Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 76/1952 Sb.Zákon o dani ze mzdy

Částka 37/1952
Platnost od 22.12.1952
Účinnost od 01.01.1953
Zrušeno k 01.01.1993 (286/1992 Sb.)
Předpis má dělenou účinnost.
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

76.

ZÁKON

ze dne 11. prosince 1952

o dani ze mzdy

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


§ 1

Za účelem rovnoměrného zdanění dělníků a úředníků, v souladu s jejich výdělkem, a v zájmu dalšího zvýšení produktivity práce a zjednodušení vybírání daně a pojistného národního pojištění zavádí se daň ze mzdy, v níž jsou zahrnuty i příspěvky dělníků a úředníků na pojistné národního pojištění.

Daňová povinnost

§ 2

(1) Poplatníky daně ze mzdy jsou:

a) osoby, které pobírají mzdu za práci vykonávanou v tuzemsku, bez ohledu na bydliště;

b) zaměstnanci československých zastupitelských úřadů a jiní státní zaměstnanci činní v cizině, pokud jsou československými státními příslušníky;

c) osoby pobírající důchody (§ 3 odst. 3) plynoucí z tuzemska.

(2) Dani ze mzdy nepodléhají diplomatičtí zástupci pověření u vlády republiky Československé, konsulové z povolání a jiné osoby požívající práva exteritoriality, nejsou-li československými státními příslušníky a pokud trvá vzájemnost.

§ 3

(1) Dani podléhá mzda za práci a důchody.

(2) Mzdou za práci podle odstavce 1 jsou:

a) veškeré příjmy plynoucí poplatníkovi z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním, tedy veškeré opakující se i jednorázové příjmy bez rozdílu, jsou-li vypláceny v penězích nebo naturáliích, zejména všechny druhy mezd a platů, mzda za práci přes čas, všechny druhy premií, výkonnostní příplatky, náhrada za nevybranou dovolenou a pod.;

b) funkční požitky;

c) příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu.

(3) Důchodem podle odstavce 1 jsou dávky národního důchodového pojištění a obdobná plnění, poskytovaná vzhledem k dřívějšímu pracovnímu poměru zaměstnancům a jejich pozůstalým na podkladě zákonných předpisů, smluv, stanov, služebních řádů a pod.

(4) Příjmy uvedené v odstavcích 2 a 3 se dále nazývají "mzda". Úřady, podniky, jiné organisace a osoby, které vyplácejí mzdu, se dále nazývají "plátci".

(5) Náhrady služebních výdajů nejsou mzdou.

§ 4

Osvobození

Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:

a) odměny poskytované v rámci platných předpisů zaměstnancům za vynálezy a zlepšovací náměty až do částky 100 000 Kčs za každý vynález nebo zlepšovací námět a věcné a peněžité dary a odměny poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí platnými předpisy, až do úhrnné výše 10 000 Kčs ročně. Dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny a dary tyto částky přesahují;

b) částka 2 500 Kčs měsíčně z důchodů (§ 3 odst . 3), které nepřesahují 5 000 Kčs měsíčně. Dani podléhá jen ta část, o kterou důchod přesahuje částku 2 500 Kčs. Pobírá-li poplatník současně více důchodů, platí toto osvobození pouze pro jeden důchod;

c) dávky národního nemocenského pojištění, jednorázové dávky národního důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost, jakož i jiná obdobná plnění;

d) přídavek na děti a příplatek k němu , rodinný přídavek, výchovné a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatřené děti.

§ 5

Základ daně

Daň se vypočte v každém mzdovém období ze mzdy vyplacené v tomto období (základ daně).

