Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 33/1957 Sb.Zákon o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil

Částka 18/1957
Platnost od 23.07.1957
Účinnost od 01.09.1957
Zrušeno k 01.07.1964 (101/1964 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

33.

Zákon

ze dne 4. července 1957

o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


ČÁST PRVÁ

Úvodní ustanovení

§ 1

Účel zákona

Lidově demokratická republika poskytuje sociální zaopatření příslušníkům ozbrojených sil z povolání po ukončení služby v ozbrojených silách, jakož i rodinným příslušníkům těchto osob. Toto zaopatření, umožněné úspěšným rozvojem národního hospodářství, doplňuje soustavu sociálního zabezpečení v Československé republice se zřetelem ke zvláštním podmínkám služby v ozbrojených silách a přispívá ke zvýšení obranyschopnosti naší vlasti.

§ 2

Osobní rozsah

(1) Tento zákon se vztahuje na

a) příslušníky ozbrojených sil z povolání,

b) příslušníky ostatních ozbrojených sborů z povolání v oboru ministerstva vnitra,

c) rodinné příslušníky těchto osob.

(2) V jakém rozsahu se ustanovení tohoto zákona vztahují na důstojníky v záloze povolané k činné službě, po případě na jiné příslušníky ozbrojených sborů, a na rodinné příslušníky těchto osob, stanoví vláda.

(3) Kde se v tomto zákoně dále mluví o vojácích z povolání a o službě v ozbrojených silách, rozumějí se tím osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a jejich služba.

§ 3

Obsah sociálního zaopatření

(1) Sociální zaopatření příslušníků ozbrojených sil tvoří důchodové zaopatření a sociální péče.

(2) Z důchodového zaopatření se poskytují tyto dávky:

1. důchody:

a) výsluhový,

b) invalidní a částečný invalidní,

c) vdovský,

d) vdovecký,

e) sirotčí,

f) manželky,

g) osobní;

2. výchovné;

3. zvýšení důchodů pro bezmocnost.

ČÁST DRUHÁ

Důchodové zaopatření

ODDÍL PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 4

Započitatelná doba

(1) Pro nárok na důchod a jeho výši je rozhodná:

a) doba služby v ozbrojených silách (včetně základní služby) od 9. května 1945,

b) doba služby v československých zahraničních jednotkách za druhé světové války,

c) doba služby ve spojeneckých armádách za druhé světové války,

d) doba služby v partyzánských jednotkách za druhé světové války,

e) doba služby v I. československé armádě na Slovensku,

f) doba služby v Rudé armádě,

g) doba služby v mezinárodní brigádě ve Španělsku a

h) doba persekuce pro aktivní odbojovou činnost strávená ve vězeních a koncentračních táborech v době nesvobody.

(2) Ministři národní obrany a vnitra stanoví, které doby, nejdříve však od 19. roku věku, se započítávají jako náhradní, ve kterých případech se doby uvedené v odstavci 1 započítávají zvýšeně a jaká délka započitatelné doby podle odstavce 1 je podmínkou nároku na výsluhový důchod.

§ 5

Důchodový základ

(1) Důchody, s výjimkou důchodů pozůstalých, se vyměřují z důchodového základu.

(2) Důchodový základ tvoří průměrný hrubý měsíční služební příjem za poslední tři roky do částky 2 000 Kčs a jedna třetina z částky, o kterou tento příjem převyšuje 2 000 Kčs. Důchodový základ smí činit nejvýše 3 000 Kčs.

(3) Dojde-li k ukončení služby vojáka z povolání před dosažením věku 55 let z důvodů zdravotních, vypočte se důchodový základ z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za poslední rok, je-li vyšší než průměrný hrubý měsíční služební příjem za poslední tři roky; ostatní ustanovení odstavce 2 platí i v tomto případě.

(4) Ministři národní obrany a vnitra stanoví podrobnosti, zejména též o tom, které náležitosti se zahrnují do důchodového základu.

