Přejít na PLUS

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 79/1957 Sb.Zákon o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon)

Částka 36/1957
Platnost od 31.12.1957
Účinnost od 01.01.1958
Zrušeno k 01.01.1995 (222/1994 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

79.

Zákon

ze dne 19. prosince 1957

o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon)

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


ODDÍL PRVÝ

Úvodní ustanovení

§ 1

Rozvoj výroby a rozvodu elektřiny a jejího užívání je jedním ze základních předpokladů k dosažení vyšší technické úrovně výroby a tím i rozvoje celého národního hospodářství a růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva. Plánovitý rozvoj národního hospodářství vyžaduje zabezpečení stálého dostatečného předstihu rozvoje energetické základny před rozvojem ostatních odvětví národního hospodářství. K dosažení těchto cílů a k zajištění dostatku energie, zejména elektrické, pro uspokojení potřeb národního hospodářství je třeba urychlit výstavbu energetických děl, hospodárně jich využívat a pečovat o plynulou a kvalitní dodávku elektřiny a o její hospodárnou spotřebu.

§ 2

Energetická díla

(1) Energetickými díly pro výrobu nebo rozvod elektřiny (dále jen "energetická díla") se v tomto zákoně rozumějí:

a) výrobny elektřiny,

b) zařízení pro rozvod elektřiny (§ 3) nebo jejich části, pokud slouží nebo jsou určeny k dodávce elektřiny více odběratelům (dále jen "zařízení pro veřejný rozvod elektřiny") a

c) elektrické přípojky (§ 4) s příslušenstvím.

(2) Za energetická díla podle předchozího odstavce se nepovažují:

a) drobná zařízení pro výrobu elektřiny, která mají pro zásobování širšího okruhu spotřebitelů elektřinou vzhledem ke své malé výkonnosti nepatrný hospodářský význam,

b) elektrická zařízení, která jsou připojena na elektrickou přípojku a slouží nebo jsou určena k odběru elektřiny (dále jen "odběrná elektrická zařízení"),

c) elektrická zařízení slaboproudá a d) telekomunikační zařízení jakéhokoliv napětí.

§ 3

Zařízení pro rozvod elektřiny

Zařízením pro rozvod elektřiny se rozumí zařízení pro přenos, přeměnu a rozvádění elektřiny, jako stanice (transformovny, spínací stanice a měnírny) a elektrická vedení.

§ 4

Elektrické přípojky

Elektrickou přípojkou se rozumí elektrické vedení, které odbočuje od zařízení pro veřejný rozvod elektřiny směrem k odběrateli a slouží nebo je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení.

ODDÍL DRUHÝ

Zřizování a provozování energetických děl a některých jiných zařízení pro rozvod elektřiny

§ 5

Zřizování a provozování energetických děl energetickými podniky

Energetická díla zřizují a provozují, pokud tento zákon nestanoví jinak, organisace v působnosti ministerstva energetiky (dále jen "energetické podniky").

§ 6

Zřizování a provozování energetických děl jinými organisacemi

(1) Energetická díla, která nejsou v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, ve správě energetických podniků (dále jen "závodní energetická díla"), budou nadále provozovat dosavadní provozovatelé, pokud pro organisace socialistického sektoru nestanoví ministerstvo energetiky v dohodě s příslušným ústředním úřadem nebo orgánem něco jiného a pokud se na tato díla nevztahují ustanovení § 35 odst. 1 tohoto zákona.

(2) Jiné organisace než energetické podniky mohou nově zřizovat nebo podstatně rozšiřovat energetická díla a potom je provozovat jen se souhlasem ministerstva energetiky nebo organisace jím pověřené, jsou-li pro to závažné důvody, zejména docílí-li se tím hospodárnější výstavby energetického díla, hospodárnější výroby nebo rozvodu elektřiny nebo nelze-li jinak zajistit dodávku elektřiny, po případě páry, pro účelovou výrobu provozovatele. Udělení souhlasu lze vázat na splnění určitých podmínek, zejména k zajištění dodávky elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny.

(3) Ministerstvo energetiky může stanovit, že pro některá díla, zejména díla menšího hospodářského významu, není souhlasu podle předchozího odstavce třeba.

(4) Souhlas podle odstavce 2 nenahrazuje projednání a povolení stavby ani povolení k jejímu uvedení do trvalého provozu (užívání) podle zvláštních předpisů.

(5) Vláda stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek nezřizuje elektrické přípojky nebo zařízení pro veřejný rozvod elektřiny energetický podnik.

