Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 76/1952 Sb.Zákon o dani ze mzdy

Částka 37/1952
Platnost od 22.12.1952
Účinnost od 01.01.1953
Zrušeno k 01.01.1993 (286/1992 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

76.

ZÁKON

ze dne 11. prosince 1952

o dani ze mzdy

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


§ 1

Za účelem rovnoměrného zdanění dělníků a úředníků, v souladu s jejich výdělkem, a v zájmu dalšího zvýšení produktivity práce a zjednodušení vybírání daně a pojistného národního pojištění zavádí se daň ze mzdy, v níž jsou zahrnuty i příspěvky dělníků a úředníků na pojistné národního pojištění.

Daňová povinnost

§ 2

(1) Poplatníky daně ze mzdy jsou:

a) osoby, které pobírají mzdu za práci vykonávanou v tuzemsku, bez ohledu na bydliště;

b) zaměstnanci československých zastupitelských úřadů a jiní státní zaměstnanci činní v cizině, pokud jsou československými státními příslušníky;

(2) Dani ze mzdy nepodléhají diplomatičtí zástupci pověření u vlády republiky Československé, konsulové z povolání a jiné osoby požívající práva exteritoriality, nejsou-li československými státními příslušníky a pokud trvá vzájemnost.

§ 3

(1) Dani podléhá mzda za práci.

(2) Mzdou za práci podle odstavce 1 jsou:

a) veškeré příjmy plynoucí poplatníkovi z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním, tedy veškeré opakující se i jednorázové příjmy bez rozdílu, jsou-li vypláceny v penězích nebo naturáliích, zejména všechny druhy mezd a platů, mzda za práci přes čas, všechny druhy premií, výkonnostní příplatky, náhrada za nevybranou dovolenou a pod.;

b) funkční požitky;

c) příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu.

(4) Příjmy uvedené v odstavcích 2 a 3 se dále nazývají "mzda". Úřady, podniky, jiné organisace a osoby, které vyplácejí mzdu, se dále nazývají "plátci".

(5) Náhrady služebních výdajů nejsou mzdou.

§ 4

Osvobození

Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:

a) odměny poskytované v rámci platných předpisů zaměstnancům za vynálezy a zlepšovací náměty až do částky 100 000 Kčs za každý vynález nebo zlepšovací námět a věcné a peněžité dary a odměny poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí platnými předpisy, až do úhrnné výše 10 000 Kčs ročně. Dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny a dary tyto částky přesahují;

c) dávky národního nemocenského pojištění, jednorázové dávky národního důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost, jakož i jiná obdobná plnění;

d) přídavek na děti a příplatek k němu , rodinný přídavek, výchovné a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatřené děti.

§ 5

Základ daně

Daň se vypočte v každém mzdovém období ze mzdy vyplacené v tomto období (základ daně).

§ 6

Daňová sazba

ze základučiní daň:
přes Kčs až včetně do Kčs 
 1 500 5 %
1 500 2 000 8 %
2 000 3 000 160 Kčs a 10 % ze základu přesahujícího 2 000 Kčs,
3 000 4 000 260 Kčs a 11 % ze základu přesahujícího 3 000 Kčs
4 000 5 000 370 Kčs a 12 % ze základu přesahujícího 4 000 Kčs
5 000 6 000 490 Kčs a 13 % ze základu přesahujícího 5 000 Kčs
6 000 7 000 620 Kčs a 14 % ze základu přesahujícího 6 000 Kčs
7 000 8 000 760 Kčs a 15 % ze základu přesahujícího 7 000 Kčs
8 000 9 000 910 Kčs a 16 % ze základu přesahujícího 8 000 Kčs
9 000 10 000 1 070 Kčs a 17 % ze základu přesahujícího 9 000 Kčs
10 000 12 000 1 240 Kčs a 18 % ze základu přesahujícího 10 000 Kčs
12 000 a výše 1 600 Kčs a 20 % ze základu přesahujícího 12 000 Kčs

Pro výpočet daně se mzda zaokrouhluje na 100 Kčs nahoru. Přesáhne-li měsíční mzda 10000 Kčs, vypočte se daň jako součet daně z částky 10000 Kčs vypočtené podle tabulky s přihlédnutím k § 7 a 8 a daně vypočtené z částky, o kterou mzda přesahuje 10000 Kčs, zaokrouhlené na 20 Kčs nahoru sazbou ve výši 33 % bez přihlédnutí k ustanovením § 7 a 8.

