Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 280/1948 Sb.Zákon o krajském zřízení

Částka 101/1948
Platnost od 24.12.1948
Účinnost od 24.12.1948
Zrušeno k 17.05.1954 (23/1954 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

280.

Zákon

ze dne 21. prosince 1948 o krajském zřízení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


Oddíl 1.

Zřízení krajů a krajských národních výborů.

§ 1.

Základní ustanovení.

Území Československé republiky se dělí na kraje.

Zřízení krajů.

§ 2.

(1) Zřizují se tyto kraje:

A. v českých zemích (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku):

1. kraj Pražský,

2. kraj Českobudějovický,

3. kraj Plzeňský,

4. kraj Karlovarský,

5. kraj Ústecký,

6. kraj Liberecký,

7. kraj Hradecký,

8. kraj Pardubický,

9. kraj Jihlavský,

10. kraj Brněnský,

11. kraj Olomoucký,

12. kraj Gottwaldovský,

13. kraj Ostravský;

B. na Slovensku:

14. kraj Bratislavský,

15. kraj Nitranský,

16. kraj Banskobystrický,

17. kraj Žilinský,

18. kraj Košický,

19. kraj Prešovský.

(2) Území krajů a jejich sídla (krajská města) jsou stanovena v příloze tohoto zákona, která tvoří jeho součást (dále jen "příloha").

§ 3.

Postavení hlavního města Prahy upraví zvláštní zákon. Dokud se tak nestane, platí všeobecné předpisy.

§ 4.

(1) V případech, kde krajské hranice, stanovené v příloze, rozdělují území dosavadních okresů nebo obcí, buďtež tato území přizpůsobena krajským hranicím. V této souvislosti buď provedena nová územní organisace okresů. V českých zemích učiní tak vláda nařízením; přitom se opatření k zatímnímu vedení správy v dotčených okresech a k ustavení jejich mimořádných orgánů a dále majetkové vypořádání mezi okresy a rozdělení zaměstnanců provedou podle příslušných ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 121 Sb., o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory.

(2) Až do doby, kdy budou území okresů a obcí přizpůsobena krajským hranicím (odstavec 1), zůstává místní příslušnost dosavadních okresních a místních národních výborů nedotčena. V této přechodné době se místní příslušnost krajských národních výborů vztahuje na obvody všech okresních národních výborů, jejichž sídla jsou na území kraje. Případy této dočasně odchylné místní příslušnosti krajských národních výborů jsou v příloze zvlášť vyznačeny.

§ 5.

(1) Zříditi nebo zrušiti kraj nebo změniti jeho sídlo je možno jen zákonem.

(2) Okresy a obce mohou náležeti jen do obvodu jednoho kraje.

(3) Pro změnu hranic krajů platí tato ustanovení:

a) Přechází-li z jednoho kraje do druhého jen část území obce, platí obecné předpisy o změnách hranic obcí a okresů.

b) Do 31. prosince 1950 může vláda nařízením prováděti i jiné drobné úpravy krajských hranic, které se nedotýkají existence okresů, a v souvislosti s tím měniti území okresů. Tohoto zmocnění nelze použíti na změny krajských hranic, jež oddělují kraje v českých zemích od krajů na Slovensku.

c) Mimo případy upravené pod písm. a) a b) lze měniti krajské hranice jen zákonem.

Zřízení krajských národních výborů.

§ 6.

Pro každý kraj se zřizuje krajský národní výbor se sídlem v krajském městě.

§ 7.

Krajské národní výbory počnou působiti dnem 1. ledna 1949.

Oddíl 2.

Působnost krajských národních výborů.

§ 8.

Základní ustanovení.

(1) Krajské národní výbory vykonávají ve svém obvodu veřejnou správu ve všech jejích oborech (krajskou správu), s výjimkou těch odvětví veřejné správy, jejíž výkon přísluší jiným orgánům (§ 124 ústavy).

(2) Krajská správa zahrnuje v sobě

a) správní obory, které obstarávají dosud zemské národní výbory, na Slovensku pak působnost téhož druhu, kterou tam dosud vykonávají pověřenectva nebo jiné úřady, při čemž podrobnosti může stanoviti vláda nařízením,

b) správní obory ostatní, které dosud obstarávají orgány jiné, a to v rozsahu, který stanoví zvláštní zákony.

(3) Krajské národní výbory budou se ujímati jednotlivých oborů krajské správy počínajíc dnem 1. ledna 1949 postupně, a to

a) správních oborů uvedených v odstavci 2, písm. a) v časovém pořadí, jež určí vláda nařízením,

b) ostatních správních oborů [odstavec 2, písm. b)] podle zvláštních zákonů.

(4) Vláda může za účelem co nejjednoduššího a nejúspornějšího výkonu veřejné správy nařízením

a) přenésti působnost vydávati rozhodnutí a činiti opatření v I. stolici s ústředních úřadů na krajské národní výbory, po případě na okresní národní výbory,

b) přenésti působnost krajských (zemských) národních výborů na okresní národní výbory nebo na místní národní výbory a působnost okresních národních výborů na místní národní výbory.

§ 9.

Úkoly krajských národních výborů.

Krajské národní výbory mají podle § 125 ústavy jako orgány jednotné lidové správy v oboru své působnosti zejména tyto úkoly:

chrání a posilují lidově demokratické zřízení;

spolupůsobí při plnění úkolů obrany státu;

pečují o národní bezpečnost;

podporují udržování a zvelebování národního majetku;

účastní se vypracovávání a provádění jednotného hospodářského plánu;

v rámci jednotného hospodářského plánu plánují a řídí hospodářské, sociální a kulturní budování na svém území, zajišťují předpoklady plynulé zemědělské a průmyslové výroby a starají se o zásobování i o výživu obyvatelstva;

pečují o národní zdraví;

nalézají právo v oboru své působnosti, zejména vykonávají v mezích stanovených zákonem pravomoc trestní.

Oddíl 3.

Podřízenost a dozor.

§ 10.

(1) Krajské národní výbory i jejich složky jsou podřízeny vládě a v jednotlivých oborech své působnosti věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům.

(2) Krajské národní výbory i jejich složky jsou povinny zachovávati zákony a nařízení a v zájmu jednotného výkonu veřejné správy a jednotné státní politiky dbáti směrnic a pokynů vlády, jednotlivých ministrů a ústředních úřadů. Jsou za to odpovědny ministru vnitra.

(3) Ústřední úřady dohlížejí v oboru své působnosti na to, zda krajské národní výbory i jejich složky plní své povinnosti podle odstavce 2.

Oddíl 4.

Organisace krajských národních výborů.

§ 11.

Počet členů.

(1) Krajský národní výbor má

v krajích do 500 000 obyvatel 36 členů,

v krajích nad 500 000 do 750 000 obyvatel 48 členů,

v krajích nad 750 000 do 1 000 000 obyvatel 60 členů,

v krajích nad 1 000 000 obyvatel 72 členy.

(2) Počet obyvatel se zjišťuje podle posledního všeobecného sčítání lidu, provedeného za účinnosti tohoto zákona; než bude toto sčítání provedeno, zjišťuje se počet obyvatel podle jiného úředního zjištění. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo vnitra.

§ 12.

Volby a odvolatelnost.

(1) Členové krajského národního výboru jsou voleni a mohou býti ze své funkce odvoláni.

(2) Podrobnosti o podmínkách i o výkonu volebního práva a o provádění voleb a způsob odvolávání členů upraví zákon.

§ 13.

Odpovědnost a kontrola.

(1) Členové krajského národního výboru a členové jeho sborových výkonných složek (§ 16) jsou ze své činnosti odpovědni lidu a podléhají jeho kontrole.

(2) Způsob, jakým lid provádí kontrolu a uplatňuje tuto odpovědnost, stanoví zákon.

§ 14.

Rozpuštění.

