Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 296/1948 Sb.Vládní nařízení o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu

Částka 105/1948
Platnost od 30.12.1948
Účinnost od 01.01.1949
Předpis má dělenou účinnost. více informací
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

296.

Vládní nařízení

ze dne 21. prosince 1948

o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 41, odst. 2, písm. g) a se souhlasem presidenta republiky podle § 42, odst. 1 zákona ze dne 27. října 1948, č. 241 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu):


ČÁST I

Podmínky pro stavební činnost v letech 1949 až 1953

§ 1

Přípustná stavební činnost

(1) Stavební práce lze provádět jen

a) na stavbách zařazených do prováděcích plánů, stanovených podle zákona o pětiletém plánu (dále jen "prováděcí plány"), nebo

b) jde-li o udržovací stavební práce.

(2) Stavební povolení lze udělovat, jen je-li jich třeba pro stavební práce uvedené v odstavci 1.

(3) Stavebními pracemi se rozumějí práce všeho druhu, jichž je třeba k provedení a dokončení jakýchkoli staveb, a dále všechny práce a výkony k této činnosti patřící.

(4) Udržovací stavební práce lze provádět jen, jsou-li nutné z důvodů hospodářských nebo bezpečnostních, nepřesahují-li udržování objektů v jejich dosud užívaném rozsahu a není-li k nim třeba stavebního povolení.

§ 2

Úprava povolování a provádění staveb

(1) Ministerstvo techniky může v dohodě s příslušnými ministerstvy vyhláškou v Úředním listě

a) upravit časové rozvržení staveb zařazených do prováděcích plánů zavedením evidenčních listů, aby se zajistilo provedení ustanovení § 1, odst. 1, písm. a), při čemž se může podle potřeby odchýlit od ustanovení předpisů o správním řízení, pokud upravují přípustnost opravných prostředků,

b) upravit určování a změny pořadí, ve kterém stavby zařazené do prováděcích plánů smějí být provedeny, a zastavit nebo omezit na určitou dobu provádění těchto staveb,

c) zastavit vydávání stavebních povolení pro stavby zařazené do prováděcích plánů, když se tyto stavby nedají provést v době předpokládané těmito plány, a

d) nařídit zrušení nebo omezení již vydaných stavebních povolení, i když jsou pravoplatná, pro stavby nezařazené do prováděcích plánů a pro stavby, které nemohou být nebo nebyly provedeny v době a v rozsahu podle prováděcích plánů.

(2) Vyhláška vydaná podle odstavce 1, písm. b) a d) může stanovit potřebná opatření zabezpečovací a opatření, aby stavebnin určených pro pokračování v stavebních pracech bylo použito pro stavby zařazené do prováděcích plánů.

ČÁST II

Podmínky územního plánování

§ 3

Stavební obvod

(1) Pro každou obec, v níž budou prováděny pozemní novostavby uvedené v § 1, odst. 1, písm. a) nebo stavby jimi vyvolané, určí krajský národní výbor po slyšení místního a okresního národního výboru, přihlížeje k potřebě ploch pro jednotlivé účely a druhy staveb, jakož i k platnému upravovacímu plánu, jeden nebo více stavebních obvodů s těmito právními účinky:

a) vyvlastňovat pozemky pro pozemní stavby a udělovat povolení k rozdělení nebo přeměně pozemků na staveniště, jakož i stavební povolení, lze jen uvnitř stavebního obvodu obce;

b) mimo stavební obvod lze povolit stavby a vyvlastňovat potřebné stavební pozemky jen pro účely zemědělství, lesnictví, hornictví nebo jiné těžby nebo zpracování nerostů, využití přírodních zdrojů, energetiky, dopravy, rozhlasu, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. O tom, zda je možno zřídit stavbu pro tyto účely, rozhoduje krajský národní výbor.

