Přejít na PLUS
12.03.2013

Mateřská dovolená a s ní spojené sociální dávky a příspěvky

Autor: Právní linka – právní poradna, AK Kausta, Zientková a partneři

Mateřství sebou přináší kromě radosti z nového potomka, také zvýšené finanční náklady, ale hlavně nemožnost po určitý čas chodit do zaměstnání a vydělávat. V této chvíli by tuto funkci měl alespoň v určité míře zastoupit stát prostřednictvím poskytování peněžních dávek a příspěvků. Související právní úpravu nalezneme hlavně v zákoně č. 187/2006 o nemocenském pojištěnízákoně č. 117/1995, o státní sociální podpoře a dále také v zákoně č. 262/2006, zákoníku práce.

Pokud jste v důsledku těhotenství přeřazena na jinou práci, za niž máte nižší mzdu, náleží Vám Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Konáte-li práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána, nebo která podle lékařského posudku ohrožuje Vaše těhotenství, je Vás zaměstnavatel povinen převést dočasně na práci, která je pro Vás vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Pracujete-li v noci a požádáte zaměstnavatele o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen Vaší žádosti vyhovět. Toto platí obdobně pro zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu a pro zaměstnankyni, která kojí. Dosahujete-li při práci, na niž jste byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se Vám na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek dle zákona o nemocenském pojištění.

Jestliže pracujete v závislém pracovním poměru, máte nárok na mateřskou dovolenou

V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů. Porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší jí mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí stanovené doby. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. 

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Během těhotenství Vám nesmí dát zaměstnavatel výpověď či s Vámi okamžitě zrušit pracovní poměr, a to ani během čerpání mateřské dovolené.

Spočítejte si, zda máte nárok na vyplacení porodného

Nárok na porodné máte, jestliže porodíte své první dítě a rozhodný příjem ve Vaší rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. 

K datu 11. 7. 2012 částka životního minima činí:

  • 3 410 Kč měsíčně u jednotlivce

V případě společně posuzovaných osob:

  • 3 140 Kč měsíčně u osoby, která je posuzována jako první v pořadí
  • 2 830 Kč měsíčně u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem
  • 2 450 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku
  • 2 140 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku
  • 1 740 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku

Nárok na porodné má rovněž otec prvního narozeného dítěte nebo dětí, které se narodily současně s prvním dítětem ženy, jestliže žena, která dítě (děti) porodila, zemřela a ke dni porodu byly naplněny podmínky pro poskytnutí porodného. Výše porodného činí 13 000 Kč a narodí-li se více dětí ve výši 19 500 Kč. Porodné se vyplácí jednorázově.

Zjistěte si, zda máte právo na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má matka-zaměstnankyně, která se účastnila na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Je tedy nutné, abyste měla v předchozích dvou letech před nástupem na mateřskou odpracovaných alespoň 9 měsíců. 

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství matky samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění alespoň 270 kalendářních dnů, také účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby (28, resp. 37 týdnů od nástupu na peněžitou pomoc v mateřství). Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky 270 denní účasti na pojištění rovněž účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. 

Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává také:

  • doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno; nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají tedy studentky a matky, které studium nedokončili nebo přerušili
  • doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost

Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z pojištění, v němž není splněna podmínka účasti na pojištění, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Překrývající se doby účasti na pojištění lze započítat jen jednou. 

Peněžitou pomoc v mateřství může obdržet namísto matky i otec dítěte, popř. manžel ženy, která dítě porodila, pokud se s ní písemně dohodne, že to bude on, kdo bude pečovat o dítě. Bez takovéto dohody může být otci dítěte, resp. manželu ženy, která dítě porodila přiznána peněžitá pomoc v mateřství také tehdy, jestliže matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou. O poskytnutí tohoto příspěvku může zažádat také kterákoliv osoba, která pečuje o dítě, jehož matka zemřela. 

Dávky u peněžité pomoci v mateřství činí výši 70% denního vyměřovacího základu.

Jestliže se o své dítě staráte celodenně, rodičovský příspěvek Vám náleží vždy bez ohledu na Vaše příjmy, či na to, zda jste předtím někde pracovali

Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč. 

Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte tento uvedený vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší. 

Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže:

  • lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč
  • ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě

Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle předchozího, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. 

Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku.

Nezapomeňte, že úhradu některých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem včetně Vaší výživy můžete požadovat také po otci dítěte, za něhož nejste provdána - více se dozvíte v článku o výživném.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu 

Více podobných článků naleznete na webu Právní linky v právní poradně zdarma.