§ 7

Zřizování a provozování zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny

(1) Zařízení pro rozvod elektřiny, která slouží nebo jsou určena k vlastní provozní potřebě spotřebitele s výjimkou elektrických přípojek (dále jen "zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny") nejsou energetickými díly podle tohoto zákona a nevyžadují ke zřízení nebo provozování souhlasu podle § 6 odst. 2. Mimo obvod provozovatelova objektu (nemovitosti) mohou však být zřizována nebo provozována po předchozím projednání s energetickým podnikem, v jehož rozvodné oblasti je objekt (nemovitost), a jen tehdy, nebrání-li tomu vážné důvody, zejména není-li zřízení nebo provozování těchto zařízení v rozporu s plánovitou a hospodárnou výstavbou energetických děl nebo s jejich hospodárným a účelným využitím.

(2) Ministerstvo energetiky může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek není třeba pro zřízení nebo provozování zařízení uvedených v předchozím odstavci projednání s energetickým podnikem.

§ 8

Zařízení pro veřejné elektrické osvětlení

O zřizování a provozování zařízení sloužících nebo určených k osvětlování veřejných prostranství (zařízení pro veřejné elektrické osvětlení) pečují výkonné orgány národních výborů. Energetické podniky nejsou investory těchto zařízení ani nehradí jejich stavební, provozovací a udržovací náklady.

ODDÍL TŘETÍ

Řízení výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny

§ 9

K zajištění rovnováhy mezi spotřebou a výrobou elektřiny určuje ministerstvo energetiky a organisace jím pověřené způsob a rozsah využití všech energetických děl (§ 2 odst. 1) a jejich výkonů a usměrňuje spotřebu elektřiny. Přitom zejména dbá, aby v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství bylo zajištěno plynulé zásobování národního hospodářství a obyvatelstva elektřinou stanovené jakosti a aby bylo docíleno nejhospodárnější výroby elektřiny a jejího účelného a hospodárného užívání, a to s ohledem na energetickou situaci a nejdokonalejší využití

jednotlivých energetických děl a přírodních zdrojů energie.

§ 10

Energetický dispečink

(1) Při plnění úkolů uvedených v § 9 ministerstvo energetiky a organisace jím pověřené dispečersky řídí provoz energetických děl ve správě energetických podniků a závodních energetických děl, po případě odběrných rozvodných zařízení (stanic), jež jsou zapojena do společného energetického systému.

(2) Ministerstvo energetiky a organisace jím pověřené jsou oprávněny přikazovat podle dispečerských řádů provozovatelům děl a zařízení uvedených v předchozím odstavci zvýšení, snížení, přechodné zastavení nebo opětné zahájení výroby elektřiny a určovat způsob jejího rozvodu; u závodních energetických děl stanoví též rozsah a časový průběh dodávky elektřiny do společného energetického systému. Při provádění těchto opatření přihlížejí u závodních energetických děl k technologické potřebě a k zajištění účelové výroby provozovatele tak, aby bylo dosaženo účelného a hospodárného využití závodních energetických děl s hlediska celostátního.

(3) Podrobnosti dispečerského řízení upravuje ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány dispečerskými řády, které jsou závazné pro všechny provozovatele energetických děl.

§ 11

(1) Provozovatelé energetických děl, odběrných elektrických zařízení na ně připojených, jakož i ostatních zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny jsou povinni udržovat a provozovat tato díla a zařízení způsobem a ve stavu, které odpovídají technické a hospodářské účelnosti, a činit v dohodě s energetickým podnikem opatření, která umožňují plné využití těchto zařízení.

(2) Provozovatelé energetických děl a zařízení uvedených v předchozím odstavci jsou povinni řídit se provozními pravidly, která vydává ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

§ 12

Zrušení závodních energetických děl

(1) Závodní energetické dílo nebo jeho část nesmějí být zrušeny, dlouhodobě zastaveny nebo přemístěny bez souhlasu výkonného orgánu krajského národního výboru.

(2) Ministerstvo energetiky může stanovit, že pro některá díla, zejména díla menšího hospodářského významu, není souhlasu podle předchozího odstavce třeba.

§ 13

Uvedení zastavených závodních energetických děl do provozu

Výkonný orgán krajského národního výboru může nařídit, vyžaduje-li to naléhavá potřeba v zásobování národního hospodářství a obyvatelstva elektřinou, aby závodní energetické dílo, jehož provoz byl zastaven, bylo opět uvedeno do provozu; přitom určí, přihlížeje k hospodárnosti, vlastníku (správci) díla technické a hospodářské podmínky a způsob uvedení díla do provozu.

