Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 280/1949 Sb.Zákon o územním plánování a výstavbě obcí

Částka 88/1949
Platnost od 30.12.1949
Účinnost od 01.06.1950
Předpis má dělenou účinnost.
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

280.

Zákon

ze dne 19. prosince 1949

o územním plánování a výstavbě obcí

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


ČÁST I

Územní plánování obcí

§ 1

Základní ustanovení

Územní plánování obcí je součástí jednotného hospodářského plánu a musí tedy vyhovovat veřejným potřebám a zájmům.

§ 2

Územní plány obcí

(1) Místní národní výbory pořizují územní plány směrné a podrobné a řídí se při tom pokyny, které jim udělují krajské národní výbory, a to zejména také s hlediska plánovitého uspořádání větších území. Místní národní výbory jsou povinny tyto plány pořídit, po případě změnit nebo doplnit ve lhůtě, kterou stanoví krajské národní výbory.

(2) Jestliže místní národní výbor nepořídí, po případě nezmění nebo nedoplní územní plán ve lhůtě stanovené krajským národním výborem nebo nevyhoví pravomocně uděleným závazným pokynům, může provedení příslušných prací zařídit krajský národní výbor.

(3) Vláda určí nařízením zásady pro územní plánování, jakož i obsah a způsob vypracování územních plánů.

§ 3

Směrný územní plán

(1) Směrný územní plán (dále jen "směrný plán") stanoví zásadní směrnice pro uspořádání celého území jedné nebo více obcí a povšechně rozvrhuje potřebné plochy pro jednotlivé účely, při čemž dbá toho, aby byly pokud možno zjištěny, rozvinuty a využity všechny hospodářské možnosti plánovaného území.

(2) Pro dvě nebo více obcí se pořídí společný směrný plán, zejména je-li to nutné v zájmu potřebného organického utváření větších celků nebo přesahuje-li stavební a hospodářský vývoj hranice jednotlivé obce nebo nemohou-li místní národní výbory dotčených obcí dosíci vhodného řešení samostatnými plány.

§ 4

Podrobný územní plán

(1) Podrobný územní plán (dále jen "podrobný plán") vymezuje podrobněji plochy určené povšechně směrným plánem pro jednotlivé účely, zejména pak zásadně stanoví místní dopravní spoje, blíže určuje druh zastavění, stanoví zásady pro asanaci nebo přestavbu jádra obce anebo pro asanaci širších území a zpravidla též určuje stavební obvody.

(2) Pro pořízení podrobného plánu společného pro dvě nebo více obcí platí obdobně ustanovení § 3, odst. 2.

§ 5

Stavební obvod

(1) Pro každou obec, v níž se mají provádět pozemní stavby a veřejná zařízení s nimi souvisící, se určí jeden nebo více stavebních obvodů, a to tak, aby byl zajištěn účelný, hospodárný a ucelený stavební vývoj obce (po případě i asanace nebo přestavba jádra obce).

(2) Není-li stavební obvod určen podrobným plánem, může jej určit krajský národní výbor po slyšení místního a okresního národního výboru. Obdobně může být stavební obvod změněn, a to i když byl určen podrobným plánem.

(3) Pozemní stavby a veřejná zařízení lze provádět jen ve stavebním obvodu. Toto omezení neplatí pro stavby k účelům obrany státu nebo pro potřeby vojenské správy, jakož i pro některé jiné druhy staveb, které určí vláda nařízením.

ČÁST II

Provádění výstavby obcí

ODDÍL I

Všeobecná ustanovení

§ 6

Zastavovací plán

(1) Zastavovací plán stanoví přesně druh, způsob a rozsah využití pozemků, zejména po stránce stavební (určením uliční a stavební čáry a výškové úrovně a pod.). Pořizuje se na podkladě potvrzeného podrobného plánu a jen pro území stavebního obvodu; při tom však musí být dbáno toho, aby vhodně navazoval na úpravu sousedních ploch a aby přihlížel k používání schválených typů při výstavbě.

(2) Vláda určí nařízením zásady pro výstavbu obce, jakož i obsah a způsob vypracování zastavovacího plánu.