§ 6

Daňová sazba

ze základučiní daň:
přes Kčs až včetně do Kčs 
 1 500 5 %
1 500 2 000 8 %
2 000 3 000 160 Kčs a 10 % ze základu přesahujícího 2 000 Kčs,
3 000 4 000 260 Kčs a 11 % ze základu přesahujícího 3 000 Kčs
4 000 5 000 370 Kčs a 12 % ze základu přesahujícího 4 000 Kčs
5 000 6 000 490 Kčs a 13 % ze základu přesahujícího 5 000 Kčs
6 000 7 000 620 Kčs a 14 % ze základu přesahujícího 6 000 Kčs
7 000 8 000 760 Kčs a 15 % ze základu přesahujícího 7 000 Kčs
8 000 9 000 910 Kčs a 16 % ze základu přesahujícího 8 000 Kčs
9 000 10 000 1 070 Kčs a 17 % ze základu přesahujícího 9 000 Kčs
10 000 12 000 1 240 Kčs a 18 % ze základu přesahujícího 10 000 Kčs
12 000 a výše 1 600 Kčs a 20 % ze základu přesahujícího 12 000 Kčs

Pro výpočet daně se mzda zaokrouhluje na 100 Kčs nahoru.

Zvýšení a snížení daně

§ 7

(1) Daň podle § 6 se zvyšuje poplatníkům, kteří

a) nevyživují žádnou osobu, o 40 % daně,

b) vyživují jednu osobu, o 20 % daně.

(2) Zvýšení o 40 % s e vybírá, přesahuje-li daňový základ 2 000 Kčs měsíčně, a zvýšení o 20 %, přesahuje-li daňový základ 2 500 Kčs měsíčně.

§ 8

(1) Daň podle § 6 se s výhradou ustanovení § 10 snižuje o 15 % poplatníkům, kteří vyživují 3 osoby, o 30 % poplatníkům, kteří vyživují 4 osoby, a o 45 % poplatníkům, kteří vyživují 5 nebo více osob.

(2) Vdovci (vdovy), rozvedení a osoby trvale nežijící s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, posuzují se, vyživují-li alespoň 1 dítě, tak, jako by měli o jednu vyživovanou osobu navíc. Totéž platí pro svobodné poplatníky, kteří vyživují alespoň jedno dítě.

(3) Manželka (družka), která pobírá mzdu a žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, se posuzuje tak, jako by vyživovala jednu osobu.

(4) Pobírají-li mzdu oba manželé (druh a družka), kteří žijí ve společné domácnosti, povolí na jejich žádost okresní národní výbor příslušný podle jejich bydliště, aby k vyživovaným osobám bylo přihlédnuto u manželky (družky) místo u manžela (druha); v tomto případě se manžel (druh) posuzuje, jako by vyživoval jednu osobu.

(5) Pobírá-li poplatník mzdu od dvou nebo více plátců, přihlíží k osobám jim vyživovaným pouze jeden plátce; ostatní plátci srážejí daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou osobu.

(6) Pro zvýšení a snížení daně je rozhodný stav na počátku mzdového období. Narodí-li se však poplatníku během mzdového období dítě, přihlédne se k němu již ve mzdovém období, v němž se narodilo.

§ 9

(1) Pro výpočet daně ze mzdy se invalidé a jiné osoby tělesně nebo duševně vadné (na př . nevidomé, zmrzačené a pod.), po případě poplatníci, kteří vyživují osoby tělesně nebo duševně vadné, posuzují při stupni invalidity

a) od 30 % až do 50 % včetně, jako by vyživovali o jednu osobu navíc,

b) přes 50 %, jako by vyživovali o dvě osoby navíc.

Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u osob požívajících invalidní důchody z národního pojištění přesahuje 50 %.

(2) Vdovy po padlých příslušnících zahraničního odboje nebo po obětech bojových událostí, politické nebo národní persekuce se posuzují tak, jako by vyživovaly o jednu osobu navíc.

(3) Daň se podle předchozích odstavců sníží jen poplatníkům, jejichž daňový základ nepřesahuje částku 12 000 Kčs měsíčně, a to nejdříve ve mzdovém období následujícím po předložení potvrzení okresního národního výboru.

(4) Ustanovení § 8 odst. 5 platí obdobně.

§ 10

Po snížení daně podle §§ 8 a 9 nesmí u poplatníka se mzdou přesahující 2 000 Kčs měsíčně daň činit méně než 8 % daňového základu.

§ 11

(1) Daň ze mzdy se nesráží, nepřesahuje-li daňový základ 1 000 Kčs měsíčně.

(2) Pobírá-li poplatník mzdu současně od dvou nebo více plátců, smí k ustanovení odstavce 1 přihlížet pouze jeden plátce; ostatní plátci srazí daň i tehdy, nepřesahuje-li jimi vyplácená mzda 1 000 Kčs měsíčně, a to nejméně ve výši 10 % daňového základu.

