Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 139/1949 Sb.Vládní nařízení o organisaci lidové správy v okresech

Částka 43/1949
Platnost od 10.06.1949
Účinnost od 10.06.1949
Zrušeno k 17.05.1954 (23/1954 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

139.

Vládní nařízení

ze dne 7. června 1949

o organisaci lidové správy v okresech

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 43, odst. 1 zákona ze dne 21. prosince 1948, č. 280 Sb., o krajském zřízení:


§ 1

Počet členů

(1) Okresní národní výbor má v okresech do 35 000 obyvatel 24 členů, v okresech nad 35 000 obyvatel 30 členů.

(2) Počet obyvatel se zjišťuje podle posledního všeobecného sčítání lidu provedeného za účinnosti tohoto nařízení; než bude toto sčítání provedeno, zjišťuje se počet obyvatel podle jiného úředního zjištění. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo vnitra.

§ 2

Rozpouštění

(1) Ministr vnitra nebo krajský národní výbor jím zmocněný může okresní národní výbor rozpustiti. Může tak učiniti zejména, neplní-li okresní národní výbor své úkoly nebo ohrožuje-li jeho činnost řádný výkon veřejné správy. Není-li nebezpečí z prodlení, vyslechne ministr vnitra před rozpuštěním příslušný krajský národní výbor.

(2) Na přechodnou dobu, než se ujmou funkce orgány nově zvolené, učiní ministr vnitra nebo jím zmocněný krajský národní výbor potřebná opatření k zatímnímu vedení správy.

§ 3

Plenární zasedání

(1) Okresní národní výbor určuje na svých plenárních zasedáních směr činnosti a politiku okresního národního výboru. V mezích usnesení plenárního zasedání vykonávají lidovou správu výkonné složky, jimiž jsou rada, předseda a jeho náměstek (náměstkové), referenti a komise.

(2) Okresnímu národnímu výboru je vyhrazeno v plenárním zasedání

a) schvalovati v rámci jednotného hospodářského plánu a krajského plánu dlouhodobý program výstavby okresu a plán úkolů, jichž plánování přísluší okresnímu národnímu výboru,

b) usnášeti se na rozpočtu a projednávati účetní závěrku svého hospodaření,

c) vydávati na základě zákonných ustanovení obecné právní předpisy o ukládání dávek, poplatků, příspěvků a podobných plnění,

d) voliti ze svých členů předsedu, jeho náměstka (náměstky) a referenty, odvolávati je a zřizovati a zrušovati komise,

e) zřizovati a zrušovati komunální podniky a jejich představenstva a jmenovati a odvolávati členy těchto představenstev,

f) rozhodovati o věcech vyhrazených zvláštními předpisy rozhodnutí plenárního zasedání.

(3) Plenárnímu zasedání musejí býti předloženy k projednání

a) zásadní věci politické povahy, b) věci mimořádné hospodářské důležitosti.

(4) Plenární zasedání kontroluje činnost svých výkonných složek, zejména jak provádějí dlouhodobý program výstavby okresu a plány úkolů. Výkonné složky jsou proto povinny podávati plenárnímu zasedání zprávy o své činnosti. Plenární zasedání dává jim pro ni v rámci směrnic a pokynů vyšších orgánů všeobecné směrnice a zvláštní pokyny a podněty.

(5) Okresní národní výbor může v plenárním zasedání rozhodnouti o kterékoli záležitosti, která náleží do jeho oboru působnosti.

§ 4

Rada

(1) Členy rady jsou předseda, jeho náměstek (náměstkové) a referenti. Rada má v okresech do 35 000 obyvatel 8 členů, v okresech nad 35 000 obyvatel 11 členů.

(2) Rada řídí veškerou činnost okresního národního výboru. Přísluší jí správa všech záležitostí náležejících do působnosti okresního národního výboru, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání nebo předsedovi.

(3) Radě je vyhrazeno ve sboru

a) připravovati věci, o nichž má jednati plenární zasedání,

b) povolovati podle rozpočtu výdaje, které v jednotlivém případě přesahují částku 50 000 Kčs,

c) v oboru hospodaření s národním majetkem, jehož správa náleží okresnímu národnímu výboru, v mezích předpisů o tom vydaných stanoviti směrnice o správě majetku, usnášeti se na právních jednáních, jejichž předmětem je částka nad 50 000 Kčs nebo věc (právo), jejíž obecná hodnota přesahuje tuto částku,

d) až do nové zákonné úpravy právních poměrů zaměstnanců svazků lidové správy ve věcech zaměstnanců okresu upravovati jejich služební a platové věci a systemisovati služební místa, přijímati (ustanovovati) a propouštěti, jakož i jmenovati zaměstnance, s výjimkou pracovních sil pro ruční práce na hodinovou, denní nebo úkolovou mzdu,

e) ustanovovati a odvolávati správce komunálních podniků,

f) rozhodovati ve sporech o příslušnost mezi jednotlivými referenty a komisemi,

g) rozhodovati o věcech vyhrazených zvláštními předpisy rozhodnutí rady.

