PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 334/2015 Sb.Vyhláška o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách

Částka 141/2015
Platnost od 11.12.2015
Účinnost od 01.01.2016
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

334

VYHLÁŠKA

ze dne 7. prosince 2015

o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2, 3, 6, 7 a 9, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 13 odst. 3, § 15a odst. 7, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 23a odst. 1 písm. c), § 24 odst. 4:


ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tato vyhláška stanoví

a) způsob vedení evidence malých plavidel v rejstříku malých plavidel,

b) technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3 a délka je menší než 20 m, jde-li o

1. malá plavidla,

2. převozní lodě určené k přepravě nejvýše 12 cestujících a

3. plovoucí zařízení,

c) plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla,

d) znaky jednotlivých druhů plavidel,

e) postup při provádění technické prohlídky a její organizační zabezpečení,

f) postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah,

g) vzor osvědčení plavidla,

h) vzor prozatímního osvědčení plavidla,

i) lhůty pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky,

j) náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané,

k) lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané,

l) plavidla, která lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem a rozsah a podmínky tohoto pojištění,

m) plavidla, která je třeba vybavit jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavby a druhy těchto zařízení,

n) počet a odborné složení členů posádky a

o) zvláštní požadavky a vlastnosti plavidla.

§ 2

Znaky jednotlivých druhů plavidel

(K § 9 odst. 6)

Znakem

a) malého plavidla s vlastním pohonem je jeho hlavní pohon spalovacím motorem, parním strojem nebo elektromotorem na něm instalovaným,

b) malého plavidla, které je plachetnicí, je hlavní pohon silou větru působící na plachtu, systém plachet či obdobné zařízení na ní instalované,

c) malého plavidla bez vlastního pohonu je možnost jeho pohonu pouze lidskou silou, nikoli zařízením uvedeným v písmenu a) nebo b),

d) malého plavidla, které je vodním skútrem, je jeho délka menší než 4 m, pohon motorem s hydroreaktivním systémem a ovládání osobou vsedě, vstoje nebo vkleče na trupu plavidla, nikoli uvnitř něho a

e) převozní lodě je její konstrukce a určení pro přepravu osob, zvířat a věcí na určitém přívozu nahrazujícím přemostění přes vodní cestu.

§ 3

Plavební zóny

(K § 9 odst. 6)

(1) Technická způsobilost plavidla se podle této vyhlášky schvaluje pro plavební zóny vodních cest, kde lze za běžných klimatických podmínek očekávat

a) rychlost větru dosahující nejvýše 8 m/s (4° podle Beaufortovy stupnice) a střední výšku jedné třetiny nejvyšších vln (dále jen „významná výška vlny H1/3“) až 0,3 m, s výskytem ojedinělých vln do 0,5 m, nebo

b) rychlost větru dosahující nejvýše 14 m/s (6º podle Beaufortovy stupnice) a významnou výšku vlny H1/3 až 2 m.

(2) Zařazení vodních cest České republiky do jednotlivých plavebních zón podle odstavce 1 je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.

ČÁST DRUHÁ

REJSTŘÍK MALÝCH PLAVIDEL

§ 4

Způsob vedení evidence malých plavidel

(K § 15a odst. 7)

Údaje o malých plavidlech se v rejstříku malých plavidel vedou v elektronické podobě, a to ode dne zápisu do rejstříku do dne uplynutí pěti let ode dne výmazu z rejstříku.

ČÁST TŘETÍ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST PROVOZU PLAVIDEL A TECHNICKÉ PROHLÍDKY

Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel

§ 5

(K § 10 odst. 2)

(1) Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel uvedených v § 1 písm. b) podléhajících evidenci jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Konstrukce a technický stav malého plavidla, které nepodléhá evidenci, musí odpovídat alespoň požadavkům na bezpečnost osob, stabilitu, plovatelnost a ovladatelnost uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce. Je-li takové malé plavidlo používáno v půjčovně malých plavidel1) nebo jako záchranné, musí mít dále na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný počet osob, které smějí být na plavidle, určený výrobcem plavidla nebo plavebním úřadem a musí být provedeno jako nepotopitelné.

(3) Konstrukce a technický stav plovoucího zařízení nepodléhajícího evidenci musí odpovídat alespoň požadavkům na bezpečnost osob, stabilitu a plovatelnost stanoveným v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) U malého plavidla, které není rekreačním plavidlem nebo není používáno k přepravě cestujících při provozování vodní dopravy pro cizí potřeby, jsou s ohledem na jeho určení možné odchylky od ustanovení přílohy č. 2 k této vyhlášce. Přitom však nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví osob, majetek a životní prostředí. Odchylky se nemohou týkat stanovených limitů emisí výfukových plynů.

§ 6

(1) Plavidlo, při jehož návrhu, konstrukci, stavbě nebo přestavbě byly zcela nebo zčásti splněny požadavky stanovené v harmonizované normě2), na kterou je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo stanovené v harmonizované nebo určené normě2), na kterou je zveřejněn odkaz ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, splňuje požadavky této vyhlášky u těch částí nebo zařízení, na něž se příslušná norma nebo její část vztahuje.

(2) Nejsou-li při návrhu, konstrukci a stavbě plavidla nebo výrobě jeho části či zařízení použity normy uvedené v odstavci 1, může být shoda s požadavky uvedenými v této vyhlášce prokázána též jiným způsobem, zejména jiným dokladem prokazujícím shodu, výpočtem nebo dokladem autorizované osoby o provedené zkoušce.

(3) Na plavidle, na které se nevztahuje nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, mohou být s ohledem na pokrok a vývoj technických poznatků použita jiná technická řešení než technická řešení uvedená v příloze č. 2 k této vyhlášce, zajišťují-li stejnou nebo vyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví osob, majetku a životního prostředí.

(4) Technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce se neuplatní na plavidla, která byla vyrobena nebo uvedena na trh v některém členském státě Evropské unie nebo v Turecku, nebo byla vyrobena ve státě, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že tato plavidla

a) odpovídají technickým předpisům, které jsou pro výrobu, uvedení na trh nebo používání těchto plavidel v některém z těchto států závazné, a

b) zajišťují alespoň takovou míru ochrany životního prostředí, zdraví a života lidí a zvířat, jakou sleduje příloha č. 2 k této vyhlášce.

Technické prohlídky

§ 7

(K § 10 odst. 3, 7 a 9)

(1) Technická prohlídka plavidla, pro které nebylo vydáno EU prohlášení o shodě a není opatřeno označením CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech nebo pro ně nebylo vydáno typové osvědčení plavidla, zahrnuje

a) posouzení dokumentace uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce,

b) prohlídky a zkoušky v průběhu stavby jednotlivého plavidla nebo typu plavidla,

c) prohlídku plavidla na souši nebo na vodě a

d) zkušební plavbu.

(2) Posouzení dokumentace se provádí před zahájením stavby plavidla pro ověření, zda konstrukční návrh plavidla splňuje technické požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví osob, majetku a životního prostředí stanovené touto vyhláškou.

(3) Při prohlídce nebo zkoušce v průběhu stavby podle odstavce 1 písm. b) se kontrolují zejména části plavidla, které jsou po jeho dokončení zcela nepřístupné nebo přístupné jen obtížně.

(4) Prohlídka na souši se provádí vždy před prvým schválením způsobilosti plavidla nebo po opravě, přestavbě nebo úpravě podponorové části trupu plavidla, pohonného nebo kormidelního zařízení.

(5) Při zkušební plavbě se ověřuje plovatelnost, stabilita nebo způsobilost plavidla k provádění základních manévrů.

(6) Pro zařízení a vybavení, které vyžaduje odbornou montáž nebo revizi osobou odborně způsobilou, musí být při technické prohlídce předloženy platné doklady o provedené odborné montáži nebo revizi.

(7) Obdobně se postupuje při technické prohlídce po přestavbě nebo opravě zasahující do konstrukce plavidla.

§ 8

(1) Při technické prohlídce plavidla plavební úřad

a) zkontroluje, zda je přistaveno ve stavu umožňujícím kontrolu celého plavidla včetně částí a zařízení běžně zakrytých,

b) zkontroluje shodu identifikačních údajů na plavidle a v dokladech předložených s plavidlem,

c) zkontroluje platnost dokladů o odborné montáži nebo revizi zařízení, u kterých jsou vyžadovány,

d) provede kontrolu splnění technických požadavků uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) O provedené technické prohlídce a jejím výsledku vyhotoví plavební úřad záznam, ve kterém se uvede den a místo prohlídky plavidla, základní údaje o plavidle a jeho provozovateli, výsledek prohlídky, případně zjištěné závady.

§ 9

(1) Technická prohlídka rekreačního plavidla nebo vodního skútru, ke kterému bylo vydáno EU prohlášení o shodě a je opatřeno označením CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, se provádí podle § 7 odst. 1 písm. c) v omezeném rozsahu zahrnujícím kontrolu identifikačního čísla lodního trupu malého plavidla a štítku výrobce plavidla, údajů identifikujících hnací motor a kontrolu splnění požadavků stanovených v části 7 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně v případě sériově vyrobeného malého plavidla, pro které bylo výrobcem vydáno typové osvědčení.

(3) Technická prohlídka plavidla uvedeného v § 6 odst. 4 se provádí v rozsahu podle § 7 odst. 1 písm. c) a d).

§ 10

Vzory osvědčení plavidla

(K § 10 odst. 6 a § 11 odst. 2)

Vzor osvědčení plavidla je uveden v příloze č. 3. Vzor prozatímního osvědčení plavidla je uveden v příloze č. 4.

§ 11

Typ sériově vyrobeného malého plavidla

Při ověřování splnění technických požadavků na bezpečnost provozu typu sériově vyráběného malého plavidla, na které se nevztahuje nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, se technická prohlídka podle § 7 provádí na plavidle představujícím vzorek plánované sériové výroby.

§ 12

Náležitosti typového osvědčení plavidla

(K § 12 odst. 4)

(1) Typové osvědčení výrobce vystavuje ve třech číslovaných stejnopisech, z nichž dva se přikládají k plavidlu pro potřebu uživatele plavidla, jeden zůstává uložen u výrobce plavidla. V případě plavidla vybaveného spalovacím motorem je součástí typového osvědčení prohlášení o shodě podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech pro instalovaný motor a návod na obsluhu a údržbu plavidla a zařízení instalovaného na plavidle. Typové osvědčení musí být podepsáno výrobcem a opatřeno datem vystavení.

(2) Typové osvědčení plavidla obsahuje

a) název a adresu sídla nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a doručovací adresu výrobce,

b) datum vydání průkazu způsobilosti typu plavidla a číslo jednací, pod nímž byl vydán,

c) základní údaje o plavidle:

1. druh, typ a identifikační číslo trupu plavidla,

2. kategorie plavidla podle plavební zóny, pro kterou je plavidlo konstruováno a určeno,

3. konstrukce a materiál trupu,

4. délka, šířka, boční výška, volný bok, bezpečnostní vzdálenost,

5. největší přípustný ponor a největší výška plavidla nad hladinou,

6. výtlak odpovídající největšímu přípustnému zatížení,

7. největší povolené zatížení,

8. největší povolený počet osob,

9. druh pohonu,

10. u strojního pohonu počet strojů, typ, rok výroby, výrobní číslo nebo čísla, výkon, druh propulzního zařízení,

11. u plachet plocha základního oplachtění a celková největší plocha plachet, pro kterou je plavidlo konstruováno,

d) prohlášení výrobce o tom, že plavidlo se shoduje se schváleným typem a při jeho výrobě byly dodrženy schválené výrobní postupy,

e) přehled technických norem, které byly při návrhu, konstrukci a výrobě plavidla použity.

§ 13

Lhůty pro pravidelné technické prohlídky

(K § 10 odst. 7)

(1) O provedení první pravidelné technické prohlídky malého plavidla, které není schváleno pro přepravu cestujících, nebo plovoucího zařízení lze požádat nejpozději do 8 let ode dne schválení technické způsobilosti tohoto plavidla a vydání osvědčení plavidla.

(2) O provedení první pravidelné technické prohlídky převozní lodě, malého plavidla schváleného pro přepravu cestujících nebo historického plavidla znovu uvedeného do provozu nebo jeho nové kopie lze požádat nejpozději do 4 let ode dne schválení technické způsobilosti tohoto plavidla a vydání osvědčení plavidla.

(3) Bylo-li plavidlo podle § 9 v období nejvýše 8 let před podáním žádosti o schválení jeho technické způsobilosti zapsáno do plavebního rejstříku nebo obdobné evidence plavidel jiného členského státu Evropské unie nebo uvedeno do provozu v jiném členském státě Evropské unie, odstavec 1 se nepoužije a o provedení první pravidelné technické prohlídky plavidla lze požádat nejpozději do 8 let ode dne, kdy nastala některá z uvedených skutečností.

