Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení č. 126/1951 Sb.Nařízení ministra financí, jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku

Částka 55/1951
Platnost od 29.12.1951
Účinnost od 01.01.1952
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

126.

Nařízení ministra financí

ze dne 21. prosince 1951,

jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku

Ministr financí nařizuje v dohodě se zúčastněnými ministry podle § 1 zákona č. 145/1950 Sb., o upravování vysvětlivek k celnímu sazebníku:


§ 1

Vysvětlivky k celnímu sazebníku vyhlášené v příloze vládního nařízení č. 258/1949 Sb., o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku, ve znění nařízení ministra financí č. 205/1950 Sb. se mění a doplňují. Změny a doplňky jsou obsaženy v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů.


§ 2

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952.


Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.


Příloha 1

ZMĚNY A DOPLŇKY

vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. V úvodní vysvětlivce 2 odst. 2 se poslední věta mění a zní:

„Zboží takto spojené se projednává jako zboží spojené s jinými hmotami, nepřipouštějí-li vysvětlivky výjimek u jednotlivých sazebních čísel.“

2. V úvodní vysvětlivce 4 odst. 2 se slova „a u saz. pol. 575 a) a 575 b)“ nahrazují slovy „a u saz. čís. 575“.

3. V úvodní vysvětlivce 5 odst. 6 se slova „viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. pol. 575a)“ nahrazují slovy „viz vysvětlivku 5 odst. 2 k saz. čís. 575“.

4. V odstavci 2 všeobecných vysvětlivek k saz. třídě IV se za slovo „roztoky“ vkládá slovo „(syrupy)“.

5. Odstavec 3 všeobecných vysvětlivek k saz. třídě IV se mění a zní:

(3) Z cukrů uvedených jmenovitě ve vysvětlivkách jedině cukr sladový páchne (po sladovém výtažku), při pálení však všechny tyto cukry vydávají zápach po karamelu. Vyznačují se nestejnou sladivostí a různou rozpustností v bezvodém alkoholu. Vyjma sacharosu jsou to cukry redukující.

a) Podle sladivosti mají toto pořadí: cukr ovocný, sacharosa, cukr hroznový, sladový a mléčný, jenž způsobuje na jazyku dojem písku.

b) V bezvodém alkoholu se sacharosa a cukr hroznový prakticky nerozpouštějí, kdežto cukr ovocný se v něm rozpouští, zvláště za tepla.

c) Vodné roztoky redukujících cukrů (k nimž patří i cukr invertní) dávají při povaření s Fehlingovým roztokem (viz vysvětlivku 2 k saz. čís. 614) červenou ssedlinu kysličníku mědného. Proto sacharosa tuto reakci nedává. Její vodný roztok se musí nejprve zinvertovat povařením s několika kapkami kyseliny solné. Teprve potom (po případné neutralisaci) se přidá Fehlingův roztok a opět se povaří. Ukáže-li se červená ssedlina, jde o sacharosu.

Navrhne-li strana, aby zboží bylo projednáno podle saz. čís. 21, je třeba si vyžádat posudek příslušného zkušebního ústavu s výslovným upozorněním na ustanovení vysvětlivek o pojmu melasy. Rovněž tak se učiní, vznikne-li u cukru prohlášeného k vyclení podle saz. čís. 20 pochybnost, zda nejde o cukr invertní saz. čís. 19 nebo o takovou směs cukrů, jež podle vysvětlivek k saz. čís.20 patří do saz. čís. 19.“

6. Vysvětlivky k saz. čís. 19 se mění a znějí:

„Saz. čís. 19.

Cukr řepový a všechen cukr stejného chemického složení, bez zřetele na stupeň čistoty, s výjimkou melasy; cukr invertní.

(1) Do tohoto saz. čísla patří cukr, zvaný chemicky sacharosa, bez zřetele na čistotu, tedy surový i rafinovaný cukr řepový a třtinový, dále jiné cukry téhož chemického složení, na př. cukr javorový. Surový cukr je zpravidla barvy hnědé, poločištěný (afinovaný) je nažloutlý. Cukr rafinovaný je bílý a přichází do obchodu jako krystal, kostky, homole, cukr zlomkový, melivo (krupice, moučka, pudr) a j. Kandys, jenž sem rovněž patří, je rafinovaný cukr v krystalech barvy bílé, žluté až hnědé, který vznikl pomalou krystalisací čistého cukerného roztoku.

(2) Invertní cukr je směs stejných dílů cukru hroznového a ovocného, získaná hydrolysou sacharosy působením kyselin (invertování). Je základem výroby umělého medu.

(3) Pálený cukr, saz. čís. 20; melasa, saz. čís. 21.“

7. Za vysvětlivku 1 odst. 2 k saz. čís. 20 se vkládají dva nové odstavce tohoto znění:

(3) Barvivost páleného cukru se stanoví takto: 10 g páleného cukru se rozpustí v 500 cm3 vody a 5 cm3 tohoto roztoku se zředí opět na 500 cm3. Kapalina takto získaná musí být ještě zřetelně zbarvena.

(4) Je-li podezření, že pálený cukr je zbarven dehtovými barvivy, zkoumá se takto: Asi 2%ní roztok vzorku se vaří po přidání několika kapek kyseliny octové s vlnou odtučněnou, nebarvenou a nemořenou na vodní lázni asi 10 minut, načež se vlna vyjme a dobře vypere vodou a mýdlem. Zbarví-li se vlna, je přítomnost dehtového barviva prokázána. Nezbarví-li se vlákno, rozhodne zkouška provedená podle návodu ve vysvětlivce 3 k saz. čís. 109, zda pálený cukr je zbarven dehtovým barvivem.“

8. Ve vysvětlivce 1 k saz. čís. 20 se dosavadní odstavec 3 označí jako odstavec 5.

9. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 23 se vypouští.

10. Vysvětlivka 7 k saz. čís. 33 se vypouští.

11. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 47 se vypouští.

12. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 80 se slova „též v zaletovaných plechových obalech vážících nejméně 10 kg“ nahrazují slovy „též v krabicích, sklenicích, lahvích atd. neprodyšně uzavřené“.

13. Vysvětlivka 2 k saz. čís. 80 se vypouští.

14. Vysvětlivka 3 k saz. čís. 80 se označí jako vysvětlivka 2.

15. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 88, 89 a 90 se mění a zní:

5. Za výrobu jedlých tuků z jedlého loje, oleomargarinu a premier jus dovážených k této výrobě podle poznámky 3 za saz. čís. 90 se považuje jejich zpracování s jinými tuky nebo mastnými oleji. Výsledný výrobek nesmí být při 15 stupních C tekutý (viz všeobecnou vysvětlivku 1 a 2 k saz. třídě XI). Pouhé přebalování dovezených tuků nelze tedy uznat za výrobu jedlých tuků ve smyslu poznámky.

16. V odstavci 2 vysvětlivek k saz. čís. 93 se před slovo „ukuhubový“ vkládají slova „olej oiticikový z plodů jihoamerického stromu Licania rigida Benth., polotuhý až tuhý, zpravidla žlutavě zelené barvy, jehož se používá k výrobě laků;“.

17. Odstavec 3 vysvětlivek k saz. čís. 96 se mění a zní:

(3) Minerální oleje mazací saz. pol. 96 a) musí mít při 15 °C konsistenci máslovitou nebo tužší. Této podmínce vyhovují na př. některé oleje pro přehřátou páru. Jak se tyto oleje liší od vaseliny, je popsáno ve vysvětlivce 1 k saz. čís. 99. Směsi těchto minerálních olejů s mastnými oleji nebo tuky patří, mají-li při 15 °C konsistenci máslovitou nebo tužší, do saz. pol. 100a), jinak do saz. čís. 177 a 178. Minerální oleje mazací, tekuté, nebo které při 15 °C nedosahují ještě máslovité konsistence, saz. čís. 177 a 178.“

18. Odstavec 6 vysvětlivek k saz. čís. 96 se mění a zní:

(6) Montanní vosk surový, saz. pol. 169 b); montanní smůla, saz. pol. 169 a).“

19. Ve všeobecné vysvětlivce 1 odst. 2 poslední věta k saz. třídě XII se slova „čištěný nebo surový“ nahrazují slovy „surový, čištěný nebo konjugovaný (s uměle zdokonalenými vlastnostmi pro výrobu olejových pokostů)“.

