Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 173/1950 Sb.Zákon o soudních poplatcích

Částka 70/1950
Platnost od 27.12.1950
Účinnost od 01.01.1951
Zrušeno k 01.01.1967 (116/1966 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

173.

Zákon

ze dne 20. prosince 1950

o soudních poplatcích

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Soudní poplatky (dále jen "poplatky") se vybírají za činnost řádných občanských soudů při výkonu soudnictví a soudní správy, jakož i za úkony prokuratur.

(2) Soudy a národní výbory, s výjimkou místních národních výborů, jsou povinny dávat pracujícím potřebné poučení o poplatcích a o osvobození od nich tak, aby neutrpěli újmy pro neznalost zákona.

§ 2

Předmět poplatku a sazebník

(1) Předmětem poplatku je zpravidla celé řízení v jedné stolici. Za řízení zahájené z úřední povinnosti nebo na návrh prokurátora (generálního prokurátora) se poplatky nevybírají; výjimky stanoví sazebník (odstavec 2).

(2) Předměty a sazby poplatků stanoví ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti v sazebníku, který vydá nařízením.

§ 3

Základ poplatku

(1) Navrhovatel (žalobce) je povinen označit hodnotu předmětu řízení v návrhu na zahájení řízení (v žalobě), není-li poplatek stanoven pevnou sazbou.

(2) Jestliže navrhovatel (žalobce) uvedl hodnotu zřejmě nízkou nebo ji neuvedl vůbec, určí soud hodnotu předmětu řízení podle směrnic, které nařízením vydá ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti.

(3) Hodnotou předmětu řízení o opětujícím se plnění je trojnásobek hodnoty ročního plnění, jde-li o plnění na dobu delší než tři roky, na dobu života nebo neurčitou; odchylky stanoví sazebník.

(4) Snížení hodnoty předmětu řízení nemá na poplatek vliv. Zvýší-li se hodnota předmětu řízení, doplatí se poplatek ve výši rozdílu mezi částkou dříve zaplacenou a částkou připadající z celé hodnoty předmětu řízení po zvýšení.

(5) V opravném řízení je základem poplatku hodnota předmětu tohoto řízení.

(6) Základ procentního poplatku se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou stem; základ nepřevyšující sto Kčs se nezaokrouhluje. Poplatky se zaokrouhlují dolů na celé Kčs.

(7) Ministr financí může ve směrnicích uvedených v odstavci 2 vydat další předpisy o základu poplatků.

§ 4

Poplatník

(1) Poplatek je povinen zaplatit účastník, který dal podnět k řízení nebo úkonu, které jsou předmětem poplatku, není-li od poplatku osvobozen.

(2) Poplatek za soudní smír uzavřený před zahájením řízení (§ 40 občanského soudního řádu - dále jen "o. s. ř.") jsou povinni zaplatit rukou společnou a nerozdílnou všichni, kdo smír uzavřeli.

(3) Je-li navrhovatel (žalobce) osvobozen od poplatku podle zákona nebo byl-li osvobozen usnesením soudu a soud vyhověl jeho návrhu (žalobě), je povinen zaplatit poplatek odpůrce (žalovaný), není-li od něho také osvobozen, a to podle výše nároku, jak mu bylo rozhodnutím soudu vyhověno; to platí také v řízení exekučním, v němž soud uloží v usnesení o povolení exekuce odpůrci osvobozeného navrhovatele povinnost zaplatit poplatek. Ustanovení tohoto odstavce se neužije, vyhověl-li soud návrhu na rozvod manželství podanému manželem, který rozvrat manželství výlučně zavinil, přesto, že odpůrce s rozvodem nesouhlasil, a použil-li soud ustanovení § 130 o. s. ř.

(4) Za osobu nepřítomnou nebo neznámou je povinen zaplatit poplatek její opatrovník, pokud je zde majetek takové osoby, z něhož lze poplatek uhradit.

(5) Společníci (§§ 412 a 414 o. s. ř.) jsou povinni zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Stejná povinnost postihuje vedlejšího účastníka, má-li postavení nerozlučného společníka (§ 418 odst. 3 o. s. ř.).