§ 7

Povinnosti místního národního výboru

(1) Ke splnění úkolů souvisících s výstavbou obce je místní národní výbor povinen se postarat zejména o to, aby

a) byl pořízen zastavovací plán ve lhůtě, kterou ustanoví krajský národní výbor, a

b) před zastavováním byly vybudovány ulice a další nejdůležitější veřejná zařízení a aby podle postupu zastavování byla příslušná část obce vždy vybudována v plném rozsahu tak, jak stanoví územní nebo zastavovací plán.

(2) Vláda může nařízením stanovit podrobnosti, zejména pokud jde o rozsah, způsob a postup provedení jednotlivých veřejných zařízení a požadování náhrady nebo příspěvků od zájemců.

§ 8

Ochranná pásma

Při dopravních zařízeních vně souvisle zastavěného území obce je třeba určením ochranných pásem dbáti toho, aby pozemními stavbami, pokud jsou přípustné v tomto území, ani jinými úpravami na povrchu země nebyly ohroženy veřejné zájmy, zejména aby nebyla ztěžována doprava. V těchto ochranných pásmech lze buď zakázat nebo omezit určitou činnost, anebo nařídit odstranění nebo úpravu stavby, jiného zařízení nebo porostu a po případě úpravu povrchu půdy (odkop, srovnání půdy a pod.).

ODDÍL II

Provádění pozemních staveb a dozor na ně

§ 9

Přípustnost provádění pozemních staveb

(1) Pozemní stavby a jakékoli stavební práce na nich (dále jen "stavby") se smějí provádět, jen jsou-li součástí úkolů stanovených jednotným hospodářským plánem a jsou-li ve shodě s územním nebo zastavovacím plánem anebo jde-li o udržovací práce v nezbytném rozsahu.

(2) Jakým požadavkům musí vyhovovat stavby, určí vláda nařízením. Bližší úpravu stanoví ministerstvo techniky v dohodě se zúčastněnými ministerstvy vyhláškou v Úředním listě. Stejným způsobem stanoví ministerstvo techniky typy staveb a jejich součásti a může je prohlásit za směrné nebo závazné.

(3) Vláda určí nařízením, jak bude zjišťováno, zda stavby vyhovují požadavkům podle odstavců 1 a 2 a podle jakých stavebních projektů budou provedeny, dále kdy a které stavební práce na staveništi lze provádět, a může upravit rozsah a způsob projekční činnosti.

§ 10

Provádění a užívání stavby

(1) Kromě staveb, které provádí stát, smějí stavby provádět nebo řídit k tomu oprávněné národní nebo komunální podniky anebo jiné stavební podniky.

(2) Stavební úřad dozírá na to, aby stavby byly prováděny řádně, odborně a podle stavebních projektů závazných pro provedení stavby.

(3) Stavby, které byly provedeny bez předchozího zjištění, že vyhovují požadavkům podle § 9, odst. 1 a 2, a které jsou v rozporu s těmito požadavky, nutno odstranit na náklad vlastníka stavby.

(4) Stavby se nesmí užívat, dokud stavební úřad nezjistil, že byla řádně a odborně provedena a je ve stavu, který dovoluje její nezávadné užívání.

§ 11

Udržování staveb a jejich odstranění

(1) Vlastník je povinen udržovat stavbu v řádném stavebním stavu podle stavebního projektu závazného pro provedení stavby a užívat jí k účelům, které vyplývají z tohoto projektu.

(2) Stavební úřad dozírá na plnění povinností podle odstavce 1 a může učinit potřebná opatření na náklad vlastníka stavby, který přes výzvu tohoto úřadu neuvedl stavbu ve stanovené lhůtě do předepsaného stavu.

(3) Je-li stavba ve stavu, který je v rozporu s veřejnými zájmy, zejména nelze-li již hospodárně ji opravit nebo ohrožuje-li bezpečnost nebo zdraví osob, nařídí stavební úřad, aby byla odstraněna.

(4) Ke zboření stavby, pokud k němu nedal stavební úřad příkaz, je třeba povolení. Podrobnosti určí ministr techniky nařízením.

§ 12

Povinné úpravy staveb

(1) Stavební úřad může vlastníku nařídit, aby provedl na stavbě na svůj náklad určité nové úpravy, potřebné z důvodů veřejného zájmu (zřizování úkrytů, připojení na vodovod nebo kanalisaci a s tím souvisící vnitřní zařízení, odstranění zdravotních nebo dopravních závad, zavedení elektřiny nebo plynu a pod.). Neprovedl-li vlastník nařízené úpravy ve stanovené lhůtě, provede je místní národní výbor na jeho náklad.

