Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 80/1952 Sb.Zákon o domovní dani

Částka 37/1952
Platnost od 22.12.1952
Účinnost od 01.01.1953
Zrušeno k 01.01.1962 (143/1961 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

80.

Zákon

ze dne 11. prosince 1952

o domovní dani

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


Úvodní ustanovení.

§ 1

Za účelem zjednodušení zdanění domovního majetku zavádí se domovní daň, kterou se nahrazují dosavadní domovní daň a dávky národních výborů vybírané z domovního majetku. Domovní daň je příjmem místních národních výborů.

§ 2

Domovní daň (dále jen "daň") spravují okresní národní výbory. Okresní národní výbor může správou daně pověřit místní národní výbor.

§ 3

Z čeho se daň platí

Daň se platí z budov obytných i provozních, zřízených k trvalým účelům, se zastavěnou plochou, nádvořím a domovní zahradou.

§ 4

Kdo daň platí

(1) Daň platí

a) jednotlivci z budov, které jsou v jejich vlastnictví, a družstva, dobrovolné organisace, jiné právnické osoby a sdružení osob jak z budov vlastních, tak i z budov, které mají v trvalém užívání;

b) podniky, po případě závody, zařízení a organisace, hospodařící podle zásad chozrasčotu, z budov, jež jsou ve vlastnictví státu a v jejich správě nebo trvalém užívání (dále jen "hospodářské organisace").

(2) Spoluvlastníci budovy tvoří jeden daňový podmět a platí daň rukou společnou a nerozdílnou.

(3) Přísluší-li k budově právo požívání, stihají poživatele povinnosti uložené tímto zákonem vlastníku budovy.

Základ a sazba daně

Budovy pronajaté

§ 5

(1) Z jednotlivých budov zcela nebo částečně pronajatých, kromě budov hospodářských organisací a družstev a budov uvedených v § 7 odst. 3, se daň vypočítá z nájemného a z ceny užívání v běžném kalendářním roce.

(2) Pronájmem se rozumí každé přenechání užívání budovy (její části), po případě nádvoří nebo domovní zahrady jiné osobě za úplatu nebo zcela nebo částečně bezplatně, s výjimkou uvedenou v § 7 odst. 2.

(3) Nájemným se rozumí vše, co uživatel platí za přenechání užívání budovy nebo její části, po případě nádvoří nebo domovní zahrady. U budov obytných patří do nájemného také úplata za užívání příslušenství budovy.

(4) Do nájemného nepatří náhrada

a) výdajů za dodávku vody a používání stok;

b) výdajů za ústřední nebo dálkové topení a za dodávku teplé vody (úplata za palivo nebo páru a mzda topiče);

c) úplaty (poplatku) za odvoz popela a smetí (pevných odpadků nebo splašků) obstarávaný komunálním nebo jiným podnikem nebo zvláštním zařízením národního výboru;

d) nákladů spojených s výkonem prací domovníkových a odměny za tyto práce.

(5) Cena užívání budovy nebo její části se rovná nájemnému, jehož by se dosáhlo pronájmem. Cena užívání se zvýší o 10 % až 80 %, užívá-li se s budovou nebo její částí též domovní zahrady. Cena užívání domovní zahrady, neužívá-li se také budovy nebo její části, rovná se nájemnému, jehož by se dosáhlo pronájmem.

§ 6

Daň z budov pronajatých činí ročně 45 % základu daně (§ 5); převyšuje-li základ daně 30 000 Kčs, činí daň ročně 50 % základu.

Budovy nepronajaté

§ 7

(1) Z budov nepronajatých, kromě budov hospodářských organisací a družstev, se daň vypočítá podle výměry zastavěné plochy.;

(2) Za nepronajatou se považuje mimo budovu, které užívá sám vlastník, též budova, která je přenechána zaměstnancům poplatníka zdarma nebo za plat včítaný do mzdy (služební, naturální nebo deputátní byty) a není ani zčásti pronajata.

(3) V obcích do 2 000 obyvatel se daň vypočítá podle výměry zastavěné plochy také z budov zcela nebo částečně pronajatých; v obcích od 2 001 do 6 000 obyvatel se daň takto vypočítá i z budov, v nichž je pronajato méně než polovina počtu obytných místností.

§ 8

(1) Daň z budov nepronajatých činí ročně z každého i započatého m2 zastavěné plochy v obcích

a) do 1 000 obyvatel 4 Kčs

b) do 6 000 obyvatel 6 Kčs

c) do 25 000 obyvatel 10 Kčs

d) s počtem obyvatel více než 25 000 13 Kčs

e) v Praze, Brně, Bratislavě a lázeňských místech 25 Kčs .

(2) U provozních budov patrových se platí z každého patra stejná daň jako z přízemí.

(3) Daň podle odstavce 1 písm. a) se zvyšuje o 50 % u obytných budov jednopatrových nebo zcela nebo částečně pronajatých za úplatu (§ 7 odst. 3) a na dvojnásobek u obytných budov vícepatrových.