(6) Ve věcech, o nichž byla uzavřena rozhodčí smlouva (§ 648 o. s. ř.), jsou strany povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou.

§ 5

Splatnost

(1) Poplatek se platí bez vyměření

a) zároveň s podáním návrhu (žaloby, námitek, odporu), se žádostí, aby soud rozhodl o uplatněné vzájemné pohledávce v rozsudku i nad částku uplatněnou žalobou (§ 422 o. s. ř.), s podáním opravného prostředku, se žádostí o provedení úkonu soudu (prokuratury), pokud navrhovatel (žadatel) není od poplatku osvobozen nebo nežádal soud o osvobození;

b) neprodleně po schválení soudního smíru (§ 4 odst. 2) nebo po zvýšení hodnoty předmětu řízení;

c) do patnácti dnů

1. po vyhlášení (vynesení) soudního rozhodnutí, je-li povinen poplatek zaplatit navrhovatelův odpůrce (žalovaný, § 4 odst. 3), nejde-li o poplatek z návrhu v řízení exekučním, který se vymůže zároveň s pohledávkou vymáhajícího věřitele nebo s náklady řízení;

2. po právní moci usnesení, kterým soud nepřiznal osvobození od poplatků (§ 140 o. s. ř.) nebo kterým přiznané osvobození odňal (§ 145 o. s. ř.);

3. po právní moci usnesení, kterým soud určil hodnotu předmětu řízení (§ 3 odst. 2);

4. po té, kdy vyšel najevo majetek osoby nepřítomné zastoupené opatrovníkem (§ 4 odst. 4) nebo kdy tato osoba vstoupí do řízení.

(2) Poplatek za zápis do seznamu stálých přísežných znalců nebo tlumočníků se zaplatí na výzvu soudu. Není-li poplatek stanoven pevnou sazbou, určí jeho výši soud ve výzvě; proti této výzvě není přípustný opravný prostředek.

(3) Poplatek z exekuční likvidace je splatný dnem, kterého nabylo právní moci usnesení o schválení konečné zprávy (§ 591 o. s. ř.); soud jej vybere z výtěžku likvidační podstaty.

§ 6

Způsob placení

Ministr financí stanoví v dohodě s ministrem spravedlnosti nařízením, které poplatky a jak se platí kolkovými známkami a v kterých případech, jak a komu se platí hotově.

§ 7

Následky nesplnění poplatkové povinnosti

(1) Nezaplatil-li navrhovatel poplatek včas (§ 5), vyzve jej soud, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě. Nebude-li v této lhůtě poplatek zaplacen, soud podaný návrh (žalobu) odmítne; na tento následek je nutno ve výzvě k zaplacení poplatku upozornit. Jde-li o zápis do pozemkové nebo železniční knihy a do podnikového rejstříku, ověření opisu a podpisu a podobné úkony soudu, které nevyžadují rozhodování, jakož i o úkony ve věcech soudní správy a úkony prokuratury, neprovedou se, dokud poplatek nebude zaplacen.

(2) Podá-li navrhovatel žádost za osvobození od poplatku, rozhodne soud nejprve o ní; zamítne-li ji, stanoví zároveň lhůtu k zaplacení poplatku a upozorní na následky nezaplacení poplatku, uvedené v odstavci 1.

(3) Je-li poplatníkem jiná osoba než navrhovatel nebo jde-li o poplatek z odvolání, stížnosti, odporu v řízení o výpovědích a v rozkazním řízení a z námitek v řízení směnečném a šekovém a nebyl-li poplatek zaplacen včas, bude jej soud vymáhat exekučně. Před zahájením exekučního řízení vyzve soud poplatníka, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě.

§ 8

Promlčení

(1) Právo státu vymáhat poplatek se promlčí uplynutím tří let, počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž uplynul poslední den lhůty stanovené pro zaplacení poplatku nebo, není-li platební lhůta stanovena, v němž byl poplatek splatný. Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit částky, o něž bylo předepsáno méně, protože poplatek nebyl správně vyměřen.

(2) Provedl-li soud úkon k vymáhání poplatku a vyrozuměl-li o něm poplatníka, počíná běžet nová promlčecí lhůta od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byl takový úkon proveden.

