Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 59/1948 Sb.Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947

Částka 24/1948
Platnost od 15.04.1948
Účinnost od 20.04.1948
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

59.

Vládní vyhláška

ze dne 8. dubna 1948,

kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947.

Podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou, a podle článku VII zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, vyhlašuji:


Podle usnesení vlády republiky Československé ze dne 12. března 1948 a se souhlasem presidenta republiky uvádí se v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu verifikovaná podpisem Závěrečného aktu v Ženevě dne 30. října 1947 a to s účinností od 20. dubna 1948, t. j. třicátým dnem po podpisu Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost Všeobecné dohody o clech a obchodu československým zplnomocněncem, ve smyslu ustanovení zmíněného Protokolu.

Všeobecná dohoda byla sjednána v jazyku anglickém a francouzském a skládá se z rámcové části a dvaceti listin smluvních celních sazeb, označených I až XX. Původní texty v obou jazycích byly vydány ve čtyřech svazcích Spojenými národy a vyšly v Lake Success, New York. České překlady listin I až XX vydá Státní tiskárna v Praze.


V příloze této vládní vyhlášky se uveřejňuje v původním znění anglickém i francouzském a v českém překladu rámcová část Všeobecné dohody, Závěrečný akt a Protokol o uvedení v prozatímní účinnost Všeobecné dohody a dále v původním znění anglickém a v českém překladu listina X obsahující smluvní celní sazby sjednané pro dovoz do Československa.

Tato Všeobecná dohoda i ustanovení listiny X vstoupí dnem 20. dubna 1948 v prozatímní účinnost vůči všem státům, jež podepsaly shora zmíněný Závěrečný akt. Se zřetelem k platným dvoustranným obchodním smlouvám republiky Československé s jinými státy bude této Všeobecné dohody (včetně její listiny X) používáno i vůči těmto státům v rozsahu vyplývajícím ze vzájemné doložky nejvyšších výhod s tím kterým státem sjednané.


Gottwald v. r.


(Překlad)

Závěrečný akt

druhého zasedání Přípravného výboru konference Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti.

V souhlase s resolucí přijatou na prvním zasedání Přípravného výboru Konference Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti, ustanoveného Hospodářskou a sociální radou Spojených národů dne 18. února 1946,

vlády SOUSTÁTÍ AUSTRALSKÉHO, KRÁLOVSTVÍ BELGICKÉHO, SPOJENÝCH STÁTŮ BRAZILSKÝCH, BURMY, CEYLONU, REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, REPUBLIKY ČÍNSKÉ, REPUBLIKY FRANCOUZSKÉ, REPUBLIKY CHILE, INDIE, JIHOAFRICKÉ UNIE, KANADY, REPUBLIKY KUBY, LIBANONU, VELKOVÉVODSTVÍ LUCEMBURSKÉHO, KRÁLOVSTVÍ NIZOZEMSKÉHO, KRÁLOVSTVÍ NORSKÉHO, NOVÉHO ZÉLANDU, PAKISTANU, JIŽNÍ RHODESIE, SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITANIE A SEVERNÍHO IRSKA, SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH A SYRIE,

započaly prostřednictvím svých zástupců v Ženevě dne 10. dubna 1947 jednání směřující k podstatnému snížení cel a jiných překážek obchodu a k vyloučení preferencí na podkladě reciprocity a vzájemných výhod. Tato jednání se skončila dnes a měla za výsledek vypracování Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost, jichž texty jsou připojeny k tomuto Aktu. Tyto texty se stávají tímto Aktem autentickými.

Podpis tohoto Závěrečného aktu nebo Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost kteroukoli z uvedených vlád nijak neprejudikuje její volnosti v jednání na Konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti.

Tento Závěrečný akt včetně textu Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost uveřejní generální sekretář Spojených národů dne 18. listopadu 1947, bude-li Protokol o uvedení v prozatímní účinnost podepsán do 15. listopadu 1947 za všechny země v něm jmenované.

ČEMUŽ NA SVĚDOMÍ zástupci shora uvedených vlád podepsali tento Akt.

DÁNO v Ženevě v jediném exempláři v jazyku anglickém a francouzském, při čemž obě znění jsou autentická, dne třicátého října roku tisícího devítistého čtyřicátého sedmého.

Za soustátí Australské:

C. E. MORTON

Za království Belgické:

P. A. FORTHOMME

Za Spojené státy brazilské:

A. DE FERREIRA BRAGA

Za Burmu:

MAUNG NYUN

Za Kanadu:

L. D. WILGRESS

Za Ceylon:

J. COREA

Za republiku Chile:

A. FAIVOVICH

Za republiku Čínskou:

WUNSZ KING

Za republiku Kubu:

SERGIO I. CLARK

Za republiku Československou:

Z. AUGENTHALER

Za republiku Francouzskou:

PIERRE BARADUC

Za Indii:

S. RANGANATHAN

Za Libanon:

J. MIKAOUI

Za velkovévodství Lucemburské:

J. STURM

Za království Nizozemské:

A. B. SPEEKENBRINK

Za Nový Zéland:

J. P. D. JONNSEN

Za království Norské:

ERIK COLBAN

Za Pakistan:

H. I. RAHIMTOOLA

Za jižní Rhodesii:

K. M. GOODENOUGH

Za Syrii:

H. JABBARA

Za Jihoafrickou Unii:

W. G. W. PARMINTER

Za Spojené království Velké Britanie a Severního Irska:

T. M. SNOW

Za Spojené státy americké:

WINTHROP BROWN

(Překlad)

Všeobecná dohoda o clech a obchodu

Vlády soustátí Australského, království Belgického, Spojených států brazilských, Burmy, Ceylonu, republiky Československé, republiky Čínské, republiky Francouzské, republiky Chile, Indie, Jihoafrické unie, Kanady, republiky Kuby, Libanonu, velkovévodství Lucemburského, království Nizozemského, království Norského, Nového Zélendu, Pakistanu, Jižní Rhodesie, Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska, Spojených států amerických a Syrie,

uznávajíce, že jejich vztahy v oblasti obchodní a hospodářské mají směřovati k zvyšování životní úrovně, k zajištění plné zaměstnanosti a rozsáhlého a stále vzrůstajícího reálného důchodu a účinné poptávky, k rozvinutí plného užívání světových zdrojů a k rozšíření výroby a výměny zboží,

ve snaze přispěti k uskutečnění těchto cílů uzavřením recipročních a vzájemně výhodných dohod, které směřují k podstatnému snížení cel a jiných překážek obchodu a k odstranění diskriminace v mezinárodním obchodě,

dohodly se prostřednictvím svých zástupců takto:

ČÁST I

Článek I.

Všeobecná doložka nejvyšších výhod

1. Pokud jde o cla a jakékoliv dávky, ukládané při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem nebo ukládané při mezinárodních převodech platů za dovoz a vývoz, dále pokud jde o způsob vybírání takových cel a dávek, pokud jde o pravidla a formality souvisící s dovozem a vývozem a pokud jde o všechny věci, o kterých se zmiňují v odstavci 2 a 4 článku III, jakákoli výhoda, přednost, výsada či osvobození, poskytnuté kteroukoli smluvní stranou jakémukoli výrobku pocházejícímu z kterékoli země nebo tam určenému, budou ihned a bezpodmínečně poskytnuty stejnému výrobku pocházejícímu z území všech ostatních smluvních stran nebo tam určenému.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nebudou vyžadovati, aby byly odstraněny preference v oboru dovozních cel anebo dávek, jestliže nepřesahují meze, stanovené v odstavci 4 tohoto článku a jestliže jde o:

(a) preference, které jsou v platnosti výlučně mezi dvěma nebo více územími uvedenými v příloze A, za podmínek tam stanovených;

(b) preference, které jsou v platnosti výlučně mezi dvěma nebo více územími, která byla dne l. července 1939 spojena společnou suverenitou anebo vztahy ochrany nebo suzerenity a jsou uvedena v přílohách B, C a D, za podmínek tam stanovených;

(c) preference, které jsou v platnosti výlučně mezi Spojenými státy americkými a republikou Kubou;

(d) preference, které jsou v platnosti výlučně mezi sousedními zeměmi uvedenými v přílohách E a F.

3. Ustanovení odstavce 1 nebude se vztahovati na preference mezi zeměmi, které dříve tvořily část Otomanské říše a byly od ní odděleny dne 24. července 1923, za předpokladu, že tyto preference budou schváleny ve smyslu ustanovení pododstavce 5 a) článku XXV, kterážto ustanovení budou v tomto případě uplatněna s přihlédnutím k odstavci 1 článku XXIX.

4. Jestliže příslušná listina, která tvoří přílohu k této Dohodě, nestanoví výslovně maximální preferenční rozpětí, nebude preferenční rozpětí u jakéhokoli výrobku, pro který je preference dovolena podle odstavce 2 tohoto článku, přesahovati

(a) u cel nebo dávek z jakéhokoli výrobku, uvedeného v příslušné listině, rozdíl mezi sazbou pro státy požívající doložky nejvyšších výhod a sazbou preferenční; jestliže není stanovena žádná preferenční sazba, bude jako preferenční sazba s hlediska tohoto odstavce brána sazba platná dne 10. dubna 1947 a jestliže není stanovena žádná sazba pro státy požívající doložky nejvyšších výhod, nebude rozpětí převyšovati rozdíl mezi sazbami platnými pro státy požívající doložky nejvyšších výhod a preferenčními sazbami dne 10. dubna 1947;

(b) u cel nebo dávek z jakéhokoli výrobku, který není uveden v příslušné listině, rozdíl mezi sazbami platnými pro státy požívající doložky nejvyšších výhod a preferenčními sazbami dne 10. dubna 1947.

Jde-li o smluvní strany uvedené v příloze G, bude u nich datum 10. dubna 1947, o kterém se zmiňují odstavce (a) a (b) tohoto odstavce, nahrazeno příslušnými daty uvedenými v oné příloze.

Článek II

Listiny celních ústupků

1.

(a) Každá smluvní strana poskytne obchodu ostatních smluvních stran nakládání, jež nebude méně příznivé, než jak je stanoveno v příslušné části příslušné listiny, připojené k této Dohodě.

(b) Výrobky uvedené v I. části listiny, týkající se kterékoliv smluvní strany, které jsou výrobky území ostatních smluvních stran, jestliže vyhovují podmínkám a vlastnostem stanoveným v této listině, nebudou při dovozu do území, na které se listina vztahuje, podrobeny vyššímu clu ve vlastním slova smyslu, než clu stanovenému v této listině. Rovněž nebudou takovéto výrobky podrobeny jiným dávkám a poplatkům jakéhokoli druhu, vybíraným z dovozu nebo v souvislosti s ním, jež by byly vyšší než ony, které byly na tyto výrobky uvaleny v den podpisu této Dohody, nebo jež by byly vyšší než ony, které budou jakožto přímý a závazný důsledek zákonodárství platného na území dovozní země v tento den snad později uvaleny.

(c) Výrobky uvedené v II. části listiny, týkající se té které smluvní strany, jež jsou výrobky území oprávněných podle článku I požívati preferenčního nakládání při dovozu do území, na které se listina vztahuje, nebudou při dovozu do takového území, jestliže vyhovují podmínkám a vlastnostem stanoveným v této listině, podrobeny clům ve vlastním slova smyslu vyšším, než jsou cla stanovená v II. části dotyčné listiny. Rovněž nebudou takovéto výrobky podrobeny jiným dávkám a poplatkům jakéhokoli druhu, vybíraným z dovozu nebo v souvislosti s ním, jež by byly vyšší než ony, které byly na tyto výrobky uvaleny v den podpisu této Dohody, nebo jež by byly vyšší než ony, které budou jakožto přímý a závazný důsledek zákonodárství platného na území dovozní země v tento den snad později uvaleny. Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvním stranám v tom, aby podržely předpisy platné v den podpisu této Dohody, jež upravují podmínky, na nichž smějí výrobky požívati preferenčního nakládání.

2. Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvním stranám v tom, aby vybíraly kdykoliv při dovozu jakéhokoli výrobku

(a) dávku, rovnající se vnitřní dani ukládané v souhlase s ustanoveními odstavce 2 článku III na stejný domácí výrobek nebo na zboží, z kterého byl dovážený výrobek úplně nebo částečně zhotoven anebo vyroben;

(b) protidumpingové nebo vyrovnávací clo ukládané v souhlase s ustanoveními článku VI;

(c) poplatky anebo jiné dávky, které jsou úměrné nákladům na poskytnuté služby.

3. Žádná smluvní strana nezmění svůj způsob zjišťování celní hodnoty zboží ani způsob přepočítávání cizích měn tak, aby tím znehodnotila kteroukoli z celních slev stanovených v příslušné listině, které tvoří přílohu k této Dohodě.

4. Jestliže některá smluvní strana zřídí, udržuje nebo dovolí zříditi formálně anebo fakticky dovozní monopol jakéhokoli výrobku, uvedeného v příslušné listině, která tvoří přílohu k této Dohodě, nebudou účinky tohoto monopolu takového rázu, aby poskytovaly ochranu v průměru vyšší, než jaká je stanovena v příslušné listině, pokud tato listina nestanoví jinak nebo pokud nebylo jinak dohodnuto stranami, které původně celní slevy ujednaly. Ustanovení tohoto odstavce neomezují smluvní strany, aby poskytovaly jakýkoliv druh pomoci domácím výrobcům, která je dovolena podle jiných ustanovení této Dohody.

5. Jestliže některá smluvní strana dospěje k názoru, že druhá smluvní strana nenakládá s některým výrobkem tak, jak bylo podle názoru první smluvní strany zamýšleno ujednáním ústupku, stanoveného v příslušné listině, která tvoří přílohu k této Dohodě, zakročí ve věci přímo u druhé smluvní strany. Jestliže tato smluvní strana uzná, že nakládání, kterého se první smluvní strana dožaduje, je totožné s nakládáním, jež bylo zamýšleno, ale prohlásí, že je nemůže poskytovati, protože soud anebo jiný příslušný úřad rozhodl, že dotyčný výrobek nemůže býti podle celních předpisů této smluvní strany zařaděn tak, aby se na něj vztahovalo nakládání zamýšlené touto Dohodou, zahájí obě smluvní strany spolu s kterýmikoli jinými smluvními stranami majícími podstatný zájem bezodkladně nové jednání za účelem kompensačního urovnání věci.

6.

(a) Specifická cla a dávky uvedené v listinách vztahujících se na ony smluvní strany, které jsou členy Mezinárodního měnového fondu, a preferenční rozpětí specifických cel a dávek, které tyto smluvní strany udržují, jsou vyjádřeny v příslušné měně těchto stran při paritní hodnotě, jak ji Fond přijal anebo zatímně uznal ke dni data této Dohody. V případě, že tato parita se sníží v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu o víc než dvacet %, mohou býti tato specifická cla, dávky a preferenční rozpětí upraveny tak, aby odpovídaly takovému snížení, za předpokladu, že smluvní strany (t. j. smluvní strany jednající společně podle ustanovení článku XXV) shodně zjistí, že taková úprava nesníží hodnotu celních slev stanovených v příslušné listině nebo na jiném místě této Dohody, při čemž je třeba vzíti v úvahu všechny okolnosti, které mohou ovlivniti potřebu anebo nutnost takové úpravy.

(b) Těchto ustanovení bude použito obdobně na smluvní stranu, která není členem Fondu, a to ode dne, kdy se stane jeho členem, nebo kdy uzavře zvláštní měnovou dohodu podle ustanovení článku XV.

7. Listiny připojené k této Dohodě jsou nedílnou součástí části I této Dohody.

ČÁST II

Článek III

Stejné nakládání v oboru vnitřních daní a úprav

1. Smluvní strany uznávají, že vnitřní daně a ostatní vnitřní dávky jakož i zákony, úpravy a předpisy týkající se prodeje, nabízení na prodej, nákupu, dopravy, distribuce anebo používání výrobků a vnitřní kvantitativní úpravy, předpisující míchání, zpracování anebo používání výrobků v určitém množství anebo v určitém poměru, nemají být uplatňovány na dovážené či domácí výrobky způsobem, jímž by se poskytovala ochrana domácí výrobě.

2. Výrobky území kterékoli smluvní strany dovážené na území kterékoli jiné smluvní strany nebudou podrobeny, ať přímo či nepřímo, vnitřním daním ani jiným vnitřním dávkám jakéhokoli druhu vyšším než ony, jimž podléhají přímo nebo nepřímo stejné výrobky domácí. Kromě toho neuloží žádná smluvní strana žádným jiným způsobem vnitřní daně nebo jiné vnitřní dávky na dovážené nebo domácí výrobky způsobem odporujícím zásadám stanoveným v odstavci 1.

3. Pokud se týče kterékoli existující vnitřní daně, která je v rozporu s ustanoveními odstavce 2, která však je výslovně povolena v obchodní dohodě platné od 10. dubna 1947, v níž dovozní clo na zdaněný výrobek je vázáno proti zvýšení, smluvní strana, jež daň ukládá, nemusí užívati na tuto daň ustanovení odstavce 2 do té doby, dokud nebude vyvázána ze závazků plynoucích z takové dohody tak, aby jí bylo umožněno zvýšiti dovozní clo v rozsahu potřebném k vyrovnání odstraněné ochranné části daně.

4. Výrobkům území kterékoli smluvní strany dovezeným na území kterékoli jiné smluvní strany budou se poskytovati výhody ne menší než výrobkům domácího původu, a to pokud jde o všechny zákony, úpravy a předpisy týkající se jejich prodeje, nabízení na prodej, nákupu, dopravy, distribuce anebo používání na vnitřním trhu. Ustanovení tohoto odstavce nebudou brániti používání vnitřních diferenčních dopravních sazeb, založených výlučně na hospodárném využitkování dopravních prostředků a nikoli na původu výrobků.

5. Žádná smluvní strana nezavede ani nebude udržovati žádný vnitřní kvantitativní předpis, vztahující se na míchání, zpracování anebo používání výrobků v určitém množství anebo v určitém poměru, který by vyžadoval ať přímo či nepřímo, aby jakékoli určité množství nebo poměr kteréhokoli výrobku, podléhajícího onomu předpisu bylo dodáváno z domácích pramenů. Kromě toho žádná smluvní strana nebude ani jinak uplatňovati vnitřní kvantitativní předpisy způsobem odporujícím zásadám stanoveným v odstavci 1.

6. Ustanovení odstavce 5 nebudou se vztahovati na žádný vnitřní kvantitativní předpis, platný na území kterékoli smluvní strany dne 1. července 1939, 10. dubna 1947 anebo 24. března 1948 podle volby dotyčné smluvní strany, a to za předpokladu, že jakýkoli takový předpis, který odporuje ustanovením odstavce 5, nebude pozměněn na úkor dovozu a bude pokládán za clo pro účely jednání.

7. Žádný vnitřní kvantitativní předpis, vztahující se na míchání, zpracování nebo používání výrobků v určitém množství nebo v určitém poměru, nebude uplatňován způsobem, jímž by se takové množství nebo poměr určil mezi zdroje zahraničních dodávek.

8.

a) Ustanovení tohoto článku nebudou se vztahovati na zákony, úpravy a předpisy upravující opatřování výrobků veřejnou rukou nebo na její účet, jež jsou určeny pro vládní účely a nikoli k dalšímu obchodnímu prodeji ani k použití na výrobu zboží k obchodnímu prodeji.

b) Ustanovení tohoto článku nezakazuje, aby byly vypláceny podpory výhradně domácím výrobcům, počítajíc v to podpory domácím výrobcům z výnosu vnitřních daní a dávek, jež jsou předpisovány v souhlase s ustanoveními tohoto článku, a podpory poskytované ve formě vládních nákupů domácích výrobků.

9. Smluvní strany uznávají, že kontrola vnitřních maximálních cen, i když je v souhlase s ostatními opatřeními tohoto článku, může poškoditi zájmy smluvních stran, které dodávají dovážené výrobky. Z toho důvodu smluvní strany uplatňující taková opatření vezmou v úvahu zájmy vyvážejících smluvních stran, aby co možná v nejvyšší míře vyloučily tyto škodlivé vlivy.

10. Ustanovení tohoto článku nezakazuje žádné smluvní straně, aby zavedla nebo udržovala vnitřní kvantitativní úpravy týkající se osvětlených kinematografických filmů, pokud tyto úpravy vyhovují požadavkům článku IV.

Článek IV

Zvláštní ustanovení o kinematografických filmech

Jestliže některá smluvní strana zavede anebo udržuje vnitřní kvantitativní úpravy týkající se osvětlených kinematografických filmů, tyto úpravy budou míti formu promítacích kontingentů odpovídajících těmto požadavkům:

(a) promítací kontingenty mohou vyžadovati promítání kinematografických filmů domácího původu během určité minimální části celkové promítací doby skutečně použité v určité periodě ne kratší jednoho roku při obchodním předvádění všech filmů jakéhokoliv původu. Tyto kontingenty budou stanoveny na základě promítací doby pro biograf ročně anebo na základě jejího ekvivalentu.

(b) S výjimkou promítací doby, vyhražené v promítacím kontingentě filmům domácího původu, nebude žádná promítací doba, ani taková, která by byla administrativním opatřením uvolněna z promítací doby vyhražené filmům domácího původu, formálně ani fakticky přidělována žádným zdrojům dodávek.

(c) Přes ustanovení pododstavce (b) tohoto článku může kterákoliv smluvní strana udržovati promítací kontingenty odpovídající požadavkům pododstavce (a) tohoto článku, které vyhražují minimální část promítací doby filmům jiného původu než smluvní strany určující takové promítací kontingenty za předpokladu, že taková minimální část promítací doby nebude zvýšena nad stav ke dni 10. dubna 1947.

(d) Promítací kontingenty budou předmětem jednání o jejich omezení, uvolnění anebo odstranění.

Článek V

Svoboda průvozu

1. Zboží (včetně zavazadel) jakož i plavidla a jiné dopravní prostředky se považují za provážené územím smluvní strany, když jejich doprava tímto územím, ať s překládáním či bez něho, ať s uskladněním či bez něho, ať s vyložením a znovunaložením či bez nich nebo ať byl změněn způsob dopravy či nikoli, jest jen úsekem celé cesty, začínající a končící vně hranic smluvní strany, jejímž územím jest tato doprava uskutečňována. Doprava tohoto druhu nazývá se v tomto článku „průvozní doprava“.

2. Zajišťuje se svoboda průvozu pro průvozní dopravu do území jiné smluvní strany anebo z něho územím každé smluvní strany po cestách nejvhodnějších pro mezinárodní průvoz. Nebude se činiti rozdíl podle vlajky plavidel, místa původu, odeslání, vstupu, výstupu anebo určení zboží ani podle vlastnictví zboží, plavidel anebo jiných dopravních prostředků.

3. Každá smluvní strana může požadovati, aby o průvozní dopravě přes její území byla učiněna prohláška příslušnému celnímu úřadu, avšak - s výjimkou případu, že by nebyly zachovány platné celní zákony a nařízení, - nebude taková doprava, přicházející z území jiných smluvních stran anebo do něho směřující, podrobena zbytečným zdržováním ani omezením a bude osvobozena od cel i všech průvozních daní nebo jiných dávek ukládaných v souvislosti s průvozem, s výjimkou dopravních poplatků nebo poplatků úměrných správním nákladům způsobeným průvozem nebo úměrných nákladům na poskytnuté služby.

4. Všechny poplatky a nařízení smluvních stran, vztahující se na průvozní dopravu do území ostatních smluvních stran nebo z něho, budou přiměřené se zřetelem k dopravním podmínkám.

5. Každá smluvní strana bude s průvozní dopravou do území kterékoli jiné smluvní strany nebo z něho nakládati v oboru všech poplatků, nařízení a formalit spojených s průvozem neméně příznivě než s průvozní dopravou do kterékoli třetí země anebo z ní.

6. Každá smluvní strana bude nakládati s výrobky, které byly provezeny územím jiné smluvní strany, neméně příznivě, než kdyby byly bývaly dopraveny z místa původu na místo určení, aniž by byly prošly územím této jiné smluvní strany. Každá smluvní strana může však setrvati na svých požadavcích přímé dopravy, platných v den podpisu této Dohody, pokud jde o jakékoli zboží, u něhož přímá doprava je podmínkou pro projednání podle preferenčních celních sazeb anebo má vliv na způsob zjišťování hodnoty, předepsaný touto smluvní stranou k účelům výměry cla.

7. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na letadla v průvozní dopravě, ale vztahují se na letecký průvoz zboží (včetně zavazadel).

Článek VI

Protidumpingová a vyrovnávací cla

1. Smluvní strany uznávají, že dumping, s jehož pomocí zboží jedné země je uváděno na trh druhé země za cenu nižší, než je jeho normální hodnota, je zavržení hodný, působí-li nebo hrozí-li způsobiti podstatnou újmu výrobě existující na území smluvní strany, anebo zdržuje-li citelně vybudování výroby. Pro účely tohoto článku výrobek, dovážený z jedné země do druhé, se má považovati za uváděný na trh dovozní země za cenu nižší, než je jeho normální hodnota v případech, že jeho cena

a) je nižší než porovnatelná cena stejného výrobku, požadovaná za normálních obchodních podmínek při spotřebě ve vývozní zemi, nebo

b) jestliže není takové domácí ceny, je nižší než buď

i) nejvyšší porovnatelná cena stejného výrobku při jeho vývozu do některé třetí země za normálních obchodních podmínek, nebo

ii) výrobní náklady tohoto výrobku v zemi původu, zvýšené o přiměřenou přirážku za prodejní výlohy a zisk.

V jednotlivých případech je třeba patřičně přihlédnouti k rozdílu v podmínkách a způsobu prodeje, k rozdílům ve zdanění a k jiným rozdílům ovlivňujícím porovnatelnost cen.

2. Za účelem vyrovnání nebo zabránění dumpingu smluvní strana může uvaliti na kterýkoli výrobek, jenž je předmětem dumpingu, protidumpingové clo nepřevyšující dumpingové rozpětí u dotyčného zboží. Pro účely tohoto článku se považuje za dumpingové rozpětí cenový rozdíl stanovený podle ustanovení odstavce 1.

3. Žádné vyrovnávací clo z jakéhokoli výrobku území kterékoli smluvní strany, dováženého na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude vybíráno vyšší částkou, než jest odhadnutá prémie nebo podpora, o níž bylo zjištěno, že byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz takového výrobku v zemi původu nebo vývozu, včetně jakékoli zvláštní podpory poskytnuté na dopravu tohoto zboží. Výrazem „vyrovnávací clo“ se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání jakékoli prémie anebo podpory, jež byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz jakéhokoli zboží.

4. Žádný výrobek území kterékoli smluvní strany, dovážený na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude podroben protidumpingovému anebo vyrovnávacímu clu proto, že byl osvobozen od daní anebo dávek, ukládaných na stejný výrobek určený k spotřebě v zemi původu anebo vývozu, anebo proto, že takové daně anebo dávky byly vráceny.

