PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 242/2016 Sb.Zákon celní zákon

Částka 95/2016
Platnost od 29.07.2016
Účinnost od 29.07.2016
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

242

ZÁKON

ze dne 14. července 2016

celní zákon

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) a přímo použitelné mezinárodní smlouvy (dále jen „přímo použitelný předpis Evropské unie“)

1. výkon dohledu nad mezinárodním obchodem Evropské unie a nad zbožím, které vstupuje na celní území Evropské unie nebo jej opouští,

2. sběr, zpracování a kontrolu statistických údajů o obchodu Evropské unie,

3. správu cel a

4. povolení související se správou cel a

b) správu daní, stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně, že se pro jejich správu použijí ustanovení o správě cel.

§ 2

Výkon působnosti

Působnost podle tohoto zákona vykonává správní orgán, který vykonává správu cel (dále jen „správce cla“).

§ 3

Použití jiných právních předpisů

(1) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona se postupuje podle daňového řádu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie1) nebo tento zákon jinak.

(2) Podle správního řádu se postupuje v případě

a) řízení o správních deliktech,

b) stanovení celního prostoru,

c) prohlášení části území České republiky za svobodné pásmo, stanovení podmínek výkonu činnosti ve svobodném pásmu a řízení ve věci závazného stanoviska při umisťování a povolování staveb,

d) řízení ve věci povolení podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie1),

e) řízení ve věci osvědčení schváleného hospodářského subjektu a osvědčení o úlovku při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),

f) vyloučení osoby z provozování přepravy na podkladě karnetu TIR.

(3) Stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně, že pro správu daní se použijí ustanovení o správě cel, použijí se v souvislosti se správou těchto daní také ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a tohoto zákona o povoleních souvisejících se správou cel.

§ 4

Místní příslušnost správce cla

(1) Správce cla, který je příslušný k vedení celního řízení, je místně příslušný ke správě cla, pokud je nebo mělo být clo v tomto řízení vyměřováno.

(2) Správce cla, který jako první zjistil skutečnosti, na jejichž základě vznikl celní dluh, je místně příslušný k

a) vyměření cla mimo celní řízení,

b) doměření cla a

c) zajištění cla vyměřovaného mimo celní řízení nebo doměřovaného cla zajišťovacím příkazem.

(3) K celnímu řízení ve věci

a) vyřízení celního režimu je místně příslušný správce cla, který je místně příslušný k propuštění zboží do tohoto režimu,

b) propuštění zboží do zvláštního režimu nebo vyřízení tohoto režimu je místně příslušný správce cla, který je jako takový označen v povolení k použití zvláštního režimu,

c) vývozu zboží dopravovaného potrubím nebo vedením je místně příslušný správce cla, v jehož územním obvodu má vývozce zboží místo pobytu nebo sídlo,

d) zpětného vývozu nebo dočasného uskladnění je místně příslušný správce cla, u kterého bylo podáno příslušné prohlášení nebo oznámení a bylo předloženo zboží,

e) přenechání zboží je místně příslušný správce cla, u kterého byla podána příslušná žádost a bylo předloženo zboží.

(4) K řízení ve věci povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny je místně příslušný správce cla, u něhož bude jistota použita.

(5) Ve věci prodeje nebo zničení zboží pod celním dohledem je místně příslušný správce cla, který zboží zadržel.

ČÁST DRUHÁ

CELNÍ KONTROLA

§ 5

Zvláštní ustanovení o provádění kontroly po propuštění zboží

(1) Daňová kontrola, jejímž předmětem jsou povinnosti podle celních předpisů, prováděná v případě kontroly po propuštění zboží, nebo kontroly zboží vyjmutého z celního dohledu a zjištěného v průběhu kontroly po propuštění zboží je zahájena doručením oznámení o zahájení kontroly, ve kterém je vymezen předmět a rozsah kontroly.

(2) Zpráva o daňové kontrole podle odstavce 1 obsahuje také odkaz na oznámení o zahájení kontroly.

(3) V případě daňové kontroly podle odstavce 1 se za seznámení a předložení výsledku kontrolního zjištění kontrolované osobě považuje také jeho doručení této osobě.

(4) Dojde-li v případě daňové kontroly podle odstavce 1 na základě vyjádření kontrolované osoby ke změně výsledku kontrolního zjištění, seznámí správce cla kontrolovanou osobu s novým výsledkem kontrolního zjištění a předloží jí tento výsledek k vyjádření.

(5) Daňová kontrola podle odstavce 1 je ukončena doručením oznámení o ukončení kontroly, jehož součástí je také zpráva o daňové kontrole, podepsaná úřední osobou správce cla. Zpráva o daňové kontrole se s kontrolovanou osobou neprojednává.

§ 6

Vnitřní kontrola zásilek

(1) V případě důvodného podezření, že poštovní nebo jiná zásilka obsahuje zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být provedena její vnitřní kontrola i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství.

(2) Provedení vnitřní kontroly potvrdí správce cla na obalu zásilky a sepíše o něm úřední záznam.

§ 7

Celní závěra

(1) Správce cla může při místním šetření zajistit celní závěrou zboží podléhající celnímu dohledu také za účelem zabránění jeho neoprávněné změně či záměně za jiné zboží.

