Přejít na PLUS
12.03.2013

Promlčení závazků

Autor: Právní linka – právní poradna, AK Kausta, Zientková a partneři

Dávejte si pozor, zda Váš závazek nebo pohledávka již nejsou promlčeny

Právo se promlčuje, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené zákonem. Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou práva vlastnického. Rovněž se nepromlčují práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. 

Obecná promlčecí doba je tříletá a běží od doby, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. V některých stanovených případech bývá promlčecí doba kratší nebo delší. K promlčení soud přihlíží jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené závazkové právo věřiteli přiznat. Jestliže však dlužník plní na promlčený dluh, není oprávněn požadovat plnění zpět, neboť plnil na základě platného právního důvodu. Jestliže v průběhu promlčecí doby věřitel učiní právní úkon k zahájení nebo uplatnění svého práva v soudním řízení a v řízení řádně pokračuje, dochází ke stavění promlčecí lhůty, a promlčecí doba po dobu řízení neběží. 

Dále pokud dlužník svůj závazek co do důvodu a výše písemně uzná, dochází k přerušení dosavadní promlčecí doby a začíná běžet nová, a to desetiletá ode dne uznání dluhu. U promlčeného závazku má však jeho uznání právní účinky jen tehdy, věděl-li dlužník, že dluh je promlčený.

Promlčení se musí dlužník nejdříve dovolat

Základním předpokladem je, aby dlužník promlčení závazku v soudním řízení namítl, soud totiž k promlčení nepřihlíží z úřední povinnosti a nezkoumá sám v každém konkrétním případě, jestli došlo k promlčení. Námitka promlčení je tedy zcela v dispozici dlužníka a jen na něm záleží, zda si je této skutečnosti vědom a argument promlčení uplatní. Jestliže se dlužník promlčení dovolá, samotné právo věřitele nezanikne, bude však existovat pouze jako naturální obligace a nárok mu nebude přiznán. To však neznamená, že by poté dlužník nemohl svůj dluh splnit, jeho splnění již ale není soudně vynutitelné. Pokud dlužník oprávněně věřiteli promlčení namítne ještě před zahájením soudního sporu, je pro věřitele zbytečné soudní řízení vůbec začínat, neboť je zřejmé, že soud jeho nároku nevyhoví.

U práv z náhrady škody a bezdůvodného obohacení platí jiná promlčecí doba

Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (tzv. subjektivní promlčecí doba). Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla (objektivní promlčecí doba). Obě lhůty můžou začít běžet současně spolu, právo se však promlčí vždy uplynutím jedné z nich (pokud tedy škoda vznikla 12. 8. 2009 a poškozený se o ní a o viníkovi dozvěděl 14. 8. 2012, bylo již právo promlčeno uplynutím objektivní lhůty; jestliže šlo o škodu způsobenou úmyslně, právo se promlčí až 14. 8. 2014, neboť objektivní doba doposud běží a nárok se tedy promlčí uplynutím subjektivní lhůty). U náhrady škody na zdraví se uplatní vždy promlčecí doba subjektivní, to znamená, že poškozený musí uplatnit nárok do dvou let, kdy se dozvěděl o škodě a jejím původci, objektivní promlčecí doba zde neplatí. 

To samé platí i pro nároky z bezdůvodného obohacení, čili subjektivní doba činí 2 roky, objektivní lhůta tři, a jestliže došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení úmyslně, je objektivní promlčecí doba prodloužena na dobu 10 let.

Nezapomeňte, že závazky vzniklé podle obchodního práva mají odlišný promlčecí režim

V případě obchodně-závazkových vztahů se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku, nýbrž právní normy obchodního zákona, neboť je v něm institut promlčení upraven zcela komplexně. Standardní promlčecí doba je zde čtyřletá a může být prodloužena písemným uznáním závazku dlužníka vždy o další 4 roky, nejvýše však na dobu 10 let. Na uznání promlčeného závazku nemá dle předpisů obchodního práva vliv, zda dlužník o promlčení věděl. 

Dále je důležité vědět, že za uznání závazku se považuje i placení úroků ohledně částky, z níž se úroky platí a částečné plnění závazku má účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. Mimoto strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to opakovaně i před počátkem běhu promlčecí doby, i tady však musí být zachována maximálně desetiletá promlčecí lhůta. 

U práva na náhradu škody běží promlčecí doba (čtyřletá) ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, nejpozději však uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti. I v obchodních vztazích nemá změna v osobě dlužníka nebo věřitele vliv na běh promlčecí doby.

U práv přiznaných soudním rozhodnutím je promlčecí doba desetiletá.

Jestliže věřitel stihne své právo uplatnit včas a jeho pohledávka byla uznána v soudním řízení, dochází k přerušení původní promlčecí doby a začíná běžet promlčecí doba nová, a to desetiletá od právní moci soudního rozhodnutí. Proto by neměli dlužníci spoléhat, že když nesplní své závazky během tří let od soudního sporu, stanou se pak promlčenými. 

Jinak je to mu opět v obchodních závazkových vztazích, kde platí, že promlčecí doba skončí nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet, to znamená, že soudní rozhodnutí nezpůsobí vznik nové promlčecí doby. Zároveň však obchodní zákoník stanoví, že jestliže bylo právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno. Pokud však v řízení nebylo rozhodnuto ve věci samé, platí, že promlčecí doba nepřestala běžet.

Právní rada na závěr
Od promlčení je nutné důsledně odlišovat zánik práva neboli prekluzi. U některých práv zákon stanoví, že zanikají, jestliže je oprávněný nevykoná do určité doby. Nezaniká jen nárok samotný, ale i celé právo, a proto pokud by dlužník plnil na zaniklý dluh, plnil by bez právního důvodu a na straně věřitele by došlo k bezdůvodnému obohacení. Soud k prekluzi přihlíží z úřední povinnosti a dlužník se jí nemusí dovolávat.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012:
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 

Více podobných článků naleznete na webu Právní linky v právní poradně zdarma.