5. Žádný výrobek území kterékoli smluvní strany, dovážený na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude podroben současně protidumpingovému i vyrovnávacímu clu, aby bylo čeleno stejnému případu dumpingu anebo vývozní podpory.

6. Žádná smluvní strana neuloží protidumpingové nebo vyrovnávací clo na dovoz jakéhokoli výrobku z území kterékoli jiné smluvní strany, leč by zjistila, že účinek dumpingu nebo podpory v daném případě je takový, že působí nebo hrozí způsobiti podstatnou újmu existující domácí výrobě, anebo že citelně zdržuje její vybudování. SMLUVNÍ STRANY mohou upustiti od podmínek stanovených v tomto odstavci a povoliti některé smluvní straně, aby ukládala protidumpingové anebo vyrovnávací clo na dovoz jakéhokoli výrobku k vyrovnání dumpingu anebo podpory, které působí anebo hrozí způsobiti podstatnou újmu výrobě na území jiné smluvní strany, vyvážející dotyčný výrobek na území dovážející smluvní strany.

7. Systém, který má stabilisovati domácí ceny základního výrobku nebo zajistiti výnos plynoucí domácím výrobcům z takového výrobku nezávisle na pohybu vývozních cen a který občas umožňuje vývozní prodej takového výrobku za cenu nižší, než je porovnatelná cena požadovaná za stejný výrobek od kupujících na domácím trhu, nebude považován za systém, který by působil podstatnou újmu ve smyslu odstavce 6, jestliže se zjistí konsultací mezi smluvními stranami, majícími podstatný zájem na dotčeném výrobku, že

a) v důsledku tohoto systému byl výrobek prodáván pro vývoz též za cenu vyšší, než je porovnatelná cena požadovaná za stejný výrobek od kupujících na domácím trhu, a

b) v důsledku účinné úpravy výroby anebo z jiného důvodu funguje tento systém tak, že nepodněcuje vývoz nenáležitým způsobem, nebo že jinak vážně neškodí zájmům ostatních smluvních stran.

Článek VII

Zjišťování hodnoty k celním účelům

1. Smluvní strany uznávají platnost všeobecných zásad pro zjišťování hodnoty, jak jsou stanoveny v následujících odstavcích tohoto článku, a zavazují se, že je uvedou co nejdříve v účinnost u všech výrobků podléhajících clu nebo jiným dávkám nebo omezením dovozu a vývozu, založeným na hodnotě anebo podle ní jakkoli upraveným. Kromě toho na žádost jiné smluvní strany přezkoumají ve smyslu těchto zásad provádění kteréhokoli svého zákona nebo nařízení týkajícího se zjišťování hodnoty k celním účelům, smluvní strany mohou žádati od smluvních stran zprávy o tom, jaká opatření učinily, aby provedly ustanovení tohoto článku.

2.

(a) Celní hodnota dovezeného zboží má býti založena na skutečné hodnotě dovezeného zboží, z něhož se clo vyměřuje, nebo na skutečné hodnotě stejného zboží a nemá býti založena na hodnotě zboží domácího původu nebo na libovolných či fiktivních hodnotách.

(b) „Skutečnou hodnotou“ má býti cena, za kterou se v době a na místě určeném předpisy dovážející země a v rámci normálního způsobu obchodu takové nebo stejné zboží prodává nebo nabízí ku prodeji za podmínek neomezené soutěže. Pokud se v konkrétním případě cena takového nebo stejného zboží řídí jeho množstvím, má se cena v úvahu přicházející týkati - podle volby dovozní země učiněné jednou pro vždy - buď

(i) porovnatelných množství, anebo

(ii) množství, jež nejsou nepříznivější pro dovozce, než kdyby se vzalo za základ největší množství tohoto zboží, jaké bylo vskutku prodáno v obchodě mezi vývozní a dovozní zemí

(c) Nedá-li se skutečná hodnota zjistiti podle odstavce (b) tohoto odstavce, má býti celní hodnota založena na nejbližším zjistitelném ekvivalentu takové hodnoty.

3. Celní hodnota jakéhokoli dováženého výrobku nemá zahrnovati částku jakékoli vnitřní daně, platné v zemi původu nebo v zemi vývozní, od níž byl dovezený výrobek osvobozen anebo která byla nebo bude vrácena.

4.

(a) Musí-li některá smluvní strana k účelům odstavce 2 tohoto článku převésti cenu, vyjádřenou v měně jiné země, na měnu vlastní, bude přepočítací kurs, jehož bude použito, založen na paritách dotčených měn, jak byly stanoveny články dohody o Mezinárodním měnovém fondu anebo zvláštními platebními dohodami uzavřenými podle článku XV této Dohody, pokud tento odstavec nestanoví jinak.

(b) Nebyla-li taková parita stanovena, bude přepočítací kurs odpovídati skutečné běžné hodnotě takové měny v obchodních stycích.

(c) Smluvní strany určí v dohodě s Mezinárodním měnovým fondem pravidla, podle kterých mají smluvní strany přepočítávati kteroukoli cizí měnu, pro kterou se v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu udržuje několikerý přepočítací kurs. Takových pravidel může použíti kterákoli smluvní strana na takovéto cizí měny k účelům odstavce 2 tohoto článku jako alternativy na místě použití paritních hodnot. Dokud Smluvní strany neurčí takových pravidel, může každá smluvní strana použíti na kteroukoli takovouto cizí měnu k účelům odstavce 2 tohoto článku přepočítacích pravidel, která mají skutečně vyjádřiti hodnotu této cizí měny v obchodních stycích.

(d) Žádné ustanovení tohoto odstavce nesmí býti vykládáno tak, jakoby vyžadovalo, aby kterákoli smluvní strana změnila způsob přepočítávání měn k celním účelům, jehož používá na svém území v den podpisu této Dohody, jestliže by taková změna způsobila všeobecně zvýšení částek, které mají býti na cle placeny.

5. Základy a způsoby určování hodnoty výrobků podrobených clu a jiným dávkám neb omezením, založeným na hodnotě nebo podle ní jakkoli upraveným, mají býti stálé a mají býti uveřejněny tak, aby obchodníci mohli odhadnouti celní hodnotu s dostatečnou přibližností.

Článek VIII

Formality při dovozu a vývozu

1. Smluvní strany uznávají, že poplatky a dávky, jiné než cla, ukládané úřady při dovozu nebo vývozu anebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem, mají býti omezeny na částku odpovídající přibližným nákladům na poskytnuté služby a nemají býti nepřímou ochranou domácím výrobkům anebo zdaněním dovozu či vývozu k fiskálním účelům. Smluvní strany také uznávají, že je třeba snížiti počet a rozmanitost těchto poplatků a dávek, zatížení dovozu a vývozu složitými formalitami a že je třeba zmírniti a zjednodušiti požadavky týkajíce se listinných dokladů při dovozu a vývozu.

2. Smluvní strany učiní co nejdříve opatření podle zásad a cílů odstavce 1 tohoto článku. Kromě toho na žádost kterékoli jiné smluvní strany přezkoumají s hlediska těchto zásad provádění kteréhokoli svého zákona nebo nařízení.

3. Žádná smluvní strana nebude ukládati přísné tresty pro menší porušení celních předpisů nebo celního řízení. Zvláště nebude ukládati trestů těžších než takových, které jsou nutné jako pouhá výstraha, jde-li o opomenutí neb omyl v dokladech předkládaných celním úřadům, který je snadno napravitelný a stal se zřejmě bez podvodného úmyslu nebo hrubé nedbalosti.

4. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovati na poplatky, dávky, formality a požadavky ukládané úřady v souvislosti s dovozem anebo vývozem včetně těch, které se týkají

(a) konsulárních úkonů, jako jsou konsulární účty nebo osvědčení;

(b) kvantitativních omezení;

(c) povolovacího řízení;

(d) devisové kontroly;

(e) statistické služby;

(f) dokladů, jež mají býti předloženy, listinného prokazování a vydávání osvědčení;

(g) rozborů a prohlídek;

(h) karantény, zdravotních opatření a desinfekce.

Článek IX

Označení původu

1. Každá smluvní strana bude nakládati s výrobky území jiných smluvních stran ve věci povinného označování původu neméně příznivě než se stejnými výrobky kterékoli třetí země.

2. Kdykoli to bude administrativně proveditelné, smluvní strany mají dovoliti, aby požadovaná označení původu byla připojována v době dovozu.

3. Zákony a nařízení smluvních stran, týkající se označování dovážených výrobků, mají býti takové, aby se jim mohlo vyhověti, aniž by se výrobky poškodily, nebo aniž by se podstatně snížila jejich hodnota nebo nepřiměřeně zvýšila jejich pořizovací cena.

4. Zásadně nemají smluvní strany ukládati zvláštních dávek ani pokut proto, že před dovozem nebylo vyhověno požadavkům označení, pokud nebylo dodatečné označení náležitě odkládáno, nebo pokud nebylo připojeno označení způsobilé uvésti v omyl anebo pokud nebylo předepsané označení úmyslně opomenuto.

5. Smluvní strany budou vzájemně spolupracovati, aby zabránily používání obchodních označení způsobem, který by uváděl v omyl co do skutečného původu výrobku na újmu okrskového nebo zeměpisného pojmenování výrobků území některé smluvní strany, chráněných jejím zákonodárstvím. Každá smluvní strana vezme plně a blahovolně v úvahu žádosti nebo stížnosti, které jí případně předloží kterákoli jiná smluvní strana a které se bude týkati provádění závazku stanoveného v předešlé větě ohledně pojmenování výrobků, jež jí byla jinou smluvní stranou oznámena.

Článek X

Uveřejňování a provádění obchodních předpisů

1. Zákony, nařízení, soudní rozhodnutí a administrativní opatření všeobecného dosahu, uvedené v účinnost kteroukoli smluvní stranou ve věci zařazení nebo zjišťování hodnoty výrobků k celním účelům anebo ve věci celních sazeb, daní nebo jiných dávek nebo předpisů, omezení nebo zákazů, týkajících se dovozu nebo vývozu nebo převodu plateb za dovoz nebo vývoz, anebo ve věci prodeje, distribuce, dopravy, pojištění, uskladnění, prohlídek, vystavování, zpracování, míchání anebo jiného používání těchto výrobků, budou ihned uveřejňovány takovým způsobem, aby se vlády a obchodníci mohli s nimi obeznámiti. Dohody týkající se mezinárodní obchodní politiky, které jsou v platnosti mezi vládou nebo vládním orgánem kterékoli smluvní strany a vládou nebo vládním orgánem kterékoli jiné smluvní strany, budou rovněž uveřejňovány. Ustanovení tohoto odstavce nebudou vyžadovati, aby kterákoli smluvní strana poskytla důvěrnou informaci, která by ztěžovala provádění právních předpisů nebo která by byla na újmu oprávněným obchodním zájmům jednotlivých podniků, ať veřejných či soukromých.

2. Žádné opatření všeobecného dosahu, učiněné kteroukoli smluvní stranou, které způsobí zvýšení celní sazby nebo jiné dávky z dovozu za platných a jednotně prováděných podmínek anebo kterým se dovoz či převod platů za dovoz zatěžuje novým nebo těžším požadavkem, omezením nebo zákazem, nebude uvedeno v účinnost dříve, než bylo úředně vyhlášeno.

3.

(a) Každá smluvní strana bude prováděti jednotným, nestranným a přiměřeným způsobem všechny svoje zákony, nařízení, rozhodnutí a opatření, uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

(b) Každá smluvní strana bude udržovati anebo ustanoví co nejdříve soudní, rozhodčí anebo správní stolice nebo řízení za tím účelem, aby mimo jiné bezodkladně přezkoumávaly nebo opravovaly správní akty týkající se celních věcí. Takovéto stolice nebo řízení budou nezávislé na orgánech pověřených správním výkonem; jejich rozhodnutí budou těmito orgány provedena a budou směrodatná pro jejich správní činnost, pokud nebude podáno u příslušného vyššího soudu nebo stolice odvolání v odvolací lhůtě předepsané pro dovozce, s výhradou, že ústřední správa nadřízená onomu správnímu orgánu může učiniti opatření, aby dosáhla přezkoumání záležitosti v dalším řízení, je-li možno důvodně předpokládati, že rozhodnutí jest v rozporu se zásadami stanovenými zákonem nebo v rozporu se skutečnostmi.

(c) Ustanovení pododstavce (b) tohoto odstavce nebudou vyžadovati, aby bylo odstraněno nebo nahrazeno řízení platné na území smluvní strany v den podpisu této Dohody, které skutečně zabezpečuje objektivní a nestanné přezkoumání správních aktů, i když takové řízení není úplně anebo formálně nezávislé na orgánech pověřených správním výkonem. Každá smluvní strana, užívající takového řízení, poskytne o něm smluvním stranám na požádání úplnou informaci, aby mohly zjistiti, zda takové řízení odpovídá požadavkům stanoveným v tomto pododstavci.

Článek XI

Všeobecné odstranění kvantitativních omezení

1. Žádné zákazy neb omezení jiná než cla, daně neb jiné dávky, ať jsou prováděna kontingenty, dovozními nebo vývozními povoleními nebo jiným způsobem, nebudou zaváděny nebo udržovány žádnou smluvní stranou při dovozu jakéhokoli výrobku země kterékoli jiné smluvní strany nebo při vývozu nebo prodeji pro vývoz jakéhokoli výrobku určeného pro zemi kterékoli jiné smluvní strany.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nebudou týkati:

(a) vývozních zákazů neb omezení dočasně používaných proto, aby se zamezil nebo odstranil kritický nedostatek potravin nebo jiných výrobků důležitých pro vyvážející smluvní stranu;

(b) dovozních nebo vývozních zákazů neb omezení, nutných k tomu, aby byly uplatňovány standarty nebo úpravy pro třídění, hodnocení nebo pro prodej zboží v mezinárodním obchodě;

(c) dovozních omezení, týkajících se jakéhokoli zemědělského nebo rybářského výrobku, dováženého v jakékoli formě, a nutných, aby byla provedena vládní opatření, jichž účelem jest:

(i) omeziti množství stejného domácího výrobku, který smí byti prodáván nebo vyráběn, anebo není-li tu podstatné domácí výroby stejného výrobku, omeziti množství domácího výrobku, který dovezeným výrobkem může býti přímo nahrazen; nebo

(ii) odstraniti přechodný přebytek stejného domácího výrobku, nebo, není-li podstatné domácí výroby stejného výrobku, takového domácího výrobku, který může býti dovezeným výrobkem přímo nahrazen, a to tím, že se tento přebytek dá k dispozici některým skupinám domácích spotřebitelů zdarma nebo za cenu nižší, než jsou běžné tržní ceny; nebo

(iii) omeziti k výrobě povolená množství jakéhokoli živočišného výrobku, jehož výroba zcela nebo z velké části je přímo závislá na dovozu zboží, jestliže domácí výroba tohoto zboží jest poměrně nepatrná

Každá smluvní strana uplatňující omezení dovozu jakéhokoli výrobku podle pododstavce (c) tohoto odstavce veřejně oznámí úhrnné množství nebo úhrnnou hodnotu výrobku, které bude povoleno dovážeti během určitého budoucího časového období, a každou změnu v takovém množství nebo hodnotě. Kromě toho žádná omezení používaná podle pododstavce (i) shora nebudou takového rázu, aby snižovala úhrn dovozu v poměru k úhrnu domácí výroby v porovnání s poměrem, o kterém se může rozumně míti za to, že by mezi nimi byl, kdyby tu oněch omezení nebylo. Při určování tohoto poměru bude smluvní strana bráti v náležitou úvahu poměr, který tu byl během dřívějšího representativního údobí a dále jakékoli zvláštní činitele, kteří mohli anebo mohou míti vliv na obchod s dotyčným výrobkem.

3. Název „dovozní omezení“ nebo „vývozní omezení“ v článcích XI, XII, XIII a XIV zahrnuje omezení prováděná činností státních podniků obchodních.

Článek XII

Omezení k ochraně platební bilance

1. Nehledíc k ustanovením odstavce 1 článku XI, každá smluvní strana může za účelem ochrany své vnější finanční posice a platební bilance omeziti množství nebo hodnotu zboží povoleného k dovozu za podmínek stanovených v dalších odstavcích tohoto článku.

2.

(a) Žádná smluvní strana nebude zaváděti, udržovati nebo zostřovati dovozní omezení podle tohoto článku, leč v rozsahu, jakého jest potřebí, aby

(i) zabránila bezprostřední hrozbě vážného poklesu svých měnových reserv nebo jej zastavila, nebo

(ii) dosáhla přiměřeného zvýšení svých měnových reserv, jde-li o smluvní stranu s velmi nízkými měnovými reservami

V obou případech se vezme potřebný zřetel na všechny zvláštní činitele, kteří ovlivňují měnové reservy smluvní strany nebo její potřebu měnových reserv, jakož i na její potřebu vhodného použití zvláštních zahraničních úvěrů nebo jiných zdrojů, jsou-li jí takové úvěry nebo zdroje k disposici.

(b) Smluvní strany, používající omezení podle pododstavce (a) tohoto odstavce, budou je postupně uvolňovati tak, jak se podmínky budou zlepšovati, udržujíce je pouze v rozsahu, v němž podmínky, vytčené v onom pododstavci, ještě opravňují jejich používání. Budou je odstraňovati, jestliže jejich zavedení nebo udržování nebude již oprávněno podmínkami podle onoho pododstavce.

3. Smluvní strany uznávají, že v příštích několika letech se všechny budou v různém rozsahu setkávati s otázkami hospodářského přizpůsobení, vyplývajícími z války. Po tuto dobu budou smluvní strany - když bude nutno, aby činily nějaké rozhodnutí podle tohoto článku nebo podle článku XIV - bráti plně v úvahu nesnáze poválečného přizpůsobování a potřebu, kterou některá smluvní strana může míti, aby používala dovozních omezení jako prostředku pro obnovení rovnováhy své platební bilance na zdravé a trvalé základně.

(b) Smluvní strany uznávají, že jako důsledek domácí politiky, kterou některá smluvní strana směřuje k dosažení a udržení plné a produktivní zaměstnanosti a rozsáhlé a stále vzrůstající poptávky nebo k zajištění obnovy nebo rozvoje průmyslových a jiných hospodářských zdrojů a ke zvyšování úrovně produktivity, může u takové smluvní strany vzniknouti velká poptávka po dovozech. Proto

(i) bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto článku nebude od žádné smluvní strany požadováno, aby odstranila nebo změnila omezení z toho důvodu, že změna shora uvedené její politiky by učinila omezení, která uplatňuje podle tohoto článku, zbytečnými;

(ii) každá smluvní strana, uplatňující dovozní omezení podle tohoto článku, může určiti zatížení omezováním dovozu různých výrobků nebo různých druhů výrobků tak, že bude dávati přednost dovozu těch výrobků, které ve světle takové politiky jsou důležitější

(c) Smluvní strany se zavazují, že při provádění své domácí politiky

(i) vezmou patřičný ohled na potřebu obnovení rovnováhy své platební bilance na zdravé a trvalé základně a na žádoucnost zajištění hospodárného využití výrobních zdrojů;

(ii) nebudou používati omezení, jež by nepřiměřeně bránila dovozu jakéhokoli druhu zboží v nepatrných obchodních množstvích, jehož vylučování by porušovalo pravidelná obchodní spojení, nebo omezení, která by znemožňovala dovoz obchodních vzorků nebo zabraňovala tomu, aby mohly býti plněny předpisy řízení týkajícího se patentů, ochranných známek, autorských práv a pod.; a že

(iii) budou používati omezení podle tohoto článku tak, aby se vystříhaly zbytečného poškozování obchodních nebo hospodářských zájmů kterékoli jiné smluvní strany

4.

(a) Každá smluvní strana, která nepoužívá omezení podle tohoto článku, ale uvažuje o potřebě tak učiniti, poradí se před zavedením takových omezení (nebo v případech, kde předchozí porada jest neproveditelná, ihned po jejím zavedení) se smluvními stranami o povaze svých platebně-bilančních nesnází, o různých vhodných ochranných opatřeních, která by jí tak byla k disposici, a o možném účinku takových opatření na hospodářství jiných smluvních stran. Od žádné smluvní strany se nebude žádati během porad podle tohoto pododstavce, aby předem oznámila, pro které zvláštní opatření se konečně rozhodne a od kdy je hodlá uplatňovati.

(b) smluvní strany mohou kdykoli vyzvati kteroukoli smluvní stranu, jež uplatňuje dovozní omezení podle tohoto článku, aby s nimi zahájila takovéto porady, a pozvou každou smluvní stranu, jež taková omezení podstatně zostřuje, k poradě během 30 dnů. Smluvní strana takto pozvaná se zúčastní takových rozprav. smluvní strany mohou pozvati kteroukoli jinou smluvní stranu, aby se zúčastnila těchto rozprav. Nejdéle do 1. ledna 1951 provedou smluvní strany revisi všech omezení existujících v tento den a ještě používaných podle tohoto článku v době revise.

(c) Každá smluvní strana se může poraditi se smluvními stranami za tím účelem, aby obdržela předchozí schválení pro omezení, jež smluvní strana hodlá podle tohoto článku zavésti, udržovati nebo zostřiti, nebo pro omezení, jež hodlá udržovati, zostřiti nebo zavésti za určitých budoucích podmínek. Jako výsledek takových porad mohou smluvní strany předem schváliti udržování, zostření nebo zavedení omezení dotyčnou smluvní stranou, pokud jde o všeobecný rozsah, stupeň a trvání těchto omezení. V mezích daných tímto schválením se bude míti za to, že požadavky pododstavce (a) tohoto odstavce jsou splněny, a opatření smluvní strany, jimiž bude uplatněno omezení, nebude možno napadati podle pododstavce (d) tohoto odstavce z toho důvodu, že takové opatření jest v rozporu s ustanoveními odstavce 2 tohoto článku.

(d) Kterákoli smluvní strana, jež se domnívá, že jiná smluvní strana provádí omezení podle tohoto článku v rozporu s ustanoveními odstavce 2 nebo 3 tohoto článku nebo s ustanoveními článku XIII (s výhradou ustanovení článku XIV), může předložiti věc smluvním stranám k projednání; smluvní strana provádějící omezení se zúčastní tohoto projednávání. Shledají-li smluvní strany při předběžném prozkoumání, že obchod smluvní strany, jež se dovolala tohoto řízení, jest nepříznivě dotčen, předloží své názory stranám za tím účelem, aby dosáhly vyřízení dotčené věci, které by bylo uspokojující pro zúčastněné strany i pro smluvní strany. Nebude-li takového vyřízení dosaženo a rozhodnou-li smluvní strany, že omezení jsou prováděna v rozporu s ustanoveními 2 a 3 tohoto článku nebo článku XIII (s výhradou ustanovení článku XIV), doporučí, aby byla odstraněna nebo změněna. Nebudou-li omezení odstraněna nebo změněna v souhlase s doporučením smluvních stran do 60 dnů, mohou smluvní strany propustiti kteroukoli smluvní stranu z určitých závazků plynoucích z této Dohody, jež tato strana má vůči smluvní straně provádějící ona omezení.

(e) Uznává se, že předčasné prozrazení úmyslu zavésti, odstraniti nebo změniti podle tohoto článku jakékoli omezení by mohlo podněcovati spekulaci v mezinárodním obchodě a v pohybech kapitálu, jež by chtěla mařiti účel tohoto článku. Proto se smluvní strany postarají o zachování největší tajnosti při uspořádání jakékoli porady.

5. Nabude-li používání dovozních omezení podle tohoto článku trvalé povahy a velkého rozsahu a bude tak vyjadřovati stav všeobecné nerovnováhy, jež brzdí mezinárodní obchod, dají smluvní strany podnět k rozpravám, jichž účelem bude uvážiti, zda by nemohla býti buď oněmi smluvními stranami, jichž platební bilance jsou pod tlakem, nebo oněni smluvními stranami, jichž platební bilance mají mimořádně příznivou tendenci, či konečně jakoukoli příslušnou mezivládní organisací učiněna jiná opatření, jimiž by se odstranily základní příčiny oné nerovnováhy. Na pozvání smluvních stran se smluvní strany takových rozprav zúčastní.

Článek XIII

Nediskriminační provádění kvantitativních omezení

1. Žádný zákaz nebo omezení dovozu jakéhokoli výrobku území kterékoli jiné smluvní strany nebo vývozu jakéhokoli výrobku určeného pro území kterékoli jiné smluvní strany nebude uplatňován žádnou smluvní stranou, leč by byl podobně zakazován neb omezován dovoz stejného výrobku ze všech třetích států nebo vývoz stejného výrobku do všech třetích států.

2. Při používání dovozních omezení na jakýkoli výrobek budou smluvní strany usilovati o takové rozdělení obchodu v tomto výrobku, které se pokud možno co nejvíce přiblíží podílům, jichž by různé smluvní strany mohly dosíci, kdyby tu takových omezení nebylo, a za tím účelem budou zachovávati tato ustanovení:

(a) Kde to jest proveditelné, budou stanoveny kontingenty, představující celkové množství povolených dovozů (ať již rozdělené na dodávající státy či nikoli), a jejich množství bude vyhlášeno v souhlase s odstavcem 3 (b) tohoto článku;

(b) v případech, kde celkové kontingenty nejsou uskutečnitelny, mohou býti omezení prováděna ve formě dovozních povolení nebo osvědčení bez celkového kontingentu;

(c) smluvní strany nebudou, leč pro účely správy kontingentů rozdělených podle pododstavce (d) tohoto odstavce, žádati, aby dovozních povolení nebo osvědčení bylo použito pro dovoz dotčeného výrobku z určitého státu nebo zdroje;

(d) v případech, kde kontingent jest předem rozdělován mezi dodávající státy, může se smluvní strana, provádějící omezení, dohodnouti stran přiřčení podílů na tomto kontingentu se všemi ostatními smluvními stranami, jež mají podstatný zájem na dodávkách dotčeného výrobku. V případech, kde tohoto způsobu nelze dobře použíti, dotyčná smluvní strana přidělí smluvním stranám, jež mají podstatný zájem na dodávání toho kterého výrobku, podíly na celkovém množství nebo hodnotě dováženého výrobku, které budou úměrné dodávkám uskutečněným těmito smluvními stranami během dřívějšího representativního období, při čemž se patřičně vezmou v úvahu kteříkoli specielní činitelé, kteří mohli nebo mohou míti vliv na obchod tímto výrobkem. Nebudou ukládány podmínky nebo formality, které by bránily kterékoli smluvní straně plně vyčerpati podíl, přidělený jí na celkovém množství nebo hodnotě, s výhradou, že dovoz má býti proveden v předepsaném časovém údobí, na něž se kontingent vztahuje.

3.

(a) V případech, kde v souvislosti s omezením dovozu se vydávají dovozní povolení, poskytne smluvní strana, provádějící omezení, na žádost kterékoli smluvní strany, jež má zájem na obchodu v dotčeném výrobku, všechny podstatné informace o tom, jak se omezení provádějí, o dovozních povoleních vydaných během nedávného údobí a o rozdělení takových povolení mezi dodávající státy, s výhradou, že tu není závazek podávati informace o jménech dovážejících nebo dodávajících podniků.