(2) Vláda určí nařízením, jaké úpravy lze nařídit a za jakých podmínek; rovněž může stanovit, kdy a v jakém rozsahu přispěje stát na úhradu nákladů spojených s úpravami nařízenými podle odstavce 1.

§ 13

Stavební úřad a řízení

(1) Stavebním úřadem prvé stolice je místní národní výbor, má-li řádně vybudovanou stavební službu, jinak okresní národní výbor.

(2) Ministerstvo techniky v dohodě s ministerstvem vnitra určí po slyšení krajského národního výboru vyhláškou ve Sbírce zákonů, které místní národní výbory jsou stavebním úřadem podle odstavce 1.

(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, jehož je třeba dbát v řízení o věcech upravených v §§ 9 až 12, může stavební úřad vyšší stolice z úřední moci zrušit, změnit nebo doplnit rozhodnutí nižšího stavebního úřadu, dokud není pravomocné.

(4) Účastníky v řízení podle §§ 9 až 12 jsou vždy místní národní výbor a osoby, jejichž práv by se stavba mohla dotknout.

§ 14

Ustanovení v zájmu obrany státu

(1) Vojenská správa může s hlediska obrany státu označit území, v nichž lze provést stavby jen po jejím předchozím souhlasu. Pro provedení těchto staveb mohou být uplatněny zvláštní požadavky.

(2) Vojenská správa může i u staveb již zřízených, které označí stavebnímu úřadu, uplatňovat zvláštní požadavky na stavební nebo jiné podobné opatření anebo si vyhradit předchozí souhlas k stavebním změnám u těchto staveb. Vláda vydá nařízením předpisy o tom, v kterých případech, v jaké výši a jakým způsobem přispěje stát na úhradu zvýšených nákladů.

(3) Pokud jde o stavby k účelům obrany státu, stavby vojenské a jiné stavby důležité s hlediska obrany státu, může ministr techniky v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího a s ministry národní obrany a vnitra přenést pravomoc stavebních úřadů na vojenskou správu nebo jiné orgány. Dále může v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího a ministry národní obrany a vnitra u staveb uvedených v prvé větě upravit odchylným způsobem provádění těchto staveb, jakož i dozor na ně.

ČÁST III

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 15

Zásady pro řízení o plánech

(1) V řízení o plánu směrném, podrobném a zastavovacím (dále jen "plán") je třeba dbát toho, aby zpravidla došlo k dohodě mezi veřejnými orgány, kterých se dotýká obsah plánu; jen tyto orgány mají postavení účastníků v řízení.

(2) Řízení o směrném a podrobném plánu lze spojit.

(3) Všem občanům je třeba poskytnout příležitost, aby se v přiměřené lhůtě vyjádřili k podrobnému a zastavovacímu plánu.

(4) Krajský národní výbor po předchozím souhlasu vojenské správy plán buď potvrdí, po případě s menšími úpravami, nebo jej vrátí k přepracování. O odvolání z jeho výměru rozhoduje státní úřad plánovací, jde-li o směrný nebo podrobný plán, nebo ministerstvo techniky, jde-li o zastavovací plán; pokud se odvolání týká oboru působnosti některého jiného ústředního úřadu, rozhodne příslušný úřad v dohodě s ním.

(5) Vláda vydá nařízením předpisy o vstupu na nemovitosti za účelem provádění plánovacích prací a o náhradě škody vzniklé těmito pracemi.

§ 16

Právní účinky plánu

Potvrzený plán je zásadně závazný pro stavební a jakoukoli jinou činnost, jíž se dotýká svým obsahem.

§ 17

Asanace

(1) Území, na němž vznikly působením přírodních vlivů nebo lidskou činností závady zdravotní anebo závady v útvaru nebo povrchu půdy (sesouvání svahu, zbahnění půdy, poddolování a j.), je třeba upravit ve shodě se směrným nebo podrobným plánem (asanace krajiny).