(2) Při zajištění zboží podléhajícího celnímu dohledu může správce cla zajistit celní závěrou prostor, dopravní prostředek, kontejner nebo obal, v nichž se zboží nachází.

§ 8

Vynětí z celní kontroly

(1) Celní kontrole nepodléhá

a) zavazadlo osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy a

b) konzulární zavazadlo a diplomatická a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva.

(2) Celní kontrole nepodléhá zásilka obsahující úřední dokument určený pro potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, je-li opatřena úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje pouze úřední dokument.

(3) Celní kontrole nepodléhá zásilka s dokumentem obsahující utajovanou informaci podle jiného zákona, pokud splňuje podmínky a náležitosti pro manipulaci a přepravu těchto dokumentů.

§ 9

Součinnost osob při provádění celní kontroly

Vyžaduje-li to provádění celní kontroly,

a) je kontrolovaná osoba povinna na vlastní náklady umožnit kontrolu zboží přepravovaného silničním dopravním prostředkem na místě určeném správcem cla, nebo

b) správce cla na náklady kontrolované osoby umístí po dobu provádění celní kontroly zboží na místo, které je pod přímým dohledem správce cla.

§ 10

Doba pro uchování informací

Doba pro uchování informací pro účely celní kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) činí 10 let.

§ 11

Zvláštní ustanovení o stížnosti

Stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby při celní kontrole nebo postupu správce cla při celní kontrole nemusí být vyřízena do ukončení celní kontroly.

ČÁST TŘETÍ

CELNÍ ŘÍZENÍ

§ 12

Celní řízení

(1) Celní řízení se vede za účelem rozhodnutí o tom, zda bude zboží propuštěno do navrženého celního režimu, nebo o vyřízení celního režimu, do něhož bylo zboží propuštěno, popřípadě také za účelem stanovení cla.

(2) Celní řízení se vede za účelem rozhodnutí ve věci zpětného vývozu, dočasného uskladnění nebo přenechání zboží.

§ 13

Celní prostor

(1) Celním prostorem se rozumí stanovené území mezinárodních letišť a jiných prostor určené k provádění celního řízení.

(2) Celní prostor stanoví správce cla opatřením obecné povahy. Má-li být součástí celního prostoru území mezinárodního letiště, stanoví se celní prostor na základě rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví o stanovení druhu letiště, kterým se letiště určí jako mezinárodní.

§ 14

Zvláštní způsoby provádění celního řízení

(1) Správce cla na žádost provede celní řízení přednostně, a to i mimo úřední hodiny pro veřejnost, v případě

a) zboží podléhajícího rychlé zkáze,

b) živých zvířat,

c) zboží určeného k odstranění následků mimořádných událostí nebo krizových situací,

d) zboží, které je dováženo nebo vyváženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy,

e) zboží dováženého osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, konzulárního zavazadla a diplomatické a jiné pošty požívající ochrany podle mezinárodního práva.

(2) Pokud je celní řízení na žádost prováděno mimo prostor správce cla nebo celní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost, nese náklady spojené s takto provedeným řízením ten, kdo o něj požádal.

§ 15

Plná moc v celním řízení v případě přímého zastoupení

Zvolí-li si zmocnitel v celním řízení nového zmocněnce, platí, že nová plná moc nebyla udělena pro věc, v níž dosavadní zmocněnec začal jednat vůči správci cla, ledaže zmocnitel v nové plné moci výslovně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci.

§ 16

Rozhodnutí v celním řízení

(1) Rozhodnutí v celním řízení obsahuje také

a) datum přijetí příslušného prohlášení nebo oznámení, pokud bylo podáno,

b) evidenční číslo rozhodnutí, které nahrazuje číslo jednací,

c) množství a popis, popřípadě název zboží,

d) celní hodnotu zboží nebo jiný základ cla a

e) celní sazbu zboží podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).

(2) Je-li rozhodnutí v celním řízení vydáno na tiskopise podle přímo použitelného předpisu Evropské Unie1), neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku, pokud je tímto rozhodnutím zboží propuštěno do navrženého režimu.

§ 17

Oprava rozhodnutí v celním řízení

(1) Zjistí-li správce cla nesprávnost v rozhodnutí vydaném v celním řízení, provede opravu této nesprávnosti pouze ve svém informačním systému, pokud tato oprava nemá vliv na výši stanoveného cla.

(2) O provedení opravy správce cla sepíše úřední záznam a vhodným způsobem o něm vyrozumí deklaranta.

(3) Opravu lze provést nejpozději do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo rozhodnutí v celním řízení vydáno.

§ 18

Služební razítko

(1) Otisk úředního razítka na rozhodnutí v celním řízení může být nahrazen otiskem služebního razítka, které je přiděleno úřední osobě k plnění jejích úkolů.

(2) Služební razítko musí obsahovat

a) označení správce cla, který vykonává svoji pravomoc prostřednictvím úřední osoby, které bylo služební razítko přiděleno, a

b) číslo určené k identifikaci úřední osoby, které bylo služební razítko přiděleno.

