Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 56/1956 Sb.Vládní nařízení o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících

Částka 30/1956
Platnost od 18.12.1956
Účinnost od 01.01.1957
Zrušeno k 01.07.1964 (103/1964 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

56.

Vládní nařízení

ze dne 18. prosince 1956

o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 90 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon"):


§ 1

Účel nařízení

Účelem tohoto nařízení je zabezpečit členy jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařící rolníky a jiné osoby samostatně hospodařící pro případ stáří a invalidity, jejich rodinné příslušníky pro případ ztráty živitele a členy jednotných zemědělských družstev se společným hospodařením též pro případ nemoci.

ČÁST PRVNÍ

Nemocenské a důchodové pojištění členů jednotných zemědělských družstev se společným hospodařením (III. a IV. typu)

§ 2

Osobní rozsah

(1) Pojištění podle této části nařízení mohou být účastni jen členové jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu (dále jen "družstva", "družstevníci").

(2) Za družstevníky se považují pro účely tohoto nařízení též osoby, které trvale v družstvu pracují a nejsou k družstvu v pracovním poměru ani jeho členy.

Nemocenské pojištění družstevníků

§ 3

Smlouva o nemocenském pojištění družstevníků

(1) Družstvo může uzavřít s výkonným orgánem okresního národního výboru provádějícím sociální zabezpečení smlouvu o nemocenském pojištění družstevníků, kteří nejsou zaměstnanci v trvalém pracovním poměru ani nepožívají starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo obdobné důchody podle zvláštních předpisů.

(2) Družstevníkům, kteří jsou pojištěni podle smlouvy o nemocenském pojištění družstevníků, poskytují za podmínek stanovených smlouvou preventivní a léčebnou péči orgány zdravotní správy. Lázeňskou péči poskytuje zdravotní správa na vrub sociálního zabezpečení. Ostatní věcné, jakož i peněžité dávky uvedené ve smlouvě poskytují orgány sociálního zabezpečení.

(3) Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví vyhláškou v úředním listě podrobnosti.

Důchodové pojištění družstevníků

§ 4

Osobní rozsah

Družstevník, který není zaměstnancem v trvalém pracovním poměru ani nepožívá starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo obdobné důchody podle zvláštních předpisů, je pojištěn na dávky důchodového pojištění uvedené v tomto nařízení.

§ 5

Druhy dávek

Z důchodového pojištění družstevníků se poskytují:

1. důchody:

a) starobní,

b) invalidní a částečný invalidní,

c) vdovský (vdovecký),

d) sirotčí;

2. dávky při pracovním úrazu;

3. výchovné;

4. zvýšení důchodu:

a) za každý rok práce v družstvu,

b) pro bezmocnost;

5. zabezpečení důchodců v nemoci.

§ 6

Výše důchodu. Pojistné

(1) Družstevník se může pojistit podle své volby na starobní (invalidní) důchod

ve výši měsíčně za pojistné měsíčně
Kčs Kčs
230 14
270 26
310 40
350 54
390 70
440 88

(2) Vláda může stanovit, že se družstevníci mohou pojistit i na vyšší důchody, než jsou uvedeny v odstavci 1. a určit pojistné.

(3) Volba výše pojištěného důchodu se provádí uzavřením smlouvy. Neuzavře-li družstevník smlouvu, je pojištěn na nejnižší důchod 230 Kčs měsíčně.

§ 7

Všeobecné podmínky nároku na dávky

Dávky důchodového pojištění náležejí družstevníku, po případě jeho pozůstalým, jsou-li splněny podmínky pro nárok na tu kterou dávku a je-li splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění zaplaceno; pojistné dlužné za dobu nejvýše jednoho roku před vznikem nároku na dávku může však být doplaceno do šesti měsíců po vzniku tohoto nároku.

§ 8

Starobní důchod

(1) Starobní důchod náleží po dosažení věku 65 let družstevníku, který je pojištěn aspoň osm let, a družstevnici, která je pojištěna aspoň pět let, jestliže nepobírají invalidní důchod a

a) pracují v družstvu podle svých schopností nebo

b) jsou trvale neschopni práce v družstvu.

