Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 90/1947 Sb.Zákon o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek

Částka 43/1947
Platnost od 10.06.1947
Účinnost od 10.06.1947
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

90.

Zákon

ze dne 8. května 1947

o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


ČÁST PRVÁ.

Úvodní ustanovení.

Rozsah zákona.

§ 1.

(1) Tento zákon se vztahuje na provedení knihovního pořádku stran majetku konfiskovaného podle

1. dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa,

2. nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a

3. dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

(2) Majetkem konfiskovaným se rozumí v tomto zákoně i majetek, na který se vztahuje nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR podle svého § 25.

(3) Pokud není ustanoveno něco jiného, platí ustanovení tohoto zákona o konfiskovaném majetku také o zemědělském majetku, který drobný zemědělec odevzdal podle § 2, odst. 1, písm. b) dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, na Slovensku podle § 7, odst. 2 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, jakož i o jiném nemovitém majetku, který dosavadní vlastník poskytl pro účely vnitřního osídlení nebo pozemkových úprav souvisících s osídlením.

§ 2.

(1) Přiděleným majetkem se v tomto zákoně rozumí zemědělský majetek přidělený podle dekretu č. 12/1945 Sb. nebo podle dekretu č. 28/1945 Sb. anebo podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR, dále nemovitý majetek přidělený podle dekretu č. 108/1945 Sb. nebo podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

(2) Pokud není ustanoveno něco jiného, platí ustanovení tohoto zákona o přiděleném majetku také o nemovitém majetku konfiskovaném, který si ponechá nebo převezme stát, anebo který jinak než přídělem (odstavec 1) přejde na nového nabyvatele.

ČÁST DRUHÁ.

Provádění knihovního pořádku.

Příslušnost.

§ 3.

(1) Navrhovati provedení knihovního pořádku přísluší:

1. u zemědělského majetku konfiskovaného podle dekretu č. 12/1945 Sb. Národnímu pozemkovému fondu při ministerstvu zemědělství v Praze;

2. u zemědělského majetku konfiskovaného podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR, pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy;

3. u majetku uvedeného v § 18 dekretu č. 108/1945 Sb. ministerstvu zdravotnictví;

4. u ostatního konfiskovaného majetku osidlovacím úřadům a Fondům národní obnovy v Praze a v Bratislavě, každému v jeho obvodu.

(2) Pokud se dále ustanovuje o fondu, rozumějí se tím, není-li stanoveno něco jiného, orgány příslušné podle odstavce 1.

§ 4.

(1) V jednoduchých případech, zejména nemění-li se držebnostní hranice, může býti ponecháno nabyvateli přiděleného majetku, aby si o provedení knihovního pořádku zažádal sám.

(2) Podobně ponechá se obstarání knihovního pořádku

1. ředitelstvím státních drah, jde-li o majetek, který má býti zapsán do vložky železniční knihy;

2. národním podnikům, jde-li o majetek, který jim připadne. Národní podniky mohou pak užíti ustanovení § 17 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, nebo § 14 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského.

Vyznačení konfiskovaného majetku.

§ 5.

(1) Propadlo-li konfiskaci podle ustanovení uvedených v § 1, odst. 1 a 2 celé knihovní těleso (všechna knihovní tělesa zapsaná v téže vložce) nebo spoluvlastnický podíl na knihovním tělese (§ 32), vyznačí soud na návrh fondu v příslušné vložce, podle kterého předpisu (§ 1, odst. 1) nastala konfiskace. Navrhovatel ani jiní účastníci se o tom nezpravují.

(2) Parcely zapsané ve vložce, v které byla podle odstavce 1 vyznačena konfiskace knihovního tělesa, mohou býti zapsány do jiné vložky, aniž se odpíší z vložky dosavadní.

(3) Jakmile budou parcely ve vložce dosud zapsané všechny zapsány do vložek jiných, vložka se zruší, jsou-li na listu břemen všechny závady už vymazány; jinak se uzavře jen list statkové podstaty a list vlastnictví.

(4) Fond může kdykoliv navrhnouti, aby vyznačení podle odstavce 1 bylo zase odstraněno.

(5) Nesprávné vyznačení konfiskace není na újmu osobám oprávněným podle knihovních zápisů.

§ 6.