§ 19

Skladné

(1) Za dočasné uskladnění zboží v dočasných skladech správce cla v souvislosti s vedením celního řízení je osoba, která zboží správci cla předložila, povinna uhradit skladné z hodnoty uskladněného zboží ve výši

a) 0,5 %, nepřesáhne-li doba uskladnění 5 dnů, nejméně však ve výši 200 Kč,

b) 5 %, přesáhne-li doba uskladnění 5 dnů a nepřesáhne-li 90 dnů, nejméně však ve výši 500 Kč, nebo

c) 20 %, přesáhne-li doba uskladnění 90 dnů, nejméně však ve výši 1000 Kč.

(2) Do doby podle odstavce 1 se započítává den uskladnění.

(3) Skladné je nákladem řízení.

ČÁST ČTVRTÁ

SPRÁVA CLA

HLAVA I

STANOVENÍ CLA

§ 20

Další náležitosti rozhodnutí o stanovení cla

Rozhodnutí, kterým je stanoveno clo, obsahuje také variabilní symbol pro účely označení úhrady cla.

§ 21

Doměření cla

(1) Clo lze doměřit na základě žádosti o doměření cla nebo z moci úřední.

(2) Žádost o doměření cla není přípustná, pokud

a) probíhá doměřovací řízení; údaje uvedené v takto podané žádosti o doměření cla se využijí při doměření cla, nebo

b) je o tomto cle zahájeno řízení o

1. mimořádném opravném prostředku,

2. dozorčím prostředku, nebo

3. žalobě proti rozhodnutí správce cla.

(3) Pokud se doměřené clo neodchyluje od cla uvedeného v žádosti o doměření cla, nemusí být rozhodnutí o doměření cla odůvodněno.

§ 22

Vyloučení vzniku penále

Z částky doměřeného cla nevzniká penále.

§ 23

Lhůta pro stanovení cla

Clo lze stanovit do 10 let ode dne vzniku celního dluhu, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie1) stanoví, že lhůtu pro stanovení cla lze prodloužit.

§ 24

Solidární odpovědnost za celní dluh

(1) Clo se doměří všem osobám, které odpovídají za clo společně a nerozdílně, jako společný celní dluh.

(2) Správce cla může doměřit clo na základě celní kontroly, která byla provedena vůči jedné z osob, které odpovídají za celní dluh společně a nerozdílně.

(3) Ustanovení daňového řádu o povinném společném zastupování se nepoužijí.

§ 25

Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží nepodléhajícího clu nebo osvobozeného od cla

Spojuje-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně vznik daňové povinnosti se vznikem celního dluhu, platí pro účely vzniku této daňové povinnosti v případě dovozu zboží, které nepodléhá clu nebo je od cla osvobozeno, že celní dluh vzniká, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).

HLAVA II

PLACENÍ CLA

Díl 1

Zajištění cla

§ 26

Formy zajištění cla

(1) Clo se zajišťuje poskytnutím jistoty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) ve formě

a) složení částky,

b) ručení nebo finanční záruky, nebo

c) zástavního práva k nemovité věci.

(2) Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se zajišťují také jiná peněžitá plnění, která jsou spravována společně se clem.

§ 27

Zajištění cla složením částky

(1) Částka, kterou je zajišťováno clo, se skládá na zvláštní účet správce cla bezhotovostním převodem nebo převodem přeplatku.

(2) Není-li clo ke dni jeho splatnosti uhrazeno, použije se složená částka na jeho úhradu k tomuto dni.

(3) V případě uvolnění poskytnuté jistoty se složená částka stává přeplatkem osoby, která jistotu poskytla.

(4) Na žádost osoby, která jistotu poskytla, se částka jistoty namísto jejího uvolnění opakovaně použije k zajištění cla.

§ 28

Zajištění cla ručením

(1) Ručitelem může být pouze osoba odlišná od dlužníka.

(2) Osobou odlišnou od dlužníka pro účely tohoto zákona není osoba, která je

a) členem statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka, nebo tím, kdo dlužníka ovládá jako jeho člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti,

b) zaměstnavatelem nebo zaměstnancem dlužníka,

c) osobou blízkou dlužníka, nebo

d) členem skupiny podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, jejímž členem je dlužník.

§ 29

Povolení ručitele

(1) Žádost o vydání povolení ručitele

a) pro jednotlivou jistotu s použitím záručního dokladu podává osoba, která se stane ručitelem,

b) pro jednotlivou jistotu s použitím záruční listiny podává osoba zajišťující clo, nebo

c) souborné jistoty podává osoba, která je uživatelem souborné jistoty.

(2) Žadateli o vydání povolení ručitele může být vydáno toto povolení, pokud

a) je jeho finanční situace taková, že může splnit ručitelský závazek do výše uvedené v žádosti o vydání povolení ručitele nebo splnění tohoto ručitelského závazku do této výše zajistil a

b) nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

1. u orgánů Finanční správy České republiky,

2. u orgánů Celní správy České republiky,

3. na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění a

4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(3) Skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) bodů 3 a 4 se prokazují potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti o vydání povolení ručitele starší než 60 dnů.

(4) Pokud byla žádost o vydání povolení ručitele zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí.

(5) Povolení ručitele může být vydáno také na dobu určitou. Podmínky pro vydání povolení ručitele musí být splňovány po celou dobu trvání povolení.

(6) Ode dne zrušení nebo zániku povolení ručitele nelze pro účely zajištění cla přijmout záruční listinu, záruční doklad ani osvědčení o poskytnutí souborné jistoty, které byly vydány na základě tohoto povolení.

