Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 37/1951 Sb.Vládní nařízení o vybudování a provozu drah

Částka 22/1951
Platnost od 08.05.1951
Účinnost od 01.06.1951
Zrušeno k 01.04.1964 (51/1964 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

37.

Vládní nařízení

ze dne 3. dubna 1951

o vybudování a provozu drah

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 8 odst. 4, § 9 odst. 4, § 11 odst. 3, § 12 odst. 2, § 15 odst. 4, § 16 odst. 6, § 17 odst. 2, § 30 odst. 3, § 36 odst. 4, § 43 odst. 2, § 46 odst. 3, § 48 odst. 3, § 49 odst. 2 a § 54 zákona č. 97/1950 Sb., o drahách (dále jen "zákon"):


ČÁST PRVNÍ

Vybudování dráhy

I. Přípravné práce

§ 1

Povolení k přípravným pracím

(1) Přípravné práce pro stavbu dráhy (její části) mohou být zahájeny jen na povolení, které vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(2) V žádosti o povolení k přípravným pracím uvede žadatel směr dráhy, a to vypočtením nejvýznačnějších míst, jež má dráha spojovat, označí její příslušnost ke skupině drah, odůvodní její potřebu a uvede dobu, v níž přípravné práce mají být započaty a dokončeny. K žádosti přiloží průkaz o zařazení projekčních prací, potřebných pro přípravu stavebního návrhu dráhy, do plánu projekčních prací, seznam dotčených místních národních výborů a technické podklady potřebné pro posouzení rozsahu přípravných prací.

(3) Ministerstvo dopravy povolujíc přípravné práce stanoví lhůtu, v níž tyto práce mají být provedeny; v odůvodněných případech ji může prodloužit.

§ 2

Provádění přípravných prací

(1) Ten, kdo provádí přípravné práce, oznámí včas jejich zahájení dotčeným místním národním výborům, které o tom zpraví vlastníky nemovitostí (jiné oprávněné).

(2) Osoby, provádějící přípravné práce, prokáží své oprávnění ke vstupu do závodů a na nemovitosti průkazem, který vydá ministerstvo dopravy, pokud zvláštní předpisy nestanoví další podmínky; tyto osoby jsou povinny šetřit co nejvíce majetku a zachovat mlčenlivost o všech věcech, o kterých se dozvěděly při své činnosti.

II. Projednání stavebního návrhu

§ 3

Zahájení projednání

(1) Stavební návrh dráhy (její části) projedná a povolení k provedení stavby (§ 7) vydá pro dráhy celostátní, pro ostatní dráhy pro přepravu veřejnou, provozované Československými státními drahami, národním podnikem (dále jen "národní podnik ČSD"), pro dráhy pro přepravu neveřejnou, z nichž je možný přímý přechod vozidel na uvedené dráhy, a pro dráhy vojenské správy ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany, pro ostatní dráhy krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou (dále jen "povolující orgány").

(2) Žádost o projednání stavebního návrhu musí být odůvodněna a musí v ní být podán hospodářský rozbor navrhované dráhy.

(3) Ministerstvo dopravy žádost posoudí v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem národní obrany, krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou. Bude-li žádost shledána způsobilou k dalšímu projednání, předloží žadatel podrobný stavební návrh dráhy; bude-li k tomu vyzván, předloží před tím povšechný stavební návrh dráhy k předchozímu projednání.

§ 4

Povšechný stavební návrh

(1) Povolující orgán projedná povšechný stavební návrh komisionelně, a to zpravidla v sídle krajského národního výboru, za účasti zástupců vojenské správy, dotčených krajských a okresních národních výborů a těch dalších orgánů veřejné správy, kterých by se mohl obsah povšechného stavebního návrhu dotknout; při tom zjistí se též stanovisko žadatele a nejvýznačnějších zájemců, jež přizve krajský národní výbor.

(2) Účelem řízení je zjistit, je-li zamýšlená stavba dráhy v souladu s územním plánem, jak vyhovuje důležitým zájmům obecným, zejména zájmu účelného a hospodárného vybudování dopravy v celku, zájmům ochrany přírody, krajiny a památek, jakož i zájmům zdravotním, a projednat základní věci hospodářské (přezkoušet hospodářský rozbor návrhu) i technické (stanovit povšechné vedení trasy, polohu a pojmenování stanic a pod.).

(3) Podle výsledků komisionelního projednání povolující orgán buď nařídí doplnění nebo změnu povšechného stavebního návrhu nebo rozhodne, že stavební návrh dráhy má být projednán v řízení podle §§ 5 až 7; v tom případě vyzve žadatele, aby předložil podrobný stavební návrh.

§ 5

Podrobný stavební návrh

Shledá-li povolující orgán v dohodě s vojenskou správou, že předložený podrobný stavební návrh je způsobilý k projednání, schválí jej předběžně a projedná jej zpravidla v místním šetření.