(1) Ustanovení § 5 platí přiměřeně o vložkách týkajících se nemovitostí, které byly všechny odevzdány pro účely uvedené v § 1, odst. 3.

(2) Knihovní stav před vyznačením podle odstavce 1 je rozhodný pro vypořádání závazků váznoucích na nemovitostech zapsaných v příslušné vložce podle § 30.

§ 7.

Zápis konfiskovaného majetku do jiných vložek.

(1) Parcely majetku konfiskovaného podle ustanovení uvedených v § 1, odst. 1 a 2 zapisují se do jiných vložek bez závad, které na nich dosud váznou, ačli fond nenavrhne jinak.

(2) Parcely majetku odevzdaného pro účely uvedené v § 1, odst. 3 mohou býti zapsány do jiných vložek bez závad, bylo-li zahájeno řízení k vypořádání závazků váznoucích na tomto majetku podle § 30, anebo za podmínek dotčených v § 31.

§ 8.

Tvoření knihovních těles a zřizování nových vložek.

(1) Nejsou-li proti tomu zvláštní důvody, utvoří se z majetku přiděleného v katastrálním území téže osobě jediné knihovní těleso a zřídí se pro ně nová vložka.

(2) Železniční pozemky se zapíší vždy do dosavadní vložky železniční knihy.

§ 9.

Zápis přídělů do dosavadních vložek.

Zapisuje-li se vlastnické právo k přidělenému majetku v dosavadní vložce, v které váznou závady, jež přídělce nepřejímá, vyznačí se, že tyto závady nepostihují přidělený majetek.

§ 10.

Knihovní žádosti.

O provedení knihovního pořádku ve vložkách téhož katastrálního území lze žádati jedinou žádostí, i když nejsou podmínky pro hromadění knihovních žádostí.

§ 11.

Vkladné listiny.

(1) Vkladnými listinami jsou vedle rozhodnutí o přídělu (přídělových listin), vydaných fondem nebo i, pokud jde o majetek konfiskovaný podle dekretu č. 108/1945 Sb., jiným příslušným úřadem, také jiná rozhodnutí nebo prohlášení fondu anebo jiného příslušného úřadu o přechodu konfiskovaného majetku na jiného nabyvatele.

(2) Co se týká majetku uvedeného v § 1, odst. 3, je vkladnou listinou také protokol sepsaný u fondu a podepsaný vlastníkem nebo jeho řádně zmocněným zástupcem.

(3) Ustanovení § 16 dekretu č. 108/1945 Sb. zůstává tímto zákonem nedotčeno.

Zeměměřické podklady pro provedení knihovního pořádku.

§ 12.

(1) Při provádění knihovního pořádku u konfiskovaného majetku zemědělského mohou býti parcely prozatímně děleny a jejich hranice měněny (opraveny) na podkladě polohopisných nástinů, vyhotovených podle grafických přídělových plánů a schválených ministerstvem zemědělství, na Slovensku skrze pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Použivatelnost této výhody končí dnem, který určí všeobecně nebo pro jednotlivé soudní okresy ministr spravedlnosti v dohodě s ministry vnitra, financí a zemědělství, na Slovensku po vyjádření příslušných pověřenců, vyhláškou uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení.

(2) Polohopisné nástiny se vyhotoví zpravidla pro celá katastrální území na otiscích nebo snímcích katastrální mapy nebo její zmenšeniny v měřítku 1:5 000, pokud lze v nich změny zřetelně vyznačiti. V katastrálních územích, v nichž je předmětů měření málo a na různých místech spolu nesouvisících, mohou býti polohopisné nástiny vyhotoveny jen pro tyto změny.

(3) Prozatímní očíslování změněných nebo nově vzniklých parcel nebo nové očíslování parcel, navržené tím, kdo polohopisný nástin vyhotovil, přezkouší katastrální měřický úřad a opatří nástin stvrzovací doložkou (§ 80 katastrálního zákona).

(4) K žádosti za provedení knihovního pořádku předloží fond dvojmo srovnávací sestavení, v němž se uvedou potřebné údaje o konfiskovaném a přiděleném majetku podle dosavadního a nového stavu, a jde-li při tom o rozdělení parcel nebo změnu (opravu) dosavadních hranic, též polohopisný nástin dvojmo, a to pro soud a pro katastrální měřický úřad.