§ 30

Zajištění cla finanční zárukou

Ustanovení o ručení se použijí obdobně pro finanční záruku.

§ 31

Zajištění cla celním zástupcem

(1) Celní zástupce, který jedná na základě přímého zastoupení, může clo zajistit namísto osoby, za níž jedná. V takovém případě odpovídá s touto osobou za dluh společně a nerozdílně.

(2) Zajistí-li celní zástupce clo podle odstavce 1, musí být doklad prokazující, že celní zástupce zajišťuje clo za osobu, za níž jedná, připojen

a) k záruční listině pro jednotlivou operaci, pokud celní zástupce zajišťuje clo ve formě ručení s použitím této listiny, nebo

b) k celnímu prohlášení, pokud celní zástupce zajišťuje clo v jiné formě.

(3) Zajištění cla podle odstavce 1 není dotčeno vypovězením plné moci.

§ 32

Souborná jistota a povolení uživatele souborné jistoty

(1) Soubornou jistotou se rozumí také souborná jistota se sníženou částkou záruky.

(2) Existenci povolení uživatele souborné jistoty prokazuje uživatel osvědčením, vydaným správcem cla, který užití souborné jistoty povolil, nelze-li existenci povolení uživatele souborné jistoty zjistit z informačního systému správce cla.

(3) Osvědčení se vydává nejvýše na 2 roky s možností jednoho prodloužení nejdéle o další 2 roky.

(4) V případě zrušení povolení uživatele souborné jistoty je uživatel povinen neprodleně vrátit všechna osvědčení, v jejichž případě neuplynula doba, na kterou se osvědčení vydává, správci cla, který tato osvědčení vydal.

(5) Ustanovení o povolení uživatele souborné jistoty se přiměřeně použijí také na povolení, kterým je dlužník zproštěn povinnosti poskytnout jistotu.

Díl 2

Vybírání cla

§ 33

Způsob úhrady cla

(1) Úhrada cla musí být označena variabilním symbolem uvedeným v rozhodnutí, kterým bylo clo stanoveno.

(2) Na žádost osoby, která zajistila clo složením částky, lze dosud nesplatné clo uhradit převodem z této částky; dnem úhrady je den, v němž správce cla obdržel žádost o tento způsob úhrady.

(3) Výzvu ručiteli k uhrazení cla lze vydat i bez předchozího vymáhání cla na dlužníkovi.

§ 34

Úhrada společného celního dluhu

(1) Úhrada společného celního dluhu se eviduje u každého dlužníka samostatně.

(2) Dojde-li k úhradě společného celního dluhu jedním z dlužníků, považuje se společný celní dluh za uhrazený také ostatními dlužníky.

§ 35

Další zaúčtování cla

Za další zaúčtování cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) se považuje také zaúčtování cla provedené na základě změny výše cla před nabytím právní moci rozhodnutí, kterým je clo vyměřováno.

§ 36

Lhůta pro placení cla

Lhůta pro placení cla neskončí dříve než lhůta podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), po jejímž uplynutí se clo považuje za částku, kterou nelze vybrat.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ O POVOLENÍ

§ 37

Změna povolení

(1) Správce cla změní povolení na žádost držitele tohoto povolení, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání.

(2) Správce cla změní povolení z moci úřední, pokud

a) došlo ke změně údajů uvedených v tomto povolení, nebo

b) tím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) stanovené v tomto povolení.

(3) Ustanovení o změně povolení se obdobně použijí pro změnu osvědčení schváleného hospodářského subjektu a osvědčení o úlovku při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).

ČÁST ŠESTÁ

OSVOBOZENÍ OD CLA

§ 38

Osvobození vybraného zboží

(1) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta, konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží dovážené osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy v rozsahu odpovídajícím principu vzájemnosti.

(3) Podmínkou osvobození podle odstavce 2 je také

a) potvrzení celního prohlášení příslušnou diplomatickou misí, konzulárním úřadem, zvláštní misí nebo zastupitelstvím mezinárodní organizace, a to podpisem vedoucího nebo jeho zástupce a otiskem úředního razítka,

b) připojení dokladu k celnímu prohlášení, který prokazuje, že osoba, pro kterou je zboží dováženo, je osobou podle odstavce 2, není-li celní prohlášení potvrzeno podle písmene a),

c) připojení dokladu Ministerstva zahraničních věcí k celnímu prohlášení, který potvrzuje splnění principu vzájemnosti a jeho rozsah v případě dovozu dopravních prostředků, a

d) skutečnost, že zboží nebude půjčeno, vypůjčeno, zastaveno, pronajato nebo postoupeno ve lhůtě vyplývající z principu vzájemnosti, a není-li této lhůty, do 12 měsíců, a v případě dopravních prostředků do 24 měsíců, ode dne přijetí celního prohlášení na propuštění tohoto zboží do volného oběhu.

(4) Od cla je osvobozen vojenský materiál a přiměřené množství zboží určeného pro výhradní potřebu vojenského a civilního personálu ozbrojených sil vysílajícího státu nebo závislých osob podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

ČÁST SEDMÁ

ZADRŽENÍ, PŘENECHÁNÍ, PRODEJ A ZNIČENÍ VĚCI

HLAVA I

ZADRŽENÍ ZBOŽÍ A DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

§ 39

Důvody zadržení zboží a dopravního prostředku

(1) Správce cla může kromě případů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) zadržet zboží nebo dopravní prostředek, který je dopravuje, a to pro účely

a) řízení o správních deliktech podle tohoto zákona,

b) úhrady nedoplatku evidovaného u orgánu Celní správy České republiky nebo orgánu Finanční správy České republiky.