Splnění podmínky uvedené pod písm. a) se nevyžaduje, nemůže-li družstevník (družstevnice) pracovat v družstvu z vážných důvodů.

(2) Starobní důchod náleží též družstevníku (družstevnici), který dosáhl věku 60 let, je pojištěn aspoň 20 let a splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.

§ 9

Invalidní a částečný invalidní důchod

(1) Invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží družstevníku, který získal potřebnou dobu pojištění (§ 10), jestliže se v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku stal pro trvalé zhoršení zdravotního stavu invalidním nebo částečně invalidním; částečný invalidní důchod však náleží, jen pracuje-li družstevník dále v družstvu podle svých schopností.

(2) Částečný invalidní důchod činí 60 % invalidního důchodu.

(3) Vláda stanoví, kdy se považuje družstevník za invalidního nebo částečně invalidního.

§ 10

Potřebná doba pojištění

(1) Doba pojištění potřebná pro nárok na invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod činí u družstevníků ve věku

nad 20 let do 22 let 1 rok
nad 22 let do 24 let 2 roky
nad 24 let do 26 let 3 roky
nad 26 let do 28 let 4 roky
nad 28 let 5 let.

U družstevníků ve věku nad 28 let se doba pojištění potřebná pro nárok zjišťuje z posledních deseti let počítaných zpět od vzniku invalidity (částečné invalidity). Stal-li se družstevník invalidním nebo částečně invalidním před dosažením věku 20 let nebo následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání), stačí i doba pojištění kratší než rok.

(2) Získal-li družstevník dobu pojištění v některém z věkových pásem (odstavec 1) a byl-li poté nepřetržitě pojištěn, považuje se za získanou doba pojištění potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu; do doby nepřetržitého pojištění se počítají též náhradní doby (§ 6 odst. 2 zákona).

(3) Doba, po kterou družstevník pobíral částečný invalidní důchod, se posuzuje pro vznik nároku na důchod podle tohoto nařízení jako doba pojištění.

(4) Doba pojištění potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod se považuje vždy za získanou, jde-li o vdovu, která byla družstevnicí v době smrti svého manžela nebo se jí stala do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a byla poté nepřetržitě pojištěna až do dne, kdy se stala invalidní (částečně invalidní).

§ 11

Důchody pozůstalých

(1) Vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod náležejí pozůstalým po družstevníku za podmínek stanovených předpisy o sociálním zabezpečení (§§ 20, 21, 23 a 24 zákona).

(2) Důchody pozůstalých se vyměřují ze starobního, invalidního nebo částečného invalidního důchodu družstevníka, čítajíc v to i zvýšení důchodu podle § 12 odst . 2 a § 14.

(3) Vdovský (vdovecký) důchod činí 70 % důchodu družstevníka (odstavec 2). Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí čtvrtinu důchodu družstevníka, nejméně však 120 Kčs měsíčně; sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí polovinu důchodu družstevníka, nejméně však 200 Kčs měsíčně.

§ 12

Dávky při pracovním úrazu

(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům poskytují orgány zdravotní správy při pracovním úrazu (nemoci z povolání) bezplatně preventivní a léčebnou péči.

(2) Vznikla-li invalidita (částečná invalidita) pracovním úrazem (nemocí z povolání), zvyšuje se invalidní důchod o 50 Kčs měsíčně a částečný invalidní důchod o 30 Kčs měsíčně.

(3) Zemřel-li družstevník nebo jeho rodinný příslušník následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání), může být poskytnuto osobám, které vypravily pohřeb, pohřebné.

(4) Pracovním úrazem je úraz, který družstevník utrpěl při provozu zemědělského závodu (družstevního nebo vlastního).

