Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 50/1948 Sb.Zákon o živnostenské dani

Částka 22/1948
Platnost od 14.04.1948
Účinnost od 14.04.1948
Zrušeno k 01.01.1952 (78/1952 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

50.

Zákon

ze dne 20. března 1948

o živnostenské dani

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


Daňová povinnost

§ 1

(1) Živnostenské dani podléhají fysické osoby, které svým jménem a na svůj účet provozují malou živnost druhu uvedeného v příloze.

(2) Zemře-li poplatník, posuzuje se neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost tak, jako by zůstavitel byl na živu.

§ 2

Provozuje-li poplatník více živností podle § 1, považují se všechny za jednu živnost.

§ 3

(1) Malou živností se rozumí živnost, v níž pracuje poplatník sám nebo nanejvýš s jedním zaměstnancem či s jednou osobou v poměru podobném pracovnímu a s jedním učněm, jestliže základ daně podle § 6 nepřevyšuje 120 000 Kčs.

(2) K druhému členu dvojice, založené manželstvím nebo skutečným spolužitím, a k nezletilým dětem (vnukům, pastorkům a schovancům) do 21 let věku se podle odstavce 1 nepřihlíží, žijí-li s poplatníkem ve spotřebním společenství.

§ 4

Živností se rozumí souhrn majetku a kapitálu, které tvoří hospodářský celek a slouží trvale k provozování činnosti na podkladě živnostenského oprávnění, s výjimkou účastí na kapitálových společnostech, cenných papírů a úsporných vkladů.

§ 5

Zdaňovací období

Daň se vyměřuje samostatně za každý kalendářní rok po jeho uplynutí.

Základ daně

§ 6

(1) Základem daně je hrubá mzda za 52 týdny (za 12 měsíců), na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů při 48hodinovém pracovním týdnu, kdyby byl ve své živnosti zaměstnán jako přední, samostatný a zvlášť kvalifikovaný dělník nebo vedoucí prodejny, zvýšená o přirážku z nákladu na mzdy a na zboží.

(2) Kde mzdových předpisů není, stanoví mzdu, na kterou by měl poplatník nárok, ministr financí v dohodě s ministrem sociální péče.

(3) Provozuje-li poplatník více živností, jsou rozhodné pro stanovení mzdy, na kterou by měl nárok, předpisy pro tu živnost, pro kterou platí nejvyšší mzda.

(4) Nákladem na mzdy podle odstavce 1 rozumějí se hrubé mzdy zaměstnanců a úplaty jiným osobám (podnikům) za výkony pro živnost; u příslušníků domácnosti hrubá mzda, na kterou by měli nárok jako zaměstnanci, kteří by vykonávali tutéž práci.

(5) Zbožím rozumí se vše, čeho poplatník nabývá k dalšímu zcizení, k zpracování nebo k spotřebě v živnosti, vyjímajíc investice; zcizením rozumí se i vlastní spotřeba.

(6) Výši přirážky z nákladu na mzdy a na zboží stanoví podle obchodních poměrů vyhláškou v Úředním listě ministr financí po slyšení zúčastněných ministrů. Přirážka na mzdy může činiti nejvýše 20 % z nákladu na mzdy; v živnostech, kde převažují výkony, nejvýše 25 %. Přirážka na zboží může činiti nejvýše 7 % z nabývací ceny.

(7) Ministr financí může povoliti úlevy z ustanovení odstavců 1 až 5.

§ 7

(1) Základ daně se sníží:

1 o 6 000 Kčs na druhého člena dvojice založené manželstvím nebo skutečným spolužitím,

2 o 7 200 Kčs na první dítě,

3. o 8 400 Kčs na druhé dítě,

4. o 12 000 Kčs na třetí dítě,

5. o 14 400 Kčs na čtvrté a na každé další dítě a

6. o 6 000 Kčs na každého z rodičů.

(2) Podle odstavce 1 se přihlíží:

a) u druhého člena dvojice a u nezletilých dětí jen k těm, kteří žijí s poplatníkem ve spotřebním společenství, a

b) u zletilých dětí a u rodičů k těm, kteří jsou v poplatníkově zaopatření.

(3) Stejně jako děti posuzují se též vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.

(4) Stejně jako děti se posuzují též nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a nezletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

(5) Stejně jako rodiče se posuzují též prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchýně poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

(6) Stejně jako rodiče se posuzují též zletilí sourozenci, zletilí synovci a zletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li práce neschopni a v jeho zaopatření.