§ 6

Místní šetření

(1) V místním šetření se zjišťuje, v jaké podobě vyhovuje dráha obecnému zájmu, jak budou dotčeny jiné podniky a činnosti, jakož i sousední majetek, zejména kterých nemovitostí a práv bude pro stavbu zapotřebí a jak bude zajištěna ochrana dráhy a jejího okolí zejména proti nebezpečí požáru; při tom se stanoví i rozsah cizích investic. Nekoná-li se před místním šetřením řízení podle § 4, zjistí se v něm i okolnosti uvedené v § 4 odst. 2.

(2) Dovoluje-li to povaha věci, bude s místním šetřením spojeno i řízení předcházející rozhodnutí o sporném vodním právu, o povolení odběru vody a svádění odpadních vod a o využití vodní síly.

(3) Dobu a místo místního šetření stanoví krajský národní výbor, který prostřednictvím okresních národních výborů vyrozumí o tom žadatele a ty, jejichž práva mohou být obsahem podrobného stavebního návrhu dotčena (zájemníky); zájemníky přitom upozorní, že připomínky a námitky mohou vznést nejpozději při místním šetření, jinak že k nim nebude přihlíženo.

(4) Místní šetření se provede komisionelně za účasti zástupců úřadů (orgánů) vyjmenovaných v § 4 odst. 1, jakož i za účasti zástupců dotčených místních národních výborů.

(5) Při místním šetření budou odmítnuty námitky a připomínky, které nesouvisí s projednávaným stavebním návrhem, a požadavky a námitky, které jsou v rozporu s normalisovanými úpravami a stanovenou technickou jednotností. Ostatní požadavky, připomínky a námitky se podrobně přezkoumají; nedojde-li o nich při místním šetření k dohodě, rozhodne se o nich v povolení k provedení stavby. Požadavky majetkové povahy nemohou být předmětem místního šetření.

(6) Při místním šetření lze provést změny podrobného stavebního návrhu, jimiž není podstatně změněna poloha trasy, stanic, zastávek, nákladišť, výhyben a odboček na širé trati, ani se podstatně nezhoršují směrové nebo sklonové poměry dráhy nebo nezmenšují světlé šířky a výšky objektů a proti nimž není námitek.

§ 7

Povolení k provedení stavby

(1) Podle výsledků místního šetření vydá povolující orgán v dohodě s vojenskou správou rozhodnutí, že stavba dráhy může být provedena podle schváleného podrobného stavebního návrhu, bude-li zařazena do ročního prováděcího plánu dopravy a budou-li splněny podmínky stanovené rozhodnutím nebo zvláštními předpisy (povolení k provedení stavby).

(2) Bylo-li s místním šetřením spojeno i řízení vodoprávní (§ 6 odst. 2), pojmou se do povolení k provedení stavby i rozhodnutí o věcech projednaných v tomto řízení.

(3) Jestliže nebyly při místním šetření vůbec vzneseny námitky a připomínky, nebo dosáhlo-li se dohody se zájemníky, po případě došlo-li při místním šetření jen k nepodstatným změnám podrobného stavebního návrhu (§ 6 odst. 6), může být povolení k provedení stavby vydáno ihned na místě.

(4) Povolení k provedení stavby lze udělit i schválením podrobného stavebního návrhu po případě tím, že je vzato na vědomí oznámení, že stavba bude provedena podle schválených norem a vzorových listů.

§ 8

Změny podrobného stavebního návrhu

Drážní podnik může změnit podrobný stavební návrh po udělení povolení k provedení stavby jen se souhlasem povolujícího orgánu, vydaným v dohodě s vojenskou správou. Povolující orgán v dohodě s vojenskou správou může též sám nařídit změny podrobného stavebního návrhu, jsou-li nutné v zájmu obecném, zejména v zájmu bezpečnosti, pravidelnosti a nerušenosti provozu.

§ 9

Projednání stavebních návrhů některých druhů drah

Stavební návrhy vedlejších tratí drah celostátních, drah místních, drah pro přepravu neveřejnou a drah vojenské správy projedná povolující orgán v dohodě s vojenskou správou podle ustanovení §§ 3 až 8 s odchylkami a úlevami přiměřenými povaze, významu a rozsahu projednávaných staveb.

§ 10

Stavby na dráze

(1) Pro projednání návrhu stavby na dráze se užije přiměřeně ustanovení platných pro stavbu dráhy, na níž stavba má být provedena.

(2) Ustanovení §§ 3 až 9 se užije přiměřeně i pro projednání návrhů na zřízení, přeložení nebo zrušení stanic, zastávek a nákladišť, i když s jejich provedením nebudou spojeny žádné stavební úpravy.