Zvýšení a snížení daně

§ 7

(1) Daň podle § 6 se zvyšuje poplatníkům, kteří

a) nevyživují žádnou osobu, o 40 % daně,

b) vyživují jednu osobu, o 20 % daně.

(2) Zvýšení o 40 % s e vybírá, přesahuje-li daňový základ 2 000 Kčs měsíčně, a zvýšení o 20 %, přesahuje-li daňový základ 2 500 Kčs měsíčně.

§ 8

(1) Daň podle § 6 se s výhradou ustanovení § 10 snižuje o 15 % poplatníkům, kteří vyživují 3 osoby, o 30 % poplatníkům, kteří vyživují 4 osoby, a o 45 % poplatníkům, kteří vyživují 5 nebo více osob.

(2) Vdovci (vdovy), rozvedení a osoby trvale nežijící s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, posuzují se, vyživují-li alespoň 1 dítě, tak, jako by měli o jednu vyživovanou osobu navíc. Totéž platí pro svobodné poplatníky, kteří vyživují alespoň jedno dítě.

(3) Manželka (družka), která pobírá mzdu a žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, se posuzuje tak, jako by vyživovala jednu osobu.

(4) Pobírají-li mzdu oba manželé (druh a družka), kteří žijí ve společné domácnosti, povolí na jejich žádost okresní národní výbor příslušný podle jejich bydliště, aby k vyživovaným osobám bylo přihlédnuto u manželky (družky) místo u manžela (druha); v tomto případě se manžel (druh) posuzuje, jako by vyživoval jednu osobu.

(5) Pobírá-li poplatník mzdu od dvou nebo více plátců, přihlíží k osobám jim vyživovaným pouze jeden plátce; ostatní plátci srážejí daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou osobu.

(6) Pro zvýšení a snížení daně je rozhodný stav na počátku mzdového období. Narodí-li se však poplatníku během mzdového období dítě, přihlédne se k němu již ve mzdovém období, v němž se narodilo.

§ 9

(1) Pro výpočet daně ze mzdy se přizná poplatníkům, kteří jsou invalidní, popřípadě vyživují invalidní osoby,

a) jedna vyživovaná osoba navíc, pobírá-li poplatník, popřípadě osoby jím vyživované částečný invalidní důchod (jiný obdobný důchod, který jim byl přiznán pro jejich částečnou invaliditu), nebo jsou podle posudku posudkového lékaře sociálního zabezpečení okresního (obvodního) národního výboru posuzováni, jako by pobírali částečný invalidní důchod,

b) dvě vyživované osoby navíc, pobírá-li poplatník, popřípadě osoby jím vyživované invalidní důchod (jiný obdobný důchod, který jim byl přiznán pro jejich invaliditu), nebo jsou podle posudku posudkového lékaře sociálního zabezpečení okresního (obvodního) národního výboru posuzováni, jako by pobírali invalidní důchod.

(2) Vdovy po padlých příslušnících zahraničního odboje nebo po obětech bojových událostí, politické nebo národní persekuce se posuzují tak, jako by vyživovaly o jednu osobu navíc.

(3) Daň se podle předchozích odstavců sníží jen poplatníkům, jejichž daňový základ nepřesahuje částku 12 000 Kčs měsíčně, a to nejdříve ve mzdovém období následujícím po předložení potvrzení okresního národního výboru.

(4) Ustanovení § 8 odst. 5 platí obdobně.

§ 10

Po snížení daně podle §§ 8 a 9 nesmí u poplatníka se mzdou přesahující 2 000 Kčs měsíčně daň činit méně než 8 % daňového základu.

§ 11

(1) Daň ze mzdy se nesráží, nepřesahuje-li daňový základ 1 000 Kčs měsíčně.

(2) Pobírá-li poplatník mzdu současně od dvou nebo více plátců, smí k ustanovení odstavce 1 přihlížet pouze jeden plátce; ostatní plátci srazí daň i tehdy, nepřesahuje-li jimi vyplácená mzda 1 000 Kčs měsíčně, a to nejméně ve výši 10 % daňového základu.