(4) O provedení další pravidelné technické prohlídky lze požádat nejpozději do 4 let od data předchozí pravidelné technické prohlídky nebo prohlídky vykonané po přestavbě plavidla či opravě zasahující do konstrukce plavidla.

(5) O provedení pravidelné technické prohlídky lze požádat nejdříve 60 dní před uplynutím lhůty uvedené v odstavcích 1 až 3.

(6) Pravidelná technická prohlídka se provádí podle § 7 odst. 1 písm. c), § 8 a podle § 7 odst. 1 písm. d), jsou-li pochybnosti o zachování plovatelnosti, stability nebo způsobilosti plavidla k provádění základních manévrů.

(7) V osvědčení plavidla uvede plavební úřad den, kdy uplyne lhůta pro podání žádosti o provedení následující pravidelné technické prohlídky.

ČÁST ČTVRTÁ

LODNÍ LISTINY, POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI A POSÁDKA PLAVIDLA

§ 14

Vybavení plavidel lodními listinami

(K § 18 odst. 3)

(1) Plavidlo podléhající evidenci musí být vybaveno lodními listinami, kterými jsou

a) osvědčení plavidla,

b) seznam posádky a, je-li s plavidlem provozována vodní doprava pro cizí potřeby, seznam cestujících pobývajících na plavidle po dobu delší než 24 hodin,

c) povolení k provozu lodní stanice a deník lodní stanice určené pro radiotelefonní služby na vodních cestách nebo povolení k provozu radarového zařízení, je-li jimi plavidlo vybaveno,

d) revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, pokud jsou tato zařízení na plavidle instalována,

e) ostatní listiny.

(2) Ostatními listinami jsou doklady o odborné montáži a revizi zařízení instalovaných na plavidle, například určených technických zařízení nebo prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(3) U plovoucího zařízení určeného k dlouhodobému pobytu osob musí být listiny na plavidle minimálně po dobu pobytu osob na plavidle.

(4) Plavidlo podléhající evidenci, které nemá platné osvědčení plavidla, musí být vybaveno prozatímním osvědčením nebo povolením k umístění plavidla na vodní cestě.

(5) V seznamu posádky nebo seznamu cestujících je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení seznamu, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, datum a místo jejího nástupu na plavidlo a datum výstupu z něho, v případě člena posádky též místo a datum narození a jeho funkce na plavidle.

(6) V revizní knize parních kotlů nebo tlakových nádob je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení revizní knihy, datum konání revize a její výsledek, datum příští revize, jméno a podpis osoby provádějící revizi.

§ 15

Plavidla provozovaná za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla a rozsah a podmínky pojištění

(K § 19 odst. 1 a 3)

(1) Plavidlem, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, je:

a) malé plavidlo, kterým se uskutečňuje vodní doprava pro cizí potřeby,

b) převozní loď určená k přepravě nejvýše 12 cestujících.

(2) Minimální limit pojistného plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu plavidla uvedeného v odstavci 1, činí

a) 250000 Kč u malých plavidel s maximálním výtlakem nejvýše 10 tun,

b) 500000 Kč u malých plavidel s maximálním výtlakem nad 10 tun.

(3) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla musí být sjednáno na tato rizika:

a) újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením, včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a případných regresivních nároků,

b) škoda poškozením, zničením nebo ztrátou věci, účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví zraněného zvířete,

c) ušlý zisk,

d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c),

e) náklady Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce prokazatelně vynaložených při zásahu souvisejícím se škodnou událostí.

§ 16

Počet a odborné složení posádky plavidla

(K § 24 odst. 4)

(1) Minimální počet členů posádky malého plavidla nebo převozní lodě určené k přepravě nejvýše 12 cestujících je 1 osoba způsobilá k vedení takového plavidla.

(2) Vůdce plavidla a minimálně jedna osoba schopná vykonávat palubní práce pod dohledem vůdce plavidla musí být na plavidle

a) jehož celková hmotnost včetně povoleného zatížení je 6000 kg a více nebo jehož délka je 15 m a více, nebo

b) s plochou plachet 50 m2 a více.

(3) Ustanovení odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se též vztahují na přepravu plovoucího zařízení podléhajícího evidenci s délkou menší než 20 m. To neplatí pro přepravu plavidel v bočně svázané sestavě s výjimkou plavidla, které sestavu vede, na kterém musí být osoba nebo osoby podle odstavce 2.


ČÁST PÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 17

(1) Plavidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před dnem nabytí účinnosti této vyhlášky pro plavbu v plavební zóně 3 nebo 4, jsou považována za plavidla způsobilá pro plavbu v plavební zóně podle § 3 odst. 1 písm. a) této vyhlášky.

(2) Plavidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před dnem nabytí účinnosti této vyhlášky pro plavbu v plavební zóně 2, jsou považována za plavidla způsobilá pro plavbu v plavební zóně podle § 3 odst. 1 písm. b) této vyhlášky.

(3) Lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky plavidla podle § 13 této vyhlášky neskončí dříve než uplynutím doby platnosti osvědčení tohoto plavidla podle § 7 vyhlášky č. 223/1995 Sb., ve znění účinném do dne 1. ledna 2016; nejpozději však skončí uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(4) Nádrž pro shromažďování odpadní vody, zařízení pro domácí potřebu na topný plyn, kuchyňský sporák a topné zařízení na kapalná paliva, drenážní soustava, elektrická soustava, návěstní svítilny, případně jeřáb, umístěné na plavidle do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, musí splňovat požadavky podle této vyhlášky nejpozději do uplynutí lhůty pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky podle § 13 této vyhlášky. Uplyne-li lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky dříve než 6 měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky, musí tyto požadavky splňovat nejpozději do 3 let od nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 18

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 19

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.


Ministr: Ing. Ťok v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 334/2015 Sb.

Plavební zóny vodních cest České republiky

1. Plavební zóny vodních cest, kde lze běžně očekávat podmínky podle § 3 odst. 1 písm. a).

Veškeré vodní cesty neuvedené pod bodem 2.

2. Plavební zóny vodních cest, kde lze běžně očekávat podmínky podle § 3 odst. 1 písm. b).

Lipno

Nové Mlýny I a III

Nechranice

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 334/2015 Sb.

Podmínky technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení

ČÁST 1.

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

1.01. Základní ustanovení

1.01.1. Příloha stanoví technické požadavky na bezpečnost plavidel uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky. Stanoví také postupy prokazující, zda byly splněny požadavky této přílohy týkající se plavidla (dále jen „posouzení shody“).

1.01.2. Pro účely této vyhlášky je plavidlo konstrukční kategorie

a) „D“, je-li navrženo, vyrobeno a vybaveno pro plavbu v podmínkách plavební zóny uvedených v § 3 odst. 1 písmeno a), nebo

b) „C“, je-li navrženo, vyrobeno a vybaveno pro plavbu v podmínkách plavební zóny uvedených v § 3 odst. 1 písmeno b).

Kategorie plavidel odpovídají kategoriím plavidel uvedeným v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech.

1.02. Definice

1.02.1. Pro účely této vyhlášky se stanoví tento význam pojmů

a) délka plavidla L - největší délka trupu plavidla v metrech bez zahrnutí kormidla, příďového čelenu a dalších pevných zařízení, v případě vícetrupých plavidel délka nejdelšího trupu,

b) největší délka plavidla LOA - největší délka plavidla v metrech včetně všech pevně připojených zařízení, jako jsou součásti kormidelního nebo pohonného zařízení, příďový čelen, koupací plato, mechanická nebo podobná zařízení přesahující trup plavidla na přídi nebo zádi,

c) délka na vodorysce LWL - délka trupu plavidla v metrech měřená v rovině největšího přípustného ponoru,

d) šířka plavidla B - největší šířka lodního trupu plavidla v metrech, měřená z vnější strany obšívky, bez kolesnic, oděrek apod.; v případě vícetrupých plavidel je šířkou míněn součet šířek všech trupů,

e) největší šířka BOA - největší šířka plavidla v metrech, včetně všech pevných zařízení jako kolesnice, oděrky mechanická zařízení apod., v případě vícetrupových plavidel je míněna šířka měřená z vnější strany krajních trupů plavidla,

f) šířka na hlavní vodorysce BWL - šířka trupu plavidla měřená v metrech z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru, u vícetrupových plavidel součet šířek jednotlivých trupů plavidla,

g) boční výška plavidla H - nejkratší svislá vzdálenost v metrech mezi nejnižším bodem trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla nebo v případě, že paluba není provedena horním okrajem boční obšívky lodního trupu,

h) ponor plavidla T - svislá vzdálenost v metrech mezi nejnižším bodem trupu plavidla, bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru; u vícetrupových plavidel se uvažuje trup s největším ponorem,

i) celkový ponor TOA - svislá vzdálenost v metrech mezi nejnižším bodem plavidla, včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,

j) rovina největšího přípustného ponoru - rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo schváleno k plavbě,

k) volný bok - svislá vzdálenost v metrech mezi rovinou největšího přípustného ponoru plavidla v LWL/2 a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidla, nebo není-li paluba provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky,

l) zbývající volný bok - svislá vzdálenost v metrech, která zbývá při náklonu plavidla mezi hladinou vody na straně, na níž je plavidlo nakloněno a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidla, nebo není-li paluba provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky,

m) bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost v metrech mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné, tedy upravené tak, že nedochází k průniku vody do vnitřku plavidla, přičemž se neuvažují otvory pro čerpání vody do a z plavidla nebo otvory kokpitů s rychlým odvodněním,

n) zbývající bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost v metrech, která zbývá při náklonu nebo sklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,

o) výtlak vody V - ponořený objem plavidla v m3,

p) výtlak plavidla Dmax - celková hmotnost plavidla včetně maximální nosnosti v kg,

q) zaplavitelný prostor - otevřený prostor, který může být zaplaven vodou v rozsahu provozních zatížení a náklonů či sklonů plavidla, například kokpit s rychlým odvodněním, jímka, část paluby vymezená štítnicemi nebo sily.

1.02.2. Pro účely této vyhlášky se dále stanoví tento význam pojmů

a) uzavřená nástavba - pevná trvalá konstrukce s pevnými stěnami, které jsou pevně a vodotěsně spojeny s palubou,

b) obytný prostor plně uzavřený prostor s pevnou střechou určený pro pobyt osob, běžně pobývajících na plavidle, včetně kajuty pro přenocování, kuchyně, umývárny, apod.,

c) kormidelna - prostor, ve kterém je umístěno ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné pro vedení plavidla,

d) strojovna - prostor, ve kterém je instalován pohonný motor nebo motor potřebný pro provoz plavidla,

e) kotelna - prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného media,

f) prostor pro cestující - prostor na plavidle určený pro osoby, které nejsou členy posádky nebo lodního personálu zajišťujícího provoz plavidla,

g) radarové zařízení - elektronické navigační zařízení pro zobrazování okolí plavidla a plavebního provozu,

h) návěstní svítilna - svítilna instalovaná na plavidle pro optickou signalizaci světlem,

i) motor - spalovací motor, parní stroj nebo elektromotor, který slouží k pohonu plavidla nebo zařízení na plavidle instalovaném,

j) subjekt posuzování shody - subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kontroly, zkoušení, kalibrace a certifikace a je k této činnosti akreditován příslušným akreditačním orgánem, nejedná-li se o státní orgán,

k) maximální nosnost - maximální zatížení plavidla, pro které je plavidlo navrženo a stanoveno výrobcem plavidla s ohledem na stabilitu, volný bok a plovatelnost, zahrnující palivo, zásoby, výstroj, věci a osoby; při stanovení maximálního zatížení se uvažuje jedna dospělá osoba 75 kg, jedno dítě 35 kg,

l) plovoucí zařízení - pevná konstrukce spojující vztlaková tělesa včetně těchto těles a pevně připojených nástaveb schopná samostatné plavby; pevné konstrukce spojené k sobě minimálně s jedním stupněm volnosti tak, že je lze spojit a rozpojit na vodě bez nutnosti jejich vytažení na souš, jsou považovány za sestavu plavidel,

m) výtlačný režim - plutí plavidla rychlostí, při které vztlak plavidla tvoří zejména hydrostatické síly, přičemž vliv dynamických sil vyvolaných rychlostí pohybu plavidla je zanedbatelný.

1.03. Stavba nebo přestavba plavidla

1.03.1. Předkládaná dokumentace je upravena v závislosti na druhu a konstrukci plavidla tak, aby obsahovala údaje nezbytné pro posouzení shody s požadavky uvedenými v této vyhlášce.

1.03.2. Dokumentace podle kapitoly 1.03.1. při rekonstrukci, přestavbě nebo změně určení a způsobu použití plavidla obsahuje ty části dokumentace uvedené v příloze č. 5, které jsou nezbytné pro posouzení shody uvažovaných změn s požadavky uvedenými v této vyhlášce.

1.03.3. Výkresy a schémata v dokumentaci podle přílohy č. 5 musí odpovídat obecným zásadám technického kreslení a písemná část dokumentace přiměřeně respektovat odborné názvosloví.