(2) Do stavebního obvodu pojme krajský národní výbor vedle ploch, které jsou již zastavěny, stavební mezery a po jejich zastavění nebo, nedá-li se v nich splnit sledovaný účel, další nezastavěné plochy v rozsahu stavební potřeby uvedené v odstavci 1 tak, aby stavební vývoj obce pokračoval soustavně, uceleně a hospodárně. Jsou to především plochy, kde již jsou provedena veřejná zařízení (cesty, vodovod, kanalisace, zařízení pro odstranění škodlivých účinků odpadních vod a pod.), jichž lze plně využít, po případě kde se dají snadno prodloužit při malé spotřebě vázaných stavebnin, ale jen tak, aby se dosavadní zastavění ucelilo a aby se nestavělo neorganicky jen podle silnic. Prodloužení nebo po případě nové vybudování veřejných zařízení však musí býti provedeno odborně a co nejhospodárněji a předem zajištěno v prováděcích plánech. Při tom nutno dbát toho, aby stavbami nebyla rušena dálková silniční doprava ani nebyl ztěžován provoz drah nebo letišť, ani odtok vod. Podle týchž zásad budiž stavební obvod rozšiřován. Je-li jisto, že se očekávaná stavební potřeba, pro kterou byl stavební obvod určen, nesplní, zruší nebo omezí krajský národní výbor po slyšení místního a okresního národního výboru určený stavební obvod.

(3) Do stavebního obvodu nesmějí být pojaty části obce, jejichž úpravu nelze řešit bez znalosti podrobných podkladů (na př. výškového zaměření), anebo jež jsou nebo patrně budou dotčeny důležitým, avšak dosud nevyřešeným veřejným zařízením (na př. železnicí, dálkovou silnicí, letištěm, úpravou toku, průplavem, přírodní reservací nebo památkovým obvodem). Dále nesmí být pojaty do stavebního obvodu části obce, kde to nepřipouští zájem obrany státu (protiletecká ochrana a pod.).

(4) Podkladem pro určení stavebního obvodu je polohopisný plán obce v měřítku platné katastrální mapy, v němž se vyznačí dnešní stav zastavění obce, vybudovaných komunikací, toků, vodovodu, plynovodu, kanalisace a jiných veřejných zařízení.

(5) Z rozhodnutí, kterým byl určen nebo změněn stavební obvod, se může odvolati jen místní národní výbor; o odvolání rozhodne ministerstvo techniky. Pravoplatné určení stavebního obvodu se v obci veřejně způsobem v místě obvyklým vyhlásí a vyznačí v polohopisném plánu obce (odstavec 4), který se vyloží k veřejnému nahlédnutí.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně též pro rozhodnutí o přípustnosti stavby mimo stavební obvod podle odstavce 1, písm. b).

(7) Podrobnější předpisy o stavebním obvodu může vydat ministerstvo techniky vyhláškou v Úředním listě, a to, jde-li o zájmy obrany státu, v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(8) Ustanovení o stavebním obvodu neplatí pro stavby k účelům vojenským a pro stavby na železničním pozemku souvisící s provozem drah.

§ 4

Upravovací náčrt

(1) Vyžaduje-li toho rozsah staveb, jež mají být v obci provedeny a nemá-li obec pro území stavebního obvodu platný upravovací plán nebo nevyhovuje-li takový plán nynějším potřebám s hlediska veřejných zájmů, zejména obrany státu nebo zájmů hospodářských, dopravních, zdravotních, estetických, ochrany památek nebo zachování krajinného prostředí, uloží krajský národní výbor po slyšení okresního národního výboru místnímu národnímu výboru ve výměru o stavebním obvodu (§ 3), aby v přiměřené lhůtě opatřil pro toto území nebo jeho příslušnou část návrh upravovacího náčrtu, a dá mu k tomu potřebné pokyny (§ 5).

(2) Je-li to účelné, může být vypracován společný upravovací náčrt pro dvě nebo více spolu sousedících obcí. O tom rozhodne po slyšení zúčastněných místních a okresních národních výborů příslušný krajský národní výbor, který také rozvrhne náklady spojené s opatřením společného náčrtu mezi zúčastněné obce v poměru ploch upravovaných náčrtem.

(3) Upravovací náčrt lze vypracovati v měřítku odchylujícím se od příslušných ustanovení stavebních předpisů a s použitím kopií platných katastrálních map a jiných vyhovujících plánových podkladů, i když nebyly získány přímým měřením. Podrobnější pokyny o upravovacích náčrtech vydá ministerstvo techniky vyhláškou v Úředním listě, a to, jde-li o zájmy obrany státu, v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(4) Upravovací náčrt, který byl schválen podle § 5, je až do té doby, než bude pořízen a schválen konečný upravovací plán obce, závazný pro stavební nebo jinou činnost, jíž se dotýká obsah náčrtu.