(7) Osoby, na které se poplatníku snižuje daň podle předchozích odstavců, označují se dále jako příslušníci domácnosti.

(8) Příslušník domácnosti žije s poplatníkem ve spotřebním společenství, hradí-li se jeho životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z jejích prostředků. Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka mimo domácnost. Táž osoba může však býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka.

(9) Příslušník domácnosti je v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li mu poplatník převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, má-li příslušník vlastní příjmy, postačující k jeho výživě.

(10) Poplatníkům svobodným, ovdovělým, rozloučeným nebo těm, kteří nežijí trvale s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, sníží se základ daně o 6 000 Kčs, mají-li nárok na snížení podle odstavce 1, č. 2

(11) Poplatníkům, kteří vychovali nejméně dvě děti, t. j. měli je v zaopatření aspoň do jejich čtrnáctého roku, sníží se základ daně o 6 000 Kčs, nemají-li nárok na odečtení téže nebo vyšší částky podle předcházejících odstavců. Omezení do čtrnáctého roku neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.

§ 8

Provozují-li živnost:

a) váleční invalidé z první nebo druhé světové války, kteří mají nárok na zaopatřovací požitky ze státní pokladny pro poškození zdraví nebo těla,

b) vojenští (neváleční) invalidé a všichni občanští invalidé, jimž pro poškození zdraví nebo těla patří zaopatřovací požitky ze státní pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění, nebo

c) jiné osoby tělesně nebo duševně vadné (na př. nevidomí, zmrzačení a pod.), po případě poplatníci, na které jsou odkázáni příslušníci domácnosti tělesně nebo duševně vadní, sníží se jim základ daně při stupni invalidity od 20 % až do 44 % včetně o 6 000 Kčs a při stupni invalidity přes 44 % o 12 000 Kčs. Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů, požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění, přesahuje 44 %.

§ 9

Provozují-li živnost vdova nebo nezletilí sirotci po padlých legionářích (zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování míst legionářům) a příslušnících národního boje za osvobození (zákon ze dne 19 prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození), po obětech bojových událostí nebo národní, rasové nebo politické persekuce, sníží se jim základ daně o 6 000 Kčs.

§ 10

Pro snížení daňového základu podle §§ 7 až 9 je rozhodný stav koncem roku.

Daňová sazba

§ 11

Živnostenská daň činí ročně:
stupeňze základuKčs
nad Kčs do Kčs
119 200 - 20 400540
220.400 - 21 600612
321 600 - 22 800684
422 800 - 24 000756
524 000 - 25 200840
625 200 - 26 400924
726 400 - 27 6001 008
827 600 - 28 8001 104
928 800 - 30 0001 200
1030 000 - 31 2001 308
1131 200 - 32 4001 416
1232 400 - 33 6001 524
1333 600 - 34 8001 632
1434 800 - 36 0001 764
1536 000 - 37 2001 896
1637 200 - 38 4002 028
1738 400 - 39 6002 160
1839 600 - 40 8002 292
1940 800 - 42 0002 424
2042 000 - 43 2002 568
2143 200 - 44 4002 712
2244 400 - 45 6002 856
2345 600 - 46 8003 012
2446 800 - 48 0003 168
2548 000 - 49 2003 348
2649 200 - 50 4003 528
2750 400 - 51 6003 708
2851 600 - 52 8003 888
2952 800 - 54 0004 068
3054 000 - 55 2004 260
3155 200 - 56 4004 452
3256 400 - 57 6004 644
3357 600 - 58 8004 836
3458 800 - 60 0005 028
3560 000 - 61 2005 268
3661 200 - 62 4005 544
3762 400 - 63 6005 820
3863 600 - 64 8006 096
3964 800 - 66 0006 396
4066 000 - 67 2006 696
4167 200 - 68 4006 996
4268 400 - 69 6007 296
4369 600 - 70 8007 596
4470 800 - 72 0007 932
4572 000 - 73 2008 268
4673 200 - 74 4008 604
4774 400 - 75 6008 940
4875 600 - 76 8009 276
4976 800 - 78 0009 636
5078 000 - 79 2009 996
5179 200 - 80 40010 356
5280 400 - 81 60010 716
5381 600 - 82 80011 076
5482 800 - 84 00011 472
5584 000 - 85 20011 868
5685 200 - 86 40012 264
5786 400 - 87 60012 660
5887 600 - 88 80013 056
5988 800 - 90 00013 476
6090.000 - 91 20013 896
6191 200 - 92 40014 316
6292 400 - 93 60014 748
6393 600 - 94 80015 192
6494 800 - 96 00015 636
6596 000 - 97 20016 200
6697 200 - 98 40016 764
6798 400 - 99 60017 328
6899 600 - 100 80017 892
69100 800 - 102 00018 456
70102 000 - 103 20019 020
71103 200 - 104 40019 584
72104 400 - 105 60020 148
73105 600 - 106 80020 712
74106 800 - 108 00021 276
75108 000 - 109 20021 840
76109 200 - 110 40022 404
77110 400 - 111 60022 968
78111 600 - 112 80023 532
79112 800 - 114 00024 096
80114 000 - 115 20024 660
81115 200 - 116 40025 224
82116 400 - 117 60025 788
83117 600 - 118 80026 352
84118 800 - 120 00026 916