(b) V případě dovozních omezení, zahrnujících stanovení kontingentů, smluvní strana provádějící omezení veřejně vyhlásí celkové množství nebo hodnotu výrobku nebo výrobků, jež bude povoleno dovézti během určitého budoucího období, a jakoukoli změnu v takovém množství nebo hodnotě. Jakékoli dodávky dotčeného výrobku, které byly na cestě v době, kdy tato veřejná vyhláška byla uveřejněna, nebudou vyloučeny z projednání v dovozu s výhradou, že tam, kde to bude proveditelné, budou moci býti započteny do množství, jež bylo povoleno dovézti v dotčeném časovém období, nebo, bude-li třeba, do množství, jež bude povoleno, dovézti v nejbližším časovém období nebo obdobích, a dále s výhradou, že jestliže některá smluvní strana obvykle vyjímá z takovýchto omezení výrobky projednané do volného oběhu nebo projednané ze skladiště do volného oběhu během třiceti dnů od uveřejnění takové vyhlášky, bude taková prakse považována za úplné vyhovění tomuto pododstavci.

(c) U kontingentů rozdělených mezi dodávající státy bude smluvní strana, jež provádí omezení, bezodkladně oznamovati všem ostatním smluvním stranám, jež mají zájem na dodávání dotčeného výrobku, jaké podíly na kontingentu podle množství nebo hodnoty byly na jednotlivé dodavatelské státy rozvrženy pro běžné období, a uvede to ve známost veřejnou vyhláškou.

4. Pokud jde o omezení prováděná podle odstavce 2 (d) tohoto článku nebo odstavce 2 (c) článku XI, bude výběr representativního období pro jakýkoli výrobek a posouzení jakýchkoli zvláštních činitelů ovlivňujících obchod v tomto výrobku z počátku učiněn smluvní stranou, jež provádí ona omezení; nicméně se tato smluvní strana na žádost kterékoli jiné smluvní strany, jež má podstatný zájem na dodávkách tohoto výrobku, nebo na žádost smluvních stran ihned poradí s jinou smluvní stranou nebo se smluvními stranami o potřebě jinak upraviti podíl nebo zvolené representativní období nebo znovu posouditi zvláštní činitele, kteří tu mají vliv, nebo o potřebě odstraniti podmínky, formality nebo jiná ustanovení, zavedené jednostranně při přidělení přiměřeného kontingentu, nebo o jeho neomezovaném využívání.

5. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovati též na jakékoli celní kontingenty, zavedené nebo udržované kteroukoli smluvní stranou, a pokud to jest možné, budou zásady tohoto článku rozšířeny též na vývozní omezení.

Článek XIV.

Výjimky z pravidla nediskriminace

1.

(a) Smluvní strany uznávají, že důsledky války přinesly obtížné problémy v hospodářském vyrovnání, které nepřipouštějí okamžité, úplné nediskriminační provádění kvantitativních omezení a vyžadují tudíž zavedení výjimečných opatření pro přechodné období, která jsou uvedena v tomto odstavci.

(b) Smluvní strana, která provádí omezení podle článku XII, může při použití takových omezení se odchýliti od ustanovení článku XIII způsobem, který má rovnocenný účinek jako omezení platů a převodů v běžných mezinárodních transakcích, kterážto omezení tato smluvní strana může v té době uplatňovati ve smyslu článků XIV Článků dohody o Mezinárodním měnovém fondu nebo podle obdobného opatření zvláštní měnové dohody uzavřené ve smyslu odstavce 6, článku XV.

(c) Smluvní strana, která provádí omezení podle článku XII a která dne 1. března 1948 prováděla dovozní omezení za účelem zachování rovnováhy své platební bilance způsobem odchylujícím se od pravidel nediskriminace, stanovených v článku XIII, může pokračovati v této odchylce a to i v míře, která by ve zmíněný den nebyla bývala dovolena pododstavcem (b), a může přizpůsobovati takovou odchylku měnícím se okolnostem.

(d) Každá smluvní strana, která před 1. červencem 1948 podepsala Protokol o uvedení v prozatímní účinnost, sjednaný v Ženevě dne 30. října 1947, a která tímto podpisem prozatímně přijala zásady odstavce 1 článku 23 návrhu Charty předloženého Přípravným výborem konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti, může se rozhodnouti písemným oznámením, zaslaným smluvním stranám před 1. lednem 1949, že se bude říditi ustanoveními přílohy J k této Dohodě, v kteréžto příloze jsou vyjádřeny tyto zásady, místo ustanovení pododstavců (b) a (c) tohoto odstavce. Opatření pododstavců (b) a (c) se nebudou vztahovati na smluvní strany, které se tímto rozhodly, že se budou říditi ustanoveními přílohy J; a naopak ustanovení přílohy J se nebudou vztahovati na smluvní strany, které toto rozhodnutí neučinily.

(e) Způsob jednání při provádění dovozních omezení, v poválečném přechodném období, podle pododstavců (b) a (c) nebo podle přílohy J bude určován snahou podporovati co největší rozvoj multilaterálního obchodu v tomto období a urychlovati dosažení takového stavu platební bilance, aby nebylo nadále třeba uchylovati se k opatřením článku XII nebo k přechodným měnovým dohodám.

(f) Kterákoli smluvní strana se může odchylovati od ustanovení článku XIII, v souhlase s ustanoveními pododstavců (b) nebo (c) tohoto odstavce nebo ve smyslu přílohy J, pouze tak dlouho, pokud používá opatření pro přechodnou poválečnou dobu ve smyslu článku XIV Článků dohody o Mezinárodním měnovém fondu, nebo obdobného opatření zvláštní měnové dohody uzavřené podle odstavce 6 článku XV.

(g) Nejpozději 1. března 1950 (t . j. za tři roky ode dne, kdy Mezinárodní měnový fond zahájil činnost) a pak každý další rok smluvní strany vydají zprávu o jakýchkoli opatřeních činěných smluvními stranami podle pododstavce (b) a (c) tohoto odstavce nebo přílohy J. V březnu 1952 a pak v každém dalším roce každá smluvní strana, jež bude ještě oprávněna činiti opatření ve smyslu ustanovení pododstavce (c) nebo přílohy J, poradí se se smluvními stranami ohledně každé odchylky od článku XIII, v té době ještě používané podle zmíněných ustanovení, a ohledně dalšího používání těchto ustanovení. Po 1. březnu 1952 každé opatření, prováděné podle přílohy J a přesahující uplatňování odchylek, o nichž došlo k poradě a jež smluvní strany neshledaly neodpodstatněnými nebo každé přizpůsobení těchto odchylek změnám okolností, budou podléhati jakýmkoli omezením všeobecného rázu, jež smluvní strany mohou předepsati se zřetelem na okolnosti, v nichž je dotyčná smluvní strana.

(h) Smluvní strany mohou, považují-li za výjimečných okolností takové opatření za nezbytné, upozorniti kteroukoli smluvní stranu oprávněnou k opatření podle ustanovení pododstavce (c), že jsou příznivé podmínky pro upuštění od dalšího používání odchylky od ustanovení článku XIII, nebo pro celkové upuštění od všech odchylek prováděných v souhlase s uvedeným pododstavcem. Po 1. březnu 1952 mohou smluvní strany za výjimečných okolností činiti taková upozornění kterékoli smluvní straně, jež je oprávněna činiti opatření podle ustanovení přílohy J. Smluvní straně bude poskytnuta přiměřená lhůta k odpovědi na taková upozornění. Zjistí-li smluvní strany, že smluvní strana setrvává v neoprávněném odchylování od ustanovení článku XIII, je smluvní strana povinna do šedesáti dnů omeziti nebo zastaviti provádění takové odchylky podle pokynů Smluvních stran.

2. Ať došlo k zastavení opatření prováděných pro přechodnou dobu ve smyslu odstavce 1 (f) či nikoli, smluvní strana používající dovozních omezení podle článku XII může se souhlasem smluvních stran se odchýliti dočasně od ustanovení článku XIII, pokud se týče malé části svého zahraničního obchodu, jestliže prospěch z toho plynoucí příslušné smluvní straně nebo příslušným smluvním stranám podstatně vyváží jakoukoli škodu, jež by mohla vzniknouti obchodu ostatních smluvních stran.

3. Ustanovení článku XIII nevylučují omezení uvalená v souhlase s ustanoveními článku XII, která buď

(a) jsou prováděna skupinou území, majících společnou kvotu v Mezinárodním měnovém fondu, na dovoz z jiných zemí, ale ne mezi sebou, s podmínkou, že tato omezení jsou ve všech ostatních směrech v souhlase s ustanoveními článku XIII, nebo

(b) pomáhají do 31. prosince 1951 opatřeními, neznamenajícími podstatnou odchylku od ustanovení článku XIII, jinému státu, jehož hospodářství bylo rozrušeno válkou.

4. Smluvní straně provádějící dovozní omezení podle článku XII nebude bráněno články XI až XV, včetně, této Dohody, aby používala opatření k řízení svého vývozu takovým způsobem, kterým by zvýšila své zisky v cizích měnách a jichž může užíti aniž se odchýlí od ustanovení článku XIII.

5. Smluvní straně nebude bráněno články XI až včetně XV této Dohody, aby prováděla kvantitativní omezení,

(a) jež mají stejný účinek jako devisová omezení povolená podle části 3 (b) článku VII Článků dohody o Mezinárodním měnovém fondu, nebo

(b) zavedená podle preferenčních úprav uvedených v příloze A této Dohody až do výsledku jednání, o nichž se zmiňuje tato příloha.

Článek XV

Devisové úpravy

1. smluvní strany budou se snažiti o spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, aby smluvní strany a Fond pěstovaly koordinovanou politiku v otázkách devisových, patřících do pravomoci Fondu, i v otázkách kvantitativních omezení a jiných obchodních opatření, patřících do pravomoci smluvních stran.

2. Ve všech případech, v nichž smluvní strany mají zkoumati nebo rozhodovati otázky týkající se měnových reserv, platebních bilancí nebo platebních dohod, vstoupí v užší poradu s Mezinárodním měnovým fondem. Při takové poradě přijmou smluvní strany veškeré nálezy týkající se statistických a jiných skutečností, předložené Fondem, jež mají vztah ke kursům cizích měn, měnovým reservám a platebním bilancím, a přijmou též rozhodnutí Fondu o tom, zda opatření smluvních stran v devisových věcech jest v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu anebo s ustanoveními zvláštní měnové dohody mezi smluvní stranou a smluvními stranami. Při konečném rozhodování v případech, kde přicházejí v úvahu kriteria podle odstavce 2 (a) článku XII, přijmou smluvní strany rozhodnutí Fondu o tom, zda měnové reservy smluvní strany vážně poklesly, zda mají nízkou úroveň nebo zda se zvýšily o přiměřený stupeň, jakož i o finančních stránkách všech jiných otázek, na něž se budou porady v takových případech vztahovati.

3. Smluvní strany budou usilovati o dohodu s Mezinárodním měnovým fondem stran řízení při poradách podle odstavce 2 tohoto článku.

4. Smluvní strany se zdrží všech devisových opatření, jež by byla v rozporu s duchem této Dohody i všech obchodních opatření, jež by byla v rozporu s duchem článku dohody o mezinárodním měnovém fondu.

5. Dojdou-li smluvní strany kdykoli k názoru, že některá smluvní strana provádí devisová omezení platů a převodů souvisících s dovozem způsobem, jenž odporuje výjimkám stanoveným pro kvantitativní omezení v této Dohodě, podají o tom zprávu Fondu.

6. Kterákoli smluvní strana, která není členem Fondu, stane se v době, určené smluvními stranami po poradě s Fondem, členem Fondu, anebo nestane-li se tak, uzavře se smluvními stranami zvláštní měnovou dohodu. Smluvní strana, která přestane býti členem Fondu, uzavře ihned zvláštní měnovou dohodu se smluvními stranami. Každá zvláštní měnová dohoda, uzavřená smluvní stranou podle tohoto odstavce, stane se pak součástí jejích závazků podle této Dohody.

7.

(a) Zvláštní měnová dohoda mezi smluvní stranou a smluvními stranami podle odstavce 6 tohoto článku musí obsahovati ustanovení, jež budou smluvní strany považovati za nutná k tomu konci, aby devisová opatření oné smluvní strany nebyla v rozporu s duchem této Dohody.

(b) Podmínky takové dohody nebudou smluvní straně ukládati v devisových věcech závazků, které by v celku byly více omezující, než jsou závazky, uložené v článcích dohody o Mezinárodním měnovém fondu členům Fondu.

8. Smluvní strana, která není členem Fondu, poskytne ve všeobecném rámci ustanovení části 5 článku VIII dohody o Mezinárodním měnovém fondu takové informace, jež smluvní strany mohou požadovati, aby mohly vykonávati své funkce podle této Dohody.

9. Nic v této Dohodě nebude vylučovati, aby:

(a) smluvní strana prováděla devisovou kontrolu nebo devisová omezení v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu nebo s ustanoveními zvláštní měnové dohody mezi touto smluvní stranou a smluvními stranami, nebo

(b) prováděla omezení nebo kontrolu dovozu nebo vývozu, jichž jediným účinkem - vedle účinků dovolených podle článků XI, XII, XIII a XIV - jest, aby taková devisová kontrola nebo devisová omezení byly účinné.

Článek XVI

Podpory

Jestliže některá smluvní strana zavede nebo zachová v platnosti jakoukoli podporu včetně jakéhokoli způsobu zabezpečování důchodu nebo cenové podpory, jež způsobuje přímo nebo nepřímo zvýšení vývozu jakéhokoli výrobku z jejího území nebo snížení dovozu jakéhokoli výrobku do jejího území, oznámí písemně smluvním stranám rozsah a povahu podpory, odhad účinku podpory na množství dotčeného výrobku nebo výrobků, dovážených do území smluvní strany nebo z něho vyvážených, a okolnosti, které činí podporu nutnou. V každém případě, v němž se rozhodne, že jakoukoli takovou podporou vzniká nebo hrozí vzniknouti vážná újma zájmům kterékoli jiné smluvní strany, smluvní strana poskytující podporu projedná, bude-li o to požádána, s dotčenou smluvní stranou nebo s dotčenými smluvními stranami nebo se smluvními stranami možnost omezení podpory.

Článek XVII

Nediskriminační nakládání se strany státních obchodních podniků

1.

(a) Každá smluvní strana, jež zřídí nebo udržuje státní podnik kdekoliv umístěný, nebo jež udělí kterémukoli podniku formálně nebo ve skutečnosti výlučné nebo zvláštní výsady, se zavazuje, že takový podnik bude při svých nákupech a prodejích, zahrnujících dovoz nebo vývoz, postupovati v souladu se všeobecnými zásadami o nediskriminačním nakládání, stanovenými v této Dohodě pro vládní opatření, jež se vztahují na dovoz nebo vývoz soukromými obchodníky.

(b) Ustanovením pododstavce (a) tohoto odstavce jest rozuměti tak, že se požaduje, aby takové podniky - majíce patřičný zřetel k ostatním ustanovením této Dohody - prováděly jakékoli takové nákupy nebo prodeje pouze podle obchodních úvah, jako jest ohled na cenu, jakost, množství, jež je k disposici, prodejnost, dopravu a jiné podmínky nákupu nebo prodeje, a aby poskytovaly podnikům jiných smluvních stran přiměřenou příležitost v souhlase s běžnou obchodní praksí tak, aby mohly soutěžiti v účasti na takových nákupech a prodejích.

(c) Žádná smluvní strana nebude zabraňovati žádnému podniku (ať již jde o podnik popsaný v pododstavci (a) tohoto odstavce či nikoli), který jest pod její pravomocí, aby jednal v souhlase se zásadami (a) a (b) tohoto odstavce.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nebudou vztahovati na dovoz výrobků, určených pro bezprostřední nebo konečnou vládní spotřebu a nikoli k dalšímu prodeji či k výrobě zboží na prodej. Pokud jde o takový dovoz, poskytne každá smluvní strana obchodu ostatních smluvních stran slušné a spravedlivé zacházení.

Článek XVIII

Vládní pomoc k podpoře hospodářského rozvoje a obnovy

1. Smluvní strany uznávají, že může býti žádoucí zvláštní vládní pomoc k podpoře zřizování, rozvoje neb obnovy některých odvětví průmyslu nebo zemědělství a že za přiměřených okolností poskytnutí takové pomoci ve formě ochranných opatření jest oprávněno. Současně uznávají, že nemoudré používání takových opatření by ukládalo nepřiměřená břemena jejich vlastnímu hospodářství a neoprávněná omezení mezinárodnímu obchodu a mohlo by zbytečně zvětšovati nesnáze hospodářského přizpůsobování hospodářství jiných zemí.

2. SMLUVNÍ STRANY a smluvní strany, jichž se to týká, zachovají otázky, souvisící s tímto článkem, v naprosté tajnosti.

3. Jestliže smluvní strana v zájmu svého hospodářského rozvoje neb obnovy anebo za účelem zvýšení celní sazby, platné pro země požívající nejvyšších výhod, při uzavření nějaké nové preferenční dohody podle ustanovení odstavce 3 článku I, považuje za žádoucí učiniti jakékoli nediskriminační opatření, dotýkající se dovozu, odporující některému závazku, který na sebe smluvní strana vzala ve smyslu článku II této Dohody, které by však nebylo v rozporu s ostatními ustanoveními této Dohody, tato smluvní strana

a) vstoupí v přímá jednání se všemi ostatními smluvními stranami. Příslušné listiny připojené k této Dohodě budou pozměněny podle dohody vzešlé z těchto jednání; nebo

b) obrátí se hned s počátku na SMLUVNÍ STRANY, nebo tak bude moci učiniti v případě, že nebude lze dojíti k dohodě stanovené v pododstavci a). SMLUVNÍ STRANY určí smluvní stranu nebo smluvní strany citelně postižené zamýšleným opatřením a budou podporovati jednání mezi takovou smluvní stranou nebo stranami a žádající smluvní stranou, aby bylo s urychlením dosaženo podstatné dohody. SMLUVNÍ STRANY určí časový rozvrh pro taková jednání a oznámí jej dotčeným smluvním stranám, řídíce se pokud možno časovým rozvrhem, navrženým žádající smluvní stranou. Smluvní strany zahájí tato jednání a budou v nich pokračovati bez přerušení podle časového rozvrhu stanoveného SMLUVNÍMI STRANAMI. Na žádost některé smluvní strany mohou SMLUVNÍ STRANY, souhlasí-li v zásadě s navrhovaným opatřením, přispěti svou pomocí při jednáních. Dojde-li k podstatné dohodě, žádající smluvní strana může být propuštěna SMLUVNÍMI STRANAMI ze závazku zmíněného v tomto odstavci s podmínkou omezení, která během jednání byla dohodnuta mezi dotčenými smluvními stranami.

4.

a) Jestliže v důsledku opatření učiněných ve smyslu odstavce 3 dojde ke zvýšení dovozu kteréhokoli dotčeného výrobku, počítajíc v to výrobky, jež mohl tento výrobek přímo nahraditi a jestliže by toto zvýšení, mělo-li by trvati déle, bylo tak značné, že by ohrozilo zřízení, rozvoj nebo obnovu dotčeného průmyslu nebo zemědělského odvětví, a nemohou-li býti nalezena žádná jiná, zřejmě účinná ochranná opatření, jsoucí v souladu s ustanoveními této Dohody, může žádající smluvní strana po oznámení a je-li to proveditelné, po poradě se SMLUVNÍMI STRANAMI provésti taková jiná opatření, jichž situace vyžaduje, s tím, že taková opatření nesníží dovoz více, než je nezbytné pro vyrovnání vzrůstu dovozu zmíněného v tomto pododstavci; tato opatření nemají snížiti dovoz, leč v případech výjimečných, pod úroveň v posledním representativním období předcházejícím datu, kdy smluvní strana zahájila postup ve smyslu odstavce 3.

b) SMLUVNÍ STRANY určí, jakmile to bude možné, zda takové opatření má býti udrženo, zrušeno nebo pozměněno. V každém případě pozbude platnosti, jakmile SMLUVNÍ STRANY stanoví, že jednání byla s úspěchem skončena nebo zastavena.

c) Uznává se, že ve vztazích mezi smluvními stranami ve smyslu článku II této Dohody platí zásada vzájemných výhod a že tudíž každá smluvní strana, jejíž obchod je citelně postižen učiněnými opatřeními, může v obchodu s žádající smluvní stranou zastaviti poskytování výhod nebo ústupků v podstatě rovnocenných podle této Dohody, s výhradou, že se smluvní strana před použitím tohoto opatření poradila se SMLUVNÍMI STRANAMI a že tyto neměly námitek.

5. V případě jakéhokoli nediskriminačního opatření postihujícího dovoz, které by se týkalo některého výrobku, pro který smluvní strana vzala na sebe závazek podle článku II této Dohody, a které by bylo v rozporu s některým jiným ustanovením této Dohody, budou uplatněna ustanovení pododstavce (b) odstavce 3, s podmínkou, že SMLUVNÍ STRANY před povolením propuštění ze závazku dají vhodnou příležitost všem smluvním stranám, jež označí za citelně postižené, aby vyslovily svůj názor. V tomto případě budou rovněž použitelna ustanovení odstavce 4.

6. Jestliže se smluvní strana v zájmu svého hospodářského rozvoje neb obnovy domnívá, že je žádoucno, aby učinila nějaké nediskriminační opatření týkající se dovozu, které by odporovalo jiným ustanovením této Dohody než ustanovením článku II, které by se však netýkalo žádného výrobku, v jehož případě smluvní strana na sebe vzala závazek podle článku II, tato smluvní strana oznámí to SMLUVNÍM STRANÁM a předloží jim písemné prohlášení o úvahách odůvodňujících zavedení navrženého opatření na určitou dobu.

7.

(a) Na žádost takové smluvní strany dají SMLUVNÍ STRANY své svolení k navrhovanému opatření a udělí pro určitou dobu potřebné propuštění ze závazku, jestliže se zvláštním přihlédnutím k potřebám hospodářského rozvoje neb obnovy žádající smluvní strany se zjistí, že opatření

(i) je míněno k ochraně určitého průmyslu zřízeného mezi 1. lednem 1939 a 24. březnem 1948, který byl chráněn po tuto dobu svého rozvoje abnormálními podmínkami způsobenými válkou, nebo

(ii) je míněno k podpoře zřízení nebo rozvoje určitého průmyslu pro zpracovávání domácí suroviny, jestliže zahraniční prodej této suroviny byl citelně snížen v důsledku nových nebo zvýšených omezení zavedených v cizině, nebo

(iii) je nezbytné, se zřetelem na možnosti a zdroje žádající smluvní strany, pro podporu zřízení nebo rozvoje určitého průmyslu pro zpracovávání domácích surovin nebo pro zpracovávání vedlejšího výrobku tohoto průmyslu, který jinak by byl ztracen, za účelem dosažení úplnějšího a hospodárnějšího využití přírodních zdrojů a pracovních sil a do budoucna zvýšení životní úrovně na území žádající smluvní strany, jestliže není pravděpodobné, že toto opatření by mělo v budoucnu nepříznivý vliv na mezinárodní obchod, nebo

(iv) pravděpodobně nepřinese omezení zahraničního obchodu větší než jakékoli jiné proveditelné a rozumné opatření povolené touto Dohodou, které by mohlo býti učiněno bez větších obtíží a jestliže toto opatření je nejúčelnější se zřetelem na hospodářské podmínky dotčeného průmyslového nebo zemědělského odvětví a na potřeby žádající smluvní strany ve věci jejího hospodářského rozvoje a obnovy

Předchozí ustanovení tohoto pododstavce jsou vázána na tyto podmínky:

(1) žádný návrh žádající smluvní strany, směřující k použití po uplynutí počátečního období některého takového opatření se změnami či bez nich, nebude podléhati ustanovením tohoto odstavce;

(2) SMLUVNÍ STRANY nedají své svolení k žádnému opatření ve smyslu pododstavců (i), (ii) nebo (iii) výše uvedených, jež by pravděpodobně způsobilo vážnou újmu vývozu suroviny, na níž závisí z větší části hospodářství na území jiné smluvní strany.

(b) žádající smluvní strana použije opatření povoleného ve smyslu pododstavce (a) takovým způsobem, aby při tom zbytečně nepoškodila obchodní a hospodářské zájmy některé jiné smluvní strany.

8. Jestliže zamýšlené opatření nespadá do rámce ustanovení odstavce 7, smluvní strana

(a) může vstoupiti v přímé porady se smluvní stranou nebo stranami, jež by podle jejího úsudku byly citelně postiženy tímto opatřením. Současně smluvní strana uvědomí SMLUVNÍ STRANY o takových poradách, aby jim tak poskytla příležitost k posouzení, zda všechny citelně postižené smluvní strany byly přibrány k těmto poradám. Po dosažení úplné nebo alespoň podstatné dohody smluvní strana hodlající zavésti zmíněné opatření předloží svou žádost SMLUVNÍM STRANÁM, které neprodleně žádost prozkoumají, aby zjistily, zda bylo řádně přihlédnuto k zájmům všech smluvních stran, jichž by se opatření citelně dotklo. Dojdou-li SMLUVNÍ STRANY k přesvědčení, že tomu tak jest, ať došlo k dalším poradám mezi dotčenými smluvními stranami či nikoliv, propustí žádající smluvní stranu ze závazků plynoucích z příslušného ustanovení této Dohody, s výhradou takových omezení, jež mohou SMLUVNÍ STRANY uložiti, nebo

(b) může se buď přímo, nebo v případě, že nemohlo být dosaženo úplné či podstatné dohody ve smyslu pododstavce (a), obrátiti na SMLUVNÍ STRANY. SMLUVNÍ STRANY bez prodlení zašlou sdělení, jež jim bylo předloženo ve smyslu ustanovení odstavce 6, té smluvní straně nebo těm smluvním stranám, jež prohlásily za citelně postižené navrhovaným opatřením. Taková smluvní strana nebo takové smluvní strany oznámí SMLUVNÍM STRANÁM ve lhůtě jimi stanovené, mají-li, se zřetelem na pravděpodobné účinky navrhovaného opatření na hospodářství na svém území, námitky proti tomuto opatření.