1.03.4. Zahájení stavby nebo rekonstrukce plavidla před předložením technické dokumentace plavebnímu úřadu není důvodem pro poskytnutí úlevy z ustanovení této přílohy.

1.03.5. Předchozí ustanovení se vztahují také na prototyp plavidla stavěný pro schválení typu sériově vyráběného plavidla nebo částečně zhotovené plavidlo určené k dokončení jiným výrobcem nebo budoucím uživatelem pro jeho vlastní potřebu.

1.04. Všeobecné požadavky

1.04.1. Konstrukce plavidla a použitý materiál zabezpečuje dostatečnou pevnost plavidla vzhledem k účelu a podmínkám v zóně plavby, ve které má být používáno. Plavidlo je konstruováno tak, aby neohrožovalo zdraví a bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, je-li správně udržováno a používáno v souladu se stanoveným účelem.

1.04.2. Všechny materiály použité na konstrukci lodního tělesa, pohonu, takeláže, plachet, kotevního, kormidelního a uvazovacího zařízení a ostatních pevnostně namáhaných částí plavidla mají vhodné a známé mechanické, korozní a další vlastnosti, potřebnou jakost a přiměřenou odolnost proti vnějším vlivům.

1.04.3. Při stavbě plavidla jsou dodrženy obecně známé nebo výrobcem předepsané technologické postupy pro spojování a instalaci jednotlivých částí a zařízení.

1.04.4. Plavidlo má vhodné manipulační prostory pro bezpečný pohyb osob při vyvazování a kotvení plavidla. Manipulační prostory na přídi a zádi plavidla jsou dostupné vnitřkem plavidla, po palubě, střeše nástavby nebo ochozech širokých alespoň 0,2 m. Je-li souvislá délka ochozu do 3 m, může být ochoz zúžený až na 0,15 m. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, u něhož šířka BWL je maximálně 1,2 m.

1.04.5. Všechny průchody na plavidle mají světlou šířku nejméně 0,5 m. Plavidlo je vhodně uspořádáno pro nastupování a vystupování osob.

1.04.6. Každý obytný prostor plavidla je vybaven minimálně dvěma protilehlými průchody umožňující snadný únik osob z vnitřních prostorů plavidla na volnou palubu, z nichž jeden může být proveden jako nouzový. Nouzový průchod má rozměr minimálně 0,5 m x 0,4 m, nebo průměr minimálně 0,5 m a pokud je uzavíratelný, je možné otevřít jej zevnitř. Vícetrupové plavidlo s obytným prostorem, u něhož existuje riziko převrácení, má únikové průchody snadno použitelné bez ohledu na to, zda se plavidlo nachází v patřičné nebo převrácené poloze. Nouzový průchod se nepožaduje u malých plavidel s délkou L do 6 m, pokud by jeho zřízení bylo obtížně proveditelné, a z obytného prostoru, jehož vnitřní délka je menší než 3 m, je-li zachována možnost snadného úniku v případě požáru nebo převrácení plavidla. Obytný prostor je oddělen od strojovny. Obytný prostor se nenachází před přední a za zadní kolizní přepážkou. Pokud jsou obytné prostory v trupu plavidla odděleny vodotěsnou přepážkou, je možné průchod otevřít z obou stran.

1.04.7. Plavidlo s šířkou BWL více než 1,2 m a volným bokem více než 0,5 m je opatřeno zábradlím, madly nebo jinými prostředky ochrany proti pádu „přes palubu“ a prostředky pro zpětné vystoupení „na palubu“, které jsou pro osobu ve vodě přístupné a použitelné bez cizí pomoci. Výška madla zábradlí určeného pro ochranu před pádem je nejméně 0,45 m v případě nízkého zábradlí nebo 0,6 m v případě vysokého zábradlí, které je opatřeno příčkou nebo má šikmé provedení stojin. Na plachetnici je příčka zábradlí nejvýše 0,3 m nad palubou, není-li použito šikmé provedení stojin. Namísto zábradlí může být použito madlo umístěné více než 0,3 m od okraje paluby a minimálně 0,35 m nad ní.

1.04.8. Paluby a pochozí části nástavby mají protiskluzovou úpravu a boční paluby na vnější straně ochranný lem.

1.04.9. Emise hluku plavidla poháněného přímo či nepřímo spalovacím motorem nepřekračují hodnoty uvedené v tabulce č. 1, ve které Pn je jmenovitý výkon jediného motoru v kW při jmenovitých otáčkách a LpASmax je maximální hladina akustického tlaku v dB.

Tabulka č. 1

Jmenovitý výkon motoruMaximální hladina akustického tlaku
(jediný motor) v kWL pASmax v dB
PN ≤ 1067
10 < PN ≤ 4072
PN > 4075

U dvoumotorových a vícemotorových plavidel může být použita tolerance +3 dB. Tolerance se vztahuje též na plavidlo, u kterého je spalovací motor použit k pohonu dalšího zařízení.

Hladina vnitřního hluku plavidla v kormidelně nebo na stanovišti vůdce plavidla měřená ve výši jeho hlavy za normálních provozních podmínek u nově postavených plavidel nepřekračuje 70 dB (A) a v obytném prostoru 65 dB (A). U plavidla uvedeného do provozu před účinností této vyhlášky mohou být uvedené hodnoty vyšší až o +5 dB (A).

1.04.10. Plavidlo je navrženo a vyrobeno tak, aby z něho nemohly volně odtékat znečišťující látky.

1.04.11. Grafické značky použité na plavidle pro ovladače, měřidla, kontrolky, indikátory upozorňující na rizika či špatnou funkci motoru a ostatního zařízení nutného pro provoz plavidla apod., jsou zřetelné, jednoznačné a snadno srozumitelné. Červená barva znamená upozornění na nebezpečí, ohrožení nebo vysokou teplotu, barva žlutá nebo oranžová znamená výstrahu.

ČÁST 2.

LODNÍ TĚLESO

2.01. Všeobecné požadavky

2.01.1. Lodní těleso skládající se z lodního trupu a nástaveb je dimenzováno tak, aby při zatížení největším dovoleným zatížením a plavbě v uvažované plavební zóně nebo při vytahování na souš či jiné běžné manipulaci s plavidlem bylo dostatečně pevné v podélném a příčném směru a nevykazovalo trvalé deformace.

2.01.2. Lodní těleso je opatřeno dostatečnou soustavou podélných a příčných výztuh zaručujících dostatečnou pevnost a tuhost lodního trupu a nástaveb, pokud konstrukce lodního tělesa není provedena jako skořepinová nebo sendvičová. Výztužné prvky (žebra, výztuhy, přepážky apod.) lodního tělesa tvoří dostatečnou oporu pro obšívku, aby nemohlo docházet k jejímu nadměrnému prohýbání a deformaci vlastní hmotností, silami vyvolanými statickým a dynamickým účinkem vody a větru za provozu plavidla nebo jinými vlivy.

2.01.3. Lodní těleso nově stavěného plavidla je dimenzováno tak, aby po provedení statické zkoušky se nevyskytovaly v lodním trupu a nástavbách trvalé deformace. Statická zkouška se provede zatížením rovným maximální nosnosti plavidla zvýšeným o 50 %, rovnoměrně rozloženým v délce rovné polovině délky L trupu souměrně uprostřed. Zkouška se provede na souši, kdy je plavidlo podepřeno v místech stanovených výrobcem, nebo ve čtvrtinách jeho délky LWL od konců plavidla. Od statické zkoušky může být upuštěno v případě, že z dokumentace plavidla, provedených výpočtů pevnosti, dokladování jakosti materiálů a prováděných kontrol v průběhu stavby vyplývá dostatečná pevnost plavidla.

2.01.4. Do všech míst lodního trupu je zajištěn přístup umožňující údržbu a kontrolu jeho technického stavu. Tato podmínka se nevztahuje na prostory trvale vodotěsně uzavřené.

2.01.5. Prostupy do lodního tělesa umístěné pod rovinou největšího přípustného ponoru nenarušují kompaktnost konstrukce lodního tělesa a jsou vybaveny snadno přístupnými uzávěry zajišťujícími v uzavřeném stavu těsnost proti vnějšímu prostředí.

2.01.6. Paluby jsou provedeny tak, aby bylo zajištěno jejich odvodnění za bok plavidla a vyztuženy, aby odolávaly měrnému zatížení alespoň 150 kg/m2.

2.01.7. Kokpit je odvodněn pouze působením gravitace, tzv. kokpit s rychlým odvodněním, a proveden tak, aby bylo zabráněno vniknutí vody do vnitřních prostor plavidla. U plavidla kategorie „C“ je dno kokpitu minimálně 0,075 m nad rovinou hlavní vodorysky a u plavidla kategorie „D“ minimálně 0,05 m nad ní. Odvodnění kokpitu ve vzpřímené poloze zajišťuje vyprázdnění 98 % a v náklonu 90 % objemu kokpitu a je dostatečně rychlé s ohledem na velikost kokpitu. Otvory pro odvodnění mohou být vybaveny uzavíratelnými klapkami bránícími zpětnému pronikání vody do kokpitu ve vlnách nebo při náklonu plavidla. V případě jiného uspořádání kokpitu je odvodnění zajištěno například čerpáním nebo jinými prostředky.

2.01.8. Konstrukce nástavby je dostatečně tuhá, voděodolná podle 2.02.6. a dobře funkčně tvarovaná. Střecha nástavby určená k pohybu osob snese měrné zatížení alespoň 150 kg/m2. Materiál nástavby je voděodolný a má sníženou hořlavost.

2.01.9. Podlahy obytných prostor a kokpitů navazujících na obytné prostory nejsou tvořeny přímo obšívkou trupu plavidla, pokud nejde o dvojitou obšívku nebo sendvičovou konstrukci. Díly podlahy jsou spolehlivě upevněny a snadno vyjímatelné.

2.01.10. Vnější dveře, uzavíratelná okna, světlíky, průlezy, větrací otvory apod., v trupu, palubě a nástavbě, pokud jsou uzavřené, jsou těsné proti vnějšímu prostředí a odolné tlaku vody, kterému budou ve zvláštní poloze pravděpodobně vystaveny podle 2.02.6., stejně jako místnímu zatížení způsobenému hmotností osob pohybujících se na palubě a jsou též uzavíratelné zevnitř.

2.01.11. Dvou a vícetrupová plavidla (katamarány, trimarány) mají okrajové trupy a plováky rozdělené vodotěsnými příčnými nebo podélnými přepážkami na úseky takové velikosti, aby při zatopení kteréhokoliv úseku nedošlo k celkové ztrátě stability plavidla. Za vodotěsné úseky je možno považovat i vložené pevně uchycené vodotěsné nádrže, jiná vztlaková tělesa nebo trvale vodotěsně uzavřené prostory. Trupy a plováky vícetrupových plavidel jsou spojeny pevnou konstrukcí nebo plošinou, aby při plavbě v uvažované plavební zóně a při vytahování plavidla na souš nedošlo k trvalým deformacím plavidla. Zajištění těchto vlastností se prokazuje výpočtem nebo pokusem.

2.02. Plovatelnost, stabilita, bezpečnostní vzdálenost

2.02.1. Plavidlo je navrženo a konstruováno tak, aby nebezpečí potopení bylo sníženo na minimum a byl zabezpečen dostatečný vztlak při maximálním zatížení s ohledem na plavební zónu, pro kterou je navrženo. Plavidla s délkou L menší než 6 m, která jsou náchylná k zaplavení, jsou provedena tak, aby se při zaplavení nepotopila. Pokud je plavidlo provedeno jako nepotopitelné, má takovou zásobu plovatelnosti, aby se plavidlo zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného obsazení, nejméně však 200 N. Požadovaný vztlak má zatopené nepotopitelné plavidlo při zatížení libovolného místa. Vícetrupové obytné plavidlo u něhož existuje riziko převrácení, má dostatečný vztlak k setrvání na hladině v převrácené poloze.

2.02.2. Plavidlo je dostatečně stabilní za předvídatelných situací běžného provozu a má dostatečný volný bok odpovídající maximálnímu zatížení a plavební zóně, pro kterou je určeno. Do výpočtu stability je zahrnut vliv dynamického tlaku větru odstředivá síla při zatáčení, nerovnoměrné zatížení osobami, nákladem a instalovaným zařízením.

2.02.3. Bezpečnostní vzdálenost bv plavidla kategorie „D“ je při rovnoměrném zatížení a maximální nosnosti plavidla nejméně 0,2 m a na přídi +15 %.

2.02.4. Bezpečnostní vzdálenost bv plavidla kategorie „C“ je při rovnoměrném zatížení a maximální nosnosti plavidla nejméně 0,3 m a na přídi +15 %.