(2) Zastavěné území, v němž velká část staveb nevyhovuje s hlediska výstavby obce (na př. z důvodů zdravotních, stavebních nebo dopravních), je třeba postupně a soustavně přebudovat ve shodě se zastavovacím plánem; ojedinělé nevyhovující stavby lze odstranit, i když místní národní výbor ještě nemá zastavovací plán (asanace obcí).

(3) Národní výbory navrhují zařazení asanace krajiny i obcí do jednotného hospodářského plánu. Náklad spojený s asanací krajiny hradí stát, který může požadovat přiměřený příspěvek od osob, z jejichž činnosti závady vznikly nebo kterým z úpravy vzejde užitek. Náklad spojený s odstraněním staveb podle odstavce 2 hradí vlastník, pokud mu zůstane zachováno vlastnictví k pozemku nebo se mu dostane pozemku náhradního, jinak stát.

(4) U stavby již zřízené lze provést menší změny hranic zastavěného pozemku s příslušenstvím vůči nezastavěné části sousedního pozemku, je-li třeba této změny, aby se odstranily závažné stavební, zdravotní nebo hospodářské závady, jež se vyskytují při užívání této stavby.

§ 18

Stavební uzávěra

(1) V území, které je důležité s hlediska obrany státu nebo je používáno pro rekreaci nebo v němž jsou zvláštní poměry (na př. poddolování), v zastavěném území obce, pokud pro tato území dosud neplatí plán (ani upravovací plán podle § 19), a v území, pro něž se připravuje pořízení nebo změna plánu, lze vyhlášením stavební uzávěry zakázat nebo omezit stavební a jinou podobnou činnost, která by mohla znemožnit nebo ztížit uskutečnění příští nové úpravy.

(2) Stavební uzávěra se nevztahuje na stavby vojenské a jiné stavby důležité s hlediska obrany státu.

(3) Bližší úpravu, zejména dobu trvání stavební uzávěry, příslušnost a řízení, stanoví vláda nařízením.

§ 19

Upravovací plány

Upravovací plány (plány polohy, regulační plány a pod.) a náčrty, které byly potvrzeny podle ustanovení dosavadních předpisů, jakož i úpravy podle předpisů o stavební obnově, zůstávají v platnosti s dosavadními právními účinky, dokud nebudou změněny nebo nahrazeny novými územními plány anebo dokud krajský národní výbor je nezruší jako nevyhovující.

§ 20

Opatřování potřebných nemovitostí a práv

(1) Nemovitosti a práva, kterých je třeba k uskutečnění jednotného hospodářského plánu anebo podrobného nebo zastavovacího plánu, jakož i k provedení asanace, lze vyvlastnit, nedojde-li k dohodě. Vyvlastňovat nelze nemovitosti, které slouží k účelům obrany státu nebo potřebám vojenské správy, a po případě další, jež určí vláda nařízením.

(2) Vyvlastněním lze dosáhnout

a) přechodu vlastnického práva k nemovitostem,

b) zřízení služebnosti a jiných věcných práv na nemovitostech,

c) trpění opatření, která omezují výkon vlastnického práva nebo jiného práva na nemovitosti, anebo

d) postoupení, omezení nebo zrušení jiného věcného práva než vlastnického.

(3) Bylo-li vyvlastněním dosaženo přechodu vlastnického práva k nemovitostem, zanikají všechna práva třetích osob k nim, pokud výměr o vyvlastnění nestanoví jinak.

(4) Vyvlastnit lze ve prospěch státu, svazků lidové správy, státních, národních a komunálních podniků, podniků určených nebo zřízených k provozování zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství nebo lidových družstev; ve prospěch jiných osob lze vyvlastnit, jde-li o stavbu zařazenou do jednotného hospodářského plánu nebo jde-li o asanační úpravu podle § 17, odst. 4.

(5) Náhrada za vyvlastnění se určí se zřetelem na obecnou cenu zemědělské půdy, zvětšenou o hodnotu investic.

(6) O vyvlastnění i náhradě rozhoduje okresní národní výbor na návrh oprávněné osoby (odstavec 4). Není-li některý účastník spokojen s pravomocným rozhodnutím o náhradě, rozhodne na jeho návrh v nesporném řízení soud, v jehož obvodu je nemovitost. Návrh je podati do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí.