(1) Krajský národní výbor může býti rozpuštěn usnesením vlády, zejména neplní-li své úkoly nebo ohrožuje-li jeho činnost řádný výkon veřejné správy. Rozpuštění krajského národního výboru vyhlásí ministr vnitra v Úředním listě.

(2) Nové volby buďtež vypsány nejpozději do 2 měsíců ode dne usnesení vlády (odstavec 1).

(3) Na přechodnou dobu, než se ujmou funkce orgány nově zvolené, učiní ministr vnitra potřebná opatření k zatímnímu vedení správy.

§ 15.

Plenární zasedání.

(1) Krajský národní výbor určuje na svých plenárních zasedáních směr činnosti a politiku krajského národního výboru. V rámci jeho usnesení vykonávají krajskou správu (§ 8) jeho výkonné složky (§ 16).

(2) Krajskému národnímu výboru je vyhrazeno v plenárním zasedání:

a) schvalovati v rámci jednotného hospodářského plánu krajský plán a kontrolovati jeho provádění,

b) vydávati v rámci směrnic a pokynů vyšších orgánů směrnice pro činnost výkonných složek, přijímati zprávy o jejich činnosti, kontrolovati jejich činnost a dávati jim pokyny a podněty,

c) voliti a odvolávati svého předsedu, jeho náměstky a referenty a zřizovati a zrušovati komise,

d) usnášeti se na svém rozpočtu a na účetních závěrkách svého hospodaření,

e) rozhodovati o věcech, které jsou mimořádné hospodářské důležitosti,

f) rozhodovati o věcech vyhrazených zvláštními předpisy rozhodnutí plenárního zasedání.

(3) Krajský národní výbor může v plenárním zasedání rozhodnouti o kterékoli záležitosti krajské správy.

§ 16.

Výkonné složky.

Výkonné složky krajského národního výboru jsou:

a) rada,

b) předseda (jeho náměstkové),

c) referenti,

d) komise.

§ 17.

Rada.

(1) Členy rady jsou předseda, jeho náměstkové a referenti.

(2) Rada vykonává usnesení plenárního zasedání krajského národního výboru. Přísluší jí řízení a správa všech záležitostí náležejících do působnosti krajského národního výboru, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání nebo předsedovi krajského národního výboru.

(3) Rada vykonává svou působnost podle odstavce 2 zásadně prostřednictvím referentů. Ve sboru jí přísluší

a) jednati předběžně o věcech, o nichž má jednati krajský národní výbor v plenárním zasedání,

b) jednati o věcech politické povahy, pokud to nepřísluší plenárnímu zasedání,

c) usnášeti se na návrhu krajského plánu a předkládati jej plenárnímu zasedání ke schválení,

d) projednávati pravidelně zprávy o plnění hospodářského plánu,

e) rozhodovati o věcech vyhrazených zvláštními předpisy rozhodnutí rady.

(4) Rada je oprávněna rozhodnouti o kterékoliv záležitosti, o níž jinak rozhodují referenti nebo komise.

(5) Rada může v době, kdy krajský národní výbor nezasedá, zřizovati komise, je však povinna požádati nejbližší plenární zasedání o dodatečné schválení.

(6) Rada kontroluje činnost jednotlivých komisí a referátů a jednotliví její členové, jakož i předsedové komisí, jsou povinni podávati jí pravidelně zprávy o své činnosti a o svých pracovních plánech; rada může dávati jednotlivým referentům a komisím závazné pokyny.

(7) Rada přezkoumává veškerá rozhodnutí, která vydal referent nebo jím zmocněný zaměstnanec (§ 19, odst. 4) nebo komise (§ 23), bylo-li proti nim podáno odvolání. Dospěla-li rada k názoru, že by se odvolání, které není nepřípustné, mohlo vyhověti, může vyhověti odvolacímu návrhu a vyříditi odvolání, netýká-li se rozhodnutí v odpor vzaté nikoho jiného než odvolatele. Odvolání, která nebyla takto vyřízena, musí býti předložena odvolacímu úřadu (§ 25, odst. 1), pokud není jinak stanoveno, do 3 týdnů po jejich podání.

§ 18.

Předseda.

(1) Předseda krajského národního výboru zastupuje krajský národní výbor a kraj jako svazek lidové správy navenek a předsedá plenárním zasedáním krajského národního výboru a schůzím rady.

(2) V době, kdy rada nezasedá, může předseda činiti neodkladná opatření, k nimž by jinak bylo potřebí usnesení rady, je však povinen do 8 dnů požádati radu o dodatečné schválení.

(3) Předseda sjednocuje činnost jednotlivých referátů a bdí nad prováděním směrnic nadřízených orgánů a směrnic, na nichž se usneslo plenární zasedání krajského národního výboru.

(4) Neučiní-li referent krajského národního výboru včas opatření nutná k řádnému obstarávání prací svého referátu (§ 19), učiní tato opatření na jeho místě předseda a oznámí to radě v její nejbližší schůzi.

(5) Má-li předseda za to, že usnesení (opatření) plenárního zasedání krajského národního výboru nebo rady nebo komise nebo rozhodnutí (opatření) referenta vybočuje z mezí jejich působnosti nebo že odporuje předpisům nebo že je v rozporu se směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů, je povinen zastaviti výkon tohoto usnesení a oznámiti to, pokud jde o usnesení (opatření) plenárního zasedání nebo rady, věcně příslušnému ústřednímu úřadu a ministerstvu vnitra, pokud pak jde o usnesení (opatření) komise nebo o rozhodnutí (opatření) referenta, radě. Dokud o věci nerozhodne věcně příslušný ministr (přednosta ústředního úřadu), po případě rada, nesmí býti usnesení (rozhodnutí, opatření) vykonáno.

(6) Předseda je služebním představeným všech zaměstnanců krajského národního výboru (§§ 30 a 38). Přiděluje zaměstnance jednotlivým referátům; zaměstnanců, kteří jsou určeni (vyškoleni) pro zvláštní úkoly jednotlivých resortů (zaměstnanců pro odborné služby), lze použít k jiným úkolům jen se souhlasem příslušného ústředního úřadu.

(7) Předseda krajského národního výboru má v krajích do 500 000 obyvatel jednoho náměstka, v krajích nad 500 000 do 1 000 000 obyvatel dva náměstky a v krajích nad 1 000 000 obyvatel tři náměstky.

(8) Předseda krajského národního výboru je za výkon svého úřadu odpovědný plenárnímu zasedání i radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny ministra vnitra.

Referenti.

§ 19.

(1) Práce krajského národního výboru se obstarávají v referátech. V čele každého referátu je volený referent.

(2) Rada stanoví způsob vzájemného zastupování referentů. Nemůže-li některý z referentů vykonávati funkci nebo uprázdní-li se místo referenta, pověří rada některého jiného člena krajského národního výboru zatímní správou referátu. Člen krajského národního výboru, pověřený správou referátu, má práva a povinnosti referenta.

(3) Vláda vydá nařízením předpisy o rozsahu činnosti jednotlivých referátů, při čemž může podrobnější úpravu svěřiti obecným právním předpisům vydaným věcně příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem vnitra.

(4) Pokud se rada neusnesla jinak, přísluší referentu právo rozhodovati a činiti opatření v rozsahu činnosti referátu jménem rady. Referent může se souhlasem rady zmocniti přidělené zaměstnance, aby rozhodovali a činili opatření z jeho příkazu.

(5) Referent je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání i radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny věcně příslušných ústředních úřadů.

§ 20.

(1) Bezprostředním služebním představeným zaměstnanců přidělených referátu je referent.

(2) Rada ustanoví pro každý referát ze zaměstnanců přidělených tomuto referátu přednostu referátu. Jeho ustanovení vyžaduje potvrzení ministra vnitra uděleného v dohodě s věcně příslušnými ministry.

(3) Ostatní přidělení zaměstnanci jsou podřízeni přednostovi referátu.

§ 21.

Krajské velitelství národní bezpečnosti.