§ 13

Výchovné

(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 24 zákona) poživatele starobního, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, které by mělo při úmrtí družstevníka nárok na sirotčí důchod. Výchovné nenáleží na dítě, které požívá sirotčí důchod nebo na něž přísluší přídavek na děti (výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil). Výchovné rovněž nenáleží na dítě, na něž nepřísluší přídavek na děti jen proto, že zaměstnanec nesplnil stanovené podmínky.

(2) Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 70 Kčs, na dvě děti 170 Kčs, na tři děti 310 Kčs, na čtyři děti 490 Kčs a zvyšuje se na každé další dítě o 220 Kčs měsíčně.

(3) Výchovné náleží do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

(4) Jinak platí o výchovném předpisy o sociálním zabezpečení (§ 30 zákona).

§ 14

Zvýšení důchodu

Důchod, na nějž je družstevník pojištěn (§ 6), se zvyšuje o 1 % za každý rok práce v družstvu.

§ 15

Zvýšení pro bezmocnost

Důchody mohou být zvýšeny pro bezmocnost důchodce až o polovinu za podmínek stanovených předpisy o sociálním zabezpečení (§ 31 zákona).

§ 16

Sociální fond

(1) Zabezpečení družstevníků nemocenským a důchodovým pojištěním podle tohoto nařízení se nadlepšuje z prostředků sociálního fondu družstva. Orgány sociálního zabezpečení jsou nápomocny družstvům při zakládání sociálních fondů a při plnění úkolů souvisících s hospodařením s prostředky sociálního fondu.

(2) Státní úřad sociálního zabezpečení může stanovit v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství podrobnosti.

§ 17

Pojistné důchodového pojištění

(1) Pojistné z a uplynulý měsíc je splatné do 15. dne následujícího měsíce. Orgány sociálního zabezpečení mohou povolit, aby pojistné bylo odváděno v jiných než měsíčních lhůtách.

(2) Pojistné hradí družstevník.

(3) Pojistné vybírá a odvádí družstvo.

(4) Platební výměr na pojistné a na penále nebo výkaz nedoplatků jsou exekučním titulem pro soudní nebo správní exekuci a jsou vykonatelné, jestliže od jejich doručení uplynulo 15 dnů. Doložku vykonatelnosti připojí orgán sociálního zabezpečení.

§ 18

Prováděcí předpisy

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti o důchodovém pojištění družstevníků, zejména o tom, kdy pojištění vzniká a zaniká, kdy se má považovat pracovní poměr družstevníka, který je zároveň zaměstnancem, za trvalý (§ 4), jak se stanoví nároky při změně smlouvy o výši pojištěného důchodu, za jakých podmínek si družstevník může volit pojištění na důchod podle tohoto nařízení i za dobu pojištění ze samostatné činnosti před vstupem do družstva, za jakých podmínek a jaké dávky se poskytují při pracovním úrazu rodinným příslušníkům družstevníků, kteří nejsou členy družstva, a důchodcům, kteří v družstvu pracují, a jak družstvo přihlašuje družstevníky k důchodovému pojištění.

ČÁST DRUHÁ

Důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, členů jednotných zemědělských družstev I. a II. typu a spolupracujících členů rodin

§ 19

Rozsah platnosti

(1) Osoby samostatně hospodařící a spolupracující členové jejich rodin jsou pojištěni na dávky důchodového pojištění podle tohoto nařízení, pokud nejsou zaměstnanci v trvalém pracovním poměru ani nepožívají starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo obdobné důchody podle zvláštních předpisů.

(2) Osobami samostatně hospodařícími jsou osoby, které jsou výdělečně a osobně činny na vlastní vrub, zejména jednotlivě hospodařící rolníci, živnostníci a soukromí učitelé . Za jednotlivě hospodařící rolníky se považují pro účely tohoto nařízení též členové jednotných zemědělských družstev I. a II. typu.

(3) Spolupracujícími členy rodiny jsou rodiče, tchán, tchyně, zeť, ovdovělá snacha, družka, sourozenci a děti od skončení povinné školní docházky, jestliže žijí s osobou samostatně hospodařící ve společné domácnosti, trvale se účastní její výdělečné činnosti, nahrazují jinak nezbytnou cizí pracovní sílu a nepodléhají pojištění již jako zaměstnanci nebo osoby samostatně hospodařící.