(5) Na Slovensku v katastrálních územích, které dosud nemají nové pozemkové knihy, mají polohopisné nástiny a srovnávací sestavení vykazovat kromě stavu pozemkového katastru i stav podle staré pozemkové knihy.

(6) Podrobnosti pro vyhotovení srovnávacího sestavení a polohopisného nástinu stanoví ministerstvo spravedlnosti výnosem, vydaným v dohodě s ministerstvy financí a zemědělství.

§ 13.

(1) Polohopisné nástiny a srovnávací sestavení (§ 12, odst. 4 a 5) se projednávají jako geometrické (polohopisné) plány s tím rozdílem, že znázornění hranic a výměra změněných nebo nově vzniklých parcel ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru jsou prozatímní.

(2) V katastrální mapě a v mapě veřejných knih se změny vyznačí tužkou, v příruční katastrální mapě pak předepsaným způsobem.

(3) V nových knihovních vložkách se při zápisu změny na listu statkové podstaty (v zemích České a Moravskoslezské v prvním oddělení tohoto listu) vyznačí tato prozatímnost tím, že se příslušné parcelní číslo uvede v závorkách. Tato poznámka se vymaže na návrh katastrálního měřického úřadu po zápisu změny v operátech pozemkového katastru (§ 14).

(4) V písemném operátu pozemkového katastru se tyto změny pro značný jejich rozsah zaznamenávají místo "Záznamem změn" (§ 87 katastrálního zákona) způsobem obdobným jako zápis změn, s tím rozdílem, že se u parcel dělených nebo ve svých hranicích změněných (opravených) vyznačí tato prozatímnost v příslušných pozemnostních arších a v parcelním protokole u každé takové parcely v poznámkovém sloupci značkou "proz." (razítkem červené barvy). Tato poznámka se vymaže po zápisu změny v operátech pozemkového katastru (§ 14).

§ 14.

(1) V katastrálních územích, v nichž byly přidělené majetky utvořeny zpravidla slučováním pozemků v rámci původních nezměněných držebnostních hranic, vyšetří řádně změny, po případě zaměří dělené nebo v svých hranicích změněné (opravené) parcely (§ 13, odst. 4) místně příslušný katastrální měřický úřad v rámci rozvrhů polních prací pro vedení pozemkového katastru a zařídí provedení změn v pozemkovém katastru zápisem; nato oznámí knihovnímu soudu změny a označení změněných nebo nově vzniklých parcel definitivními čísly (na Slovensku i výměry parcel). Měřické výdaje za zaměření změn držebnostních hranic vzniklých přídělem hradí fond.

(2) Pro řádné zaknihování změn v katastrálních územích, v nichž při tvoření přidělených majetků bylo slučování pozemků spojováno s úpravou držebnostních hranic a dělením pozemků v rámci dosavadních držebnostních hranic, předloží fond v době stanovené ministrem spravedlnosti, na Slovensku po vyjádření pověřence spravedlnosti, knihovnímu soudu řádné geometrické (polohopisné) plány vyhotovené v mezích vlastního oprávnění nebo na jeho náklad úředně oprávněnými civilními geometry a vyhovující ustanovením katastrálního zákona a předpisům podle něho vydaným. Soud dohlíží z úřední povinnosti, aby stanovená doba byla dodržena. Nedodrží-li fond stanovenou lhůtu, může katastrální měřický úřad na dožádání soudu provésti zaměření nastalých změn za úhradu hotových výdajů spojených s prováděním polních měřických prací včetně výpočtů souřadnic bodů, potřebných pro zobrazovací práce.

(3) V obvodech, v nichž při tvoření přidělených majetků byla provedena úprava pozemků podle zásad scelovacích, provede po ukončení těchto prací katastrální měřický úřad, do jehož obvodu působnosti příslušné katastrální území náleží, obnovení (na Slovensku také založení a reambulaci) pozemkového katastru; k úhradě peněžního nákladu přispěje fond přiměřenou částkou. Knihovní pořádek v těchto katastrálních územích se provede po vyhotovení katastrálního operátu a vyhlášení jeho platnosti (§ 29, odst. 3 katastrálního zákona).