20. Vysvětlivka 2 odst. 5 k saz. čís. 102-106 se doplňuje další větou tohoto znění:

Jemu podobný olej abrasinový tuhne rovněž působením roztoku jodu v chloroformu; projednává se stejně jako čínský olej dřevný.

21. Vysvětlivka 2 odst. 6 k saz. čís. 102-106 se mění a zní:

(6) K olejům výslovně nejmenovaným saz. čís. 103 patří mimo jiné olej hořčičný, kapokový, konopný, krotonový, kostní, lničkový, mandlový, ořechový, paznehtový, perilový, sádlový, skočcový, stilingiový a tykvový.“

22. Odstavce 8 až 17 vysvětlivky 2 k saz. čís. 102-106 se upravují takto:

a) Odstavce se označují takto: 8 jako 9, 9 až 12 jako 11 až 14, 14 a 15 jako 17 a 18, 16 a 17 jako 20 a 21.

b) Odstavce 8, 10, 15, 16 a 19 znějí takto:

(8) Olej kapokový, ze semen kapokových, je žlutý až hnědožlutý se zelenou fluorescencí. Užívá se ho v potravinářství, k svícení a k výrobě mýdla.

(10) Olej kostní je tekutý podíl kostního tuku, z něhož se získává lisováním za chladu; užívá se ho zejména jako mazadla pro jemnější stroje a hodiny.

(15) Olej paznehtový se získává vytavením paznehtů a kopyt. Při jejich zpracování používá se často i přilehlých kostí, takže výsledný olej je směsí oleje paznehtového a kostního, s nímž má stejné použití.

(16) Olej perilový lisuje se z rozemletých semen perily (Perilla ocymoides); je světle žlutý; nahrazuje lněný olej.

(19) Olej stilingiový lisuje se ze semen čínského stromu lojového po odstranění pevného čínského loje rostlinného z vnitřního oplodí (viz vysvětlivky k saz. čís. 93); užívá se ho k výrobě pokostů.“

23. Vysvětlivka 6 k saz. čís. 102-106 se mění a zní:

6. Surové mastné oleje dovážené k výrobě jedlých tuků a olejů podle poznámky k saz. čís. 103 až 105 jsou oleje ve stavu, v jakém byly získány přímo ze semen, aniž by byly částečně nebo zcela předčištěny nebo jinak zušlechtěny. Toto zjištění provede příslušný zkušební ústav. Za výrobu jedlých olejů se považuje taková rafinace dovezených surových olejů, jejímž výsledkem je olej způsobilý k lidskému požívání. Rafinace zahrnuje v podstatě postupně tyto úkony: neutralisaci mastných kyselin sodným louhem, odloučení vzniklého mýdla, vypírání zbytků mýdla a sušení, odbarvování v bělicích přístrojích hlinkou, odloučení olejů od hlinky v kalolisech, desodorisaci parou a chlazení. Tento olej se uznává s hlediska celního za výrobek, k jehož výrobě bylo uděleno povolení a není proto třeba bez vážných důvodů sledovat další jeho zpracování na jiné jedlé oleje nebo jedlé tuky (na př. míšením s jinými mastnými oleji nebo tuky). Této zásadě není na újmu okolnost, že po ztužování je třeba ztužený olej znovu přečistit, zejména zbavit rozptýlených v něm kontaktních hmot.“

24. Ve vysvětlivce 4 k saz. čís. 109 se slovo „monopolní“ nahrazuje slovem „všeobecnou“.

25. V odstavci 3 vysvětlivek k saz. čís. 131 se vypouštějí poslední slova „a 80“.

26. Vysvětlivka 3 odst. 5 k saz. čís. 134 se mění a zní:

(5) Ministerstvo financí určí místo, kde se soustřeďuje rozdělování a evidence kontingentů.“

27. Ve vysvětlivce 6 odst. 3 k saz. čís. 134 se slova „saz. čís. 356 nebo 357“ nahrazují slovy „saz. čís. 356“.

28. Odstavec 3 vysvětlivek k saz. čís. 144 se mění a zní:

(3) Jako upravené rudy se projednávají také kysličníky kovů v sazebníku výslovně nejmenované, jež se dovážejí k výrobě kovů. Při jejich projednávání nutno předložit prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám tento podnik - že se zboží v něm použije k tomuto účelu. Projednávající celnice může příležitostně dohlédnout na upotřebení nebo učinit opatření, aby dohled vykonala nejbližší celnice nebo kontrolní oddělení ONV. Každé jiné použití takto projednaných kysličníků bez souhlasu celní správy je trestné. O sazební příslušnosti těchto kysličníků viz vysvětlivky k saz. čís. 626.“

29. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 155 se mění a zní:

„Silice, účinné součásti silic a umělé látky vonné.“

30. Odstavce 1 až 3 vysvětlivky 1 k saz. čís. 155 se mění a znějí:

1.

(1) Do saz. čís. 155 patří silice (etherické oleje), též t. zv. silice deterpenované, potom účinné součásti silic (na př. kafry v nejširším smyslu slova vyjma kafr japonský saz. čís. 152) a umělé látky vonné, nezařazené výslovně do jiných sazebních čísel. Silice jsou zpravidla tekuté, zřídka pevné, za obyčejné teploty více nebo méně těkavé, bezbarvé nebo různě (až tmavě) zbarvené; ve vodě se rozpouštějí nepatrně, dobře ve zředěném alkoholu. Kafry v nejširším smyslu slova jsou krystalické těkavé látky, jež se vyskytují v silicích a obyčejně se podle nich nazývají (na př. kafr mátový - menthol - ze silice peprnomátové, kafr tymiánový - thymol - ze silice tymiánové atd.). Umělé látky vonné mají nejrůznější povahu (jsou to alkoholy, aldehydy, ketony, estery atd.); připravují se buď ze silic (vlastně z jejich účinných součástí) chemickou přeměnou anebo syntheticky. Do saz. čís. 155 patří umělé látky vonné jedině tehdy, jsou-li chemickými jedinci, t. j. nejsou-li smíšeny mezi sebou nebo s jinými látkami.

(2) Zboží saz. čís. 155 v obalech s nápisy, návody k upotřebení a pod., jeví-li se svojí úpravou jako lékárnické nebo voňavkářské zboží, saz. čís. 630 nebo 633. Viz též vysvětlivku 1 odst. 5 k saz. čís. 630 a odstavec 1 a 15 vysvětlivek k saz. čís. 633.

(3) Zboží saz. čís. 155 s přísadou alkoholu, saz. pol. 633b).“

31. Ve vysvětlivce 1 odst. 4 prvá věta k saz. čís. 155 se vypouští slovo „umělých“ a slova „jim na roveň postavených“.

32. Ve vysvětlivce 1 odst. 8 k saz. čís. 155 se slova „Silice utřené“ nahrazují slovy „Zboží saz. čís. 155“.

33. Za vysvětlivku 1 odst. 8 k saz. čís. 155 se vkládá odstavec 9 tohoto znění:

(9) Směsi silic, účinných součástí silic a umělých látek vonných, saz. čís. 633. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 633.“

34. Vysvětlivka 2 odst. 2 k saz. čís. 155 se mění a zní:

(2) Anethol (p-methoxypropenylbenzen, p-propenylanisol) je účinná součást mnohých silic, zejména anýzové a fenyklové; tvoří bezbarvé krystalické šupinky chutnající sladce a páchnoucí po anýzu. Připravuje se též uměle a používá se ho zejména v potravinářství, lékařství, voňavkářství a k výrobě aldehydu anýzového. Menthol (hexahydrothymol, terpanol, kafr mátový) je obsažen hlavně v silici peprnomátové, z níž se vylučuje ochlazením. Je to látka bezbarvá, pevná, krystalická (jehlice nebo hranolky), příjemné mátové vůně a chuti, dobře rozpustná v alkoholu a etheru. Připravuje se též uměle. Používá se ho hlavně v lékařství, v potravinářství, v kosmetice a jako výchozí suroviny k výrobě jiných sloučenin.“

35. Odstavce 1 až 3 vysvětlivky 3 k saz. čís. 155 se mění a znějí:

3.