(4) Manželka osoby samostatně hospodařící nebo spolupracujícího člena rodiny není pojištěna jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny pro svou účast na výdělečné činnosti osoby samostatně hospodařící.

(5) Ustanovení §§ 20 až 31 a § 35 o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících platí též pro spolupracující členy rodin, pokud se v nich nestanoví jinak.

§ 20

Druhy dávek

Z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících se poskytují:

1. důchody:

a) starobní,

b) invalidní,

c) vdovský (vdovecký),

d) sirotčí;

2. dávky při pracovním úrazu;

3. výchovné;

4. zvýšení důchodu pro bezmocnost;

5. zabezpečení důchodců v nemoci.

§ 21

Všeobecné podmínky nároku na dávky

(1) Dávky důchodového pojištění náležejí osobě samostatně hospodařící, po případě jejím pozůstalým, jsou-li splněny podmínky pro nárok na tu kterou dávku a je-li splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění zaplaceno; pojistné dlužné za dobu nejvýše půl roku před vznikem nároku na dávku může však být doplaceno do tří měsíců po vzniku tohoto nároku.

(2) Za minulou dobu náleží dávky důchodového pojištění nejvýše za dobu dvou měsíců před uplatněním nároku.

§ 22

Starobní důchod

(1) Starobní důchod náleží osobě samostatně hospodařící po dosažení věku 65 let, je-li pojištěna alespoň 8 let, nepožívá invalidní důchod a zanechala výdělečné činnosti se souhlasem výkonného orgánu místního národního výboru; splnění podmínky zanechání výdělečné činnosti se nevyžaduje, jestliže osoba samostatně hospodařící dosáhla věku 70 let, a jde-li o ženu, 65 let.

(2) Starobní důchod náleží spolupracujícímu členu rodiny po dosažení věku 65 let, je-li pojištěn alespoň 8 let a nepožívá invalidní důchod.

§ 23

Invalidní důchod

(1) Invalidní důchod náleží osobě samostatně hospodařící, která získala potřebnou dobu pojištění, jestliže se v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku stala pro trvalé zhoršení zdravotního stavu invalidní.

(2) Vláda stanoví, kdy se považuje osoba samostatně hospodařící za invalidní.

(3) Ustanovení § 10 platí obdobně.

§ 24

Výše důchodu

Invalidní (starobní) důchod osoby samostatně hospodařící činí:

 při průměrném ročním vyměřovacím základu Kčs  do 6 let pojištění Kčs měsíčně  po 6 letech pojištění Kčs měsíčně  po 8 letech pojištění Kčs měsíčně  po 10 letech pojištění Kčs měsíčně
 do 2.100  210  230  230  230
 od 2.101 do 3.300  225  245  260  270
 od 3.301 do 4.500  234  260  276  294
 od 4.501 do 5.700  243  269  298  318
 od 5.701 do 7.800  252  284  314  340
 od 7.801 do 10.200  261  299  336  370
 nad 10.200  270  308  350  390

§ 25

Důchody pozůstalých

(1) Vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod náležejí pozůstalým po osobě samostatně hospodařící za podmínek stanovených předpisy o sociálním zabezpečení (§§ 20, 21, 23 a 24 zákona).

(2) Důchody pozůstalých po osobě samostatně hospodařící se vyměřují ze starobního (invalidního) důchodu, čítajíc v to i zvýšení důchodu (§ 26 odst. 2).

(3) Vdovský (vdovecký) důchod činí 70 % důchodu osoby samostatně hospodařící (odstavec 2). Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí čtvrtinu důchodu osoby samostatně hospodařící, nejméně však 120 Kčs měsíčně; sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí polovinu důchodu osoby samostatně hospodařící, nejméně však 200 Kčs měsíčně.