(4) Na Slovensku vykoná šetření, po případě zaměření změn podle odstavce 2 místně příslušný katastrální měřický úřad vlastními zaměstnanci nebo zadá provedení měřických prací civilním inženýrům zeměměřickým. Pořadí prací určí knihovní soud po dohodě s katastrálním měřickým úřadem. Pro úhradu výdajů finanční správě fondem platí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo financí výnosem, vydaným v dohodě s ministerstvy spravedlnosti a zemědělství.

§ 15.

Ustanovení §§ 12 až 14 platí přiměřeně, jde-li o provedení knihovního pořádku na konfiskovaném majetku nezemědělském.

Úlevy v řízení u knihovního soudu.

§ 16.

(1) Má-li knihovní žádost vady, pro které jí nelze vyhověti, vrátí ji soud - mimo případy § 4 - k opravě nebo k doplnění. Usnesení o tom se v knize nepoznamená.

(2) Usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, lze sepsati a vyhotoviti v zkrácené formě.

(3) O vyřízení žádosti, která se nedotýká majetku uvedeného v § 1, odst. 3, zpraví se jen navrhovatel, nový vlastník, katastrální měřický úřad a berní úřad, v případech § 4 také fond. Zpravení ostatních účastníků může být nahrazeno vyvěšením usnesení na soudní desce po dobu třiceti dnů; dnem doručení těmto účastníkům je po zákonu poslední den této doby.

§ 17.

Týká-li se knihovní žádost nemovitostí dosud zapsaných v zemských deskách, lze jí vyhověti, jen potvrdí-li příslušný krajský soud, že s hlediska zemských desk nejsou proti tomu námitky. Není-li žádost takovým potvrzením opatřena, zašle ji soud knihovní, nemá-li jiné vady (§ 16, odst. 1), soudu desk zemských a ten, má-li námitky, vrátí ji navrhovateli a vyrozumí soud knihovní.

§ 18.

Převádějí-li se do nových vložek zápisy provedené v dosavadních vložkách v jiném než českém nebo slovenském jazyku, přepíší se jen česky nebo slovensky.

§ 19.

(1) Musí-li se při provádění knihovního pořádku založit nové vložky pro převážnou část nemovitostí katastrálního území, mohou býti vložky, které zůstanou nedotčeny, přepsány do nových svazků pozemkové knihy. Ustanovení § 18 platí i tu.

(2) Je-li toho třeba pro přehlednost a snazší použitelnost pozemkové knihy, mohou býti dosavadní vložky, které zůstanou prováděním knihovního pořádku nedotčeny, jakož i nové vložky přečíslovány.

Úlevy pro doplnění pozemkové knihy v zemích České a Moravskoslezské.

§ 20.

Má-li se při provádění knihovního pořádku pozemková kniha doplnit zápisem nemovitosti, která jako veřejný statek dosud nebyla zapsána v žádné pozemkové knize, platí pro řízení tyto úlevy:

1. Šetření o držebnostních a jinakých poměrech se nekoná.

2. Návrh nové knihovní vložky nebo jinakých knihovních zápisů vyloží se u soudu s výzvou, aby námitky proti správnosti a úplnosti připravených zápisů byly ohlášeny v stanovené lhůtě u soudu; lhůta tato nesmí být kratší než čtrnáct dní. Výzva se vyhlásí také v obci, v které leží nemovitost, a podle uvážení soudu také v obcích sousedních.

3. Byly-li podány námitky zřejmě bezdůvodné, odmítne je soud. Proti tomu není opravný prostředek, ale právo, o které se námitky opíraly, lze uplatnit žalobou do tří měsíců od účinnosti knihovních zápisů (č. 4). K projednání jiných námitek se určí rok, a nepodaří-li se odklidit námitky dohodou, rozhodne soud, která ze stran má nastoupit pořad práva a v jaké lhůtě.

4. Zemský soud může den, od kterého mají mít připravené zápisy účinky zápisů knihovních, určiti také tehdy, když ještě nebyly všechny námitky pravomocně vyřízeny.

5. Upravovací řízení se nekoná. S námitkami pravomocně nevyřízenými se však nakládá jako s odpory v tomto řízení opověděnými (§§ 15 a násl. zákona ze dne 25. července 1871, č. 96 ř.z., o řízení, které se má zahájiti pro upravení pozemkových nebo horních knih, jestliže se zakládají, doplňují, obnovují nebo mění).

§ 21.