ODDÍL DRUHÝ

Dávky

Výsluhový důchod

§ 6

Podmínky nároku

(1) Výsluhový důchod náleží vojákovi z povolání, který byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách nejméně po 20 letech započitatelné doby (§ 4) a dosáhl věku aspoň 45 let; u výkonného letce se tato věková hranice snižuje na 40 let.

(2) Vojákovi z povolání propuštěnému po 20 letech započitatelné doby výjimečně ve věku od 40 do 45 let (výkonnému letci propuštěnému před dosažením věku 40 let) lze poskytnout výsluhový důchod.

§ 7

Výše výsluhového důchodu

(1) Výsluhový důchod vojáka z povolání, který byl propuštěn před dosažením věku 55 let, činí 35 % důchodového základu; k tomu se přičítá 1 % důchodového základu za každý rok věku nad 40 let, jehož voják z povolání dosáhl ke dni propuštění.

(2) Po dosažení věku 55 let náleží tomuto důchodci výsluhový důchod, jehož základní výměra činí 60 % důchodového základu; za 21. a každý další rok započitatelné doby ke dni propuštění přičítají se k základní výměře důchodu 2 %, nejvýše však 30 % důchodového základu. Totéž platí o výši výsluhového důchodu vojáka z povolání, který byl propuštěn po dosažení věku 55 let.

(3) Výsluhový důchod podle odstavce 2 může činit nejvýše 2000 Kčs (u výkonných letců 2200 Kčs) měsíčně. Vláda může nařízením tyto částky zvýšit.

§ 8

Úprava výsluhového důchodu ve zvláštních případech

(1) Vojákovi z povolání a poživateli důchodu mladším 55 let, u nichž byla vyslovena ztráta vojenské hodnosti podle § 46 trestního zákona nebo jimž byla odňata hodnost podle příslušného zákona, se výsluhový důchod nepřiznává (odnímá); jde-li o vojáka z povolání (poživatele důchodu) staršího 55 let, může být důchod snížen.

(2) Osobám, kterým byl důchod upraven podle odstavce 1, může být snížení nebo odnětí (nepřiznání) důchodu zcela nebo zčásti prominuto a důchod jim může být přiznán až do plné zákonné výměry, jestliže svou prací pro společnost prokázaly snahu odčinit skutečnosti, jež byly důvodem pro snížení nebo odnětí (nepřiznání) důchodu, nebo svědčí-li pro to jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

(3) Výsluhový důchod se snižuje do dosažení věku 55 let na polovinu vojákovi z povolání, který byl propuštěn před dosažením tohoto věku na vlastní žádost bez důvodů hodných zvláštního zřetele a jehož propuštění není v souladu se zájmy ozbrojených sil.

(4) Při zaměstnání poživatele výsluhového důchodu krátí se jeho důchod o částku, o kterou součet důchodu a výdělku přesahuje výši určenou vládou; u osob starších 55 let upraví vláda výši důchodu a nároky ze sociálního zaopatření obdobně, jako je tomu u zaměstnaných poživatelů starobních důchodů podle zákona o sociálním zabezpečení. Vláda může též stanovit, že výsluhový důchod náleží v původní (nezkrácené) výši, je-li poživatel výsluhového důchodu zaměstnán v určitém pracovním oboru, popřípadě může upravit krácení důchodu zejména výkonným letcům odchylně. Vláda může stanovit další podrobnosti.

(5) Nebyl-li poživatel výsluhového důchodu podle § 7 odst . 1 v době od svého propuštění ze služby v ozbrojených silách do dosažení věku 55 let bez důvodů hodných zvláštního zřetele zaměstnán v pracovním poměru nebo jinak činný pro socialistický sektor, náleží mu místo důchodu ve výši podle § 7 odst. 2 důchod ve výši podle § 7 odst. 1.

(6) Podrobnosti k ustanovením předchozích odstavců upraví ministři národní obrany a vnitra.