(5) Ustanovení o upravovacím náčrtu se nevztahují na území, pojaté do výměru o obnově podle § 8 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově, ve znění zákona ze dne 12. června 1947, č. 115 Sb. Má-li se opatřit upravovací náčrt pro obec, pro niž platí právě uvedený zákon, nebo pro její část, a nedošlo-li ještě k místnímu ohledání, předcházejícímu výměr o obnově nebo jeho zamýšlenou změnu, jest, pokud je mezi upravovanými plochami územní souvislost, provésti obě řízení zpravidla zároveň a dbáti toho, aby úprava území na sebe plynule navazovala.

§ 5

Řízení o upravovacím náčrtu

(1) Místní národní výbor provádí, řídě se pokyny krajského národního výboru, práce potřebné k opatření a přípravě nejnutnějších podkladů pro upravovací náčrty a podle potřeby též jednání s orgány jednotlivých odvětví veřejné správy o projektech jimi v obci zamýšlených a opatří návrh upravovacího náčrtu. Před vyložením návrhu upravovacího náčrtu si vyžádá místní národní výbor prostřednictvím krajského národního výboru souhlas vojenské správy.

(2) Místní národní výbor veřejně vyloží návrh upravovacího náčrtu po dobu 15 dnů. V této lhůtě mohou úřady a orgány povolané hájit veřejné zájmy, jichž se upravovací náčrt dotýká, zejména též místní národní výbory sousedních obcí, podat u místního národního výboru námitky a ostatní zájemci připomínky. Místní národní výbor vyhlásí v obci způsobem v místě obvyklým a v Úředním listě s poučením podle předchozí věty, že náčrt bude vyložen; opis vyhlášky se zašle také úřadům a orgánům uvedeným v předchozí větě. Mimo to zašle místní národní výbor návrh upravovacího náčrtu stavebnímu úřadu a krajskému národnímu výboru, u nichž bude možno do něho nahlédnouti.

(3) Krajský národní výbor může pověřit provedením úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2

a) okresní národní výbor na náklad obce, nevyhoví-li místní národní výbor ve stanovené lhůtě příkazu podle § 4, odst. 1;

b) okresní národní výbor nebo jeden z místních národních výborů zúčastněných obcí, jde-li o opatření společného upravovacího náčrtu pro více obcí (§ 4, odst. 2). Při provedení těchto úkolů nutno dbáti co nejširší účasti dotčených místních národních výborů.

(4) Do 8 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 předloží místní národní výbor prostřednictvím okresního národního výboru, po případě přímo okresní národní výbor (odstavec 3), náčrt se všemi přílohami, s vyhláškou, jakož i s podanými námitkami a připomínkami a se svým vyjádřením krajskému národnímu výboru, který rozhodne výměrem o námitkách a upravovací náčrt buď schválí, podle potřeby jej přitom upraví, anebo vrátí k přepracování.

(5) Z výměru krajského národního výboru (odstavec 4) se mohou odvolat místní národní výbor (odstavec 1), jakož i úřady a orgány, pokud podaly námitky nebo pokud se jich dotýká úprava náčrtu provedená podle odstavce 4; o odvolání rozhodne ministerstvo techniky, a to, jde-li o veřejný zájem spjatý s drahami, v dohodě s ministerstvem dopravy.

(6) Místní národní výbor veřejně vyhlásí způsobem v místě obvyklým schválený upravovací náčrt a trvale jej vyloží k veřejnému nahlédnutí; kopii dodá katastrálnímu měřickému úřadu [§ 55 zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon)].

§ 6

Osvobození od hlášení

(1) Pozemní stavby (i rozdělení nebo přeměna pozemků na staveniště) s výjimkou uvedenou v odstavci 2 ani upravovací náčrt není třeba hlásit podle § 2 vládního nařízení ze dne 23. července 1941, č. 299 Sb., o přípravách prostorového plánování a o zjištění a projednávání plánovacích akcí.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro stavby na železničním pozemku souvisící s provozem drah.

ČÁST III

Opatření staveniště

§ 7

Povinnost k postupu nemovitostí

(1) Vlastníci jsou povinni postoupiti za přiměřenou náhradu nemovitosti, je-li jich třeba pro stavby uvedené v § 1, odst. 1, písm. a) nebo pro stavby veřejných zařízení (cesty, vodovod a pod.) souvisících s nimi. Opatřit nemovitosti pro bytovou výstavbu je povinností místních národních výborů. Nemovitosti se postoupí buď převodem vlastnického práva nebo zrušením věcného práva, jež brání tomuto použití, nebo omezením těchto práv, anebo pokud jde o stavbu budov, také zřízením práva stavby. Jiné předpisy, jimiž se stanoví povinnost k bezplatnému postupu, zůstávají nedotčeny.