2.02.5. Ustanovení článku 2.02.3. a 2.02.4. se nevztahují na plavidlo konstruované tak, že jeho trup nebo trupy tvoří vodotěsně uzavřený plovák nebo na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, jehož šířka BWL je maximálně 1,2 m. Ustanovení článků 2.02.3. a 2.02.4. se dále netýká zaplavitelného prostoru plavidla. Na plavidla s nosnými křídly a vznášedla se ustanovení článků 2.02.3. a 2.02.4. vztahují pouze, když plují ve výtlačném režimu.

2.02.6. Pro stanovení odolnosti konstrukce oken, dveří, průlezů nebo poklopů na plavidle proti významnému vniknutí vody do plavidla za běžných okolností (dále voděodolnost) se na plavidle uvažují dvě pásma. Pásmo I od hladiny po linii protínající záď trupu plavidla ve výšce hs a příď trupu plavidla ve výšce 1,2 hs, a pásmo II nad uvedenou linií. Pro kategorii plavidla „D“ je v pásmu I zajištěna minimálně voděodolnost při občasném zanoření a v pásmu II voděodolnost proti kapkám, například šikmého deště. U plavidla kategorie „C“ je zajištěna voděodolnost v pásmu I při občasném zanoření a v pásmu II proti stříkající vodě. Hodnota hs je pro jednotrupové plachetnice 1/12 délky L a pro vícetrupové plachetnice a ostatní plavidla 1/17 délky L.

2.03. Plachetnice

2.03.1. Plachetnice a její zařízení je navrženo s ohledem na možnost plout v trvalém náklonu.

2.03.2. Při použití standardního uspořádání plachtoví a při maximálním povoleném zatížení je při maximálním předpokládaném náklonu plachetnice zachována zbývající bezpečnostní vzdálenost minimálně 100 mm. Článek 2.02.5. věta prvá zde platí obdobně a nevztahuje se na odvodňovací otvory kokpitu s rychlým odvodněním.

2.04. Drenážní čerpací soustava

2.04.1. Plavidlo, jehož délka L je 6 m a více, je vybaveno účinnou drenážní soustavou, která umožňuje odčerpání vody vniklé do nepoškozeného plavidla při jeho provozu vodní tříští, deštěm apod. Součástí drenážní soustavy je nejméně jedno čerpadlo na ruční nebo strojní pohon. Ustanovení se nevztahuje na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, jehož BWL je maximálně 1,2 m.

2.04.2. Drenážní soustavy ze strojovny a ostatních částí plavidla nejsou propojeny a je zajištěno jejich samostatné použití. Elektrické drenážní čerpadlo je určeno k použití a instalaci na plavidle.

2.04.3. Typ, počet, umístění a výkon drenážní soustavy odpovídá velikosti, účelu použití a konstrukční kategorii plavidla.

ČÁST 3.

POHONNÉ ZAŘÍZENÍ

3.01. Všeobecné požadavky

3.01.1. Hlavním pohonným zařízením u plavidla s vlastním strojním pohonem je míněn motor. Hlavním pohonným zařízením u plachetnice jsou plachty. Motor je u plachetnice pomocným pohonným zařízením (dále jen „pomocný motor“).

3.01.2. Hnací motor plavidla je zřetelně označen s uvedením

a) jednoznačné identifikace výrobce, případně osoby, která prováděla úpravu motoru,

b) typu motoru, případně skupiny motorů,

c) jedinečným sériovým číslem,

d) označením CE, jedná-li se o spalovací motor.

Označení je provedeno tak, aby vydrželo po obvyklou dobu životnosti motoru, bylo čitelné a nesmazatelné. Jestliže se použijí nálepky, jsou připojeny na motor tak, aby je nebylo možné odstranit bez jejich poškození. Označení je umístěno na části motoru, která je nezbytná pro jeho běžný provoz a nevyžaduje obvykle výměnu v průběhu životnosti motoru. Označení je umístěno tak, aby bylo dobře viditelné po té, co byl motor smontován se všemi součástmi nutnými pro provoz a po instalaci v plavidle. V případě motoru vyrobeného pro vlastní potřebu určeného pro použití na plavidle vyrobeném pro vlastní potřebu postačuje označení podle písm. a) a b), pokud není uveden následně na trh.

3.01.3. Výkon pohonného zařízení plavidla je takový, aby byla zajištěna manévrovací schopnost plavidla.

3.01.4. Na plavidle není použit motor o větším výkonu nebo plachty o větší ploše, než pro jaké je plavidlo zkonstruováno.

3.01.5. Motor použitý na plavidle o výtlaku Dmax více než 1000 kg, má možnost zpětného chodu včetně jeho vyřazení ze záběru. Toto ustanovení se u plachetnic vztahuje na pomocný motor o výkonu větším než 4 kW.

3.01.6. Plavidlo poháněné motorem má dostatečně pevnou část lodního trupu uzpůsobenou pro jeho upevnění a přenos sil do lodního trupu. Motor je na plavidle instalován v souladu s instrukcí výrobce.

3.01.7. Palivová a elektrická soustava vestavěného spalovacího motoru je provedena tak, aby bylo co nejvíce sníženo nebezpečí vzniku a šíření požáru, úniku paliva a ohrožení zdraví osob a životního prostředí. Izolace elektrické soustavy je samozhášecí a nepohlcující palivo.

3.01.8. Přívěsný motor se statickým tahem více než 500 N je vybaven zařízením pro zabránění startu v zatíženém stavu. Přívěsný motor ovládaný kormidelní pákou je vybaven nouzovým vypínacím zařízením (výtrhovou pojistkou), které vypne motor v případě, že kormidelník náhle opustí své místo. Obdobným nouzovým vypínacím zařízením je vybaveno plavidlo s délkou L menší než 6 m, nekrytou kormidelnou a motorem s dálkovým ovládáním, jehož výkon umožňuje plutí mimo výtlačný režim.

3.01.9. Vodní skútr je vybaven zařízením, které automaticky vypne motor nebo uvede vodní skútr do pomalého krouživého pohybu vpřed, jestliže vůdce plavidla vystoupí nebo spadne ze skútru.

3.02. Strojovna

3.02.1. Vestavěný motor je umístěn v uzavřené strojovně oddělené od obytného prostoru plavidla tak, aby bylo sníženo na minimum nebezpečí vzniku nebo šíření požáru a pronikání plynu, výparů, tepla, hluku a vibrací do obytného prostoru. Izolační materiály uvnitř strojovny jsou třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (nehořlavé) a nepohlcující palivo. Součásti motoru a příslušenství, které vyžadují častou kontrolu nebo údržbu, jsou snadno přístupné.

3.02.2. Zabudovaný motor je dostatečně uchycen k trupu tak, aby vlivem vibrací pohonného zařízení nedocházelo k nadměrnému zatížení trupu plavidla.

3.02.3. Strojovna je uspořádána tak, aby bylo zamezeno zatékání odkapávajících ropných látek ze strojního zařízení do prostorů plavidla mimo strojovnu. Strojovna má samostatnou drenážní soustavu, která se nespouští automaticky.

3.02.4. Hřídelové vedení je dimenzováno podle výkonu pohonného motoru a jeho konstrukce zajistí bezpečný přenos vznikajících sil na nosné prvky lodního tělesa. Průchod hnacího hřídele trupem plavidla je proveden tak, aby bylo zabráněno úniku mazacích látek do vody.

3.02.5. Strojovna je dostatečně větrána i v případě přímého přívodu vzduchu do motoru. Přívod a odvod vzduchu k větrání strojovny je vyveden vně lodního tělesa tak, aby neobtěžoval osoby na plavidle. V případě, že prostor strojovny není možno dostatečně větrat samočinnou cirkulací, použije se nuceného větrání ventilátorem splňujícím požadavky na provoz v prostředí s nebezpečím výbuchu. Přívod a odvod vzduchu má být na opačných koncích strojovny a proveden tak, aby bylo minimalizováno vnikání vody do strojovny. Tato ustanovení se přiměřeně vztahují i na kotelnu.

3.02.6. Pokud není motor umístěn ve strojovně, pohybující se nebo horké části motoru, které by mohly způsobit poranění osob, jsou opatřeny účinnými kryty.

3.02.7. Strojovna pro benzinový motor u plavidla s délkou L 15 m a více je vybavena stabilním hasicím zařízením. Není-li strojovna vybavena stabilním hasicím zařízením, je opatřena označeným otvorem nebo otvory pro hašení požáru bez potřeby přístupu do prostoru strojovny.

3.03. Spalovací motory

3.03.1. U vestavěného spalovacího motoru je zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalovací proces z prostoru strojovny nebo přímým přívodem vzduchu z vnějšího prostředí k motoru.

3.03.2. Sací potrubí zabudovaného spalovacího motoru, které přivádí vzduch k motoru přímo z vnějšího prostoru, je vhodné konstrukce zabraňující vniknutí vody do motoru. Sací potrubí zážehového motoru (kromě přívěsných motorů) je chráněno proti zpětnému vyšlehnutí plamene.

3.03.3. Palivo odkapávající z motoru je shromažďováno do sběrné kovové nádobky chráněné proti plamenu. Sběrná nádobka je snadno demontovatelná nebo opatřena vypouštěcím kohoutem.

3.03.4. Spalovací motor je instalován na plavidle a udržován podle instrukce výrobce, aby bylo zajištěno plnění stanovených limitů výfukových emisí a hluku.

3.03.5. Spalovací motor plavidla uváděného do provozu, spalovací motor určený k nové instalaci či použití na plavidle nebo instalovaný na plavidle a podrobený větší úpravě splňuje splňovat požadavky na emise hluku a znečišťujících látek ve výfukových plynech stanovené v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, není-li dále uvedeno jinak. Větší úpravou spalovacího motoru je taková úprava, která by mohla způsobit, že motor překročí stanovené mezní hodnoty emisí, nebo která zvyšuje jmenovitý výkon motoru o více než 15 %.

3.04. Výfuková soustava

3.04.1. Výfukový systém spalovacího motoru je proveden tak, aby výfukové plyny neohrožovaly a neobtěžovaly osoby na plavidle a v okolí.

3.04.2. Výfukové potrubí zabudovaného spalovacího motoru je chlazeno vodou nebo izolováno tak, aby jeho povrchová teplota nepřesahovala 60 °C. Pro chlazení výfuku je možno využít chladicí vody chlazení motoru. Veškeré spoje výfukového potrubí jsou plynotěsné.

3.04.3. Výfukové potrubí zabudovaného spalovacího motoru je provedeno tak, aby bylo znemožněno vniknutí vody do motoru.

3.05. Chlazení motoru a oleje

3.05.1. Spalovací motor je účinně chlazen. Chladicí voda vypouštěná do vnějšího prostředí nesmí být znečištěná. Zabudovaný spalovací motor může mít jednookruhový systém chlazení využívající vnější vodu k přímému chlazení motoru nebo dvouokruhový systém chlazení, využívající vnější vodu k chlazení kapaliny vnitřního chladicího okruhu motoru.

3.05.2. Provozní teplota oleje je zajištěna vhodným chlazením.

3.05.3. Okruh chladicí soustavy zabudovaného spalovacího motoru napojený na vnější vodu je na vstupu vybavena filtrem nebo vodní skříní umožňující jejich vyčištění za plavby. Sací a odpadní potrubí chladicí vody je poblíž vnitřního povrchu obšívky opatřeno uzavíracím kohoutem zabraňujícím zatopení plavidla v případě poruchy vnějšího okruhu chladicí soustavy. Dvouokruhová chladicí soustava může být provedena tak, že vnější okruh je tvořen přímo vodou vně plavidla.

3.06. Palivová soustava

3.06.1. Palivová soustava a instalace pro plnění, ukládání, odvětrávání a dodávání paliva je navržena a instalována tak, aby bylo sníženo na minimum nebezpečí požáru a výbuchu. Palivová nádrž o objemu větším než 150 litrů je rozdělena přepážkami zabraňujícími náhlému přelití obsahu nádrže při náklonu plavidla. Palivová nádrž je z materiálu odolného palivu, pro které je určena. Pevně zabudovaná palivová nádrž je provedena tak, aby bylo možné měřit množství paliva v nádrži.

3.06.2. Pevně zabudovat lze na plavidle pouze nádrž určenou k instalaci a použití na plavidle a označenou značkou shody CE se schváleným typem.

3.06.3. Palivová nádrž je umístěna mimo prostor motoru, od obytného prostoru musí být oddělena. Palivová nádrž zážehového motoru není integrální částí trupu plavidla a nemá společnou stěnu s obytným prostorem. Palivová nádrž dieselového motoru může být součástí trupu plavidla.

3.06.4. Přenosná palivová nádrž je zhotovena z materiálu odolného palivu a spolehlivě utěsněna a uzavřena, nemá větší objem než 25 litrů a je na plavidle při provozu spolehlivě upevněna a zajištěna proti pohybu a převržení tak, aby z ní palivo nemohlo samovolně vytékat.

3.06.5. Prostor, v němž je palivová nádrž umístěna, je dostatečně větrán mimo plavidlo.

3.06.6. Palivová nádrž nesmí být vystavena ohřevu od žádné části zařízení instalovaného na plavidle. Palivová nádrž na benzin a plnicí potrubí jsou uzemněny pro odvod statické elektřiny.