(2) Správce cla zadrží zboží nebo dopravní prostředek podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.

§ 40

Postup při zadržení zboží a dopravního prostředku

(1) O provedení zadržení zboží nebo dopravního prostředku pořídí správce cla úřední záznam. Stejnopis úředního záznamu správce cla předá osobě, která má zboží nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání.

(2) Správce cla může zadržené zboží nebo dopravní prostředek ponechat osobě, které byly zadrženy, s tím, že je osoba nesmí zničit ani s nimi jinak nakládat s výjimkou jejich držení nebo skladování.

§ 41

Námitka proti zadržení zboží a dopravního prostředku

Nesouhlasí-li dotčená osoba se zadržením zboží nebo dopravního prostředku, může proti tomu uplatnit námitku ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne provedení tohoto úkonu. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

§ 42

Vrácení zadrženého zboží a dopravního prostředku

(1) Správce cla vrátí zadržené zboží nebo dopravní prostředek jejich vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byly tyto věci zadrženy, pokud

a) zboží nebylo prodáno nebo zničeno správcem cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),

b) nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání zboží nebo dopravního prostředku a

c) do dne následujícího po dni jejich zadržení pro účely úhrady nedoplatku evidovaného u orgánu Celní správy České republiky nebo orgánu Finanční správy České republiky nebyl příslušným orgánem vydán exekuční příkaz ohledně tohoto zboží nebo dopravního prostředku.

(2) Správce cla vrátí dopravní prostředek, je-li jeho hodnota v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.

§ 43

Náhrada nákladů

V případě, že bylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání zadrženého zboží nebo dopravního prostředku, je povinen uhradit náklady na jejich skladování po dobu jejich zadržení

a) pachatel správního deliktu, a není-li znám,

b) vlastník zboží nebo dopravního prostředku, pokud o správním deliktu v době jeho spáchání věděl nebo vědět měl a mohl, a není-li znám,

c) ten, komu byly zboží nebo dopravní prostředek zadrženy.

HLAVA II

PRODEJ A ZNIČENÍ ZBOŽÍ

§ 44

Postup při prodeji zboží

(1) Správce cla při prodeji zadrženého zboží v případě, kdy lze zboží prodat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), postupuje podle ustanovení daňového řádu o daňové exekuci prodejem movitých věcí.

(2) Zbytek výtěžku se považuje za přeplatek vlastníka zboží podle daňového řádu.

(3) O prodeji zboží správce cla vhodným způsobem vyrozumí vlastníka zboží a osobu, které bylo zboží zadrženo, je-li odlišná od vlastníka.

§ 45

Postup při zničení zboží

(1) Správce cla při zničení zadrženého zboží v případě, kdy lze zboží zničit podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), postupuje obdobně jako v případě zničení propadlé nebo zabrané věci.

(2) O zničení zboží správce cla vhodným způsobem vyrozumí vlastníka zboží a osobu, které bylo zboží zadrženo, je-li odlišná od vlastníka.

HLAVA III

PŘENECHÁNÍ ZBOŽÍ

§ 46

Přenechání zboží ve prospěch České republiky

(1) Správce cla povolí přenechání zboží ve prospěch České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), pokud

a) tím České republice nevzniknou náklady, s výjimkou nákladů souvisejících s držením, skladováním a prodejem zboží, a

b) jde o zboží, se kterým lze podle jiných právních předpisů volně nakládat.

(2) Vlastníkem přenechaného zboží se stává stát.

ČÁST OSMÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

HLAVA I

PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB

§ 47

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),

b) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),

c) poruší celní závěru v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),

d) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán správní delikt,

e) v rozporu s § 10 neuchovává informace po dobu nejméně 10 let, nebo

f) nesplní některou z povinností souvisejících se zadržením zboží nebo dopravního prostředku podle § 40 odst. 2.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)

a) pro propuštění zboží do celního režimu nebo pro nakládání se zbožím,

1. propuštěným do zvláštního celního režimu,

2. propuštěným do celního režimu vývozu,

3. dočasně uskladněným,

4. pro které bylo zřízeno zástavní právo, nebo

5. vstupujícím na celní území Evropské unie, vystupujícím z celního území Evropské unie nebo předkládaným k celnímu řízení, nebo

b) pro propuštění zboží do navrhovaného celního režimu za použití zjednodušeného celního prohlášení a jiných zjednodušení.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1)

a) předloží správci cla pozměněný nebo padělaný doklad,

b) poskytne správci cla nesprávný údaj nebo doklad, nebo

c) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sama osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do 4000000 Kč.