(1) Pro obstarávání úkolů národní bezpečnosti zřizuje se v rámci bezpečnostního referátu krajského národního výboru krajské velitelství národní bezpečnosti. Ministerstvo vnitra přidělí tomuto velitelství potřebný počet zaměstnanců z příslušníků Sboru národní bezpečnosti a ze zaměstnanců obstarávajících úkoly národní bezpečnosti.

(2) Organisaci a činnost krajského velitelství národní bezpečnosti upraví ministerstvo vnitra. Přitom může stanoviti odchylky od § 19, odst. 4 a od ustanovení upravujících služební postavení přidělených zaměstnanců.

§ 22.

Krajský tajemník.

(1) Rada ustanoví ze zaměstnanců přidělených krajskému národnímu výboru krajského tajemníka. Jeho ustanovení vyžaduje potvrzení ministrem vnitra.

(2) Přednostové referátů a ostatní zaměstnanci krajského národního výboru jsou podřízeni krajskému tajemníku.

(3) Krajský tajemník je pomocníkem předsedy krajského národního výboru při výkonu jeho působnosti podle § 18, odst. 2 až 5 a jeho výkonným orgánem a zastupuje ho v jeho funkci služebního představeného zaměstnanců krajského národního výboru.

(4) Krajský tajemník je povinen zúčastniti se plenárních zasedání a schůzí rady; ve schůzích rady má poradní hlas.

§ 23.

Komise.

Komise krajského národního výboru mají zpravidla funkci poradní. Rada je však může pověřiti, aby v rozsahu, který stanoví, rozhodovaly jejím jménem.

§ 24.

Řízení.

Dokud nebude vydán zákon upravující všeobecně zásady řízení před národními výbory, platí pro řízení, které provádí krajský národní výbor, pokud zvláštními předpisy není nebo nebude stanoveno jinak, vládní nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (o správním řízení).

§ 25.

Odvolání.

(1) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí, opatření a nálezů krajského národního výboru k příslušnému ústřednímu úřadu.

(2) Z rozhodnutí krajského národního výboru jako odvolací stolice není další odvolání přípustné.

Zásady jednání krajského národního výboru a jeho sborových výkonných složek.

§ 26.

(1) Předseda svolává členy krajského národního výboru nejméně dvakrát do roka k plenárním zasedáním.

(2) Plenární zasedání musí býti svoláno, usnese-li se na tom rada nebo žádá-li o to alespoň jedna čtvrtina členů krajského národního výboru, uvádějíc předmět jednání. Schůze rady se konají podle potřeby.

(3) Podjatí členové nesmějí býti přítomni schůzím; podrobnosti stanoví jednací řády (§ 28, odst. 1).

(4) Plenární zasedání krajského národního výboru jsou zpravidla veřejná; schůze rady a schůze komisí jsou zpravidla neveřejné.

(5) Předseda řídí schůze a pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.

§ 27.

(1) Plenární zasedání krajského národního výboru nebo rada jsou schopny se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. Nesejdou-li se členové tak, aby byli schopni se usnášet, svolá je předseda znovu k projednání téhož pořadu. Po tomto druhém svolání jsou plenární zasedání nebo rada schopny se usnášet za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů.

(2) K platnosti usnesení se vyžaduje, aby se pro návrh vyslovilo více členů než proti němu. Při rovnosti hlasů se považuje návrh za přijatý, hlasoval-li pro něj předseda.

(3) Jednací řády stanoví nejmenší počet kladných hlasů potřebných pro přijetí návrhu; mohou také pro některé druhy usnesení stanoviti vyšší většinu.

§ 28.

(1) Jednací řády pro plenární zasedání krajského národního výboru a jeho sborových výkonných složek vydá ministr vnitra nařízením. Podrobnější předpisy o jednání může vydati krajský národní výbor.

(2) Všeobecné zásady pro složení komisí stanoví a všeobecné předpisy pro vnější styk i pro vnitřní úřadování krajských národních výborů, zejména také kancelářský řád, vydá ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy o složení jednotlivých komisí a zvláštní předpisy pro vnitřní úřadování jednotlivých referátů s hlediska odborných potřeb mohou vydati věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 29.

Poukazovací právo a účetní a pokladní služba.

(1) Předpisy o výkonu poukazovacího práva a o organisaci účetní a pokladní služby vydá pro krajské národní výbory nařízením ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Dokud tyto předpisy nebudou vydány, platí přiměřeně předpisy pro úřady II. stolice, na Slovensku předpisy pro pověřenectva.

(2) Ustanovení § 11, odst. 2 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, zůstává nedotčeno.

§ 30.

Osobní vybavení.

(1) Krajským národním výborům přidělí v rámci schválené systematisace služebních míst ministerstvo vnitra potřebný počet zaměstnanců z osobního stavu svého resortu a příslušná ministerstva v dohodě s ministerstvem vnitra též potřebný počet státních zaměstnanců pro odborné služby. Ministerstvo vnitra převezme v dohodě s příslušným ministerstvem do svého osobního stavu potřebný počet ostatních zaměstnanců těch úřadů a orgánů, jejichž působnost přejde na krajské národní výbory.

(2) Odborní zaměstnanci mohou býti přiděleni zatímně pro obvod několika krajských národních výborů určitému krajskému národnímu výboru. Tento obvod určí příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra.

(3) Krajské národní výbory jsou osobními úřady státních zaměstnanců přidělených krajským národním výborům, okresním národním výborům a národním výborům vykonávajícím působnost okresních národních výborů. Ústředním úřadem těchto zaměstnanců je příslušný odborný ústřední úřad, který činí opatření a rozhoduje o jejich osobních věcech po slyšení krajského národního výboru.

(4) Podrobnosti, jakož i odchylky stanoví vláda nařízením.

§ 31.

Společná práva.

(1) Krajské národní výbory se mohou souhlasným usnesením svých plenárních zasedání sdružiti ke společné správě svých jednotlivých záležitostí. Usnesení vyžaduje schválení věcně příslušného ústředního úřadu uděleného v dohodě s ministerstvem vnitra.

(2) Krajské národní výbory mohou býti rozhodnutím vlády sdruženy ke společné správě některých svých záležitostí.

Oddíl 5.

Přechodná ustanovení o hospodaření krajských národních výborů a o zaměstnanosti krajů.

§ 32.

(1) Hospodaření krajských národních výborů upraví zákon.

(3) V hospodářskosprávních a účetních věcech krajského velitelství národní bezpečnosti platí předpisy vydané pro Sbor národní bezpečnosti.

§ 33.

Vláda stanoví, jaké částky státního rozpočtu, určené na rok 1949 pro zemské národní výbory, na Slovensku pro pověřenectva, připadnou jednotlivým krajským národním výborům.

§ 34.

Hospodářství krajů jako svazků lidové správy povedou v roce 1949 krajské národní výbory podle rozpočtů, jež pro ně stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí. Tyto rozpočty se nevyhlašují.

§ 35.

Ministr vnitra přidělí v dohodě s ministrem financí v rámci státního rozpočtu na rok 1949 krajům státní příspěvky, jimiž bude zabezpečeno nutné hospodaření krajů.

§ 36.

Do krajských rozpočtů na rok 1949 se nezařadí státní příděly určené na příspěvky nižším svazkům lidové správy. Částky určené na příděly zemím k poskytování zemských příspěvků finančně slabým okresům a obcím rozdělí v roce 1949 okresům a obcím k témuž účelu ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

§ 37.

Krajské národní výbory v Praze a v Brně sdělají účty o hospodaření zemí v roce 1948 a předloží je vládě k schválení na místě příslušných zemských národních výborů. Další projednávání těchto účtů podle dosavadních předpisů odpadá.

§ 38.

(1) Až do nové zákonné úpravy právních poměrů zaměstnanců svazků lidové správy přísluší radě krajského národního výboru usnášeti se o tom, zda ke správě zvláštních krajských zařízení, ústavů, podniků a pod. je třeba ustanoviti zaměstnance a která služební místa a s kterými platy mají býti na náklad kraje systemisována. Služební a platové poměry zaměstnanců kraje upravuje rada krajského národního výboru. Služební a platová práva z této úpravy vyplývající nesmějí přesahovati míru jednotlivých druhů služebních a platových práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů.

