Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 232/1948 Sb.Zákon o státním soudu

Částka 85/1948
Platnost od 16.10.1948
Účinnost od 24.10.1948
Zrušeno k 01.01.1953 (66/1952 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

232.

Zákon

ze dne 6. října 1948

o státním soudu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


Hlava první.

Organisace státního soudu.

§ 1.

Zřízení státního soudu.

Pro celé území Československé republiky se zřizuje státní soud se sídlem v Praze.

§ 2.

Složení státního soudu.

Státní soud se skládá z presidenta a z potřebného počtu vicepresidentů, soudců z povolání a soudců z lidu.

§ 3.

Systemisace.

(1) Služební místo presidenta státního soudu se systemisuje v I. stupnici funkčního služného, služební místa vicepresidentů se systemisují v II. stupnici funkčního služného.

(2) Služební místa předsedů senátů se systemisují v III. stupnici funkčního služného, služební místa ostatních soudců z povolání ve IV. stupnici funkčního služného.

(3) Počet služebních míst soudců uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví, a systemisaci služebních míst ostatních zaměstnanců státního soudu schvaluje vláda, a to v obou případech na návrh ministra spravedlnosti.

Přidělování soudců ke státnímu soudu.

§ 4.

Na návrh presidenta státního soudu může ministr spravedlnosti přechodně přiděliti ke službě u státního soudu soudce v VI. nebo vyšší stupnici funkčního služného. Proti vůli přiděleného soudce smí přidělení trvati nejvýše jeden rok.

Soudci z lidu.

§ 5.

(1) Soudce z lidu jmenuje vláda na návrh krajských národních výborů na období jednoho roku. Soudce z lidu z vojenských osob v činné službě (§ 21, odst. 2 a 3) jmenuje vláda z osob navržených ministrem národní obrany. Po uplynutí jednoročního období mohou být tytéž osoby znovu jmenovány.

(2) K úřadu soudce z lidu může býti povolán jen, kdo je zapsán do stálých voličských seznamů, je starší pětatřiceti let a není starší šedesáti let. Soudcem z lidu u nejvyššího soudu (§ 23, odst. 2) může býti jen osoba práva znalá.

(3) Za soudce z lidu nebuďte povoláváni president republiky, členové zákonodárných sborů, vlády a sboru pověřenců, soudci z povolání, konceptní úředníci úřadu veřejné žaloby, obhájci ve věcech trestních a duchovní.

(4) Přijmout a zastávat úřad soudce z lidu je občanskou povinností. Odmítnout úřad soudce z lidu nebo se ho vzdát lze jen z důležitých důvodů; rozhoduje o tom ministr spravedlnosti, a jde-li o vojenskou osobu, ministr národní obrany.

§ 6., § 7.zrušeno

§ 8.

Soudcům z lidu přísluší náhrada, kterou určí vláda nařízeným.

§ 9.

Přísaha soudců z lidu.

Soudce z lidu slíbí do rukou presidenta státního soudu přísahou, že bude zachovávat zákony a nařízení, vykládat je v duchu ústavy i zásad lidově demokratického zřízení a rozhodovat nestranně. Soudci z lidu činní u nejvyššího soudu (§ 23, odst. 2) vykonají přísahu do rukou prvního presidenta nejvyššího soudu.

§ 10.

Správa státního soudu.

(1) President státního soudu řídí státní soud, dohlíží na jeho činnost a je ve věcech soudní správy služebním představeným všech zaměstnanců činných u státního soudu.

(2) Brání-li presidentu státního soudu ve výkonu působnosti nějaká překážka, vykonává jeho působnost vicepresident státního soudu ve služebním pořadí nejstarší.

(3) Účetní službu pro státní soud obstarává účtárna ministerstva spravedlnosti. Pro zbytek kalendářního roku 1948 činí tak účtárna zemského soudu.

§ 11.

Instanční pořad a dohled ve věcech správních.

(1) Ve správních věcech státního soudu rozhoduje v instančním pořadu ministr spravedlnosti.

(2) Dohled nad správou státního soudu vykonává ministr spravedlnosti.

Veřejný žalobce.

§ 12.

(1) K úkonům veřejné žaloby stanoveným trestním řádem a předpisy jej měnícími a doplňujícími se zřizuje při státním soudu státní prokuratura.

(2) Členy státní prokuratury jsou státní prokurátor a státní viceprokurátoři.

(3) Služební místo státního prokurátora se systemisuje v II. stupnici funkčního služného, služební místa státních viceprokurátorů v III. stupnici funkčního služného.