(7) Vláda upraví nařízením vyvlastňovací řízení, předběžné užívání nemovitostí, poskytování jistoty, způsob poskytování náhrady za vyvlastnění, za předběžné užívání nemovitostí a náhrady za zaniklá práva třetích osob, jakož i účinky, provedení a zrušení vyvlastňovacího výměru.

(8) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony potřebné pro vyvlastnění jsou osvobozeny od poplatků, dávek za úřední úkony ve věcech správních a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Osvobození se vztahuje také na převody nemovitostí dohodou, potvrdí-li okresní národní výbor, že u nabyvatele jsou splněny podmínky pro vyvlastnění k účelům uvedeným v odstavci 1.

§ 21

Podstatné změny ve využití pozemku

(1) Stavební nebo jinou činnost, kterou se podstatně mění využití pozemku, nutno předem hlásit krajskému národnímu výboru a lze ji vykonat jen s jeho souhlasem.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro činnost na pozemcích, pro něž platí plán (při stavební činnosti zastavovací plán), potvrzený podle tohoto zákona.

§ 22

Popisné mapy

(1) Pro každou obec se opatří popisné mapy pro polohové a výškové znázornění skutečného stavu obce, jež budou udržovány ve stálé shodě se skutečným stavem.

(2) Vláda blíže upraví nařízením zejména obsah a způsob vypracování popisných map, jakož i řízení o nich.

§ 23

Přípustnost reklamních a podobných zařízení

Reklamní a podobná zařízení lze umisťovat na místech veřejně přístupných nebo viditelných s takových míst jen za podmínek, které stanoví ministerstvo techniky vyhláškou v Úředním listě.

§ 24

Zvláštní ustanovení

(1) Pokud jde o plány, vykonává působnost místního národního výboru na území hlavního města Prahy ústřední národní výbor a působnost krajského národního výboru příslušný ministr.

(2) Pro řízení před místními národními výbory platí i na Slovensku přiměřeně předpisy o správním řízení.

§ 25

Trestní ustanovení

(1) Přestupku se dopouští, kdo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, pokud upravují přípustnost staveb a stavební nebo podobné činnosti nebo užívání staveb nebo přípustnost reklamních a podobných zařízení anebo zajišťují hospodárnost a účelnost ve stavebnictví, jakož i bezpečnost a dobrý vzhled staveb.

(2) Přestupku se dopouští zejména,

a) kdo jako stavebník nebo osoba odborně oprávněná provádí stavbu, u níž nebylo zjištěno předepsaným způsobem, že vyhovuje stanoveným požadavkům, nebo ji provádí odchylně od stavebního projektu závazného pro její provádění,

b) kdo jako stavebník se nepostará, aby stavbu prováděl podnik k tomu oprávněný, nebo kdo řídí nebo provádí stavbu, nejsa k tomu oprávněn,

c) kdo užívá nebo dá užívat stavby buď dříve, než stavební úřad zjistil, že jí lze nezávadně užívat, anebo v rozporu s účelem, který vyplývá ze stavebních projektů závazných pro její provedení,

d) kdo provádí stavební nebo jinou činnost, kterou se podstatně mění využití pozemku, bez potřebného souhlasu krajského národního výboru anebo

e) kdo užívá reklamních a podobných zařízení nebo je umisťuje v rozporu se stanovenými podmínkami.

(3) Přestupky uvedené v odstavcích 1 a 2 potrestá - nepůjde-li o čin soudně trestný - okresní národní výbor pokutou do 100 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců.

(4) Trestnost přestupku se promlčuje uplynutím jednoho roku po dni, kdy byla dokončena trestná činnost.

§ 26

Prováděcí předpisy

(1) Vláda může nařízením bližší úpravu jednotlivých ustanovení svěřit vyhlášce příslušného ústředního úřadu, jež se uveřejní v Úředním listě.

(2) Státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem techniky vydá vyhláškou v Úředním listě předpisy o přípravných plánovacích pracích, o podmínkách, za nichž lze upustit od směrného plánu a pořizovat přímo podrobný, po případě zastavovací plán, a o určování náhrady za vyvlastnění a za předběžné užívání nemovitostí.