(4) I v případech, na něž se nevztahují ustanovení odstavce 3, rozhoduje rada ve sboru o majetkově-právních jednáních a o osobních věcech zaměstnanců, je-li třeba, aby její rozhodnutí bylo schváleno nadřízeným orgánem. V těchto věcech může však výjimečně pověřiti rozhodováním komisi nebo zmocniti k němu předsedu nebo jednotlivé referenty.

(5) Pokud nejde o některý z případů uvedených v odstavci 3 nebo 4, rozhoduje rada zásadně prostřednictvím referentů; může však výjimečně pověřiti komise, aby v rozsahu, který rada stanoví, rozhodovaly jejím jménem. Rada je oprávněna rozhodnouti ve sboru o kterékoliv záležitosti, o níž přísluší jinak rozhodovati referentům nebo komisím.

(6) Radě mají být předloženy k projednání věci, které mají zvláštní politický význam.

(7) Rada může v době, kdy okresní národní výbor nezasedá, zřizovati komise, je však povinna požádati nejbližší plenární zasedání o dodatečné schválení.

(8) Rada přezkoumává veškerá rozhodnutí, která vydal referent nebo jím zmocněný zaměstnanec nebo komise, bylo-li proti nim podáno odvolání. Dospěla-li rada k názoru, že by se odvolání, které není nepřípustné, mohlo vyhověti, může, pokud není zvláštním předpisem stanoveno jinak, vyhověti odvolacímu návrhu a vyříditi odvolání, netýká-li se rozhodnutí v odpor vzaté nikoho jiného než odvolatele. Odvolání, která nebyla takto vyřízena, musí býti předložena odvolací stolici, pokud není jinak stanoveno, do tří týdnů po jejich podání.

(9) Rada provádí usnesení plenárního zasedání, pokud provedením nebyla pověřena jiná jeho výkonná složka, projednává a sjednocuje plány práce referentů, kontroluje činnost referentů a jejich referátů a činnost komisí, projednává pravidelně zprávy o jejich činnosti a dává jim závazné pokyny.

§ 5

Předseda

(1) Předseda zastupuje okresní národní výbor a předsedá plenárním zasedáním a schůzím rady.

(2) V době, kdy rada nezasedá, může předseda činiti neodkladná opatření, k nimž by bylo jinak potřebí usnesení rady, je však povinen požádati v nejbližší schůzi rady o dodatečné schválení.

(3) Předseda může činiti neodkladná opatření také v oboru působnosti komisí, je však povinen uvědomiti o učiněných opatřeních radu i příslušnou komisi v jejich nejbližší schůzi.

(4) Neučiní-li referent včas opatření nutná k řádnému obstarávání prací svého referátu, učiní tato opatření na jeho místě předseda a oznámí to radě v její nejbližší schůzi.

(5) Předseda sjednocuje činnost jednotlivých referentů a bdí nad prováděním směrnic nadřízených orgánů a směrnic, na nichž se usneslo plenární zasedání.

(6) Má-li předseda za to, že usnesení plenárního zasedání nebo rady vybočuje z mezí jejich působnosti nebo že odporuje předpisům nebo že je v rozporu se směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů, je povinen zastaviti výkon tohoto usnesení a oznámiti to krajskému národnímu výboru; dokud o věci nerozhodne rada krajského národního výboru, nesmí býti usnesení vykonáno. Z týchž důvodů je předseda povinen zastaviti výkon rozhodnutí nebo opatření referenta nebo usnesení komise a oznámiti to radě okresního národního výboru, která pak rozhodne, zda a pokud zastavené rozhodnutí (opatření, usnesení) může býti vykonáno.

(7) Předseda je služebním představeným všech zaměstnanců okresního národního výboru, přiděluje je, po případě je překládá, a pověřuje je úřednickými funkcemi. Zaměstnanců, kteří jsou určeni (vyškoleni) pro zvláštní úkoly jednotlivých resortů (zaměstnanců pro odborné služby), lze použít k jiným úkolům jen se souhlasem příslušného ústředního úřadu.

(8) Předseda má v okresech do 35 000 obyvatel 1 náměstka, v okresech nad 35 000 obyvatel 2 náměstky.