Osvobození

§ 9

Věcné osvobození

Od poplatku jsou osvobozena soudní řízení ve věcech

a) poručenských, opatrovnických, věcech dětí v rodičovské moci a ve věcech osvojení,

b) zbavení svéprávnosti a povolení zadržení v ústavu,

c) prohlášení za mrtvého a důkazu smrti,

d) nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení (pojištění) a poskytování zdravotní péče.

§ 10

Osobní osvobození

(1) Od poplatku jsou osobně osvobozeni:

a) Československý stát, zastoupený výkonnými orgány národních výborů a jinými orgány státní správy, státní ústavy a státní fondy, převyšuje-li poplatek 50 Kčs, popřípadě v řízení rozkazním 25 Kčs;

b) zaměstnanci (učňové, domáčtí dělníci), jsou-li předmětem řízení nároky z jejich pracovního (učebního) poměru, s výjimkou nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo v opilosti anebo trestním činem, popřípadě přestupkem;

c) navrhovatel (žalobce) v řízení o určení úhrady osobních potřeb (výživy);

d) žalobce v řízení o náhradě škody způsobené ublížením na zdraví, včetně nároků státu na náhradu nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení (pojištění).

e) původci v řízení o svých nárocích z původcovských práv;

f) účastník, domáhající se zjištění otcovství;

g) vojenské osoby základní nebo náhradní služby z řad mužstva a poddůstojníků;

h) opatrovník, proti němuž se má provést řízení; ch) osoby nepřítomné nebo vůbec neznámé, zastoupené opatrovníkem, leč by tu byl nebo by vyšel najevo majetek, z něhož by bylo možno poplatek uhradit.

(2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na exekuci, kterou se vymáhají nároky uvedené v ustanoveních písm. b) až e) téhož odstavce.

§ 11

Osvobození přiznané soudem

Občanský soudní řád stanoví, komu a za jakých podmínek soud přizná osvobození od poplatků.

§ 12

Osvobození ze zvláštních důvodů

(1) Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ze zvláštních důvodů přiznalo osobní osvobození ode všech nebo některých poplatků skupinám osob nebo věcné osvobození pro určitá řízení.

(2) Ministerstvo financí může přiznat osvobození nebo povolit úlevy jednotlivým osobám anebo může v dohodě s ministerstvem spravedlnosti zmocnit k tomu jiné orgány.

§ 12a

Oprava poplatku neprávem předepsaného

Soud na žádost poplatníka změní usnesení, kterým byl vyměřen poplatek, i když usnesení nabylo právní moci,

a) byl-li předepsán někomu, kdo podle zákona a předpisů jej provádějících není povinen poplatek platit,

b) došlo-li při výpočtu nebo předpisu poplatku k chybě v počítání, psaní nebo k jinému omylu, který je zřejmou nesprávností, zejména jde-li o dvojí vyměření téhož poplatku,

c) v případech § 13 odst. 1 písm. b) a c), nebyl-li poplatek zaplacen.

§ 13

Vrácení poplatku

(1) Soud vrátí plátci

a) celý poplatek, odmítne-li návrh (žalobu) bez ústního jednání, jakož i byl-li ke stížnosti zrušen zápis v pozemkové nebo železniční knize;

b) čtyři pětiny poplatku, byl-li návrh (žaloba, opravný prostředek) vzat zpět nejpozději do začátku ústního jednání a tam, kde není ústní jednání, dříve než se provede první soudcovský úkon;

c) poměrnou část poplatku, změní-li se ke stížnosti zápis v pozemkové nebo železniční knize.

(2) Zaplatil-li poplatník více, než je sazebníkem stanoveno, nebo zaplatil-li poplatek, aniž byl k tomu povinen, vrátí se mu přeplatek k jeho žádosti, převyšuje-li 5 Kčs. Jestliže však soud změnil usnesení, kterým byl poplatek vyměřen (§ 12a), a byl-li poplatek zcela nebo zčásti zaplacen, vrátí se z úřední povinnosti celý přeplatek.

(3) Vracené částky se zaokrouhlují dolů na celé Kčs.

