Přejít na PLUS
23.10.2013

Rozhodčí řízení

Autor: Právní linka – právní poradna, AK Kausta, Zientková a partneři

Určitě se již většina z Vás setkala někdy s termínem rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je alternativní formou řešení sporů oproti soudnímu řízení a mezi jeho výhody patří zejména jeho rychlost, nižší náklady, neveřejnost a bezformálnost. Podstatné je, že rozhodnutí rozhodce, které se nazývá rozhodčím nálezem má povahu rozhodnutí soudu a je plnohodnotným exekučním titulem. Co se týče osoby rozhodce, tak tou může být v podstatě kterákoli zletilá, bezúhonná osoba, která je občanem České republiky a je způsobilá k právním úkonům.

Rozhodčí řízení lze sjednat prostřednictvím rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí doložky

Jestliže chtějí smluvní strany závazkového vztahu pro případ sporu vyloučit pravomoc soudu, a spory řešit prostřednictvím rozhodce, mohou tak učinit pomocí rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí doložky, obě z nich vyžadují písemnou formu. Rozhodčí smlouva se může se týkat jednotlivého již vzniklého sporu – tzv. smlouva o rozhodci. Jestliže se má týkat všech sporů, které by v budoucnu mohly vzniknout z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů, jedná se o rozhodčí doložku.

Rozhodčí smlouva by měla zpravidla stanovit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Rozhodcem může být tedy jedna osoba, tři osoby, pět osob, atd. 

Nezapomeňte, že před rozhodci nelze řešit vše

Působnost rozhodců je dána pouze v případě majetkových sporů, o nichž lze uzavřít smír, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu. Dále nelze v rozhodčím řízení rozhodovat v řízeních, které lze zahájit i bez návrhu a ve věcech osobního stavu (rozvod manželství, řízení o prohlášení mrtvého, o způsobilosti k právním úkonům, apod.), neboť v těchto věcech nelze uzavřít na základě zákona smír.

K provedení procesních úkonů, které nejsou oprávněni provádět sami rozhodci, je možné požádat soud

Obecně se na řízení před rozhodci přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu, přičemž se strany mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. 

Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo určenému rozhodci. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu. Procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud, přičemž soud je povinen dožádání vyhovět, pokud nejde o procesní úkon podle zákona nepřípustný.

Rozhodčí nález lze za určitých podmínek přezkoumat soudem

Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný. 

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012:
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonů rozhodčích nálezů

Více podobných článků naleznete na webu Právní linky v právní poradně.