(i) Jestliže dotčená smluvní strana nebo dotčené smluvní strany nemají námitek proti navrhovanému opatření, SMLUVNÍ STRANY propustí ihned žádající smluvní stranu ze závazků plynoucích z příslušného ustanovení této Dohody;

(ii) vyskytnou-li se námitky, SMLUVNÍ STRANY neprodleně prozkoumají navrhované opatření, majíce na zřeteli ustanovení této dohody, důvody uváděné žádající smluvní stranou a její potřeby pro hospodářský rozvoj a rekonstrukci, stanovisko smluvní strany nebo smluvních stran, které byly označeny jako citelně dotčené, účinek, který navrhované opatření, ať se změnami či beze změn, bude pravděpodobně míti bezprostředně nebo později na mezinárodní obchod a také pozdější účinek na životní úroveň na území žádající smluvní strany. Jestliže SMLUVNÍ STRANY po prozkoumání dají své schválení k navrhovanému opatření se změnami nebo beze změn, propustí žádající smluvní stranu z jejích závazků, vyplývajících z příslušného ustanovení této Dohody, s výhradou omezení, jež mohou uložiti.

9. Kdyby předpokládané schválení SMLUVNÍCH STRAN k použití opatření uvedeného v odstavci 6 vedlo k zvýšení dovozu kteréhokoli dotčeného výrobku nebo výrobků, jímž může být onen výrobek přímo nahrazen, anebo kdyby bylo nebezpečí, že k onomu zvýšení dojde, a to tak podstatnému, že by ohrozilo zřízení, rozvoj nebo obnovu dotčené výroby nebo zemědělského odvětví a kdyby nemohla býti nalezena žádná zřejmě účinná ochranná opatření, slučitelná s ustanoveními této Dohody. Žádající smluvní strana může, když předtím vyrozuměla SMLUVNÍ STRANY a pokud možno po poradě s nimi učiniti taková jiná opatření, jichž situace vyžaduje, a to do té doby, než SMLUVNÍ STRANY rozhodnou o její žádosti, s podmínkou, že tato opatření nesníží dovoz pod úroveň v posledním representativním období předcházejícím datu, kdy bylo učiněno oznámení podle odstavce 6.

10. SMLUVNÍ STRANY při nejbližší příležitosti, ale zpravidla do patnácti dnů ode dne, kdy došla žádost ve smyslu ustanovení odstavce 7 nebo pododstavců a) nebo b) odstavce 8, oznámí žádající smluvní straně datum, kdy ji uvědomí o tom, zda ji propouštějí nebo nepropouštějí z příslušného závazku. Toto oznámení učiní ve lhůtě co nejkratší nikoli později než do devadesáti dnů po obdržení žádosti, avšak s tím, že naskytnou-li se nepředvídané obtíže před stanoveným datem, lhůta může býti prodloužena po poradě se žádající smluvní stranou. Nedostane-li žádající smluvní strana oznámení do stanoveného data, může použíti navrhovaného opatření, když byla předtím vyrozuměla SMLUVNÍ STRANY.

11. Každá smluvní strana může udržovati v platnosti jakékoli nediskriminační, ochranné opatření týkající se dovozu, jež bylo v účinnosti dne 1. září 1947 a bylo zavedeno za účelem zřízení, rozvoje nebo obnovy určité výroby nebo zemědělského odvětví, avšak které není jinak dovoleno touto Dohodou, s podmínkou, že vyrozumí ostatní smluvní strany nejpozději do 10. října 1947 o takovém opatření a o každém výrobku, v jehož prospěch má býti zachováno, a o povaze a účelu takového opatření.

12. Každá smluvní strana udržující takové opatření předloží do šedesáti dnů poté, kdy se stala smluvní stranou, SMLUVNÍM STRANÁM vyjádření obsahující důvody pro jeho podržení a dobu, po kterou je chce udržeti. V nejkratší době, ale nejpozději dvanáct měsíců ode dne, kdy se taková smluvní strana stala smluvní stranou, prozkoumají SMLUVNÍ STRANY dotčené opatření a rozhodnou o něm tak, jako kdyby bylo bývalo předloženo SMLUVNÍM STRANÁM k schválení podle ustanovení odstavců 1 až 10 i s tímto článkem.

13. Ustanovení odstavců 11 a 12 tohoto článku se nebudou vztahovati na žádné opatření týkající se výrobku, pro který smluvní strana na sebe vzala závazek podle článku II této Dohody.

14. Rozhodnou-li SMLUVNÍ STRANY, že by opatření mělo být změněno nebo zrušeno k určitému datu, budou bráti zřetel na případnou potřebu smluvní strany ohledně lhůty, ve které by změnu nebo zrušení mohla provésti.

Článek XIX

Nouzová opatření při dovozu některých výrobků

1.

(a) Jestliže v důsledku nepředvídaného vývoje a účinku závazků, jež smluvní strana převzala podle této Dohody, včetně celních ústupků, některý výrobek se dováží na území oné smluvní strany v tak zvýšeném množství a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobiti vážnou újmu domácím výrobcům na onom území, kteří vyrábějí stejné nebo přímo soutěžící výrobky, bude míti smluvní strana právo, pokud jde o takový výrobek, aby v rozsahu a po dobu potřebnou k zabránění nebo nápravě takové újmy suspendovala závazek zcela nebo zčásti nebo odvolala nebo pozměnila ústupek.

(b) Poskytla-li některá smluvní strana ústupek na výrobek požívající preference a je-li výrobek, jehož se ústupek týká, dovážen do území této smluvní strany za okolností uvedených v pododstavci (a) tohoto odstavce tak, že tento dovoz působí nebo hrozí způsobiti vážnou újmu výrobcům stejných nebo přímo soutěžících výrobků, kteří jsou usazeni na území smluvní strany, která požívá nebo požívala zmíněné preference, může se tato strana obrátiti v této věci na dovážející smluvní stranu a ta pak bude oprávněna zcela nebo zčásti suspendovati příslušný závazek nebo odvolati resp. pozměniti ústupek v rozsahu a po dobu potřebnou k tomu, aby se zabránilo takové újmě neb aby se tato újma napravila.

2. Než některá smluvní strana učiní opatření podle odstavce 1 tohoto článku, oznámí to písemně smluvním stranám co možno nejdříve. Poskytne těmto, jakož i ostatním smluvním stranám, které mají podstatný zájem jako vývozci dotčeného výrobku, příležitost, aby se s ní poradily o navrženém opatření. Je-li takové oznámení učiněno o ústupku týkajícím se preference, má obsahovati jméno smluvní strany, která požádala o opatření. Za kritických okolností, kde by prodlení způsobilo škodu, kterou by bylo těžko možno napraviti, opatření podle odstavce 1 tohoto článku může býti učiněno prozatímně bez předchozí porady, pod podmínkou, že porada bude provedena bezprostředně po provedení takového opatření.

3.

(a) Nedohodnou-li se zúčastněné smluvní strany o těchto opatřeních, nebude smluvní straně, která je hodlá učiniti nebo v jich provádění pokračovati, nic na překážku, aby provedla svůj úmysl. V tomto případě mohou smluvní strany, jež jsou opatřeními postiženy, do devadesáti dnů poté, co opatření byla učiněna a třicet dní potom, co byly vyrozuměly smluvní strany, suspendovati provádění závazků neb ústupků z této Dohody plynoucích a v podstatě stejně cenných, proti jejichž suspensi smluvní strany nemají námitek a jež se týkají obchodu smluvní strany, která opatření učinila, nebo v případě, o němž mluví odstavec 1 (b) tohoto článku, týkajících se obchodu smluvní strany, která požádala, aby opatření byla učiněna.

(b) Nehledíc k ustanovením pododstavce (a) tohoto odstavce, když opatření jest učiněno podle odstavce 2 tohoto článku bez předchozí porady a působí nebo hrozí způsobiti na území smluvní strany domácím výrobcům dotčeným tímto opatřením vážnou újmu, ona smluvní strana bude míti právo, když prodlení by mohlo způsobiti škodu těžce napravitelnou, suspendovati po učiněném opatření a po dobu porady takové závazky nebo slevy v rozsahu potřebném k zabránění újmě nebo k její nápravě.

Článek XX

Všeobecné výjimky

S podmínkou, že taková opatření nebudou uplatňována způsobem, který by byl prostředkem libovolné nebo neospravedlnitelné diskriminace mezi státy, v nichž převládají tytéž podmínky, nebo zastřeným omezením mezinárodního obchodu, nic v této Dohodě nebude vykládáno v tom smyslu, že by to bránilo kterékoli smluvní straně, aby zaváděla nebo prováděla opatření:

I.

(a) nutná k ochraně veřejné mravnosti;

(b) nutná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;

(c) týkající se dovozu nebo vývozu zlata nebo stříbra;

(d) nutná k tomu, aby se zajistilo zachování zákonů a nařízení, které nejsou v rozporu s ustanoveními této Dohody, včetně těch, které se týkají provádění celního zákonodárství, provádění monopolů provozovaných podle odstavce 4 článku II a XVII, ochrany patentů, ochranných známek a autorských práv a zabránění klamným praktikám;

(e) týkající se výrobků trestaneckých;

(f) učiněná k ochraně národních památek umělecké, historické nebo archeologické ceny;

(g) týkající se zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů, jestliže taková opatření jsou uvedena v účinnost ve spojitosti s omezeními domácí výroby nebo spotřeby;

(h) učiněná podle závazků plynoucích z mezivládních dohod o zboží v souhlase se zásadami, jež schválila Hospodářská a sociální rada Spojených národů ve své resoluci ze dne 28. března 1947, zřizující Zatímní koordinační výbor pro mezinárodní dohody o zboží; nebo

(i) zahrnující v sobě omezení vývozu domácích surovin, potřebná k zajištění podstatného množství takových surovin pro domácí zpracující průmysl v údobích, kdy domácí cena těchto surovin jest udržována pod světovou cenou v rámci vládního plánu stabilisačního, s výhradou, že taková omezení nebudou prováděna za tím účelem, aby zvyšovala vývoz výrobků takového domácího průmyslu nebo poskytovanou mu ochranu, a že nebudou v rozporu s ustanoveními této Dohody, týkajícími se nediskriminace;

II.

(a) podstatná pro opatřování nebo distribuci výrobků, jichž jest všeobecný nebo místní nedostatek, s výhradou, že všechna taková opatření budou v souladu s jakýmikoli multilaterálními úpravami, jež směřují k spravedlivé mezinárodní distribuci takových výrobků, a není-li tu takových úprav, se zásadou, že všechny smluvní strany mají nárok na spravedlivý podíl na mezinárodních dodávkách takových výrobků;

(b) podstatná pro cenovou kontrolu prováděnou smluvní stranou, jež trpí nedostatkem v důsledku války; nebo

(c) podstatná pro řádnou likvidaci dočasných přebytků zásob, jež jsou majetkem nebo pod dozorem vlády kterékoli smluvní strany nebo průmyslů vybudovaných na území kterékoli smluvní strany pro válečné potřeby, jež by však bylo nehospodárné udržovati za normálních podmínek, s výhradou, že taková opatření nebudou zavedena žádnou smluvní stranou, leč po poradě s ostatními zúčastněnými smluvními stranami za účelem vhodné mezinárodní akce.

Opatření zavedená nebo udržovaná podle části II tohoto článku, která se nesrovnávají s ostatními ustanoveními této Dohody, budou odstraněna, jakmile odpadnou podmínky, jež k nim zavdaly příčinu, a v každém případě nejpozději do 1. ledna 1951, s výhradou, že tato doba může býti se souhlasem smluvních stran prodloužena, pokud jde o používání jakéhokoli určitého opatření na jakýkoli určitý výrobek kteroukoli smluvní stranou v dalších údobích, která určí smluvní strany.

Článek XXI

Bezpečnostní výjimky

Žádné ustanovení této Dohody nebude vykládáno tak,

(a) aby vyžadovalo od některé smluvní strany podávati jakoukoli informaci, jejíž sdělení podle jejího mínění by se příčilo podstatným zájmům její bezpečnosti, nebo

(b) aby zabraňovalo některé smluvní straně učiniti jakékoli opatření, které považuje za potřebné pro ochranu podstatných zájmů své bezpečnosti a které se týká

(i) štěpných hmot nebo surovin, z nichž se vyrábějí;

(ii) obchodu se zbraněmi, střelivem a válečným materiálem a obchodu s jiným zbožím a materiálem, který je prováděn přímo anebo nepřímo k zásobování vojenských sil;

(iii) bylo učiněno za války anebo v případě vážného napětí v mezinárodních stycích, anebo

(c) aby bránilo některé smluvní straně učiniti jakékoli opatření v důsledku jejích závazků plynoucích z Charty Spojených národů o udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Článek XXII

Konsultace

Každá smluvní strana bude s porozuměním zkoumati námitky přednesené kteroukoli smluvní stranou ve věci provádění celních předpisů a formalit, protidumpingových a vyrovnávacích cel, kvantitativních a platebních úprav, podpor, provádění státního obchodování, zdravotních zákonů a předpisů na ochranu života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin a vůbec všech věcí týkajících se provádění této Dohody a poskytne přiměřenou příležitost k poradám o těchto námitkách.

Článek XXIII

Ochrana koncesí a výhod

1. Jestliže kterákoli smluvní strana dospěje k názoru, že byla zrušena nebo zmenšena jakákoli výhoda plynoucí pro ni přímo nebo nepřímo z této Dohody, nebo, že dosažení kteréhokoli cíle této Dohody bylo ztíženo tím, že

(a) některá smluvní strana neplní svých závazků, jež touto Dohodou na sebe vzala, anebo že

(b) některá smluvní strana používá opatření, které jest nebo není v rozporu s ustanoveními této Dohody, anebo že

(c) existuje jakákoli jiná situace, může smluvní strana za účelem uspokojující úpravy věci předložiti druhé smluvní straně nebo stranám, o kterých soudí, že se jich to týká, své písemné námitky anebo návrhy. Každá smluvní strana, u níž bylo takto zakročeno, bude s porozuměním zkoumati námitky a návrhy, jež jí byly předloženy.

2. Jestliže v přiměřené době nedojde mezi zúčastněnými smluvními stranami k uspokojující dohodě anebo jestliže obtíž je takového druhu, jak je uvedeno v odstavci 1 (c) tohoto článku, může býti věc předložena smluvním stranám. Každou věc, která jim bude takto předložena, smluvní strany bezodkladně vyšetří a podle okolností dají smluvním stranám, o kterých soudí, že se jich to týká, vhodná doporučení, po případě o věci rozhodnou. smluvní strany mohou konati porady se smluvními stranami, Hospodářskou a sociální radou Spojených národů a kteroukoli příslušnou mezivládní organisací ve věcech, o nichž soudí, že je takových porad zapotřebí. Budou-li smluvní strany považovati okolnosti za tak vážné, že ospravedlňují takové opatření, mohou povoliti některé smluvní straně anebo stranám, aby přechodně suspendovaly vůči kterékoli jiné smluvní straně anebo stranám ony závazky nebo koncese podle této Dohody, u nichž to smluvní strany vzhledem k okolnostem uznají za vhodné. Bude-li vůči některé smluvní straně skutečně suspendováno plnění nějakého závazku nebo poskytování nějaké koncese, může taková smluvní strana písemně oznámiti generálnímu tajemníkovi Spojených národů nejpozději do šedesáti dnů poté, co takové opatření nabylo účinnosti, že má v úmyslu vypověděti tuto Dohodu a taková výpověď nabude účinnosti po uplynutí šedesáti dnů ode dne, kdy generální tajemník Spojených národů obdržel písemné oznámení o této výpovědi.

ČÁST III

Článek XXIV

Územní aplikace - Pohraniční styk - Celní unie a oblasti svobodného obchodu

1. Ustanovení této Dohody budou uvedena v účinnost pro mateřská celní území smluvních stran a pro jiná celní území, za která tato Dohoda byla přijata podle článku XXVI nebo byla uvedena v účinnost podle článku XXXIII nebo ve smyslu Protokolu o prozatímním uvedení v účinnost. S každým takovýmto celním územím se bude, výlučně pro účely územního uvedení v účinnost této Dohody, nakládati tak, jako by bylo smluvní stranou; s výhradou, že ustanovení tohoto odstavce nebudou vykládána tak jako by zakládala práva a závazky mezi dvěma nebo více celními územími, za která tato Dohoda byla přijata podle článku XXVI nebo byla uvedena v účinnost podle článku XXXIII nebo ve smyslu ustanovení Protokolu o prozatímním uvedení v účinnost jednou smluvní stranou.

2. Pro účely této Dohody se bude za celní území považovati každé území, pro které platí zvláštní cla nebo jiné úpravy obchodu, týkající se podstatné části obchodu takového území s jinými územími.

3. Ustanovení této Dohody nebudou vykládána tak, aby znemožňovala

(a) výhody poskytnuté některou smluvní stranou sousedním státům k usnadnění pohraničního styku;

(b) výhody poskytnuté obchodu se Svobodným územím terstským, zeměmi hraničícími s tímto územím, s výhradou, že takovéto výhody nejsou v rozporu s mírovými smlouvami, které vznikly z druhé světové války.

4. Smluvní strany uznávají, že je žádoucí, aby se zvýšila volnost obchodu dobrovolnými ujednáními sjednanými za účelem vzájemného doplňování hospodářství zemí, které jsou stranami takovýchto dohod. Uznávají také, že účelem celní unie aneb oblasti svobodného obchodu má býti usnadnění obchodování mezi stranami a nikoliv tvoření přehrad pro obchod zúčastněných smluvních stran s ostatními smluvními stranami.

5. Proto ustanovení této Dohody nemají znemožňovati utvoření celní unie nebo oblasti svobodného obchodu aneb sjednání prozatímní dohody nutné k utvoření celní unie nebo oblasti svobodného obchodu mezi územími smluvních stran; s výhradou, že:

(a) pokud se týče celní unie nebo prozatímní dohody směřující k utvoření celní unie, cla a jiné úpravy obchodu uložené při ustavení se takové unie nebo na základě takové prozatímní dohody, nebudou, pokud jde o obchod se smluvními stranami, jež nejsou účastny takové unie nebo dohody, v celku vyšší nebo více omezující než byly ve svých důsledcích cla a úpravy obchodu, platné v územích, z nichž se celní unie skládá, před utvořením takové unie, resp. před sjednáním takové prozatímní dohody;

(b) Pokud se týče oblasti svobodného obchodu, nebo prozatímní dohody směřující k utvoření oblasti svobodného obchodu, cla a jiné úpravy obchodu jsoucí v účinnosti v některém z území, z nichž se oblast svobodného obchodu skládá a platná při utvoření takové oblasti svobodného obchodu nebo při sjednání takové prozatímní dohody o obchodování smluvních stran, které nejsou zahrnuty do takové oblasti, nebo které nejsou stranami takové dohody, nebudou vyšší nebo více omezující, než odpovídající cla a jiné úpravy obchodu, které platí v územích, z nichž se oblast svobodného obchodu skládá, před utvořením této oblasti svobodného obchodu, resp. prozatímní dohody, a

(c) každá prozatímní dohoda, o níž se mluví v pododstavcích (a) a (b) bude obsahovati plán a časový program pro utvoření takové celní unie nebo takové oblasti svobodného obchodu v přiměřené lhůtě.

6. Jestliže při plnění požadavků pododstavce 5 (a), smluvní strana navrhne zvýšiti některou celní sazbu v rozporu s ustanoveními článku II, použije se postupu stanoveného v článku XXVIII. Při úpravě kompensačního urovnání budiž náležitě vzata v úvahu kompensace, která již byla poskytnuta snížením odpovídajících cel provedeným jinými členy unie.

7.

(a) Každá smluvní strana, jež se rozhodne vstoupiti do celní unie nebo do oblasti svobodného obchodu aneb sjednati prozatímní dohodu směřující k utvoření takové unie nebo oblasti, oznámí to bezodkladně smluvním stranám a poskytne jim veškeré informace o chystané unii aneb oblasti, jež jim umožní dáti smluvním stranám zprávy o doporučení, které považují za účelné.

(b) Jestliže po prostudování plánu a časového programu stanovených v prozatímní dohodě citované v odstavci 5 při poradě se stranami této dohody a berouce náležitě v úvahu zprávu poskytnutou ve smyslu ustanovení pododstavce (a) smluvní strany zjistí, že taková dohoda pravděpodobně nepovede k utvoření celní unie nebo oblasti svobodného obchodu v době zamýšlené stranami dohody anebo, že doba není přiměřená, smluvní strany učiní doporučení těmto stranám. Strany nebudou udržovat, případně ani neuvedou v účinnost takovou dohodu, nejsou-li ochotny ji pozměniti ve smyslu těchto doporučení.

(c) Každá podstatná změna v plánu nebo v časovém programu citovaných v odstavci 5 (c) bude oznámena smluvním stranám, které mohou požádat příslušné smluvní strany, aby se s nimi poradily, kdyby změna pravděpodobně ohrozila nebo podstatně oddálila utvoření celní unie nebo oblasti svobodného obchodu.

8. Pro účely této Dohody:

a) Za celní unii se bude považovati nahrazení dvou nebo více celních území jedním celním územím tak, že

(i) cla a jiné úpravy obchod omezující (vyjímaje, kde je to nutné, ty, které jsou přípustné podle článků XI, XII, XIII, XIV, XV a XX) se zrušují v podstatě pro veškerý obchod mezi zeměmi, z nichž se unie skládá nebo alespoň v podstatě pro veškerý obchod s výrobky pocházejícími z těchto území, a

(ii) v souhlase s ustanoveními odstavce 9, podstatně stejná cla a stejné úpravy obchodu jsou používány každým členem unie při úpravě obchodu s územími mimo unii;

b) za oblast svobodného obchodu se bude považovati skupina dvou nebo více celních území, v kterých cla a jiné omezující úpravy obchodu (vyjímaje, kde je to nutné, ty, které jsou přípustny podle článků XI, XII, XIII, XIV, XV a XX) jsou odstraněny v podstatě pro veškerý obchod mezi členskými územími se zbožím pocházejícím z těchto území.

9. Preference citované v odstavci 2 článku I nebudou dotčeny vytvořením celní unie nebo oblasti svobodného obchodu, avšak mohou býti odstraněny anebo přizpůsobeny jednáním se smluvními stranami, jichž se týkají. Tento postup jednání s dotčenými smluvními stranami bude zachováván obzvláště jde-li o odstranění preferencí, které se požaduje ve smyslu ustanovení odstavce 8 (a) (i) a odstavce 8 (b).

10. Smluvní strany mohou dvoutřetinovou většinou schváliti návrhy, které se plně nesrovnávají s požadavky odstavců 5 až 9 včetně, s výhradou, že takovéto návrhy směřují k vytvoření celní unie nebo oblasti svobodného obchodu ve smyslu tohoto článku.

11. Berouce v úvahu výjimečné okolnosti, které vznikly z ustavení Indie a Pakistanu jako nezávislých států, a uznávajíce, že oba tyto státy dlouho tvořily hospodářskou jednotu, smluvní strany souhlasí s tím, že ustanovení této Dohody nebrání těmto dvěma zemím, aby uzavřely zvláštní dohody o vzájemném obchodu, dokud si své vzájemné obchodní vztahy definitivně neupraví.

12. Každá smluvní strana učiní všechna vhodná opatření, jež budou v její moci, aby zajistila, že ustanovení této Dohody budou zachovávána krajskými a místními orgány a úřady na jejím území.

Článek XXV

Společná činnost smluvních stran

1. Zástupci smluvních stran budou se čas od času scházeti za tím účelem, aby zajistili provedení oněch ustanovení této Dohody, která vyžadují společnou činnost, a vůbec, aby usnadnili provádění této Dohody a aby podporovali dosažení jejích cílů. Kdekoli jest v této Dohodě zmínka o smluvních stranách jednajících společně, jsou označeny jako smluvní strany.

2. Generální tajemník Spojených národů se žádá, aby svolal první zasedání smluvních stran nejpozději na den 1. března 1948.

3. Každá smluvní strana má na všech zasedáních smluvních stran jeden hlas.

4. Není-li v této Dohodě stanoveno jinak, budou se rozhodnutí smluvních stran díti většinou odevzdaných hlasů.

5.

(a) Za výjimečných okolností, na něž není pamatováno v jiných článcích této dohody, mohou smluvní strany zprostiti některou smluvní stranu některého závazku plynoucího z této Dohody, s výhradou, že každé takové rozhodnutí bude schváleno dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů a že taková většina bude zahrnovati více než polovinu smluvních stran. Takovou většinou mohou Smluvní strany též

(i) definovati určité druhy výjimečných okolností, za kterých budou platiti jiné hlasovací podmínky pro zproštění smluvní strany jednoho nebo více závazků, a

(ii) předepsati kriteria, potřebná pro provádění tohoto pododstavce

(b) Jestliže některá smluvní strana nedostojí bez náležitého odůvodnění závazku vstoupiti s jinou smluvní stranou v jednání, jaká jsou stanovena v odstavci 1 článku 17 havanské Charty, smluvní strany mohou na stížnost a po provedeném šetření povoliti smluvní straně, jež stížnost podala, aby přestala vůči druhé smluvní straně používati ústupků uvedených v příslušné listině této Dohody. Při posuzování, zda smluvní strana nedostála jmenovanému závazku, Smluvní strany přihlédnou ke všem rozhodujícím okolnostem, včetně potřeb pro rozvoj, rekonstrukci a jiných potřeb, k všeobecné fiskální struktuře dotyčných smluvních stran a rovněž k ustanovením havanské Charty jako celku. Je-li používání zmíněných ústupků skutečně zastaveno, čímž se na obchod druhé smluvní strany používá sazeb vyšších než těch, jichž by se jinak bylo mělo používati, tato druhá smluvní strana může písemně oznámiti nejpozději do šedesáti dnů poté, co takové opatření nabylo účinnosti, že má v úmyslu vypověděti tuto Dohodu. Tato výpověď nabude účinnosti po uplynutí šedesáti dnů ode dne, kdy smluvní strany obdrží písemné oznámení o této výpovědi.

(c) Ustanovení pododstavce (b) se nepoužije mezi dvěma smluvními stranami, jichž listiny ústupků obsahují ústupky původně mezi nimi sjednané.

(d) Ustanovení pododstavců (b) a (c) se nepoužije před 1. lednem 1949.

Článek XXVI

Přijetí, vstoupení v účinnost a registrace

1. Tato Dohoda ponese datum podpisu Závěrečného aktu, přijatého při zakončení druhého zasedání Přípravného výboru pro konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti, a bude otevřena k přijetí kteroukoli vládou, která je signatářem Závěrečného aktu.

2. Tato Dohoda vyhotovená v jednom anglickém a v jednom francouzském originále, při čemž jsou oba texty autentické, bude uložena u generálního tajemníka Spojených národů, který zašle její ověřené opisy všem zúčastněným vládám.

3. Každá vláda, která přijímá tuto Dohodu, uloží listinu o přijetí u generálního tajemníka Spojených národů, který zpraví všechny zúčastněné vlády o dni, kterého byla listina o přijetí uložena, a o dni, kterým tato Dohoda vstoupí v účinnost podle odstavce 5 tohoto článku.