(9) Předseda je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání i radě. Je povinen říditi se příkazy a pokyny předsedy krajského národního výboru a ministra vnitra.

§ 6

Referenti

(1) Referenti rozhodují a činí opatření jménem rady v rozsahu činnosti svých referátů ve věcech, které nejsou vyhrazeny radě nebo které nepříslušejí předsedovi nebo komisím; rozsah rozhodovací pravomoci referentů ve věcech uvedených v § 4, odst. 4 upraví rada.

(2) Referenti jsou bezprostředními služebními představenými zaměstnanců určených k obstarávání prací jejich referátu. Mohou se souhlasem rady zmocniti tyto zaměstnance, aby rozhodovali a činili opatření z jejich příkazu.

(3) Referenti jsou ze své funkce předsedy komisí zřízených v oboru jejich referátu.

(4) Je-li některý z referentů zaneprázdněn nebo nemůže-li přechodně vykonávati svou funkci z jiných důvodů, zastupuje ho jiný referent. Způsob vzájemného zastupování referentů upraví rada.

(5) Referent je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání i radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se všeobecnými příkazy a pokyny krajského národního výboru, zvláštními příkazy a pokyny věcně příslušného referenta krajského národního výboru a příkazy a pokyny věcně příslušných ústředních úřadů.

§ 7

Komise

(1) Komise mají zpravidla funkci poradní. Rada je však může podle § 4, odst. 4 a 5 pověřiti rozhodovací pravomocí. Zvláštní předpisy, podle nichž mají komise rozhodovací pravomoc, zůstávají nedotčeny.

(2) Všeobecné zásady pro složení komisí stanoví ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy o složení jednotlivých komisí mohou vydati věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 8

Podřízenost a dozor

(1) Okresní národní výbory jsou podřízeny krajskému národnímu výboru a vládě a v jednotlivých oborech své působnosti věcně příslušným referentům krajského národního výboru a věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům.

(2) Okresní národní výbory a jejich výkonné složky jsou za zachovávání zákonů a nařízení, jakož i směrnic a pokynů nadřízených orgánů, odpovědny předsedovi krajského národního výboru a ministru vnitra. Krajské národní výbory, zejména jejich předsedové a referenti, a ústřední úřady dohlížejí v oboru své působnosti na to, zda okresní národní výbory a jejich výkonné složky plní své povinnosti.

(3) Ústřední úřady vykonávají působnost plynoucí z jejich nadřízenosti vůči okresním národním výborům (§ 5, odst. 9, § 6, odst. 5 a § 8, odst. 1 a 2) mimo případy naléhavé potřeby prostřednictvím krajských národních výborů. Obracejí-li se na okresní národní výbor přímo, jsou povinny vyrozuměti zároveň o opatřeních případně učiněných příslušný krajský národní výbor.

§ 9

Jednací řády

(1) Plenární zasedání se konají nejméně čtyřikrát do roka a jsou zpravidla veřejná. Plenární zasedání musí býti svoláno, usnese-li se na tom rada nebo žádá-li o to alespoň čtvrtina členů, uvádějíc předmět jednání, nebo nařídí-li tak krajský národní výbor.

(2) Schůze rady a komisí se konají podle potřeby a jsou zpravidla neveřejné.

(3) Předsedající řídí schůze a pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh. Podjatí členové nesmějí býti schůzím přítomni.

(4) Plenární zasedání a sborové výkonné složky jsou schopny se usnášeti, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. Nesejdou-li se členové tak, aby byli schopni se usnášeti, svolá je předsedající znovu k projednání téhož pořadu. Takto znovu svolané plenární zasedání nebo sborové výkonné složky jsou schopny se usnášeti za přítomnosti nejméně třetiny členů.

(5) K platnosti usnesení se vyžaduje, aby se pro návrh vyslovilo více členů než proti němu. Při rovnosti hlasů se považuje návrh za přijatý, hlasoval-li pro něj předsedající. Jednací řády stanoví nejmenší počet kladných hlasů potřebných pro přijetí návrhu; mohou také pro některé druhy usnesení stanoviti vyšší většinu.

(6) Jednací řád pro plenární zasedání okresního národního výboru a jeho sborových výkonných složek vydá ministr vnitra nařízením.

§ 10

Vnitřní organisace

(1) Práce okresního národního výboru se obstarávají v referátech. U každého okresního národního výboru se zřizují tyto referáty:

1. referát pro všeobecné vnitřní věci,

2. plánovací referát,

3. bezpečnostní referát,

4. referát pro školství, osvětu a tělesnou výchovu,

5. referát práce a sociální péče,

6. zdravotní referát,

7. finanční referát,

8. hospodářský referát,

9. zemědělský referát,

10. referát pro vnitřní obchod a výživu,

11. technický referát.