(1) Nemovitosti veřejného statku, hraničící jen na majetek konfiskovaný, lze připsati do vložky pozemkové nebo železniční knihy bez předchozího řízení k doplnění pozemkové knihy, potvrdí-li dosavadní vlastník veřejného statku se schválením nadřízeného úřadu nebo orgánu, a nelze-li zjistit, v čím vlastnictví veřejný statek byl, místní národní výbor se schválením okresního národního výboru, že proti zápisu veřejného statku do pozemkové knihy nejsou námitky. Toto potvrzení (schválení) může býti vyznačeno přímo na polohopisném nástinu (§ 12).

(2) Osobám, které by v řízení k doplnění pozemkové knihy byly bývaly mohly s úspěchem proti navrhovaným zápisům podati námitky, zůstává nárok na přiměřenou náhradu škody vůči subjektu, jehož orgán vydal potvrzení podle odstavce 1. Nárok je uplatniti nejpozději do roka po provedení knihovního pořádku. O náhradě rozhodne okresní soud, příslušný podle polohy nemovitosti, v nesporném řízení.

ČÁST TŘETÍ.

Zřízení předběžných vložek pro přidělený majetek.

§ 22.

(1) Je-li v katastrálním území převážná část nemovitostí přidělena většímu počtu přídělců, pro které se musí zřizovat nové vložky, a je-li obava, že měřické práce (§ 12) potřebné pro provedení knihovního pořádku nebudou provedeny v dohledné době, může fond na základě přídělové listiny, vytýkající stručně předmět přídělu, žádati, aby bylo vloženo vlastnické právo k přidělenému majetku ve vložce, která se za tím účelem předběžně zřídí.

(2) Jinak se v předběžné vložce zapíše na list statkové podstaty jen označení přídělu v nadpisu listu A (v zemích České a Moravskoslezské v nadpisu jeho prvního oddělení), a to zpravidla popisným číslem přidělené usedlosti, obytného stavení nebo podobně, na listu břemen (C) jen obmezení vlastnického práva, plynoucí ze zákona (§§ 23, 24).

(3) Ostatní zápisy se provedou, až když fond navrhne, aby vložka byla na listu A a po případě i C vyplněna podle konečného rozhodnutí o přiděleném majetku. Provedením zápisů na listu A je zřízení vložky dovršeno a vložka pozbývá své předběžné povahy.

ČÁST ČTVRTÁ.

Úprava některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek.

Obmezení vlastnického práva k přidělenému majetku.

§ 23.

(1) Přidělený majetek, pokud není ve vlastnictví státu, zemí, okresů, obcí nebo národních podniků, nebo pokud nebyl poskytnut za majetek přenechaný pro pozemkové úpravy souvisící s osídlením nebo pro jiné veřejné účely, lze zciziti mezi živými, reálně děliti, zatížiti, propachtovati nebo pronajmouti jen se souhlasem fondu; právní jednání, ke kterým nebyl dán potřebný souhlas, jsou neplatná. Toto obmezení postihuje i právní nástupce nabyvatele přiděleného majetku.

(2) Obmezení podle odstavce 1 neplatí:

1. jde-li o převod vlastnického práva mezi manžely anebo s rodičů na děti a jejich manžely a nabývá-li vlastnického práva jedna osoba anebo nerozvedení manželé;

2. jde-li o zřízení výměnku manželem pro druhého manžela anebo dítětem a jeho manželem pro rodiče;

3. jde-li o pronájem, ledaže se pronajímá celá přidělená budova.

(3) Zcizí-li se přidělený majetek podle odstavce 1 do deseti let ode dne, kdy bylo do veřejné knihy pro nabyvatele vloženo vlastnické právo, je zcizitel povinen odvésti fondu pro účely, kterým má sloužit výtěžek konfiskace, rozdíl mezi cenou zcizovací a nabývací, snížený o částku, na kterou fond ocení dosud trvající zlepšení majetku.

(4) Vláda může nařízením stanoviti další výjimky z obmezení podle odstavce 1 a může i mimo případy upravené přídělovými nařízeními podle § 6, odst. 2 dekretu č. 108/1945 Sb. určiti dobu, po které obmezení vlastnického práva k přidělenému majetku pomíjejí.