4. Každá vláda, jež přijímá tuto Dohodu, činí tak za své mateřské území a za jiná území, za která je mezinárodně odpovědna, s výhradou, že při tomto přijetí může prohlásiti, že kterékoli samostatné celní území, za které je mezinárodně odpovědna, má úplnou autonomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou, a že její přijetí se na takové území nevztahuje, a s další výhradou, že - jestliže kterékoli celní území, za něž smluvní strana přijala tuto Dohodu, má nebo získá úplnou autonomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou, bude takové celní území považováno za smluvní stranu, když odpovědná smluvní strana vydá prohlášení, ve kterém budou potvrzeny výše uvedené skutečnosti.

5. Tato Dohoda vstoupí v účinnost mezi vládami, které ji přijaly, třicátým dnem po dni, kdy byly listiny o přijetí uloženy u generálního tajemníka Spojených národů za signatářské vlády Závěrečného aktu, na jichž území připadá osmdesátpět % úhrnného zahraničního obchodu území signatářů Závěrečného aktu, přijatého při zakončení druhého zasedání Přípravného výboru pro konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti. Toto %o bude počítáno podle tabulky uvedené v příloze H. Listina o přijetí každé jiné vlády, která je signatářem Závěrečného aktu, nabude účinnosti třicátým dnem po dni uložení takové listiny.

6. Spojené národy jsou pověřeny, aby zaregistrovaly tuto Dohodu, jakmile vstoupí v účinnost.

Článek XXVII

Suspense nebo zrušení ústupků

Každá smluvní strana bude míti kdykoli možnost suspendovati anebo zrušiti zcela nebo částečně kterýkoli ústupek stanovený v příslušné listině, připojené k této Dohodě, o kterém smluvní strana zjistí, že byl původně dohodnut s vládou, jež se buď nestala nebo přestala býti smluvní stranou. Smluvní strana, jež učiní toto opatření, uvědomí o něm všechny ostatní smluvní strany a na žádost vstoupí v porady se smluvními stranami, které mají na dotčeném výrobku podstatný zájem.

Článek XXVIII

Změna listin

1. Počínajíc ode dne 1. ledna 1954 může kterákoli smluvní strana změniti nebo zastaviti nakládání, které přiznala podle článku II některému výrobku uvedenému v příslušné listině, připojené k této Dohodě, a to po projednání a v dohodě se smluvní stranou, s níž takové nakládání původně ujednala, a po poradách s jinými smluvními stranami, které podle rozhodnutí smluvních stran mají na onom nakládání podstatný zájem. V příslušných jednáních a dohodách, které mohou zahrnovati též kompensaci u jiných výrobků, budou se příslušné smluvní strany snažiti, aby na základě reciprocity a vzájemných výhod udržely koncese, jež si přiznaly, na všeobecné úrovni, která by nebyla obchodu méně příznivá než všeobecná úroveň stanovená v této Dohodě.

2.

(a) Nebudou-li moci smluvní strany, jež mají hlavní zájem, dospěti k dohodě, bude smluvní strana, která si přeje změniti nebo zastaviti takové nakládání, míti nicméně možnost tak učiniti. Stane-li se tak, bude smluvní strana, s níž bylo takové nakládání původně ujednáno, jakož i ostatní smluvní strany, jichž podstatný zájem byl uznán podle odstavce 1 tohoto článku, míti možnost ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy takové opatření bylo učiněno, zrušiti koncese v podstatě stejně hodnotné jako ty, jež byly původně ujednány se smluvní stranou, která učinila ono opatření, a to po uplynutí třiceti dnů ode dne, kdy o tom smluvní strany obdržely písemné předběžné oznámení.

(b) Bylo-li dosaženo dohody mezi smluvními stranami, jež mají hlavní zájem, avšak kterákoli jiná smluvní strana, jejíž podstatný zájem byl uznán podle odstavce 1 tohoto článku, není uspokojena, bude míti tato strana možnost ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo učiněno opatření podle oné dohody, zrušiti koncese v podstatě stejně hodnotné jako ty, jež byly původně ujednány se smluvní stranou, která učinila opatření podle oné dohody, a to po uplynutí třiceti dnů ode dne, kdy o tom smluvní strany obdržely písemné předběžné oznámení.

Článek XXIX

Vztah této Dohody k havanské Chartě

1. Smluvní strany se zavazují, že budou zachovávati v celém rozsahu, srovnatelném s pravomocí své výkonné moci, všeobecné zásady kapitol I až VI a kapitoly IX havanské Charty po dobu, dokud ji nepřijmou podle svých ústavních předpisů.

2. Část II této Dohody pozbude platnosti dnem, kdy vstoupí v účinnost havanská Charta.

3. Jestliže do 30. září 1949 havanská Charta nevstoupí v účinnost, smluvní strany se sejdou před 31. prosincem 1949, aby se dohodly, má-li tato Dohoda býti pozměněna, doplněna nebo zachována.

4. Kdyby kdykoliv havanská Charta pozbyla účinnosti, smluvní strany se sejdou co možno nejdříve potom, aby se dohodly, má-li tato Dohoda býti pozměněna, doplněna nebo zachována. Než dojde v této věci k dohodě, část II této Dohody vstoupí znovu v účinnost, s tím, že ustanovení části II, kromě článku XXIII, budou s příslušnými změnami nahrazena zněním v té době v havanské Chartě obsaženým a dále s výhradou, že žádná smluvní strana nebude vázána žádným ustanovením, které ji nevázalo v okamžiku, kdy havanská Charta pozbyla účinnosti.

5. Nepřijme-li některá smluvní strana havanskou Chartu do dne, kdy vstoupí v účinnost, smluvní strany se sejdou, aby se dohodly, zda tato Dohoda, pokud se dotýká vztahů mezi touto smluvní stranou a ostatními smluvními stranami, má býti doplněna nebo pozměněna a v kladném případě, jakým způsobem. Pokud smluvní strany se nedohodnou, ustanovení části II této Dohody budou i nadále platiti mezi touto smluvní stranou a ostatními smluvními stranami přes ustanovení odstavce 2 tohoto článku.

6. Smluvní strany, jež jsou členy Mezinárodní obchodní organisace, nebudou se dovolávati ustanovení této Dohody k tomu účelu, aby znemožnily účinnost kteréhokoliv ustanovení havanské Charty. Uplatnění zásady tohoto odstavce na některou smluvní stranu, jež není členem Mezinárodní obchodní organisace bude předmětem dohody ve smyslu ustanovení odstavce 5 tohoto článku.

Článek XXX

Změny

1. S výjimkou případů, kdy v této Dohodě jsou obsažena jinaká ustanovení o jejích změnách, stanou se změny ustanovení části I této Dohody nebo ustanovení článku XXIX nebo tohoto článku účinnými, přijmou-li je všechny smluvní strany, kdežto změny ostatních ustanovení této Dohody se stanou účinnými vůči těm smluvním stranám, které je přijmou, jakmile budou přijaty dvěma třetinami smluvních stran, a dále vůči každé jiné smluvní straně, jakmile je tato strana přijme.

2. Každá smluvní strana, přijímající některou změnu této Dohody, uloží listinu o přijetí u generálního tajemníka Spojených národů ve lhůtě, kterou určí smluvní strany. Tyto smluvní strany mohou rozhodnouti, že kterákoli změna, uvedená v účinnost podle tohoto článku, je takové povahy, že kterákoli smluvní strana, která ji nepřijme ve lhůtě určené smluvními stranami, bude míti možnost vystoupiti z této Dohody, anebo se souhlasem smluvních stran zůstati její smluvní stranou.

Článek XXXI

Vystoupení

Bez újmy ustanovení článku XXIII nebo odstavce 2 článku XXX může každá smluvní strana počínajíc dnem 1.ledna 1951 vystoupiti z této Dohody nebo může ohlásiti výstup kterékoli celního území za něž jest mezinárodně odpovědna a jež v té době má úplnou autonomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou. Vystoupení nabude účinnosti dne 1. ledna l951 nebo po tomto dni, a to po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník Spojených národů obdržel písemné oznámení o vystoupení.

Článek XXXII

Smluvní strany

1. Smluvními stranami této Dohody se rozumějí ty vlády, které uplatňují ustanovení této Dohody podle článků XXVI nebo XXXIII anebo podle Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost.

2. Kdykoli po tom, kdy tato Dohoda vstoupí v účinnost podle odstavce 5 článku XXVI, mohou ony smluvní strany, jež přijaly tuto Dohodu podle odstavce 3 článku XXVI, rozhodnouti, že kterákoli smluvní strana, která Dohodu nepřijala tímto způsobem, přestane býti smluvní stranou.

Článek XXXIII

Přístup

Vláda, která není smluvní stranou této Dohody nebo kterákoli vláda jednající za samostatné celní území, které má úplnou autonomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou, může přistoupiti k této Dohodě za sebe nebo za ono území, za podmínek, o kterých se tato vláda dohodne se smluvními stranami . Rozhodnutí smluvních stran ve smyslu tohoto odstavce vyžadují dvoutřetinové většiny.

Článek XXXIV

Přílohy

Přílohy této Dohody jsou nedílnou částí této Dohody.

Překlad v jazyce anglickém a francouzském je uveden v částce 24/1948 Sb. na straně 495 až 600.

Článek XXXV

1. Bez újmy ustanovení odstavce 5 (b) článku XXV nebo závazků některé smluvní strany vyplývajících z odstavce 1 článku XXIX, tato Dohoda, nebo případně článek II této Dohody, nebudou používány mezi některou smluvní stranou a kteroukoli jinou smluvní stranou v případě

(a) že obě smluvní strany nezahájily vzájemná jednání o clech a

(b) že některá z obou smluvních stran , v okamžiku, kdy jedna z nich se stane smluvní stranou, souhlasí s jejich používáním.

2. Kdykoliv před vstoupením v účinnost havanské Charty, mohou smluvní strany přezkoumati v jednotlivých případech působnost tohoto článku na žádost některé smluvní strany a učiniti vhodná doporučení.

Příloha A

Seznam území zmíněných v odstavci 2 (a) článku I.

Spojené Království Velké Britanie a Severního Irska

Území závislá na Spojeném Království Velké Britanie a Severního Irska

Kanada

Australské soustátí

Území závislá na Australském soustátí

Nový Zéland

Území závislá na Novém Zélandu

Jihoafrická Unie včetně Jihozápadní Afriky

Irsko

Indie (podle stavu ze dne 10.dubna 1947)

Nový Foundland

Jižní Rhodesie

Burma

Ceylon

Dominia Indie a Pakistan nebyla jmenována odděleně v svrchu uvedené listině, ježto neexistovala před 10. dubnem 1947.

Některá z území shora vyjmenovaných mají pro některé výrobky dvě nebo několik platných preferenčních sazeb. Každé takové území může dohodou s ostatními smluvními stranami, které jsou hlavními dodavateli takových výrobků požívajícími doložky nejvyšších výhod, nahraditi takové preferenční sazby jedinou preferenční sazbou, která vcelku nebude méně příznivá dodavatelům požívajícím doložky nejvyšších výhod, než preference, které byly v účinnosti před takovým nahrazením.

Ukládání rovnocenného preferenčního rozpětí nahrazujícího preferenční rozpětí při vnitřních daních, účinné dne 10.dubna 1947 mezi dvěma nebo více územími uvedenými v této příloze, nebo nahrazující preferenční kvantitativní úpravy popsané v následujícím odstavci, nebudou považována za zvýšení preferenčního rozpětí.

Preferenční úpravy, o nichž se zmiňuje odstavec 5 (b) článku XIV, jsou preferenční úpravy existující ve Spojeném Království dne 10.dubna 1947 podle dohod s kanadskou, australskou a novozélandskou vládou a týkající se chlazeného a zmrazeného masa hovězího a telecího, zmrzlého masa skopového a jehněčího, chlazeného a zmrzlého masa vepřového, slaniny a šunky. Jest úmyslem, bez újmy jakéhokoli opatření učiněného podle části I (h) článku XX, aby tyto úpravy byly odstraněny nebo nahrazeny celními preferencemi a aby jednání k tomuto účelu byla zahájena mezi státy majícími podstatný zájem co možno nejdříve.

S daní z pronájmu filmů, platnou dne 10.dubna 1947 na Novém Zélandě, bude pro účely této Dohody nakládáno jako se clem podle článku I. Nájemní filmový kontingent, jenž byl v účinnosti na Novém Zélandě dne 10.dubna 1947, bude pro účely této Dohody pokládán za kontingent promítací podle článku IV.

Příloha B

Seznam území Francouzské unie zmíněných v odstavci 2 (b) I.

Francie

Francouzská rovníková Afrika (smluvní území konžské *) a jiná území)

Francouzská západní Afrika

Kamerun pod francouzským mandátem *)

Francouzské Somálsko a závislá území

Francouzské državy v Indii *)

Francouzské državy v Oceánii

Francouzské državy v Kondominiu Nových Hebrid *)

Guadeloupe a závislá území

Francouzská Guyana

Indočína

Madagaskar a závislá území

Maroko (francouzské pásmo) *)

Martinigue

Nová Kaledonie a závislá území

Réunion

Saint-Pierre a Miguelon

Togo pod francouzským mandátem *)

Tunis

Příloha C

Seznam území celní unie Belgie, Lucemburska a Nizozemska, zmíněných v odstavci 2 (b) článku I.

Hospodářská unie Belgo-lucemburská

Belgické Kongo

Ruanda Urundi

Nizozemsko

Nizozemská Indie

Surinam

Curacao

Pro dovoz do mateřských území, tvořících celní unii.

Příloha D

Seznam území zmíněných v odstavci 2 (b) článku I,pokud jde o Spojené státy americké.

Spojené státy americké (celní území)

Území závislá na Spojených státech amerických

Republika Filipiny

Ukládání rovnocenného preferenčního celního rozpětí za tím účelem, aby nahradilo preferenční rozpětí ve vnitřní dani, platné dne 10.dubna 1947 výlučně mezi dvěma nebo několika územími vyjmenovanými v této příloze, nebude pokládáno za zvyšování preferenčního celního rozpětí.

Příloha E

Seznam území, na něž se vztahují preferenční úpravy mezi Chile a sousedními státy, zmíněnými v odstavci 2 (d) článku I.

Preference platné výlučně mezi Chile na straně jedné a

1. Argentinou

2. Bolivií

3. Peru

na straně druhé.

Příloha F

Seznam území, na něž se vztahují preferenční úpravy mezi Libanonem a Syrií a sousedními státy, zmíněnými v odstavci 2 (d) článku I.

Preference v účinnosti výlučně mezi Libanonsko-syrskou celní unií na straně jedné a

1. Palestinou

2. Transjordanií

na straně druhé.

Příloha G

Dny rozhodné pro určení maximálního preferenčního rozpětí, o kterých je zmínka v odstavci 3 článku I.

Australie 15. říjen 1946
Kanada 1. červenec 1939
Francie 1. leden 1939
Libanonsko-syrská celní unie 30. listopad 1939
Jihoafrická unie 1. červenec 1938
Jižní Rhodesie 1. květen 1941

Příloha H

Procentní podíl na úhrnném zahraničním obchodu, rozhodný pro výpočet % podle článku XXVI

(Sestaveno podle průměru r. 1938 a posledních 12ti měsíců, pro které jsou data k disposici)

Procento
Australie3,2
Belgie-Lucembursko-Nizozemsko10,9
Brazilie2,8
Burma0,7
Ceylon0,6
Československo1,4
Čína2,7
Francouzská unie9,4
Chile0,6
Indie Pakistan3,3**)
Jihoafricka unie2,3
Jižní Rhodesie0,3
Kanada7,2
Kuba0,9
Libanonsko-syrská celní unie0,1
Norsko1,5
Nový Zéland1,2
Spojené Království Velké Británie a Severního Irska25,7
Spojené státy americké25,2
100,0

Poznámka: Tato procenta byla určena se zřetelem na obchod všech území, za která jsou shora jmenované země mezinárodně odpovědny a které nemají samosprávu ve věcech, o kterých jedná Všeobecná dohoda o clech a obchodu.

Příloha I

Vysvětlivky.

K článku I

Odstavec 1

Závazky, pojaté do odstavce 1 článku I odkazem na odstavec 2 a 4 článku III, a závazky, pojaté do odstavce 2 (b) článku II odkazem na článek VI, budou považovány pro účely Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost za spadající do části II této Dohody.

Odvolání v předchozím odstavci a v odstavci 1 článku I na odstavec 2 a 4 článku III budou platiti teprve tehdy, až bude pozměněn článek III vstupem v účinnost změn obsažených v Protokolu ze dne 14. září 1948, jímž se pozměňuje část II a článek XXVI Všeobecné dohody o clech a obchodu.

Odstavec 4

Výraz „preferenční rozpětí“ znamená absolutní rozdíl mezi celní sazbou podle doložky nejvyšších výhod a preferenční celní sazbou na stejný výrobek a nikoli poměr mezi těmito sazbami. Na příklad:

1) Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 36 % ad valorem a preferenční celní sazba je 24 %a ad valorem, jest preferenční rozpětí 12 % ad valorem a nikoli 1/3 sazby podle doložky nejvyšších výhod.

2) Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 36 % ad valorem a preferenční celní sazba je vyjádřena jako dvě třetiny celní sazby podle doložky nejvyšších výhod, jest preferenční rozpětí 12 % ad valorem.

3) Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 2 franky za 1 kilogram a preferenční celní sazba je 1,50 franku za 1 kilogram, jest preferenční rozpětí 0,50 franku za 1 kilogram.

Tyto druhy celních opatření, učiněných v souladě s běžnou jednotnou praksí, nebudou se příčiti všeobecnému vázání preferenčních rozpětí:

(i) Opatření, kterými se na některý výrobek znovu uvádí v účinnost celní zařadění nebo celní sazba, normálně použitelné na tento výrobek, a to v případech, kdy platnost celního zařadění nebo celní sazby na takový výrobek byla dne 10. dubna 1947 dočasně suspendována nebo byla neúčinná, a

(ii) opatření, kterými bude jednotlivý výrobek zařaděn do jiné celní položky, než do které byl zařaděn dne 10. dubna 1947, a to v případech, v nichž celní zákonodárství jasně předvídá, že takový výrobek může býti zařaděn do více celních položek.

K článku II

Odstavec 2 (a)

Odvolání v odstavci 2 (a) článku II na odstavec 2 článku III bude platiti teprve tehdy, až bude pozměněn článek III vstupem v účinnost změn obsažených v Protokolu ze dne 14. září 1948, jímž se pozměňuje část II a článek XXVI Všeobecné dohody o clech a obchodu.

Odstavec 2 (b)

Viz vysvětlivku k odstavci 1 článku I.

Odstavec 4

Jestliže se smluvní strany, které původně ujednaly celní ústupek, výslovně nedohodly jinak, bude se při používání ustanovení tohoto odstavce přihlížeti k ustanovením článku 31 havanské Charty.

K článku III

Každá vnitřní daň nebo jiná vnitřní dávka nebo každý zákon, úprava neb předpis jmenované v odstavci 1, které se vztahují na dovážený výrobek nebo podobný výrobek domácí a jež jsou vybírány nebo ukládány z dováženého výrobku v okamžiku nebo v místě dovozu, budou nicméně považovány za vnitřní daň nebo jinou vnitřní dávku anebo za zákon, úpravu nebo předpisy jmenované v článku II této Dohody.

Odstavec 1

Použití odstavce 1 na vnitřní daně předepsané místními vládami nebo úřady na území smluvní strany podléhá ustanovení posledního odstavce článku XXIV. Slova „vhodná opatření“ v tomto článku nemají být vykládána tak, že by na příklad měly být zrušeny existující domácí zákony opravňující místní vlády k tomu, aby předpisovaly vnitřní daně, které, ač formou nesouhlasí se zněním článku III, ve skutečnosti nejsou v rozporu s jeho duchem, kdyby takové zrušení způsobilo vážné finanční obtíže dotčeným místním vládám nebo úřadům. Pokud se týče zdaňování místními vládami nebo úřady, jež je v rozporu jak se zněním tak s duchem článku III, slova „vhodná opatření“ dovolují smluvní straně, aby rušila toto zdaňování postupně v přechodném období, kdyby náhlé opatření mělo způsobiti vážné administrativní a finanční obtíže.

Odstavec 2

Daň odpovídající podmínkám první věty odstavce 2 bude považována za odporující podmínkám druhé věty pouze tehdy, když zdaněný výrobek soutěží s výrobkem, který s ním přímo soutěží nebo jej může nahraditi a který nebyl podobně zdaněn.

Odstavec 5

Úpravy odpovídající ustanovením první věty odstavce 5 nebudou považovány za odporující ustanovením druhé věty, když všechny výrobky podléhající těmto úpravám jsou vyráběny doma v dostatečném množství. Pro posouzení toho, zda úprava může být považována za odpovídající ustanovením druhé věty, nelze se dovolávati toho, že pro poměr nebo množství určené pro každý z výrobků, jež podléhají oné úpravě, byl zachován přiměřený vztah mezi dovezenými a domácími výrobky.

K článku V

Odstavec 5

Pokud jde o dopravní poplatky, vztahuje se zásada stanovená v odstavci 5 na stejné výrobky dopravované stejnou cestou za stejných podmínek.

K článku VI

Odstavec 1

Skrytý dumping, prováděný sdruženými firmami (t. j. prodává-li dovozce za cenu, která je nižší, než jaká odpovídá ceně účtované vývozcem, s nímž je dovozce sdružen, a též nižší, než je cena ve vývozní zemi), je formou cenového dumpingu, u níž dumpingové rozpětí může býti vypočítáno na základě ceny, za kterou je zboží prodáváno dovozcem.

Odstavec 2 a 3

Vysvětlivka 1

Obdobně jako v mnoha jiných případech v celní správě může smluvní strana požadovati přiměřenou zálohu (záruku nebo vklad v hotovosti) na zaplacení protidumpingového nebo vyrovnávacího cla, dříve než dojde k definitivnímu zjištění skutečností, je-li podezření z dumpingu nebo z poskytování podpor.

Vysvětlivka 2

Používání několikerých kursů měny může za jistých okolností býti podporou vývozu, proti které mohou býti zavedena vyrovnávací cla podle odstavce 3, nebo může býti formou dumpingu, prováděného částečným znehodnocením měny některé země, proti němuž mohou býti zavedena opatření podle odstavce 2. Pod „používáním několikerých kursů měny“ se rozumějí opatření učiněná vládami nebo jimi schválená.

K článku VII

Odstavec 1

Bylo uvažováno o tom, zda by bylo žádoucí nahraditi slova „co nejdříve“ přesným datem, po případě ustanovením o zvláštní lhůtě, která by byla později stanovena. Bylo uznáno, že by všem smluvním stranám nebylo možno uvésti tyto zásady v účinnost ke dni pevně stanovenému, nicméně se rozumělo, že většina smluvních stran je uvede v život, jakmile tato Dohody nabude účinnosti.

Odstavec 2

Bylo by v souhlase s článkem VII předpokládati, že „skutečná hodnota“ může býti vyjádřena účtovanou cenou, k níž se připočtou všechny odůvodněné náklady do ní nezahrnuté, které jsou vlastními prvky „skutečné hodnoty“, jakož i každý neobvyklý diskont nebo jakákoli jiná srážka z obvyklé konkurenční ceny.

Bylo by v souhlase s odstavcem 2 (b) článku VII, kdyby kterákoli smluvní strana vykládala výraz „v rámci normálního způsobu obchodu“ v souvislosti s výrazem „za podmínek neomezené soutěže“ tak, že se tím vylučuje jakýkoli obchod, při kterém kupující a prodávající nejsou vzájemně neodvislí a při kterém cena není jediným rozhodujícím činitelem.

Předepsaná zásada „podmínek neomezené soutěže“ dovoluje smluvním stranám nebrati v úvahu ceny účtované rozdělovačům, které zahrnují zvláštní slevy, poskytované jen výhradním zástupcům.

Znění pododstavců (a) a (b) dovoluje smluvní straně ukládati clo jednotně buď

(1) na základě cen, stanovených určitým vývozcem pro dovážené zboží, nebo

(2) na základě obecné cenové hladiny stejného zboží.

K článku VIII

Ačkoli se článek VIII nevztahuje na používání několikerých kursů měnových jako takových, odstavce 1 a 4 odsuzují používání devisových dávek anebo poplatků jako nástroje k zavedení několikerých kursů měny; jestliže však některá smluvní strana z důvodu ochrany své platební bilance vybírá se souhlasem Mezinárodního měnového fondu devisové poplatky s použitím několikerých kursů, ustanovení odstavce 2 ji plně chrání, ježto tento odstavec pouze požaduje, aby se ony poplatky co nejdříve zrušily.

K článku XI

Odstavec 2 (c)

Výraz „v jakékoli formě“ v tomto odstavci se týká stejných výrobků, pokud jsou v prvotním stadiu zpracování a podléhají ještě zkáze, a přímo soutěží s čerstvými výrobky a kdyby jsouce volně dováženy, byly s to způsobiti, že by se omezení dovozu čerstvých výrobků stala neúčinnými.

Odstavec 2 poslední pododstavec

Výraz „zvláštní činitelé“ zahrnuje změny relativní výrobní výkonnosti mezi domácími a cizími výrobci anebo mezi různými cizími výrobci, ne však změny uměle vyvolané prostředky touto Dohodou nedovolenými.

K článku XII

Odstavec 3 (b) (i)

Výraz „bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto článku“ byl pojat do textu proto, aby bylo úplně jasno, že dovozní omezení některé smluvní strany, jinak „potřebná“ ve smyslu odstavce 2 (a), nebudou považována za nepotřebná z toho důvodu, že změna domácí politiky tak, jako je o tom zmínka v textu, by mohla zlepšiti stav měnové reservy smluvní strany. Výrazu nemá být rozuměno tak, jakoby jím ustanovení odstavce 2 byla jakkoli dotčena.

Byly vzaty v úvahu zvláštní problémy, které by mohly vzniknouti smluvním stranám, jež v důsledku svých programů plné zaměstnanosti, zachování vysoké a stoupající úrovně poptávky a hospodářského rozvoje jsou vystaveny veliké poptávce po dovozu a v důsledku toho podrobují svůj zahraniční obchod kvantitativní úpravě. Usoudilo se, že nynější text článku XII spolu s ustanoveními o kontrole vývozu v různých částech Dohody, na př. v článku XX, plně přihlížejí k potřebám těchto hospodářství.

K článku XIII

Odstavec 2 (d)

Nebyla učiněna žádná zmínka o „obchodních úvahách“ jako o pravidle pro přidělování kontingentů, protože se došlo k názoru, že používání tohoto pravidla vládními orgány by nebylo vždy proveditelné. Jinak v případech, kde to jest proveditelné, může smluvní strana bráti zřetel na tyto „úvahy“ tehdy, když se bude snažiti o dohodu v souhlase s všeobecným pravidlem stanoveným v prvé větě odstavce 2.

Odstavec 4

Viz vysvětlivku týkající se „zvláštních činitelů“ v souvislosti s posledním pododstavcem odstavce 2 článku XI.