(1) K silicím saz. pol. 155 b) patří na př. silice abelmošusová (ze semen abelmošusových), ajovanová, alantová (omanová), angeliková (anděliková), arniková, z asy smrduté, z balzámu kopaivového, bazalková, bayová, bergamotová, bobkotřešňová, bobková (vavřínová), borová (z jehličí borového, avšak vodný výtažek z jehličí borového, saz. čís. 630), březová (nebudiž zaměňována s přiboudlým olejem březovým saz. čís. 173), z listů buchových (buccu), canangová indická, celerová, cicvárová, citronová, citronellová, citvarová, curacaová, cypřišová, česneková, dobromyslová, ze dřeva cedrového, ze dřeva růžového (rhodského), estragonová, eukalyptová, fenyklová (Oleum Foeniculi), galbanová, galgánová, geraniová (palmarosová, čapínůsková), z haluchy vodní, heřmánková, hořčičná, hořkomandlová pravá, hřebíčková (Oleum Caryophyllorum), chmelová, chvojková, z jader broskvových (též persiková), jasmínová, z jehličí jedlového, ze šišek jedlových, kafrová (lehká i těžká), kajeputová, kapradinová, kardamomová, kaskarilová, kassiová (čínská skořicová, Oleum Cassiae), klečová (Oleum Pini Pumilionis), kmínová (Oleum Carvi), z kmínu vodního, koprová, kopytníková, koriandrová, z kořene kosatce (irisová), kozlíková (Oleum Valerianae), kubebová, lemongrassová, levandulová (Oleum Levandulae), libavková (wintergreenová, zimostrázová), libečková, limettová, linaloová, z listí jaborandového, lžičníková, majoránková, mandarinová, mastiková, mateřídoušková, meduňková (melisová), millefleurová, z muškátových květů (macisová, Oleum Macidis), z muškátových ořechů, myrhová, myrtová, nardová (z černého kmínu), niaouliová, opoponaxová, pačulová, pelyňková, pepřová, petrželová, pimentová, polejová, pomerančová, z pomerančových květů (neroliová, Oleum Aurantii florum), z pomerančových listů (petitgrainová), portugalová, z poupat topolových, z pupavy, puškvorcová, routová, rozmarinová, růžová (Oleum Rosae), z řebříčku ovčího, santalová, ze satureje zahradní, sassafrasová, skořicová, smrková (z jehličí), spiková (Oleum Spicae), šalvějová, tymiánová, vetiverová, vratičková, ylang-ylangová (orchideová), ysopová a zázvorová. Dále sem patří čištěný olej jantarový a čištěný olej zvířecí (čištěný olej z jeleního rohu, olej Dippelův, též Chabertův, t. j. směs oleje zvířecího s olejem terpentinovým).

(2) Účinné součásti silic a umělé látky vonné saz. pol. 155 b) jsou zejména: acetofenon (fenylmethylketon), aldehyd anýzový (aubépine), aldehyd skořicový, alkohol anýzový, alkohol benzylnatý, alkohol skořicový (styron), amylsalicylát (trefol), apiol (kafr petrželový), benzalaceton (benzylidenaceton), benzoan benzylnatý (peruscabin), benzoan methylnatý (olej niobový), benzofenon (difenylketon), benzylacetát (octan benzylnatý), benzylalkohol (alkohol benzylnatý), benzylcinamát (skořican benzylnatý), benzylidenaceton (benzalaceton), benzylpropionát (propionan benzylnatý), bergamiol (linalylacetát), borneol (kafr bornejský), bornylacetát (umělá silice jedlová), bornylsalicylát, bromelia (nerolin, ethylether betanaftolu), bromstyrol (hyacinthin), cineol (eukalyptol), cinnamylacetát (octan skořicový), citral, citronellal (rhodinal), citronellol, citronellylacetát, citronellylbutyrát, cyklamenaldehyd, decylaldehyd (kaprinaldehyd), difenyloxyd (difenylether), duodecylaldehyd, ethylcinamát (skořican ethylnatý), ethylsalicylát (salicylan ethylnatý), eugenol, eukalyptol (cineol), farnesol, fenylacetaldehyd (hyacinthin), fenylethylalkohol (benzylkarbinol), fenylmethylketon (acetofenon), fenyloctan ethylnatý, fenylpropionaldehyd (aldehyd hydroskořicový), fenylpropylalkohol (alkohol hydroskořicový), geraniol, geranylacetát, geranylformiát, helenin (kafr alantový), heliotropin (piperonal), hyacinthin (fenylacetaldehyd), hydroxycitronellal, indol, iron, isoborneol, isoeugenol, isosafrol, jara-jara (methylether betanaftolu), jonon, kafr alantový (helenin), kafr bornejský (borneol), kafr z bobů tonkových (kumarin), kafr pačulový, kafr tymiánový (thymol), karvakrol (isopropylorthokresol), karvol (karvon), kumarin (kafr z bobů tonkových) kuminaldehyd, laurinaldehyd (duodecylaldehyd), linalool, linalylacetát, lorenerol (nerol), methylbenzoát (olej niobový), methylcinamát (skořican methylnatý), methyleugenol, methylisoeugenol, methyljonon, methylnonylacetaldehyd, methylsalicylát (umělá silice libavková), myrtenol, nerol (lorenerol), nerolin (bromelia), nonylaldehyd (pelargonaldehyd), octan benzylnatý (benzylacetát), octan skořicový (cinamylacetát), oktylaldehyd (kaprylaldehyd), oktylalkohol (kaprylalkohol), parakresylacetát, piperonal (heliotropin), reuniol (geraniol), safrol, salicylan methylnatý, ethylnatý a amylnatý, santalol, santalylacetát, skatol (methylindol), styrol, styrolylacetát (gardeniol), styron (alkohol skořicový), terpineol (též terpinoly, vedlejší zplodina při výrobě terpineolu), terpinylacetát, trefol (amylsalicylát), thymen (cimen), thymol (kafr tymiánový) a undecylaldehyd.

(3) Silice terpentinová (olej terpentinový), surový olej jantarový, surový olej zvířecí (olej z jeleního rohu), jakož i silice z bukového dřeva (olej z dřevného dehtu), saz. čís. 173.“

36. Vysvětlivka 3 odst. 6 k saz. čís. 155 se doplňuje větou tohoto znění:

„Trinitroterciárbutyltoluen (tonquinol, Baurovo pižmo), saz. čís. 152.“

37. Odstavce 4 a 5 vysvětlivek k saz. čís. 166 se mění a znějí:

(4) Montanní smůla, zbytek po výrobě čištěného montanního vosku, saz. pol. 169 a).

(5) Bod skápnutí zbytků parafinovité ropy dovážených k výrobě ceresinu podle poznámky za saz. čís. 166 zjistí příslušný zkušební ústav.“

38. V odstavci 3 vysvětlivek k saz. čís. 169 se slova „, neobsahuje-li více než 5 % parafinu“ nahrazují slovy „(zbytek po výrobě čištěného montanního vosku)“.

39. Ve vysvětlivce 1 odst. 2 k saz. čís. 173 se za slova „terpentinového oleje“ vkládají slova „(terpentinové silice)“.

40. Odstavec 2 poslední věta vysvětlivek k saz. čís. 175 se vypouští.

41. Odstavce 4 až 7 vysvětlivek k saz. čís. 175 se mění a znějí:

(4) Ropa, z níž vydestiluje nejvýše 30 % obj. při destilaci do 150 °C (podíl benzinový) se projedná podle saz. pol. 175 a), je-li určena k průmyslovému zpracování na minerální oleje, jinak podle saz. pol. 175 b). Za průmyslové zpracování této ropy na minerální oleje se považuje destilace nebo hydrogenace. Jiné způsoby průmyslového zpracování této ropy na minerální oleje uzná ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu. Za tím účelem může být vyžádáno vyjádření příslušného hospodářského ministerstva. Za zpracování na minerální oleje se však nemůže na př. považovat míšení ropy s jinými minerálními oleji za účelem přípravy směsí, určených k přímému použití, takže by ropa bez veškerého zpracování nahrazovala ve spotřebě minerální olej saz. čís. 177 po příp. 178.