(3) Vzejde-li pochybnost o tom, je-li určitá stavba stavbou na dráze, rozhoduje úřad (orgán) příslušný vydati povolení k provedení stavby dráhy, na níž dotčená stavba na dráze má být uskutečněna, a to v dohodě s vojenskou správou.

III. Vyvlastnění

§ 11

(1) Pro vyvlastnění, zejména pro vyvlastňovací řízení, pro způsob a dobu placení náhrady za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí obdobně ustanovení zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, vládního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí, jakož i předpisů podle nich vydaných s těmito odchylkami:

1. Odvolání proti vyvlastňovacímu výměru, pokud jde o určení, co a pro koho se vyvlastňuje, nemá odkladného účinku.

2. Jakmile vyvlastňovací výměr nabyl právní moci, je dosavadní vlastník povinen odevzdat vyvlastněnou nemovitost do držby vyvlastnitele. Vyvlastnitel je povinen vyvlastněnou nemovitost převzít do držby nejpozději do 14 dnů od právní moci vyvlastňovacího výměru, nedohodne-li se s vyvlastňovaným jinak.

3. Vyvlastnitel není povinen skládat jistotu. K placení náhrady (splátky na ni) není povinen, dokud nepřevzal vyvlastněnou nemovitost do držby. Převezme-li vyvlastnitel nemovitost do držby až po právní moci rozhodnutí o náhradě, počítají se lhůty splatnosti náhrady (splátky na ni) teprve ode dne převzetí držby.

4. Pro účely, pro něž lze vyvlastňovat, může žadatel užívat nemovitosti již před zahájením vyvlastňovacího řízení. O takovém oprávnění, jakož i o tom, které přípravné práce (skládání stavebnin, strojů a nářadí, provádění výkopů pro stavbu, zbourání budovy a pod.) smí žadatel provádět, rozhodne na návrh žadatele příslušný odbor rady okresního národního výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladného účinku.

5. Má-li při užívání nemovitosti před zahájením vyvlastňovacího řízení dojít ke zbourání budovy nebo k jiné podstatné změně budovy nebo pozemku, musí uživatel před provedením takového opatření požádat o úřední odhad; zbourání budovy nebo jiná podstatná změna budovy nebo pozemku mohou být uskutečněny teprve po tomto odhadu. Výsledek odhadu, o němž musí být strany vyrozuměny, může být vzat v odpor teprve odvoláním podaným proti rozhodnutí, jímž bude stanovena náhrada.

6. Za užívání nemovitosti před zahájením vyvlastňovacího řízení přísluší náhrada obdobně jako při vyvlastnění; dojde-li k vyvlastnění, rozhodne se o této náhradě zároveň se stanovením náhrady za vyvlastnění. Nepodá-li uživatel návrh na vyvlastnění do jednoho roku nebo do doby, na kterou mu k jeho žádosti příslušný odbor rady okresního národního výboru tuto lhůtu prodloužil, nebo nebylo-li návrhu na vyvlastnění vyhověno, oprávnění k užívání nemovitosti zaniká. V těchto případech odškodňuje se oprávněný obdobně jako při zrušení vyvlastňovacího výměru.

7. Vyvlastňuje-li se pozemek, kterého vyvlastňovaný nabyl podle zákona o pozemkové reformě, zjistí vyvlastnitel, zda přídělová cena byla uhrazena. Byla-li přídělová cena zcela uhrazena, obdrží vlastník nemovitosti nejvýše částku rovnající se přídělové ceně, zvýšené o hodnotu investic. Nebyla-li přídělová cena zcela uhrazena, sníží se částka, kterou by vlastník jinak měl obdržet, o nedoplatek této ceny; o tom vyvlastnitel zpraví ministerstvo zemědělství (majetkovou podstatu pozemkových reforem).

8. Mají-li být vyvlastňovány nemovitosti ve vlastnictví člena jednotného zemědělského družstva nebo má-li dojít k užívání takových nemovitostí již před zahájením vyvlastňovacího řízení, musí před rozhodnutím být slyšeno též toto družstvo.

(2) Ministerstvo dopravy může vyhláškou v úředním listě stanovit podrobnosti.

ČÁST DRUHÁ

Poměr mezi drahami a jejich okolím

I. Ochrana majetku v okolí dráhy při jejím vybudování

§ 12

(1) Při budování dráhy je drážní podnik povinen v mezích technické a hospodářské účelnosti zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství proti nepříznivým účinkům budování, udržování a provozu dráhy.

(2) Ochrana proti požáru se provádí jen u drah, s jejichž provozem je spojeno nebezpečí požáru, a to v prostoru, omezeném myšlenou střechou se sklonem rovin 1 : 3, jejíž hřeben probíhá ve výši 10 m nad osou koleje (u drah vícekolejných nad osami krajních kolejí) a svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m od osy koleje (u drah vícekolejných od os krajních kolejí). V tomto požárním prostoru musí být proti požáru zajištěny také movité věci, nebude-li účelnější z požárního prostoru je vůbec odstranit.