(2) Usnesení podle předchozího odstavce vyžadují ke své platnosti schválení ministerstva vnitra uděleného v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Ustanoviti zaměstnance ke správě zvláštních krajských zařízení a propůjčiti mu systemisované služební místo (odstavec 1) přísluší krajskému národnímu výboru.

Oddíl 6.

Likvidace zemí a zemských národních výborů.

§ 39.

Majetek zemí.

(1) Země Česká a Moravskoslezská jako svazky lidové správy zanikají uplynutím dne 31. prosince 1948.

(2) Jmění a fondy každé z obou zemí tvoří ode dne 1. ledna 1949 zůstatkovou podstatu jakožto právnickou osobu veřejného práva, kterou spravuje a podle ustanovení odstavce 3 zlikviduje ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí. Provedení některých likvidačních úkonů mohou tato ministerstva svěřiti jednotlivým krajským národním výborům. Běžnou správu jednotlivých částí zůstatkových podstat svěří zatím zpravidla onomu krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu leží dotčený majetek. Krajský národní výbor jej bude spravovati v rámci krajského rozpočtu (§ 34). Ustanovení § 2, odst. 1 zákona ze dne 19. července 1948, č. 185 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zůstává nedotčeno.

(3) Ministerstvo vnitra převede v dohodě s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy jednotlivé části zůstatkové podstaty zásadně na svazky lidové správy. Před tím vyslechne krajský národní výbor, v jehož obvodu leží dotčený majetek. Jsou-li pro to důvody hospodářské účelnosti nebo veřejného zájmu, může býti některá část zůstatkové podstaty převedena též na jiný subjekt. Na stát buďtež převedeny:

a) peněžní hotovosti, vklady, kmenové podíly, podílové listy a cenné papíry,

b) hypotekárně zajištěné pohledávky,

c) pohledávky ze zápůjček,

d) dluhy ze zápůjček,

e) závazky z ručení,

f) majetek, kterého země Česká nabyla podle zákona ze dne 10. července 1947, č. 143 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou.

(4) Skončení likvidace podle odstavců 2 a 3 vyhlásí ministerstvo vnitra v Úředním listě. Dnem vyhlášení tohoto opatření přecházejí na stát práva a závazky obou zůstatkových podstat, pokud nebyly již dříve převedeny na stát nebo na jiné nabyvatele.

(5) Převod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle ustanovení odstavců 3 a 4 zapíší knihovní soudy podle rozhodnutí ministerstva vnitra a na návrh ministerstva techniky přímo na nové nabyvatele.

(6) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s ministerstvem financí, na které orgány veřejné správy se převede správa jednotlivých samostatných fondů a nadací, jež byly dosud ve správě zemí.

(7) Opatřeními podle odstavců 2 až 4 a 6 nejsou dotčena práva a závazky třetích osob.

(8) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení ustanovení odstavců 1 až 6, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

§ 40.

Zaměstnanecké věci.

(1) Zaměstnanci zemí, kteří budou dne 31. prosince 1948 zaměstnání ve správě (provozu) zvláštních zemských zařízení (ústavů, podniků a pod.), stávají se dnem 1. ledna 1949 zaměstnanci příslušné zůstatkové podstaty se všemi dosavadními služebními (pracovními) a platovými (mzdovými) právy a nároky. Jejich služební (pracovní) a platové (mzdové) poměry se řídí přiměřeně předpisy dosud pro ně platnými. Dnem, kdy dotčené zemské zařízení bude podle § 39, odst. 3 nebo 4 převedeno na nového nabyvatele, přejdou do služeb tohoto nabyvatele. Jejich služební a platové poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných korporací do státní služby a o jejich zařazení. Pracovní a mzdové poměry převzatých zaměstnanců, na které se vztahují předpisy o řízení státní mzdové politiky, zůstávají nezměněny. Ustanovení § 7 zák. č. 185/1948 Sb. a ustanovení § 23 zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích, zůstávají nedotčena.

(2) Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců zemí, kteří přede dnem 1. ledna 1949 vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnancích zemí, kteří přede dnem 1. ledna 1949 zemřeli, hradí od toho dne stát, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon). Stát hradí od toho dne s omezením stanoveným v předchozí větě také ostatní odpočivné a zaopatřovací platy, které dosud uhrazovaly země; tím však nejsou dotčeny dosavadní závazky jiných subjektů k refundaci těchto platů. Výše odpočivných a zaopatřovacích platů (starobních, vdovských, sirotčích a jiných důchodů), jež uhrazovala země Česká podle ustanovení § 3, odst. 3 zák. č. 143/1947 Sb., zůstává nedotčena.

§ 41.

Zemská správní komise.

Ministr vnitra rozpustí zemské národní výbory, jakmile značná část jejich dosavadní působnosti bude vykonávána krajskými národními výbory nebo jinými orgány, a jmenuje zemskou správní komisi k obstarávání zbývající správy.

Oddíl 7.

Zatímní správa.

§ 42.

(1) Na přechodnou dobu, dokud nezačnou působiti krajské národní výbory vyšlé z voleb, zřídí se pro každý kraj zatímní krajský národní výbor.

(2) Počet členů zatímního krajského národního výboru určí ministr vnitra.

(3) Členy zatímního krajského národního výboru a jejich náhradníky jmenuje a odvolává na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty ministr vnitra, který také pověří jednotlivé členy funkcemi.

(4) Zatímní krajský národní výbor vykonává působnost krajského národního výboru (§§ 8 a 9) podle předpisů pro tento národní výbor platných.

Oddíl 8.

Přizpůsobení organisace okresních a místních národních výborů.

§ 43.

(1) Vláda upraví nařízením organisaci okresních a místních národních výborů přiměřeně podle zásad platných pro krajské národní výbory.

(2) Ministr vnitra může upraviti nařízením na dobu, dokud nebudou vydány předpisy o volbách do okresních a místních národních výborů, způsob, jakým se ustavují sborové složky okresních a místních národních výborů.

(3) Předpisy o výkonu poukazovacího práva a o organisaci účetní a pokladní služby vydá pro okresní a místní národní výbory nařízením ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Dokud tyto předpisy nebudou vydány, platí předpisy dosavadní. Ustanovení § 29, odst. 2 platí obdobně.

Oddíl 9.

Zrušení obchodních a živnostenských (průmyslových) komor.

§ 44.

(1) Obchodní a živnostenské (průmyslové) komory (dále jen "komory") se zrušují uplynutím dne 31. prosince 1948.

(2) Dosavadní působnost komor přechází na krajské národní výbory, pokud vláda nařízením nestanoví, že část této působnosti přechází na jiné orgány nebo zaniká.

§ 45.

(1) Jmění a fondy, majetková práva a závazky komor, jakož i ústavy a jiná zařízení komor tvoří ode dne 1. ledna 1949 zůstatkovou podstatu jakožto právnickou osobu veřejného práva, kterou spravuje a podle odstavce 3 zlikviduje ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem financí. Provedení některých likvidačních úkonů, jakož i běžnou správu jednotlivých částí zůstatkové podstaty mohou tato ministerstva svěřiti jednotlivým krajským národním výborům.

(2) Ministerstvo vnitřního obchodu převede v dohodě s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy jednotlivé části zůstatkové podstaty na kraje nebo na jiný svazek lidové správy nebo na stát, anebo na jiný subjekt, na který přenese vláda nařízením podle § 44, odst. 2 část dosavadní působnosti komor.

(3) Skončení likvidace podle odstavců 1 a 2 vyhlásí ministerstvo vnitřního obchodu v Úředním listě. Dnem tohoto vyhlášení přecházejí na stát práva a závazky zůstatkové podstaty komor, jež nebyly převedeny na kraje ani na jiné subjekty.

