Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 131/1950 Sb.Vládní nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků

Částka 55/1950
Platnost od 16.09.1950
Účinnost od 16.09.1950
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

131.

Vládní nařízení

ze dne 29. srpna 1950,

jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků.

Vláda republiky československé nařizuje podle § 2 odst. 2 a odst.3 písm. a), § 5 odst. 1, § 6 odst. 2, § 7 odst. 3, § 11 odst. 1, § 14 odst. 1, § 15 odst. 4, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 1 a § 20 odst. 2 zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků (dále jen "zákon"):


Část první.

Všeobecná ustanovení a rozsah platnosti.

§ 1.

Úvodní ustanovení.

Sociální zabezpečení podle tohoto nařízení se poskytuje osobám povolaným k službě v branné moci (dále jen "povolané osoby") a jejich rodinným příslušníkům tak, aby se povolané osoby mohly plně věnovat této své vrcholné občanské povinnosti.

§ 2.

Služba v branné moci.

Službou v branné moci se podle § 2 odst. 2 zákona rozumí:

1. základní služba (§ 27 branného zákona č. 92/1949 Sb.),

2. náhradní služba (§ 28 téhož zákona),

3. Další služba (§ 37 téhož zákona),

4. vojenská cvičení (§ 39 téhož zákona),

5. mimořádná služba mimo dobu branné pohotovosti státu (§ 46 odst. 1 téhož zákona) a mimořádná služba za branné pohotovosti státu (§ 47 odst. 1 a § 49 odst. 2 téhož zákona),

6. zvláštní služba vyjma zvláštní službu příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku (§ 46 odst. 2 téhož zákona) a

7. osobní úkony pro potřeby branné moci (§ 45 téhož zákona).

§ 3.

Rodinní příslušníci.

(1) Za rodinného příslušníka se v zákoně a v tomto nařízení vyjma jejich část čtvrtou pokládají, žijí-li v společné domácnosti s povolanou osobou:

a) manželka (manžel),

b) družka (druh), pokud povolaná osoba nemá manželky (manžela), žije s družkou (druhem) ve společné domácnosti v den stanovený k nastoupení služby aspoň 6 měsíců nebo narodí-li se družce dítě, jehož otcem je povolaná osoba, a lze-li z dosavadního způsobu života obou soudit na jejich trvalé soužití,

c) děti vlastní, nevlastní a osvojené do dokonaného 16. roku,

d) děti ve věku od 16. do 25. roku, připravují-li se soustavně na budoucí životní povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem),

e) děti bez věkového omezení, nemohou-li si pro tělesnou nebo duševní vadu vlastní prací opatřit výživu nebo je-li na ně vyplácen rodinný přídavek, přídavek na děti nebo výchovné.

(2) Za rodinné příslušníky ve smyslu odstavce 1 se dále pokládají, je-li povolaná osoba zavázána poskytovat jim příspěvek na úhradu osobních potřeb nebo pokud jsou na takovém příspěvku podstatně závislí,

a) rodiče, prarodiče, osoby, které o povolanou osobu jako rodiče pečovaly, tchán, tchýně,

b) děti svěřené povolané osobě do péče nahrazující péči rodičů, sourozenci a vnuci za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) až e), žijí-li v den stanovený k nastoupení služby s povolanou osobou ve společné domácnosti aspoň 6 měsíců,

c) sestra nebo dcera povolané osoby, vede-li jí domácnost a žije-li s ní v den stanovený k nastoupení služby v společné domácnosti aspoň 6 měsíců,

d) manželka (manžel) rozvedená nebo podle dříve platných předpisů rozloučená nebo rozvedená, má-li právo žádat úhradu osobních potřeb od povolané osoby.

(3) Podmínka společné domácnosti se pokládá za splněnou, i když manželé, děti nebo rodiče žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména pro výkon služby v branné moci, výchovu dětí, bytovou tíseň nebo z důvodů zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích.

Část druhá.

Ochrana zaměstnanců.

§ 5.

Povinnost nastoupit práci.

(1) Zaměstnanec, který konal službu v branné moci po dobu delší než 5 měsíců, je po jejím skončení povinen nastoupit práci v svém zaměstnání nejpozději do 5 dní.

(2) Trvala-li služba v branné moci aspoň 4 měsíce, nikoliv však déle než 5 měsíců, je zaměstnanec povinen nastoupit práci v svém zaměstnání nejpozději druhý den po skončení služby; trvala-li méně než 4 měsíce, je zaměstnanec povinen nastoupit práci první den po jejím skončení.