(5) Projednává-li se tedy ropa, u níž benzinový podíl činí nejvýše 30 % obj., pro továrny pohonných látek k zpracování destilací nebo hydrogenací, projedná se na návrh strany podle saz. pol. 175 a). Každé jiné použití takto projednané ropy bez souhlasu celní správy je trestné. Při jejím zkoušení příslušným zkušebním ústavem je třeba žádat, aby ústav zjistil nejen velikost podílu přecházejícího při destilaci do 150 °C, ale i zda vůbec jde o ropu. Ministerstvo financí zavede vhodný způsob provádění potřebných odborných zkoumání a zjištění. Zásilky této ropy poukáže celnice do továren pohonných látek pod celní závěrkou.

(6) Při projednávání ropy podle saz. pol. 175 b) je třeba dát zboží občas přezkoušet příslušnému zkušebnímu ústavu, zda jde o ropu. Ropa této saz. položky, z níž vydestiluje více než 30 % obj. při destilaci do 150 °C, může být odbírána rafineriemi minerálních olejů s celní výhodou k dalšímu průmyslovému zpracování destilací podle poznámky 1 k saz. třídě XXI.

(7) Ropa, jež byla zbavena některého podílu, projedná se jako minerální olej saz. čís. 177 nebo 178, rovněž tak ropa, u níž bylo shledáno, že do ní bylo přidáno podstatné množství minerálních olejů.“

42. Vysvětlivka 3 odst. 10 k saz. čís. 177 a 178 se vypouští.

43. Ve všeobecné vysvětlivce 12 odstavec 7 oddíl V k sazebním třídám XXII-XXV se vypouštějí slova „punčoch, ponožek a“.

44. Vysvětlivka 2 odst. 3 k saz. čís. 244 se vypouští.

45. V odstavci 4 vysvětlivek k saz. čís. 272 se slova „do saz. čís. 360“ nahrazují slovy „do saz. čís. 358“.

46. Ve vysvětlivce 1 odst. 7 k saz. čís. 276 se slova „saz. čís. 360, po příp. saz. pol. 362 b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 358“.

47. Ve vysvětlivce 2 odst. 4 k saz. čís. 279 se slova „saz. pol. 356 c)“ nahrazují slovy „saz. čís. 356“.

48. Ve vysvětlivce 2 odst. 7 k saz. čís. 281 se slova „k saz. čís. 358 a 359“ nahrazují slovy „k saz. čís. 358“.

49. Ve vysvětlivce 3 odst. 1 k saz. čís. 282 se slova „(viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356-360)“ nahrazují slovy „(viz též všeobecnou vysvětlivku 3 k saz. čís. 356 a 358)“.

50. Ve vysvětlivce 3 odst. 4 k saz. čís. 314 se slova „saz. pol. 575 c) 2“ nahrazují slovy „saz. čís. 575“.

51. Ve vysvětlivce 4 odst. 3 k saz. čís. 338 se slova „saz. pol. 356 c), po příp. 357 b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 356“.

52. Vysvětlivka 5 odst. 7 k saz. čís. 339 se mění a zní:

(7) Alba, kalendáře, zápisníky atd. v kožených vazbách, nepatří-li do saz. čís. 647, se projednávají podle saz. čís. 300.“

53. V textu pod nadpisem k saz. třídě XXXIV se slova „(saz. čís. 356-360)“ nahrazují slovy „(saz. čís. 356 a 358)“.

54. Ve vysvětlivce 1 odst. 3 k saz. čís. 347 se vypouštějí slova „nebo 357“.

55. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 347 se mění a zní:

4. Proutěná košťata saz. čís. 347 jsou košťata z proutí březového, vrbového a jiného, též s dřevěnými násadami.“

56. Ve vysvětlivce 5 k saz. čís. 347 se slova „podle saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „podle saz. čís. 356 nebo 358“.

57. Odstavec 4 vysvětlivek k saz. čís. 350 se mění a zní:

(4) Parkety a součásti parketových podlah dyhované (s naklíženými dyhami), saz. čís. 356; vykládané, saz. čís. 358.“

58. Vysvětlivka 2 odst. 2 k saz. čís. 352 se vypouští a odst. 3 této vysvětlivky se označí jako odstavec 2.

59. Ve vysvětlivce 3 k saz. čís. 352 se vypouštějí slova na konci „, všechny tyto lišty též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; lišty spojené s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami se projednávají podle saz. čís. 359, 360 nebo saz. pol. 362 b)“.

60. Ve vysvětlivce 4 k saz. čís. 352 se vypouští označení odstavce 1 a celý odstavec 2.

61. Ve vysvětlivce 5 k saz. čís. 352 se vypouští označení odstavce 1 a celý odstavec 2.

62. Za vysvětlivku 5 k saz. čís. 352 se vkládá vysvětlivka 6 tohoto znění:

6. Lišty saz. pol. 352a)1 a 352a)2 spojené s obyčejnými hmotami nebo s koží se vyclívají podle saz. čís. 356; u lišt saz. pol. 352a)3, 352a)4 a 352b) se ke spojení s těmito hmotami nepřihlíží; všechny lišty spojené s jinými jemnými hmotami než s koží nebo spojené s velmi jemnými hmotami nebo povlečené koží se vyclívají podle saz. čís. 358.“

63. Ve vysvětlivce 1 k saz. čís. 353 se vypouštějí slova „nebo 357“.

64. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 354 se slova „saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „saz. čís. 356 a 358“.

65. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 354 se vypouštějí slova na konci „nebo 357“.

66. Ve vysvětlivce 4 odst. 2 k saz. čís. 354 se slova „saz. čís. 360“ nahrazují slovy „saz. čís. 358“.

67. Vysvětlivka 4 odst. 2 k saz. čís. 355 se mění a zní:

(2) Hračky vykládané patří do saz. pol. 355d)2.“

68. Vysvětlivka 5 odst. 1 k saz. čís. 355 se mění a zní:

5.

(1) Dřevěné hračky s povlakem patří do saz. pol. 355d). Viz též vysvětlivku 6 k saz. čís. 358.“

69. Dosavadní nadpis „Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 356-360“ se mění a zní:

„Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 356 a 358.“

70. Ve všeobecné vysvětlivce 1 odst. 1 k dosavadním saz. čís. 356-360 se slova „saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „saz. čís. 356 a 358“ a slova na konci „spojeno s obyčejnými nebo jemnými hmotami“ se nahrazují slovy „spojeno s jinými hmotami“.

71. Odstavce 2 a 3 všeobecné vysvětlivky 1 k dosavadním saz. čís. 356-360 se vypouštějí a odstavec 4 této vysvětlivky se označí jako odstavec 2.

72. Ve všeobecné vysvětlivce 3 odst. 5 k dosavadním saz. čís. 356-360 se slova „saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „saz. čís. 356 nebo 358“.

73. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 356 se mění a zní:

„Saz. čís. 356. Dřevěné zboží výslovně nejmenované, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené, a to surové, mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné, též okované nebo jinak spojené s obyčejnými hmotami nebo s koží, vyjma zboží koží povlečené.“

74. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 356 se vypouštějí slova „vyrobené z obyčejného dřeva,“ a slova „(obyčejným dřevem)“.

75. Vysvětlivky 2 a 3 k saz. čís. 356 se vypouštějí.

76. Vysvětlivka 4 odst. 1 k saz. čís. 356 se označí jako vysvětlivka 2 odst. 1, a v ní slova na začátku „saz. čís. 356-360“ se nahrazují slovy „saz. čís. 356 a 358“ a slova na konci „a jiné“ se nahrazují slovy „řezaná bezová duše (pro hodináře) a jiné“.

77. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 356 se mění a zní:

3. Podle saz. čís. 356 se projednává dřevěné zboží výslovně nejmenované, i když je spojeno s obyčejnými hmotami nebo s koží. Přípustné spojení s koží nesmí však mít povahu povlaku; je-li tomu tak, projednává se takové zboží podle saz. čís. 358, rovněž tak, je-li spojeno s jinými jemnými nebo s velmi jemnými hmotami.“

78. Vysvětlivka 6 k saz. čís. 356 se vypouští.

79. Vysvětlivky k saz. čís. 357 se i s nadpisem vypouštějí.

80. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 358 se mění a zní:

„Saz. čís. 358. Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně soustruhované, s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, jemně prolamované nebo vyřezávané, vykládané (bulová práce, intarsie, dřevěná mosaika), bronzované, stříbřené nebo zlacené, jemně malované; vycpané dřevěné zboží bez povlaku nebo dřevěné zboží čímkoliv povlečené; všechno dřevěné zboží výslovně nejmenované spojené s jemnými hmotami (jinými než kůže) nebo s velmi jemnými hmotami.“

81. Vysvětlivka 1 odst. 1 k saz. čís. 358 se mění a zní:

1.