(5) Ustanovení předchozích odstavců nastupují na místo ustanovení § 8 dekretu č. 12/1945 Sb., § 5, odst. 2, věty 3 a 4 dekretu č. 28/1945 Sb., § 22 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR a § 13 dekretu č. 108/1945 Sb.

§ 24.

(1) Nabyvatel přiděleného majetku je povinen podle rozhodnutí fondu přenechati majetek státu, zemi, okresu nebo obci pro veřejné účely, pro které by mohl být majetek vyvlastněn, a to za náhradu stanovenou na základě přídělové (přejímací) ceny se zřetelem na stav majetku v době přenechání; stejně se určí náhrada za přidělený majetek, dojde-li jinak k jeho vyvlastnění.

(2) Ustanovení předchozího odstavce nelze užít, uplynula-li ode dne, kdy bylo pro nabyvatele vloženo do veřejné knihy vlastnické právo, doba delší než pět let.

§ 25.

V rozhodnutích o přechodu přiděleného majetku na nového nabyvatele (§ 11, odst. 1 a 2) mohou být uloženy nabyvateli další podmínky, kterých je zapotřebí, aby bylo zajištěno, že přiděleného majetku bude užíváno k účelu, ke kterému byl přidělen.

§ 26.

Obmezení podle §§ 23 až 25 vloží se do pozemkové knihy zároveň s vkladem vlastnického práva k přidělenému majetku nebo dodatečně podle konečného rozhodnutí o přechodu majetku na nového nabyvatele (§ 11, odst. 1 a 2).

§ 27.

Vklad zástavních práv k přidělenému majetku.

Vkládají-li se s vlastnickým právem pro nabyvatele zároveň zástavní práva pro několik pohledávek, k jichž zřízení fond dal souhlas a jejichž pořad zároveň určil, řídí se pořad zápisů tímto určením a výměna pořadu se zapíše podle rozhodnutí fondu a návrhu o tom učiněného; přivolení ustupujícího věřitele a vlastníka nemovitosti se v tom případě nevyžaduje pro knihovní zápis.

§ 28.

Ručení přiděleného majetku.

(1) Nedoplatky úhrady (přídělové nebo přejímací ceny) zatěžují i bez knihovního zápisu nemovitosti přiděleného majetku zákonným zástavním právem v pořadu za zákonným zástavním právem příslušejícím nedoplatkům na dani výdělkové (všeobecné nebo zvláštní), pozemkové nebo domovní, ale přede všemi jinými zákonnými zástavními právy, která mají jinak stejný pořad jako nedoplatky těchto daní. Stejné přednostní právo přísluší až do 20 % celkové úhrady (přídělové nebo přejímací ceny) vedlejším příslušnostem, zejména úrokům a úrokům z prodlení, i když jsou starší než tři roky, útratám spojeným s vymáháním, jakož i platům učiněným za nabyvatele přiděleného majetku.

(2) Fond může uložiti platebními příkazy povinným osobám zaplacení úhrady (přídělové nebo přejímací ceny) a ostatních platů uvedených v odstavci 1, jakož i platů podle § 23, odst. 3, a to do 30 dnů ode dne doručení platebního příkazu. Byl-li v této lhůtě fondu podán písemný rozklad do platebního příkazu, nemohou býti předepsané částky vymáhány. Nebyl-li podán ve stanovené lhůtě rozklad anebo byl-li zamítnut, jsou platební příkazy, opatřené doložkou vykonatelnosti, exekučními tituly pro soudní nebo správní exekuci.

§ 29.

Dražební řízení o přiděleném majetku.

(1) Dokud nepominulo obmezení vlastnického práva zákazem zcizení a zatížení (§ 23), může dražební řízení o přiděleném majetku býti zahájeno jen se souhlasem fondu; souhlas se vykáže v návrhu na zahájení dražebního řízení. Veškerá usnesení, vydaná za řízení, je doručiti fondu, i když není sám vymáhajícím věřitelem.

(2) Nebylo-li při dražbě učiněno někým jiným ani nejmenší podání, může fond při dražebním roku anebo, nezúčastní-li se ho svým zástupcem, do 14 dnů po tom, kdy byl zpraven o výsledku dražby, písemným prohlášením u exekučního soudu převzíti nemovitost danou do dražby za nejmenší podání. V takovém případě udělí soud příklep státu, jinak zruší dražební řízení.