§ 12

Daň se nevyměří, nepřesahuje-li základ daně po případném snížení podle §§ 7 až 10 částku 19 200 Kčs.

§ 13

Sleva na dani

(1) Daň se přiměřeně sníží pro zvláštní poměry, které mají vliv na výnosnost živnosti nebo které poplatníka podstatně zatěžují, avšak ke kterým se nepřihlíželo při stanovení základu daně podle § 6 nebo při jeho snížení podle §§ 7 až 10.

(2) Za takové zvláštní poměry dlužno pokládati zmenšenou pracovní schopnost pro stáří nebo nemoc, alimentační plnění, k nimž je poplatník právně zavázán, podporování nemajetných příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné nebo v linii pobočné do třetího stupně a nemajetných osob sešvagřených do druhého stupně, nákladné léčení poplatníka nebo příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.

(3) Směrnice pro stanovení přiměřené slevy vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

(4) O slevu nutno žádati v přiznání.

Počátek a konec daňové povinnosti

§ 14

(1) Daňová povinnost se počíná dnem, kterým bylo započato s provozováním dani podrobené živnosti, a končí se dnem, kterým bylo provozování živnosti trvale

úplně zastaveno.

(2) Byla-li živnost provozována podle odstavce 1 pouze po část roku, započte se mzda, na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů, do daňového základu (§ 6) pouze za tu dobu, po kterou byla živnost provozována; částka 120 000 Kčs, kterou základ daně nesmí podle § 3, odst. 1 převýšiti, se poměrně sníží.

(3) Přesídlení živnosti nemění nic na daňové povinnosti.

(4) Převzetí živnosti jinou osobou se považuje za zánik dosavadní a za vznik nové živnosti.

§ 15

(1) Kdo začne nebo přestane provozovati dani podrobenou živnost, je povinen ohlásiti to příslušné berní správě do 30 dnů. Ohlášením jsou povinni též dědicové, a to do 30 dnů po odevzdání (rozdělení) pozůstalosti.

(2) Opomenutí ohlášení může býti potrestáno, nezakládá-li skutkovou podstatu trestného činu, pořádkovou pokutou do 5 000 Kčs, a to i opětovně.

§ 16

Splatnost daně

(1) Poplatník jest povinen si daň sám vypočísti a zaplatiti ji příslušnému bernímu úřadu do 31 ledna po uplynutí rozhodného roku.

(2) Nebyla-li daň zaplacena včas, je dlužník povinen, činí-li nedoplatek více než 2000 Kčs, zaplatiti 2 % poplatek z prodlení z nedoplatku k 31 lednu, 30. dubnu, 31 červenci a 31 říjnu.

§ 17

Přiznání

(1) Každý, kdo je povinen platiti živnostenskou daň, jest povinen podati každoročně do 31 ledna berní správě přiznání o všech okolnostech rozhodných pro vyměření daně za uplynulý rok. Mimo to je povinen podati přiznání každý, kdo bude berní správou k podání přiznání vyzván. Vzor přiznání vydá a způsob podání stanoví ministerstvo financí.

(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může býti daň zvýšena až o 10 %; zvýšení je splatné do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.