(2) Postupní povinnost se vztahuje jen na nemovitosti, kterých lze použít ve shodě s vyhovujícím upravovacím plánem (§ 4, odst. 1) nebo schváleným upravovacím náčrtem a u pozemních staveb též s určeným stavebním obvodem. U staveb povolených mimo stavební obvod [§ 3, odst. 1, písm. b)] a u jiných staveb než pozemních jest v území, pro něž není upravovacího plánu nebo náčrtu, dbát toho, aby stavby neporušovaly ráz nebo ladný vzhled místa nebo krajiny anebo okolí historických nebo uměleckých památek; při pozemních stavbách jest zachovat vzrostlé sady a přírodní památky.

(3) Je-li podle odstavce 1 třeba nemovitosti, která jest zkonfiskována (odstavec 4), uděluje osidlovací úřad a Fond národní obnovy, po případě Národní pozemkový fond, na žádost stavebníka souhlas k okamžité úpravě pozemku (po případě i zbourání stavby) a jeho zastavění. Příslušný Fond stanoví vyhláškou v Úředním listě náležitosti takových žádostí a podmínky, které žadatel musí splňovat. Přidělení pozemku do vlastnictví se provede a přiměřená náhrada se určí podle příslušných předpisů o přidělování a rozdělování konfiskovaného majetku.

(4) Zkonfiskovanou nemovitostí podle odstavce 3 jest majetek konfiskovaný dekretem presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, na Slovensku nařízením ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR, nebo dekretem presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

§ 8

Vyvlastnění

(1) Nedojde-li k dohodě o postupu nemovitostí (§ 7, odst. 1), lze je na žádost vyvlastniti, pokud nejde o nemovitosti ve vlastnictví, správě nebo užívání státu anebo o nemovitosti, které slouží účelům železničním.

(2) Pro stavbu budov na pozemcích náležejících obci nebo ústavu, podniku nebo fondu jí spravovanému anebo k účelovému jmění nelze vyvlastnit potřebnou plochu převodem vlastnického práva, nýbrž jen zřízením práva stavby na dobu nejméně 30 a nejvýše 80 let. Omezení podle prvé věty neplatí pro stavbu budov, jejichž stavebníkem je veřejnoprávní korporace.

§ 9

Vyvlastňovací řízení

(1) O vyvlastnění rozhoduje okresní národní výbor.

(2) V žádosti o vyvlastnění třeba uvésti jména a pokud možno přesné adresy osob, proti nimž směřuje žádost o vyvlastnění, po případě jejich zákonných zástupců, a zda a kterým výměrem byl pozemek rozdělen nebo přeměněn na staveniště; dále nutno připojiti:

a) výpis z pozemkové a po případě také z jiné veřejné knihy o dotčené nemovitosti,

b) trojmo přesný plán potřebné plochy, zhotovený úřadem, orgánem nebo osobou k tomu oprávněnými (§ 51 katastrálního zákona), a

c) doklad o tom, že vlastník nebo jiný věcně oprávněný byl požádán, aby postoupil nemovitost nebo se vzdal věcného práva a pod., že mu byla nabídnuta náhrada a že do 15 dnů nedošlo k dohodě.

(3) Vyvlastňovací řízení se zahajuje podáním řádně doložené žádosti u příslušného okresního národního výboru. Na žádost okresního národního výboru se poznamená zahájení tohoto řízení ve veřejných knihách. Tato poznámka je účinná proti každému, kdo později dosáhne knihovního zápisu k dotčené nemovitosti.

(4) O žádosti se provede ústní jednání na místě. Řízení se po případě spojí s řízením o rozdělení nebo přeměně pozemku na staveniště a po případě s řízením o stavebním povolení (a to i pro zbourání stavby na vyvlastněném pozemku); řízení podle stavebních předpisů lze zahájit bez souhlasu vlastníka pozemku. Jde-li o vyvlastnění pro pozemní stavbu a nebyl-li pozemek dosud rozdělen nebo přeměněn ve staveniště, má okresní národní výbor žadatele ihned vybídnout, aby podal příslušnou žádost, a upozornit ho, že vyvlastnění bude projednáno až zároveň s ústním jednáním o této žádosti.