(1) Do tohoto saz. čísla patří veškeré výslovně nejmenované zboží dřevěné, je-li jemně soustruhované nebo jinak jemně hladce nebo přesně opracované, jemně prolamované nebo jemně vyřezávané, zdobené vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, nebo opatřené takto zdobenými dýhami, bronzované, stříbřené, zlacené nebo jemně malované, vykládané, polepené vykládanými dýhami nebo dřevěnou mosaikou (viz všeobecnou vysvětlivku 3, 4 a 5 k saz. třídě XXXIV), vycpané dřevěné zboží bez povlaku, dřevěné zboží čímkoli povlečené, konečně všechno výslovně nejmenované zboží dřevěné, je-li spojeno s jemnými hmotami (jinými než kůže) nebo s velmi jemnými hmotami.“

82. Vysvětlivka 1 odst. 2 poslední věta k saz. čís. 358 se vypouští.

83. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 358 se vypouštějí slova „nebo 357“.

84. Ve vysvětlivce 3 k saz. čís. 358 se vypouštějí slova „prkénka a dýhy s napatronovanými nebo nalepenými kresbami pro práce lupenkářské, rohože (nástěnné a pod.), rolety z dřevěných tyčí, jež jsou spojeny jednotlivými motouzy nebo předivy - nikoli však hedvábnými - nebo jež jsou podloženy textiliemi, které patří ke hmotám obyčejným,“.

85. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 358 se vypouští.

86. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 359 s textem pod ním a vysvětlivka 1 k saz. čís. 359 se vypouštějí.

87. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 359 (která - podobně jako dále uvedené vysvětlivky ke zrušeným saz. číslům 359 a 360 - se přičleňuje jakožto pokračování vysvětlivek k saz. čís. 358) se slova „2. Do saz. čís. 359 patří též na př.:“ nahrazují slovy „4. Ke zboží jemně prolamovanému, jemně vyřezávanému, stříbřenému nebo zlacenému nebo jemně malovanému patří na př.:“.

88. Vysvětlivka 3 odst. 1 k dosavadnímu saz. čís. 359 se mění a zní:

5. Ke zboží tohoto saz. čísla, spojenému s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, patří na př.: rohože (nástěnné a j.), rolety z dřevěných tyček, jež jsou spojeny provázky, nitmi, stuhami nebo šňůrami nebo podloženy textilními látkami, patřícími k jemným nebo velmi jemným hmotám; svinovací okenice s podložkami z textilií; nábytek a součásti nábytku, jsou-li ozdobeny nebo vypraveny jemnými hmotami (jinými než kůže) nebo velmi jemnými hmotami, na př. nábytek ozdobený součástmi železnými nebo z jiných obecných kovů, patřícími ke hmotám jemným nebo velmi jemným, stolní desky částečně povlečené voskovaným plátnem nebo textiliemi, zásuvky, skříně atd. povlečené uvnitř textiliemi (viz též všeobecnou vysvětlivku 3 k saz. čís. 356 a 358); klosetová sedadla s malými kaučukovými nárazníky; pouzdra na housle, uvnitř vyložená textiliemi; vysušovače inkoustu (kolébky) s nalepenou plstí a jiné.“

89. Vysvětlivka 3 odst. 2 k saz. čís. 359 se vypouští.

90. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 360 s textem a vysvětlivka 1 k dosavadnímu saz. čís. 360 se vypouštějí.

91. Vysvětlivka 2 k dosavadnímu saz. čís. 360 se označí jako vysvětlivka 6; odstavec 3 této vysvětlivky se vypouští; odstavec 4 této vysvětlivky se označí jako odstavec 3 a v něm slova „saz. čís. 360“ se vypouštějí; odstavec 5 této vysvětlivky se označí jako odstavec 4 a v něm slova „saz. čís. 360“ se vypouštějí.

92. Vysvětlivka 1 odst. 3 k saz. čís. 362 se vypouští a odstavec 4 téže vysvětlivky se označí jako odstavec 3.

93. Vysvětlivka 2 odst. 6 k saz. čís. 362 se vypouští.

94. Ve vysvětlivce 2 odst. 3 k saz. čís. 363 se vypouštějí slova „nebo saz. pol. 362a) nebo b)“.

95. V odstavci 3 vysvětlivek k saz. čís. 364 se vypouštějí slova „nebo saz. pol. 362a) nebo b)“.

96. Ve vysvětlivce 1 odst. 2 k saz. čís. 365 se vypouštějí slova „nebo podle saz. pol. 362a) nebo b)“.

97. Vysvětlivka 2 věta druhá k saz. čís. 365 se mění a zní:

„Tyto předměty spojené s jinými hmotami, na př. s podložkami z tkanin, saz. čís. 366.“

98. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 366 se mění a zní:

„Saz. čís. 366. Korkové zátky, podešve a jiné zboží z korku, vyjma zboží galanterní, též spojené s jinými hmotami.“

99. Ve vysvětlivce 1 k saz. čís. 366 se slova první věty „též spojené s obyčejnými hmotami, dále zboží saz. čís. 363-365 spojené s obyčejnými hmotami;“ nahrazují slovy „též spojené s obyčejnými, jemnými i velmi jemnými hmotami, dále zboží saz. čís. 363-365 spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami;“.

100. Vysvětlivka 2 odst. 1 k saz. čís. 366 se mění a zní:

2.

(1) Do saz. čís. 366 patří tedy na př.: korkové zátky, též s kloboučky z jiných hmot; korkové kotoučky do uzávěr lahví, tub a pod.; korkové vložky do bot, též s obrubou z kaučuku, kůže, voskovaného plátna, plsti nebo jiných textilií; vložky do klobouků (stuhy, podšívky a pásky do klobouků); hračky z korku; plovací pásy nebo kruhy (korkové desky a pruhy, spojené popruhy nebo šňůrami); korkové desky a kotouče, zřejmě připravené k určitému účelu (viz vysvětlivky k saz. čís. 364) nebo spojené s jinými hmotami.“

101. Vysvětlivka 3 k saz. čís. 366 se vypouští a vysvětlivka 4 k saz. čís. 366 se označí jako vysvětlivka 3.

102. V odstavci 2 vysvětlivek k saz. čís. 378 se slova „saz. pol. 575b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 575“.

103. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 431 se za odstavec 3 vkládá odstavec 4 tohoto znění:

(4) Podle saz. čís. 431 se projednává též dutá ocel k výrobě skalních vrtáků, válcovaný dutý výrobek s otvorem velmi malého průměru, zpravidla nepřesahujícím 1/3 vnějšího průměru, nejčastěji kruhového, šestihranného nebo osmihranného průřezu, též na obvodu s vyvstalou spirálou.“

104. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 439 se vypouštějí slova „a dutá ocel k výrobě dutých vrtáků“.

105. Ve vysvětlivce 1 odst. 6 k saz. čís. 468 se slova „saz. čís. 359“ nahrazují slovy „saz. čís. 358“.

106. Ve vysvětlivce 9 odst. 10 prvá věta k saz. čís. 488 se vypouštějí slova „na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených“.

107. Ve vysvětlivce 5 k saz. čís. 492 se vypouštějí slova „na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených“.