§ 18

Místní příslušnost

(1) K vyměření živnostenské daně je příslušná berní správa, v jejímž obvodu měl poplatník bydliště koncem rozhodného roku. Nelze-li místně příslušnou berní správu určiti podle bydliště poplatníkova, je příslušná berní správa, v jejímž obvodu se živnost provozuje. Nelze-li místní příslušnost určiti ani tímto způsobem, určí ji ministerstvo financí.

(2) Odstavec 1 platí obdobně pro určení místní příslušnosti berního úřadu a místního národního výboru.

§ 19

Vyrozumění o předpisu daně

(1) O vyměření daně vyrozumí berní správa poplatníky hromadně prostřednictvím místního národního výboru předpisným seznamem. Seznam vyloží místní národní výbor do 7 dnů po dojití k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.

(2) Počátek a dobu vyložení seznamu vyhlásí místní národní výbor vyhláškou na obecní tabuli nebo jiným v místě obvyklým způsobem.

(3) Na seznamu potvrdí místní národní výbor dobu vyložení a vrátí jej berní správě.

§ 20

Odvolání

(1) Do vyměření daně lze se písemně odvolati u příslušné berní správy do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.

(2) V téže lhůtě mohou poplatníci podati u příslušné berní správy žádost za sdělení důvodů pro vyměření daně. Dnem podání žádosti staví se odvolací lhůta až do dne doručení příslušného vyřízení a běží pak dále jen co do zbytku.

(3) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice, na Slovensku pověřenectvo financí.

§ 21

Podání, žádosti, odvolání a potvrzení ve věcech živnostenské daně jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.


Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 22

(1) Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně.

(2) Byla-li poplatníku u daně ze mzdy během roku poskytnuta sleva podle § 7 nebo daňová úleva podle § 9 zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy, nemůže mu býti za tento rok snížena živnostenská daň podle §§ 7 až 10.

§ 23

(1) Ministr financí může:

1 po slyšení příslušných ministrů upraviti seznam živností podléhajících živnostenské dani a po případě pro nově zařazené živnosti stanoviti odlišné zásady pro výpočet daňového základu (§ 6),

2 učiniti opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by prováděním tohoto zákona mohly vzniknouti, a

3. upraviti povinnost a způsob zaznamenávání skutečností rozhodných pro stanovení daňového základu, jakož i povinnost uschovávati doklady.

(2) Opatření podle odstavce 1, č. 1 a 3 vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

§ 24

(1) Příjem (výtěžek) z provozování živnosti podléhající živnostenské dani nepodléhá počínajíc berním rokem 1948 dani důchodové a všeobecné dani výdělkové podle zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(2) Osoby podléhající živnostenské dani podléhají mimořádným dávkám podle zákona ze dne 31 října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, i když nejsou poplatníky daně důchodové nebo daně ze mzdy, jsou-li u nich splněny ostatní podmínky zákonem č. 185/1947 Sb. stanovené. Při tom se dani podrobeným důchodem (základem daně důchodové) podle zákona č. 185/1947 Sb. u osob podléhajících živnostenské dani rozumí též základ živnostenské daně, nesnížený o částky uvedené v §§ 7 až 9. Mimořádná jednorázová dávka podle § 3, odst. 1, písm. a) zákona č. 185/1947 Sb. vyměří se v těchto případech i z daně živnostenské.

§ 25

V případech tímto zákonem neupravených platí obdobně ustanovení zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících; pro poplatek z prodlení platí obdobně ustanovení zákona ze dne 21 února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu.

§ 26

(1) Přiznání k živnostenské dani za rok 1947 jsou povinni podati všichni poplatníci, kteří zásadně podléhají daňové povinnosti, a to do 30. června 1948.

(2) Živnostenská daň za rok 1947 jest splatna ve dvou stejných splátkách; první splátka do 30. června 1948 a druhá do 30. září 1948.

§ 27

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; platí však po prvé pro živnostenskou daň za rok 1947. Provede jej ministr financí.


Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

Dr. Dolanský v. r.


Příloha

Seznam živností

(příloha k § 1, odst. 1).