Invalidní a částečný invalidní důchod

§ 9

Podmínky nároku

(1) Invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží vojáku z povolání, který byl propuštěn ze zdravotních důvodů ze služby v ozbrojených silách a je invalidní nebo částečně invalidní.

(2) Zásady pro posuzování invalidity a částečné invalidity stanoví vláda. Podrobnosti, zejména způsob posuzování invalidity (částečné invalidity) stanoví ministři národní obrany a vnitra v dohodě s předsedou státního úřadu sociálního zabezpečení.

§ 10

Výše invalidního a částečného invalidního důchodu

(1) Základní výměra invalidního důchodu činí 65 %, došlo-li k invaliditě v přímé souvislosti s výkonem služby, jinak 50 % důchodového základu. Za 16. a každý další rok započitatelné doby se přičítají k základní výměře invalidního důchodu 2 % důchodového základu. Invalidní důchod činí nejvýše 90 % důchodového základu.

(2) Výše částečného invalidního důchodu činí 45 %, došlo-li k částečné invaliditě v přímé souvislosti s výkonem služby, jinak 35 % důchodového základu.

(3) Ustanovení § 7 odst. 3 platí obdobně.

§ 11

Zápočet doby služby v ozbrojených silách, změna důchodu

(1) Doby uvedené v § 4 odst. 1 se započítávají vojákům z povolání při přechodu do občanského zaměstnání pro nárok na důchod a jeho výši podle zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, jako doba zaměstnání v I. pracovní kategorii.

(2) Požádá-li o to poživatel výsluhového nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu, který vstoupil do zaměstnání v pracovním poměru nebo se stal členem jednotného zemědělského družstva se společným hospodařením (III. a IV. typu) anebo členem výrobního družstva, vyměří se mu místo důchodu podle tohoto zákona důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění); při tom se na jeho žádost tento důchod vyměří z důchodového základu podle tohoto zákona.

(3) Podrobnosti stanoví ministerstva národní obrany a vnitra v dohodě se státním úřadem sociálního zabezpečení.

Důchody pozůstalých

§ 12

Všeobecná ustanovení

(1) Důchod vdovský, vdovecký a sirotčí náležejí pozůstalým

a) po vojáku z povolání,

b) po poživateli výsluhového a invalidního (částečného invalidního) důchodu.

(2) Důchody pozůstalých se vyměřují

a) z invalidního důchodu, na který by měl voják z povolání nárok v době smrti,

b) z invalidního (částečného invalidního) důchodu, který důchodce v době smrti požíval,

c) z výsluhového důchodu přiznaného po dosažení věku 55 let anebo z výsluhového důchodu, na který by měl důchodce mladší než 55 let nárok, kdyby dosáhl tohoto věku.

(3) Pozůstalým po poživateli částečného invalidního důchodu mohou být vyměřeny v případech hodných zřetele důchody pozůstalých z invalidního důchodu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu nárok, kdyby byl invalidní.

§ 13

Vdovský důchod

(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti vojáka z povolání (důchodce).

(2) Po uplynutí jednoho roku od smrti vojáka z povolání (důchodce) náleží vdovský důchod vdově, jestliže

a) je invalidní (§ 9 odst. 2), nebo

b) pečuje aspoň o jedno dítě, které má nárok na sirotčí důchod, nebo

c) vychovala aspoň tři děti, nebo

d) dosáhla věku 45 let a vychovala aspoň 2 děti, nebo

e) dosáhla věku 50 let, nebo

f) její manžel zemřel následkem úrazu, který utrpěl v přímé souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách, a vdova dosáhla věku aspoň 40 let.

(3) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do dvou roků od zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

(4) Vdovský důchod může být přiznán, jsou-li pro to okolnosti hodné zvláštního zřetele, též družce, která žila s vojákem z povolání (důchodcem) až do jeho smrti ve společné domácnosti a byla na něj odkázána výživou.