K článku XIV

Odstavec 1 (g)

Ustanovení odstavce 1 (g) nebudou opravňovati smluvní strany k tomu, aby uplatňovaly požadavek porady při individuálních transakcích, leč by transakce byla takových rozměrů, že by představovala akt celkové politiky. V tom případě smluvní strany, požádá-li o to některá smluvní strana, nebudou bráti transakci v úvahu individuálně, nýbrž ve vztahu k celkovému postupu této smluvní strany v záležitosti dovozu dotyčného výrobku.

Odstavec 2

Jednou ze situací, kterou předvídá odstavec 2, je situace smluvní strany mající dobra získaná z běžných transakcí, kterých však nemůže užíti bez diskriminačního opatření.

K článku XV

Odstavec 4

Slova „by byla v rozporu“ mají vyjádřiti na př., že porušení litery kteréhokoli článku této Dohody devisovým kontrolním opatřením nebude považováno za porušení dotčeného článku, jestliže se v praksi nepostupovalo tímto opatřením proti duchu dotčeného článku. Tak o smluvní straně, která v rámci své devisové kontroly, prováděné v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu, požaduje, aby za svůj vývoz dostala platbu ve své vlastní měně nebo v měně jednoho nebo více členů Mezinárodního měnového fondu, nebude se míti za to, že porušuje článek XI nebo článek XIII. Dalším příkladem by mohla býti smluvní strana, která na dovozním povolení vyznačí zemi, ze které může býti zboží dovezeno, a to nikoli proto, aby vnesla další diskriminační prvek do svého systému povolování dovozu, nýbrž proto, aby provedla přípustná opatření devisové kontroly.

K článku XVII

Odstavec 1

Provoz „obchodních agencií“, zřízených smluvními stranami a které se obírají nákupem a prodejem, podléhá ustanovením pododstavců (a) a (b).

Činnost „obchodních agencií“, zřízených smluvními stranami a které se neobírají nákupem ani prodejem, ale které upravují soukromý obchod, se řídí příslušnými články této Dohody.

Ustanovení tohoto článku nijak nebrání některému státnímu podniku, aby prodával výrobek za různé ceny na různých trzích, s výhradou, že tyto různé ceny žádá z obchodních důvodů, aby učinil zadost podmínkám nabídky a poptávky na vývozních trzích.

Odstavec 1 (a)

Vládní opatření, která mají zajistiti úroveň jakosti a výkonnosti při provádění zahraničního obchodu nebo která mají zajistiti výsady udělené pro zužitkování národních přírodních zdrojů, ale která nezmocňují vládu k řízení obchodní činnosti dotčeného podniku, nejsou „výlučnými nebo zvláštními výsadami“.

Odstavec 1 (b)

Země, které se dostane „vázané půjčky“, může k ní přihlížeti v rámci svých „obchodních úvah“, když kryje svoje potřeby nákupem v cizině.

Odstavec 2

Výraz „výrobky“ se vztahuje jen na výrobky ve smyslu, jehož se používá v běžné obchodní praksi a není jím míněn nákup nebo prodej služeb.

K článku XVIII

Odstavec 3

Doložka o zvýšení sazeb platných pro země požívající nejvyšších výhod, bude při uzavření nové preferenční dohody uplatňována teprve tehdy, až bude připojen k článku I nový odstavec 3 vstupem v účinnost změn obsažených v Protokolu ze dne 14. září 1948, jímž se pozměňuje část I a čl. XXIX Všeobecné dohody o clech a obchodu.

Odstavec 7 (a) (ii) a (iii).

Slovem „zpracování“, jehož je užíváno v těchto pododstavcích, se rozumí přeměna suroviny, nebo vedlejšího výrobku získaného při této přeměně, na dohotovené či polodohotovené zboží, avšak nemíní se tím výrobní postup vysoce vyspělé průmyslové techniky.

K článku XXIV

Odstavec 5

Rozumí se, že ustanovení článku I vyžadují, aby, v případě že zboží, které bylo dovezeno do území některého z členů celní unie nebo oblasti svobodného obchodu s preferenční celní sazbou, a bude znova vyvezeno do území jiného člena takové unie nebo oblasti, tento člen vybral clo rovnající se rozdílu mezi clem již zaplaceným a sazbou země požívající doložky nejvyšších výhod.

Odstavec 11

Až budou uzavřeny definitivní obchodní dohody mezi Indií a Pakistanem, budou se moci opatření obou zemí, zavedená k provedení těchto dohod, odchylovati od určitých ustanovení této Dohody, avšak nesmějí se příčiti jejím cílům.

K článku XXVI

Území, za která jsou smluvní strany mezinárodně odpovědny, nezahrnují území vojensky obsazená.

K článku XXIX.

Odstavec 1

Kapitoly VII a VIII havanské Charty byly vyloučeny z odstavce 1, poněvadž jednají všeobecně o organisaci, činnosti a způsobu jednání Mezinárodní obchodní organisace.

Závěrečná poznámka.

Otázka použitelnosti Všeobecné dohody o clech a obchodu na obchodní styky smluvních stran s územími vojensky obsazenými nebyla dotčena a vyhrazuje se dalšímu studiu v brzké době. Zatím nic v této Dohodě nemá prejudikovati budoucímu řešení. Tato výhrada se ovšem nijak nedotýká použitelnosti ustanovení článků XXII a XXIII na otázky vyplývající z těchto obchodních styků.

Příloha J

Výjimky z pravidel nediskriminace

[vztahující se na smluvní strany, které se pro to rozhodnou v souhlase s odstavcem 1 (d) článku XIV, místo odstavců 1 (b) a 1 (c) článku XIV].

1.

(a) Smluvní strana provádějící dovozní omezení podle článku XII může je uvolňovati způsobem, který se odchyluje od ustanovení článku XIII v rozsahu nutném k tomu, aby obdržela zvýšený dovoz nad maximální množství dovozu, jaký by mohla uskutečniti v rámci předpisů odstavců 3 (a) a 3 (b) článku XII, kdyby její omezení byla úplně v souhlasu s článkem XIII, pod podmínkou, že

(i) hladina dodacích cen výrobků takto dovážených nebude podstatně převyšovati platné ceny srovnatelných výrobků, které jsou pravidelně k disposici od ostatních smluvních stran, a že jakýkoli rozdíl mezi cenovými hladinami výrobků takto dovážených bude v přiměřené lhůtě postupně snížen;

(ii) smluvní strana uchylující se k těmto opatřením nečiní tak jako součást nějaké dohody, kterou se podstatně snižuje zásoba zlata nebo směnitelných měn, jež smluvní strana běžně získává, ať již přímo nebo nepřímo, za svůj vývoz určený pro jiné smluvní strany, které nejsou stranami takové dohody, a to pod úroveň, o které lze rozumně předpokládati, že by jí jinak byla dosáhla;

(iii) takové opatření nepůsobí zbytečnou škodu obchodním nebo hospodářským zájmům některé jiné smluvní strany

(b) Každá smluvní strana, jež činí opatření podle tohoto odstavce, bude zachovávati zásady pododstavce (a). Smluvní strana se zdrží transakcí, které se ukáží jako odporující tomuto pododstavci, ale nebude se vyžadovati, aby se smluvní strana přesvědčila v případech, kde to není proveditelné, že požadavky tohoto pododstavce jsou splněny u každé individuální transakce.

2. Každá smluvní strana, jež činí opatření podle odstavce 1 této přílohy, bude o nich pravidelně informovati smluvní strany a bude jim poskytovati dosažitelné příslušné informace, které budou smluvní strany požadovati.

3. Jestliže smluvní strany kdykoli shledají, že některá smluvní strana provádí dovozní omezení diskriminujícím způsobem, nesrovnávajícím se s výjimkami podle odstavce 1 této přílohy, smluvní strana do šedesáti dnů odstraní diskriminaci nebo ji pozmění podle bližších pokynů smluvních stran; avšak žádné opatření podle odstavce 1 této přílohy v rozsahu, v jakém bylo schváleno smluvními stranami na žádost smluvní strany v řízení obdobném řízení podle odstavce 4 (c) článku XII, nebude naříkatelné podle tohoto odstavce nebo podle odstavce 4 (d) článku XII z toho důvodu, že jest v rozporu s ustanoveními článku XIII.

Vysvětlivka k příloze J

Okolnosti, že některá smluvní strana používá ustanovení části II (a) článku XX, se rozumí, že ona smluvní strana se nevylučuje z používání ustanovení této přílohy, nýbrž že ustanovení článku XIV (včetně této přílohy) nijakým způsobem neomezují práva smluvních stran vyplývající z části II (a) článku XX.