Způsob vybírání daně

§ 12

(1) Plátci vypočtou daň, srazí ji a odvedou státní pokladně.

(2) Daň se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníku k dobru, bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí.

§ 13

(1) Z jednorázové mzdy, t. j. ze mzdy, která je vyplácena nepravidelně vedle běžné mzdy, vypočte plátce daňovou srážku takto: Zjistí, jaká mzda bude poplatníkovi pravděpodobně za celý rok vyplacena bez započtení právě vyplácené jednorázové mzdy, a vypočte z ní celoroční daň. K zjištěné celoroční mzdě připočte právě vyplácenou jednorázovou mzdu a vypočte z úhrnu celoroční daň. Rozdíl mezi oběma celoročními daňovými částkami srazí plátce při výplatě jednorázové mzdy.

(2) Vyplácí-li se mzda za delší dobu než za obvyklé mzdové období, vypočte a srazí se daň tak, jako by mzda byla vyplacena v příslušných pravidelných mzdových obdobích. Z částek mzdy připadajících na dřívější kalendářní léta se však daň vypočte a srazí podle ustanovení odstavce 1.

(3) Plátce je povinen na žádost poplatníka vypočítat při poslední výplatě mzdy v roce, kolik by činila úhrnná srážka daně, kdyby se mzda během roku vyplacená stejnoměrně rozvrhla na jednotlivá mzdová období. Částku, o kterou daň skutečně sražená převyšuje takto vypočtenou daň, vrátí plátce poplatníkovi, činí-li aspoň 20 Kčs.

§ 14

(1) Srážkou vykonanou řádně podle předchozích ustanovení je daňové povinnosti učiněno zadost.

(2) Nebyla-li srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec nebo nebyla-li provedena řádně, předepíše okresní národní výbor plátci příslušnou částku k přímému placení.

(3) Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny předepíše se daň na podkladě přiznání, která jsou povinni podat do konce února po uplynutí každého kalendářního roku okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bydlí. Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu být daň zvýšena, nejvýše však o 10 %.

(4) Daň předepsaná podle odstavce 3 je splatna do 15 dnů po doručení platebního výměru. Nebyla-li daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,05 % dlužné částky.

Odpovědnost plátců

§ 15

(1) Částky, které byl plátce povinen srazit, odvede nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla nebo měla být provedena srážka daně, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je plátcova pokladna, pokud ministerstvo financí nestanoví lhůtu kratší.

(2) Neodvedl-li plátce sraženou daň ze mzdy, bude na něm vymáhána jako dluh.

(3) Plátce je povinen zaplatit daň předepsanou mu podle § 14 odst. 2 do tří dnů po doručení platebního výměru.

(4) Nedodrží-li plátce lhůty stanovené v odstavcích 1 a 3, zaplatí za každý den prodlení penále ve výši 0,05 % dlužné částky.

§ 16

Plátce smí daň, kterou poplatníkovi nesrazil, dodatečně srazit, jen pokud neuplynuly od výplaty mzdy více než tři měsíce. Byla-li však nesprávná srážka daně zaviněna poplatníkem, může plátce daň dodatečně srazit do tří let od výplaty mzdy.

§ 17

Pro účely daně ze mzdy je plátce povinen vést a okresnímu národnímu výboru předkládat záznamy a výkazy, jež stanoví ministerstvo financí, a vydávat na žádost poplatníkům potvrzení o výši vyplacené mzdy a sražené daně.

§ 18

Průkazy pro zvýšení a snížení daně

Poplatník je povinen prokázat plátci okolnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně podle §§ 7 až 9. K předloženému průkazu bude - s výhradou ustanovení § 8 odst. 6 věty druhé - přihlédnuto počínajíc mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude plátci průkaz předložen.

§ 19

Kontrola daně ze mzdy

(1) Na srážení a odvádění daně dozírá okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.

(2) Plátce je povinen:

a) dovolit orgánům okresního národního výboru zmocněným ke kontrole daně vstup do provozních místností v obvyklých provozních hodinách a umožnit jim splnění jejich úkolů,

b) dát potřebná vysvětlení a předložit doklady okresnímu národnímu výboru a jeho orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům.