§ 48

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),

b) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),

c) poruší celní závěru v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),

d) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán správní delikt,

e) v rozporu s § 10 neuchovává informace po dobu nejméně 10 let, nebo

f) nesplní některou z povinností souvisejících se zadržením zboží nebo dopravního prostředku podle § 40 odst. 2.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)

a) pro propuštění zboží do celního režimu nebo pro nakládání se zbožím,

1. propuštěným do zvláštního celního režimu,

2. propuštěným do celního režimu vývozu,

3. dočasně uskladněným,

4. pro které bylo zřízeno zástavní právo, nebo

5. vstupujícím na celní území Evropské unie, vystupujícím z celního území Evropské unie nebo předkládaným k celnímu řízení, nebo

b) pro propuštění zboží do navrhovaného celního režimu za použití zjednodušeného celního prohlášení a jiných zjednodušení.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1)

a) předloží správci cla pozměněný nebo padělaný doklad,

b) poskytne správci cla nesprávný údaj nebo doklad, nebo

c) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sama osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do 4000000 Kč.

(5) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti.

HLAVA II

PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ VĚCI

§ 49

Propadnutí věci

(1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží osobě, která se dopustila správního deliktu, a věc

a) byla ke spáchání správního deliktu užita nebo určena, nebo

b) byla správním deliktem získána nebo byla nabyta za věc správním deliktem získanou.

(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li její hodnota v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.

§ 50

Zabrání věci

(1) Správce cla, který neuložil propadnutí věci, rozhodne o jejím zabrání, pokud to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem a pokud

a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat,

b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo

c) vlastník není znám.

(2) Zabrání věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.

(3) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky správního deliktu uplynuly 2 roky.

§ 51

Společná ustanovení o propadlé a zabrané věci

(1) Vlastníkem propadlé nebo zabrané věci se stává stát.

(2) Správce cla může propadlou nebo zabranou věc podle povahy věci zničit. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce cla.

(3) Náklady spojené se správou a zničením propadlé nebo zabrané věci hradí pachatel správního deliktu, a není-li znám, vlastník věci, a není-li znám, osoba, které byla věc zadržena.

HLAVA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ KE SPRÁVNÍM DELIKTŮM

§ 52

Odpovědnost za správní delikt

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže

a) správce cla o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy byl spáchán, nebo

b) jde o správní delikt podle § 47 odst. 3 písm. b) nebo § 48 odst. 3 písm. b) a pachatel oznámil správci cla nesprávnost v jím podaném prohlášení nebo oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a poskytl veškerou součinnost k opravě tohoto prohlášení nebo oznámení; to neplatí v případě, že nesprávnost měla vliv na výši stanoveného cla a nebyla oznámena správci cla do 60 dnů po právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno celní řízení.

(3) Nedojde-li k zániku odpovědnosti za správní delikt podle odstavce 2 písm. b) pouze pro překročení lhůty pro oznámení nesprávnosti v prohlášení nebo oznámení správci cla, lze za tento správní delikt uložit pokutu do 400000 Kč.

(4) Odpovědnost za správní delikt podle odstavce 2 písm. b) zaniká i v případě, že oznámení nesprávnosti a součinnost poskytla osoba, která odpovídá za celní dluh společně a nerozdílně společně s pachatelem.

§ 53

Příslušnost k projednání správního deliktu

(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává správce cla, v jehož územním obvodu má osoba podezřelá ze spáchání správního deliktu místo pobytu nebo sídlo.

(2) Nenachází-li se místo pobytu nebo sídlo osoby na území České republiky, projedná správní delikt správce cla, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.

(3) Nelze-li místo spáchání správního deliktu spolehlivě zjistit, projedná jej správce cla, v jehož územním obvodu bylo spáchání správního deliktu zjištěno.

§ 54

Druh sankce a její výše

(1) Při stanovení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit, jestliže vzhledem k závažnosti správního deliktu, okolnostem jeho spáchání a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správcem cla postačí k jeho nápravě.

(3) Zákaz činnosti lze uložit nejdéle na 2 roky, pokud

a) byl správní delikt spáchán touto činností nebo v souvislosti s ní a

b) s přihlédnutím k závažnosti správního deliktu a okolnostem jeho spáchání nepostačí uložení pokuty.

(4) V blokovém řízení lze za přestupky podle tohoto zákona uložit pokutu do 10000 Kč.

§ 55

Splatnost pokuty

(1) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(2) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚDAJE PRO STATISTICKÉ ÚČELY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚDAJÍCH PRO STATISTICKÉ ÚČELY

§ 56

Sběr, zpracování a kontrola údajů pro statistické účely

(1) Správce cla zabezpečuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)

a) sběr, zpracování a poskytování údajů pro statistické účely a

b) prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely.

(2) Údaji podle odstavce 1 jsou údaje o

a) zboží, které bylo propuštěno do celního režimu,

b) zboží, u kterého vznikla daňová povinnost ke spotřební dani,

c) obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie a

d) dovozu a vývozu zboží ze strany námořních přepravců.

(3) Správce cla může v případě prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle odstavce 2 obdobně použít ustanovení o daňové kontrole prováděné v případě kontroly po propuštění zboží.

(4) Pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy za porušení povinnosti podle této části může správce cla uložit až do 1000000 Kč.

HLAVA II

VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ O OBCHODU SE ZBOŽÍM MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JINÝMI ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE

§ 57

Zpravodajská jednotka

(1) Zpravodajskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) povinna vykazovat údaje o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie.

(2) Zpravodajská jednotka je povinna se registrovat.