§ 27

Přechodná ustanovení

Vláda může nařízením upravit přechod z ustanovení dosavadních předpisů do nové úpravy, jakož i rozhodování o věcech, o nichž nebylo v den počátku účinnosti tohoto zákona ještě pravomocně rozhodnuto; může také stanovit, kdy a za jakých podmínek zanikají povolení k rozdělení nebo přeměně pozemku na staveniště a stavební povolení, vydaná před účinností tohoto zákona.

§ 28

Poměr k dřívějším předpisům

(1) Platnosti, po případě použivatelnosti pozbývají všechny dosavadní předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, zejména:

1. zákon ze dne 10. dubna 1886, č. 40 čes. z. z., o stavebním řádě pro hlavní město Prahu, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (pražský stavební řád),

2. zákon ze dne 8. ledna 1889, č. 5 čes. z. z., o stavebním řádě pro Čechy, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (český stavební řád),

3. zákon ze dne 16. června 1894, č. 63 mor. z. z., o stavebním řádě pro zemské hlavní město Brno, hlavní město Olomouc, města Jihlavu a Znojmo a pro jejich místa předměstská, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (brněnský stavební řád),

4. zákon ze dne 16. června 1894, č. 64 mor. z. z., o stavebním řádě pro Moravu, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (moravský stavební řád),

5. zákon ze dne 2. června 1883, č. 26 slez. z. z., o stavebním řádě pro Slezsko, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

6. stavební statuty na Slovensku,

7. § 13, odst. 1 zákona ze dne 11. června 1901, č. 66 ř. z., o stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek,

8. § 20, odst. 3 zákona ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, a to pokud se týká vyvlastnění,

9. §§ 1 až 18 zákona ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb., o stavebním ruchu, ve znění předpisů je měnících,

10. § 69 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železničního zákona),

11. opatření Stálého výboru ze dne 27. října 1938, č. 261 Sb., o odstraňování stavebních a komunikačních závad v obcích,

12. vládní nařízení ze dne 16. června 1939, č. 185 Sb., o účelném zastavování obcí, i s prováděcím nařízením ze dne 21. listopadu 1940, č. 5 Sb. z roku 1941,

13. vládní nařízení ze dne 25. ledna 1940, č. 48 Sb., o zřízení plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí, s prováděcím nařízením ze dne 20. června 1940, č. 217 Sb., a s vládními nařízeními ze dne 29. února 1940, č. 98 Sb. a ze dne 1. dubna 1942, č. 112 Sb., kterými se působnost plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí rozšiřuje na další obce,

14. §§ 4 až 10 vládního nařízení ze dne 18. července 1940, č. 305 Sb., o některých opatřeních v oboru stavební policie,

15. vládní nařízení ze dne 26. června 1941, č. 288 Sb., o opatřování plánů polohy (upravovacích) obcí a o jeho finanční podpoře,

16. vládní nařízení ze dne 23. července 1941, č. 299 Sb., o přípravách prostorového plánování a zjištění a projednávání plánovacích akcí,

17. vládní nařízení ze dne 21. března 1942, č. 109 Sb., o změně stavebních řádů (1. stavební novela),

18. vládní nařízení ze dne 24. března 1942, č. 111 Sb., o stavebně policejní úpravě reklamních a informačních zařízení,

19. §§ 1 až 18, § 35, odst. 1, písm. a) až c), § 36, odst. 1 a § 38 nařízení sboru pověřenců z 22. října 1945, č. 128 Sb. n. SNR, o výstavbě měst a obcí na Slovensku,

20. §§ 3 až 20 a § 23 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1948, č. 296 Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu, a

21. zákon ze dne 11. května 1949, č. 146 Sb., o poplatkových a dávkových úlevách při postupu nemovitostí pro stavby v období pětiletého plánu.

(2) Nedotčena zůstávají zejména ustanovení zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah, ve znění podle § 195 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železniční zákon), zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, zákona ze dne 4. července 1934, č. 177 Sb., o plynárenských podnicích požívajících výhod, zákona ze dne 29. března 1935, č. 63 Sb., o vyvlastnění k účelům obrany státu, zákona ze dne 11. dubna 1935, č. 82 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, a zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, jakož i prováděcích nařízení k nim vydaných.

§ 29

Účinnost a provedení

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který určí vláda nařízením; provedou jej ministr-předseda státního úřadu plánovacího a ministr techniky v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Ing. Šlechta v. r

Přesunout nahoru