LISTINA X - ČESKOSLOVENSKO

Pouze anglické a francouzské znění této listiny jest autentické

PRVNÍ ČÁST

Sazebník pro země požívající nejvyšších výhod

Položka
československého
sazebníku
Označení zbožíSazba
Kčs
za 100 kg:
I. Zboží osadnícke.
ex 1Kakaové boby a slupky:
a)surové ...............100-
ex 2Káva:
a)surová ................1650.-
3Čaj ...................5000-
II. Koření.
ex 4Pepř (černý, bílý a červený [španělský, též paprika], dlouhý pepř; pepřový prach); nové koření; zázvor:
ex a)nemleté:
ex 2ostatní:
pepř (černý, bílý nebo dlouhý) ........500-
nové koření .....................600-
ex 5Skořice:
ex a)nemletá:
2.ostatní .............1500-
ex 6Badián (čínský anýz); hřebíček (též hřebíčkové matky); macis (muškátový květ); muškátové ořechy nevyloupané:
ex a )nemleté:
2.ostatní .............2200-
ex 7Muškátové ořechy vyloupané:
ex a)nemleté:
2.ostatní .............3000-
ex 8Kardamomy, šafrán, vanilka:
ex a)nemleté:
2.ostatní .........3000-
Položka
československého sazebníku
Označení zbožíSazba
Kčs
za 100 kg:
III. Jižní ovoce.
ex 9Fíky.
ex b)sušené:
1.v krabicích, bedničkách nebo košíčkách.....300. -
Poznámka k saz. pol. 9b)Sušené fíky ve věncích nebo jinak balené, dovážené pro továrny kávových náhražek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením ....50. -
ex 10Vinné bobule a hrozny, sušené; korintky:180.-
Poznámka k saz. čís. 10Zboží saz. čís. 10, dovážené k výrobě octa, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením40.-
ex 11Citrony, limony, cedráty:
citrony .....140 -
grape fruit ....30.-
mango ....80.-
ex 12Pomeranče (též mandarinky):
pomeranče od 1. června do 31. srpna......100.-
z hrubé váhy
mandarinky ....150.-
z hrubé váhy
13Citrony, limony, cedráty a pomeranče, ve slané vodě naložené; nezralé drobné pomeranče; kůra pomerančová, cedrátová a citrónová, též mletá nebo ve slané vodě na-70.-
14Datle, pistacie, banány (pisang):
datle.................270.-
pistacie ....540.-
banány (pisang) ....200.-
15Ananas ....500.-
16Mandle:
a)suché, neloupané nebo loupané ....300.-
b)nezralé ve skořápce ....150.-
ex 17Piniová (limbová) jádra, nevyloupaná; svatojanský chléb, nazaroly, jedlé kaštany; kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné; olivy čerstvé, sušené nebo solené:
kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné, včetně podzemnicových oříšků a ořechů pekanových....100.-
olivy čerstvé, sušené nebo solené ........45.-
Položka
československého
sazebníku
Označení zbožíSazba
Kčs
za 100 kg:
VI. Obilí; slad; luštěniny; mouka a mlýnské výrobky; rýže.
34Rýže neloupaná a loupaná, i rýže zlomková:
a)a) neloupaná ....10.-
b)b) ostatní ....40.-
VII. Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin.
Ovoce:
ex 35Vinné hrozny, čerstvé; vinný rmut:
vinné hrozny, čerstvé:
od 1. prosince do 31. července .....400.-
od 1. srpna do 30. listopadu .....500.-
ex 36Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé:
lískové oříšky zralé:
nevyloupané ....150.-
vyloupané ....200.-
ex 37Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé (2):
ex a)jemné ovoce stolní:
ex 1.broskve a nektarinky, hrušky, jablka a jahody:
broskve a nektarinky, od 1. března do 31. května170.-
hrušky od 1. října do 31. května ...75.-
jablka:
od 1. listopadu do 31. května ....75.-
od 1. června do 30. června, sklizená během tří měsíců před dovozem (3)75.-
ex 2.ostatní:
meruňky od 1. března do 31. května ....170.-
z hrubé váhy
ex 38Švestky sušené (6):
ex a)v sudech, bednách, pytlích nebo v podobných obalech o hrubé váze větší než 30 kg nebo nebalené:
v sudech, bednách, pytlích nebo v podobných obalech60. -
b)jinak balené (4)60.-
ex 39Ovoce výslovně nejmenované, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené; naložené
ve slané vodě nebo v octě, v sudech; švestková povidla bez přísady cukru):
jablka a hrušky, obojí sušené a neloupané, buď celé50.-
ostatní ovoce výslovně nejmenované, sušené (5) (6) .100.-
Zelenina:
ex 42Zelí čerstvé:
ex b)od 1. prosince do 15. července:
od 1. března do 31. května .....50.-
ex 43Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé:
ex a)jemná zelenina stolní:
1.lanýže .....250.-
z hrubé váhy
ex 2.chřest, karotky ve svazečcích, okurky, salát hlávkový a špenát:
chřest a salát hlávkový, od 1. listopadu do 30. dubna260.-
karotky ve svazečcích a špenát, od 1. listopadu do260.-
ex 3.ostatní:
zelené fazole a hrášek, v luscích, od 1. listopadu do 31 května ....120.-
z hrubé váhy
Rostliny a části rostlin:
Semena:
ex 47Semeno lněné a konopné (semenec), semena olejnatá, jinde nezařáděná:
b)semena olejnatá, jinde nezařaděná ....beze cla
ex 49Semeno jetelové:
ex b)jiné:
vojtěška...............85.-
50Semena travní .....440.-
z hrubé váhy
Okrasné květiny a okrasné listoví, pak živoucí rostliny:
ex 56Živoucí rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelících a podobných nádobách):
b)stromy a keře:
Azalea mollis, Azalea pontica........beze cla
magnólie, javor japonský (Acer japonicum) ......260.-
ostatní ................800.-
c)květinové cibule, hlízy a oddenky (rhizomy, bulvy) .80. -
ex e)ostatní, též sazenice, rouby, odnože a výhonky:
azalky indické.............
beze cla
Ostatní rostliny a části rostlin:
61Mořská tráva, esparto (kavil přepevný či alfa), piasava a podobné rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata ; lýko, rafia;
rákosí; sláma; seno; stelivo; vše
beze cla
ex 62Rostliny výslovně nejmenované a jejich části:
ex b)sušené neb upravené (na prach umleté nebo jinak rozmělněné nebo barvené):
2.ostatní ................80.-
IX. Jiná zvířata.
ex 75Ryby, raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vše čerstvé:
a)ryby mořské ...10.-
ex b)ostatní:
ryby sladkovodní............230.-
76Mořská zvířata lasturová nebo korýši (na př. ústřice, mořští raci, mořští pavouci, krabi, želvy), čerstvá, též uvařená, nikoli však vyloupaná:
mořští raci ...600.-
ostatní ....750.-
X. Výrobky živočišné.
ex 79Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý:
b)žlutek a bílek, tekutý ....220.-
Poznámka
k saz. pol. 79b)
žloutek a bílek, tekutý, dovážený továrnami k výrobě usní, umělých tuků jedlých, rybích konserv nebo k výrobě těstovin,
na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením ..............
beze cla
ex 81Vosk živočišný:
a)přírodní .....20.-
ex 82Houby rohovité:
ex a)jemné i obyčejné houby (houby mycí a koňské) v přírodním stavu, neupravené, neprané; houby koňské prané, dále zpracované, avšak nebílené:
jemné i obyčejné houby (houby mycí a koňské) v přírodním stavu, neupravené, neprané.....50.-
83Kožešiny a kůže, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracované)......beze cla
ex 84Chlupy, vlasy a žíně veškeré, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny:
chlupy a žíně veškeré, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny:beze cla
ex 86Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy:
měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; stře-z čisté váhy
XI. Tuky.
Tuky jedlé:
89Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařené (7)
Technické tuky a mastné kyseliny:
ex 91Tuk rybí, velrybí a tulení:
tuk rybí a velrybí ....beze cla
92Lůj zvířecí, syrový nebo vyškvařený; lůj lisovaný ..............15.-
93Lůj rostlinný, olej palmový, olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý:
a)lůj rostlinný a olej palmový ......beze cla
b)olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý ......6.-
ex 94Vosk rostlinný:
ex b)vosk karnaubový a jiný rostlinný vosk výslovně nejmenovaný:
1.surový ....40.-
96Parafin:
a)nečistý, také parafinové šupiny........180.-
b)jiný..................220.-
98Ceresin................420.-
ex 99Vaselina a lanolin (přečištěný tuk z vlny):
ex a)v sudech:
vaselina................320.-
101Tuky a směsi tuku, výslovně nejmenované.....20.-
XII. Mastné oleje.
ex 103Olej lněný, sojový, čínský dřevný a jiné oleje mastné, výslovně nejmenované, v sudech, měchách a měchýřích, mimo olejové pokosty:
a)olej dřevný čínský, bez přísad ....20.-
ex b)ostatní:
olej skočcový ....160.-
ex 104Olej olivový, kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový v sudech, měchách a měchýřích:
olej olivový, je-li doprovázen osvědčením o čistotě, vydaným úřadem země původu k tomu oprávněným ......50.-
olej podzemnicový, je-li doprovázen osvědčením, vydaným laboratořemi země původu k tomu oprávněnými o tom, že olej byl vskutku
vyroben z jader nebo slupek podzemnicových..............
50.-
ex Poznámka
k saz. čís. 103
a 101
Olej skočcový saz. čís. 103, olej olivový (též olej turnantový, i olej z olivových jader) a podzemnicový saz. čís. 104, k technickým účelům,
s podmínkou, že se zdenaturují u celních úřadů výslovné zmocněných:
olej skočcový saz. čís. 103 k technickým účelům s podmínkou, že se zdenaturuje u celních úřadů výslovně zmocněných ....
6.-
ex 106Oleje mastné, v lahvích, džbánech a podobných nádobách pod 25 kg:
ex b)oleje saz. čís. 104:
olej olivový v lahvích, je-li doprovázen osvědčením o čistotě, vydaným úřadem země původu k tomu oprávněným..............90.-
olej podzemnicový, je-li doprovázen osvědčením, vydaným laboratořemi země původu k tomu oprávněnými o tom, že olej byl
vskutku vyroben z jader nebo
150.-
XIII. Nápoje.
ex 108Lihové tekutiny pálené:
ex a)vinné destiláty:
vinné destiláty, přicházející ze země původu, kde požívají kontrolovaného označení původu, jsou-li doprovázeny potvrzením označení původu,
vydaným úřadem, uznaným příslušnými úřady dovozní zem ....
3000.-
ex b)likéry, punčové tresti a jiné lihové tekutiny pálené, s přísadou cukru nebo jiných látek; francovka:
likéry a jiné lihové tekutiny pálené, s přísadou cukru5000.-
c)arak, rum:
arak ....3200.-
rum .....2000.-
ex d)jiné lihové tekutiny pálené:
jalovcová pálenka (gin), whisky........3000.-
ex 109Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina:
a)nezahuštěné šťávy z plodů citrusových (8) ....200.-
ex b)ostatní:
ex 1.v sudech:
vína přicházející ze země původu:
požívající ve své zemi původu kontrolovaného označení původu, jsou-li doprovázena potvrzením označení původu, vydaným úřadem, uznaným příslušnými úřady dovozní země (9) .....360.-
ostatní, jsou-li doprovázena osvědčením původu vydaným příslušným úřadem země původu (9) .................360.-
ex 2.v lahvích:
vína přicházející ze země původu:
požívající ve své zemi původu kontrolovaného označení původu, jsou-li doprovázena potvrzením označení původu, vydaným úřadem,
uznaným příslušnými úřady dovozní země (9) .....
800.-
ostatní, jsou-li doprovázena osvědčením původu vydaným příslušným úřadem země původu (9) ....800.-
šťávy z plodů, ovoce a bobulí (mimo šťávy z jablek, malin a vinných hroznů), nezahuštěné (8) ....400.-
ex 110Víno šumivé:
šumivá vína přicházející ze země původu, kde požívají kontrolovaného označení původu, jsou-li doprovázena potvrzením označení původu,
vydaným úřadem, uznaným příslušnými úřady dovozní země .....
2000.-
XIV. Potraviny.
ex 114Pečivo (suchary, sušenky, koláče, oplatky atd.):
pečené vločky a podobné přípravky z rozemletých obilnin a rýže .....700.-
115Ságo a ságové náhražky, tapioka, arrowroot .....200.-
ex 119Sýry a tvaroh:
ex a)sýry:
Roquefort ....500.-
120Sledi nasolení neb uzení:
a)nasolení ....14.-
b)uzení .....70.-
z hrubé váhy
ex 121Ryby výslovně nejmenované, nasolené, uzené, sušené:
a)nasolené ....10 -
ex b)ostatní:
uzené .....300.-
122Ryby připravené (marinované nebo v oleji atd.), v sudech:
a)v oleji .....400,-
b)ostatní ....800.-
125Kakaové máslo ....180. -
126Kakaový prášek ...2000.-
ex 127Kakaová hmota; čokoláda, čokoládové náhražky a výrobky:
kakaová hmota..............2000.-
ex 128Konservy rybí, masové a korýšové:
ex b)ostatní:
konservy z mořských raků..........1000.-
ex 130Konservy ovocné, zahuštěný mošt, zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí; tamarindy:
a)zahuštěné šťávy z plodů citrusových .....500.-
ex b)ostatní:
zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí, mimo šťávy z jablek, malin a vinných hroznů.......700.-
ex 131Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod saz. čís. 114, 123, 126 a 127):
a)zahuštěné šťávy z plodů citrusových ............500.-
ex b)ostatní:
konservy zeleninové (též konservy houbové a zeleninové šťávy) a jiné přípravky rostlinné pro kuchyňskou potřebu; polévky:
konservy chřestové ...........500.-
zeleninové šťávy:
šťáva z rajských jablek .....500.-
jiné .....340.-
ostatní, mimo konservy z rajských jablek (19)700.-
konservy ovocné:
ananasové ..............500.-
ostatní......700.-
zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí, mimo šťávy z jablek, malin a vinných hroznů.......700.-
konservy rybí:
sardinky, kippered herrings, losos.....600,-
pilchardy:
v oleji ....600.-
v omáčce z rajských jablek.......400.-
mořští raci .....1000.-
pražená nabobtnalá zrna obilnin a rýže.....900.-
ex 132Poživatiny výslovně nejmenované:
a)sušené žloutky a bílky ....800.-
ex b)ostatní:
polévky.....700.-
pražená nabobtnalá zrna obilnin a rýže ....900.-
žvýkací guma ....960.-
XV. Dříví, uhlí a rašelina.
ex 134Dříví stavební a užitkové (11); korek:
b)dříví stavební a užitkové, mimoevropské, kulaté nebo v hrubých špalcích sekerou osekaných, též řezané pilou
nebo jinak ořezávané, štípané, mimo dyhy, dále neopracované
beze cla
XVI. Suroviny soustružnické a řezbářské.
136Třtina obecná (španělský rákos), surová, neštípaná; holebeze cla
138Rohy, rohové kotouče, špičky rohů, paznehty, hnáty, kopyta, kosti, vše přírodní nebo pouze štípané, narovnanébeze cla
ex 139Jantar (také hmota jantarová), gagat, slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, mořská pěna, perleť a jiné skořepiny lasturové,
vše přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané:
slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, perleť a jiné skořepiny lasturové ..... beze cla
ex 140Kostice surová; korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené):
korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené) .....beze cla
ex 141Celuloid v deskách, prutech nebo trubkách, též leštěný, i podložený, dále však nezpracovaný; umělé suroviny řezbářské
a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované:
ex b)umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované:
umělé suroviny řezbářské a soustružnické z kaseinu100.-
z hrubé váhy
XVII. Nerosty jinde nezařáděné.
142Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou nebo lanem řezané; desky neštípané
a pilou nebo lanem neřezané ....
beze cla
144Rudy výslovně nejmenované, též upravené......beze cla
ex 146Bílá křída, těživec:
ex b)mleté, plavené:
1.bílá křída .....7.-
ex 148Barevné hlinky:
ex b)pálené, mleté, plavené, lisované:
2.ostatní .....50.-
ex 150Zeminy a látky nerostné, výslovně nejmenované, přírodní, pálené, mleté nebo plavené:
ex b)ostatní:
osinek, tuha, slída, fosfáty v kusech ....beze cla
XVIII. Látky lékárnické a voňavkářské.
151Šťáva lékořicová (ze sladkého dřeva), zahuštěná, v bednách nebo v kusech .....250.-
ex 154Vonné vodičky (lihuprosté), jako: vodička z květu pomerančových, vodička růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné,
millefleurová a podobné vodičky:
b)v nádobách lehčích než 10 kg hrubé váhy .....160.-
ex 155Silice (etherické oleje):
b)ostatní (12) ...............320.-
XIX. Barviva a třísliva.
159Kury jiné, pak kořeny, listy, květy, plody (na př. myrobalány), borky, duběnky a pod., též rozřezané, mleté nebo jinak na drobno
rozdělané, k barvení nebo k vydělávání koží ...................
beze cla
ex 162Orseille, persio; indigo; košenila (červec nopálový); výtažek ze dřeva kaštanového; výtažek ze dřeva kvebrachového;
výtažky třislové výslovně nejmenované:
výtažek mimosový.............8.-
indigo; výtažek ze dřeva kaštanového, výtažek ze dřeva dubového, výtažek ze dřeva eukalyptového.....13-
163Výtažky barvířské výslovně nejmenované:
a)tekuté ...100 -
b)pevné ....170.-
XX. Klovatiny (gumy) a pryskyřice.
ex 165Pryskyřice obyčejná; kalafuna; smůla výslovně nejmenovaná:
pryskyřice obyčejná, kalafuna.........beze cla
170 Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement) ...23.-
ex 173Terpentin, olej ternentinový, olej smolný (pryskyřičný); surový olej jantarový, z rohu a kaučukový, pak oleje řady benzenové
z kamenouhelného dehtu; ptačí lep:
ex b)ostatní:
terpentin, olej terpentinový ....beze cla
174Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah. senegalská, gumigutta, guma tragantová;
klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované
beze cla
XXI. Oleje minerální; dehet hnědouhelný, dehet břidličný a oleje z nich.
ex 177Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné),
hutnoty 0.880 nebo menší, též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky:
ex b)hutnoty vyšší než 0.790 do 0.880:
oleje minerální polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné):
hutnoty vyšší než 0.790 do 0.870 ......170.-z vlastní váhy
hutnoty vvšší než 0.870 do 0.880 ......180.- z vlastní váhy
178Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné),
hutnoty větší než 0.880, též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky:
hutnoty vyšší než 0.880 do 0.890 ........
180.- z vlastní váhy
hustoty vyšší než 0.890 ...........200.- z vlastní váhy
XXII. Bavlna, příze a zboží z ní,
též pomíšené jinými předivy rostlinnými, nikoli však vlnou nebo hedvábím.
180 Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadkybeze cla
ex 181Bavlněná vata, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. (13):
Poznámka: Lintry tvářené, dovážené k výrobě umělého hedvábí, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek
stanovených nařízením .....
100.-
Bavlněná příze:
183jednoduchá, surová:
a)do čís. 12 po anglicku ....180.-
b)přes čís. 12 až 29 po anglicku ....230.-
c)přes čís. 29 až 50 po anglicku ....400.-
d)přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku .......400.-
e)přes čísl. 70 až čís. 90 po anglicku .....450.-
f)přes čís. 90 po anglicku ....370 -
Poznámka 2
k saz. čís. 183
Jednoduchá surová příze bavlněná, dovážená k výrobě tylu, záclon, výšivek a krajek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek
stanovených nařízením:
z c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku .....290.-
z d) přes čís. 50 až čísl. 60 po anglicku ....350,-
z d) a e) přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku ....400.-
z e) přes čís. 80 až čís. 90 po anglicku ...280.-
z f) přes čís. 90 až čís. 120 po anglicku ....beze cla
z f) přes čís. 120 po anglicku.........beze cla
181dvojpramenná, surová:
a)do čís. 12 po anglicku...........230.--
b)přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku ....300.-
c)přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku ......450.-
d)přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku .....450.-
e)přes čís. 70 až čís. 90 po anglicku ......520.-
f)přes čís. 90 po anglicku ....520.-
Poznámka
k saz. čís. 184
Dvojpramenná surová příze bavlněná, dovážená pro tkalcovny na látky polohedvábné, pak k výrobě tylu, záclon,
výšivek a krajek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:
z c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku .....350.-
z d) přes čís. 50 až čís. 60 po anglicku .....420.-
z d) a e) přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku ....350.-
z e) přes čís. 80 až čís. 90 po anglicku .....350.-
z f) přes čís. 90 až čís. 120 po anglicku ....beze cla
z f) přes čís. 120 po anglicku ....beze cla
185troj- nebo vícepramenná, jednou skaná, surová:
a)do čís. 12 po anglicku ....300.-
b)přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku ....350.-
c)přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku ....500.-
d)přes čís. 50 po anglicku ....600,-
Poznámka
k saz. čís. 185
Bavlněná příze troj- nebo vícepramenná přes čís. 60 po anglicku, dovážená k vyšívání (nit vyšívací), na dovolovací list, pod dozorem
a za podmínek stanovených nařízením:
přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku .....440.-
2. přes čís. 80 až čís. 90 po anglicku .....860.-
3. přes čís. 90 po anglicku .....beze cla
186troj- nebo vícepramenná, opětovně skaná, surová:
a)do čís. 12 po anglicku ....870.-
b)přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku.......420.-
c)přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku.......650.-
d)přes čís. 50 po anglicku .....750.-
187Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) jest podrobena přirážce k celní sazbě, stanovené pro příslušnou
surovou přízi, a to:
a)bílená ....140.-
b)mercerovaná ....150.-
c)barvená (také potištěná)...........240.-
d)bílená a mercerovaná ....240.-
e)barvená (také potištěná) a mercerovaná.....270.-
Poznámka k saz. čís. 187. Přirážky shora stanovené se připočítávají ke smluvním clům, stanoveným pro surové příze.
XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná, výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich,
nikoli však pomíšené bavlnou, vlnou nebo hedvábím.
ex 202Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované,
bílené, barvené a jich odpadky:
len, surový; konopí (14), juta a sisal; kokosová vlákna, surová ....beze cla
Příze:
ex 204Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele);
příze ramiová (z čínské kopřivy):
ex a)jednoduchá, surová:
přes čís. 60 po anglicku ....70.-
ex 205Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená jinými předivy do této třídy patřícími);
příze výslovně nejmenovaná:
ex a)jednoduchá, surová:
příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená jinými předivy do této třídy patřícími) .....300.-
Poznámka
za saz. pol. 205c)
Surová příze z konopí manilského, sisalového nebo z podobných přediv k výrobě kloboukových úpletů, pod podmínkou,
že 2500 m této příze váží 1 kg nebo méně, dovážená přes celní úřady v Krnově a Vejprtech.....
90.-
ex Poznámka
k saz. čís. 204,
205 a 206
Příze na vázání snopů, v klubku nebo na vijáku:
sisalová příze na vázání snopů, v klubku nebo na vijáku
150 -
Zboží lněné, konopné, jutové atd.:
218Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných, výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené,
potištěné, vzorkované:
a)bez flóru................1200 -
b)s flórem................4000 -
Poznámka
k saz. pol. 219a)
Kokosová a podobná vlákna v provazy stočená (kokosová příze atd.), dovážená k výrobě pokrývek a pod., na dovolovací list,
pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením ..................
beze cla
XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží,
též pomišené jinými předivy, nikoli však hedvábím.
220Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky..................beze cla
Příze:
ex 226Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená:
a)surová, jednoduchá .....330,-
Vlněné zboží:
229Vlněné zboží tkané, výslovné nejmenované, též potištěné:
a)váží-li čtvereční metr více než 700 g:
nekonečně tkané plsti k účelům technickým ....3500 -
ostatní ......2000 -
b)váží-li čtvereční metr více než 200 až 700 g:
nekonečně tkané plsti k účelům technickým ....6000.-
ostatní ................3000.-
c)váží-li čtvereční metr 200 g nebo méně:
nekonečně tkané plsti k účelům technickým ....
7700.-
ostatní .....4500.-
Poznámka k saz. čís. 229. Při celním projednávání vlněných tkanin saz. čís. 229 se ve smluvním styku nepřihlíží k příměsi
hedvábí neb umělého hedvábí sloužící k docílení efektů, pokud váha této příměsi nepřevyšuje 5 % celkové váhy těchto tkanin.
230Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným7000.-
234šály a tkaniny na způsob šálů; krajky a krajkové šátky;14.300.-
ex 237Koberce na podlahu:
b)koberce vázané..............7000.-
ex 239Technické potřeby:
d)hnací řemeny .....1700.-
XXV. Hedvábí a hedvábné zboží,
též pomíšené jinými předivy.
240Hedvábné zámotky (kokony) ; odpadky hedvábné nespředenébeze cla
ex 242Hedvábí (smotané nebo niťované [filované]), též skané:
a)surové ....beze cla
b)bělené (lepidla zbavené) ....600.-
ex 243Floretové hedvábí (odpadky hedvábné, předené), též skané:
a)surové nebo bělené .....beze cla
ex 245Příze z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, spojeného s jinými předivy, též skaná:
b)jiná .....1500 -
ex 246Niti z hedvábí, z hedvábí floretoveho neb umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej:
niti z hedvábí umelého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej ....4800 -
Zboží celohedvábné
(z hedvábí, z hedvábí floretového neb umelého):
249Hedvábná mlýnská plátýnka .........30.000.-
Zboží polohedvábné
(z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, spojeného s jinými předivy):
ex 259Stuhové zboží:
c)jiné:
1.polohedvábné stuhy tkané na způsob rypsu, 6 cm široké nebo užší, barvené na černo, na šedo nebo na hňědo (stuhy na klobouky).........9000 -
2.nefasonované jiné ...........12.000
3.fasonované .....13.000.-
XXVI. Zboží konfekční.
ex 265Práce vlásenkářské a jiné práce z vlasů:
síťky z vlasů ..............4000 -
274Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné a jiné věci šité z látek, výslovně nejmenované, se vyclívají podle hlavni součástky,
za kterou se pokládá u dámské konfekce a u zboží výstrojného součástka stižená nejvyšším clem, se 40procentní celní přirážkou.
XXVIII. Zboží ze slámy, třtiny, lýka, loubků
a podobných hmot, nejmenované v jiných sazebních třídách.
279Třtina obecná (španělský rákos), upravená ....beze cla
280Hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (pokrývky na vozy a podobné věci), nebarvené nebo barvené ....120 -
ex 281Pletené zboží výslovně nejmenované:
a)obyčejné, t.j. hrubé zboží k domácí nebo k živnostenské potřebě, též spojené se dřevem ......120.-
b)jemné, pokud nepatří do položky c), též spojené s obyčejnými hmotami:
úplety na klobouky všeho druhu.......180.-
ostatní ....860.-
282Zboží košikářské (též Z vrbového proutí upletené):
a)obyčejné (hrubé koše k balení, nůše, košatiny, koše na prádlo, vrše a podobné věci) z neoloupaných neb oloupaných prutů atd.,
nemořené, nebarvené, nepokostované, nelakované, též spojené se dřevem, železem neb obecnými kovy..............
150.-
b)jemné, t. j. všechno ostatní zboží, pokud nepatři do položky c), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami................1200.-
c)velmi jemné, t. j. zboží spojené s velmi jemnými hmotami .....3000.-
XXIX. Papír a papírové zboží.
ex 285Lepenka, též pokrývky na podlahu z lepenky:
a)obyčejná, váží-li čtvereční metr 300 g a více ....100 -
z hrubé váhy
ex b)lepenka lisovaná, lepenka břidličná, lepenka lesklá:
1.vulkanfibr .....360.-
z hrubé váhy
Poznámka 1
k saz. čís. 285
Barytované kartony, dovážené k výrobě fotografických papírů, na zvláštní povolení, za podmínek stanovených nařízením .....3.-
Papír:
ex 291Papír pergamenový:
pergamenový papír nepravý660. -
ex 292Papír připravený k účelům fotografickým:
b)citlivý ....1700 -
ex 296Papír výslovně nejmenovaný:
ex a)hladký:
1.novinový papír tiskařský v kotoučích .....140 -
3.ostatní:
α)bílý, prostý ligninu ....300 -
ß)ostatní ...200.-
Papírové zboží:
ex 300Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny, výslovně nejmenované:
ex a)z papíroviny, lepenky, papíru, mimo z papíru saz. čís. 290b), 294 a 296c):
ex 4.ostatní:
cívky a dutinky k navíjení příze .....900.-
XXX. Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.
ex 304Kaučuk přírodní i umělý, gutaperča (též balata), faktis a jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku, vše surové, též čištěné; odpadky
z nich, staré opotrebované kusy zboží z nich vyrobeného; obrozený (regenerovaný) kaučuk z kaučukových odpadku (guma Mitchelova):
kaučuk přírodní i umělý, gutaperča (též balata), vše surové, též čištěné a odpadky z nich ....beze cla
ex 312Zboží z měkkého kaučuku, výslovné nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami:
kaučukové stříkačky .....660.-
guma stěrači; kaučukové kroužky nejvýše 2 mm široké ...1100 -
ex 320Technické potřeby:
b)hadice z kaučuku nebo s kaučukem, též s povlaky ze tkanin nebo s drátěnými vložkami.........910.-
d)hnací řemeny .....1000.-
e)pneumatiky (duše a pláště) a obruče na kola vozidel:
1.pro jízdní kola .....1600. -
2.ostatní:
pneumatiky (duše s plášti) a duše ....1700.-
pláště ...1500.-
obruče na kola vozidel ....850.-
XXXI. Voskované plátno a zboží z něho.
323Pokrývky na podlahu z voskovaného plátna, linolea, kamptulikonu a z podobných směsí:
a)až 2 mm silné ...2000.-
b)silnější než 2 mm .....800.-
XXXII. Kůže vydělaná a kožené zboží.
Kůže:
ex 328Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny):
a)hřbety (krupony):
1.činěné tříslem ...800.-
2.činěné minerální solí ....1000.-
329Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná:
a)barvy přírodní nebo černá ..........900.-
b)jiná ..................1290.-
Poznámka 1
k saz. čís. 329
Kůže, dovážená k výrobě mykacích povlaků (včetně hřbetů mykacích a pásů mykacích), na dovolovací list, pod dozorem
a za podmínek stanovených nařízením ....
300 -
380Kůže telecí (teletina), mimo kůži lakovanou:
činěná tříslem ....1100.-
činěná minerální solí .....1350.-
331Kůže kozlí (kozlovice), kozí (kozina) a kozlečí (kozletina), vydělaná, též poltěná, nebarvená, bez další úpravy ....100.-
332Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy:
a)po rubu poltěná .............280.-
b)jiná .....600.-
Poznámka. Ovčí a jehněčí kůže pouze načiněné, bez další úpravy, dovážené na zvláštní povolení k výrobě usní určených pro brašnářství, ozdobnictví, knihařství atd., avšak s vyloučením koží určených k výrobě obuvi a ruka-170 -
333Kůže kozlí (kozlovice), kozí (kozina) a kozlečí (kozletina), upravená, mimo kůži rukavičkářskou a kůži lakovanou1350.-
ex 334Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), upravená, mimo kůži rukavičkářskou a kůži lakovanou:
b)ostatní ....1200.-
335Všeliká kůže rukavičkářská ....620.-
336Kůže lakovaná všeho druhu ....800.-
ex 337Kůže výslovné nejmenovaná; pergamen:
b)kůže ptáků, plazů, obouživelníků a rvb .....450.-
Poznámka 1
za saz. čís. 337
Odřezky a jiné odpadky usní saz. čís. 329. 330. 333-337 (15)...................215.-
XXXIV. Zboží dřevěně; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských.
ex 351Dyhy i desky ze skližených dyh:
ex a)nevykládané:
1.surové ................230.-
z hrubé váhy
ex 356Zboží výslovně nejmenované z obyčejného dřeva, též hoblované (hladce nebo profilované), zhruba osoustruhované
nebo zhruba vyřezávané, též skližené, spárované nebo jiným způsobem sestavené:
ex c)mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné, pak všechno zboží spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami,
mimo zboží pod položkou b) zařáděné:
ex 1.z měkkého dřeva:
lyže ....500.-
PoznámkaPrkénka z barveného nebo mořeného dřeva, dovážená továrnami k výrobě tužek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek
stanovených nařízením ....
10.-
ex 2.z tvrdého dřeva nebo dýhované (obyčejným dřevem):
lyže ....500.-
ex 357Zboží výslovně nejmenované z jemného dřeva nebo takovýmto dřevem dýhované, též hoblované (hladce nebo profilovaně),
zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklizené, spárované nebo jiným způsobem sestavené:
ex b)mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné, pak všechno zboží spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami, mimo zboží
zařáděné do položky a):
lyže a lyžařské hole ....500 -
PoznámkaPrkénka z barveného nebo mořeného dřeva, dovážená továrnami k výrobě tužek, na dovolovací list, pod dozorem
a za podmínek stanovených nařízením ...
10.-
ex 358Zboží dřevěné výslovně nejmenované, jemné soustruhované, pak všechno zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými
ornamenty, též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; vycpávané zboží bez povlaku:
lyže..................1000.-
lyžařské hole ....700.-
ex 361Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva:
ex c)z mořské pěny, lávy, celuloidu a z podobných umělých surovin řezbářských [mimo zboží z napodobenin látek jmenovaných
v položkách d) a e)], též spojené s obyčejnými nebo s jinými jemnými hmotami:
neosvětlené filmy jiné než kinematografické ....2500.-
osvětlené filmy kinematografické ....2000 -
Poznámka 1
k saz. pol. 361c)
XXXV. Sklo a skleněné zboží.600.-
380Suché desky fotografické, citlivé ....1500.-
z hrubé váhy
381Optické sklo surové, v čočky nevybroušené, v kusech, tabulích nebo jako čočky, lité, lisované nebo řezané,
též přibroušené, bílé nebo barevné:
a)v kusech ...25.-
b)ostatní ....90.-
z hrubé váhy
XXXVI. Zboží kamenné,
z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi.
ex 391Kameny na více než třech stranách pilou nebo lanem řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané;
kamenné desky silnější 16 cm, toliko pilou nebo lanem řezané nebo štípané:
z úběle, mramoru nebo hadce.........5.-
392Ohnivzdorné kameny křemencové tvaru cihel, osekané nebo pilou nebo lanem řezané:
a)kusy do 5 kg ...6.-
b)kusy přes kg .....9 -
ex 393Břidlice:
břidlice pokryvačská a jiná tabulková ......9.-
ex 394Kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (mimo desky břidlicové a kameny litografické):
b)dále opracované, též broušené nebo leštěné:
1.z kamenů nejmenovaných pod 2. a 3 ......20-
2.z úběle, mramoru nebo hadce ....50.-
3.ze žuly, porfyru, syenitu a podobných tvrdých kamenů .....70 -
399Cement .................45 -
401Zboží osinkové:
a)osinkový papír a osinková lepenka, netvářené ....200 -
b)osinkový papír a osinková lepenka, tvářené, též dírkované; netvářené nebo tvářené s drátěnou vložkou .......800.-
Oosinkové předivo, též spojené s jiným předivem nebo800.-
d)osinkové tkaniny, též spojené s jiným předivem nebo1500 -
e)jiné osinkové zboží, nepatří-li do saz. pol. 409c), též spojené s jinými hmotami (nikoli však s kaučukem) .......1600 -
ex 402Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly; kameny litografické:
mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly .....10 -
ex 403Přírodní brusy a brousky:
a)nespojené s jinými hmotami .........14 -
ex 404Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy:
a)ze smirku, karbidu křemíku nebo z podobných tvrdých370.-
406Papír brousicí ...400 -
407Brousicí plátno, pásy a pod ......500 -
ex 409Kamenné zboží spojené s jinými hmotami, pokud na takové spojení nebyl vzat zřetel v jiných číslech této třídy:
ex a)s obyčejnými hmotami:
zboží ze slidy nebo z mikanitu ....900 -
XXXVIII. Železo a železné zboží.
železo a železné polotovary:
ex 428Surové železo; železo a ocel, staré přelámané nebo v odpadcích k tavení a sváření:
a)železo surové...............16.-
b)ferromangan, ferrosilicium (50 až 90% silicia), ferrochrom, ferronikl, ferrowolfrám, ferromolybden, ferrovanadium, ferroaluminium (16)beze cla
429Vlková kujnina (železo kryčné); výlitky (ingoty) ....36 -
430Housky (brusky) z plávkového železa a housky svařené ze železa švarného, vývalky (balvany), plaštiny ....50 -
ex 431Tyčové železo i ocel, kované, válcované nebo tažené:
ex a)nefasonované:
nefasonované, mimo páskové železo a páskovou ocel, za studena válcované, silnější než 1.5 mm až 4 mm65 -
b)fasonovanné ....80.-
c)okrasné, ornamentované ......100 -
d)upravené, nepatří-li pod e) ..........180.-
e)niklované, plátované mědí, slitinami médi nebo hliníkem, nebo leštěné ....165 -
ex 432Plechy a plotny:
a)neopracované (surové) [černé plechy]:
1.silné 2 mm nebo silnější ....110.-
2.slabší 2 mm až 1 mm...........110 -
3.slabší 1 mm až 0.6 mm..........120.-
4.slabší 0.6 mm až 0.4 mm.........130.-
5.slabší 0.4 mm až 0.25 mm.........150 -
6.slabší 0.25 mm.............160.-
b)hlazené (dresované) nebo mořené (dekapované):
1.silné 1 mm nebo silnější ..........130 -
2.slabší 1 mm až 0.6 mm .........150.-
3.slabší 0.6 mm až 0.1 mm ........160.-
4.slabší 0,4 mm ...170.-
ex c)pocínované, pozinkované, poolovněné, poměděněné, pomosazněné, pokostované, broušené:
ex 1.silné 1 mm nebo silnější:
ex α)pocínované, pozinkované, poolovněné:
pocínované, poolovněné ....200. -
β)jiné ....230.-
ex 2slabší 1 mm až 0.6 mm:
ex α)pocínované, pozinkované, poolovněné:
pocínované, poolovněné ...210 -
β)jiné ................240.-
ex 3slabší 0.6 mm až 0.4 mm:
ex α)pocínované, pozinkované, poolovněné:
pocínované, poolovněné ........220.-
β)jiné ...............250 -
ex. 4.slabší 0.4 nim:
ex α)pocínované, pozinkované, poolovněné:
pocínované, poolovněné ....285.-
β)jiné .....300.-
d)niklované, plátované mědí. slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěné ....300 -
e)vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované, lakované ....310.-
433Plechy a plotny prorážené, dírkované, hloubené nebo přistřižené:
a)černé plechy ....400 -
b)hlazené nebo mořené (dekapované) ......420 -
c)ostatní ....700.-
434Drát:
aA)válcovaný ....110.-
aB)ostatní:
1.silný 1.5 mm a silnější ...140.-
2.slabší 1.5 mm až 0.5 mm ...180.-
3.slabší 0.5 mm ...220.-
b)pocínovaný, pozinkovaný, poolovněný, poměděněný, pomosazněný, pokostovany:
1.silný 1,5 mm nebo silnější:
a)silný 3 mm nebo slabší ....210 -
b)slabší 3 mm až 1.5 mm ....210 -
2.slabší 1.5 mm až 0.5 mm ...260.-
3.slabší 0.5 mm.
a)slabší 0.5 mm až 0.3 mm ...300 -
b)slabší 0.3 mm ....300 -
c)niklovaný, plátovaný mědi, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo leštěný .....340.-
435Kalený drát:
a)neopracovaný (surový) ....230.-
b)leštěný nebo jinak dále opracovaný ....540.-
železné zboží:
438Trouby a jich spojky z nekujné litiny:
a)neopracované (surové), též odrhnuté, též asfaltem nebo dehtem natřené; při síle stěny:
1.7 mm nebo větší ....85.-
2.slabší než 7 mm .....160.-
b)jinak obyčejně opracované; při síle stěny:
1.7 mm nebo větší ....185.-
2.slabší 7 mm ....300 -
c)jemně opracované; při síle stěny:
1.7 mm nebo větší ....330.-
2.slabší 7 mm ....380.-
439Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené, nebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité:
a)neopracované (surové), též odrhnuté, se závity nebo s přírubami vrtanými nebo soustruhovanými ....300.-
b)jinak obyčejně opracované .....380.-
c)jemně opracované.............550.-
ex 445Plechové zboží výslovně nejmenované:
ex d)oxydované malované, potištěné, bronzované, lakované, smaltované nebo ze vzorkovaných plechů; též spojené s obyčejnými hmotami:
ex 2.ostatní:
rámečky k adresovacím strojům......800.-
Poznámka k saz. čís. 445. Vodoměry saz. čís. 445 podléhají 3/5 příslušné všeobecné celní sazby.
Nástroje a náčiní:
455Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem:
a)neopracované (surové), též s upravenými špičkami ....350.-
b)jinak obyčejně nebo jemně opracované, též leštěné nebo500.-
ex 456Kladiva, palice; sekery všeho druhu; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky kovářské zápustky (tvárnice):
ex a)váží-li kus 500 g nebo více:
ex 1.černé neb obyčejně opracované:
kladiva, palice; sekery všeho druhu .....700.-
ex 2.jemně opracované:
kladiva, palice; sekery všeho druhu ....1200.-
ex b)váží-li kus méně než 500 g, pak nehledíc na váhu všechny úplně nebo částečně leštěné nebo niklované:
kladiva, palice; sekery všeho druhu ....1500.-
ex 458Pily a neozubené listy na pily, též úplné nebo částečně leštěné nebo niklované:
a)lupenky .....2500.-
ex 459Kruše (frézy), výstružníky (mimo výstružníky uhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované; váží-li kus:
ex e)méně než 50 g:
šídla .....2700.-
465Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící700.-
ex 467Mykací povlaky všeho druhu; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons):
a)mykací povlaky:
1.nespojené s plstí ............900.-
2.jiné ................3000.
ex 468Jehlice, pokud nepatří do saz. čís. 469; psací pera a nástrčky na pera; ocelové perly, též zlacené nebo stříbřené; udice, háčky a sponky, přezky, knoflíky, náprstky a podobné drobné potřeby:
udice..................2500 -
ex 469Jehly (včetně jehel stěhovacích, vyšívacích a látacích), též se zlaceným ouškem; jehly k šicím, pletacím, vyšívacím a stávkovacím strojům:
a)jehly strojní .....1200.-
ex 473
a)
Zámky, klíče a jiné součástky zámků:
zámky obyčejné, mimo zámky bezpečnostní a zámky uměleckého zámečnictví, váží-li kus:
1.více než 300 g ......850.-
2.300 g nebo méně............1400.- -
ex 476železný nábytek, mimo nábytek uměleckého zámečnictví; tělocvičné nářadí:
b)jinak obyčejně nebo jemně opracované, též spojené s jinými hmotami:
kartotékové skříně, zařízené (17) .....1300 -
chladicí skříně na úschovu potravin, též velmi jemně opracované (18) ..........1700.-
ostatní ....2200.-
ex 478Zbraně a součástky zbraní:
ex b)zbraně střelné:
ex 3.jiné hotové střelné zbraně ruční, též velmi jemně opracované:
automatické pušky, automatické pistole, revolvery, pušky s kohoutkem nebo bez kohoutku ....6300.-
ex 479Nožířské zboží a jeho součástky:
ex e)všechno ostatní zboží nožířské, též velmi jemně opracované:
ex 2.ostatní:
nebroušené čepelky do holicích přístrojů, v pásech2100.-
ex 483Zboží z kujného železa, výslovně nejmenované, též spojené s nekujnou litinou nebo se dřevem:
ex c)jemně opracované, váží-li kus:
ex 1.více než 25 kg:
kola pro motorová vozidla a letadla ....200.-
ex 2.více než 3 kg až 25 kg:
kola pro motorová vozidla a letadla ....215.-
ex 484železné zboží spojené s obyčejnými hmotami:
kola pro motorová vozidla a letadla ......300.-
armatury .....1000.-
XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich.
Surové kovy a polotovary:
ex 488Obecné kovy, surové, staré přelámané nebo v odpadcích:
a)olovo, též slitiny olova s antimonem, arsenem, cínem nebo zinkem .....24 -
b)cín, též slitiny cínu s antimonem, olovem nebo zinkem;
kov britania ...beze cla
d)měď (též čištěná), měď elektrolytická, rosetová, cementová (srážená) ...beze cla
e)nikl..................beze cla
ex f)hliník, hořčík, jakož i slitiny hliníku s hořčíkem:
hliník a slitiny hliníku s hořčíkem......beze cla
g)obecné kovy výslovně nejmenované ....beze cla
ex h)slitiny z obecných kovů, výslovně nejmenované:
mosaz ....beze cla
ex 491Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované:
c)zinkové ....240.-
ex d)měděné, niklové, hliníkové a z jiných výslovně nejmenovaných obecných kovů a kovových slitin:
ex 1.silnější než 0.5 mm:
měděné, mosazné .....300.-
hliníkové nebo ze slitin hliníku, jakož i ze slitin480.-
ex 2.silné 0.5 mm a slabší:
měděné, mosazné .....380.-
494Plechy a desky zlacené nebo stříbřené, také zlatem nebo1500.-
ex 496Tyče, pruty a dráty (válcované, vykované nebo tažené):
ex d)měděné, niklové, hliníkové a z jiných obecných kovů a kovových slitin:
ex 1.silnější než 0.5 mm:
mosazné ....440 -
niklové, hliníkové nebo ze slitin hliníku, jakož i ze580.-
498Měděný drát, cementovaný; dráty z obecných kovů nebo kovových slitin, stříbřené nebo stříbrem plátované; všechny tyto dráty
také zploštěné, avšak dále
720.-
Kovové zboží:
ex 500Trouby a válce, dále neopracované:
ex d)z jiných obecných kovů nebo kovových slitin, váží-li běžný metr:
ex 1.1 kg nebo více:
měděné ....840.-
ex 502Kotle a kotlářské zboží, hrubé, dále neopracované (mimo předměty třídy XL.):
b)kotle z jiných obecných kovů a kovových slitin (mimo hliník a nikl); polotovary pouze miskovité prohýbané; vykovaná nebo
vyválcovaná dna a ohniště; vesměs váží-li kus více než 10 kg..........
450.-
ex 517Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené
s obyčejnými hmotami:
ex a)obyčejně opracované:
bronzové snímače proudu, nemontované ....550.-
nábytkové hřebíky a závlačky; kroužky do plachet; kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím; nábytek; měděné a mosazné
nádobí (mimo nádobí stolní)................
1300,-
ex b)jemně opracované:
nábytkové hřebíky a závlačky; kroužky do plachet; kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím; nábytek; měděné a mosazné nádobí
(mimo nádobí stolní)
2800.-
ex 522Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin, úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem plátované
nebo spojené s velmi jemnými hmotami:
reflektory a svítilny elektrické pro motorová kola a automobily .....7000.-
ex 523Dracouny, cetky (též lístkové) a předivo z obecných kovů nebo kovových slitin:
b)stříbřené nebo stříbrem platované .....4000.-
c)zlacené nebo zlatem plátované ........8000.-
XL. Stroje, přístroje a jich součásti ze dřeva, železa neb obecných kovů, mimo ty, které patří do třídy XLI. a XLII.
ex 526Parní kotle; přístroje destilační, chladicí a varní; cisterny a tanky; všechny tyto předměty hotové, též s armaturami k nim patřícími
a přimontovanými:
ex b)železné se součástmi z obecných kovů:
ocelové láhve (bomby) na plyn ........850.-
ex 528Parní a jiné motory výslovně nejmenované (mimo motory třídy XLI. a XLII.); pracovní stroje, spojené neodlučitelně s parními motory
(parní hlubidla, parní jeřáby, parní kladiva, parní pumpy, parní stříkačky a podobné stroje):
Poznámka k saz, čís. 528. Karburátory tohoto sazebního čísla se vyclívají stejnou sazbou jako karburátory saz. čís. 537.
ex 530Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované:
ex c)jiné:
ex 2.železné:
úplné přívěsné pluhy k motorovým pluhům ........500. -
ex 538Stroje a přístroje, výslovně nejmenované, jiné, váží-li kus:
ex c)více než 10 q:
soustruhy, hoblovací stroje, shapinky a obrážecí1000.-
ex Poznámky
ke třídě XL.
2. Při zařaďování strojů, přístrojů nebo jejich součástí se nepřihlíží ke spojení s jinými hmotami.
3. Jako části strojů nebo přístrojů buďtež vyclívány takové předměty výslovně nezařáděné, kterých nemůže býti jinak použito
než k sestavení strojů nebo přístrojů.
XLI. Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické potřeby.
ex 539Dynama a elektrické motory (mimo motory k automobilům), též spojené neodlučitelně s mechanickým zařízením nebo s přístroji;
transformátory (otáčivé nebo nehybné měniče) ; váží-li kus:
a)25 kg nebo méně:
chladicí agregáty (19) ........1700.-
ostatní ................3000-
b)více než 25 kg až 5 q ....2000.-
ex 540Elektrické přístroje telegrafní, zvonkové, návěštní a železniční bezpečnostní přístroje; telefony a mikrofony;
ochranná zařízení proti blesku (mimo hromosvody); elektrické přístroje měřicí a počítací; váží-li kus:
ex b)méně než 5 kg:
mikrofony ..............9000-
ex Poznámka
k saz. čís. 540
Zařízení radiotelefonní, radiotelegrafní a pod.; elektrické tlampače:
přístroje přijímací (mimo přístroje televisní), zesilovače a elektrické tlampače; vše mimo elektronové lampy, zvlášť dovážené ..........9000-
542Elektrické lampy (obloukovky, žárovky a pod.), montované objímky k elektrickým lampám; montovaná skleněná tělesa
pro světelné elektrické jevy; přístroje elektro-léčebné (též přístroje Roentgenovy) ......
4250-
ex 543Elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení (regulátory, odpory, napáječe [spouštěče] a pod.), výslovně nejmenované:
zapalovací svíčky a elektrické spouštěcí zařízení pro spalovací a výbušné motory (též pro automobilové a letadlové motory) ....2000-
usměrňovače elektrického proudu .......8000-
uhlíkové kartáčky, montované ....5000-
Poznámka
za saz. čís.
543, odst. 4
Výslovně nejmenované elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, jichž kus váží s přimontovanými elektrickými přístroji
měřícími i počítacími méně než 5 kg, se vyclívají podle saz. pol. 540b).
ex 544Kabely a isolované elektrovodné dráty:
a)s kovovou ochranou ....1300-
545Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové ....1200-
546Elektrické uhlíky:
a)uhlíky osvětlovací (roubíky), váží-li metr délky 1 kg nebo méně .....800-
b)jiné:
1.váží-li kus 3 kg nebo více .........32-
2.ostatní .....120 -
XLII. Vozidla.
Vozidla silniční:
ex 552Součástky jízdních kol (spojky trubek, vidlice, řídítka, podpěry sedel, převodová kola, šlapadla, záklopky, části brzd, náboje
a převody [též rozložené], řetězy, šlapací kliky, drátěné špice se závitem, matice k drátěným špicím, vrtané ráfky atd.), opracované:
b)ostatní .....8200 -
ex 553Motorová kola, též s přívěsným vozíkem, přívěsné vozíky zvlášť dovážené, automobily (též motorové tříkolky), chassis s motorem
nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené:
ex a)motorová kola, těž s přívěsným vozíkem a přívěsné vozíky zvlášť dovážené:
motorová kola, váží-li kus více než 190 kg (bez přívěsného vozíku) ....2200.-
ex b)osobní automobily (též motorové tříkolky osobní i nákladní), chassis s motorem nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené, váží-li kus:
ex 1.nejvýše 1000 kg:
úplné osobní automobily, jednotlivé náhradní součástky chassis (20) ....8400.-
ex 2.více než 1000 kg:
úplné osobní automobily, úplná chassis, jednotlivé2900.-
ex c)nákladní automobily, autobusy, automobily nerozlučně spojené s pracovním zařízením, chassis s motorem nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené, váží-li kus:
ex 1.nejvýše 1500 kg:
úplné nákladní automobily, úplná chassis, jednotlivé náhradní součástky chassis (20).....2900.-
ex d)traktory a motorové pluhy:
traktory, váží-li kus nejvýše 3000 kg ....1300-
ex e)letadla:z ceny:
úplná letadla, váží-li kus nejvýše 10.000 kg ....40 %
úplná letadla, váží-li kus více než 10.000 kg ....25 %
ex 554Motory automobilové a letadlové:
b)letadlové ...............20.000.-
Poznámka k saz. čís. 554. Karburátory tohoto sazebního čísla se vyclívají stejnou sazbou jako karburátory saz. čís. 537.
Poznámka
k saz. čís. 554
(první věta)
Jednotlivé zvlášť dovážené součástky motorů tohoto sazebního čísla, jež jsou zcela opracovány a jež lze bez pochybnosti poznati jako součástky takových motorů, se vyclívají sazbami platnými pro jednotlivé druhy motorů, podá-li dovozce průkaz, z něhož lze bezpečně seznati, že součástky patří k motoru příslušného druhu a váhy.
XLIII. Drahé (vzácné) kovy, drahokamy a polodrahokamy a zboží z nich; mince.
ex 571Kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy), korály (pravé i nepravé), opracované (broušené, řezané), nezasažené; pravé perly, nezasažené:
kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy), opracované (broušené, řezané), nezasažené (též piezoelektrickým křemen, řezaný, nezasazený) .....3000.-
XLIV. Přístroje a nástroje (instrumenty), hodiny.
Přístroje a nástroje [instrumenty] (mimo ony, jež patří do třídy XLI., a mimo hudební nástroje):
ex 573Přístroje a nástroje chirurgické a jiné lékařské přístroje a nástroje:za 1 kg:
b)z jiných hmot .............200.-
ex 574Přístroje matematické a fysikální:
ex b)ostatní:
vodoměry ..............20.-
ex 576Přístroje a nástroje, výslovně nejmenované:
a)přístroje psací, počítací (též kontrolní pokladny), knihovací, rozmnožovací, účtovací, statistické, adresovací a známkovací:
přístroje psací (21), počítací (též kontrolní pokladny)40.-
přístroje knihovací, rozmnožovací, účtovací, statistické , adresovací a známkovací .....25.-
ex b)ostatní:
přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, mimo zvukové desky k nim (22) ...............15 -
válečky k diktovacím přístrojům, hladké.....15.-
přístroje na třídění šeků, přístroje na třídění výsledků zkoušek ....15 -
kontrolní datumovací přístroje ....25.-
ex 578Váhy a součástky vah, mimo váhy přesné, patřící do saz. čís. 574:
b)jiné:za 100 kg:
1.sklonné váhy, váží-li kus 50 kg nebo méně ....3000.-
2.ostatní ....1500.-
Hodiny:
ex 589Hodiny a hodinové stroje, výslovně nejmenované; hodinové kostry; pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky:
kontrolní hodiny a podobná zařízení pro kontrolu a záznam času .....2500.-
XLVI. Chemické látky pomocné a chemické výrobky.
ex 596Prvky výslovně jmenované:
ex a)síra (v kusech a roubících), též mletá, a sirný květ; selen; brom; jod; fosfor; antimon kovový; rtuť:
síra (v kusech a roubících), též mletá; jod ....beze cla
ex 597Kysličníky a zásady výslovně jmenované:
f)kysličník arsenitý .....20.-
Soli a jiné sloučeniny, výslovně jmenované:
ex 599Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované:
ex a)soli hnojivé (soli draselné v přirozeném svém složení, tzv. jalové [odklizové] a odpadkové soli, jakož i umělá hnojiva ze solných směsí);
chlorid draselný; ledek sodný (přírodní [čilský] i umělý), nečištěný; surový borax; vinný kámen surový; vinné droždí (vinné kvasnice) suché;
výpalkové uhlí:
ex 1.ledek sodný (přírodní [čilský] i umělý), nečištěný:
ledek sodný (přírodní [čilský] i umělý), nečištěný, na zvláštní osvědčení ministerstva zahraničníhobeze cla pro roční kontingent
ve výši průměrného ročního
dovozu z území smluvních
stran v letech 1934-1938 včetně.
ex 2.ostatní:
surový borax; výpalkové uhlí .....beze cla
ex i) 2.kyselý uhličitan draselný a sodný; siřičitan sodný, pevný; kyselý siřičitan sodný, pevný; sirnatan sodný, pevný:
kyselý uhličitan draselný a sodný ....240.-
ex 600Sloučeniny vápníku, stroncia, barya a hořčíku, výslovně jmenované:
spodium (kostní uhlí) ....100.-
ex 601Sloučeniny hliníku, železa, chrómu, niklu a kobaltu, výslovně jmenované:
ex a)všechna železitá moridla; zelená skalice; minerálni safflor (cafra), šmolka (smalty), skelné posýpátko:
minerální safflor (cafra), šmolka (smalty), skelné posýpátko ....20.-
ex 604Sloučeniny organické (ústrojné), výslovně jmenované:
g)kyselina salicylová a její deriváty:
kyselina salicylová, technická, dovážená přes celní úřady v Chebu, Plzni, Praze a ústí nad Labem ....1500.-
ostatní ....3000.-
Ostatní chemické pomocné látky a výrobky:
ex 605Saze (kopt), uhelný prášek a umleté černi (mimo rozdrobené uhlí kostní, které patří do saz. pol. 600 d):
a)saze (kopt) ....40.-
ex 610želatina (čištěná, sušená klihovatina původu živočišného i rostlinného), též na prach utlučená a zboží z ní:
a)želatina ....550.-
ex 611Klih všeho druhu, též vyzina (vyzí klí):
rybí klih tekutý, v sudech ....200.-
Poznámka 1
k saz. pol.
612 b)
Kasein, dovážený k výrobě umělého rohu, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízenímbeze cla
ex 613Škrob (také škrobová moučka):
rýžový škrob (též rýžová škrobová moučka; ....170.-
ex 614Lepek; škrobová lepidla (též dextrín a dextrinová lepidla) a jiné náhražky klovatiny, výslovně nejmenované; maz, šlichta
a podobná lepidla a apretury, obsahující škrob:
a)lepek ....750 -
ex 618Náhražky mýdla, voňavkami nenapuštěné; poliment; cídicí pasty, mýdla neobsahující; škrob na lesk:
cídicí pasty, mýdla neobsahující ....800.-
ex 621Plyny zhuštěné, zkapalněné nebo ztužené, výslovně nejmenované:z ceny:
argon ...15 %
ex 622Pomocné látky a výrobky chemické, výslovně nejmenované:z ceny:
ex d)ostatní:
acetylcelulosa; syřidlové přípravky, pevné ....8%
Poznámka 3
k saz. pol.
622d)
Karbid křemíku a umělý korund, dovážené k výrobě brousicích prostředků, na zvláštní povolení, za podmínek
stanovených nařízením............
za 100 kg:
10.-
XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské.
Barvy:
ex 626Barvy výslovně nejmenované:
ex b)ostatní:
ultramarín modrý............850.-
627Všechny barvy ve tvaru tabulek a pod., v sáčcích, pastách, tubách, měchýřcích, mističkách, skleničkách, lasturách a krabicích..............2000.-
628Inkousty, inkoustové prášky, pečetní vosk .....800.-
Zboží lékárnické a voňavkářské:
ex 630Lékárnické zboží upravené, jakož i všechny látky svými nápisy, štítky, obaly a pod. označené jako léky, i léky pro zvířata;
vaty a obvazy upravené k účelům léčivým:
ex a)lékárnické zboží upravené, jakož i všechny látky svými nápisy, štítky, obaly a pod. označené jako léky, i léky pro zvířata:
ex 3.ostatní:
ex β)jiné:
ex 1.upravené pro drobný prodej:
rybí tuk.............2000.-
ex 2.jiné:
rybí tuk.............2000.-
631Octy, tuky a oleje, navoněné:
a)ve schránách váhy 5 kg nebo větší.......600.-
b)ve schránách pod 5 kg ...........2250.-
za 100 kg:
633Zboží voňavkářské (jakož i všechny voňavé látky a směsi označené úpravou, štítky, návody a pod. jako voňavky); kosmetické prostředky:
a)prosté alkoholu (líčidla, pudry navoněné, oleje na vlasy, pomády, pasta na zuby, františky) ....6000.-
u)obsahující alkohol.............10.000.-
XLVIII. Svíčky, mýdlo a voskové zboží.
ex 0:37Mýdlo:
b)jemné, t. j. navoněné nebo v tabulkách, koulích, krabicích, hrnečkách:
cídící pasty, obsahující mýdlo .......800.-
ostatní ..............1100.-
LI. Odpadky.
ex 652Hnojivo živočišné i jiné. též umělá hnojiva jinde nezařáděná; popel dřevěný a uhelný; kosti; popel z kostí; využité uhlí kostní,
upotřebitelné pouze k mrvení; moučka kostní; struska Thomasova a jiné strusky, též mleté; odštěpky z rohů a paznehtů;
krev tekutá i vyschlá ; zvířecí šlachy; masné odpadky k mrvení; zbytky při výrobě žluté krevní soli; voda amoniakálná
(voda plynárenská) nenasycená:
a)moučka kostní ....10.-
ex b)ostatní:
rybí moučka, krev vyschlá, zvířecí šlachy, masné odpadky k mrvení ....beze cla

