Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 72/1950 Sb.Zákon o telekomunikacích

Částka 31/1950
Platnost od 10.06.1950
Účinnost od 01.07.1950
Zrušeno k 01.07.1964 (110/1964 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

72.

Zákon

ze dne 18. května 1950

o telekomunikacích

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


§ 1

Účel zákona

Telekomunikace slouží rozvoji hospodářství, zvýšení hmotné i kulturní úrovně lidu a zajištění bezpečnosti a obrany státu; proto je nutno telekomunikační zařízení zřizovat a provozovat plánovitě a hospodárně, chránit jejich provoz před rušením a zabránit jejich zneužívání.

§ 2

Pojem telekomunikačních zařízení

(1) Telekomunikační zařízení jsou zařízení k dopravě zpráv, obrazů a návěští elektrickou energií (zejména drátový telegraf a telefon, radiotelegraf a radiotelefon), vysílací a přijímací zařízení rozhlasová a televisní a všechna ostatní vysílací a přijímací radioelektrická zařízení.

(2) Vláda může stanovit nařízením, že se tento zákon vztahuje i na jiná zařízení k dopravě zpráv.

Zřizování a provozování telekomunikačních zařízení

§ 3

(1) Ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení je třeba povolení, pokud tento zákon nestanoví jinak (§§ 4 a 5).

(2) Povolení uděluje:

a) poštovní správa pro všechna telekomunikační zařízení s výjimkou vysílacích radioelektrických stanic pokusných a amatérských;

b) ministerstvo vnitra nebo orgány jím pověřené pro vysílací radioelektrické stanice pokusné a amatérské.

(3) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic se uděluje v dohodě s ministerstvem národní obrany, po případě i jinými zúčastněnými ústředními úřady nebo orgány jimi pověřenými.

(4) Telekomunikační zařízení, pro něž bylo uděleno povolení, podléhají dozoru orgánu příslušného podle odstavce 2.

(5) V zásadě se vyžaduje povolení též pro radioelektrická zařízení na lodích, letadlech a jiných dopravních prostředcích uvnitř Československé republiky, jakož i pro radioelektrická zařízení na československých lodích a letadlech v cizině; na základě mezinárodních smluv lze povolit výjimky.

(6) Bližší předpisy k provedení ustanovení odstavců 1 až 5 vydá vláda nařízením, při čemž podrobnější úpravu může svěřit obecným právním předpisům.

§ 4

(1) Bez povolení mohou v rozsahu dále uvedeném zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení:

a) ministerstvo spojů všechna telekomunikační zařízení, zejména zařízení pro veřejné používání;

b) podnik pro rozhlas a televisi telekomunikační zařízení k účelům rozhlasového a televisního příjmu;

c) vojenská správa telekomunikační zařízení k vojenským účelům;

d) Sbor národní bezpečnosti telekomunikační zařízení pro účely národní bezpečnosti;

e) drážní podniky pro veřejnou přepravu telekomunikační zařízení pro drážní službu;

f) letecká správa telekomunikační zařízení pro leteckou službu s výjimkou radioelektrických stanic na letadlech;

g) vodní a plavební správa telekomunikační zařízení pro vodní a plavební službu s výjimkou radioelektrických stanic na lodích.

(2) Koordinace činnosti v oboru telekomunikací se upraví dohodami mezi zúčastněnými ústředními úřady nebo orgány jimi pověřenými.

(3) Drážní podniky pro veřejnou přepravu, letecká správa a plavební správa mohou po dohodě s poštovním podnikem obstarávati svými telekomunikačními zařízeními též službu pro veřejnost ve stanicích drah, ve vlacích, na letadlech a na lodích.

(4) Jakým způsobem plní subjekty uvedené v odstavci 1 úkoly obrany státu a jakým způsobem bude upravena součinnost mezi nimi a vojenskou správou směřující k zajištění těchto úkolů, stanoví příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany. Dokud podle předchozí věty nebude stanoveno jinak, zůstává zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu, nedotčen.

§ 5

Povolení není třeba ke zřízení a provozování drátových telegrafů, telefonů a elektrických návěštních zařízení uvnitř budov nebo na souvislých pozemcích téhož vlastníka, pokud jejich vedení nepoužívá veřejně přístupné cesty. Tato telekomunikační zařízení nesmějí být bez zvláštního povolení poštovní správy připojena na telekomunikační zařízení jiného provozovatele nebo překročovat státní hranice a mohou být podrobena jejímu dozoru.