§ 14

Hospodaření elektřinou

(1) Odběratelé elektřiny ve velkém a organisace socialistického sektoru, i když neodebírají elektřinu ve velkém, jsou povinni přizpůsobit odběr elektřiny současné energetické situaci, dbát přitom pokynů dodavatele, užívat elektřiny hospodárně a upravit podle toho svá zařízení a spotřebiče.

(2) Odběratelé elektřiny ve velkém jsou též povinni plánovat a provádět opatření technicky a hospodářsky účelná k lepšímu využití elektřiny, zejména jsou povinni vytvářet progresivní normy spotřeby elektřiny a upravovat a registrovat zatížení podle pokynů dodavatele.

(3) Ministerstvo energetiky upravuje hospodaření elektřinou směrnicemi, které vydává v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

§ 15

Ministerstvo energetiky, organisace jím pověřené a výkonné orgány národních výborů jsou oprávněny požadovat od provozovatelů energetických děl a od odběratelů elektřiny informace a podklady, nutné k plánování a řízení výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny.

ODDÍL ČTVRTÝ

Styk s odběrateli

§ 16

Dodávka elektřiny odběratelům

Organisace v působnosti ministerstva energetiky dodávají elektřinu v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství na základě sjednané smlouvy všem odběratelům, u nichž jsou splněny podmínky pro účelné a hospodárné připojení jejich zařízení k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, vyhovuje-li zařízení odběratele bezpečné a hospodárné dodávce a nebrání-li tomu okolnosti, které dodavatel nemohl bez svého zavinění odvrátit ani zdolat.

§ 17

Podmínky pro připojování odběratelů

Energetické podniky připojují odběrná elektrická zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství podle připojovacích podmínek, které stanoví ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

§ 18

Podmínky pro dodávku a odběr elektřiny

(1) Podmínky pro dodávku a odběr elektřiny v drobném a ve velkém stanoví ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(2) Podmínky mohou stanovit zejména:

a) povinnost odběratele složit přiměřenou jistotu na odběr elektřiny a pronajatá měřicí zařízení;

b) povinnost zaplatit určitou peněžitou částku jako náhradu škody, jejíž výši nelze přesně zjistit, nebo jako náhradu za způsobené drobné škody na zařízeních energetických podniků;

c) případy, ve kterých může dodavatel přerušit nebo zastavit dodávku elektřiny.

§ 19

Při změně napětí nebo druhu elektřiny, prováděné v zájmu technického rozvoje nebo sjednocení energetického systému, jsou vlastníci připojených odběrných rozvodných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.

§ 20

(1) Silnoproudá elektrická zařízení včetně elektrických spotřebičů musí vyhovovat požadavkům bezpečnosti a hospodárnosti podle zvláštních předpisů a státních technických norem.

(2) Silnoproudá elektrická zařízení včetně elektrických spotřebičů podléhají po stránce bezpečnosti odbornému technickému dozoru podle zvláštních předpisů.

§ 21

Na odběrném rozvodném zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, nesmějí být prováděny žádné práce ani opatření bez předchozího souhlasu energetického podniku, na jehož zařízení pro veřejný rozvod elektřiny je odběrné rozvodné zařízení připojeno.

ODDÍL PÁTÝ

Společná ustanovení

Oprávnění k cizím nemovitostem

§ 22

(1) Energetickým podnikům přísluší oprávnění:

a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 m2, s příslušenstvím (dále jen "vedení"), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení;

b) vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti;

c) odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení (§§ 23 a 24).

(2) Za výkon oprávnění uvedených v předchozím odstavci nejsou energetické podniky povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením vedení podstatně omezen v užívání nemovitosti, může žádat u orgánu, který je podle předpisů o povolování staveb příslušný pro povolení stavby energetického díla (dále jen "povolující orgán"), aby mu energetický podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu; žádost musí být pod ztrátou nároku podána do tří měsíců ode dne, kdy bylo dílo uvedeno do trvalého provozu (užívání).

(3) Oprávnění podle odstavce 1 vznikají povolením ke stavbě vedení a zanikají zrušením vedení. Nezřídil-li vedení energetický podnik, nabývá oprávnění podle odstavce 1 i jiná organisace státního socialistického sektoru, které bylo dáno povolení ke stavbě vedení (§ 32 odst. 1). Oprávnění podle odstavce 1 nabývají organizace státního socialistického sektoru také nabytím správy vedení.

(4) Je-li rozsah nebo obsah oprávnění podle odstavce 1 sporný, vymezí je povolující orgán.

(5) Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno.

§ 23

(1) Před výstavbou vedení jsou vlastníci (uživatelé) pozemků povinni v rozsahu a ve lhůtě stanovené v povolení ke stavbě energetického díla oklestit, po případě vykácet a odstranit na náklad energetického podniku stromoví, které by mohlo vedení ohrožovat.