(3) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se prodlužují o případný cestovní den (dny) na nejkratší cestu z místa, kde zaměstnanec byl ze služby v branné moci propuštěn, do místa jeho trvalého pobytu. O počítání cestovních dnů platí obdobně ustanovení § 4 odst. 3.

(4) Brání-li zaměstnanci po skončení služby v branné moci v nastoupení práce důležitá příčina, kterou nezavinil úmyslně ani hrubou nedbalostí, počínají lhůty k nastoupení práce, stanovené v odstavcích 1 až 3, po pominutí důležité příčiny.

(5) Nastala-li u zaměstnance důležitá příčina podle odstavce 4 teprve během lhůt stanovených v odstavcích 1 až 3 k nastoupení práce, staví se běh těchto lhůt po dobu, po niž trvá důležitá příčina.

Část čtvrtá.

Vojenská nemocenská péče a národní pojištění.

Nároky některých povolaných osob.

§ 11.

(1) Osoby konající

a) zvláštní službu vyjma službu příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku (§ 46 odst. 2 branného zákona) a

b) osobní úkony pro potřeby branné moci (§45 téhož zákona), které byly v den před nastoupením služby povinně pojištěny pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění, zůstávají s výhradou ustanovení § 12 i nadále povinně pojištěny pro případ nemoci a mateřství v dosavadním rozsahu; o placení pojistného národního pojištění platí § 14. Dávky téhož druhu a v témž rozsahu poskytuje Ústřední národní pojišťovna i osobám, u nichž zaniklo povinné nemocenské pojištění před nastoupením služby v ochranné době podle § 4 zákona. Pokud osobám uvedeným v předchozích větách poskytuje vojenská správa po dobu jejich onemocnění plné zaopatření, nemají nárok na nemocenské podle zákona o národním pojištění. Jinak jim přísluší nemocenské v paušální částce 50 Kčs denně.

(2) Osobám konajícím některou ze služeb uvedených v odstavci 1, které nebyly v den před nastoupením služby povinně pojištěny podle zákona o národním pojištění pro případ nemoci a mateřství, poskytne Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§ 27 a 28 téhož zákona, pomoc v mateřství podle jeho § 32 a pohřebné podle jeho § 49 odst. 3. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto osobám i ostatní věcné dávky národního pojištění nemocenského uvedené v § 26 odst. 2 zákona o národním pojištění a porodné podle jeho § 44 odst. 1.

§ 12.

(1) Vojenská správa může rozhodnout, že se některé z osob uvedených v § 11 stávají účastníky vojenské nemocenské péče. Takové opatření učiní vojenská správa zejména u osob, jimž nelze poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského pro zvláštní okolnosti vyplývající z povahy dotčených služeb.

(2) Osoby, o nichž vojenská správa učinila opatření podle odstavce 1, nemají po dobu, po niž jsou účastníky vojenské nemocenské péče, nárok na dávky národního pojištění nemocenského. Místo nemocenského může jim vojenská správa poskytnout peněžitou výpomoc.

(3) Opatření podle odstavce 1 může býti odvoláno jen, je-li možno dotčeným osobám poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského.

(4) O opatřeních učiněných podle odstavců 1 a 3 uvědomí vojenská správa podle možnosti příslušnou okresní národní pojišťovnu.

§ 13.

Nároky některých rodinných příslušníků.

(1) Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 1 poskytuje Ústřední národní pojišťovna dávky národního pojištění nemocenského v dosavadním rozsahu. Dostávají-li však tito rodinní příslušníci zaopatřovací příspěvek, nenáleží jim podpora při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 zákona o národním pojištění, která by jim jinak příslušela za touž dobu.

(2) Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 2 poskytuje Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§ 27 a 28 zákona o národním pojištění a pomoc v mateřství podle jeho § 32. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto rodinným příslušníkům i ostatní dávky národního pojištění nemocenského, náležející rodinným příslušníkům, vyjma podporu při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 uvedeného zákona.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, stanou-li se osoby uvedené v § 11 účastníky vojenské nemocenské péče podle § 12.

§ 14.

Pojistné.

Za osoby uvedené v § 11 odst. 1 se neplatí pojistné národního pojištění.


Část šestá.

§ 25.

Účinnost a provedení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři práce a sociální péče, vnitra, financí, spravedlnosti a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Zápotocký v. r.

Dr. Čepička v. r.

Nosek v. r.

Kabeš v. r.

Dr. Rais v. r.

Erban v. r.

Přesunout nahoru