Poznámky k jednotlivým druhům zboží

(1) Vinné bobule a hrozny, sušené, požívají sjednané sazby Kčs 180,- za 100 kg, i když jsou bale ny pro drobný prodej.

(2) Poplatek, vybíraný za fytopatologickou prohlídku hrušek a jablek, pocházejících z území smluvních stran a balených v bednách, polobednách a sudech, nebude vyšší než Kčs 10,- za 100 kg.

(3) Doba tří měsíců před dovozem, během níž musí býti jablka sklizena, aby směla býti vyclena smluvní sazbou Kčs 75,- za 100 kg, se počítá zpět ode dne vyclení v Československu. Zásilky jablek musí býti doprovázeny osvědčením potvrzujícím datum sklizně. Vláda vývozní země a vláda československá se dohodnou na seznamu úřadů vývozní země, jež budou pověřeny vydáváním těchto osvědčení.

(4) Švestky sušené požívají sjednané sazby Kčs 60,- za 100 kg, i když jsou baleny pro drobný prodej.

(5) Jablka a hrušky, sušené a neloupané, buď celé nebo rozkrájené, požívají sjednané sazby Kčs 50,- za 100 kg, i když jsou baleny pro drobný prodej.
Ovoce výslovně nejmenované, sušené, požívá sjednané sazby Kčs 100,- za 100 kg, i když je baleno pro drobný prodej.

(6) Sušené ovoce pocházející z území smluvních stran, s obsahem až 2000 mg kysličníku siřičitého v 1 kg sušeného ovoce, nebude vyloučeno z obchodu jako zdraví škodlivé, vyhovuje-li ostatním zásadám a předpisům potravního kodexu československého, zejména pokud se týče jeho označení.

(7) Jakmile Potravinová a zemědělská organisace Spojených národů zjistí, že stav tuků a jedlých olejů pohotových v Evropě k dodávkám opět dostoupil, hledíc k poptávce po nich, přibližně do takové výše, na jaké byl v letech bezprostředně před rokem 1938, československá vláda zahájí na žádost kterékoli smluvní strany, jež má podstatný zájem na vývozu vepřového sádla do Československa, jednání s touto smluvní stranou za účelem dosažení vzájemně uspokojivé dohody o režimu platném v Československu pro dovážené sádlo.
Nicméně poměr mezi celními sazbami na vepřové sádlo syrové a vyškvařené nebude horší než 3 : 4.

(8) Nezahuštěné šťávy z plodů citrusových saz. pol. /109a/ a ostatní nezahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí (mimo šťávy z jablek, malin a vinných hroznů) saz. pol. /109b/2. požívají sjednané sazby Kčs 200,-, pokud se týče Kčs 400,- za 100 kg, i když jsou baleny v nádobách neprodyšně uzavřených.

(9) Kromě potvrzení kontrolovaného označení původu, pokud se týče osvědčení původu, musí býti všechna vína dovážená do Československa doprovázena také osvědčením o rozboru vydaným veřejnými laboratořemi, jejichž seznam bude stanoven vzájemnou dohodou mezi příslušnými úřady vývozní země a úřady československými.

Osvědčení o rozboru bude zejména obsahovati:

specifickou váhu,

alkoholovou stupňovitost,

obsah všech kyselin,

obsah těkavých kyselin,

obsah výtažku,

obsah cukru,

obsah výtažku bez cukru,

obsah popele (nerostných látek),

prohlášení, že jde o přírodní víno bez jakýchkoli přísad.

Pro vína požívající kontrolovaného označení původu může býti potvrzení označení původu nahrazeno zvláštním osvědčením potvrzujícím původ i jakost výrobku a vyhotoveným podle vzorce sjednaného vzájemnou dohodou mezi příslušnými úřady vývozní země a úřady československými. Tato listina bude zároveň nahrazovati shora uvedené osvědčení o rozboru.

(10) Zeleninové omáčky, mimo omáčku z rajských jablek, se vyclívají stejnou sazbou jako „konservy zeleninové, ostatní, mimo konservy z rajských jablek“, t. j. sazbou Kčs 700,- za 100 kg.

(11) Prkénka k výrobě lyží se vyclívají podle tohoto sazebního čísla, i když jsou na obou koncích napuštěna parafinem a pod.

(12) Jako „ostatní“ silice se vyclívá i silice skořicová a silice citronelová.

(13) Lintry odtučněné, bílené, avšak netvářené, se vyclívají podle saz. čís. 180.

(14) Je shoda v tom, že pojem „konopí“ zahrnuje i konopí novozélandské (len novozélandský, Phormium tenax).

(15) Odřezky a jiné odpadky usní saz. čís. 329, 330, 333 až 337 se nepovažují za tříděné, i když jsou stejného druhu nebo stejné barvy.

(16) Ferrosilicium s obsahem 40 až 50 % Si se projednává rovněž podle saz. pol. /428c/ beze cla.

(17) Kartotékové skříně, zařízené, s isolací nebo bez isolace, se zámky nebo bez nich, podléhají smluvní sazbě Kčs 1300,- za 100 kg.

(18) Mechanická chladicí zařízení úplná, též velmi jemně opracovaná, patří při dovozu do Československa do saz. čís. 476 a projednávají se sazbou Kčs 1 700,- za 100 kg.

(19) Chladicí agregáty se skládají z elektrického motoru spojeného s kompresorem, u něhož je namontován kondensátor. Celek může býti vybaven samočinným zapínáním a vypínáním elektrického proudu a ventilátorem a je zpravidla namontován na nosném spodku.

(20) Ústupky poskytnuté na náhradní součástky chassis osobních nebo nákladních automobilů, jsou omezeny na jednotlivé náhradní součástky určené pouze k opravě chassis osobních nebo nákladních automobilů do republiky Československé již dovezených.

(21) Jestliže by ponechání sazby na psací přístroje Kčs 40,- za 1 kilogram vážně postihovalo československý průmysl psacích přístrojů, československá vláda by byla nucena dovolati se čl. XIX této dohody, aby dosáhla přiměřené úpravy sazby Kčs 40,- za 1 kilogram podle ustanovení tohoto článku.

(22) „Přístroji pro záznam a reprodukci zvuku“ se rozumějí fonografy, gramofony, diktovací přístroje, přístroje k reprodukci diktátu a pod.

(23) Je shoda v tom, že „zvláštní osvědčení ministerstva zahraničního obchodu“ má toliko za účel potvrditi celním úřadům československým, že ledek, dovážený v rámci zvláštního kontingentu, má býti propuštěn beze cla, a kromě toho zajistiti, aby zmíněné ministerstvo mohlo prováděti nezbytnou kontrolu a distribuci.

Všeobecné poznámky.

Specifické celní sazby Kčs 50,- a méně za 100 kg se rozumějí z hrubé váhy, není-li jinak vyznačeno v této listině.

Specifické celní sazby, vyšší než Kčs 50,- za 100 kg se rozumějí z čisté váhy, není-li jinak vyznačeno v této listině.

Listina X - Československo.

Část II
Preferenční sazebník

Listina X - Československo. Část II

Protokol

o uvedení v prozatímní účinnost Všeobecné dohody o clech a obchodu.

1. Vlády soustátí Australského, království Belgického (za svoje mateřské území), republiky Francouzské (za svoje mateřské území), Kanady, velkovévodství Lucemburského, království Nizozemského (za svoje mateřské území), Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska (za svoje mateřské území) a Spojených států amerických se zavazují s výhradou, že tento Protokol bude podepsán všemi výše jmenovanými vládami nejpozději dne 15. listopadu 1947, prováděti prozatím ode dne 1. ledna 1948:

(a) části I a III Všeobecné dohody o clech a obchodu,

(b) a část II této Dohody v míře, která je slučitelná s platným zákonodárstvím.

2. Dne 1. ledna 1948 nebo později uvedou shora zmíněné vlády v prozatímní účinnost Všeobecnou dohodu za podmínek výše uvedených v jiných územích, než jsou jejich území mateřská, po uplynutí 30 dní ode dne, kdy generální sekretář Spojených národů obdržel sdělení o jejich rozhodnutí uvésti Dohodu v prozatímní účinnost v jednom anebo více z těchto území.

3. Kterákoli jiná vláda, která podepíše tento Protokol, uvede v prozatímní účinnost Všeobecnou dohodu způsobem výše uvedeným dne 1. ledna 1948 anebo později po uplynutí 30 dní ode dne, kdy byl jejím jménem tento Protokol podepsán.

4. Tento Protokol zůstane otevřen k podpisu v ústředí Spojených národů

(a) do 15. listopadu 1947 za kteroukoli vládu jmenovanou v odstavci 1 tohoto protokolu, která ho dnes nepodepsala a

(b) do 30. června 1948 za kteroukoli jinou vládu, která je signatářem Závěrečného aktu, přijatého při zakončení druhého zasedání Přípravného výboru pro konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti, a která ho dnes nepodepsala.

5. Kterákoli vláda, která uvede v účinnost tento Protokol, bude moci kdykoli přestati ho používati s účinností po uplynutí šedesáti dní ode dne, kdy generálnímu tajemníkovi Spojených národů bylo doručeno písemné oznámení o tom, že dotčená vláda přestane Protokolu používati.

6. Originál tohoto Protokolu bude uložen u generálního tajemníka Spojených národů, který dodá všem zúčastněným vládám ověřené opisy Protokolu.

Čemuž na svědomí příslušní zástupci, vyměnivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, podepsali tento Protokol.

Dáno v Ženevě, v jediném vyhotovení, v jazyce anglickém a francouzském, při čemž obě znění jsou autentická, dne třicátého října roku tisícího devítistého čtyřicátého sedmého.

Za Království Belgické:

P. A. FORTHOMME

Za Kanadu:

L. D. WILGRESS

Za velkovévodství Lucemburské:

J. STURM

Za království Nizozemské:

A. B. SPEEKENBRINK

Za Spojené království Velké Britanie a Severního Irska:

T. M. SNOW

Za Spojené státy americké:

WINTHROP BROWN

Za soustátí Australské:

HERBERT V. EVATT

Za republiku Francouzskou:

ANDRÉ PHILIP

Za republiku Kubu:

Při podpisu tohoto Protokolu republika Kuba oznamuje svůj úmysl uvésti Všeobecnou dohodu v prozatímní účinnost počínajíc 1. lednem 1948 vůči všem vládám, které ji uvedou v prozatímní účinnost vůči Kubě stejným dnem.

Lake Success, 17. prosince 1947.

ULDARICA MANAS

Za republiku Československou:

Dr. RUDOLF KURÁŽ

Poznámky pod čarou

*) Pro dovoz do mateřského území Francie a do území Francouzské unie.

**) Rozdělení tohoto procenta se provede dohodou mezi vládami Indie a Pakistanu a bude oznámeno co nejdříve generálnímu tajemníku Spojených národů.

3) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

Přesunout nahoru