(2) Uplyne-li tato lhůta marně, je energetický podnik oprávněn provést okleštění, po případě vykácení stromoví vlastním nákladem na nebezpečí vlastníka nebo uživatele pozemku.

§ 24

(1) Za provozu vedení oklešťuje stromoví na svůj náklad v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý a bezpečný provoz vedení energetický podnik, pokud nedojde s vlastníkem nebo uživatelem pozemku k jiné dohodě.

(2) Kácet a odstraňovat stromoví, které by mohlo ohrožovat vedení, jsou za provozu vedení povinni vlastníci a uživatelé pozemků na žádost energetického podniku a na jeho náklad, a to v přiměřené lhůtě jím určené. Uplyne-li tato lhůta marně, platí obdobně ustanovení § 23 odst. 2. Kácení stromoví, při kterém by mohlo být ohroženo vedení nebo jeho provoz, smí být prováděno jen v dohodě s energetickým podnikem a za dozoru osoby jím ustanovené.

(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je energetický podnik sám oprávněn vykácet stromoví v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý a bezpečný provoz vedení, je však povinen uvědomit o tom neprodleně vlastníka (uživatele) pozemku.

§ 25

Při výkonu oprávnění podle §§ 22 až 24 jsou energetické podniky a jimi pověřené osoby povinny co nejvíce šetřit nemovitostí, jakož i práv vlastníka nebo uživatele.

§ 26

(1) Věcná břemena podle ustanovení § 22 postihují i národní majetek; nezapisují se do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení.

(2) Ocitne-li se věcné břemeno změnou okolností, za kterých vzniklo, v hrubém nepoměru k výhodě energetického podniku, lze se domáhat, aby energetický podnik vedení změnil nebo přeložil. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o změně (přeložení) a o úhradě nákladů s tím spojených výkonný orgán krajského národního výboru.

§ 27

Vyvlastnění

(1) Pokud pro účely stanovené tímto zákonem nestačí oprávnění podle předchozích ustanovení, lze nemovitosti a práva vyvlastnit, nedojde-li k dohodě.

(2) Pro rozsah vyvlastnění, pro vyvlastňovací řízení a náhradu za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí, není-li stanoveno nic jiného, obdobně předpisy o územním plánování a výstavbě obcí.

§ 28

(1) Za skutečnou škodu způsobenou na nemovitosti nebo jejím příslušenství při stavbě, provozu, opravách, změně nebo odstraňování vedení náleží poškozenému vlastníku nebo uživateli nemovitosti náhrada.

(2) Nedojde-li o náhradě škody k dohodě, rozhodne o náhradě výkonný orgán okresního národního výboru, v jehož územním obvodu došlo ke škodě, na žádost, kterou musí poškozený podat do 30 dnů ode dne, kdy zjistil rozsah škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; nepodá-li žádost v těchto lhůtách, nárok zaniká.

§ 29

Styk s komunikacemi, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními

(1) Při styku energetického díla s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními je třeba dbát plynulosti a bezpečnosti provozu jak energetických děl, tak i komunikací, vedení, vod, vodohospodářských děl a zařízení, jakož i možnosti jejich řádného udržování.

(2) Podrobné podmínky styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními, pokud je nestanoví státní technické normy, upraví pravidla, která vydá ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

§ 30

Ochranná pásma

(1) Energetická díla se chrání ochrannými pásmy. V nich jsou v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy zakázány nebo omezeny stavby, zařízení, úpravy povrchu a porosty, které by ohrožovaly energetická díla a jejich plynulý a bezpečný provoz. Stejným způsobem mohou být zakázány nebo omezeny některé činnosti v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti.

(2) Povinnosti a omezení v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti vznikají povolením ke stavbě energetického díla; zanikají zrušením díla.

(3) Je-li rozsah ochranných pásem nebo míra povinností a omezení sporná, vymezí je povolující orgán.

§ 31

Při projektování a výstavbě energetických děl je nutno dbát toho, aby byly co nejvíce vyloučeny škodlivé vlivy na zemědělské a lesní hospodářství a na přírodní prostředí, aby byly šetřeny chráněné části přírody, vegetace potřebná pro hygienickou ochranu a kulturní památky.

§ 32

(1) Ustanovení §§ 22 až 28 platí obdobně i pro jiné organisace státního socialistického sektoru než energetické podniky, pokud zřizují nebo provozují na cizích nemovitostech vedení pro své vlastní provozy nebo zařízení pro veřejné elektrické osvětlení.