A. Živnosti

I. Živnosti zpracující kámen, zeminy a sklo

a) Dlaždiči

b) Mistři kameničtí

c) Kamenosochaři

d) Kamnáři a hrnčíři

e) Sklenáři a brusiči skla

f) Štukatéři

g) Výrobci cementového zboží

II. Živnosti kov zpracující

a) Elektrotechnici

b) Hodináři

c) Instalatéři plynovodů, ústředního topení a větrání

d) Klempíři

e) Kováři a podkováři

f) Mědikovci

g) Nožíři a puškaři

h) Pasíři a rytci

ch) Vulkaniséři

i) Zámečníci

III. Živnosti papírenské a chemické

a) Barvíři a chemičtí cídiči

b) Fotografové

c) Knihaři a příbuzné živnosti

IV. Živnosti textilní

a) Provazníci, pletaři a tkalci

b) Čalouníci a dekoratéři

c) Deštnikáři

d) Výrobci hraček z textilií a jiných hmot

V. Živnosti kožedělné

a) Obuvníci

b) Rukavičkáři, orthopedisté a bandažisté

c) Sedláři a řemenáři

VI. Živnosti dřevozpracující

a) Bednáři

b) Dýmkaři

c) Kartáčníci a štětkaři

d) Koláři a karosáři

e) Košikáři a výrobci rákosového zboží

f) Majitelé pil, výrobci parket

g) Truhláři, řezbáři a soustružníci

h) Výrobci hudebních nástrojů a ladiči pian ch) Výrobci perleťového zboží

VII. Živnosti potravinářské

a) Mlynáři

b) Pekaři

c) Cukráři

d) Řezníci a uzenáři

e) Koncesovaní stáčeči piva do lahví

VIII. Živnosti oděvní

a) Kloboučníci

b) Kožešníci

c) Krejčí

d) Modisti a modistky

e) Výrobci prádla

IX. Živnosti stavební

a) Lakýrníci a natěrači

b) Malíři pokojů

c) Pokrývači a asfaltéři

d) Mistři studnařští a pumpaři

X. Živnosti poslužné

a) Holiči a kadeřníci

b) Mistři kominičtí

c) Majitelé prádelen a žehlíren

d) Čističi budov a bytů

e) Zahradníci

f) Kapelníci

g) Hlídací živnosti

h) Maséři a pedikéři ch) Drnomistři

B. Živnosti maloobchodní a ambulantní:

I. Potraviny, poživatiny, zboží osadnické a nápoje

II. Textilní zboží, deštníky, provaznické výrobky, sportovní a rybářské potřeby, kožešiny všeho druhu, kůže, obuvnické, sedlářské a čalounické potřeby, obuv.

III. Bytové zařízení, radio a hudební nástroje

a) Tapety, linoleum

b) Hudební nástroje

c) Květiny

d) Nábytek

e) Gramofony

f) Radio

g) Zoologie (drobná živá zvířata), zoologické potřeby a pomůcky pro vyučování

h) Pohřební potřeby

IV. Železářské zboží, elektropotřeby a potřeby pro domácnost

a) Železo, ocel, kovy, polotovary a výrobky z nich

b) Keramika, sklo, porcelánové a skleněné zboží

c) Osvětlovací zařízení a elektrotechnické potřeby a zboží

d) Zbraně, střelivo a výbušniny

V. Zdravotnické, materiální, chemické a optické zboží

a) Zdravotní a chladírenské zařízení

b) Drogy

c) Barvy a laky

d) Materiální zboží vyjímajíc speciální obchody s parfumerií

e) Foto-kinopřístroje a potřeby

f) Optické zboží

g) Chirurgie, zdravotnické potřeby

h) Laboratorní, gumové a technické potřeby a zboží

VI. Součástky k motorovým vozidlům a pohonné látky

VII. Stroje a součástky

a) Kancelářské stroje, organisační pomůcky

b) Jízdní kola

c) Šicí stroje

d) Hospodářské stroje

VIII. Uhlí, palivové dříví a stavebniny

IX. Galanterní a papírnické zboží a hračky

a) Papír, psací potřeby a pod.

b) Filatelie

c) Galanterie a umělecké živnosti

d) Kožené zboží

e) Hračky

f) Košikářské, kartáčnické a dřevěné zboží

g) Dětské kočárky

h) Kuřácké potřeby

ch) Obchod s peřím

X. Hodiny a hodinky

XI. Tabák a tabákové výrobky

XII. Knihkupectví, hudebniny, noviny a časopisy

XIII. Řemeslná činnost ambulantní

C. Živnosti hostinské:

a) Hostince

b) Ubytovací hostince

c) Restaurace

d) Jídelny

e) Uzenářské jídelny

f) Závodní kantiny

g) Buffety

D. Živnostenská doprava motorovýmivozidly, živnostenské povoznictví a pomocné živnosti dopravní.

Přesunout nahoru