(4) Převod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle ustanovení odstavců 2 a 3 zapíší knihovní soudy podle rozhodnutí ministerstva vnitřního obchodu a na návrh ministerstva techniky přímo na nové nabyvatele.

(5) Opatřeními podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena práva a závazky třetích osob.

(6) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení ustanovení odstavců 1 až 4, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

§ 46.

(1) Zaměstnanci komor stávají se dnem 1. ledna 1949 zaměstnanci zůstatkové podstaty (§ 45, odst. 1). Jejich služební (pracovní a platové (mzdové) poměry zůstávají nezměněny a řídí se přiměřeně předpisy dosud pro ně platnými.

(2) Zaměstnanci komor, kteří budou převzati do služeb státních, budou zařazeni do příslušných kategorií státních zaměstnanců, při čemž se jim plně započte služební doba strávená v komorách, a to ode dne počátku jejich pensijního pojištění (zaopatření) v tomto služebním poměru. Jiná předchozí služba bude zhodnocena přiměřeně podle zásad stanovených v § 4, odst. 4 zákona ze dne 19. března 1947, č. 48 Sb., o organisaci péče o mládež. Zařazení těchto zaměstnanců provede příslušný ústřední úřad podle platných předpisů v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

(3) Právní poměry zaměstnanců, kteří nebudou převzati do státních služeb, upraví vláda nařízením.

(4) Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců komor, kteří přede dnem vyhlášení skončení likvidace komor (§ 45, odst. 3) vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnancích komor, kteří před tímto dnem zemřeli, hradí počínajíc tímto dnem stát, pokud jsou dosud vypláceny z prostředků pensijních fondů komorních, zřízených podle § 21, odst. 2 zákona ze dne 29. června 1868, č. 85 ř. z., o organisaci obchodních a živnostenských komor, nebo podle zák. čl. VI/1868, a pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 platového zákona.

(5) Stát hradí počínajíc dnem vyhlášení skončení likvidace komor (§ 45, odst. 3) též doplnění odpočivných a zaopatřovacích platů, která jsou dosud vyplácena ze zvláštních příplatkových (nadlepšovacích) fondů komorních, pokud v každém jednotlivém případě součet doplnění a důchodu vypláceného podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, nepřesáhne míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 platového zákona.


Oddíl 10.

Závěrečná ustanovení.

§ 47.

Opatření k přípravě krajského zřízení provedená před účinností tohoto zákona, pokud jsou ve shodě s jeho ustanoveními, platí za opatření učiněná podle tohoto zákona.

§ 48.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Široký v. r.

Kopecký v. r.

Fierlinger v. r.

Kliment v. r.

Dr. Ševčík v. r.

Ďuriš v. r.

Dr. Clementis v. r.

Krajčír v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Petr v. r.

Dr. Gregor v. r.

Dr. Ing. Šlechta v. r.

Nosek v. r.

Dr. Neuman v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Erban v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Čepička

Ing. Jankovcová v. r.

Dr. Šrobár v. r.


Příloha k § 2, odst. 2 zák. č. 280/1948 Sb.

Územní popis krajů.

1. Kraj Pražský.

Sídlo krajského národního výboru je v Praze.

Území kraje tvoří:

A. Statutární město Praha.
B. Celé okresy:
Benešov, Mladá Boleslav,
Beroun, Nymburk,
Brandýs nad Labem, Praha-venkov-jih,
Český Brod, Praha-venkov-sever,
Hořovice, Příbram,
Jílové, Rakovník,
Kladno, Říčany,
Kralupy nad Vltavou, Slaný a
Mělník, Vlašim.
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Pražského, a to:
Z okresu Sedlčany všechny obce soudního okresu Votice;
obce soudního okresu Sedlec vyjma:
Borotín, Petříkovice,
Modlíkov, Pohoří,
Nadějkov, Starcovu Lhotu a
Nosetín, Svoříž
Orlov,
a vyjma tyto osady obce Jetřichovic:
Aleninu Lhotu, Javoří a
Cunkov, Ounuz;
obce soudního okresu Sedlčany vyjma:
Kosobudy a Obděnice
a vyjma osadu Přední Chlum z obce Podmoků.
Z okresu Poděbrady obce soudního okresu Městec Králové
vyjma obec Skochovice;
všechny obce soudního okresu Poděbrady.
Z okresu Kolín obce soudního okresu Kolín
vyjma obce Kojice a Vinařice;
všechny obce soudního okresu Kouřim.
Z okresu Kutná
Hora
obce soudního okresu Kutná Hora vyjma:
Bernardov, Pucheř a Třebešice;
obce soudního okresu Uhlířské Janovice
vyjma obec Chabeřice.
D. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Pražského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Tábor obce soudního okresu Mladá Vožice vyjma: České Budějovice
Domamyšl, Radostovice,
Hlasivo, Rodnou,
Pohnánec, Smilovy Hory,
Pohnání, Velký Ježov a
Pojbuky, Zadní Střítež.
Z okresu Písek tyto obce soudního okresu Mirovice:
Těchnice a Zbenice.
Z okresu Blatná tyto obce soudního okresu Březnice: Plzeň
Horní Láz, Tochovice a
Hořejany, Vrančice.
Ostrov,
Z okresu Rokycany tyto obce soudního okresu Zbiroh:
Jivina, Olešná a
Kařízek, Zaječov.
Kvaň,
Z okresu Podbořany tyto obce soudního okresu Jesenice: Karlovy Vary
Hořesedly, Řeřichy a
Kolešovice, Václavy.
Pšovlky, Ústí nad Labem
Z okresu Louny tyto obce soudního okresu Louny:
Kozojedy, Třeboc a
Pochvalov, Zichovec.
Smilovice,
Z okresu Dubá tyto obce soudního okresu Štětí:
Liběchov, Tupadly a Želízy;
obec Sitné (soudní okres Dubá). Liberec
Z okresu Mnichovo
Hradiště
obec Bradlec
(soudní okres Mnichovo Hradiště).
Z okresu Ledeč
nad Sázavou
tyto obce soudního okresu Dolní Kralovice: Jihlava
Borovnice, Miřetice,
Čechtice, Mnichovice,
Horní Lhota, Nakvasovice,
Chmelná, Otročice,
Jeníkov, Pravonín a
Kuňovice, Tisek.

2. Kraj Českobudějovický.

Sídlo krajského národního výboru je v Českých Budějovicích.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy:
České Budějovice, Prachatice,
Český Krumlov, Třeboň a
Milevsko, Týn nad Vltavou.
Kaplice,
B. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Českobudějovického,
a to:
Z okresu Strakonice všechny obce soudního okresu Strakonice;
všechny obce soudního okresu Volyně.
Z okresu Písek všechny obce soudního okresu Písek;
všechny obce soudního okresu Vodňany;
obce soudního okresu Mirovice vyjma
obce Těchnice a Zbenice.
Z okresu Tábor obce soudního okresu Tábor vyjma
obec Vlčeves;
tyto obce soudního okresu Mladá Vožice:
Hlasivo, Pohnánec a Pohnání;
obce soudního okresu Soběslav vyjma:
Mlýny, Tříklasovice a
Psárov, Vícemil.
Z okresu Jindřichův
Hradec
obce soudního okresu Jindřichův Hradec
vyjma obce Najdek, Okrouhlou Radouň a Zahrádky;
obce soudního okresu Nová Bystřice vyjma:
Dobrotín, Pomezí,
Kebharec, Rajchéřov,
Košťálkov, Romavu,
Kuní, Staré Hutě,
Návary, Staré Město a
Peršláček, Vitíněves.
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Českobudějovického, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Sušice obec Filipova Huť (soudní okres Hartmanice); Plzeň
tyto obce soudního okresu Kašperské Hory:
Horská Kvilda, Nicov a
Javorník, Stachy.
Z okresu Blatná obec Plíškovice (soudní okres Březnice).
Z okresu Sedlčany tyto obce soudního okresu Sedlčany: Praha
Kosobudy a Obděnice
a osada Přední Chlum z obce Podmoků;
tyto obce soudního okresu Sedlec:
Borotín, Petříkovice,
Modlíkov, Pohoří,
Nadějkov, Starcova Lhota a
Nosetín, Svoříž
Orlov,
a tyto osady obce Jetřichovic:
Alenina Lhota, Javoří a
Cunkov, Ounuz.
Z okresu Dačice tyto obce soudního okresu Telč: Jihlava
Česká Olešná, Palupín a Popelín.