(3) Se zřením k místním a provozním poměrům mohou být při projednávání stavebního návrhu povoleny odchylky od požárního prostoru.

II. Styk dráhy s jinou drahou

§ 13

(1) Křižovatky dráhy s jinou drahou smějí být zřizovány jen mimo úroveň kolejí; toliko místní dráhy a dráhy pro přepravu neveřejnou mohou navzájem křižovat v úrovni kolejí. Při mimoúrovňovém křížení spravuje a udržuje nadjezd ten drážní podnik, jehož dráha nadjíždí.

(2) Nedohodnou-li se drážní podniky o styku svých drah a úpravě vzájemných poměrů z toho vznikajících, rozhodne ministerstvo dopravy.

III. Styk dráhy s pozemními komunikacemi

§ 14

Náhradní komunikace

(1) Je-li vybudováním dráhy přerušena nebo jinak dotčena veřejná pozemní komunikace, bude tato komunikace - a to jen bude-li toho třeba - znovuzřízena nebo přeložena, po případě bude za ni zřízena náhradní komunikace, a to podle toho, která z těchto úprav bude účelnější s hlediska provozu na dráze i na komunikaci.

(2) Bude-li vybudovaním dráhy znemožněn přístup s pozemku na veřejnou pozemní komunikaci, je drážní podnik povinen, bude-li toho třeba, zřídit jiný přiměřený přístup.

§ 15

Křižovatky

(1) Pozemní komunikace křižují dráhu buď v úrovni kolejí (přejezdy a přechody), nebo mimo úroveň kolejí (nadjezdy, lávkami, podjezdy a podchody).

(2) Nové křižovatky pozemních komunikací s drahou se zřizují zásadně mimo úroveň kolejí a jen zcela výjimečně v úrovni kolejí.

(3) Dosavadní křižovatky v úrovni kolejí musí být postupně podle plánu nahrazovány křižovatkami mimo úroveň kolejí. Zrušeny musí být křižovatky, zejména přejezdy a přechody, které pozbudou svého významu; také provádění technicko-hospodářských úprav pozemků je třeba využít k tomu, aby byl omezen počet křižovatek v úrovni kolejí.

§ 16

Správa a udržování křižovatek

(1) Nadjezd pozemní komunikace nad drahou spravuje a udržuje správce pozemní komunikace, podjezd pozemní komunikace pod drahou spravuje a udržuje drážní podnik; pozemní komunikaci pod drahou (včetně čištění a osvětlování) spravuje a udržuje však správce pozemní komunikace.

(2) Přejezdy (přechody) do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje spravuje a udržuje drážní podnik, a to tak, aby nebyl rušen silniční provoz. V tomto pásmu nesmějí být umisťována jiná než drážní zařízení. Drážní podnik může po dohodě se správcem pozemní komunikace spravovat a udržovat pozemní komunikaci, křižující dráhu, i do vzdálenosti větší než 2,5 m od osy krajní koleje, je-li to provozně nebo hospodářsky účelné.

§ 17

Zabezpečení přejezdů (přechodů)

(1) O zabezpečení provozu na přejezdech (přechodech) ohrazením, závorami, výstražnými světelnými zařízeními, výstražnými kříži, střežením nebo jiným způsobem rozhodne, jde-li o dráhy, pro něž je povolujícím orgánem podle § 3 odst. 1 ministerstvo dopravy, toto ministerstvo; jde-li o jiné dráhy, rozhodne o zabezpečení provozu na přejezdech silnic I. třídy příslušný odbor rady krajského národního výboru a o zabezpečení provozu na přejezdech (přechodech) silnic nižších tříd příslušný odbor rady okresního národního výboru. Budou se přitom řídit způsobem provozu dráhy, místními poměry, přehledností křižovatky, hustotou provozu na dráze a na pozemní komunikaci a zřeteli technické a hospodářské účelnosti, dbajíce zásad, které budou stanoveny směrnicemi (§ 48). Zabezpečení přejezdů těmito způsoby provede drážní podnik.

(2) Drážní podnik i správce pozemní komunikace jsou povinni sledovat poměry na přejezdech (přechodech) a dbát, aby se bezpečnost na nich nezhoršovala.

(3) Příslušné národní výbory (odstavec 1) provádějí za účasti zástupců drážního podniku a správce pozemní komunikace pravidelné prohlídky přejezdů (přechodů).

§ 18

Doprava na přejezdech (přechodech)

Železniční provoz má na označených přejezdech (přechodech) přednost před provozem na jiných pozemních komunikacích.