(3) Osoby, jimž jsou mzdy vypláceny, jsou povinny dát okresnímu národnímu výboru a jeho orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům, vysvětlení o druhu a výši těchto mezd.

(4) Osoby, u nichž je sporné, v jakém poměru jsou k plátci, jsou povinny dát požadované informace k zjištění povahy tohoto poměru.

(5) Stejná oprávnění ve věci dozoru příslušejí též krajskému národnímu výboru a ministerstvu financí.

§ 20

Spory a opravné prostředky

(1) O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi plátci a poplatníky o provádění srážky daně ze mzdy, rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.

(2) Okresní národní výbor jest povinen sdělit stranám všechna svá rozhodnutí písemně s poučením o opravných prostředcích.

(3) Z rozhodnutí okresních národních výborů, uvedených v odstavcích 1 a 2, a z platebních výměrů podle § 14 odst. 2 a 3 lze se odvolat do 15 dnů po doručení výměrů ke krajskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou platností okresní národní výbor.

§ 21

Promlčení

(1) Daň nelze předepsat a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se daň stala splatnou, a v případech § 14 odst. 3 od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

(2) Je-li proveden úkon k předepsání nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byla o úkonu uvědoměna osoba, která je povinna daň platit.


Závěrečná ustanovení

§ 22

(1) Vláda učiní opatření potřebná k tomu, aby hrubé platy některých zaměstnaneckých skupin byly upraveny tak, aby odpovídaly změně daňové sazby podle tohoto zákona, novému vymezení daňového základu a započtení zaměstnaneckých příspěvků na pojistné národního pojištění do daňové sazby.

(2) Vláda se zmocňuje, aby podle potřeby upravovala procenta zvýšení a snížení daně podle §§ 7 a 8 a povolovala odchylky od ustanovení § 10.

(3) Ministerstvo financí:

1. stanoví, za jakých podmínek lze práci vykonávanou jen přechodně mimo území republiky Československé pokládat za práci vykonávanou v tuzemsku (§ 2);

2. může prohlásit některá zaměstnání za vykonávaná v poměru podobném poměru pracovnímu (§ 3 odst. 2);

3. může osvobodit některé druhy nebo části mezd od daně ze mzdy a daň promíjet;

4. stanoví, které příjmy je pokládat za náhradu služebních výdajů, po případě je stanoví paušálem (§ 3 odst. 5);

5. vydá tabulky pro výpočet daně ze mzdy, přepočtené ze sazby uvedené v § 6;

6. stanoví způsob výpočtu daně v případech, je-li mzda vyplácena za dobu kratší než pravidelné mzdové období;

7. stanoví, koho je rozumět vyživovanými osobami (§§ 7 a 8);

8. může povolit odchylky ve věci způsobu, doby a místa odvodu sražené daně (§ 15);

9. může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by mohly vzniknout z tohoto zákona, zejména z číselných hranic v něm stanovených;

10. vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona;

11. se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně.

Opatření podle bodů 2, 3 a 4 může ministerstvo financí učinit jen po slyšení jednotné odborové organisace.

§ 23

Ve státním rozpočtu bude každoročně stanovena částka, která připadne na účely národního pojištění zaměstnanců.

§ 24

Počínajíc rokem 1953 se zrušují:

a) zákon č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy;

b) všechna zákonná ustanovení a jiná opatření, jimiž byly některé mzdy nebo jejich části od daně osvobozeny;

c) ustanovení zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, a předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a vybírání části pojistného připadající na zaměstnance;

d) ustanovení zákona č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči, a jiných předpisů, pokud upravují stanovení a vybírání části pojistného připadající na příslušníky ozbrojených sil;

e) ustanovení vládního nařízení č. 250/1943 Sb., o podpoře při včleňování do práce, a předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a vybírání příspěvků připadajících na zaměstnance.

§ 25

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953 a platí pro zdanění mezd vyplacených po 31. prosinci 1952, jakož i mezd vyplacených před 1. lednem 1953 na rok 1953; provede jej ministr financí.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.

Přesunout nahoru