdělek studenta po dosažení tohoto věku částka 1 000 Kčs; *) k výdělku dosaženému při výrobní práci konané podle učebních plánů a osnov se nepřihlíží, pokud není vyšší než tyto částky. Dosáhl-li student v některém měsíci při výrobní práci vyššího výdělku, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci místo uvedených částek hrubý výdělek, kterého skutečně dosáhl při výrobní práci.

(2) Stal-li se student invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl při výrobní práci nebo v souvislosti s ní, považuje se za výdělek studenta, pokud je to pro něj příznivější, hrubý výdělek, kterého by při výrobní práci dosáhl, kdyby ji konal po plnou pracovní dobu, stanovenou právními předpisy pro příslušné pracovní odvětví.

§ 9

Povinnosti zaměstnavatele pro účely důchodového zabezpečení plní i v době výrobní práce škola, na které se studenti vzdělávají. Závod je povinen sdělit škole údaje potřebné ke splnění těchto povinností.

ODDÍL DRUHÝ

Výrobní práce studentů v učebním poměru

§ 10

Pro studenty vysokých škol, kteří při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci v učebním poměru v přípravném období, platí při této výrobní práci ustanovení §§ 5 až 7, § 8 odst. 1 a § 9; jinak se na ně vztahují ustanovení prvního až třetího oddílu vyhlášky č. 44/1959 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení učňů.

§ 11

Pro nemocenské pojištění a pro důchodové zabezpečení studentů vysokých škol, kteří při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci v učebním poměru v období odborného rozvoje, platí při této výrobní práci ustanovení prvního oddílu této vyhlášky; přitom i pro ně platí obdobně ustanovení o tom, který úraz se u učňů považuje za úraz pracovní a jak se doba učebního poměru posuzuje pro určení pracovní kategorie.*)

ODDÍL TŘETÍ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 12

Ustanovení prvního a druhého oddílu platí přiměřeně také pro žáky odborných škol, pedagogických škol a výběrových postupných ročníků všeobecně vzdělávacích škol, pokud podle učebních plánů a osnov konají výrobní práci v pracovním nebo učebním poměru.

§ 13

Nemocenským pojištěním a důchodovým zabezpečením studentů, popřípadě žáků podle této vyhlášky, není dotčeno jejich pojištění (zabezpečení) z důvodu studia podle první části vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.

§ 14

Studenti a žáci, kteří vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci jinak než v pracovním nebo učebním poměru, jsou pojištěni jen za podmínek a v rozsahu určeném vyhláškou č. 102/1957 Ú. l. Úraz, který tito studenti nebo žáci utrpí při výrobní práci v závodě nebo v souvislosti s ní, se považuje za úraz pracovní. *)

§ 15

(1) Pokud by to vyžadovala odchylná úprava výrobní práce v závodě, může Ústřední rada odborů v dohodě s ministerstvem školství a kultury upravit výpočet čisté denní mzdy odchylně od ustanovení §§ 2 a 3.

(2) Trvá-li pracovní neschopnost studenta, popřípadě žáka, vzniklá v souvislosti s výrobní prací i v době hlavních školních prázdnin, může krajská odborová rada v případech hodných zřetele povolit výjimku z ustanovení § 4 a přiznat nemocenské v prvních třiceti dnech pracovní neschopnosti za každý pracovní den.

§ 16

(1) Nároky vzniklé v nemocenském pojištění z důvodu výrobní práce studentů a žáků v době od 1. září 1959, o nichž v den účinnosti této vyhlášky nebylo ještě pravomocně rozhodnuto, se posuzují podle této vyhlášky.

(2) V důchodovém zabezpečení se výrobní práce studentů, popřípadě žáků, a nároky z ní posuzují podle ustanovení této vyhlášky již za dobu od 1. září 1959.

§ 17

Ustanovení této vyhlášky neplatí pro účastníky mimořádných způsobů studia (např. externího, večerního, dálkového).


§ 18

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.

Zrušovací ustanovení vyhláška č. 8/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech, pokud upravuje důchodové zabezpečení.


Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení:

Erban v. r.

Předseda Ústřední rady odborů:

Zupka v. r.

Poznámky pod čarou

*) Viz článek 3 odst. 1 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 184/1957 Ú. l.

**) Tento poměr vypočte zpravidla pro celý školní rok škola (fakulta), která studenty vysílá na výrobní práci. Je součástí ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem a platí vždy pro všechny vyslané studenty se stejnou úpravou výrobní práce.
Příklad:
Studenti strojní fakulty vysoké školy technické konají výrobní práci v závodě zpravidla v každém kalendářním měsíci po 3 týdny; přitom však v některých obdobích nekonají práci po delší dobu, která je vyhrazena pro přípravu na zkoušky a pro skládání zkoušek. Poměr celkové doby výrobní práce k celkové zákonné pracovní době v období školního roku činí podle ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem 0,6. Student se stal neschopným práce pro nemoc např. dne 15. prosince 1959. V rozhodném období činil jeho započitatelný výdělek v závodě, tj. za měsíce září, říjen a listopad 1959, po odečtení daně ze mzdy 1 050 Kčs. V tomto období odpracoval 46 pracovních dnů. Na jeden pracovní den připadá průměrný čistý výdělek 22,82 Kčs (1050 : 46). Čistá denní mzda, zjištěná výše uvedeným poměrem 0,6, která je základem pro výpočet nemocenského, činí po zaokrouhlení 14 Kčs (22,82 x 0,6).

*) § 18 odst. 4 až 6 zákona o nemocenském pojištění a čl. 14 až 23 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l.

**) Tyto doby se započtou rovněž pro získání případného souběžného nároku studentky na peněžitou pomoc v mateřství podle vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.

*) § 4 vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.

*) §§ 2 a 11 vyhlášky č. 44/1959 Ú. l.

*) § 3 vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.

Přesunout nahoru