3. Kraj Plzeňský.

Sídlo krajského národního výboru je v Plzni.

Území kraje tvoří:

A. Statutární město Plzeň.
B. Celé okresy:
Domažlice, Přeštice,
Horšovský Týn, Stříbro a
Klatovy, Tachov
Plzeň-venkov,
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Plzeňského, a to:
Z okresu Kralovice všechny obce soudního okresu Kralovice;
obce soudního okresu Manětín vyjma:
Bezvěrov, Potok,
Krašov, Služetín a
Lukovou, Vlkošov.
Mezí,
Z okresu Rokycany všechny obce soudního okresu Rokycany;
obce soudního okresu Zbiroh vyjma:
Jivinu, Olešnou a
Kařízek, Zaječov.
Kvaň,
Z okresu Blatná všechny obce soudního okresu Blatná;
obce soudního okresu Březnice vyjma:
Horní Láz, Plíškovice,
Hořejany, Tochovice a
Ostrov, Vrančice.
Z okresu Sušice všechny obce soudního okresu Sušice;
obce soudního okresu Kašperské Hory vyjma:
Horskou Kvildu, Nicov a
Javorník, Stachy;
obce soudního okresu Hartmanice
vyjma obec Filipovu Huť.
D. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Plzeňského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Planá tyto obce soudního okresu Planá: Karlovy Vary
Bezděkov, Lhota,
Damnov, Pavlovice,
Jemnice, Třebel,
Klíčov, Vížka a
Kočov, Záhoří;
Kumpolec,
obce soudního okresu Bezdružice vyjma:
Dolní Jamné, Lestkov,
Hanov, Stan,
Chudeč, Vysoké Jamné a
Kořen, Žernovník.
Z okresu Podbořany tyto obce soudního okresu Jesenice: Karlovy Vary
Nová Ves, Zdeslav a
Přehořov, Žihle.
Vysoká Libyně,
Z okresu Strakonice všechny obce soudního okresu Horažďovice. České Budějovice

4. Kraj Karlovarský.

Sídlo krajského národního výboru je v Karlových Varech.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy:
Aš, Loket,
Cheb, Mariánské Lázně,
Jáchymov, Nejdek,
Kadaň, Sokolov,
Karlovy Vary, Teplá a
Kraslice, Žlutice.
B. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Karlovarského, a to:
Z okresu Vejprty všechny obce soudního okresu Vejprty;
obce soudního okresu Přísečnice vyjma:
Sobětice, Úbočí a
Třebíšku, Volyni.
Z okresu Podbořany všechny obce soudního okresu Podbořany;
obce soudního okresu Jesenice vyjma:
Hořesedly, Řeřichy,
Kolešovice, Václavy,
Novou Ves, Vysokou Libyni,
Přehořov, Zdeslav a
Pšovlky, Žihle.
Z okresu Planá tyto obce soudního okresu Bezdružice:
Dolní Jamné, Lestkov,
Hanov, Stan,
Chudeč, Vysoké Jamné a
Kořen, Žernovník.
obce soudního okresu Planá vyjma:
Bezděkov, Lhotu,
Damnov, Pavlovice,
Jemnice, Třebel,
Klíčov, Vížku a
Kočov, Záhoří.
Kumpolec,
C. Část území děleného okresu, jehož sídlo je mimo území kraje
Karlovarského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Kralovice tyto obce soudního okresu Manětín: Plzeň
Bezvěrov, Potok,
Krašov, Služetín a
Luková, Vlkošov.
Mezí,

5. Kraj Ústecký.

Sídlo krajského národního výboru je v Ústí nad Labem.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy:
Bílina, Roudnice nad Labem,
Duchcov, Teplice,
Chomutov, Ústí nad Labem a
Most, Žatec.
B. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Ústeckého, a to:
Z okresu Děčín všechny obce soudního okresu Děčín;
všechny obce soudního okresu Benešov nad Ploučnicí;
tyto obce soudního okresu Česká Kamenice:
Markvartice, Nová Oleška a Stará Oleška.
Z okresu Litoměřice všechny obce soudního okresu Lovosice;
všechny obce soudního okresu Litoměřice;
obce soudního okresu Úštěk vyjma:
Heřmanice, Stvolínecké Petrovice a Velkou Javorskou.
Z okresu Louny obce soudního okresu Louny vyjma:
Kozojedy, Třeboc a
Pochvalov, Zichovec.
Smilovice,
C. Části území dělených okresů jejichž sídlo je mimo území kraje
Ústeckého, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Dubá obce soudního okresu Štětí vyjma: Liberec
Liběchov, Tupadly a Želízy.
Z okresu Vejprty tyto obce soudního okresu Přísečnice: Karlovy Vary
Sobětice, Úbočí a
Třebíška, Volyně.

6. Kraj Liberecký.

Sídlo krajského národního výboru je v Liberci.

Území kraje tvoří:

A. Statutární město Liberec.
B. Celé okresy:
Česká Lípa, Rumburk,
Frýdlant, Semily,
Jablonec nad Nisou, Šluknov,
Jablonné v Podještědí, Turnov a
Jilemnice, Varnsdorf.
Liberec-venkov,
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Libereckého, a to:
Z okresu Mnichovo
Hradiště
obce soudního okresu Mnichovo Hradiště
vyjma obec Bradlec;
všechny obce soudního okresu Bělá pod Bezdězem.
Z okresu Dubá obce soudního okresu Dubá
vyjma obec Sitné.
D. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Libereckého, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Jičín všechny obce soudního okresu Sobotka. Hradec Králové
Z okresu Litoměřice tyto obce soudního okresu Úštěk: Ústí nad Labem
Heřmanice, Stvolínecké Petrovice a
Velká Javorská.
Z okresu Děčín obce soudního okresu Česká Kamenice vyjma:
Markvartice, Novou Olešku a Starou Olešku.

7. Kraj Hradecký.

Sídlo krajského národního výboru je v Hradci Králové.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy:
Broumov, Náchod,
Dobruška, Nová Paka,
Dvůr Králové nad Labem, Nové Město nad Metují,
Hořice, Trutnov,
Hradec Králové, Vrchlabí a
Jaroměř, Žamberk.
B. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Hradeckého, a to:
Z okresu Rychnov
nad Kněžnou
všechny obce soudního okresu Rychnov nad Kněžnou;
obce soudního okresu Kostelec nad Orlicí vyjma:
Koldín, Sudslavu a
Seč, Velkou Skrovnici,
Z okresu Nový
Bydžov
obce soudního okresu Chlumec nad Cidlinou vyjma:
Bílé Vchynice, Malé Výkleky,
Hlavečník, Přepychy,
Chýšť, Strašov,
Kolesa, Tetov,
Komárov, Újezd a
Labské Chrčice, Vápno;
všechny obce soudního okresu Nový Bydžov.
Z okresu Jičín všechny obce soudního okresu Libáň;
všechny obce soudního okresu Jičín.
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Hradeckého, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4. odst. 2)
Z okresu Pardubice tyto obce soudního okresu Pardubice: Pardubice
Hubenice, Polizy a
Osice, Trávník.
Osičky,
Z okresu Poděbrady obec Skochovice (soudní okres Městec Králové). Praha