(2) Ustanovení §§ 29 až 31 platí i pro zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny, která zřizují nebo provozují jiné organisace státního socialistického sektoru než energetické podniky mimo obvod vlastního objektu (vlastní nemovitostí).

§ 33

Přenosná zařízení pro rozvod elektřiny

(1) Pro přenosná zařízení pro rozvod elektřiny platí přiměřeně ustanovení §§ 17, 20, 21 a 28.

(2) O podmínkách styku přenosného zařízení s cizími nemovitostmi rozhodne, nedojde-li k dohodě, výkonný orgán okresního národního výboru.

(3) Při styku přenosného zařízení s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními platí obdobně ustanovení § 29.


ODDÍL ŠESTÝ

Ustanovení závěrečná

§ 34

(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona vznikají oprávnění a povinnosti podle §§ 22 až 26 i ve prospěch vedení [§ 22 odst. 1 písm. a)] ve správě energetických podniků, která byla zřízena přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona.

(2) Ustanovení o ochranných pásmech (§ 30) platí ode dne počátku účinnosti tohoto zákona i pro energetická díla, jakož i pro zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny uvedená v § 32 odst. 2, která byla zřízena přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona.

§ 35

(1) Pokud elektrické přípojky nízkého napětí nebo jejich části jsou ve vlastnictví někoho jiného než státu, přecházejí dnem počátku účinnosti tohoto zákona do vlastnictví státu a správy energetického podniku, v jehož rozvodné oblasti jsou zřízeny.

(2) Pokud odběrná rozvodná zařízení nebo jejich části, jež jsou připojeny na přípojku nízkého napětí, jsou ve vlastnictví státu a správě energetických podniků, přecházejí s výjimkou měřicích přístrojů dnem počátku účinnosti tohoto zákona do vlastnictví majitelů nemovitostí, jejichž připojení slouží.

(3) Přechod vlastnictví podle odstavců 1 a 2 je bezúplatný.

(4) Podle zásad uvedených v odstavcích 1 a 2 přechází dnem počátku účinnosti tohoto zákona i správa národního majetku, pokud jde o elektrické přípojky nízkého napětí a odběrná rozvodná zařízení na ně připojená.

§ 36

Soukromí vlastníci staveb a zařízení, které budou připojeny k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, jsou povinni přispívat v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy na úhradu nákladů spojených s vybudováním zařízení pro veřejný rozvod elektřiny nízkého napětí a elektrických přípojek.

§ 37

Výkonné orgány krajských národních výborů mohou pověřit prováděním úkolů, které jim příslušejí podle tohoto zákona, výkonné orgány národních výborů nižších stupňů, jestliže se tím docílí účelnějšího nebo hospodárnějšího plnění těchto úkolů.

§ 38

Vláda může stanovit nařízením, že se tento zákon nebo některá jeho ustanovení vztahují i na jinou energii než elektrickou nebo na jiná energetická díla než pro výrobu nebo rozvod elektřiny.

§ 39

Prováděcí předpisy

(1) Vláda stanoví rozsah ochranných pásem energetických děl, povinnou úpravu ochranných pásem a druhy činnosti, které v nich nebo v jejich blízkosti jsou omezeny nebo zakázány, po případě může vydat další předpisy k provedení tohoto zákona.

(2) Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(3) Podmínky a rozsah povinnosti platit příspěvek podle § 36, jakož i řízení o vyměřování a vybírání příspěvku, upraví ministr financí v dohodě s ministrem energetiky.

§ 40

Zrušovací ustanovení

(1) Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména:

a) zákon č. 438/1919 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících;

b) zákon č. 187/1922 Sb., o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do pozemkových knih;

c) zákon č. 273/1949 Sb., o soustavné elektrisaci venkova, jakož i předpisy vydané k jejich provedení.

(2) Nedotčeny zůstávají zejména tyto předpisy:

a) vládní nařízení č. 47/1952 Sb., o státní energetické inspekci;

b) vládní nařízení č. 53/1952 Sb., o zajištění bezpečnosti a hospodárnosti provozu některých technických zařízení;

c) vládní nařízení č. 9/1953 Sb., o hlavních energeticích, jakož i předpisy vydané k jejich provedení.

§ 41

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1958; provedou jej všichni členové vlády.


Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Poláček v. r.

Barák v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Šlechta

Bakuľa v .r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčíř v. r.

Krosnář v. r.

Machačová v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Tesla v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

Reitmajer v. r.

Dr. Škoda v. r.

Ing. Černý v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Kahuda v. r.

generál plukovník Lomský v .r.

Dr. Neuman v. r.

Ouzký v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Zatloukal v. r.

Přesunout nahoru