(5) Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; je-li však splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 2, vznikne při opětovném ovdovění původní nárok znovu, jestliže by po posledním manželu nárok nenáležel, nebo by náležel v nižší výměře.

(6) Vdovský důchod činí 70 % důchodu, z něhož se vyměřuje (§ 12 odst. 2 a 3).

(7) Rozvedené (rozloučené) ženě náleží vdovský důchod jen do výše výživného, které jí byl povinen voják z povolání (důchodce) poskytovat.

§ 14

Vdovecký důchod

(1) Vdovecký důchod náleží vdovci po vojákyni z povolání (důchodkyni), je-li invalidní (§ 9 odst. 2) a byl-li poslední rok před smrtí manželky odkázán na ni výživou.

(2) Vdovecký důchod náleží ve výši vdovského důchodu.

§ 15

Sirotčí důchod

(1) Sirotčí důchod náleží vlastnímu i osvojenému dítěti zemřelého vojáka z povolání (důchodce).

(2) Sirotčí důchod náleží také dítěti, jestliže zemřel jeho děd (bába) nebo pěstoun, který byl vojákem z povolání (důchodcem), a jestliže dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou.

(3) Sirotčí důchod náleží až do skončení povinné školní docházky. Poté náleží sirotčí důchod dítěti nejdéle do 25. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje předepsaným výcvikem nebo studiem na své budoucí povolání, nebo

b) je pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopno k práci.

(4) Mělo-li by dítě nárok na několik sirotčích důchodů, náleží mu jen jeden, a to nejvyšší.

(5) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí čtvrtinu, oboustranně osiřelého dítěte polovinu důchodu, z něhož se vyměřuje (§ 12 odst. 2 a 3). Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 120 Kčs měsíčně, oboustranně osiřelého dítěte nejméně 240 Kčs měsíčně. Jde-li o dvě nebo více dětí, nesmí být sirotčí důchod žádného z nich nižší než poměrný díl výchovného k invalidnímu důchodu připadající na jedno dítě.

Jiné dávky

§ 16

Důchod manželky

(1) Manželce vojáka z povolání nebo poživatele důchodu výsluhového, invalidního a částečného invalidního náleží důchod manželky, jestliže se stala invalidní nebo dosáhla věku 65 let a není výdělečně činná ani nepožívá důchod podle předpisů o důchodovém zaopatření (zabezpečení, pojištění).

(2) Důchod manželky může být přiznán také družce, která je odkázána svou výživou na vojáka z povolání (důchodce).

(3) Důchod manželky činí 100 Kčs měsíčně.

(4) Nárok na důchod manželky nezaniká skončením manželského soužití.

§ 17

Osobní důchod

(1) Vojákům z povolání, kteří se zvlášť zasloužili o budování ozbrojených sil nebo projevili mimořádnou chrabrost, obětavost a odvahu v boji, nebo pozůstalým po nich mohou ministři národní obrany a vnitra přiznat osobní důchod. Vláda může stanovit podrobnosti.

(2) Osobní důchod nahrazuje jiné důchody z důchodového zaopatření (zabezpečení, pojištění).

§ 18

Výchovné k důchodům

(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 15 odst. 1 až 3) poživatele důchodu výsluhového , invalidního, částečného invalidního a osobního. Výchovné nenáleží na dítě, jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž přísluší přídavek na děti (výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil). Výchovné rovněž nenáleží na dítě, na něž nepřísluší přídavek na děti jen proto, že zaměstnanec nesplnil stanovené podmínky.

(2) Výchovné činí měsíčně

při důchoduna 1 dítěna 2 dětina 3 dětina 4 dětina 5 dětí
KčsKčsKčsKčsKčsKčs
do 140070170430690950
nad 140070170400640880

Při více dětech se zvyšuje částka výchovného, která náleží důchodci na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně

o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a

o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.

(3) Výchovné činí měsíčně

při invalidním důchoduna 1 dítěna 2 dětina 3 dětina 4 dětina 5 dětí
KčsKčsKčsKčsKčsKčs
do 1400120260480700950
nad 1400120260460660880

Při více dětech se zvyšuje částka výchovného, která náleží poživateli invalidního důchodu na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně

o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a

o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.