108. Odstavec 4 vysvětlivek k saz. čís. 504 se mění a zní:

(4) Podle saz. čís. 504 se vyclívají též svářecí dráty nebo tyčinky a svářecí elektrody z obecných kovů a jejich slitin, jsou-li obalované, t. j. opatřené povlakem - obvykle silným, méně často jen slabým - z různých směsí minerálních hmot a chemických sloučenin, jakož i holé (neobalované) lité tyčinky mosazné. Svářecí dráty a elektrody z obecných kovů a jejich slitin, holé (neobalované), též holé mosazné tyčinky, válcované, tažené nebo kované se však projednávají podle své jinaké povahy, na př. jako drát saz. čís. 496.“

109. Odstavec 5 vysvětlivek k saz. čís. 504 se vypouští.

110. Ve všeobecné vysvětlivce 3 odst. 1 k saz. čís. 514-520 se slova „Zboží těchto sazebních čísel spojené s niklem nebo hliníkem nebo se slitinami hliníku podobnými, které mu nedodávají ráz zboží z těchto kovů,“ nahrazují slovy „Zboží těchto sazebních čísel spojené s niklem, který mu však nedává ráz zboží niklového,“.

111. Ve všeobecné vysvětlivce 6 odst. 2 k saz. třídě XL se slova „viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 356“ nahrazují slovy „viz vysvětlivku 2 k saz. čís. 356“.

112. Ve vysvětlivce 7 odst. 3 k saz. čís. 535 se vypouštějí slova „na př. perletí vykládané podle saz. pol. 362b)“.

113. Ve vysvětlivce 3 odst. 1 k saz. čís. 542 se slova „pol. 575 b)“ nahrazují slovy „čís. 575“.

114. Ve všeobecné vysvětlivce 2 odst. 2 k saz. čís. 547-549 se slova „saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „saz. čís. 356 a 358“.

115. Ve všeobecné vysvětlivce 2 odst. 6 k saz. čís. 567 a 568 se slova „saz. pol. 575 a) a 575 b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 575“.

116. Ve všeobecné vysvětlivce 4 k saz. čís. 573-576 se slova „teploměry a pod.“ nahrazují slovy „teploměry, pomocným zařízením optickým nepatrných rozměrů, jako na př. pozorovacími lupami, a pod.".

117. Všeobecná vysvětlivka 5 odst. 1 druhá a třetí věta k saz. čís. 573-576 se mění a zní:

„Vyňaty jsou obruby optických přístrojů z drahých kovů, které se vyclívají bez optických skel podle saz. tř. XLIII.“

118. Ve všeobecné vysvětlivce 5 odst. 5 k saz. čís. 573-576 se slova „s přístroji zapisovacími“ nahrazují slovy „s přístrojem zapisovacím, měřicím“.

119. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 573 se slova „Přístroje a nástroje“ nahrazují slovy „Lékařské nástroje“.

120. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 574 se slova „saz. pol. 575 b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 575“.

121. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 575, vysvětlivky k saz. pol. 575 a), vysvětlivky k saz. pol. 575 b) a vysvětlivky k saz. pol. 575 c) se mění a znějí:

„Saz. čís. 575.

Přístroje optické.

1. Sem jsou zařaděny: brýle, polní a divadelní kukátka, dalekohledy, též hvězdářské a čočkové (refraktory), dutá zrcadla, i z leštěných kovů, lupy, skla čtenářská, camera lucida, camera obscura, drobnohledy, přístroje fotografické, přístroje promítací, objektivy, přístroje stereoskopické, přístroje na spektrální pozorování, přístroje polarisační, nivelační a jiné měřicí přístroje spojené s dalekohledy a pod.

2.

(1) U optických přístrojů se předpokládá, že se dovážejí zároveň s optickými skly k nim patřícími (i když nejsou ještě přidělána), jak tomu často bývá na př. u drobnohledů dovážených ve skřínkách s okuláry a objektivy, se stojanem a trubkami bez skel, odděleně přiloženými.

(2) Viz též všeobecnou vysvětlivku 5 k saz. čís. 573-576.

3.

(1) Předměty saz. čís. 575 z drahých kovů podléhají puncovní kontrole. Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564-568 a úvodní vysvětlivky.

(2) Skla brýlová a jiná skla optická, broušená, neobroubená, saz. čís. 382.

4. Pomocné zařízení optické nepatrných rozměrů vestavěné do strojů saz. tř. XL a XLI a přístrojů saz. čís. 573, 574 a 576 nebo na tyto stroje a přístroje neoddělitelně připevněné nemá vlivu na sazební zařadění těchto strojů a přístrojů.

5.

(1) Do saz. čís. 575 patří netoliko obroubené skřipce, brýle, lorněty, monokly atd., jež mají broušenými skly optickými nebo křišťály zvýšit zrakovou schopnost, ale i všeliká obroubená skla oční s plochými, broušenými nebo nebroušenými skly nebo slídou, i barevnými, jež mají chránit oko před náhodnými mechanickými nebo jinými vlivy škodlivými. Proto se vyclívají podle tohoto čísla sazebního též ochranné brýle, jako brýle pracovní (i se skly, jež se jen zasouvají do obrub), brýle automobilní, ochranné brýle proti slunci a pod.

(2) Podle saz. čís. 575 se projednávají též skla oční, pravidelně obroubená, jež jsou hračkou. Sem patří rovněž monokly bez obruby, avšak s vyvrtanou dírkou na upevnění šňůrky; nevrtané, neobroubené se vyclívají podle saz. čís. 382. Jenom přistřižené a obšité kousky všelikých látek upevněné kolem obrub některých brýlí nemají vlivu na zařadění. Ochranná a uzavírací skla, která jsou pevně zasazena do kukel potápěčských obleků nebo plynových masek se nepokládají za skla oční a vyclívají se zároveň s oblekem nebo maskou podle jejich povahy sazební.

6.

(1) Plochá skla obroubená jiná než oční se však nevyclívají podle saz. čís. 575, nýbrž podle své jinaké povahy sazební.

(2) Přesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, jakož i přesně pracované hračky optické patří rovněž do saz. čís. 575. Optické hračky, které nejsou přesně pracovány, se však vyclívají podle bližší povahy jako hračky. Viz též úvodní vysvětlivku 5 a o sklech očních vysvětlivku 5 odst. 2 k tomuto číslu sazebnímu.

7. Dutá zrcadla, která nejsou svou povahou přístroji optickými, zvláště zrcadla opticky nebroušená, nýbrž se skly vyřezanými ze skleněných koulí, jako na př. zrcadla na holení, se projednávají podle své jinaké povahy sazební.

8. Světlomety, též majákové svítilny, se vyclívají podle svých hlavních součástí: svítilny, podstavce a zařízení otáčecí podle své jinaké povahy sazební, toto zařízení nejčastěji podle saz. tř. XL, osvětlovací přístroj zařízený opticky (zrcadla, hranoly a pod.) podle saz. čís. 575.

9. Podle tohoto čísla sazebního se vyclívají též obruby a jejich hotové součásti, o nichž není pochybnosti, že patří k obrubám, na př. dílce k obrubám očních skel (hotová držátka kovová a pod. k obrubám, která přidržují hotové brýle na uších, hotové jednotlivé části skřipcových obrub z tvrdé gumy, kovu atd.), hotové tubusy dalekohledů, dílce obrub divadelních kukátek, fotografické komory bez čoček a pod. Je-li snad potřebí na těchto součástech ještě malých prací seřizovacích, nejsou vyloučeny ze saz. čís. 575.

10. Fotografické kasety, i když dojdou zároveň s komorami, se projednávají podle své jinaké povahy sazební.“

122. Nadpis saz. čís. 576 a slova ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 576 „Z velikého množství sem patřících přístrojů a nástrojů se zvláště uvádějí:“ se nahrazují tímto zněním:

„Saz. čís. 576.

Přístroje výslovně nejmenované.

1.

(1) Do saz. čís. 576 patří přístroje, jež jsou výrobky jemné mechaniky, mají složitý mechanismus a nejsou zařaděny do jiných čísel sazebních. Z velikého množství sem patřících přístrojů se zvláště uvádějí:“.

123. Ve vysvětlivce 2 odst. 3 k saz. čís. 596 se slova „těchto kovů; tyto kovy uložené v minerálním oleji, saz. čís. 177 po příp. 178, v parafinu, saz. pol. 96 b).“ nahrazují slovy „těchto kovů. Při celním zařazování těchto kovů v potřebném ochranném prostředí z minerálních olejů nebo parafinu se nepřihlíží k tomuto ochrannému prostředí.“

124. Za vysvětlivku 2 odst. 3 k saz. čís. 596 se vkládá další vysvětlivka tohoto znění:

3.