§ 19

Přednádraží a komunikace uvnitř nádraží

(1) Přednádraží je částí veřejné pozemní komunikace, která s ním přímo sousedí; je určeno především pro příchod (příjezd) ke dráze a odchod (odjezd) od ní.

(2) Cesty uvnitř nádraží nejsou komunikacemi veřejnými; pro jejich uživatele platí však předpisy o provozu na veřejných silnicích.

§ 20

Vedení dráhy po veřejné pozemní komunikaci

(1) I pro vedlejší trati drah celostátních a dráhy místní jest třeba zásadně zřizovat vlastní těleso. Není-li to možné nebo účelné, mohou tyto dráhy, zejména místní dráhy provozující městskou dopravu, užívat veřejných pozemních komunikací, veřejných prostranství a ochranných hrází (dále jen "komunikací"), jsou-li k tomu tyto komunikace, třebas po provedení úprav, s hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy způsobilé.

(2) Užívá-li dráha komunikací společně se silničními vozidly, podléhá její provoz, pokud tomu nebrání jeho povaha, také předpisům o provozu na veřejných silnicích.

IV. Styk dráhy s jinými komunikacemi (vedeními) a vodami (vodními díly)

§ 21

(1) Při styku dráhy s elektrickými, plynovými, vodovodními, parovodními, kanalisačními a jinými vedeními, jakož i s vodami (vodními díly) je třeba dbát bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy i stýkající se komunikace (vedení) a vody (vodního díla), jakož i možnosti jejich řádného udržování.

(2) Křižovatky drah a elektrických, plynových, vodovodních, parovodních, kanalisačních a jiných vedení musí být provedeny v zásadě kolmo k ose dráhy, a to tak, aby vedení netrpělo otřesy při provozu dráhy a aby byla zajištěna možnost kontroly stavu vedení pod nebo nad drahou.

(3) Ustanovení § 14 odst. 1 platí obdobně.

V. Styk dráhy s územím, v němž jsou dobývány nerosty

§ 22

(1) Opatření proti vzájemným nepříznivým důsledkům stavby a provozu drah a dolování se provede způsobem, který vyhovuje obecnému zájmu, zejména bezpečnosti, pravidelnosti a nerušenosti provozu dráhy i dolu.

(2) Styk mezi drahou a dolem je třeba upravit pokud možno již při propůjčení horního oprávnění nebo při udělení povolení k provedení stavby dráhy; jinak o způsobu prováděných potřebných opatření, pokud mají postihnout dráhy celostátní, ostatní dráhy pro přepravu veřejnou, provozované národním podnikem ČSD, dráhy pro přepravu neveřejnou, z nichž je možný přímý přechod vozidel na uvedené dráhy, jakož i dráhy vojenské správy, rozhodne ministerstvo dopravy, pokud mají postihnout jiné dráhy, krajský národní výbor, a pokud mají postihnout hornický závod, báňský úřad II. stupně.

VI. Ochrana dráhy před škodlivou činností v jejím okolí

§ 23

Všeobecně

(1) Pozemků v okolí dráhy smí být užíváno jen tak, aby to neohrozilo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost jejího provozu.

(2) Vlastníkům pozemků v okolí dráhy nebo jiným osobám oprávněným nakládat s takovými pozemky může okresní národní výbor na návrh drážního podniku, nedojde-li mezi tímto podnikem a vlastníkem (jiným oprávněným) k dohodě, uložit, žádá-li toho bezpečnost dráhy a jejího provozu nebo ochrana proti požáru potřebná vzhledem k provozu dráhy, omezení v jejich užívání nebo provedení potřebných opatření. Bude-li k takovým opatřením třeba zvláštního povolení (souhlasu), rozhodne o nich příslušný úřad (orgán).

(3) Mohou být zejména uloženy:

a) zákaz takového způsobu užívání, který by měl za následek sesouvání půdy, sesypávání kamení, pád předmětů na trať, zatopování trati nebo tvoření se závějí a návějí na dráze,

b) odstranění staveb a zařízení, které brání rozhledu na trať nebo s trati, pokud je ho třeba k bezpečnosti provozu dráhy,

c) zřízení a udržování zkypřeného pásu po případě protipožárního příkopu v lese,

d) zvláštní způsob hospodaření v lese (na př. vysazování vhodných kultur v pruhu lesa podél dráhy).

(4) Vlastník (jiný oprávněný) jest povinen neprodleně oklestit nebo vykácet stromy a keře, je-li to potřebné k bezpečnosti dráhy a jejího provozu; neučiní-li tak, rozhodne o jeho povinnosti okresní národní výbor. Je-li nebezpečí v prodlení, může potřebné oklestění nebo vykácení zařídit drážní podnik sám na účet vlastníka (jiného oprávněného).

(5) Při zalesnění půdy dosud nelesní ponechá vlastník (jiný oprávněný) podél dráhy přiměřeně široký pruh nezalesněný; o šíři pruhu dohodne se s drážním podnikem. Tato dohoda podléhá schválení okresního národního výboru, který též rozhodne, nedojde-li k ní.

