Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 71/1950 Sb.Vládní nařízení, kterým se vydává platový řád pro soudce z povolání, prokurátory a soudcovské čekatele

Částka 30/1950
Platnost od 10.06.1950
Účinnost od 01.04.1950
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

71.

Vládní nařízení

ze dne 30. května 1950,

kterým se vydává platový řád pro soudce z povolání, prokurátory a soudcovské čekatele

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 31 zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovského zákona) (dále jen "zákon"):


§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento platový řád se vztahuje na příslušníky zaměstnanecké skupiny soudců (§ 2 zákona).

(2) Kde se v tomto platovém řádu mluví o soudcích, rozumějí se tím, pokud se z obsahu nepodává něco jiného, všichni příslušníci zaměstnanecké skupiny soudců.

§ 2

Pracovní třídy

Pro platové roztřídění soudců se stanoví podle jednotlivých druhů prací a jejich hodnoty tyto pracovní třídy:

Pracovní třídaDruh práce
IPráce soudcovských čekatelů
IIPráce soudců z povolání ustanovených u okresních a krajských soudů, práce pomocných
soudců z povolání ustanovených u nejvyššího soudu nebo správního soudu
IIIPráce prokurátorů ustanovených u okresních u krajských prokuratur, práce pomocných
prokurátorů ustanovených u generální prokuratury
IVPráce soudců z povolání ustanovených u státního soudu
VPráce prokurátorů ustanovených u státní prokuratury
VIPráce soudců z povolání ustanovených u nejvyššího soudu nebo správního soudu
VIIPráce prokurátorů ustanovených u generální prokuratury

Základní plat

§ 3

(1) Výše základního platu se v jednotlivých pracovních třídách stanoví takto:

PracovníVePři době započitatelnéZákladní plat měsíčně
třídastupnipro časový postupKčs
I1.do konce 1. roku4 370
 2.do konce 2. roku4 770
 3.od počátku 3. roku5 160
II/III  IIIII
 1.do konce 1. roku5 5107 010
 2.do konce 4. roku5 9307 430
 3.do konce 8. roku6 3507 850
 4.do konce 13. roku6 7708 270
 5.od počátku 14. roku7 1908 690
IV/V  IVV
 1.do konce 3. roku9 00011 000
 2.do konce 6. roku10 00012 000
 3.od počátku 7. roku11 00013 000
VI/VII  VIVII
 1.do konce 3. roku11 00014 000
 2.do konce 6. roku13 00016 000
 3.od počátku 7. roku15 00018 000

(2) Časový postup do vyššího stupně téže pracovní třídy je podmíněn úspěšným výsledkem prověření pracovního výkonu soudce.

(3) Soudcům, kteří byli přiděleni k vykonávání prací zařaděných do vyšší pracovní třídy, může být po dobu tohoto přidělení základní plat zvýšen o částku rovnající se rozdílu mezi základním platem jim příslušejícím a základním platem, který by jim příslušel, kdyby byli ustanoveni na místě, s nímž jsou spojeny práce, k jejichž vykonávání byli přiděleni.

§ 4

(1) Pro časový postup se započte doba strávená v příslušné nebo vyšší pracovní třídě s výjimkou doby

1. neomluvené nepřítomnosti v práci,

2. neplaceného pracovního volna,

3. po kterou byl soudce zproštěn výkonu práce, leč by mu za tuto dobu příslušel nárok na nesnížený základní plat (§ 21 odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona).

(2) Pracovní třídy II a III se považují s hlediska ustanovení odstavce 1 za stejně vysoké pracovní třídy. Totéž platí obdobně o pracovních třídách IV a V a o pracovních třídách VI a VII.

(3) Započitatelná doba, kterou soudcovský čekatel strávil v pracovní třídě I po úspěšném výkonu odborné justiční zkoušky, se započte pro časový postup v pracovních třídách II a III.