8. Kraj Pardubický.

Sídlo krajského národního výboru je v Pardubicích.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy:
Chrudim, Ústí nad Orlicí a
Lanškroun, Vysoké Mýto,
B. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Pardubického, a to:
Z okresu Litomyšl obce soudního okresu Litomyšl vyjma:
Dětřichov, Mikuleč,
Kamennou Horku, Opatov a
Koclířov, Opatovec.
Z okresu Polička obce soudního okresu Polička vyjma:
Banín, Českou Radiměř,
Bělou, Chrastavec,
Brněnec, Lavičné a
Českou Dlouhou, Vítějeves.
Z okresu Chotěboř tyto obce soudního okresu Přibyslav:
Borová, Vojnův Městec a
Peršíkov, Železné Horky;
Radostín,
všechny obce soudního okresu Chotěboř.
Z okresu Čáslav obce soudního okresu Habry vyjma:
Dobrnice, Radostín,
Kunemil, Smrdov,
Leštinu, Skuhrov,
Lučice, Štěpánov a
Malčín, Vrbice;
Pohleď,
obce soudního okresu Čáslav
vyjma obce Hlohov a Hostkovice.
Z okresu Pardubice všechny obce soudního okresu Přelouč;
obce soudního okresu Pardubice vyjma:
Hubenice, Polizy a
Osice, Trávník;
Osičky,
všechny obce soudního okresu Holice.
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Pardubického:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Zábřeh obec Lubník (soudní okres Zábřeh). Olomouc
Z okresu Nové
Město na Moravě
tyto obce soudního okresu Nové Město
na Moravě:
Jihlava
Borovnice, Krásné,
Herálec, Líšná,
Javorek, Moravská Svratka,
Jimramov, Nový Jimramov,
Jimramovské Podlesí a
Pavlovice, Spělkov
a osada Moravská Cikánka z obce Moravských
Křižánek;
osada Kocanda z obce Cikháje (soudní okres
Žďár).
Z okresu Kutná
Hora
tyto obce soudního okresu Kutná Hora: Praha
Bernardov, Pucheř a Třebešice.
Z okresu Kolín tyto obce soudního okresu Kolín:
Kojice a Vinařice.
Z okresu
Nový Bydžov
tyto obce soudního okresu Chlumec
nad Cidlinou:
Hradec Králové
Bílé Vchynice, Malé Výkleky,
Hlavečník, Přepychy,
Chýšť, Strašov,
Kolesa, Tetov,
Komárov, Újezd a
Labské Chrčice, Vápno.
Z okresu Rychnov
nad Kněžnou
tyto obce soudního okresu Kostelec
nad Orlicí:
Koldín, Sudslava a
Seč, Velká Skrovnice.

9. Kraj Jihlavský.

Sídlo krajského národního výboru je v Jihlavě.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy:
Havlíčkův Brod, Kamenice nad Lipou,
Humpolec, Moravské Budějovice a
Jihlava, Pelhřimov.
B. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Jihlavského, a to:
Z okresu Ledeč
nad Sázavou
obce soudního okresu Dolní Kralovice vyjma:
Borovnici, Miřetice,
Čechtice, Mnichovice,
Horní Lhotu, Nakvasovice,
Chmelnou, Otročice,
Jeníkov, Pravonín a
Kuňovice, Tisek;
všechny obce soudního okresu Ledeč nad Sázavou.
Z okresu Nové
Město na Moravě
obce soudního okresu Žďár
vyjma osadu Kocandu z obce Cikháje;
obce soudního okresu Nové Město na Moravě vyjma:
Borovnici, Líšnou,
Herálec, Míchov,
Javorek, Moravskou Svratku,
Jimramov, Nový Jimramov,
Jimramovské Podlesí a
Pavlovice, Spělkov
Krásné,
a vyjma osadu Moravskou Cikánku z obce
Moravských Křižánek.
Z okresu Velké
Meziříčí
všechny obce soudního okresu Velké Meziříčí;
osada Lhotka z obce Holubí Zhoře (soudní okres Velká Bíteš).
Z okresu Třebíč všechny obce soudního okresu Třebíč;
tyto obce soudního okresu Náměšť nad Oslavou:
Koněšín, Pozďatín a Studenec.
Z okresu Dačice všechny obce soudního okresu Slavonice;
všechny obce soudního okresu Dačice;
obce soudního okresu Telč
vyjma Českou Olešnou, Palupín a Popelín.
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Jihlavského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst, 2)
Z okresu Jindřichův
Hradec
tyto obce soudního okresu Nová Bystřice: České Budějovice
Dobrotín, Pomezí,
Kebharec, Rajchéřov,
Košťálkov, Romava,
Kuní, Staré Hutě,
Návary, Staré Město a
Peršláček, Vitíněves;
Z okresu Jindři-
chův Hradec
tyto obce soudního okresu Jindřichův
Hradec:
České Budějovice
Najdek, Okrouhlá Radouň a Zahrádky.
Z okresu Tábor tyto obce soudního okresu Soběslav:
Mlýny, Tříklasovice a
Psárov, Vícemil;
obec Vlčeves (soudní okres Tábor);
tyto obce soudního okresu Mladá Vožice:
Domamyšl, Smilovy Hory,
Pojbuky, Velký Ježov a
Radostovice, Zadní Střítež.
Rodná,
Z okresu Kutná
Hora
obec Chabeřice (soudní okres Uhlířské
Janovice).
Praha
Z okresu Čáslav tyto obce soudního okresu Čáslav: Pardubice
Hlohov a Hostkovice;
tyto obce soudního okresu Habry:
Dobrnice, Radostín,
Kunemil, Smrdov,
Leština, Skuhrov,
Lučice, Štěpánov a
Malčín, Vrbice.
Pohleď.
Z okresu Chotěboř obce soudního okresu Přibyslav vyjma:
Borovou, Vojnův Městec a
Peršíkov, Železné Horky.
Radostín,
Z okresu Moravský
Krumlov
obce soudního okresu Hrotovice vyjma: Brno
Běhařovice, Ratišovice,
Dobronice, Rešice,
Dukovany, Rouchovany,
Heřmanice, Skryje,
Horní Kounice, Stupešice,
Křepice, Šemíkovice a
Přeskače, Tavíkovice.
Z okresu Znojmo tyto obce soudního okresu Vranov:
Oslnovice, Vysočany a Zblovice.

10. Kraj Brněnský.

Sídlo krajského národního výboru je v Brně.

Území kraje tvoří:

A. Statutární město Brno.
B. Celé okresy:
Boskovice, Mikulov,
Brno-venkov, Moravská Třebová a
Hustopeče, Tišnov.
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Brněnského, a to:
Z okresu Znojmo všechny obce soudního okresu Jaroslavice;
všechny obce soudního okresu Znojmo;
obce soudního okresu Vranov vyjma:
Oslnovice, Vysočany a Zblovice.
Z okresu Moravský
Krumlov
všechny obce soudního okresu Moravský Krumlov;
tyto obce soudního okresu Hrotovice:
Běhařovice, Ratišovice,
Dobronice, Rešice,
Dukovany, Rouchovany,
Heřmanice, Skryje,
Horní Kounice, Stupešice,
Křepice, Šemíkovice a
Přeskače, Tavíkovice.
Z okresu Vyškov obce soudního okresu Vyškov
vyjma obec Ondratice;
všechny obce soudního okresu Bučovice;
všechny obce soudního okresu Slavkov u Brna.
D. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Brněnského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Třebíč obce soudního okresu Náměšť nad Oslavou
vyjma:
Koněšín, Pozďatín a Studenec.
Jihlava
Z okresu Velké
Meziříčí
obce soudního okresu Velká Bíteš vyjma
osadu Lhotku z obce Holubí Zhoře.
Z okresu Nové
Město na Moravě
všechny obce soudního okresu Bystřice nad
Pernštejnem;
obec Míchov (soudní okres Nové Město
na Moravě).
Z okresu Polička tyto obce soudního okresu Polička: Pardubice
Banín, Česká Radiměř,
Bělá, Chrastavec,
Brněnec, Lavičné a
Česká Dlouná, Vítějeves.
Z okresu Litomyšl tyto obce soudního okresu Litomyšl:
Dětřichov, Mikuleč,
Kamenná Horka, Opatov a
Koclířov, Opatovec.
Z okresu Zábřeh obec Vránová (soudní okres Mohelnice). Olomouc
Z okresu Kroměříž obec Dětkovice (soudní okres Zdounky). Zlín
Z okresu Hodonín všechny obce soudního okresu Břeclav.