§ 24

Zakázaný prostor

(1) Prostor, v němž je s výjimkou drážních staveb zakázáno po udělení povolení k provedení stavby dráhy cokoliv stavět (zakázaný prostor), jest určen svislými plochami vedenými po obou stranách dráhy ve vodorovné vzdálenosti 60 m kolmo od osy krajní koleje, po případě ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo od hranic nádraží, vždy však nejméně 60 m kolmo od osy krajní koleje.

(2) Povolující orgán (§ 3 odst. 1) může povolit výjimky ze zákazu podle odstavce 1 a stanovit přitom přiměřené podmínky. Stavby takto povolené musí vlastník v případě potřeby na svůj náklad odstranit; ani jemu ani jiným oprávněným nepřísluší nárok na náhradu škody, která by vznikla stavbou, udržováním nebo provozem dráhy na objektech postavených v zakázaném prostoru a na předmětech v nich uložených.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na místní dráhy provozující městskou dopravu.

§ 25

Podniky v okolí dráhy

Při povolování podniků, jejichž provozem by mohla být ohrožena dráha, jako jsou zejména kamenolomy, hliniště, pískovny, skladiště minerálních olejů, výrobny a skladiště výbušin, je třeba dbát bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy. O tom, jakých opatření jest v takových případech třeba k zajištění bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy, vyslechne příslušný úřad (orgán) před udělením povolení drážní podnik.

ČÁST TŘETÍ

Uvedení dráhy do provozu

§ 26

Povolení k dopravě na dráze ve stavbě

(1) Povolení k pomocné dopravě na dráze, která je ve stavbě, vydá krajský národní výbor.

(2) Před udělením povolení krajský národní výbor po případě šetřením na místě zjistí, je-li bezpečnost pomocné dopravy zajištěna.

§ 27

Povolení k zahájení provozu

(1) Povolení k zahájení provozu na vybudované dráze vydá krajský národní výbor.

(2) Vydání povolení k zahájení provozu předcházejí podle potřeby tyto zkoušky a prohlídky:

a) přezkoušení zajištění proti nebezpečí požáru,

b) přezkoušení opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení,

c) první hlavní prohlídka mostů a u mostů silničních a cestních po případě i zatěžovací zkouška,

d) předběžná technická revise těch zařízení dráhy, jejichž přezkoušení při technicko-bezpečnostní zkoušce by pro jejich složitost nebylo vhodné,

e) technicko-bezpečnostní zkouška.

(3) Přezkoušení zajištění proti nebezpečí požáru provede okresní národní výbor za účasti místních národních výborů, ostatní zkoušky a prohlídky uvedené v odstavci 2 krajský národní výbor.

(4) Zkoušky a prohlídky uvedené v odstavci 2 provedou národní výbory na žádost drážního podniku za účasti jeho i zájemníků.

(5) Podle výsledku předběžných zkoušek a prohlídek vydá krajský národní výbor povolení k zahájení provozu. Toto povolení může udělit s výhradou dodatečného přezkoušení jednotlivých staveb a zařízení, které nemohly být přezkoušeny při předběžné technické revisi nebo technicko-bezpečnostní zkoušce, nebo které bude vhodné přezkoušet až po určité době užívání.

§ 28

Dodatečná technická revise

Bylo-li povolení k zahájení provozu vydáno s výhradou podle ustanovení § 27 odst. 5, vykoná krajský národní výbor na žádost drážního podniku po případě z moci úřední dodatečnou technickou revisi, jakmile se splní předpoklady pro její provedení.

§ 29

Odevzdání pozemních komunikací, vod a vodních děl

Části pozemních komunikací, na nichž byly podle povolení k provedení stavby uskutečněny změny a úpravy, náhradní komunikace, jakož i vody a vodní díla, které byly podle téhož rozhodnutí přeloženy nebo upraveny drážním podnikem, odevzdá drážní podnik ihned po dokončení úpravy do správy a udržování tomu, kdo je dosud spravoval, po případě tomu, kdo je k tomu určen v projednaném podrobném stavebním návrhu.

§ 30

Oznámení o zahájení provozu

Drážní podnik oznámí zahájení provozu na dráze krajskému národnímu výboru, ministerstvu dopravy a ministerstvu národní obrany a předloží jim do 3 měsíců plány a jiné doklady (§ 48).

§ 31

Uvedení do provozu některých druhů drah a staveb na dráze

Uvedení do provozu vedlejších tratí drah celostátních, drah místních, drah pro přepravu neveřejnou, jakož i staveb na dráze se projedná podle ustanovení §§ 26 až 30 s odchylkami a úlevami přiměřenými povaze, významu a rozsahu projednávaných staveb.