(3) Identifikačním číslem registrované zpravodajské jednotky je daňové identifikační číslo, které jí bylo přiděleno.

(4) Změnu registračních údajů provede správce cla pouze ve svém informačním systému.

§ 58

Vykazování údajů zpravodajskou jednotkou

(1) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje za referenční období.

(2) Referenčním obdobím je kalendářní měsíc.

(3) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje počínaje referenčním obdobím,

a) ve kterém dosáhla prahu pro vykazování údajů, nebo

b) které následuje po měsíci odeslání nebo přijetí zboží, pokud je shodný s měsícem, ve kterém vznikla zpravodajské jednotce povinnost přiznat uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie nebo přiznat daň z přidané hodnoty při pořízení zboží z takového státu.

(4) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje do konce kalendářního roku následujícího po referenčním období, od kterého vykazování údajů počalo, nebo do dne zrušení registrace zpravodajské jednotky k dani z přidané hodnoty, pokud k němu došlo dříve.

(5) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období, a to elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem cla.

§ 59

Vykazování údajů v případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování

(1) V případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování vykazuje zpravodajská jednotka údaje pouze za referenční období, v němž došlo k tomuto dosažení.

(2) Za jednorázové dosažení prahu pro vykazování se považuje také odeslání nebo přijetí několika zbožových zásilek v průběhu nejvýše dvou referenčních období, pokud zboží v nich tvoří jednu ucelenou dodávku, nebo se jedná o součásti jednorázově dodávaného zboží, anebo rozloženou zásilku zboží.

(3) V případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování zpravodajská jednotka

a) může vykazovat údaje v listinné podobě, pokud nejsou současně poskytovány žádné jiné údaje o odeslání nebo přijetí zboží, a

b) je povinna vykazovat údaje nejpozději desátý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období, pokud jsou tyto údaje vykazovány v listinné podobě.

§ 60

Další povinnosti zpravodajské jednotky

Zpravodajská jednotka je povinna

a) vykázat správci cla opravené údaje nebo chybějící údaje nejpozději třicátý den následující po dni, kdy se o nesprávnosti údajů nebo o tom, že údaje chybějí, dozvěděla, a

b) uchovávat datové soubory a kopie písemností obsahující vykázané údaje po dobu 2 let ode dne skončení příslušné lhůty pro jejich vykázání.

§ 61

Lhůta pro prověřování plnění povinností

Správce cla může prověřovat plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie nejpozději do 2 let ode dne skončení příslušné lhůty pro jejich vykázání.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 62

Nepřímé zastoupení

(1) Písemnost správce cla doručená celnímu zástupci, který jedná na základě nepřímého zastoupení, se považuje za doručenou též osobě, na jejíž účet celní zástupce jedná.

(2) Pokud se celní zástupce, který jedná na základě nepřímého zastoupení, stal deklarantem, nelze pro danou věc nepřímé zastoupení ukončit.

(3) Ten, kdo se stal deklarantem, si nemůže pro danou věc ujednat nepřímé zastoupení.

§ 63

Úhrada v zahraniční měně

(1) Nemůže-li být úhrada správci cla podle tohoto zákona provedena v české měně, může správce cla přijmout úhradu i v zahraniční měně, nejedná-li se o poskytnutí jistoty složením částky. Celková výše úhrady se navyšuje o náklady na směnu.

(2) K přepočtu zahraniční měny na české koruny se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, který předchází dni, kdy je úhrada prováděna.

§ 64

Řízení ve věci závazné informace

(1) Držitel rozhodnutí týkajícího se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) je povinen uhradit paušální náklady řízení ve věci závazné informace za poskytnutí zvláštních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).

(2) Proti rozhodnutí o závazné informaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) lze uplatnit opravné prostředky.

§ 65

Náhrada nákladů

(1) Vznikne-li osobě povinnost uhradit náklady, které vznikly správci cla při zadržení, prodeji, zničení, přenechání, propadnutí nebo zabrání věci podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), správce cla stanoví výši těchto nákladů, dosahuje-li tato výše alespoň 100 Kč.

(2) Náhrada nákladů podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o její výši povinné osobě.

(3) Náhradu nákladů podle odstavce 1 lze stanovit nejdéle do 1 roku od konce kalendářního roku, ve kterém se o nich správce cla dozvěděl, nejpozději však do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém tyto náklady vznikly.

§ 66

Vyloučení úroku z neoprávněného jednání správce cla

Při správě cla se neuplatní ustanovení daňového řádu o úroku z neoprávněného jednání správce cla.

§ 67

Ponechání věci pro vlastní vnitřní potřebu správce cla

Namísto zničení nebo prodeje propadlé, zabrané nebo přenechané věci může příslušná organizační složka státu tuto věc držet, skladovat a používat pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci působnosti správce cla.

§ 68

Výkon jiné působnosti při celním dohledu

Ustanovení o provádění celního dohledu se obdobně použijí také v případě, že jiný zákon stanoví, že správce cla vykonává jinou působnost, neupravuje-li tento jiný zákon výkon této působnosti jinak.

§ 69

Svobodné pásmo

(1) Správce cla může opatřením obecné povahy prohlásit část území České republiky za svobodné pásmo, a to na podnět osoby, která bude provozovatelem tohoto svobodného pásma.