(5) Ve výměru o vyvlastnění se určí

a) předmět, způsob a rozsah vyvlastnění,

b) osoba, v jejíž prospěch se vyvlastňuje,

c) účel, pro který se vyvlastňuje,

d) lhůta, do které nutno začít s použitím vyvlastněného pozemku k účelu, pro nějž bylo vyvlastnění povoleno; tuto lhůtu jest určit ve shodě s prováděcími plány,

e) při nuceném zřízení práva stavby doba, na kterou se právo stavby zřizuje, a

f) náhrada za vyvlastnění nebo jistota (§ 10).

(6) Lhůtu uvedenou v odstavci 5, písm. d) může okresní národní výbor na odůvodněnou žádost přiměřeně prodloužit s přihlédnutím k potřebám prováděcího plánu.

(7) Za právo odňaté nebo omezené vyvlastněním přísluší náhrada (§ 11). O náhradě rozhodne okresní národní výbor. Není-li některá strana spokojena s pravoplatným rozhodnutím o náhradě, rozhodne na její návrh, který jest podati do 30 dnů ode dne doručení pravoplatného rozhodnutí, v nesporném řízení soud, v jehož obvodu je nemovitost.

(8) Nedojde-li při nuceném právu stavby mezi vlastníkem pozemku a žadatelem o vyvlastnění k dohodě o ostatních podmínkách práva stavby, určí je okresní národní výbor dodatečně.

(9) Bylo-li proti rozhodnutí o vyvlastnění nebo o náhradě podáno odvolání, předloží je okresní národní výbor do 3 dnů po uplynutí odvolací lhůty krajskému národnímu výboru, který rozhodne do 15 dnů po dojití spisu.

§ 10

Jistota

(1) Nemůže-li okresní národní výbor ve výměru o vyvlastnění rozhodnout zároveň o náhradě, může rozhodnout v něm s konečnou platností o jistotě a o náhradě rozhodne zvlášť. Jistota se rovná zpravidla roční splátce na náhradu a musí být složena u příslušného knihovního soudu do tří měsíců od vydání rozhodnutí o jistotě, a to v hotových penězích nebo ve volných vkladech na vkladních knížkách u tuzemských peněžních ústavů.

(2) Jistoty se použije k úhradě náhrady. Soud může vyvlastněnému ještě před rozhodnutím o náhradě uvolniti na jeho žádost jistotu, prokáže-li vyvlastněný způsobem uvedeným v § 11, odst. 4, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, s tím souhlasí.

§ 11

Náhrada

(1) Náhrada za vyvlastnění se určí se zřetelem na obecnou cenu zemědělské půdy zvětšenou o hodnotu investic vynaložených na vyvlastněný pozemek. Podrobnosti stanoví nejvyšší úřad cenový v dohodě se zúčastněnými ministerstvy vyhláškou v Úředním listě.

(2) Náhrada se stanoví v dlouhodobých ročních splátkách. První splátka je splatna do jednoho měsíce po pravoplatném určení náhrady. Ze splátek včas nezaplacených příslušejí vyvlastněnému zákonné úroky.

(3) Okresní národní výbor může ze sociálních důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li vyvlastněný drobným zemědělcem, rozhodnout, že se mu náhrada poskytne v hotovosti do tří měsíců od jejího určení.

(4) Neprokáže-li vyvlastněný, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby splátka nebo náhrada byla vyplacena přímo jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona). Průkaz podle předchozí věty podá vyvlastněný listinou, na níž je podpis oprávněného ověřen soudem nebo veřejným notářem, anebo veřejnou listinou.

§ 12

Provedení vyvlastňovacího výměru

(1) Jakmile vyvlastňovací výměr nabyl právní moci a náhrada (první splátka) byla poskytnuta, po případě náhrada (první splátka) nebo jistota byla složena u knihovního soudu, odevzdá okresní národní výbor vyvlastněný pozemek vyvlastniteli do držby výměrem, proti němuž není opravného prostředku.

(2) Po odevzdání pozemku vloží soud na žádost vyvlastnitelovu do veřejné knihy vlastnické právo k vyvlastněné nemovitosti nebo věcné právo anebo přechod, omezení nebo zrušení takového práva. Zároveň poznamená z úřední moci omezení vlastnického práva účelem vyvlastnění.