§ 32

Ustanovení pro dráhy provozované Československými státními drahami, pro dráhy vojenské správy a pro některé dráhy pro přepravu neveřejnou

(1) Ustanovení §§ 26 až 31 platí pro dráhy provozované národním podnikem ČSD s tím, že tento národní podnik provede - s výjimkou přezkoušení zajištění proti nebezpečí požáru a přezkoušení opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení - potřebná přezkoušení a prohlídky svými vlastními orgány. Příznivý výsledek těchto přezkoušení a prohlídek nahrazuje potřebná povolení. Plány a jiné doklady (§ 30) předkládají se jen ministerstvu dopravy a ministerstvu národní obrany.

(2) První hlavní prohlídku a zatěžovací zkoušku silničních mostů, po nichž vede dráha provozovaná národním podnikem ČSD, vykoná ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem stavebního průmyslu.

(3) Ustanovení §§ 26 až 31 platí pro dráhy vojenské správy s tím, že příslušnost upraví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(4) Působnost, kterou vykonává příslušný odbor rady krajského národního výboru podle §§ 26 až 31, přísluší u drah pro přepravu neveřejnou, z nichž je možný přímý přechod vozidel na dráhy, provozované Československými státními drahami, ministerstvu dopravy, vyjímajíc přezkoušení opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení.

ČÁST ČTVRTÁ

Provoz dráhy

I. Technická jednotnost

§ 33

Závaznou jednotnost v oboru vybudování a udržování dráhy (včetně vozidel, zabezpečovacích a jiných zařízení) stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany a ústředím výzkumu a technického rozvoje, a pokud jde o dráhy provozované komunálními podniky, též v dohodě s ministerstvem vnitra.

II. Povinnosti drážních podniků za zvýšeného ohrožení státu

§ 34

(1) Za zvýšeného ohrožení státu je drážní podnik povinen kromě povinností uložených mu zákonem zejména také dopravovat vojenské zprávy, po případě dovolit, aby vojenská správa užila přímo jeho sdělovacích vedení, jichž není nezbytně třeba k provozu, a aby na jeho pozemcích byla zřízena nebo na telegrafních a telefonních sloupech připjata vojenská sdělovací vedení; při tom jest však třeba zabezpečit nerušený provoz v drážních slaboproudých vedeních.

(2) Přednostně bude přepravován materiál a obstarávány převozy k účelům obrany vlasti; pořadí převozů určí vojenská správa.

III. Vozidla drah

§ 35

Schvalování typů drážních vozidel

(1) Typy drážních vozidel i podstatné jejich změny musí být před uvedením do provozu schváleny.

(2) Způsob schvalování podle odstavce 1 stanoví vláda směrnicemi.

§ 36

Zkoušení drážních vozidel

(1) Před uvedením do provozu podléhají vyzkoušení lokomotivy a motorová vozidla; ministerstvo dopravy může stanovit, že taková vozidla s menším výkonem a menší přípustnou rychlostí nepodléhají vyzkoušení.

(2) Vyzkoušení provede na žádost drážního podniku krajský národní výbor, který o příznivém výsledku vyzkoušení vydá osvědčení.

§ 37

Ustanovení pro drážní vozidla Československých státních drah a vojenské správy

(1) Ustanovení § 36 platí pro drážní vozidla Československých státních drah a vojenské správy se změnami uvedenými v odstavcích 2 a 3.

(2) Vyzkoušení vlastních vozidel provádějí Československé státní dráhy svými orgány, a to v dohodě s vojenskou správou. Zápis o příznivém výsledku zkoušky nahrazuje osvědčení podle § 36 odst. 2.

IV. Obstarávání cizích přepravních potřeb drahou pro přepravu neveřejnou

§ 38

Povolení k tomu, aby podnik dráhy pro přepravu neveřejnou mohl obstarávat také cizí přepravní potřeby, t. j. přepravovat zboží pro jiné osoby a přepravovat jiné osoby než vlastní zaměstnance, udílí, po případě takovou povinnost mu ukládá ministerstvo dopravy.

IV. Změny v provozu dráhy

§ 39

Změna příslušnosti ke skupině drah

Je-li třeba v souvislosti se změnou příslušnosti ke skupině drah provést na dráze stavby nebo úpravy komunikací nebo vod (vodních děl), jakož i je-li potřebí vyvlastnění, zajištění proti nebezpečí požáru nebo opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení, projednají se podle ustanovení platných pro stavby na dráze té skupiny, ke které má dráha po změně náležeti.

§ 40

Změny ve způsobu provozu

Změny ve způsobu provozu (přeměna provozu parního v provoz elektrický a pod.) povoluje ministerstvo dopravy v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem národní obrany.