3.06.7. Palivová nádrž je opatřena zřetelně označeným nalévacím hrdlem nebo nalévací trubkou s těsným spolehlivým uzávěrem. Palivová nádrž zabudovaná pod palubou nebo v jiných prostorách je opatřena nalévacím potrubím vyvedeným nad palubu provedeným tak, aby při plnění nádrže nemohlo palivo vnikat pod palubu do prostor plavidla. Minimální světlost nalévacího potrubí palivové nádrže je 28 mm. Potrubí k odběru paliva je vedeno shora.

3.06.8. Palivová nádrž je opatřena odvzdušňovacím potrubím vyvedeným do volného ovzduší nad palubu, zabezpečeným proti vniknutí vody a chráněným proti plamenu. Minimální světlost odvzdušňovacího potrubí je 11 mm.

3.06.9. Pevně instalovaná palivová soustava není vedena obytným prostorem plavidla, je dostatečně vzdálena od elektrického vedení, chráněna před zdrojem nadměrného tepla, odolná použitému palivu, vibracím a korozi při běžném užívání a její části jsou řádně upevněny. V palivové soustavě je na snadno přístupném místě mimo strojovnu zařazen uzávěr přívodu paliva k motoru. Použité izolace jsou samozhášecí a nepohlcující palivo.

3.07. Pohon na plyn

3.07.1. Pohonná soustava na zkapalněný ropný plyn (LPG) nebo na stlačený zemní plyn (CNG), (dále jen „pohonný plyn“) pro plavidlo je instalována tak, aby bylo zabráněno úniku pohonného plynu do vnitřních prostor plavidla, byla chráněna před působením vysoké teploty a na co nejnižší míru bylo sníženo nebezpečí vzniku a šíření požáru.

3.07.2. V soustavě na pohonný plyn je zařazen regulátor tlaku, pojistný ventil, uzavírací kohout nebo ventil u nádrže a u motoru a zařízení pro monitorování tlaku a množství pohonného plynu.

3.07.3. Prostor pro uložení nádrže na pohonný plyn je větrán a umístěn tak, aby případný únik plynu byl mimo plavidlo, je zhotoven z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a nesmazatelně označen symboly pro plyn a „Zákaz otevřeného ohně a kouření“.

3.07.4. Veškeré součásti soustavy jsou odolné použitému pohonnému plynu, tlaku, vibracím a korozi při běžném použití. S výjimkou nádrže na pohonný plyn jsou veškeré části soustavy pevně instalovány, potrubí není v kontaktu s kovovými částmi plavidla. V místě průchodu přepážkami jsou použity nekovové průchodky. Nádrž na pohonný plyn je v prostoru pro její uložení zajištěna proti pohybu a převržení a je v takové poloze, aby z ní mohla být odebírána pouze plynná složka.

3.07.5. Činnost pohonné soustavy na pohonný plyn není ovlivněna jinou plynovou soustavou použitou na plavidle.

3.07.6. Po instalaci a pak v pravidelných intervalech 3 let je soustava na pohonný plyn zkontrolována subjektem posuzování shody s oprávněním pro zařízení plynová.

3.07.7. Ustanovení této části se vztahuje i na hybridní pohonné soustavy.

3.08. Parní pohon

3.08.1. Kotelna, ve které je vnější spalovací zařízení na tuhá paliva, je vybavena dostatečně velkým prostorem, do kterého je možné v případě nouze vyhrnout žhavé nespálené palivo k vyhoření nebo uhašení. Kotelna má dostatečný přívod vzduchu z vnějšího prostředí a zajištěn účinný odvod spalin tak, aby nevnikaly do vnitřních prostor plavidla.

3.08.2. V soustavě parního pohonu jsou přístroje na kontrolu pracovního tlaku, množství a teploty vody. Soustava parního pohonu je vybavena regulátorem proti přetížení.

3.08.3. Části, jejichž povrchová teplota může být vyšší než 50 °C , jsou účinně chráněny před náhodným dotykem.

3.08.4. Parní pohon plavidla s vnějším spalovacím zařízením na uhlí, koks, dřevo, olej nebo plyn s pracovním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar) je po instalaci a pak v pravidelných intervalech 3 let zkontrolován subjektem posuzování shody s oprávněním pro kotle parní a je-li vnější spalovací zařízení na plyn, také subjektem posuzování shody s oprávněním pro zařízení plynová.

3.09. Elektrický pohon

3.09.1. Elektrický pohon plavidla pracující s napětím vyšším než 50 V a stejnosměrným proudem nad 25 mA nebo střídavým proudem nad 10 mA, je po instalaci a pak v pravidelných intervalech 5 let zkontrolován subjektem posuzování shody s oprávněním pro elektrická zařízení silnoproudá. Ustanovení se vztahuje i na hybridní pohonné soustavy.

3.09.2. Elektrický pohon pracující s napětím nižším než 50 V je opatřen značkou CE shody se schváleným typem.

3.10. Společné ustanovení

Ustanovení článků 3.02., až 3.06. se přiměřeně použijí také v případě pohonu na plyn, hybridního pohonu a pohonu s vnějším spalovacím zařízením.

3.11. Plachty

3.11.1. Takeláž a její jednotlivé části jsou dimenzovány s ohledem na přepokládané síly větru v plavební zóně, pro kterou je plavidlo konstruováno.

3.11.2. Plachty je možné jednoduše, rychle a bezpečně svinout a rozvinout nebo spustit a vytáhnout, případně je možné jinak upravovat jejich plochu.

ČÁST 4.

ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ

4.01. Všeobecné požadavky

4.01.1. Elektrický systém na plavidle je navržen a instalován tak, aby byl zabezpečen provoz plavidla za běžných podmínek a bylo minimalizováno nebezpečí požáru nebo úrazu elektrickým proudem. Na plavidle je dovoleno používat elektrický rozvod a elektrické zařízení pro stejnosměrný proud o napětí do 50 V, nebo pro jednofázový střídavý proud o napětí do 250 V. Pokud existují zvláštní požadavky na některá zařízení, musí být dodrženy.

4.01.2. Přehledná schémata celého elektrického rozvodu a údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení jsou uchována a při technické prohlídce před uvedením plavidla do provozu nebo při jakékoli změně elektrického rozvodu či zařízení jsou předložena subjektu posuzování shody, který prohlídku provádí, a v případě elektrického systému s napětím větším než 50 V, jímž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, také subjektu posuzování shody s oprávněním pro elektrická zařízení silnoproudá.

4.01.3. Elektrický rozvod je dostatečně chráněn proti mechanickému poškození, vodě, olejům, zvýšené teplotě apod. buď polohou, ochrannými trubkami, nebo jiným způsobem. Elektrický rozvod musí být veden ve vzdálenosti větší než 100 mm od možných zdrojů tepla. Elektrické zařízení je přístupné pro obsluhu a kontrolu.

4.01.4. Elektrický rozvod nebo elektrický spotřebič je odolný proti vlhkosti a má tepelně stálou izolaci a nesmí se měnit jejich izolační stav. V případě potřeby je elektrický spotřebič ve vodotěsném provedení.

4.01.5. Všechny elektrické obvody jsou náležitě jištěny jističi nebo pojistkami s výjimkou obvodu startéru motoru napájeného přímo z akumulátoru. Jističe a pojistky nejsou umístěny v prostoru plavidla společně se spalovacími motory, jejich palivovými nádržemi nebo v blízkosti jiných zdrojů tepla. Jednotlivé elektrické obvody na sebe nepůsobí tak, že by některý z nich přestal fungovat v souladu se svým účelem.

4.01.6. Průchody elektrických vodičů stěnou, přepážkou nebo výztuhou jsou provedeny tak, aby nemohlo dojít k prodření jejich izolace nebo k jinému poškození, a v případě potřeby vodotěsnými průchodkami.

4.01.7. Elektrické zařízení je instalováno tak, aby byl zajištěn dostatečný přístup k ovládacím prvkům a ke všem částem vyžadujícím obsluhu nebo pravidelnou prohlídku. Elektrické zařízení s napětím 240 V pevně zabudované pro vaření nebo vytápění je určeno k použití na plavidle a opatřeno značkou shody CE se schváleným typem.

4.01.8. Elektrické zařízení nacházející se na sklopném stěžni nebo jiné pohyblivé části plavidla je připojeno k elektrickému rozvodu plavidla tak, aby připojovací kabely nepodléhaly poškození během manipulace se stěžněm nebo zařízením a bylo je možno rozpojit.

4.01.9. Měniče napětí, břehové přípojky apod. jsou určeny k použití na plavidle a opatřeny značkou shody CE se schváleným typem.

4.02. Akumulátory

4.02.1. Akumulátor je dobře upevněn ke svému základu nebo k akumulátorové skříni a chráněn proti vniknutí vody. Pokud se mohou uvolňovat z akumulátoru plyny, jsou odvětrány mimo uzavřené prostory plavidla.

4.02.2. Akumulátor nebo akumulátorová skříň není umístěna ve stejném prostoru plavidla spolu se zážehovým motorem a palivovou nádrží nebo pod palivovou nádrží či v její blízkosti. Ve strojovnách se vznětovými motory mohou být akumulátory zabudovány jen na opačné straně, než je palivová soustava.

4.02.3. Vnitřní plochy akumulátorové skříně jsou chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.

4.02.4. Akumulátory olověné a alkalické nejsou společně umístěny v jedné akumulátorové skříni nebo ve společném uzavřeném prostoru plavidla.

4.02.5. Na snadno přístupném místě je umístěn odpojovač akumulátoru. Mezi odpojovačem a akumulátorem mohou být připojena automatická čerpadla a jiná havarijní zařízení. Obvody těchto havarijních zařízení musí mít samostatné jističe.

4.03. Návěstní svítilny a sestavy pro signalizaci a zvukové signály

4.03.1. Návěstní svítilna, sestava pro optickou signalizaci nebo zařízení pro zvukové signály splňuje požadavky stanovené ve vyhlášce o pravidlech plavebního provozu, pokud se týká umístění a počtu na plavidle z hlediska viditelnosti, jednoznačnosti nebo slyšitelnosti signálů.

4.03.2. Na plavidle lze použít pouze návěstní svítilnu určenou k použití na plavidle a označenou značkou shody CE se schváleným typem. Návěstní svítilna je na plavidle umístěna tak, aby její světlo v požadovaném úhlu viditelnosti nebylo zakryto nebo zastíněno nástavbou plavidla nebo věcí či osobou přepravovanou na plavidle.

4.03.3. Na plavidle s délkou LOA od 6 do 12 m včetně je ke každé návěstní svítilně náhradní zdroj světla nebo náhradní nouzová návěstní svítilna, na plavidle s délkou LOA větší než 12 m je ke každé návěstní svítilně náhradní nouzová návěstní svítilna. Na plavidle s délkou LOA více než 6 m je návěstní svítilna pro stání s dobou svítivosti minimálně 12 hodin.

4.03.4. Rozvaděč pro návěstní svítilny je umístěn na kormidelním stanovišti a připojen zvláštním elektrickým obvodem k hlavnímu rozvaděči.

4.03.5. Není-li dále uvedeno jinak, každá návěstní svítilna je připojena samostatně z rozvaděče, samostatně jištěna a ovládána.

4.03.6. Správná funkce návěstní svítilny je jednoznačně signalizována na kormidelním stanovišti na kontrolním panelu navigačních světel. Umístění kontrolky na kontrolním panelu odpovídá umístění návěstní svítilny na plavidle. Porucha kontrolního panelu návěstních svítilen nesmí bránit správné funkci návěstní svítilny. Ovladač návěstní svítilny má na kontrolním panelu jednoznačnou polohu „zapnuto“ -„vypnuto“. Kotevní světlo nesvítí v kombinaci se světly pro plutí. Na plachetnici s pomocným motorem jsou k dispozici návěstní svítilny pro plutí jen na plachty a pro plutí na motor nebo motor a plachty.

4.03.7. Několik návěstních svítilen, které tvoří funkční jednotku a jsou namontovány společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Na kontrolním panelu lze rozpoznat poruchu kterékoli z těchto návěstních svítilen. Ve dvojité svítilně (dvě svítilny namontované nad sebou nebo ve stejném krytu) není možné používat současně oba světelné zdroje. Návěstní svítilny pro vrcholové, záďové a boční světla mohou být společně ovládány a kontrolovány. Signalizace na kontrolním panelu není požadována, pokud lze funkci návěstních svítilen kontrolovat přímo z kormidelního místa.

4.03.8. Intenzita světla návěstní svítilny za běžných klimatických podmínek zajišťuje viditelnost na vzdálenost v námořních mílích (1,852 km) podle tabulky č. 2.