§ 13

Zrušení vyvlastňovacího výměru

(1) Nezačal-li vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce s použitím vyvlastněné nemovitosti k účelu vyvlastnění v určené nebo prodloužené lhůtě (§ 9, odst. 5 a 6), zruší okresní národní výbor vyvlastňovací výměr zcela nebo zčásti na žádost osoby, proti níž výměr směřoval, nebo jejího právního nástupce. Žádost třeba podati do tří měsíců po uplynutí uvedených lhůt.

(2) Byl-li vyvlastňovací výměr zrušen, má osoba, proti níž výměr směřoval (její právní nástupce), nárok na náhradu škody, která jí vznikla provedením vyvlastňovacího řízení (nákladů řízení a vlastní škody způsobené vyvlastněním), a vyvlastnitel má nárok na vrácení poskytnuté náhrady i s jejími užitky. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích, lze je uplatnit pořadem práva.

§ 14

Opatření pro případy zničení nebo zavlečení pozemkových knih

Jestliže byly pozemkové knihy zničeny nebo zavlečeny, stanoví ministerstvo spravedlnosti, jak se nahradí výpis z pozemkové knihy anebo jak se zahájení vyvlastňovacího řízení nebo provedení vyvlastňovacího výměru o příslušných nemovitostech uvede ve známost s účinky proti třetím osobám.

ČÁST IV

Navrhování a provádění staveb

§ 15

Směrnice

(1) Ministerstvo techniky učiní vyhláškou v Úředním listě potřebná opatření, aby se dosáhlo úspory stavebnin a nákladů na stavby:

a) vydá, a to, jde-li o zájmy obrany státu, v dohodě s ministerstvem národní obrany, závazné pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb a pro přezkoušení projektů staveb pozemních, vodovodních a kanalisačních,

b) stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy typy pozemních staveb (pro různé druhy a účely) a jejich součástí a prohlásí je za závazné,

c) zavede podle potřeby povinnou úpravu dosavadních staveb, kterou se opatří nové byty v podkroví.

(2) Vyhláškou vydanou podle odstavce 1 lze stanovit odchylky od ustanovení dosavadních stavebních předpisů, při čemž jest však dbát požadavků provozu, náležité bezpečnosti nosných konstrukcí, odolnosti užitých stavebnin proti přírodním živlům a u obytných staveb též základních podmínek zdravého bydlení.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na stavby vojenské a stavby železniční souvisící s provozem drah.

§ 16

Normy

Normy pro pozemní stavby a místní plánování se mohou prohlásit za závazné podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 84 Sb., o závaznosti hospodářských a technických norem, i když se odchylují od dosavadních stavebních předpisů.

ČÁST V

Společná ustanovení

§ 17

Zvláštní předpisy pro jednotlivé úkoly

(1) Je-li již předem zřejmé, že žádosti o opatření stavenišť nebo žádosti podle stavebních předpisů nelze vyhovět, nebo vykazuje-li žádost podstatné nedostatky, jest ji vrátit s odůvodněným rozhodnutím do 8 dnů ode dne podání. Vady méně závažné nutno odstranit nejrychlejším a nejjednodušším způsobem a pokračovat při tom v řízení. Je-li okresní národní výbor stavebním úřadem prvé stolice, podávají se žádosti a hlášení podle stavebních předpisů u něho; předběžné řízení u obce podle § 6 vládního nařízení ze dne 21. března 1942, č. 109 Sb., o změně stavebních řádů (1. stavební novela), se neprovádí.

(2) Ústní jednání o žádostech uvedených v odstavci 1 je třeba pokud možno spojovat a, s výjimkou uvedenou v § 9, odst. 4, poslední větě, vždy skončit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy žádost došla k příslušnému úřadu, po případě kdy byly odstraněny nedostatky, jež brání ústnímu jednání. Lhůta může býti překročena nejvýše o 8 dnů, byla-li zatím podána další žádost, týkající se obdobné věci v téže obci, a je-li možno obě ústní jednání časově spojit; tato odchylka neplatí pro obec, v níž je sídlo příslušného úřadu.

(3) Je-li místní národní výbor stavebním úřadem prvé stolice, lze z jeho rozhodnutí podat odvolání u místního národního výboru ke krajskému národnímu výboru.