(4) Dobou strávenou v pracovní třídě se rozumí doba, po kterou byl soudce v pracovní třídě zařaděn. Doba, po kterou byl soudce přidělen k vykonávání prací, zařaděných do vyšší pracovní třídy, se posuzuje jako doba strávená v této vyšší pracovní třídě.

(5) Ministerstvo spravedlnosti může v odůvodněných případech povolit započtení doby uvedené v odstavci 1 č. 2.

§ 5

(1) Pro časový postup v pracovní třídě I se započte doba právní praxe započitatelná nebo započtená pro připuštění k odborné justiční zkoušce, jež byla strávená v jiné zaměstnanecké skupině nebo v jiném zaměstnání.

(2) Jinak může ministerstvo spravedlnosti započíst zcela nebo zčásti pro časový postup v pracovních třídách I až III dobu skutečně strávenou po dosažení 18. roku věku v jiné zaměstnanecké skupině nebo v jiném pracovním poměru nebo v samostatném zaměstnání (povolání), pokud soudce konal po tuto dobu práce, které mají význam pro pracovní upotřebení soudce, při čemž může podle okolností vyloučit ze započtení dobu obvykle potřebnou pro nabytí předepsaného předběžného vzdělání (§ 4 odst . 1 č. 2 zákona).

(3) Ze započtení podle odstavce 2 je vyloučena doba, která byla v jiné zaměstnanecké skupině nebo v jiném předchozím pracovním poměru vyloučena ze započtení pro zvýšení pracovních příjmů.

§ 6

(1) Pro časový postup v pracovních třídách I až III se započte doba

1. vojenské služby v československé armádě , pokud nebyla prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu na svobodě,

2. služby v československých legiích nebo strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození, a to v rozsahu, ve kterém byla dosud započitatelná pro zvýšení služného (platu mu odpovídajícího) podle zákona č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

(2) Ustanovení odstavce 1 č. 1 se nevztahuje na dobu strávenou v poměru vojenské osoby z povolání; doba strávená v tomto poměru se posuzuje podle § 5 odst. 2.

§ 7

Ministerstvo spravedlnosti může pro časový postup v pracovních třídách I až III započíst zcela nebo zčásti též dobu nezaviněné nezaměstnanosti nebo dobu, po kterou byla práce znemožněna pro politickou, národní nebo rasovou persekuci, pokud spadají do doby po dosažení 18. roku věku.

§ 8

Při souběhu několika důvodů pro započtení téže doby pro časový postup se provede započtení toliko z jednoho, pro soudce nejpříznivějšího důvodu.

§ 9

(1) Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nebo další ustanovení tohoto platového řádu nestanoví jinak, po dobu trvání pracovního poměru.

(2) Základní plat nepřísluší, pokud se dále nestanoví jinak, po dobu

1. neomluvené nepřítomnosti v práci,

2. neplaceného pracovního volna,

3. neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz,

4. nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství.

(3) Nemůže-li soudce konati práci pro nemoc nebo úraz, které si nezpůsobil ani úmyslně ani hrubou nedbalostí, podrží nárok na základní plat po dobu 6 týdnů. Tato lhůta se prodlužuje o 2 týdny, je-li soudce ke dni onemocnění (úrazu) zaměstnán ve veřejné službě alespoň 10 roků a o další týden za každých dalších 5 roků takového zaměstnání.

(4) Soudce žena, která ke dni počátku nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství je ve veřejné službě zaměstnána alespoň 2 roky, podrží nárok na základní plat po dobu 6 týdnů.

(5) V odůvodněných případech může ministerstvo spravedlnosti povolit podle směrnic, které stanoví vláda, větší výhody, než které plynou z ustanovení odstavců 3 a 4.

§ 10

(1) Nárok na základní plat po dobu neschopnosti k práci pro nemoc (úraz) nebo po dobu nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, vyplývající z ustanovení § 9 odst. 3 a 4, trvá, i když pracovní poměr soudce skončil dříve podle § 13 odst. 1 nebo 2 zákona opatřením, k němuž došlo v době, po kterou se mu zachovává nárok na základní plat.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro soudcovského čekatele, jehož pracovní poměr byl rozvázán výpovědí.