Způsob vybírání daně

§ 12

(1) Plátci vypočtou daň, srazí ji a odvedou státní pokladně.

(2) Daň se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníku k dobru, bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí.

§ 13

(1) Z jednorázové mzdy, t. j. ze mzdy, která je vyplácena nepravidelně vedle běžné mzdy, vypočte plátce daňovou srážku takto: Zjistí, jaká mzda bude poplatníkovi pravděpodobně za celý rok vyplacena bez započtení právě vyplácené jednorázové mzdy, a vypočte z ní celoroční daň. K zjištěné celoroční mzdě připočte právě vyplácenou jednorázovou mzdu a vypočte z úhrnu celoroční daň. Rozdíl mezi oběma celoročními daňovými částkami srazí plátce při výplatě jednorázové mzdy.

(2) Vyplácí-li se mzda za delší dobu než za obvyklé mzdové období, vypočte a srazí se daň tak, jako by mzda byla vyplacena v příslušných pravidelných mzdových obdobích. Z částek mzdy připadajících na dřívější kalendářní léta se však daň vypočte a srazí podle ustanovení odstavce 1.

(3) Plátce je povinen na žádost poplatníka vypočítat při poslední výplatě mzdy v roce, kolik by činila úhrnná srážka daně, kdyby se mzda během roku vyplacená stejnoměrně rozvrhla na jednotlivá mzdová období. Částku, o kterou daň skutečně sražená převyšuje takto vypočtenou daň, vrátí plátce poplatníkovi, činí-li aspoň 20 Kčs.

§ 14

(1) Srážkou vykonanou řádně podle předchozích ustanovení je daňové povinnosti učiněno zadost.

(2) Nebyla-li srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec nebo nebyla-li provedena řádně, předepíše okresní národní výbor plátci příslušnou částku k přímému placení.

(3) Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny předepíše se daň na podkladě přiznání, která jsou povinni podat do konce února po uplynutí každého kalendářního roku okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bydlí. Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu být daň zvýšena, nejvýše však o 10 %.

(4) Daň předepsaná podle odstavce 3 je splatna do 15 dnů po doručení platebního výměru. Nebyla-li daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,05 % dlužné částky.

Odpovědnost plátců

§ 15

(1) Částky, které byl plátce povinen srazit, odvede nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla nebo měla být provedena srážka daně, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je plátcova pokladna, pokud ministerstvo financí nestanoví lhůtu kratší.

(2) Neodvedl-li plátce sraženou daň ze mzdy, bude na něm vymáhána jako dluh.

(3) Plátce je povinen zaplatit daň předepsanou mu podle § 14 odst. 2 do tří dnů po doručení platebního výměru.

(4) Nedodrží-li plátce lhůty stanovené v odstavcích 1 a 3, zaplatí za každý den prodlení penále ve výši 0,05 % dlužné částky.

§ 16

Plátce smí daň, kterou poplatníkovi nesrazil, dodatečně srazit, jen pokud neuplynuly od výplaty mzdy více než tři měsíce. Byla-li však nesprávná srážka daně zaviněna poplatníkem, může plátce daň dodatečně srazit do tří let od výplaty mzdy.

§ 17

Pro účely daně ze mzdy je plátce povinen vést a okresnímu národnímu výboru předkládat záznamy a výkazy, jež stanoví ministerstvo financí, a vydávat na žádost poplatníkům potvrzení o výši vyplacené mzdy a sražené daně.

§ 18

Průkazy pro zvýšení a snížení daně

Poplatník je povinen prokázat plátci okolnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně podle §§ 7 až 9. K předloženému průkazu bude - s výhradou ustanovení § 8 odst. 6 věty druhé - přihlédnuto počínajíc mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude plátci průkaz předložen.

§ 18a

Poplatník je povinen ohlásit neprodleně plátci daně, že je poživatelem starobního důchodu.

§ 19

Kontrola daně ze mzdy

(1) Na srážení a odvádění daně dozírá okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.

(2) Plátce je povinen:

a) dovolit orgánům okresního národního výboru zmocněným ke kontrole daně vstup do provozních místností v obvyklých provozních hodinách a umožnit jim splnění jejich úkolů,

b) dát potřebná vysvětlení a předložit doklady okresnímu národnímu výboru a jeho orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům.