(4) Odvolání z rozhodnutí vydaného podle stavebních předpisů nemá odkladného účinku.

(5) V řízení podle stavebních předpisů a podle tohoto nařízení činí odvolací lhůta 8 dní.

(6) Do 3 dnů po doručení stavebního povolení stavebníkovi je stavební úřad povinen vytyčiti stavební čáru a výškovou úroveň nebo vydati stavebníku k tomu potřebné pomůcky; jinak může stavební čáru a výškovou úroveň dát vytyčit stavebník osobou k tomu oprávněnou (§ 51 katastrálního zákona).

§ 18

Započetí stavby

Započetím stavby se rozumí vykopání základů v přiměřeném rozsahu a započetí s jejich zděním, nebo není-li třeba vykopávati základy, započetí s vlastními stavebními pracemi (na př. se zděním).

§ 19

Předběžné užívání nemovitostí

(1) Pro opatření upravovacích plánů (náčrtů) i pro účely, pro něž lze vyvlastňovat podle tohoto nařízení, mohou osoby, které se vykáží potvrzením příslušného národního výboru (§ 5 nebo § 9), vstupovat na nemovitosti určené národním výborem, provádět na nich potřebná měření a umisťovat na nich měřické značky; při tom jsou povinny dbáti toho, aby škoda, pokud se jí při této činnosti nelze vystříhat, byla co nejmenší.

(2) Škodu, která byla způsobena pracemi pro opatření upravovacího plánu (náčrtu), hradí obec, v ostatních případech ten, kdo požádal o vyvlastnění.

(3) Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne o ní okresní národní výbor. Není-li některá strana spokojena s pravoplatným rozhodnutím o náhradě, rozhodne na její návrh, který jest podati do 30 dnů ode dne doručení pravoplatného rozhodnutí, v nesporném řízení soud, v jehož obvodu je nemovitost.

(4) Pokud jde o náhradu škody, jež byla způsobena úmyslně nebo hrubou nedbalostí, platí obecné předpisy o náhradě škody.

(5) Podle výsledku ústního jednání při vyvlastňovacím řízení může okresní národní výbor na místě rozhodnout, zda a které přípravné práce (skládání stavebnin, strojů a nářadí, provádění výkopů pro stavbu, zbourání stavby a pod.) smí žadatel provádět na vyvlastňovaném pozemku.

(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 třeba pojmout do zápisu o ústním jednání; není-li přítomna osoba, proti níž směřuje vyvlastnění, nebo její zástupce, jest ji o tom neprodleně zpravit do vlastních rukou. Z rozhodnutí se lze odvolat, jen jde-li o zbourání stavby.

(7) Bylo-li proti rozhodnutí okresního národního výboru podle odstavců 3 a 6 podáno odvolání, předloží je okresní národní výbor do 3 dnů po uplynutí odvolací lhůty krajskému národnímu výboru, který rozhodne do 15 dnů po dojití spisu.

§ 20

Zvláštní ustanovení pro hlavní město Prahu a okolí

(1) V obvodu působnosti plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí je třeba opatřit předem její posudek při určení nebo změně stavebního obvodu anebo při rozhodnutí o přípustnosti stavby mimo stavební obvod (§ 3), jakož i při schválení upravovacího náčrtu (§§ 4 a 5).

(2) Působnost krajského národního výboru podle § 3 vykonává na území hlavního města Prahy ústřední národní výbor hlavního města Prahy, který zasílá výměry o určení stavebního obvodu s kopií podle § 3, odst. 4 ministerstvu techniky; shledá-li tento úřad, že stavební obvod byl určen v rozporu se zásadami stanovenými v § 3, odst. 2 nebo 3, může do 15 dnů po dojití výměru rozsah obvodu z úřední moci omezit nebo jeho určení vůbec zrušit. Výměr o tom musí být v uvedené lhůtě doručen ústřednímu národnímu výboru.

(3) Působnost krajského národního výboru podle § 4, odst. 1 a § 5, odst. 1 až 3 se nevztahuje na území hlavního města Prahy; jinak platí tato ustanovení i pro hlavní město Prahu.

(4) Jde-li o území hlavního města Prahy, rozhoduje a činí opatření podle § 4, odst. 2 a § 5, odst. 4 ministerstvo techniky.