(2) Správce cla, v jehož obvodu územní působnosti se nachází svobodné pásmo, stanoví provozovateli svobodného pásma technické, provozní, skladovací, evidenční a další podmínky výkonu činnosti ve svobodném pásmu zajišťující dodržování celních předpisů a řádný výkon celního dohledu.

(3) Rozhodnutí při umisťování a povolování staveb ve svobodném pásmu nelze vydat bez přechozího souhlasného stanoviska správce cla, vydaného na základě posouzení rizik pro provádění celního dohledu a souladu s opatřením obecné povahy podle odstavce 1 a rozhodnutím podle odstavce 2.

ČÁST JEDENÁCTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 70

Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní, daňové a statistické účely,

b) náležitosti a vzor celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy,

c) náležitosti a vzor záruční listiny a záručního dokladu pro zajištění cla mimo celní režim tranzitu,

d) náležitosti a vzor záruční listiny pro účely zajištění cla celním zástupcem, který jedná na základě přímého zastoupení,

e) náležitosti a vzor osvědčení uživatele souborné jistoty a náležitosti a vzor osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu,

f) paušální náklady řízení ve věci závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a

g) podmínky, za kterých se celní řízení provádí mimo prostor správce cla nebo celní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost, a způsob určení výše nákladů za toto provedení.

(2) Vláda stanoví nařízením

a) okruh vykazovaných údajů a náležitosti dokladu pro statistické účely podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),

b) vzor dokladu pro statistické účely podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) v případě vykazování údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie, pokud jsou tyto údaje vykazovány v listinné podobě, a

c) postup a prahy pro vykazování údajů a způsob vykazování opravených nebo chybějících údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).

§ 71

Přechodná ustanovení

(1) Řízení o správních deliktech podle zákona č. 13/1993 Sb., která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, se dokončí podle zákona č. 13/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Řízení o stanovení náhrady nákladů a skladného podle zákona č. 13/1993 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, se dokončí podle zákona č. 13/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.


§ 72

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon.

2. Článek IV zákona č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

3. Článek I zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4. Část šestá zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).

5. Část čtvrtá zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

6. Zákon č. 1/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

7. Zákon č. 322/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

8. Část sedmá zákona č. 354/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních.

9. Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

10. Část devatenáctá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

11. Část sedmá zákona č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

12. Část šestnáctá zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců.

13. Část sedmá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony.

14. Část desátá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru.

15. Část třicátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.

16. Zákon č. 136/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

17. Část šestnáctá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.

18. Část šestá zákona č. 218/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

19. Část čtyřicátá třetí zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

20. Část dvacátá třetí zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.

21. Část první zákona č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.

22. Část osmá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.

23. Část sedmá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky.

24. Část osmá zákona č. 308/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu.

25. Část desátá zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.

26. Část třetí zákona č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

27. Nařízení vlády č. 274/1997 Sb., kterým se stanoví sazba cla pro dovoz výrobků, jejichž preferenční celní sazba je zvláštním předpisem definována výrazem „max.“.

28. Nařízení vlády č. 115/1998 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 18/1998 Sb., kterým se stanoví sazba cla a celní kvóta pro dovoz jablek pocházejících z Evropské unie.

29. Nařízení vlády č. 133/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 297/1999 Sb., kterým se stanoví sazby cla pro dovoz silničních návěsových tahačů pocházejících z Evropské unie.

30. Vyhláška č. 248/2002 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 361/1991 Sb., o zdravotní způsobilosti žadatelů o přijetí pro výkon práce příslušníka celní správy a organizaci a výkonu zdravotnických služeb v celní správě.

31. Nařízení vlády č. 450/2002 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 182/2002 Sb., kterým se stanoví preferenční celní sazby pro dovoz ryb a výrobků z ryb pocházejících z Evropské unie.

32. Nařízení vlády č. 117/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2002 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků pocházejících z Evropské unie.

33. Nařízení vlády č. 410/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 196/2003 Sb., o stanovení preferenčních sazeb cla a preferenčních celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských výrobků pocházejících z Evropské unie.

34. Nařízení vlády č. 56/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2003 Sb., o vydání celního sazebníku a o stanovení sazeb dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro jejich uplatnění (celní sazebník) a o změně některých souvisejících předpisů.

35. Sdělení Ministerstva financí č. 251/2004 Sb., kterým se sděluje rozhodnutí Ministerstva financí o zrušení poboček celních úřadů k výkonu jejich působností.

36. Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství.

37. Vyhláška č. 563/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství.

38. Vyhláška č. 599/2006 Sb., kterou se zrušují vyhlášky upravující požadavky na zdravotní způsobilost příslušníků Celní správy České republiky a některé podrobnosti služebního poměru celníků.

39. Vyhláška č. 200/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění vyhlášky č. 200/2005 Sb. a vyhlášky č. 411/2006 Sb.

40. Vyhláška č. 393/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 563/2006 Sb.

41. Vyhláška č. 317/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů.

42. Vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

43. Vyhláška č. 35/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.


ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 73

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 56 odst. 2 písm. d), které nabývá účinnosti dnem 1. září 2016.


v z. Pokorná-Jermanová v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

Poznámky pod čarou

1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 ze dne 6. května 2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla. Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (přepracované znění).
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

Přesunout nahoru