(4) Nárok na vrácení poplatku (přeplatku) zaniká uplynutím tří let, počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž nastaly skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2.

(5) Byla-li věc přikázána jinému soudu (§ 17 o. s. ř.) anebo postoupil-li soud věc příslušnému soudu (§ 56 o. s. ř.), poplatek se navrhovateli (žalobci) nevrátí, avšak zaplacená částka se započítá na poplatek, který má býti zaplacen soudu, jemuž byla věc přikázána, nebo soudu příslušnému.

§ 14

Povinnost soudních orgánů a dohled

(1) Soudní orgány jsou povinny pečovat, aby poplatky byly správně placeny a včas vymáhány.

(2) Orgány justiční správy kontrolují pravidelnými dohlídkami, zda se poplatky vybírají a vymáhají podle platných předpisů; ministerstvo financí a orgány jím pověřené vykonávají občasné dohlídky.

§ 15

Příslušnost předsedy senátu

(1) Usnesení, kterým se určuje hodnota předmětu soudního řízení nebo kterým se poplatník vyzývá, aby zaplatil poplatek, nebo jímž se poplatek vrací, vydává předseda senátu (jediný soudce) bez ústního jednání.

(2) Ministerstvo spravedlnosti může v dohodě s ministerstvem financí stanovit, které úkony svěřené podle odstavce 1 předsedovi senátu může vykonávat soudní kancelář.

§ 16

Přechodná ustanovení

(1) V řízeních zahájených před účinností tohoto zákona platí se poplatky podle dosavadních předpisů, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) V řízeních osvobozených od poplatků podle tohoto zákona a dosud neskončených se poplatky dále nevybírají, s výjimkou těch, na něž nárok státu vznikl před účinností tohoto zákona. Dosavadní paušální poplatek za projednání pozůstalosti se vybere jen za řízení skončené před účinností tohoto zákona.

(3) Dosavadní paušální poplatky za vrchnoporučenskou a opatrovnickou péči soudů a za péči o požívací podstaty soudně uschované a o substituční podstaty se vyberou ještě za rok 1950.

(4) Na povinnost navrhovatelova (žalobcova) odpůrce zaplatit poplatek se použije ustanovení § 4 odst. 3, i když řízení bylo zahájeno před účinností tohoto zákona; to neplatí o poplatku v exekučním řízení.

(5) Zastaví-li soud podle § 655 o. s. ř. řízení a zruší případná rozhodnutí vynesená v tomto řízení, nevrátí se zaplacené poplatky. Jinak o vrácení poplatků zaplacených před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy.


Závěrečná ustanovení

§ 17

Zrušují se všechny předpisy, které se týkají poplatků, na něž se vztahuje tento zákon a sazebník podle něho vydaný, a to zejména:

1. zák. čl. XLIII/1914, o soudních poplatcích,

2. nařízení č. 279/1915 ř. z., o soudních poplatcích,

3. zákon č. 38/1922 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích,

4. zákon č. 60/1925 Sb., o poplatcích před rozhodčím soudem Plodinové bursy v Bratislavě,

5. zákon č. 120/1931 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích,

6. zákon č. 255/1935 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích,

7. §§ 29, 31 a 32 zákona č. 14/1942 Sl. z., o změně a doplnění některých právních předpisů o poplatcích,

8. zákon č. 20/1948 Sb., kterým se mění a doplňují některé předpisy o poplatcích soudních a za ověření podpisů,

9. §§ 2 a 3 zákona č. 135/1949 Sb., o náhradě poštovného za zásilky v soudním řízení,

10. všechna ustanovení poplatkového zákona a poplatkových pravidel, která se vztahují na poplatky upravené tímto zákonem a nařízeními podle něho vydanými,

11. všechny předpisy o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, pokud se jimi stanoví dávky za úkony, které provádějí soudy (prokuratury),

12. všechna ustanovení obsažená v jiných než poplatkových předpisech, pokud se týkají poplatků, na něž se vztahuje tento zákon, zejména ustanovení o osvobození od těchto poplatků.

§ 18zrušeno

§ 19

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provedou jej ministři financí a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.

Dr. Rais v. r.

Přesunout nahoru