(3) Osoby, jimž jsou mzdy vypláceny, jsou povinny dát okresnímu národnímu výboru a jeho orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům, vysvětlení o druhu a výši těchto mezd.

(4) Osoby, u nichž je sporné, v jakém poměru jsou k plátci, jsou povinny dát požadované informace k zjištění povahy tohoto poměru.

(5) Stejná oprávnění ve věci dozoru příslušejí též krajskému národnímu výboru a ministerstvu financí.

§ 20

Spory a opravné prostředky

(1) O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi plátci a poplatníky o provádění srážky daně ze mzdy, rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.

(2) Okresní národní výbor jest povinen sdělit stranám všechna svá rozhodnutí písemně s poučením o opravných prostředcích.

(3) Z rozhodnutí okresních národních výborů, uvedených v odstavcích 1 a 2, a z platebních výměrů podle § 14 odst. 2 a 3 lze se odvolat do 15 dnů po doručení výměrů ke krajskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou platností okresní národní výbor.

§ 21

Promlčení

(1) Daň nelze předepsat a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se daň stala splatnou, a v případech § 14 odst. 3 od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

(2) Je-li proveden úkon k předepsání nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byla o úkonu uvědoměna osoba, která je povinna daň platit.


Závěrečná ustanovení

§ 22

(1) Vláda učiní opatření potřebná k tomu, aby hrubé platy některých zaměstnaneckých skupin byly upraveny tak, aby odpovídaly změně daňové sazby podle tohoto zákona, novému vymezení daňového základu a započtení zaměstnaneckých příspěvků na pojistné národního pojištění do daňové sazby.

(2) Vláda se zmocňuje, aby podle potřeby upravovala procenta zvýšení a snížení daně podle §§ 7 a 8 a povolovala odchylky od ustanovení § 10.

(3) Ministerstvo financí:

1. stanoví, za jakých podmínek lze práci vykonávanou jen přechodně mimo území republiky Československé pokládat za práci vykonávanou v tuzemsku (§ 2);

2. může prohlásit některá zaměstnání za vykonávaná v poměru podobném poměru pracovnímu (§ 3 odst. 2);

3. může osvobodit některé druhy nebo části mezd od daně ze mzdy a daň promíjet;

4. stanoví, které příjmy je pokládat za náhradu služebních výdajů, po případě je stanoví paušálem (§ 3 odst. 5);

5. vydá tabulky pro výpočet daně ze mzdy, přepočtené ze sazby uvedené v § 6;

6. stanoví způsob výpočtu daně v případech, je-li mzda vyplácena za dobu kratší než pravidelné mzdové období;

7. stanoví, koho je rozumět vyživovanými osobami (§§ 7 a 8);

8. může povolit odchylky ve věci způsobu, doby a místa odvodu sražené daně (§ 15);

9. může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by mohly vzniknout z tohoto zákona, zejména z číselných hranic v něm stanovených;

10. vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona;

11. se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně.

12. se zmocňuje, aby pro některá vedlejší nebo příležitostná zaměstnání stanovilo daň paušální sazbou nepřesahující nejvyšší přípustnou sazbu. Ustanovení § 10 se přitom použije přiměřeně.

Opatření podle bodů 2, 3 a 4 může ministerstvo financí učinit jen po slyšení jednotné odborové organisace.

§ 23

Ve státním rozpočtu bude každoročně stanovena částka, která připadne na účely národního pojištění zaměstnanců.

§ 24

Počínajíc rokem 1953 se zrušují:

a) zákon č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy;

b) všechna zákonná ustanovení a jiná opatření, jimiž byly některé mzdy nebo jejich části od daně osvobozeny;

c) ustanovení zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, a předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a vybírání části pojistného připadající na zaměstnance;

d) ustanovení zákona č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči, a jiných předpisů, pokud upravují stanovení a vybírání části pojistného připadající na příslušníky ozbrojených sil;

e) ustanovení vládního nařízení č. 250/1943 Sb., o podpoře při včleňování do práce, a předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a vybírání příspěvků připadajících na zaměstnance.

§ 25

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953 a platí pro zdanění mezd vyplacených po 31. prosinci 1952, jakož i mezd vyplacených před 1. lednem 1953 na rok 1953; provede jej ministr financí.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.

Přesunout nahoru