(5) O odvolání proti rozhodnutí ústředního národního výboru hlavního města Prahy, pokud je přípustné podle tohoto nařízení, rozhoduje krajský národní výbor.

§ 21

Trestní ustanovení

Kdo provádí stavební práce na stavbách nezařazených do prováděcích plánů [§ 1, odst. 1, písm. a)] nebo kdo se dopustí jednání nebo opominutí, jež se příčí předpisům vydaným podle tohoto nařízení, bude potrestán, pokud nejde o čin soudně trestný, okresním národním výborem pokutou do 100 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Zároveň s pokutou se vyměří pro případ její nedobytnosti náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců. Uloží-li se oba tresty, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činit více než 6 měsíců.


ČÁST VI

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 22

Přechodná ustanovení

(1) Je-li stavba, pro niž byl vyvlastněn pozemek podle zákona ze dne 7. března 1947, č. 42 Sb., o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem, ve znění zákona ze dne 19. července 1948, č. 177 Sb., zařazena do prováděcího plánu pro rok 1949 podle zákona o pětiletém plánu, lze začít s použitím vyvlastněného pozemku pro takovou stavbu (§ 18) do 31. prosince 1949 a žádost o zrušení vyvlastňovacího výměru podle § 13, odst. 1 zák. č. 42/1947 Sb., ve znění zákona č. 177/1948 Sb., lze podat do 31. března 1950.

(2) Stavební obvody určené podle § 3 zák. č. 42/1947 Sb. ve znění zákona č. 177/1948 Sb. a upravovací náčrty schválené podle § 5, odst. 4 nebo § 20, písm. b) téhož zákona platí i pro účely podle tohoto nařízení.

(3) Ustanovení §§ 2 a 15 platí přiměřeně i pro vydávání opatření pro zajištění přípravy provádění pětiletého plánu v roce 1948 nebo pro vytvoření předpokladů pro stanovení a provádění hospodářského plánu navazujícího na prvý pětiletý plán.

(4) Dokud nepočnou krajské národní výbory působit ve věcech upravených tímto nařízením, vykonávají jejich působnost - není-li vyhláškami vydanými k provedení tohoto nařízení stanoveno jinak - v českých zemích zemské národní výbory a na Slovensku působnost podle § 3, odst. 1 a 2 a § 4, odst. 1 pověřenectvo techniky a působnost podle § 4, odst. 2 a § 5, odst. 1 až 4 státní plánovací a statistický úřad. O odvolání podle § 5, odst. 5 rozhodne státní plánovací a statistický úřad za součinnosti pověřenectva techniky.

(5) Vyhlášky ministra techniky vydané podle § 4, odst. 3 a § 15 zákona č. 42/1947 Sb., jakož i vyhlášky osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy a Národního pozemkového fondu vydané podle § 7, odst. 4 téhož zákona platí též po 31. prosinci 1948, pokud nejsou v rozporu s tímto nařízením a dokud nebudou zrušeny nebo nahrazeny vyhláškami vydanými podle tohoto nařízení.

§ 23

Závěrečná ustanovení

(1) Za účinnosti tohoto nařízení nelze postupovat podle dosavadních předpisů, pokud jsou s ním v rozporu; rovněž nelze postupovat podle nařízení předsedy nejvyššího úřadu pro zásobování ze dne 14. července 1942, č. 127 Sl. z., o omezení provádění staveb, pro stavební práce, jež jsou součástí úkolů stanovených pětiletým plánem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na ustanovení zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah, ve znění podle § 195 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železniční zákon), zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, zákona ze dne 4. července 1934, č. 177 Sb., o plynárenských podnicích požívajících výhod, zákona ze dne 29. března 1935, č. 63 Sb., o vyvlastnění k účelům obrany státu, vládní vyhlášky ze dne 22. května 1936, č. 152 Sb., o vyvlastnění k účelům letišť, zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu a zák. č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č. 115/1947 Sb.

(3) Na Slovensku platí pro řízení před místními národními výbory přiměřeně předpisy o správním řízení.

§ 24

Účinnost a provedení

Ustanovení §§ 2, 15 a § 22, odst. 3 tohoto nařízení nabývají účinnosti dnem vyhlášení, ostatní jeho ustanovení dnem 1. ledna 1949; provede je ministr techniky v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Gottwald v. r.

Zápotocký v. r.

Dr. Ing. Šlechta v. r.

Přesunout nahoru