(4) Jestliže poživatel důchodu je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) nebo žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné

na 1 dítěna 2 dětina 3 dětina 4 děti
KčsKčsKčsKčs
k důchodu70170310490
k invalidnímu důchodu120260420600

měsíčně a zvyšuje se o 220 Kčs na každé další dítě.

Ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, platí obdobně.

(5) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno. Vzniknou-li někomu nároky na výchovné na totéž dítě podle různých předpisů o důchodovém zaopatření (zabezpečení, pojištění), přizná se jen vyšší výchovné.

(6) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

(7) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.

(8) Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které s e na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.

§ 19

Zvýšení důchodů (výchovného) pro bezmocnost

Důchody mohou být zvýšeny až o polovinu, je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhy jinou osobou. Sirotčí důchod lze zvýšit pro bezmocnost až od 7. roku věku dítěte. Také výchovné na dítě starší 7 let může být zvýšeno až o polovinu, je-li dítě trvale bezmocné.

ODDÍL TŘETÍ

Společná ustanovení o důchodovém zaopatření

§ 20

Vynětí z daňové povinnosti

Dávky se nezdaňují.

§ 21

Souběh nároků na důchody

(1) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výsluhový důchod i invalidní (částečný invalidní) důchod, náleží jen jeden, a to vyšší.

(2) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na některý z důchodů uvedených v odstavci 1 a pro nárok na důchod vdovský nebo sirotčí, náleží důchod vyšší a z ostatních důchodů po jedné polovině.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro souběh nároků na důchody podle tohoto zákona a podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění). Jsou-li však splněny u poživatele výsluhového nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu podmínky pro nárok na důchod starobní, za výsluhu let nebo invalidní (částečný invalidní) podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění), náleží mu ten, který si zvolí.

(4) Podrobnosti stanoví ministerstva národní obrany a vnitra v dohodě se státním úřadem sociálního zabezpečení.

§ 22

O vzniku a zániku nároku na dávku, povinnostech důchodce, změně dávky a jejím vrácení, omezení výplaty dávek, výplatě dávek jiné osobě, způsobu výplaty dávek, neplatných právních jednáních a promlčení platí přiměřeně ustanovení zákona č. 55/1956 Sb. Podrobnosti stanoví ministři národní obrany a vnitra, kteří též upraví řízení o dávkách.

ČÁST TŘETÍ

Sociální péče

§ 23

(1) Sociální péče podle tohoto zákona zahrnuje zejména

a) zaopatření vojenských invalidů ve vojenské invalidovně,

b) podpůrnou a doplňkovou péči,

c) příležitostné sociální dávky.

(2) Podrobnosti stanoví ministři národní obrany a vnitra.


ČÁST ČTVRTÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 24

(1) Nároky na dávky důchodového zaopatření, které vznikly do 31. prosince 1956, zůstávají nedotčeny, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, považují se přiznané dávky důchodového zaopatření, na něž vznikl nárok do 31. prosince 1956, od 1. ledna 1957 za dávky podle tohoto zákona vyměřené ve výši, v jaké náležely po srážce daně ze mzdy.

(3) Ministři národní obrany a vnitra stanoví, které dávky se slučují v jedinou dávku a za které dávky podle tohoto zákona se považují dávky důchodového zaopatření poskytované podle dosavadních předpisů.

(4) Dnem 1. ledna 1957 zaniká krácení důchodů, prováděné podle dosavadních předpisů při střetu důchodu s výdělkem, s výjimkou krácení důchodů prováděného podle zákona č. 89/1952 Sb., o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil, které zaniká 1. září 1957.