(1) Radiosodík, jakož i radiojod, radiofosfor a jiné umělé radioisotopy (radioaktivní isotopy prvků) se projednávají jako chemické výrobky výslovně nejmenované, nepatří-li pro svoji úpravu k lékárnickému zboží. Připravují se uměle, čímž se liší od radioaktivních prvků s radioaktivitou přirozenou, na př. od radia. Používá se jich v lékařství, ve zvěrolékařství, v biologii, v průmyslu a k vědeckým účelům. Při jejich projednávání je třeba si uvědomit, že každým prodlením ztrácejí část své zářivé energie (radioaktivity). Jejich „poločas“, t. j. doba, za kterou se původní množství radioisotopu rozpadne na polovinu (v jiný prvek nebo v jiný isotop původního prvku), je zpravidla velice krátký. U radiosodíku, který se přeměňuje v obyčejný neradioaktivní hořčík, činí tento „poločas“ 14.8 hodiny, u radiofosforu, který se přeměňuje v neradioaktivní síru, 14.3 dne.

(2) Látky uvedené v odstavci 1, jakož i všechny ostatní radioaktivní látky smějí být při celním projednávání vyjímány z původních obalů jen za přítomnosti odborníka.“

125. Vysvětlivka 5 odst. 7 k saz. čís. 597 se mění a zní:

(7) Kysličník hlinitý tavený je umělý korund saz. čís. 622. Jeho barva se řídí čistotou surovin použitých k jeho výrobě. Korund z umělého kysličníku hlinitého je proto barvy bílé na rozdíl od korundu vyrobeného z přírodních hlinitých surovin. Tato okolnost je důležitá pro dozor na výrobu umělého korundu z umělého kysličníku hlinitého dovezeného podle poznámky k saz. pol. 597 e).“

126. Vysvětlivka 3 odst. 2 k saz. čís. 599 se mění a zní:

(2) Při dovozu síranu draselného k hnojení podle poznámky za saz. pol. 599 c) 1 je dovozce povinen předložit předepsané osvědčení. V něm orgán pověřený k jeho vydání uvede, že osvědčuje podle poznámky za saz. pol. 599 c) 1, že zásilka ..... q síranu draselného dováženého (jméno dovozce) ........... v ........ je určena k hnojení. V osvědčení musí být uvedeno místo a datum vyhotovení a musí být opatřeno podpisem a razítkem osvědčujícího orgánu.“

127. Ve vysvětlivce 14 odst. 6 k saz. čís. 599 se slova „saz. čís. 622“ nahrazují slovy „saz. pol. 600 f)“.

128. Za vysvětlivku 14 odst. 14 k saz. čís. 599 se vkládá odstavec 15 tohoto znění:

(15) Při dovozu dusičnanu amonného (též ledku vápenato-amonného) k hnojení podle poznámky za saz. pol. 599o) 2 je dovozce povinen předložit předepsané osvědčení. O něm platí obdobně ustanovení odstavce 2 vysvětlivky 3 k saz. čís. 599.“

129. Vysvětlivka 6 k saz. čís. 600 se mění a zní:

6.

(1)

Sirník vápenatý je šedožlutá nebo načervenalá hmota, též práškovitá, ve vodě těžko rozpustná, z níž se vyrábějí svítivé hmoty. Sulfhydrát vápenatý (t. j. kyselý sirník vápenatý) dostává se do obchodu jako bezbarvý až žlutozelený roztok, též těstovitý. Používá se ho k odchlupování v koželužském průmyslu a k denitracím.

(2) Sirná játra vápenná jsou šedožlutý až červenavý prášek, obsahující směs sirníku, polysulfidu a sirnatanu vápenatého. Používá se jich v koželužství, proti škůdcům rostlin, v lékařství a j.

(3) Všechny tyto výrobky páchnou zpravidla po sirovodíku a kvalitativně se poznají takto: Vzorek se rozloží kyselinou solnou ve varné baňce; unikající sirovodík se pozná po zápachu nebo tím, že vlhký filtrační papírek napojený octanem olovnatým jeho působením zčerná. Vzniklý roztok se povaří, zfiltruje a k čirému filtrátu se přidá dostatek čpavku. Technické zboží se zpravidla zakalí (vyloučenými hydroxydy hliníku a železa). V tomto případě se kapalina opět krátce povaří a zfiltruje; k čirému roztoku se přidá trochu přibližně 10%-ního roztoku šťavelanu amonného. Za přítomnosti vápníku vznikne bílá, práškovitá sraženina šťavelanu vápenatého.

(4) Plynárenské vápno, viz vysvětlivku 12 k saz. čís. 652.“

130. Vysvětlivka 7 odst. 16 k saz. čís. 600 se vypouští.

131. Vysvětlivka 1 odst. 7 k saz. čís. 602 se mění a zní:

(7) Chemicky nečistý kysličník měďnatý, jenž se vyskytuje v obchodě pod jménem copper residue, určený pro továrny vyrábějící modrou skalici, se projednává jako modrá skalice podle saz. pol. 602 a), jestliže se při jeho projednání předloží prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li jej k vyclení sám tento podnik - že se zboží v něm použije k výrobě modré skalice. Projednávající celnice může příležitostně dohlédnout na upotřebení nebo učinit opatření, aby dohled vykonala nejbližší celnice nebo kontrolní oddělení ONV. Každé jiné použití takto projednaného kysličníku je bez souhlasu celní správy trestné.“

132. Odstavec 10 vysvětlivek k saz. čís. 612 se vypouští.

133. Odstavec 6 vysvětlivek k saz. čís. 616 se mění a zní:

(6) Při dovozu sušených kvasnic ke krmení dobytka podle poznámky 2 za saz. čís. 616 je dovozce povinen předložit předepsané osvědčení. V něm orgán pověřený k jeho vydání uvede, že osvědčuje podle poznámky 2 za saz. čís. 616, že zásilka ........ q sušených kvasnic dovážených (jméno dovozce) ...................... v .......... je určena ke krmení dobytka, po příp. k výrobě krmiva pro dobytek. V osvědčení musí být uvedeno místo a datum vyhotovení a musí být opatřeno podpisem a razítkem osvědčujícího orgánu.“

134. Odstavec 15 vysvětlivek k saz. čís. 619 se mění a zní:

(15) K projednávání alkoholů butylnatých podle poznámky 1 za saz. čís. 619 jsou výslovně zmocněny celnice v Bratislavě, Děčíně, Gottwaldově, Hradci Králové, Chebu, Liberci, Praze a v Ústí nad Labem. Při jejich projednávání nutno předložit prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám tento podnik - že se zboží v něm použije výhradně k výrobě laků. Projednávající celnice může příležitostně dohlédnout na upotřebení nebo učinit opatření, aby dohled vykonala nejbližší celnice nebo kontrolní oddělení ONV. Každé jiné použití takto projednaných alkoholů bez souhlasu celní správy je trestné.“

135. Vysvětlivka 2 odst. 6 k saz. čís. 620 se mění a zní:

(6) K projednávání zboží podle poznámky za saz. čís. 620 jsou zmocněny celnice jmenované v odstavci 15 vysvětlivek k saz. čís. 619. O projednávání tohoto zboží platí obdobně ustanovení odstavce 15 a 16 vysvětlivek k saz. čís. 619.“

136. Odstavce 15 a 16 vysvětlivek k saz. čís. 622 se mění a znějí:

(15) K projednávání zboží podle poznámky 2 za saz. čís. 622 jsou zmocněny celnice jmenované v odstavci 15 vysvětlivek k saz. čís. 619. O projednávání tohoto zboží platí obdobně ustanovení odstavce 15 a 16 vysvětlivek k saz. čís. 619.