(3) Bylo-li učiněno při dražbě nemovitosti ztížené ještě zákazem zcizení a zatížení nejvyšší podání někým jiným, může fond prohlášením učiněným při roku anebo, nezúčastní-li se roku, písemným prohlášením učiněným u exekučního soudu do 14 dnů po tom, kdy byl zpraven o výsledku dražby, převzíti nemovitost za totéž nejvyšší podání. Nezúčastní-li se fond dražebního roku, odročí soud rozhodnutí o příklepu, až uplyne určená čtrnáctidenní lhůta. Učiní-li fond při roku anebo, nezúčastní-li se ho, ve lhůtě prohlášení, že přejímá nemovitost za nejvyšší podání některým dražitelem učiněné, udělí soud příklep státu, jinak nejvyššímu podateli.

(4) V dražební vyhlášce je upozorniti na právo fondu převzíti draženou nemovitost za nejmenší podání, nebylo-li jiným učiněno, nebo za nejvyšší podání učiněné jiným dražitelem.

(5) O nakládání s nemovitostí převzatou za nejmenší nebo nejvyšší podání platí přiměřeně ustanovení o přidělování majetku.

ČÁST PÁTÁ.

Různá ustanovení.

Odklizení závad váznoucích na majetku převzatém pro účely vnitřního osídlení.

§ 30.

(1) Převezme-li fond pro účely uvedené v § 1, odst. 3 celé knihovní těleso (všecka knihovní tělesa v téže vložce zapsaná), stanoví okresní soud, v jehož obvodu je tento majetek nebo převážná jeho část, na návrh fondu obecnou cenu tohoto majetku v rámci platných cenových předpisů podle odhadního řádu, vydaného vládním nařízením ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., a rozvrhne její sumu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona).

(2) Částky připadající podle rozvrhového usnesení jednotlivým oprávněným osobám vyplatí jim fond, nedojde-li k jiné dohodě, v hotovosti do 3 měsíců ode dne doručení rozvrhového usnesení.

§ 31.

(1) Převezme-li fond pro účely uvedené v § 1, odst. 3 jen některé nemovitosti nebo jejich části, není k odepsání těchto nemovitostí (částí) z dosavadní vložky bez závad potřebí souhlasu osob, pro které jsou ve vložce zapsána knihovní práva, navrhne-li fond, aby závady váznoucí v dosavadní vložce byly jako společné převedeny do vložky, do které bude zapsán přidělený majetek, a potvrdí-li, že přidělený majetek má alespoň stejnou hodnotu jako nemovitosti (části) odepsané.

(2) Jinak platí o odepsání bez závad v těchto případech obecné předpisy.

(3) Ustanovení odstavce 1 lze užít přiměřeně k odklizení závad, váznoucích na knihovním tělese, které bylo celé převzato pro účely uvedené v § 1, odst. 3, neužije-li fond způsobu upraveného v § 30; závady váznoucí v dosavadní vložce se v tomto případě převedou do vložky, do které bude zapsán majetek přidělený.

§ 32.

Reální dělení majetku postiženého konfiskací jen zčásti.

(1) Týká-li se konfiskace jen spoluvlastnického podílu a nedojde-li k dohodě o rozdělení nemovitosti, rozdělí ji na návrh fondu nebo kteréhokoliv ze spoluvlastníků v nesporném řízení okresní soud, v jehož obvodu je nemovitost nebo její převážná část.

(2) Není-li možno nemovitost rozdělit vůbec nebo je-li to možno jen se značným znehodnocením, může fond, nelze-li konfiskovaný spoluvlastnický podíl přiděliti vlastníkům podílů nekonfiskovaných, navrhnouti, aby mu soud za náhradu rovnající se obecné ceně ostatních spoluvlastnických podílů přiřkl nemovitost celou. Nedají-li se z nemovitosti utvořiti dílce přesně odpovídající podílům spoluvlastníků, může soud utvořiti dílce odpovídající podílům spoluvlastníků toliko přibližně a rozdíly v hodnotě vyrovnati penězi, ale to jen tehdy, když peníz, který jednotlivý spoluvlastník má dostat, nepřevýší deset ze sta hodnoty jeho dílce.

(3) Převezme-li fond celé knihovní těleso, platí o vypořádání závazků na něm váznoucích přiměřeně ustanovení § 30.