(4) Jde-li o obytné budovy s domovní zahradou, patrové nebo zvlášť dobře vybavené, zvýší národní výbor daň podle odstavce 1 písm. b) až d) o 10 % až 50 % a daň podle odstavce 1 písm. e) o 10 % až 100 %. Daň se zvýší o 10 % až 50 % také z obytných budov zcela nebo částečně pronajatých v obcích od 1 001 do 2 000 obyvatel a z obytných budov částečně pronajatých v obcích od 2 001 do 6 000 obyvatel, pokud se z nich daň platí podle výměry zastavěné plochy (§ 7 odst. 3). Ministerstvo financí může stanovit, že i v některých jiných obcích, než které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. e), národní výbor daň zvýší z důvodů uvedených v tomto odstavci o 10 % až 100 %.

(5) Národní výbor může daň z budov, které uzná za chatrné, přiměřeně snížit, po případě zcela prominout; místní národní výbor pověřený správou daně (§ 2) může tak učinit jen se schválením okresního národního výboru.

Budovy hospodářských organisací a družstev

§ 9

Z budov hospodářských organisací a družstev se daň vypočítá z hodnoty, která je uvedena v aktivech rozvahy k 1. lednu běžného kalendářního roku.

§ 10

Daň z budov hospodářských organisací a družstev činí ročně 1 % základu daně (§ 9).

Zajišťovací ustanovení

§ 11

(1) Pro daň vázne zákonné zástavní právo na budově, které má i bez knihovního zápisu přednost přede všemi zástavními právy na budově váznoucími.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 nepostihuje budovy, které podle právního předpisu nemohou být zastaveny nebo jsou vyloučeny z exekuce.

§ 12

(1) Vlastník (spoluvlastníci) budovy, ze které se platí daň z budov pronajatých (§ 5) a z níž nájemné placené v penězích přesahuje ročně celkem 15 000 Kčs, je povinen odvádět nájemné na zvláštní účet nájemného u peněžního ústavu; tuto povinnost mají jen vlastníci jednotliví (fysické osoby).

(2) Vlastník (spoluvlastníci) budovy zodpovídá za správné a včasné vybrání a odvedení nájemného.

(3) Ze zvláštního účtu nájemného se především uhradí daň a případné dědické dávky a nejméně 30 % nájemného se převede na účet oprav budovy.

§ 13

(1) Právní následky ujednání mezi vlastníky budov a jinými osobami, týkající se nájemného, které podle § 12 musí být odvedeno na zvláštní účty nájemného u peněžních ústavů, omezují se na část nájemného, která zbude po úhradě daně a případných dědických dávek a odečtení částky převedené na účet oprav budovy.

(2) Pokud nájemné musí být podle § 12 odváděno na zvláštní účet nájemného u peněžního ústavu, lze je postihnout exekucí (soudní, správní) jen co do části uvedené v odstavci 1, složené u peněžního ústavu; jinak je exekuce nepřípustná. Stejné platí o předběžných opatřeních, jakož i o jiných opatřeních soudů nebo orgánů státní správy.

(3) Ve věcech upravených v § 12 je příslušný národní výbor spravující daň.

§ 14

Přiznání

Placení daně

(1) Poplatníci jsou povinni podat do 15. února 1953 národnímu výboru přiznání na tiskopise úředně stanoveném a sami daň vypočítat; přiznání se podává zvlášť pro každou budovu podle stavu k 1. lednu 1953. Jinak jsou poplatníci povinni podat přiznání a daň vypočítat, jen dojde-li ke změně v okolnostech rozhodných pro vybrání daně nebo ke vzniku daňové povinnosti, a to do 15 dnů po nastalé změně nebo po vzniku daňové povinnosti anebo na úřední výzvu; hospodářské organisace a družstva podávají v takových případech přiznání do 30 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu být daň zvýšena, nejvýše však o 10 %.

(3) Daň se platí bez vyměření národnímu výboru.

§ 15

Vyměření daně

Nebyla-li daň poplatníkem správně vypočtena, vyměří ji národní výbor platebním výměrem. Podle tohoto výměru se platí daň, pokud nedojde ke změně.

§ 16

Splatnost daně

(1) Daň se platí čtvrtletně vždy do 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu, s výjimkami uvedenými v odstavci 2.

(2) Daň z budov nepronajatých (§§ 7 a 8) je splatná ve dvou stejných splátkách ve lhůtách do 15. února a do 15. května. Nečiní-li daň více než 100 Kčs, je poplatník povinen zaplatit celou daň do 15. února.

(3) Nebyla-li daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit penále ve výši 5 % nedoplatků daně s příslušenstvím, zjištěných ke dni 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu a u daně z budov nepronajatých ke dni 15. února a 15. května.

§ 17

Promlčení

(1) Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se daň (dodatek) stala splatnou.

(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu uvědoměn.

§ 18

Kontrola a součinnost

(1) Při provádění kontroly jsou kontrolní orgány oprávněny vstupovat do místností, zařízení a na pozemky a provádět přitom šetření potřebná ke zjištění skutečností rozhodných pro výši daně.