(4) Počet služebních míst státních viceprokurátorů stanoví vláda na návrh ministra spravedlnosti.

§ 13.

Ministr spravedlnosti může na návrh státního prokurátora přechodně přiděliti k službě u státní prokuratury konceptní pragmatikální úředníky státních zastupitelství a soudce. Proti vůli přiděleného soudce smí přidělení trvati nejvýše jeden rok.

§ 14.

(1) Státní prokurátor řídí státní prokuraturu, dohlíží na její činnost, přikazuje pracovní úkoly jednotlivým jejím členům a jest služebním představeným všech zaměstnanců činných u státní prokuratury; je podřízen přímo ministru spravedlnosti.

(2) Brání-li státnímu prokurátoru ve výkonu působnosti nějaká překážka, vykonává jeho působnost státní viceprokurátor ve služebním pořadí nejstarší.

§ 15.

Kancelářské a zřízenecké práce při státní prokuratuře obstarávají zaměstnanci státního soudu příslušné kategorie.

§ 16.

Služební příjmy zaměstnanců státní prokuratury vyměřuje a poukazuje státní soud; vyplácí je účtárna ministerstva spravedlnosti.

Hlava druhá.

Příslušnost státního soudu a ustanovení obecná.

§ 17. – § 20.zrušeno

Senáty státního soudu.

§ 21.

(1) Senáty státního soudu jsou pětičlenné. Předseda a dva členové jsou soudci z povolání, dva členové jsou soudci z lidu. Soudci z lidu se však mimo hlavní přelíčení účastní rozhodování jen, kde to zákon výslovně stanoví.

(2) Podléhá-li obviněný nebo některý z obviněných jinak vojenské soudní pravomoci, je jedním členem senátu vojenský soudce, není-li vojenským soudcem již předseda. Jedním soudcem z lidu musí být příslušník onoho ozbrojeného sboru, k němuž náleží obviněný; náleží-li spoluobvinění k různým ozbrojeným sborům, budou soudci z lidu povoláni tak, aby každý sbor byl pokud možno zastoupen.

§ 22.

(1) Senáty a radu státního soudu sestaví president státního soudu počátkem kalendářního roku na celý tento rok.

(2) President státního soudu je oprávněn předsedati kterémukoliv zasedání senátu, pokud ve věci, o kterou jde, není vyloučen.

§ 23.

Senáty nejvyššího soudu.

(1) Nejvyšší soud vykonává soudní moc ve věcech, v nichž v první stolici rozhodoval státní soud, v pětičlenných senátech. Podléhá-li obviněný nebo některý z obviněných jinak vojenské soudní pravomoci, musí být dva členové těchto senátů vojenskými soudci činnými u nejvyššího vojenského soudu.

(2) Rozhoduje-li nejvyšší soud o opravném prostředku (mimořádném opravném prostředku) proti rozhodnutí, jehož se účastnili soudci z lidu, soudí v senátech rozšířených o dva soudce z lidu.

(3) Senáty uvedené v odstavcích 1 a 2 sestavuje počátkem každého roku první president nejvyššího soudu po dohodě s presidentem nejvyššího vojenského soudu.

§ 24. – § 28.zrušeno

Hlava třetí.zrušeno

§ 29.zrušeno

Řízení o obžalobě.zrušeno

§ 30. – § 39.zrušeno

Řízení proti nepřítomným.zrušeno

§ 40. – § 42.zrušeno


Hlava čtvrtá.zrušeno

§ 43. – § 46.zrušeno

§ 47.

Ustanovení zrušovací a pozměňovací.

(1) Zrušují se všechny předpisy odporující tomuto zákonu, zejména zákon č. 68/1935 Sb. Ustanovení § 128 zákona č. 131/1936 Sb. zůstává nedotčeno.

(2) V § 212 tr. ř. se připojuje další věta: "Je-li toho názoru, že je příslušný státní soud, vysloví toliko nepříslušnost soudu, u něhož byl podán obžalovací spis, a uvede tento důvod."

(3) Ustanovení § 56, odst. 1 zák. ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží, se mění a zní: "Příslušnost státního soudu se vztahuje i na osoby mladistvé; v řízení proti nim před státním soudem se užije ustanovení §§ 37 až 39, § 40, odst. 2 až 5, § 44, odst. 1 a 2, § 45 a § 47, odst. 5."

§ 48.

Účinnost a provedení zákona.

Tento zákon nabude účinnosti osmým dnem po vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, vnitra a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Nosek v. r.

Dr. Čepička v. r.

Přesunout nahoru