(2) V čele každého referátu je referent. Předseda je referentem pro všeobecné vnitřní věci. Náměstek předsedy musí býti referentem; má-li předseda dva náměstky, musí jeden z těchto náměstků vésti plánovací referát. Týž referent může vésti i několik referátů. Na požádání referenta a se souhlasem krajského národního výboru může rada pověřiti některého člena okresního národního výboru, aby vypomáhal referentu pod jeho vedením při řízení prací.

(3) Pro rozsah činnosti referátů okresního národního výboru platí přiměřeně předpisy, jimiž se určuje rozsah činnosti referátů krajských národních výborů. Odchylky může stanoviti ministerstvo vnitra v dohodě s věcně příslušným ústředním úřadem. Vládní nařízení ze dne 22. února 1949, č. 36 Sb., o finančních referátech okresních národních výborů, zůstává nedotčeno.

(4) Všeobecné předpisy pro vnější styk i pro vnitřní úřadování vydá ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy pro vnitřní úřadování jednotlivých referátů s hlediska odborných potřeb mohou vydati věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 11

Okresní velitelství národní bezpečnosti

Pro obstarávání úkolů národní bezpečnosti zřizuje se v rámci bezpečnostního referátu okresního národního výboru okresní velitelství národní bezpečnosti. Ministerstvo vnitra přidělí tomuto velitelství potřebný počet zaměstnanců z příslušníků Sboru národní bezpečnosti a z osobního stavu zaměstnanců státní služby všeobecné správy vnitřní, přidělených bezpečnostním referátům národních výborů. Organisaci a činnost okresního velitelství národní bezpečnosti upraví ministerstvo vnitra. Přitom může stanoviti odchylky od § 6, odst. 1 a 2 a od ustanovení upravujících služební postavení přidělených zaměstnanců.

§ 12

Okresní tajemník

(1) Rada ustanoví z přidělených zaměstnanců okresního tajemníka. Potvrzuje ho předseda krajského národního výboru.

(2) Okresní tajemník pomáhá předsedovi při výkonu jeho působnosti, je jeho výkonným orgánem a zastupuje ho v jeho funkci služebního představeného zaměstnanců. Všichni zaměstnanci okresního národního výboru jsou podřízeni okresnímu tajemníku.

(3) Okresní tajemník je povinen zúčastniti se plenárních zasedání a schůzí rady; ve schůzích rady má poradní hlas.

§ 13

Osobní vybavení

Krajský národní výbor přiděluje okresním národním výborům po jejich slyšení a podle schválené normalisace potřebný počet zaměstnanců. Odborní zaměstnanci mohou býti výjimečně na přechodnou dobu přiděleni pro obvod několika okresních národních výborů určitému okresnímu národnímu výboru. Tento obvod určí krajský národní výbor.

§ 14

Společná správa

Okresní národní výbory se mohou sdružiti souhlasnými usneseními svých plenárních zasedání, které schválí krajský národní výbor, ke společnému obstarávání jednotlivých záležitostí lidové správy; mohou býti k témuž účelu také sdruženy rozhodnutím krajského národního výboru.


Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 15

Na přechodnou dobu, dokud nezačnou působiti okresní národní výbory vyšlé z voleb, jmenuje ministr vnitra nebo jím zmocněný krajský národní výbor na návrh okresního akčního výboru Národní fronty, podaný prostřednictvím krajského akčního výboru Národní fronty, členy a náhradníky okresních národních výborů.

§ 16

Ministerstvo financí přidělí v dohodě s ministerstvem vnitra krajským národním výborům pro okresní národní výbory v rámci schválené systemisace služebních míst z osobního stavu v oboru své působnosti potřebný počet zaměstnanců pro odborné finanční služby. Ministerstvo vnitra převezme v dohodě s ministerstvem financí do osobního stavu v oboru své působnosti potřebný počet ostatních zaměstnanců úřadů, jichž působnosti se ujaly podle vládního nařízení č. 36/1949 Sb. okresní národní výbory.

§ 17

Opatření provedená k přípravě reorganisace lidové správy v okresech před účinností tohoto nařízení platí za opatření učiněná podle tohoto nařízení, pokud jsou ve shodě s jeho ustanoveními.

§ 18

Zrušují se všechna ustanovení dosavadních předpisů, která odporují tomuto nařízení nebo která jim byla nahrazena. Nedotčena zůstávají ustanovení zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích, a předpisů podle něho vydaných.

§ 19

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Zápotocký, v. r.

Nosek, v. r

Přesunout nahoru