(2) Poplatníci jsou oprávněni a povinni při kontrole spolupůsobit, poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazní prostředky, předložit písemnosti a pomůcky týkající se skutečností rozhodných pro vyměření daně a učinit vše, co je k usnadnění a k urychlení kontroly potřebné.

(3) Orgány státní správy jsou povinny poskytovat v mezích své působnosti účinnou pomoc při provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

§ 19

Řízení

(1) Proti vyměření daně a proti rozhodnutím ve věcech, které upravuje tento zákon, lze u národního výboru, který daň vyměřil nebo vydal rozhodnutí, podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru nebo rozhodnutí. Vyměřuje-li se daň hromadně seznamem (§ 20), lze odvolání podat do 15 dnů ode dne, jímž se končí doba vyložení seznamu k veřejnému nahlédnutí.

(2) O odvolání rozhoduje s konečnou platností bezprostředně nadřízený národní výbor. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm národní výbor, u něhož bylo odvolání podáno.

(3) Odvolání nemá odkladného účinku.

(4) Splatná a nezaplacená daň (i penále) se vymáhá správní nebo soudní exekucí.

Zmocnění

§ 20

(1) Vláda může usnesením měnit sazby daně placené podle výměry zastavěné plochy (§ 8).

(2) Ministr financí stanoví vyhláškou osvobození od daně, místní příslušnost, dále jakou částkou se daň platí, vznikne-li nebo zanikne-li daňová povinnost během roku, kdy lze daň vyměřit hromadně seznamem, a vydá potřebné předpisy k provedení tohoto zákona. Ministr financí může rozšířit platnost ustanovení, týkajících se budov, které jsou ve vlastnictví státu, na budovy v národní správě.

(3) Podrobnosti k ustanovením §§ 12 a 13 upraví a výjimky stanoví ministr financí v dohodě s ministrem vnitra vyhláškou.

§ 21

(1) Ministerstvo financí může

a) osvobodit od daně jednotlivé budovy nebo jejich části nebo skupiny budov anebo povolit úlevy na dani;

b) povolit odchylky ze zákona z důvodů zjednodušení administrativy, zejména tím, že k návrhu národních výborů povolí, aby se i ve větších obcích platila daň podle výměry zastavěné plochy také z budov zcela nebo částečně pronajatých;

c) stanovit odchylky z ustanovení § 9;

d) povolit, aby se v jednotlivých obcích daň placená podle výměry zastavěné plochy platila nižší sazbou;

e) činit opatření k zamezení nesrovnalosti nebo tvrdostí, jež by mohly vzniknout z provádění zákona;

f) stanovit podmínky pro vymáhání daně nebo určit, za jakých podmínek lze v jednotlivých případech od vymáhání upustit.

(2) Ministerstvo financí se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně.

§ 22

(1) Okresní národní výbory mohou

a) ke zmírnění nebo odstranění tvrdostí snížit nebo prominout daň v jednotlivých případech;

b) povolit splátky nebo lhůtu k placení daně, jestliže by neprodlené zaplacení bylo pro poplatníka spojeno s vážnou újmou.

(2) Ministerstvo financí vydá k provádění ustanovení odstavce 1 směrnice.

§ 23

Opatření o nájemném

Vlastník (trvalý uživatel) budovy a hospodářská organisace (§ 4 odst. 1) jsou povinni vybírat i za platnosti tohoto zákona částky, které dosud vybírali jako dávku z nájemného nebo z používaných místností (dávku ze zastavěných ploch) a poplatek za čištění města (poplatek za odvoz popela a smetí, pokud odvoz není obstaráván zvláštním zařízením), a to ve výši podle posledního pravoplatného ročního předpisu. Tyto částky jsou součástí nájemného a nájemníci (uživatelé místností) jsou povinni platit je zároveň s nájemným.

§ 24

Přechodné ustanovení

(1) Domovní daň podle zákona o přímých daních vyměří se na berní rok 1952 pouze z budov, u nichž v kalendářním roce 1951 vznikla povinnost k domovní dani. Jinak předpis domovní daně na berní rok 1951 platí bez vydání platebního rozkazu nenařikatelně jako daňová povinnost též na berní rok 1952; to však neplatí v případech, kdy povinnost k domovní dani skončila v kalendářním roce 1950.

(2) Opatření učiněná před počátkem účinnosti tohoto zákona, která odpovídají jeho předpisům, považují se za učiněná podle něho.


Závěrečná ustanovení

§ 25

Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu nebo upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon; zejména se zrušují

1. počínajíc berním rokem 1953 ustanovení zákona č. 76/1927 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pokud upravují domovní daň;

2. dnem 31. prosince 1952 ustanovení o osvobození od domovní daně nebo o vynětí z daňové povinnosti, obsažená v dřívějších zákonech a předpisech podle nich vydaných. Tímto dnem pozbývají platnosti osvobození od domovní daně a vynětí z povinnosti k této dani, přiznaná dřívějšími zákony nebo podle nich.

§ 26

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.

Přesunout nahoru