Tabulka č. 2

Druh navigačního světlaDélka plavidla LOA v metrech
LOA < 1212 ≤ LOA < 50
vrcholové25 (3 pro LOA<20 )
boční12
záďové22
kruhové (bílé, červené, zelené)**)22
žluté22
kotevní11
modré11

**) pro plachetnice plující pod plachtami.

4.03.9. Barva světla návěstní svítilny je stanovena podle standardu barev světelných signálů pro ustálená signální světla a blikající světla s dobou trvání záblesku alespoň jedna sekunda3).

4.03.10. U plavidla bez vlastního pohonu nebo plavidla s vlastním strojním pohonem a plachetnice s délkou L méně než 7 m postačuje viditelnost světla vrcholové návěstní svítilny 1 námořní míli.

4.03.11. Mechanické zařízení pro dávání zvukových signálů na plavidle má základní kmitočet vyšší než 350 Hz a zvučnost 100 až 125 dB (A).

ČÁST 5.

OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ PLAVIDLA

5.01. Kormidelní stanoviště a kormidelní zařízení

5.01.1. Hlavní kormidelní stanoviště je umístěno a upraveno tak, aby kormidelníkovi byl zaručen dostatečný výhled potřebný při obvyklých podmínkách k bezpečnému vedení plavidla. Dostatečný výhled je nejméně 112,5° vlevo a vpravo od osy pohledu rovnoběžného s osou plavidla. Ve středovém poli nejméně 15° vpravo a vlevo od osy pohledu se nenachází okenní rám, sloupek nebo nástavba. Omezení výhledu před příď plavidla není větší než čtyři délky plavidla LOA, avšak ne více než 50 m. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na plachetnici a na plavidlo s maximální rychlostí nejvýše 15 km/hod. řízené kormidelní pákou ze zádi plavidla.

5.01.2. Z kormidelního stanoviště plavidla se strojním pohonem je možné ovládat kormidelní a pohonné zařízení včetně motoru a sledovat jejich činnost přímo nebo prostřednictvím kontrolního a signálního vybavení. Ovládání pohonného a kormidelního zařízení je uspořádáno tak, aby směr a velikost výchylky ovládacího prvku odpovídaly směru a rychlosti pohybu plavidla.

5.01.3. Kromě hlavního kormidelního stanoviště může být plavidlo vybaveno dalším kormidelním stanovištěm, musí však být vyloučeno jejich současné použití.

5.01.4. Kormidelní zařízení a systém ovládání pohonu je navržen, vyroben a instalován tak, aby umožňoval spolehlivé a bezpečné vedení plavidla za předvídatelných provozních podmínek. Umožňuje-li pohon plavidla jeho zpětný chod, je kormidelní zařízení účinné i při zpětném chodu. V případě poruchy na kormidelním zařízení je zajištěna možnost manévrovat plavidlem alespoň omezeně jiným způsobem.

5.01.5. Konstrukce kormidla, jeho uložení a zařízení sloužící k jeho ovládání umožňuje kontrolu a údržbu jednotlivých částí celého zařízení. Průchod kormidelního pně obšívkou plavidla je proveden tak, aby nemohlo docházet k úniku maziv do vody. Mechanické ovládání kormidelního zařízení je dostatečně dimenzováno s ohledem na opotřebení a zajištěno proti samovolnému uvolnění jednotlivých částí zařízení.

5.01.6. Smysl otáčení kormidelního kola nebo pohyb ovládacího prvku kormidelního zařízení odpovídá směru pohybu plavidla, s výjimkou kormidelní páky nasazené přímo na peň kormidla. Poloha kormidla nebo kormidelního zařízení, kterou není možné kontrolovat přímo, je signalizována.

5.01.7. Plachetnice a plavidlo s jedním hnacím motorem vybavené dálkově ovládaným kormidelním zařízením je pro případ poruchy kormidelního zařízení vybaveno nouzovými prostředky ovládání plavidla při snížené rychlosti.

5.02. Uvazovací zařízení

5.02.1. Plavidlo má s přihlédnutím ke své kategorii, velikosti a účelu použití jedno nebo více dostatečně pevných uvazovacích míst (rohatinky, pacholata, vázací kruhy apod.) spojených pevně s konstrukcí lodního trupu, schopných vydržet síly působící při vyvázání nebo vlečení plavidla.

5.02.2. Na plavidle je nejméně jedno uvazovací místo umístěno na přídi plavidla. Plavidlo s délkou L 6 m a více má nejméně jedno uvazovací místo na přídi a jedno na zádi. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na plavidlo s šířkou BWL maximálně 1,2 m, poháněné pouze lidskou silou, u něhož postačuje pouze jedno uvazovací místo. Plavidlo s délkou L větší než 12 m má minimálně dvě uvazovací místa na přídi a dvě na zádi. Plavidlo s délkou L větší než 18 m má kromě toho po jednom uvazovacím místě na pravém a levém boku přibližně v polovině délky L.

5.02.3. Uvazovací místo, je schopno přenést minimálně sílu v kN pro

a) vlečení P1=f*(4,3Lc-5,4),

b) pro vyvázání vpřed P2=f*(3,5Lc-4,3), nebo

c) pro vyvázání vzad P3=f*(3,0Lc-3,8).

V uvedených vztazích je Lc=(L+LWL)/2, pro kategorii plavidla „C“ je f=0,9 a pro kategorii „D“ je f=0,75. Pokud jsou uvazovací místa určena také ke zdvihání plavidla, jsou dimenzována podle jejich počtu a hmotnosti plavidla.

5.03. Kotevní zařízení

5.03.1. Plavidlo, jehož výtlak plavidla Dmax je vyšší než 1000 kg, je vybaveno kotvou, lanem nebo řetězem a kotevním zařízením odpovídajícím druhu a účelu použití plavidla.

5.03.2. Velikost kotvy je stanovena podle kategorie plavidla a typu použité kotvy. Hmotnost kotvy admiralitního typu v kilogramech lze určit jako 2,5 násobek délky plavidla LOA v metrech. Minimální hmotnost pomocné kotvy v kilogramech se určí jako 1,5 násobek délky plavidla LOA v metrech.

5.03.3. V případě kotvy o zvýšené přídržné síle (Danforth, Britany, CQR apod.) je třeba vycházet z údajů výrobce kotvy nebo plavidla.

5.03.4. Plavidlo je vybaveno jedním nebo více místy pro uložení kotvy za plavby v pohotovostní poloze na palubě nebo v kotevní skříni a místem pro upevnění kotevního řetězu nebo lana k plavidlu dostatečně pevným k zachycení sil působících při kotvení plavidla.

5.03.5. Kotevní řetěz má vhodné mechanické vlastnosti, povrchovou úpravu a rozměry pro použití s kotevními vrátky na plavidle. Jeho délka je nejméně 20 m. Kotevní lano má stejnou pevnost jako kotevní řetěz, je o 20 % delší a není plovoucí. Upevnění kotevního řetězu nebo lana k plavidlu musí umožnit rychlé rozpojení a uvolnění plavidla v případě ohrožení.

5.03.6. Kotva těžší než 15 kg je označena poznávacími znaky plavidla.

5.04. Hygienické zařízení

5.04.1. Plavidlo vybavené zařízením, kde vznikají odpadní vody, je vybaveno shromažďovací soustavou nebo srovnatelným systémem pro dočasné zadržování odpadních vod před jejich následnou likvidací. Plavidlo může být vybaveno také systémem čištění odpadní vody schváleného typu.

5.04.2. Toaleta je napojena pouze na odpadní nádrž nebo na systém čištění odpadní vody.

5.04.3. Plavidlo s pevně instalovanými odpadními nádržemi je vybaveno normalizovanou potrubní přípojkou pro odčerpání odpadní vody z plavidla na břeh. Každé potrubí shromažďovací soustavy procházející obšívkou trupu je vybaveno uzávěrem, který lze těsně uzavřít a zajistit v uzavřené poloze. S výjimkou systému čištění odpadní vody, nesmí potrubí shromažďovací soustavy umožnit vypouštění odpadní vody za bok plavidla do okolní vody.

5.05. Zařízení pro vytápění a vaření

5.05.1. Zařízení pro vytápění nebo vaření na plavidle (dále jen „topné zařízení“), včetně průchodu odvětrávacího potrubí stěnami a stropy, je provedeno a instalováno tak, aby při jeho provozu nekryté a části plavidla, které mohou přispívat k šíření požáru, nebyly ohřáty na povrchovou teplotu větší než 60 °C. Zařízení je umístěno a upevněno tak, aby se nemohlo náhodně převrhnout nebo posunout. V prostoru plavidla, ve kterém se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C, se nesmí topné zařízení nacházet, ani jím nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí tohoto zařízení. K zařízení je zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování. Odvětrávací potrubí a potrubí pro odvod spalin je vybaveno vhodným krytem nebo zařízením zajišťujícím ochranu před větrem a uspořádáno tak, aby je bylo možné uvnitř čistit.

5.05.2. Plynová soustava na zkapalněný uhlovodíkový plyn pro obytné účely, vaření, vytápění apod., (dále jen „topný plyn“) je s odvodem par a zplodin a je navržena a instalována tak, aby se zabránilo úniku topného plynu nebo nebezpečí výbuchu a bylo možné testovat její těsnost. Materiál a součásti jsou vhodné pro použitý druh topného plynu, odolné proti namáhání a vhodné pro použití na plavidle. Potrubí pro rozvod plynu je co nejkratší, přístupné pro kontrolu a při průchodu kovovými přepážkami jsou použity nekovové průchodky. Pohyblivé hadice pro připojení jednotlivých spotřebičů nejsou delší než 1 m. Pevně instalovaná soustava zahrnuje regulátor tlaku, pojistný ventil, hlavní uzavírací ventil vysokotlaké části a uzavírací kohout u každého spotřebiče. Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku je s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak. Každý hořák je vybaven pojistkou plamene. Uzavírací kohout u spotřebiče není vyžadován, pokud je uzavírací ventil u nádrže přístupný v dosahu od spotřebiče. Pojistka plamene není vyžadována u spotřebiče s přímým připojením na plynovou nádrž o hmotnosti náplně maximálně 2 kg. Ve strojovně není umístěna žádná součást zařízení na topný plyn. Spotřebič na topný plyn s přímým připojením na tlakovou nádrž, o maximální náplni 2 kg, je včetně nádrže umístěn a zajištěn proti pohybu ve svařované nebo natvrdo pájené kovové nádobě, která má v nejnižším místě vývod mimo prostor plavidla nad úrovní bezpečnostní vzdálenosti plavidla.

5.05.3. Nádrž na topný plyn není umístěna v obytném prostoru plavidla. Toto se nevztahuje na nádrž o hmotnosti náplně do 2 kg určenou k přímému připojení spotřebiče. Plavidlo s pevně instalovanou plynovou soustavou na topný plyn má uzavřený prostor pro uložení všech nádrží na topný plyn. Úložný prostor je oddělen plynotěsně od obytného prostoru, přístupný pouze z venku a dostatečně větrán, aby případně uniklý topný plyn byl odveden mimo plavidlo. Nádrž na topný plyn je umístěna v úložném prostoru pevně a stabilně tak, aby z ní mohla být odebírána pouze plynná složka topného plynu. Úložný prostor je zkonstruován z ohnivzdorného nejiskřivého materiálu a umístěn tak, aby teplota uložených nádrží na plyn nepřevýšila 50 °C. Vnější strana úložného prostoru je nesmazatelně opatřena nápisem nebo symbolem „plyn“ a „Zákaz otevřeného ohně a kouření“.

5.05.4. V obytném prostoru, kde je plynový spotřebič, je zajištěn dostatečný přívod čerstvého vzduchu a odvod spalin větracími otvory odpovídajících rozměrů, nejméně však se světlým průřezem 150 cm2 na každý otvor. Počet větracích otvorů je úměrný velikosti větraného prostoru a odpovídá požadavkům stanoveným výrobcem plynového spotřebiče. Větrací otvor nemá žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do obytného prostoru určeného pro spaní. Zařízení pro odvod spalin zajišťuje bezpečné odvádění spalin a je provozně spolehlivé, ohnivzdorné a jeho činnost není ovlivňována umělým větráním.

5.05.5. Na plavidle je použit pevně zabudovaný spotřebič na topný plyn určený k použití a instalaci na plavidle a označený značkou shody CE se schváleným typem. Spotřebič na topný plyn je instalován a používán v souladu s pokyny jeho výrobce. Na plavidle jsou k dispozici provozní a bezpečnostní pokyny pro používání spotřebiče na topný plyn.

5.05.6. Plynová soustava a spotřebič na topný plyn jsou po instalaci před uvedením do provozu, po jakékoli úpravě nebo opravě nebo před uplynutím nejvýše 3 let od posledního schválení zkontrolovány subjektem posuzování shody s oprávněním pro zařízení plynová.

5.05.7. Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, je pouze pro palivo líh, petrolej nebo naftu. Zařízení na benzin nesmí být na plavidle používáno. Zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty smí být v obytném prostoru a kormidelně použito, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 litrů.