V. Zrušení dráhy

§ 41

(1) Před rozhodnutím o zrušení dráhy (její části) provede ministerstvo dopravy zpravidla řízení podle obdoby ustanovení § 4 odst. 1, aby bylo zjištěno, nebude-li zrušení dráhy v rozporu s obecnými zájmy, jakož i aby bylo zjištěno, jakým způsobem bude zajištěna doprava obstarávaná dosud drahou, která má být zrušena.

(2) Ke snesení zrušené dráhy je třeba povolení, které vydá krajský národní výbor se souhlasem vojenské správy.

(3) Před vydáním povolení ke snesení dráhy se vykoná místní šetření, je-li toho podle povahy věci zapotřebí. Při tom se použije přiměřeně ustanovení platných pro stavby na dráze příslušné skupiny.

ČÁST PÁTÁ

Řízení

§ 42

Příslušnost

(1) Pokud není zákonem nebo předpisy podle něho vydanými stanoveno jinak, je dopravním správním úřadem pro dráhy provozované národním podnikem ČSD a pro dráhy vojenské správy ministerstvo dopravy, pro ostatní dráhy krajský národní výbor.

(2) Je-li dána příslušnost více národních výborů, může orgán vyššího stupně uložit provedení řízení pro celé navrhované opatření pouze jednomu z nich.

§ 43

Řízení o věcech, vyplývajících ze styku dráhy s jinými komunikacemi (vedeními), pozemními stavbami, vodami (vodními díly) a s územím, v němž jsou dobývány nerosty

(1) Věci vyplývající ze styku dráhy s jinými komunikacemi (vedeními), pozemními stavbami, vodami (vodními díly) a s územím, v němž jsou dobývány nerosty, rozhodují úřady (orgány) k tomu příslušné ve vzájemné dohodě.

(2) Je-li o věcech zmíněných v odstavci 1 konáno místní šetření, je třeba k němu pozvat také dotčený drážní podnik.

(3) Mají-li být v souvislosti s věcmi, zmíněnými v odstavci 1, uskutečněny stavby na pozemku sloužícím provozu dráhy, projednají se jako stavby na dráze podle ustanovení tohoto nařízení.

§ 44

Zachování státního, hospodářského a služebního tajemství

Všechny úřady (orgány) vykonávající veřejnou správu ve věcech drah, jakož i jiné úřady (orgány) a drážní podniky jsou povinny při projednávání věcí, týkajících se drah, dbát všemožně o zachování státního, hospodářského a služebního tajemství a činit za tím účelem všechna potřebná opatření.

ČÁST ŠESTÁ

Státní dozor

§ 45

Všeobecně

(1) Vrchní dozor ve věcech drah vykonává ministerstvo dopravy.

(2) Národní výbory vykonávají dozor pokud jde o úkony veřejné správy ve věcech drah, o nichž jim přísluší rozhodovat podle zákona a předpisů podle něho vydaných.

(3) Dozor ve věcech drah vojenské správy vykonává ministerstvo dopravy, a to v dohodě s vojenskou správou.

(4) Pokud provoz dráhy pro přepravu neveřejnou, z níž je možný přímý přechod vozidel na dráhu pro přepravu veřejnou, je součástí hornického provozu, provede se výkon dozoru v dohodě s báňským úřadem I. stupně.

(5) Orgány státního dozoru mohou žádat od drážního podniku nebo jeho zaměstnanců potřebné údaje a vysvětlení, jakož i předložení písemností ve věcech týkajících se vedení provozu.

(6) Drážní podnik dovolí orgánům státního dozoru užít drážních sdělovacích zařízení.

§ 46

Dozor vojenské správy

Vojenská správa se může kdykoliv přesvědčit, třebas i na místě, zda drážní podnik plní povinnosti, které jej postihují v zájmu obrany vlasti, nemůže však zasahovat přímo do vedení provozu.

§ 47

Dozor na parní kotle a nádoby na tlak

Bezpečnostní dozor (vyzkoušení a prohlídky) na parní kotle lokomotiv, na stabilní a lokomobilní parní kotle a na nádoby na tlak, které jsou v užívání drah provozovaných národním podnikem ČSD, provádí si tento národní podnik sám.


ČÁST SEDMÁ

Závěrečná a zrušovací ustanovení

§ 48

Prováděcí předpisy

Ministerstvo dopravy, podle povahy věci v dohodě s příslušnými ústředními úřady, vydá podrobnější předpisy k provedení tohoto nařízení; přitom může též stanovit úlevy a odchylky pro případy, v nichž to povaha věci vyžaduje.

§ 49

Zrušovací ustanovení

Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto nařízení.

§ 50

Účinnost zákona

Zákon č. 97/1950 Sb., o drahách, nabývá účinnosti dnem 1. června 1951.

§ 51

Účinnost a provedení nařízení

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1951. Provede je ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Zápotocký v. r.

Petr v. r.

Přesunout nahoru