§ 11

Pracovní přídavky

(1) Soudcům z povolání, pověřeným obstaráváním prací trestního soudnictví, mohou být přiznány pracovní přídavky, a to až do těchto měsíčních částek:

a) u okresních a krajských soudů ....... 500 Kčs,

b) u nejvyššího soudu ................ 1 000 Kčs.

(2) Za práce, které vzhledem ke své závažnosti, obtížnosti a odpovědnosti kladou na soudce z povolání a prokurátory zvláštní požadavky, k nimž nebylo přihlédnuto již při zařadění příslušných prací do pracovních tříd, může být přiznán pracovní přídavek až do částky 4 000 Kčs měsíčně.

(3) Pracovní přídavky podle odstavců 1 a 2 lze přiznati jen p o dobu, po kterou je soudce pověřen pracemi, odůvodňujícími jejich přiznání. Pokud byly pracovní přídavky přiznány, platí o nich obdobně ustanovení §§ 9 a 10.

(4) Pracovní přídavky uvedené v odstavcích 1 a 2 se přiznávají podle směrnic, které stanoví, pokud jde o soudce u správního soudu předseda vlády, pokud jde o ostatní soudce ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.

§ 12

Funkční přídavky

(1) Soudcům, pověřeným správní funkcí (§ 3 odst. 1 zákona) zařaděnou do plánu pracovních sil, příslušejí tyto funkční přídavky:

Funkční
stupeň
FunkceVýše funkčního přídavku
měsíčně Kčs
1.Předsedové okresních soudů do 7 soudcovských oddělení, okresní prokurátoři v sídlech okresních soudů do 7 soudcovských oddělení1 000
2.Náměstkové předsedů okresního soudu civilního a okresního soudu trestního v Praze, náměstek okresního prokurátora v Praze2 000
3.Předsedové okresních soudů s více než 7 soudcovskými odděleními (s výjimkou předsedů okresního soudu civilního a okresního soudu trestního v Praze), 
okresní prokurátoři v sídlech okresních soudů s více než 7 soudcovskými odděleními (s výjimkou okresního prokurátora v Praze), vedoucí pomocných 
soudcovských prací u nejvyššího soudu nebo správního soudu, vedoucí pomocných prokurátorských prací u generální prokuratury
2 300
4.Náměstkové předsedů krajských soudů, náměstkové krajských prokurátorů, přednosta presidia u nejvyššího soudu, správního soudu nebo generální prokuratury3 000
5.Předsedové okresního soudu civilního a okresního soudu trestního v Praze, okresní prokurátor v Praze3 500
6.Náměstkové předsedy státního soudu, náměstkové státního prokurátora, předsedové krajských soudů (s výjimkou předsedy krajského soudu v Praze), 
krajští prokurátoři (s výjimkou krajského prokurátora v Praze)
4 000
7.Náměstkové předsedy nejvyššího soudu nebo správního soudu, náměstkové generálního prokurátora5 000
8.Předseda krajského soudu v Praze, krajský prokurátor v Praze6 000
9.Předseda státního soudu, státní prokurátor7 000
10.Předseda nejvyššího soudu nebo správního soudu, generální prokurátor8 000

(2) Funkční přídavek přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu, po kterou je soudce funkcí pověřen. Jinak platí obdobně ustanovení §§ 9 a 10.

(3) Byly-li by u téhož soudce splněny podmínky pro přiznání více než jednoho funkčního přídavku, přísluší mu jen jeden přídavek, a to nejvyšší.

(4) Soudci, který na příkaz zastupuje nepřítomného soudce pověřeného správní funkcí nebo prozatímně zastává uprázdněnou správní funkci déle než měsíc, přísluší za dobu dalšího takového zastávání funkce náhrada ve výši příslušného funkčního přídavku . Tato náhrada se snižuje o funkční přídavek, který mu po případě přísluší.