11. Kraj Olomoucký.

Sídlo krajského národního výboru je v Olomouci.

Území kraje tvoří:

A. Statutární město Olomouc.
B. Celé okresy:
Litovel, Rýmařov,
Olomouc-venkov, Šternberk a
Prostějov, Šumperk.
Přerov,
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Olomouckého, a to:
Z okresu Zábřeh obce soudního okresu Mohelnice vyjma obec Vranovou;
obce soudního okresu Zábřeh vyjma obec Lubník;
všechny obce soudního okresu Šilperk.
Z okresu Jeseník všechny obce soudního okresu Javorník;
všechny obce soudního okresu Vidnava;
všechny obce soudního okresu Jeseník;
obce soudního okresu Cukmantl vyjma obec Heřmanovice.
Z okresu Bruntál všechny obce soudního okresu Vrbno;
všechny obce soudního okresu Bruntál
tyto obce soudního okresu Horní Benešov:
Leskovec nad Moravicí, Razová a Slezská Harta.
Z okresu Moravský
Beroun
obce soudního okresu Dvorce vyjma:
Herčivald, Kunčice a
Kerhartice, Medlice;
obce soudního okresu Libavá vyjma:
Budišov nad Nové Oldřůvky,
Budišovkou, Steré Oldřůvky a
Guntramovice, Šumvald.
Z okresu Hranice obce soudního okresu Hranice vyjma:
Babice, Malou Lhotu a
Kelč, Spálov;
Luboměř,
všechny obce soudního okresu Lipník nad Bečvou.
D. části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Olomouckého, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Vyškov obec Ondratice (soudní okres Vyškov). Brno
Z okresu Holešov tyto obce soudního okresu Bystřice
pod Hostýnem:
Zlín
Bezuchov, Nahošovice,
Hradčany, Oprostovice a
Líšná, Šišma,

12. Kraj Gottwaldovský.

Sídlo krajského národního výboru je ve Zlíně.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy:
Kyjov, Valašské Meziříčí,
Uherský Brod, Vsetín a
Uherské Hradiště, Zlín.
B. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Gottwaldovského,
a to:
Z okresu Hodonín všechny obce soudního okresu Strážnice;
všechny obce soudního okresu Hodonín,
Z okresu Kroměříž všechny obce soudního okresu Kroměříž;
obce soudního okresu Zdounky vyjma obec Dětkovice.
Z okresu Holešov všechny obce soudního okresu Holešov;
obce soudního okresu Bystřice pod Hostýnem vyjma:
Bezuchov, Nahošovice,
Hradčany, Oprostovice a
Líšnou, Šišmu.
C. Část území děleného okresu, jehož sídlo je mimo území kraje
Gottwaldovského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Hranice tyto obce soudního okresu Hranice: Olomouc
Babice, Kelč a Malá Lhota.

13. Kraj Ostravský.

Sídlo krajského národního výboru je v Ostravě.

Území kraje tvoří:

A. Statutární města Ostrava a Opava.
B. Celé okresy:
Bílovec, Nový Jičín,
Český Těšín, Krnov,
Fryštát, Místek a
Hlučín, Opava-venkov.
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje
Ostravského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Hranice tyto obce soudního okresu Hranice: Olomouc
Luboměř a Spálov.
Z okresu Moravský
Beroun
tyto obce soudního okresu Libavá:
Budišov nad Nové Oldřůvky,
Budišovkou, Staré Oldřůvky a
Guntramovice, Šumvald;
tyto obce soudního okresu Dvorce:
Herčivald, Kunčice a
Kerhartice, Medlice.
Z okresu Bruntál obce soudního okresu Horní Benešov vyjma:
Leskovec nad Moravicí, Razovou a Slezskou
Hartu.
Z okresu Jeseník obec Heřmanovice (soudní okres Cukmantl).

14. Kraj Bratislavský.

Sídlo krajského národního výboru je v Bratislavě.

Území kraje tvoří:

A. Město Bratislava.
B. Celé okresy:
Bratislava-okolí, Piešťany,
Dunajská Streda, Senica,
Galanta, Skalica,
Malacky, Šamorín,
Modra, Trenčín a
Myjava, Trnava.
Nové Město nad Váhom,
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo obvod kraje
Bratislavského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Hlohovec tyto obce: Nitra
Dvorníky, Šalgočka,
Malý Báb, Veľký Báb,
Pusté Sady, Zemianske Sady.
Rumanová,
Z okresu Šaľa tyto obce: Nitra
Dverníky, Šintava a
Pata, Šoporňa.
Z okresu Komárno tyto obce:
Bodza, Klížska Nemá,
Čalovo, Okoč,
Číčov, Opatovský Sokolec,
Hodžovo, Tôň,
Holiare, Trávník a
Ižop, Zemianska Olča.

15. Kraj Nitranský.

Sídlo krajského národního výboru je v Nitře.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy:
Bánovce nad Bebravou, Štúrovo,
Hurbanovo, Topoľčany,
Levice, Vráble,
Nitra, Zlaté Moravce a
Nové Zámky, Želiezovce.
B. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Nitranského, a to:
Z okresu Komárno všechny obce vyjma:
Bodzu, Klížskou Nemou,
Čalovo, Okoč,
Číčov, Opatovský Sokolec,
Hodžovo, Tôň,
Holiare, Trávník a
Ižop, Zemianskou Olču.
Z okresu Šaľa všechny obce vyjma:
Dverníky, Šintavu a
Patu, Šoporňu.
Z okresu Hlohovec všechny obce vyjma:
Dvorníky, Šalgočku,
Malý Báb, Veľký Báb a
Pusté Sady, Zemianske Sady.
Rumanovou,
Z okresu Prievidza všechny obce vyjma Valaskou Belou.

16. Kraj Banskobystrický.

Sídlo krajského národního výboru je v Banské Bystrici.

Území kraje tvoří:

Celé okresy:
Banská Bystrica, Lučenec,
Banská Štiavnica, Modrý Kameň,
Brezno, Nová Baňa,
Jesenské, Rimavská Sobota,
Kremnica, Šafárikovo a
Krupina, Zvolen.

17. Kraj Žilinský.

Sídlo krajského národního výboru je v Žilině.

Území kraje tvoří:

A. Celé okresy.
Bytča, Považská Bystrica,
Čadca, Púchov,
Dolný Kubín, Ružomberok,
Ilava, Trstená,
Kysucké Nové Mesto, Turčiansky Svätý Martin a
Liptovský Svätý Mikuláš, Žilina.
Námestovo,
B. Část území děleného okresu, jehož sídlo je mimo obvod kraje
žilinského, a to:
Dočasná příslušnost
krajského národního
výboru (§ 4, odst. 2)
Z okresu Prievidza obec Valaská Belá. Nitra

18. Kraj Košický,

Sídlo krajského národního výboru je v Košicích.

Území kraje tvoří:

A. Město Košice a obec Vysoké Tatry.
B. Celé okresy:
Gelnica, Poprad,
Kežmarok, Revúca,
Košice-okolí, Rožňava,
Kráľovský Chlmec, Spišská Nová Ves a
Levoča, Trebišov.
Moldava nad Bodvou,

19. Kraj Prešovský,

Sídlo krajského národního výboru je v Prešově.

Území kraje tvoří:

Celé okresy:
Bardejov, Sobrance,
Giraltovce, Spišská Stará Ves,
Humenné, Stará Ľubovňa,
Medzilaborce, Stropkov,
Michalovce, Svidník,
Prešov, Veľké Kapušany a
Sabinov, Vranov.
Snina,
Přesunout nahoru