§ 6

Použití telekomunikačních zařízení z důvodů veřejného zájmu

(1) Při poruchách poštovních telekomunikačních zařízení nebo z jiných důvodů veřejného zájmu může poštovní správa uložit provozovatelům telekomunikačních zařízení povolených podle § 3, aby dali tato zařízení bez úplaty k použití poštovnímu podniku. Rovněž jim může uložit, aby konali pro poštovní podnik určité úkony za přiměřenou náhradu; výši této náhrady určí poštovní správa.

(2) Stejné oprávnění náleží vojenské správě a Sboru národní bezpečnosti, jde-li o naléhavé zájmy obrany státu nebo národní bezpečnosti.

§ 7

Ochrana provozu telekomunikačních zařízení

(1) Telekomunikační zařízení musí být zřízena a provozována tak, aby se navzájem škodlivě nerušila.

(2) Rovněž elektrické přístroje a zařízení jakéhokoli druhu je nutno upravit a používat tak, aby - pokud je to technicky možno - nerušily škodlivě provoz telekomunikačních zařízení, zejména radioelektrických.

(3) Držitelům zařízení působících rušení lze uložit, aby vhodnou úpravou škodlivé rušení odstranili nebo takovou úpravu dovolili; lze jim i zakázat používání těchto zařízení.

(4) Podrobnosti upraví vláda nařízením, jímž zejména vymezí pojem škodlivého rušení, určí, kdy lze použít ustanovení odstavce 3 a kdo nese náklady s potřebnou úpravou spojené, a stanoví orgány příslušné pro projednávání případů rušení.

§ 8

Povolení k přechovávání vysílacích radioelektrických stanic

(1) Vysílací radioelektrické stanice (i neúplné) lze přechovávat jen s povolením ministerstva vnitra nebo orgánů jím pověřených; povolení k přechovávání neopravňuje k provozování těchto stanic.

(2) Povolení podle odstavce 1 potřebuje i ten, kdo tato zařízení opravuje nebo prodává.

(3) Ustanovení předcházejících odstavců se nevztahují na vysílací radioelektrické stanice, které přechovávají:

a) subjekty uvedené v § 4 odst. 1,

b) provozovatelé vysílacích radioelektrických zařízení povolených podle § 3, pokud přechovávaná zařízení jsou přiměřenou zálohou pro zařízení v provozu,

c) oprávnění výrobci vysílacích radioelektrických zařízení.

(4) Dozor na vysílací radioelektrické stanice, pro jejichž přechovávání bylo uděleno povolení, vykonává ministerstvo vnitra nebo orgány jím pověřené.

(5) Podrobné předpisy o přechovávání vysílacích radioelektrických stanic vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy národní obrany a pošt a vyhlásí je v příslušném úředním listě.

§ 9

Působnost poštovní správy v oboru telekomunikací

(1) Správa věcí telekomunikačních a dozor na telekomunikace náleží poštovní správě. Ke správě věcí telekomunikačních náleží zejména:

a) pečovat o koordinaci telekomunikací a o jednotné projednávání mezinárodních telekomunikačních záležitostí;

b) stanovit podmínky pro zřizování a používání poštovních telekomunikačních zařízení a služeb;

c) stanovit poplatky za zřizování a používání poštovních telekomunikačních zařízení a služeb podle obecných zásad pro cenotvornou činnost;

d) udělovat povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení (§ 3 odst. 2 písm. a)).

(2) Správu věcí telekomunikačních a dozor, pokud jde o telekomunikační zařízení zřízená a provozovaná podle § 4 odst. 1 písm. b) až g), vykonávají příslušné ústřední úřady.

§ 10

Činnost poštovního podniku v oboru telekomunikací

(1) Poštovnímu podniku náleží mimo svěřenou působnost správní (§ 15 odst. 2) zejména zřizovat telekomunikační síť pro veřejné používání a obstarávat telekomunikační styk.

(2) Kde má poštovní podnik potřebná zařízení, je povinen poskytnout své služby každému, kdo vyhoví stanoveným podmínkám.