5.05.8. Zařízení vybavené hořáky s knoty

a) má kovovou palivovou nádrž, která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a je navržena a umístěna tak, aby ji nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit,

b) je možné zapálit bez pomoci dalšího kapalného paliva,

c) je umístěno tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů.

5.05.9. Pevně vestavěný kuchyňský sporák je pouze na kapalné palivo líh, petrolej nebo naftu při atmosférickém tlaku a určený pro použití na plavidle.

5.05.10. Zařízení pro vytápění a vaření je buď opatřeno značkou shody CE se schváleným typem, nebo splňuje požadavky stanovené pro tato zařízení ve vyhlášce o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.

5.06. Požární ochrana

5.06.1. Konstrukce plavidla splňuje zásady požární ochrany. Materiály přispívající k šíření požáru (třídy reakce na oheň B až F) jsou v místech zvýšené teploty nebo zvýšené možnosti vzniku požáru ošetřeny protipožárním nátěrem, obloženy materiálem s třídou reakce na oheň A1 nebo A2 (tzv. nehořlavé) nebo chráněny vhodnou ochrannou konstrukcí nešířící požár. Izolační materiály jsou samozhášecí a nepohlcující palivo.

5.06.2. Strojovna s benzinovým motorem je chráněna hasicím systémem tak, aby nebylo nutné v případě požáru tento prostor otevírat. Otvory pro hašení jsou označeny. To neplatí, jestliže je použito stabilní hasicí zařízení.

5.06.3. Na každém plavidle s délkou L do 15 m a výtlakem Dmax přes 500 kg, je minimálně jeden přenosný hasicí přístroj. Je-li na plavidle zařízení s otevřeným ohněm, je přenosný hasicí přístroj minimálně doplněn hasicí rouškou. Přenosný hasicí přístroj je umístěn do 2 m od kormidelního místa, sporáku nebo strojovny. Na plavidle s délkou L 12 m a větší, které je vybaveno obytným prostorem, jsou navíc dvě požární vědra s lanem nebo požární čerpadlo.

5.06.4. Na každém plavidle s délkou L 15 m a více je přenosný hasicí přístroj umístěn do 2 m od kormidelního místa, sporáku a do vzdálenosti L/3 od středu obytného prostoru. Jeden přenosný hasicí přístroj by měl připadat na cca 20 m2 podlahové plochy obytného prostoru. Nejsou-li hasicí přístroje umístěny viditelně, jsou předměty, které je zakrývají označeny symbolem hasicího přístroje. Umístění přenosných hasicích přístrojů může být upraveno s ohledem na instalované stabilní hasicí zařízení.

5.06.5. Pokud je plavidlo vybaveno přenosnými hasicími přístroji, jejich počet, množství hasební látky a hasicí schopnost odpovídají druhu nebezpečí požáru, velikosti, účelu a vybavení plavidla. Přenosné hasicí přístroje mají nejméně tyto parametry:

a) práškový 2,0 kg, s minimální hasicí schopností 8A, 34B, C,

b) CO2 2,0 kg, s minimální hasicí schopností 34B,

c) pěnový 2 litry náplně s minimální hasicí schopností 8A, 70B, 25F.

Na plavidle s délkou L menší než 6 m, s přívěsným motorem o výkonu nejvýše 7,5 kW a bez zabudované nádrže na palivo nebo vodním skútru postačuje hasicí přístroj práškový 1 kg s minimální hasicí schopností 5A, 21B, C nebo hasicí spray. Přenosný hasicí přístroj CO2 je doporučeno použít v prostorách s elektrickým zařízením a hořlavými kapalinami. Tyto prostory, jsou-li uzavřené, musí být na vstupu opatřeny výstražným upozorněním.

5.06.6. Požárně bezpečnostní zařízení podle článků 5.06.3. a 5.06.4. není třeba na plavidle, které je plavidlem bez vlastního strojního pohonu nebo plachetnicí bez pomocného motoru, pokud není vybaveno obytným prostorem nebo na něm není požito zařízení k vaření nebo topení podle článku 5.05.

5.06.7. Věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení jsou kontrolovány ve stanovených intervalech podle § 7, § 8 a § 9 vyhlášky o požární prevenci4).

5.07. Jeřáby

5.07.1. Na plavidla vybavená jeřábem se v plném rozsahu vztahuje příslušné ustanovení vyhlášky o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.

5.07.2. Ustanovení článku 5.07.1. se nevztahuje na manipulační jeřáby s ručním pohonem a maximální nosností do 250 kg.

ČÁST 6.

VÝSTROJ PLAVIDLA

6.01. Plavidlo s výtlakem Dmax nejvýše 500 kg je vybaveno nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou, vyvazovacím lanem nebo řetězem delším 5 m a pádlem s výjimkou plavidla vybaveného vesly. Vodní skútr nebo jiné plavidlo, jehož trup je tvořen vodotěsně uzavřeným plovákem, nemusí být vybaveno nádobou na vylévání vody a vodní skútr ani pádlem.

6.02. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno vyvazovacím lanem s délkou minimálně 15 m, u plavidla s délkou více než 15 m odpovídající nejméně délce plavidla +10 m, bidlem s háčkem, nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou a vědrem s lanem, není-li vybaveno drenážní soustavou. Plavidlo s délkou L menší než 6 m je vybaveno nejméně dvěma pádly nebo vesly.

6.03. Plavidlo s délkou L 6 m a více má ještě nejméně jedno další vyvazovací lano, jehož délka je minimálně 2/3 délky prvého lana, dostatečný počet odrazníků, nejméně však dva odrazníky, a plavidlo s vlastním strojním pohonem též příslušenství ke strojnímu zařízení a nářadí pro jeho drobné opravy. Plachetnice s délkou L 6 m a více má vybavení pro opravu takeláže a plachet. Plavidlo s délkou L větší než 12 m je vybaveno ručním čerpadlem, které lze použít též jako požární čerpadlo.

6.04. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg, s výjimkou plovoucího zařízení, je vybaveno zařízením pro podávání zvukových signálů a funkčními návěstními svítilnami. Plavidlo kategorie „D“ nebo „C“ jehož délka je méně než 6 m a jehož šířka BWL je větší než 1,2 m, které není vybaveno mechanickým zařízením pro dávání zvukových signálů, je vybaveno trubkou nebo zvonem. Plavidlo kategorie „C“, nebo kategorie „D“ a délkou L 6 m a více je vybaveno vyhledávací svítilnou odolnou proti stříkající vodě vhodnou pro použití při manévrování, záchranných akcích a dávání signálů, prostředky pro tísňové signály a v případě plachetnice s pomocným motorem též černým kuželem.

6.05. Záchranné prostředky

6.05.1. Plavidlo délkou L 6m a více je vybaveno nejméně jedním záchranným kruhem s úchopným lanem po obvodu. Plavidlo s délkou L větší než 12 m je vybaveno minimálně dvěma záchrannými kruhy. Jeden záchranný kruh je umístěn v bezprostřední blízkosti hlavního kormidelního stanoviště. Jeden záchranný kruh musí být vybaven plovoucím lanem o délce minimálně 16 m, pro kategorii plavidla „D“, nebo o délce minimálně 30 m, pro kategorii plavidla „C“. Pro kategorii plavidla „C“ je jeden záchranný kruh vybaven plovoucím samozápalným světlem. Záchranné kruhy mohou být nahrazeny záchrannými podkovami. Záchranný kruh nebo podkova použité na plavidle kategorie „C“ odpovídá schválenému typu podle úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři5). Každý záchranný kruh nebo podkova je označen poznávacími znaky plavidla. Uvedená ustanovení se nevztahují na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, jehož BWL je maximálně 1,2 m.

6.05.2. Plavidlo je vybaveno záchrannými vestami, jejichž počet odpovídá počtu osob při maximálním obsazení plavidla. V případě plavidla provozovaného pouze pro vlastní potřebu k rekreaci a sportu postačuje počet záchranných vest podle aktuálního počtu osob na plavidle. Záchranné vesty nejsou nutné na plavidle, které je provedeno jako nepotopitelné. Záchranná vesta pro dospělou osobu má minimální vztlak 100 N. Na plavidle kategorie „D“ a vodním skútru lze použít plovací pomůcku s minimálním vztlakem 50 N. Záchranná vesta je kontrolována podle pokynů výrobce. Záchranná vesta nebo plovací pomůcka je označena značkou CE shody se schváleným typem.

6.05.3. Plavidlo kategorie „C“ nebo „D“, jehož délka L je více než 6 m, s výjimkou plovoucího zařízení nebo převozní lodě, je vybaveno jedním nebo více místy pro uložení záchranného voru s obsaditelností odpovídající maximální obsaditelnosti plavidla. Záchranný vor může být nahrazen člunem, který je vybaven vztlakovými komorami tak, aby unesl celou posádku i při zalití vodou.

6.05.4. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno lékárničkou s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidle.

6.06. Plavidlo podle svého určení a použití je vybaveno prostředky pro optickou signalizaci. Prostředky pro optickou signalizaci jsou vlajky, tabule, válce, balóny nebo kužele jednoduché a dvojité potřebné pro signalizaci činnosti plavidla.

6.07. Radar použitý na plavidle se shoduje se schváleným typem a je označen značkou shody CE nebo podle norem Mezinárodní námořní organizace (IMO).

ČÁST 7.

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY A VLASTNOSTI PLAVIDLA

7.01. Rekreační plavidla a vodní skútry.

7.01.1. U plavidla, které je rekreačním plavidlem a pro které bylo vydáno EU prohlášení o shodě a je označeno CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, plavební úřad při technické prohlídce podle § 9

a) za účelem schválení jeho technické způsobilosti zkontroluje shodu s ustanoveními této přílohy podle článků 6.05.2. a 6.05.4., bylo-li plavidlo v období nejvýše 8 let před podáním žádosti o schválení jeho technické způsobilosti uvedeno na trh, zapsáno do plavebního rejstříku nebo obdobné evidence plavidel v jiném členském státě Evropské unie nebo uvedeno do provozu v jiném členském státě Evropské unie, a

b) v ostatních případech zkontroluje shodu s ustanoveními této přílohy podle článků 1.01.2., 2.04.2., 3.01.2. až 3.01.4., 3.06.7., 4.02.5., 4.03.1., 4.03.3., 5.01.1., 5.01.4., 5.01.7., 5.02.1., 5.03.1. až 5.03.5., 5.04.3., 5.05.6. až 5.05.9., 5.06.2. až 5.06.7., 6.01., 6.02., 6.03., 6.04., 6.05.1. až 6.05.4., 6.07. a 7.01.2. Jestliže zařízení pro topení a vaření na topný plyn bylo instalováno na rekreačním plavidle až po jeho uvedení na trh, plavební úřad zkontroluje také soulad s ustanoveními článků 5.05.1. až 5.05.5.

7.01.2. Plavidlo uvedené v čl. 7.01.1. určené a používané k vlečení osob při vodním lyžování a obdobných činnostech, je vybaveno vhodným vlečným zařízením s dobře ovladatelným vypínacím prvkem pro uchycení vlečného lana. Toto vlečné zařízení je součástí plavidla a ovládáno z něho.

7.01.3. U vodního skútru, pro který bylo vydáno EU prohlášení o shodě a je označen CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, plavební úřad při technické prohlídce podle § 9

a) za účelem schválení jeho technické způsobilosti zkontroluje shodu s ustanovením této přílohy podle článku 6.05.2., bylo-li plavidlo v období nejvýše 8 let před podáním žádosti o schválení jeho technické způsobilosti uvedeno na trh, zapsáno do plavebního rejstříku nebo obdobné evidence plavidel v jiném členském státě Evropské unie nebo uvedeno do provozu v jiném členském státě Evropské unie, a

b) v ostatních případech zkontroluje shodu s ustanoveními této přílohy podle článků 3.01.2., 3.01.9., 4.02.5., 4.03.1., 4.03.2., 5.02.1., 5.06.5., 6.01., 6.04., 6.05.2. a 7.01.2.

7.02. Plavidla určená pro provozování vodní dopravy pro cizí potřeby.

7.02.1. K provozování vodní dopravy pro cizí potřebu nebo jako převozní loď lze použít pouze plavidlo, které podléhá evidenci a schválení technické způsobilosti podle této vyhlášky.

7.02.2. Plavidlo určené k provozování vodní dopravy pro cizí potřebu nebo jako převozní loď má minimálně délku LWL 6 m, šířku BWL nejméně 2 m a volný bok 0,3 m.

7.02.3. Na plavidle určeném k provozování vodní dopravy osob pro cizí potřeby nebo jako převozní loď při nejvyšším obsazení cestujícími připadá na jednoho cestujícího nejméně 0,5 m2 volné podlahové plochy paluby a ostatních prostor přístupných cestujícím. Do volné podlahové plochy se nezapočítává plocha schodišť, ochozů a průchodů a samostatných místností s plochou menší než 1 m2. Pro každého cestujícího je alespoň jedno místo k sezení.