§ 26

Dávky při pracovním úrazu

(1) Jednotlivě hospodařícím rolníkům, spolupracujícím členům jejich rodin a rodinným příslušníkům poskytují orgány zdravotní správy bezplatně preventivní a léčebnou péči při pracovním úrazu (nemoci z povolání). Pracovním úrazem je úraz, který se přihodil při provozu zemědělského závodu.

(2) Jednotlivě hospodařícím rolníkům a spolupracujícím členům rodin osob samostatně hospodařících, kteří se stali následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání)

a) invalidními, může být invalidní důchod zvýšen o 50 Kčs měsíčně,

b) částečně invalidními, může být poskytnut částečný invalidní důchod ve výši 60 % invalidního důchodu spolu se zvýšením o 30 Kčs měsíčně.

(3) Zemřel-li jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jeho rodinný příslušník následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání), může být poskytnuto osobám, které vypravily pohřeb, pohřebné.

(4) Vláda stanoví, kdy se považuje jednotlivě hospodařící rolník a spolupracující člen rodiny osoby samostatně hospodařící za invalidního nebo částečně invalidního následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

(5) Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví, jaké dávky a za jakých podmínek se poskytují rodinným příslušníkům rolníků a spolupracujících členů jejich rodin při pracovním úrazu.

§ 27

Výchovné

Výchovné náleží na každé dítě poživatele starobního nebo invalidního důchodu, které by mělo při úmrtí osoby samostatně hospodařící nárok na sirotčí důchod (§ 24 zákona); jinak platí o poskytování výchovného ustanovení platná v důchodovém pojištění družstevníků (§ 13).

§ 28

Zvýšení pro bezmocnost

Důchody osob samostatně hospodařících mohou být zvýšeny pro bezmocnost důchodce až o polovinu za podmínek stanovených předpisy o sociálním zabezpečení (§ 31 zákona).

§ 29

Bezplatná preventivní a léčebná péče o děti osob samostatně hospodařících

Dětem osob samostatně hospodařících mladším 15 let poskytuje stát bezplatně preventivní a léčebnou péči v plném rozsahu podle předpisů o jednotné preventivní a léčebné péči.

§ 30

Pojistné

(1) Roční vyměřovací základ u jednotlivě hospodařících rolníků, z něhož se vyměřuje pojistné, určí státní úřad sociálního zabezpečení vyhláškou v úředním listě se zřetelem na rozlohu pozemků, výrobní oblast, bonitu a kulturu půdy a způsob hospodaření; roční vyměřovací základ u ostatních osob samostatně hospodařících se určí pevnými částkami se zřetelem na mzdu odborného zaměstnance v obdobném postavení.

(2) Pojistné za pojištění osob samostatně hospodařících činí 10 % a za pojištění spolupracujících členů rodiny 11 % vyměřovacího základu; na úhradu dávek preventivní a léčebné péče poskytovaných jednotlivě hospodařícím rolníkům, spolupracujícím členům jejich rodin a rodinným příslušníkům při pracovním úrazu (§ 26) se platí přirážka k pojistnému.

(3) Osoba samostatně hospodařící, která je výdělečně činná na vlastní vrub, platí pojistné za sebe a spolupracujícího člena rodiny.

(4) Ustanovení § 17 odst. 1 a 4 platí obdobně.

§ 31

Prováděcí předpisy

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti o provádění důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, zejména o tom, kdy se má považovat pracovní poměr osoby, která je zároveň zaměstnancem, za trvalý (§ 19 odst. 1), kdo se považuje v pochybných případech za osobu výdělečně činnou na vlastní vrub (§ 19 odst. 2), kdy pojištění vzniká a kdy zaniká a kdy ručí za pojistné manželka nebo spolupodnikatel.

ČÁST TŘETÍ

Zabezpečení důchodců v nemoci

§ 32

(1) Důchodci, kterým byl přiznán důchod podle tohoto nařízení, a jejich rodinní příslušníci mají nárok na preventivní a léčebnou péči. Náležejí jim též dávky obdobné věcným dávkám poskytovaným podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců; z peněžitých dávek jim náleží podpora při narození dítěte a pohřebné.