(3) Poštovní správa může omezit poštovní telekomunikační styk nebo jej úplně zastavit v době zvýšeného ohrožení státu nebo z jiných důvodů veřejného zájmu.

(4) Soukromé zprávy, jejichž obsah může ohrozit bezpečnost státu nebo jeho hospodářské zájmy nebo které jinak odporují zákonům, jsou z dopravy vyloučeny.

§ 11

Telekomunikační poplatky

(1) Každý, pro něhož se zřizují nebo kdo používá poštovních telekomunikačních zařízení nebo služeb, je povinen zaplatit stanovené poplatky. Poštovní podnik dopravuje zdarma jen zprávy, jimž byly přiznány tytéž výhody jako jeho vlastním služebním zprávám.

(2) Kdy se vracejí poplatky, stanoví poštovní správa v předpisech o zřizování a používání telekomunikačních zařízení a služeb.

(3) Za povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení, udělená podle § 3 odst. 2 písm. a), lze vybírat poplatky. Bližší předpisy budou vydány podle § 3 odst. 6.

(4) Nezaplacené poplatky se vymáhají správní exekucí; exekučním titulem je výkaz dlužných poplatků.

§ 12

Odpovědnost poštovního podniku

Poštovní podnik nepřejímá vůči uživatelům telekomunikačních zařízení a služeb žádnou odpovědnost, zejména pokud jde o náhradu škody.

§ 13

Stížnosti

(1) Kdo se cítí poškozen jednáním poštovního podniku, pokud jde o zřizování a používání telekomunikačních zařízení a služeb a správnost poplatků, může si stěžovat u orgánů určených poštovní správou. Příslušnost řádných soudů v těchto věcech je vyloučena.

(2) Pro řízení o stížnostech se použije obdobně předpisů, platných pro řízení ve věcech správních.

§ 14

Telekomunikační tajemství

(1) Poštovní podnik a jeho zaměstnanci jsou povinni zachovávat tajemství jak o obsahu přijatých a zprostředkovaných zpráv, tak i o jménech korespondujících stran a o číslech rozmlouvajících účastnických stanic a nesmějí vyzrazovat jakékoliv údaje týkající se dopravovaných nebo zprostředkovaných zpráv.

(2) Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovaných zprávách smí poštovní podnik sdělit jen odesilateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům nebo právním nástupcům. Soudům a úřadům smí poštovní podnik vydat dopravované a zprostředkované zprávy, sdělit údaje o nich nebo dovolit nahlížení do poštovních dokladů jen v případech stanovených zákonem.

(3) Všeobecná povinnost oznamovat určité trestné činy stanovená zákonem není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčena.

(4) Ustanovení předcházejících odstavců platí přiměřeně i pro ostatní provozovatele telekomunikačních zařízení a jejich zaměstnance.

§ 15

Zmocňovací ustanovení

(1) Vláda může nařízením svěřiti provádění některých úkolů veřejné správy v oboru telekomunikací národním výborům.

(2) Ministr pošt může pověřit poštovní podnik prováděním některých úkolů veřejné správy v oboru telekomunikací; pokud neučiní jiných opatření, zůstává nedotčeno pověření provedené na základě ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 151/1949 Sb., o Československé poště, národním podniku.


§ 16

Zrušovací ustanovení

(1) Zrušuje se platnost zákona č. 60/1923 Sb., o telegrafech, - s výjimkou trestních ustanovení obsažených v §§ 16 až 20 - jakož i použivatelnost nařízení ministra dopravy a techniky č. 235/1943 Sb., o právu nakládati s telefonními přístroji.

(2) Předpisy vydané podle zákona č. 60/1923 Sb. zůstávají v platnosti, pokud neodporují tomuto zákonu nebo předpisům podle něho vydaným.

(3) Oprávnění ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení nabytá podle zákona č. 60/1923 Sb. se pokládají - s výjimkou vysílacích radioelektrických stanic - za povolení udělená podle tohoto zákona.


§ 17

Účinnost a provedení

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1950; provedou jej ministři pošt, vnitra, národní obrany, informací a osvěty, průmyslu, dopravy a techniky.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Dr. Čepička v. r.

Nosek v. r.

Kopecký v. r.

Kliment v. r.

Petr v. r.

Dr. Ing. Šlechta v. r.

Dr. Neuman v. r

Přesunout nahoru