(4) Při reálném dělení sníží soud závazky váznoucí dosud na celé nemovitosti se zřetelem na poměr hodnoty dílce připadajícího fondu k hodnotě celé nemovitosti a převede je, nedojde-li k jiné dohodě, na dílce utvořené pro ostatní spoluvlastníky jako společné závady. Při této úpravě může nároky, které by se nedaly dobře dělit (výměnky atp.), přeměnit na pohledávky peněžité.

(5) Fond může v těchto případech navrhnouti provedení knihovního pořádku i stran dílců připadajících ostatním spoluvlastníkům.

(6) Proti rozhodnutí soudu druhé stolice není opravný prostředek.

§ 33.

Změna hranic obcí a katastrálních území.

(1) Obsahuje-li polohopisný nástin (§ 12) též návrh na změnu hranic obcí nebo na změnu hranic katastrálních území, provede se taková změna v pozemkové knize zároveň s ostatními změnami z úřední povinnosti. Řízení katastrálního měřického úřadu a předepsané náležitosti nahrazuje osidlovací řízení podle dekretu č. 28/1945 Sb., na Slovensku podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR. Okresní národní výbor (po slyšení dotčených místních národních výborů), katastrální měřický úřad a knihovní soud potvrdí na tomto nástinu nebo na příloze k němu souhlas s navrženou změnou hranic obcí a katastrálních území.

(2) Zemský národní výbor povolí s konečnou platností změny hranic obcí, maje na zřeteli zabezpečení způsobilosti obcí k řádnému plnění jejich zákonných úkolů, po poradě se zmocněnými zástupci finančního úřadu II. stolice a sborového soudu II. stolice.

(3) Finanční úřad II. stolice povolí s konečnou platností změny hranic katastrálních území po poradě se zmocněnými zástupci sborového soudu II. stolice.

(4) Úřad, který povolil změnu hranic (odstavec 2 a 3), vyznačí to na polohopisném nástinu nebo na příloze k němu dovětkem: "Změna hranic obcí a katastrálních území se povoluje".

(5) Na Slovensku povoluje změny hranic (odstavec 2 a 3) pověřenectvo vnitra po poradě se zástupci pověřenectev financí a spravedlnosti.

§ 34.

Podklad pro pozemkovou daň.

Katastrálních operátů doplněných nebo obnovených podle polohopisných nástinů a srovnávacího sestavení (§ 12) lze užíti jako podkladu pro předpis pozemkové daně anebo jiné daně, která pozemkovou daň nahradí.

§ 35.

Finanční výhody.

Právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, jichž je třeba k provedení dekretů č. 12 a 28/1945 Sb. a nařízení č. 104/1945 Sb.n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR, jakož i k provedení tohoto zákona, pokud se týkají zemědělského majetku, jsou osvobozeny od poplatků, případně daně z obohacení a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.


ČÁST ŠESTÁ.

Ustanovení přechodná a závěrečná.

§ 36.

Nedotčeno zůstává nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. září 1946, č. 104 Sb. n. SNR, o vydávání výměrů o vlastnictví půdy přidělené podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR.

§ 37.

Ministr spravedlnosti může se ve výnosu, kterým vydá podrobné předpisy k provádění knihovního pořádku podle tohoto zákona a zejména upraví vzorce, tiskopisy a vzory knihovních usnesení a zápisů, odchýlit od ustanovení návodu k provedení obecného knihovního zákona a jednacích řádů pro soudy. Pro Slovensko budou tyto podrobné předpisy vydány po vyjádření pověřence spravedlnosti.

§ 38.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.


Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Zenkl v. r.
Ursíny v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Masaryk v. r.
arm. gen. Svoboda v. r.
Dr. Ripka v. r.
Nosek v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Dr. Stránský v. r., též za min. Dr. Drtinu
Kopecký v. r.
Laušman v. r.
Ďuriš v. r.
Zmrhal v. r.
Dr. Pietor v. r.
Ing. Kopecký v. r.
Hála v. r., též za nám. předs. vlády dr. Šrámka
Dr. Nejedlý v. r.
Dr. Procházka v. r.
Majer v. r.
Dr. Franek v. r.
Dr. Clementis v. r.
Lichner v. r.

Přesunout nahoru