(2) Preventivní a léčebnou péči poskytují bezplatně orgány zdravotní správy. Lázeňskou péči poskytuje zdravotní správa na vrub sociálního zabezpečení. Ostatní věcné, jakož i peněžité dávky poskytují orgány sociálního zabezpečení.

(3) Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví vyhláškou v úředním listě podrobnosti.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují

a) na důchodce, kteří jsou z důvodu své pracovní činnosti pojištěni pro případ nemoci a mateřství, ani na jejich rodinné příslušníky,

b) na osoby, které jsou účastny vojenské nemocenské péče.

ČÁST ČTVRTÁ

Přechodná ustanovení

§ 33

Vyplácené dávky

(1) Dávky, na něž vznikl nárok do 31. prosince 1956 podle dosavadních předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin, se považují za dávky podle tohoto nařízení.

(2) Další trvání nároků na starobní a invalidní důchody přiznané podle předpisů zrušených tímto nařízením se posuzuje podle ustanovení tohoto nařízení; byla-li však získána doba pojištění potřebná pro nárok na důchod podle dosavadních předpisů, považuje se pro trvání nároku na důchod za získanou i doba pojištění potřebná podle tohoto nařízení.

(3) Úrazové důchody poskytované podle dosavadních předpisů mohou být sníženy nebo odňaty, jen pokud by to připouštěly dosavadní předpisy.

(4) Nárok na vdovský důchod náležející ke dni 31. prosince 1956 náleží vdově nadále i po tomto dni, jestliže nejpozději do 31. prosince 1956 dosáhla věku 45 let.

(5) Výchovné náležející k vdovskému důchodu na jednostranně osiřelé dítě se považuje za sirotčí důchod podle tohoto nařízení; náleží-li výchovné na více dětí, stanoví se výše jejich sirotčích důchodů poměrným dílem z úhrnu výchovného.

(6) Dávky vyplácené ke dni 31. prosince 1956 po srážce daně ze mzdy se po tomto dni považují za dávky vyměřené ve výši, v níž byly takto vypláceny.

(7) Státní úřad sociálního zabezpečení může stanovit vyhláškou v úředním listě podrobnosti.

§ 34

Zhodnocení pojištění osob samostatně výdělečně činných, které zaniklo k 30. září 1952

Vznikne-li zaměstnanci, který byl pojištěn do 30. září 1952 též jako osoba samostatně výdělečně činná, nárok na dávky důchodového zabezpečení, hledí se při stanovení průměrného ročního výdělku též k vyměřovacím základům ze samostatné výdělečné činnosti konané do tohoto dne, je-li z nich splatné pojistné zaplaceno nejpozději ve lhůtě stanovené tímto nařízením (§ 21 odst. 1).


Závěrečná ustanovení

§ 35

Pokud se v tomto nařízení nestanoví jinak, platí pro důchodové pojištění družstevníků a osob samostatně hospodařících přiměřeně ustanovení zákona:

1. o době zaměstnání,

2. o přerušení zaměstnání,

3. o pracovním úrazu,

4. o vzniku a zániku nároku na dávky,

5. o povinnostech důchodce,

6. o změně dávky a jejím vrácení,

7. o omezení výplaty dávek,

8. o výplatě dávek jiné osobě,

9. o souběhu nároků na důchody,

10. o způsobu výplaty dávek,

11. o neplatnosti některých právních jednání,

12. o promlčení nároku,

13. o vynětí z daňové povinnosti,

14. o sociální péči

15. o organisaci a řízení,

16. o odstranění tvrdostí

a předpisy vydané k provedení těchto ustanovení.

§ 36

(1) Vládní nařízení č. 46/1952 Sb., o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin, se zrušuje.

(2) Dokud nebudou vydány předpisy podle tohoto nařízení, užije se dosavadních prováděcích předpisů, pokud nejsou v rozporu s tímto nařízením.

§ 37

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provede je předseda státního úřadu sociálního zabezpečení v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Široký v. r.

Přesunout nahoru