(5) Náhrada podle odstavce 4 se posuzuje stejně jako funkční přídavek.

§ 13

Prémie a odměny

(1) Za vyšší pracovní výkon se poskytují prémie, a to ve výši a za podmínek stanovených prémiovým řádem, který vydá vláda.

(2) Za zlepšovací návrhy, jejichž provedením byla práce zhospodárněna nebo jinak zdokonalena, a za mimořádné výkony a významné pracovní zásluhy mohou být poskytnuty odměny. Bližší předpisy o poskytování odměn vydá vláda.

§ 14

Náhrada za pracovní pohotovost

Za pracovní pohotovost nařízenou nad pracovní dobu, stanovenou pro týdenní období, může být poskytnuta náhrada podle směrnic, které vydá vláda.

§ 16

Vznik a zánik nároku na pracovní příjmy a změna jejich výměry

(1) Nárok na základní plat a funkční přídavky vzniká dnem, kdy byly splněny podmínky stanovené pro přiznání těchto příjmů, a zaniká s výjimkou stanovenou v odstavci 3 posledním dnem měsíce, v němž odpadly podmínky nároku na tyto příjmy. Soudci, u kterého vznikl nárok na tyto příjmy jiného dne než prvého dne v měsíci, přísluší za zbývající část měsíce poměrná část těchto příjmů.

(2) Nárok na ostatní pracovní příjmy (§§ 11, 13 a 14) vzniká (zaniká) dnem, kdy opatření, jímž byly tyto příjmy přiznány (odňaty), nabylo účinnosti, pokud v něm nebude stanoven jiný den.

(3) Nastala-li některá ze skutečností, které podle §§ 9 až 12 vylučují nárok na pracovní příjmy uvedené v odstavci 1 nebo na pracovní přídavek, přísluší v měsíci, ve kterém taková skutečnost vznikla nebo zanikla, poměrná část těchto příjmů za dny předcházející a následující, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

(4) Nastala-li skutečnost, která podle platných předpisů má za následek změnu výměry pracovních příjmů uvedených v odstavci 1, přísluší tyto příjmy v nové výměře od prvního dne měsíce následujícího po dni, v němž tato skutečnost nastala, a je-li tímto dnem první den v měsíci, již od tohoto dne.

§ 18

Administrativní srážky

Pohledávky státu vzniklé z pracovního poměru nebo se zřetelem na něj lze uhrazovat administrativními srážkami z pracovních příjmů bez ohledu na předpisy o exekuci. Tyto pohledávky se uhradí přede všemi ostatními i dříve zaznamenanými pohledávkami vyjma nárok na výživné ze zákona. Podrobnější předpisy o provádění administrativních srážek vydá ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí.

§ 19

Doplatky a přeplatky na příjmech z pracovního poměru

(1) Nárok na příjmy z pracovního poměru vyjma přídavek na děti se promlčuje, pokud v předpisech o jednotlivých druzích těchto příjmů není stanoveno jinak, ve třech letech ode dne jejich splatnosti.

(2) Vrácení neprávem vyplacených částek pracovních příjmů (přeplatků) lze požadovat jen, věděl-li soudce nebo musel-li z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně vyměřené nebo omylem vyplacené, a nejdéle za uplynulou dobu tří roků.

(3) O přeplatcích na přídavku na děti platí obdobně ustanovení § 11 odst. 1 první věty zákona o rodinných přídavcích. Přeplatky mohou být sraženy při příštích výplatách přídavku na děti témuž příjemci, a je-li příjemcem soudce, také z jeho pracovních příjmů. Jinak se přeplatky vymáhají soudní exekucí.

Převod do nových příjmů

§ 20

Zařadění do pracovních tříd

Při převodu do základního platu se soudce zařadí do pracovní třídy odpovídající podle § 2 pracím spojeným s místem, na němž byl ustanoven v den počátku účinnosti tohoto platového řádu.