(16) Výrobci umělého korundu jsou zpravidla i výrobci brousicích prostředků. Proto při provádění dozoru na použití umělého korundu dováženého k výrobě brousicích prostředků podle poznámky 3 k saz. čís. 622 je třeba mít na zřeteli ustanovení vysvětlivky 5 k saz. čís. 597 o výrobě umělého korundu.“

137. Odstavec 16 vysvětlivek k saz. čís. 624 se mění a zní:

(16) K projednávání roztoků umělých pryskyřic podle poznámky 2 za saz. čís. 624 jsou zmocněny celnice jmenované v odstavci 15 vysvětlivek k saz. čís. 619. Pro jejich projednávání platí obdobně ustanovení odstavce 15 vysvětlivek k saz. čís. 619.“

138. Za vysvětlivku 2 odst. 7 k saz. čís. 630 se vkládá odstavec 8 tohoto znění:

(8) Povolení k odběru léčiv k výrobě léků s celní výhodou podle poznámky za saz. čís. 630 se vydá jen průmyslovému podniku, který léky z dovezených léčiv vyrobí, a to v rámci žádosti podniku jen pro léčiva, jež jsou uvedena jmenovitě v odstavci 1 vysvětlivky 2 k saz. čís. 630. O tom, která další léčiva lze s celní výhodou dovážet, rozhoduje ministerstvo financí. Za léky vyrobené podle povolení se považují léky v hotové dispensační formě (viz předchozí odstavec), potom léky připravené některým ze způsobů uvedených v popisu přípravy léků ve vysvětlivce 1 k saz. čís. 630. Za výrobu léků podle této poznámky nelze tedy považovat pouhé přebalení dovezeného léčiva.“

139. Vysvětlivka 3 k saz. čís. 630 se doplňuje odstavcem 2 tohoto znění:

(2) U některých látek přichází v úvahu zařazení jako prostředek proti škodlivým činitelům výroby rostlinné nebo jako prostředek desinfekční, insekticidní nebo deratisační (vysvětlivka 2 odst. 6). V tom případě se zboží projedná jako prostředek proti škodlivým činitelům výroby rostlinné jen na potvrzení ministerstva zemědělství, že se zboží obsaženého v projednávané zásilce použije výhradně jen k tomuto účelu, po příp. (u koncentrátů a pod.) výhradně jen k další výrobě prostředků proti škodlivým činitelům výroby rostlinné.“

140. Odstavec 1 vysvětlivek k saz. čís. 632 se mění a zní:

(1) Alkoholické aromatické tresti saz. čís. 632 jsou přípravky, získané vyluhováním (extrakcí) a pod. z rostlinných částí (bylin, ovoce nebo jiných plodů, koření a j.) nebo smíšením různých esterů, silic, organických kyselin a jiných podobných látek, s přísadou alkoholu, jimiž se napodobuje charakteristická vůně a chuť různých druhů ovoce, bylin a pod. Sem patří na př. tresť ananasová, hrušková, jahodová, malinová, mařinková, meruňková, rumová, třešňová, vanilková, vinný buket (bouquet) a pod., jakož i takové přípravky s alkoholem upravené v dávkách pro použití v domácnostech, na př. k výrobě likérů.“

141. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 632 se vypouští.

142. Dosavadní odstavce 3 a 4 vysvětlivek k saz. čís. 632 se označují jako odstavce 2 a 3.

143. Za odstavec 18 vysvětlivek k saz. čís. 633 se vkládá odstavec 19 tohoto znění:

(19) Směsi vonných látek saz. pol. 633a) 1 jsou směsi přírodních rostlinných i živočišných látek voňavkářských (na př. směsi silic), potom směsi umělých látek vonných, jakož i směsi přírodních a umělých látek vonných. Podle této sazební položky lze projednat jedině takové směsi, které jsou určeny k průmyslové výrobě mýdel, voňavek, kosmetických prostředků a pod. Nesmějí být upraveny pro drobný prodej v lahvičkách a pod. a kromě fixátorů a barviv nesmějí obsahovat jiných látek, jež nelze zahrnout pod pojem látek vonných. Tyto směsi patří však do saz. pol. 633a) 1 i tehdy, jsou-li označeny (na obalech, v dopravních dokladech, účtech a pod.) jmény jako Lilas, Shantung, Cuir de Russie atd.“

144. Vysvětlivky k saz. čís. 646 se doplňují odstavcem 3 tohoto znění:

(3) Při projednávání nitrocelulosy podle poznámky za saz. čís. 646 k výrobě laků předloží se prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li ji sám tento podnik - že se nitrocelulosy použije v něm výhradně k výrobě laků. Projednávající celnice může příležitostně dohlédnout na upotřebení nebo učinit opatření, aby dohled vykonala nejbližší celnice nebo kontrolní oddělení ONV. Každé jiné použití takto projednané nitrocelulosy bez souhlasu celní správy je trestné.“

145. Odstavec 7 vysvětlivek k saz. čís. 647 se mění a zní:

(7) U vázaných knih se nepřihlíží k deskám, vevázaným stužkám, sponám, kování a pod.; rovněž se u nich nehledí na zlatý (stříbrný) tisk nebo na zlatou (stříbrnou) ořízku.“

146. Odstavec 9 vysvětlivek k saz. čís. 647 se mění a zní:

(9) Do saz. čís. 647 patří také knihy modlitební, mešní (misály) a pod.; mapy (zeměpisné, námořní, geologické a j.), též vázané nebo napjaté na plátně, papíře nebo na jiných látkách, též s lištami a pod., jakož i plastické (vypouklé) mapy; hudebniny tištěné nebo psané, též vázané; rukopisy (manuskripty) na papíře nebo pergamenu; památníky (alba) s popsanými listy, též vázané; cenné papíry (vyhotovené akcie, státní papíry, směnky a pod.); papírové peníze atd.; poštovní známky (orazítkované i neorazítkované), též vlepené v sešitech (alba s poštovními známkami, saz. čís. 300). Do tohoto saz. čísla patří také průtiskem předkreslené podložky z papíru k výrobě výšivek, též výšivek s vystřihováním, nášivek ze stužek a podobných prací, jež se zpravidla dovážejí současně s potřebnými vyšívacími hmotami.“

147. V odstavci 16 vysvětlivek k saz. čís. 648 se vypouštějí slova „(opatřených též obyčejnými vazbami)“.

148. Ve vysvětlivce 2 odst. 4 k saz. čís. 649 se vypouštějí slova „plány a výkresy geometrické a architektonické na papíře nebo kopírovacím (pausovacím) plátně, nikoliv však litografované, ryté nebo jinak mechanicky nebo chemicky rozmnožené (viz níže odst. 7);“.

149. Vysvětlivka 2 odst. 7 k saz. čís. 649 se mění a zní:

(7) Technické plány a výkresy na papíře nebo kopírovacím (pausovacím) plátně mohou být též litografované nebo jinak mechanicky nebo chemicky rozmnožené.“

150. Ve vysvětlivce 2 odst. 8 k saz. čís. 649 se slova „saz. čís. 359“ nahrazují slovy „saz. čís. 358“.

151. V odstavci 7 vysvětlivek k saz. čís. 650 se slova „saz. čís. 359“ nahrazují slovy „saz. čís. 358“.

152. Vysvětlivka 6 odst. 3 k saz. čís. 652 se mění a zní:

(3) U jiného využitého kostního uhlí určeného k výrobě umělých hnojiv je třeba, aby bylo při jeho projednávání předloženo prohlášení podniku vyrábějícího umělá hnojiva - neprohlašuje-li je sám tento podnik - že se kostního uhlí v něm použije k tomuto účelu a že vedle umělého hnojiva nevyrábí jiné zboží, při jehož výrobě se upotřebuje kostního uhlí. Projednávající celnice může příležitostně dohlédnout na zpracování nebo učinit opatření, aby potřebný dohled vykonala nejbližší celnice nebo kontrolní oddělení ONV. Každé jiné použití takto projednávaného kostního uhlí bez souhlasu celní správy je trestné.“

153. Vysvětlivka 12 odst. 2 k saz. čís. 652 se mění a zní:

(2) Jako zbytky po výrobě žluté krevní soli se projednávají i využité železité čisticí hmoty plynárenské, na př. využitá hmota Lamingova, Luxova a pod.; obsahují síru a sirné a kyanové sloučeniny, vzniklé během čisticího pochodu ze sirovodíku a kyanovodíku odňatých čisticí hmotou ze svítiplynu. Nazývají se někdy nesprávně plynárenské vápno. Pravé plynárenské vápno, jež sem rovněž patří, je hmota po čištění svítiplynu vápnem; obsahuje sirné sloučeniny a pronikavě zapáchá po sirovodíku.“

154. Vysvětlivka 12 odst. 4 k saz. čís. 652 se vypouští

Přesunout nahoru