§ 25

(1) Poživatelům odpočivných důchodů přiznaných podle zákona č. 89/1952 Sb., kteří nedosáhli ke dni 1. ledna 1957 věku 55 let, upravuje se od 1. září 1957 výše důchodu podle ustanovení § 7 odst. 1. Důchodový základ pro tuto úpravu stanoví ministři národní obrany a vnitra. Po dosažení věku 55 let náleží uvedeným poživatelům odpočivných důchodů důchod v původní výši (§ 24 odst. 2).

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na přímé účastníky bojů proti fašismu.

(3) Poživateli odpočivného důchodu, který ke dni počátku účinnosti tohoto zákona splňuje též podmínky nároku na invalidní důchod, přizná se na jeho žádost důchod invalidní podle dosavadních předpisů a ve výši, v jaké by náležel po srážce daně ze mzdy (§ 24 odst. 2).

(4) Zjistí-li se přezkoumáním zdravotního stavu, že poživatel invalidního důchodu, na který vznikl nárok podle zákona č. 89/1952 Sb., je jen částečně invalidní, vyměří se mu ode dne 1. září 1957 místo dosavadního důchodu částečný invalidní důchod (§ 10 odst. 2) z důchodového základu stanoveného podle odstavce 1.

(5) Poživateli invalidního důchodu, který ke dni počátku účinnosti tohoto zákona splňuje též podmínky nároku na odpočivný důchod a který při přezkoumání zdravotního stavu byl uznán částečně invalidním, přizná se na jeho žádost výsluhový důchod podle odstavce 1.

(6) Vdovám mladším než 45 let a vdovám po účastnících bojů proti fašismu mladším než 40 let, jimž byl přiznán důchod podle předpisů platných do 31. prosince 1952, náleží od 1. září 1957 důchod, jen splňují-li ke dni 1. ledna 1957 jinak podmínky § 13 odst. 2.

(7) Vdovské důchody podle tohoto zákona budou přiznány vdovám, kterým podle dosavadních předpisů nevznikl nárok na vdovský důchod, splní-li v době dvou let od počátku jeho účinnosti podmínky pro přiznání nároku na vdovský důchod podle § 13 odst. 2.

(8) Podrobnosti stanoví ministři národní obrany a vnitra.

§ 26

Nároky na dávky důchodového zaopatření, jejichž skutkové podmínky se splnily po 31. prosinci 1956, posuzují se podle tohoto zákona; přeplatky nebudou vymáhány.

§ 27

Ministři národní obrany a vnitra mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona.

§ 28

Zrušují se všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonem, zejména

a) zákon č. 76/1922 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, a předpisy jej provádějící,

b) zákon č. 153/1923 Sb., kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací, a předpisy jej provádějící,

c) zákon č. 281/1949 Sb., kterým se mění předpisy o překládání veřejných zaměstnanců do výslužby,

d) § 13 zákona č. 85/1950 Sb., o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů,

e) zákon č. 89/1952 Sb., o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil.

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1957; provedou jej ministři národní obrany a vnitra.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 18/1959 Sb. Čl. II

(1) Ustanovení § 7 odst . 3, § 8, § 10 odst. 3 a § 18 zákona o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil ve znění čl. I platí i pro nároky vzniklé před počátkem účinnosti tohoto zákona.

(2) Výchovné se zvyšuje od 1. dubna 1959.

(3) Vyplácené důchody, pokud převyšují částky uvedené v § 7 odst. 3 a § 10 odst. 3 zákona ve znění čl. I č. 2 a 4, budou upraveny na tyto částky počínajíc dnem 1. června 1959. Obdobně budou upraveny důchody pozůstalých.

(4) Úprava důchodů podle § 8 odst. 4 ve znění čl. I č. 3 se provede počínajíc dnem 1. června 1959.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 18/1959 Sb. Čl. III

Vláda může postupně zvyšovat důchody přiznané podle předpisů o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil platných před 1. zářím 1957 až na úroveň důchodů přiznaných podle předpisů o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil platných od tohoto dne.


Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

generál plukovník Lomský v. r.

Barák v. r.

Přesunout nahoru