§ 21

Určení výše základního platu

(1) Výše základního platu v pracovní třídě, do které byl soudce převeden, se určí takto:

1. soudcům zařaděným do pracovní třídy VI nebo VII podle započitatelné doby, po kterou byli ustanoveni (přiděleni) u nejvyššího soudu nebo správního soudu nebo u generální prokuratury, s vyloučením doby strávené v sekretariátě nejvyššího soudu nebo správního soudu,

2. soudcům zařaděným do pracovní třídy IV nebo V podle započitatelné doby, po kterou byli ustanoveni (přiděleni) u státního soudu nebo u státní prokuratury, k níž se připočte též doba přicházející v úvahu podle č. 1,

3. soudcům zařaděným do pracovní třídy II nebo III podle celkové započitatelné doby strávené v poměru soudce z povolání nebo prokurátora, k níž se připočte případná další doba započitatelná nebo započtená pro zvýšení základního služného,

4. soudcovským čekatelům v pracovní třídě I podle celkové započitatelné doby strávené v poměru soudcovského čekatele, k níž se na přihlášku čekatele připočte případná další doba započitatelná podle § 5 odst. 1 nebo podle § 6.

(2) Soudcům uvedeným v odstavci 1 č. 1 a 2 může ministerstvo spravedlnosti pro určení výše základního platu při převodu a pro další časový postup započíst zcela nebo zčásti i jinou dobu započitatelnou nebo započtenou pro zvýšení základního služného.

(3) Započitatelnost doby strávené přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu jest posuzovati podle předpisů platných v den bezprostředně předcházející dni počátku jeho účinnosti.

(4) Dojde-li k opětnému ustanovení soudce, přihlíží se k době, kterou strávil v předcházejícím pracovním poměru soudce přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu, podle obdoby ustanovení odstavců 1 a 2.

§ 22

Funkční přídavky

Soudcům z povolání a prokurátorům, kteří v den počátku účinnosti tohoto platového řádu vykonávali na základě svého ustanovení nebo na základě zvláštního pověření funkci, která je plánována v prozatímním plánu pracovních sil, přísluší funkční přídavek podle funkčního stupně, do kterého jest tato funkce zařaděna.


Závěrečná ustanovení

§ 23

Lhůty, po které přísluší nárok na základní plat podle § 9 odst. 3 a 4, se počítají nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto platového řádu. Až do tohoto dne se řídí doba trvání nároku na pracovní příjmy při nepřítomnosti v práci pro nemoc (úraz) nebo pro těhotenství (mateřství) podle předpisů platných (použivatelných) přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu. Celková doba nesmí však přesáhnouti dobu, po kterou příslušely služební příjmy podle předpisů uvedených v předchozí větě.

§ 24

Nároky na pracovní příjmy soudců povolaných k službě v branné moci se do dne počátku účinnosti zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, posuzují podle předpisů platných (použivatelných) přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu.

§ 25

Působnost vyhrazenou v tomto platovém řádu ministerstvu spravedlnosti, vykonává pro soudce z povolání u správního soudu jeho předseda.

§ 26

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provedou je předseda vlády a ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dnem počátku účinnosti zákonného opatření č. 59/1955 Sb. pozbývají platnosti všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonným opatřením. Zejména pozbývá platnosti vládní nařízení č. 71/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro soudce, prokurátory a právní čekatele, s výhradou ustanovení § 4 odst. 2 zákonného opatření č. 59/1955 Sb.

Zrušují se všechna ustanovení předpisů, pokud přiznávají nárok na mzdu (plat), po případě na jejich část v případech, ve kterých tento zákon přiznává nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství. Platnosti v tomto rozsahu pozbývají zejména č. 71/1950 Sb., jakož i všechna obdobná ustanovení jiných platových řádů a předpisů.


Zápotocký v. r.

Dr. Rais v. r

Přesunout nahoru