7.02.4. Nástupní místa, schodiště, průchody a ochozy určené pro cestující mají světlou šířku nejméně 0,55 m a světlou výšku nejméně 1,9 m. Pokud je tato podmínka z technického hlediska s ohledem na velikost plavidla obtížně splnitelná, lze rozměry podle předchozí věty zmenšit na šířku 0,4 m do výše 0,6 m nad palubou nebo podlahou a výšku nejméně 1,6 m. Zmenšená šířka a snížená výška je zřetelně vyznačena šikmými černožlutými pruhy.

7.02.5. Obytný prostor pro cestující nemá menší světlou výšku než 2,0 m. Pro plavidla s délkou menší než 10 m a v ubytovacích kajutách může být tato výška snížena na 1,9 m.

7.02.6. Plavidlo určené pro provozování vodní dopravy pro cizí potřebu nebo převozní loď má takovou příčnou a podélnou stabilitu, aby zatížené osobami v nejvyšším povoleném počtu shromážděnými u jednoho boku, na přídi nebo zádi v nejméně příznivé poloze a nákladem do hmotnosti nejvyššího povoleného zatížení umístěným v 1/4 šířky od osy plavidla neplulo v náklonu větším než 10° a jeho zbytková bezpečnostní vzdálenost nebyla menší než 0,1 m.

7.02.7. Plavidlo určené nebo používané pro dopravu nebezpečných věcí splňuje technické požadavky stanovené vyhláškou o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.

7.02.8. Na plavidle určeném k provozování vodní dopravy pro cizí potřebu nebo na převozní lodi nelze použít místo záchranných vest plovací pomůcky se vztlakem 50 N. Na převozní lodi, která nepluje volně a splňuje podmínku nepotopitelnosti nebo je vybavena kolektivními záchrannými prostředky, nemusí být záchranné vesty.

7.02.9. Plavební úřad po posouzení shody s těmito požadavky zapíše do osvědčení plavidla způsobilost k provozování vodní dopravy nebo jako převozní loď.

7.03. Plavidla určená k provozování v půjčovně plavidel, nebo k výcviku ve vedení plavidla.

7.03.1. V půjčovně plavidel je provozováno pouze rekreační plavidlo nebo vodní skútr, na které se vztahuje nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, nebo plavidlo poháněné pouze lidskou silou nebo surf poháněný pouze větrem a ovládaný osobou nebo osobami ve stoje.

7.03.2. Plavidlo určené k provozování v půjčovně rekreačních plavidel je označeno viditelně a nesmazatelně jménem nebo logem půjčovny s velikostí písma minimálně 10 cm. Pokud plavidlo není označeno štítkem plavidla podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, má na dobře přístupném a viditelném místě nesmazatelně uveden údaj o nejvyšší nosnosti, včetně uvedení nejvyššího počtu osob, a o výkonu hnacího motoru nebo o ploše plachty, je-li jimi vybaveno.

7.03.3. Plavidlo s vlastním strojním pohonem určené v půjčovně plavidel k vedení osobou bez průkazu způsobilosti má lodní trup konstruován pouze pro plutí ve výtlačném režimu. Výkon motoru plavidla je upraven tak, aby rychlost plavidla nepřesáhla 15 km/hod. K pohonu plavidla je použit pouze spalovací motor nebo elektromotor.

7.03.4. Na plavidle provozovaném v půjčovně plavidel není použito zařízení k topení a vaření uvedené v článcích 5.05.7. až 5.05.9.

7.03.5. V případě plavidla provozovaného v půjčovně plavidel, které podléhá evidenci a schválení způsobilosti, plavební úřad po posouzení shody s touto vyhláškou v lodním osvědčení uvede účel použití v půjčovně, včetně případného použití pro vedení bez průkazu způsobilosti.

7.03.6. Plavidlo s vlastním strojním pohonem určené pro výcvik musí mít motor s výkonem nejméně 20 kW a dálkovým ovládáním. Plachetnice určená pro výcvik musí mít minimálně hlavní plachtu a kosatku o celkové ploše nejméně 20 m2.

7.03.7. Plavidlo určené pro výcvik má hlavní kormidelní místo uspořádáno tak, že ovládací prvky pro vedení plavidla jsou v dosahu osoby ve výcviku i školitele.

7.04. Plovoucí zařízení

7.04.1. Součástí plovoucího zařízení není konstrukce nesená plovoucím zařízením bez pevného spojení s ním a konstrukce připojená k plovoucímu zařízení nejméně s jedním stupněm volnosti, například přístupová lávka, břehová vzpěra a podobně.

7.04.2. Plovoucí zařízení je trvale označeno jménem (značkou) výrobce a rokem výroby.

7.04.3. Na plovoucí zařízení se nevztahují ustanovení článku 1.04.4., kapitoly 3, článků 5.01., 5.03., kapitoly 6, s výjimkou článku 6.05.1. v případě plovoucího zařízení s obytným prostorem, a kapitoly 8.

7.04.4. Plovoucí zařízení používané při provozování osobní lodní dopravy jako plovoucí můstek je, včetně přístupové lávky o vnitřní šířce minimálně 0,9 m, vybaveno vhodným zařízením pro ochranu proti pádu osoby do vody. Okraje plovoucího zařízení a lávky jsou výrazně označeny.

7.04.5. Plovoucí zařízení používané při provozování osobní lodní dopravy jako plovoucí můstek má nejvýše v 1/4 délky LWL od obou konců na obou bocích značky označující rovinu největšího přípustného ponoru tak, aby byly viditelné ze břehu i z vody na boku odvráceném od břehu.

7.05. Požadavky na záchranná plavidla

7.05.1. Záchranné plavidlo má dostatečnou stabilitu. Při zatížení 75×n [kg], kde n je maximální počet osob přípustného obsazení, umístěném co nejblíže k boku plavidla, nejméně však ve vzdálenosti 1/4 šířky BWL plavidla od jeho podélné osy, nepřesáhne příčný náklon plavidla 15° a zbývající volný bok neklesne pod 5 cm.

7.05.2. Záchranné plavidlo s délkou L menší než 6 m splňuje podmínku nepotopitelnosti podle článku 2.02.1., hodnoty rezervního vztlaku však jsou 1,5 krát větší.

7.05.3. Záchranné plavidlo je navrženo a konstruováno tak, aby bylo možné snadno vyzdvihnout osobu z vody na plavidlo.

7.05.4. Záchranné plavidlo je na obou bocích z vnější strany označeno nápisem „Záchranné plavidlo“ nebo „Rescue“ nebo názvem a logem právnické osoby, která plavidlo jako záchranné provozuje, či jejich kombinací. Nápis je proveden čitelně a nesmazatelně písmeny vysokými nejméně 15 cm v barvě kontrastní k barvě podkladu.

7.05.5. V případě záchranného plavidla, které podléhá evidenci a schválení způsobilosti, plavební úřad po posouzení shody s touto vyhláškou účel použití plavidla zaznamená v lodním osvědčení.

7.06. Historicky cenná plavidla, historická plavidla a jejich kopie

7.06.1. Za historicky cenné plavidlo se se pro účely této vyhlášky považuje plavidlo vyrobené nebo postavené po 1. lednu 1950 a prokazatelně uvedené do provozu před více než 50 roky, které je zcela zachováno v původní podobě s původním zařízením i vybavením včetně hlavního hnacího motoru.

7.06.2. Na historicky cenné plavidlo a malé plavidlo, které bylo zhotoveno před rokem 1950 (dále jen „historické plavidlo“) se nevztahují ustanovení článků 1.04.4. až 1.04.9., 2.01.7., 2.01.8., 2.01.9., 2.02.1., 2.02.3., 2.02.4., 2.04.1., 3.01.2., 3.01.8., 3.06.1. druhá věta, 4.03.2., 4.03.4., 4.03.6., 5.01.1., 5.01.2., 6.05.3.
Ostatní ustanovení této přílohy se na historické plavidlo nebo historicky cenné plavidlo použijí přiměřeně s ohledem na stupeň technického poznání v době vzniku plavidla.
Úlevy uvedené v prvé a druhé větě se na historicky cenné a historické plavidlo mohou uplatnit pouze na část plavidla, zařízení a vybavení, které jsou shodné s původním stavem plavidla. Nově instalované části, zařízení a vybavení musí splňovat požadavky stanovené v této příloze.
Ustanovení článku 3.03.5. se na historické plavidlo nevztahují, jestliže je na plavidle použit původní spalovací motor nebo jeho jednotlivá kopie zhotovená podle původního projekčního návrhu z doby před rokem 1950 a nevyráběná sériově.

7.06.3. Ustanovení 7.06.2. se přiměřeně vztahují také na kopii historického plavidla, které bylo zhotoveno podle původního projekčního návrhu z doby před rokem 1950 z převážně shodných materiálů použitých na historickém plavidle.

7.06.4. Plavební úřad v osvědčení plavidla uvede, zda plavidlo je historickým plavidlem, jeho kopií nebo historicky cenným plavidlem.

7.07. Stávající plavidla

7.07.1. Není-li výslovně stanoveno jinak, platí pro stávající plavidlo v provozu technické požadavky stanovené v této příloze.

7.07.2. Pokud plavidlo v provozu není plně v souladu s ustanoveními této přílohy a uvedení do souladu by bylo technicky příliš náročné nebo neproveditelné, lze uznat stávající technické řešení za rovnocenné, jestliže neohrožuje zdraví a bezpečnost osob, majetek a životní prostředí. Ustanovení článku 3.03.5. se nevztahuje na instalaci spalovacího motoru již uvedeného do provozu v některé zemi Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku nebo instalaci a použití motoru stejného typu a výkonu náhradou za původně instalovaný motor téhož výrobce, pokud není spalovací motor podroben větší úpravě zvyšující jeho výkon o více než 15 %.

7.07.3. Ustanovení článku 7.07.2. se nevztahuje na úpravu nebo přestavbu plavidla, která musí být provedena plně v souladu s příslušným ustanovením této přílohy. Dále nelze ustanovení článku 7.07.2. vztáhnout na požadavky uvedené v článcích 3.01.3. až 3.01.5., 3.01.9., 4.01.1., 5.04.1., 5.04.2., 5.05.1. až 5.05.10., 5.06.1. až 5.06.7., 5.07.1., 5.07.2., 6.05.1., 6.05.2.

7.07.4. Odchylky uznané podle článku 7.07.2. zaznamená plavební úřad v osvědčení plavidla.

7.07.5. Na malé plavidlo, které nepodléhá nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, se vztahuje ustanovení článku 3.06.2., pokud byla jeho stavba zahájena po nabytí účinnosti této vyhlášky.

7.07.6. Ustanovení článku 7.03.1. se nevztahuje na plavidlo, které bylo k provozování v půjčovně plavidel schváleno před účinností této vyhlášky.

7.08. Plavidla nepodléhající evidenci a schvalování technické způsobilosti

7.08.1. Na plavidlo s výtlakem Dmax do 1000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu nejvýše 4 kW nebo s celkovou plochou plachet nejvýše 12 m2, které nepodléhá evidenci, se vztahují ustanovení článků 1.01.2., 1.04.1. až 1.04.11., 2.01.1., 2.01.2., 2.01.4. až 2.01.8., 2.01.11., 2.02.1. až 2.02.6., 2.03.1. a 2.03.2., 2.04.3., 3.03.5., 3.09.2., 4.01.1., s tím, že smí být použito pouze stejnosměrné napětí do 50 V, 4.02.1. až 4.02.5., 4.03.1., 4.03.2., 4.03.7. až 4.03.10., 5.01.1. až 5.01.7., 5.02.1., 5.02.2., 5.04.1., 5.05.1., až 5.05.10., 5.06.1., 5.06.2., 5.06.3., 5.06.5., 5.06.7., 6.01., 6.02., 6.03., 6.04., 6.05.2.

ČÁST 8.

MANÉVROVATELNOST

8.01. Základní ustanovení

8.01.1. Schopnost plavby a manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami.

8.01.2. Zkušební úsek je na tekoucí nebo klidné vodě, pokud možno v rovném úseku nejméně 1 km dlouhém a dostatečně širokém, vybaveném dobře patrnými značkami k určení polohy plavidla. Při zkušebních plavbách lze k určení polohy plavidla použít i technické prostředky, zejména radar, laser, GPS.

8.01.3. Během zkušebních plaveb je plavidlo zatíženo 50 % maximální nosnosti, pokud možno rovnoměrně na plavidle umístěné.

8.01.4. Během zkušební plavby mohou být použita veškerá zařízení, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.

8.01.5. Plavidlo s vlastním strojním pohonem při zkušební plavbě pluje nejméně rychlostí odpovídající 75 % maximálních otáček motoru.

8.01.6. Na proudící vodě se manévry při zkušební plavbě provedou při plutí po proudu a proti proudu, s výjimkou zastavovacího manévru. V případě zjišťování rychlosti se uvažuje dosažená rychlost jako průměr z rychlosti při plutí po proudu a plutí proti proudu.

8.02. Manévry

8.02.1. Plavidlo je schopné zastavit v dostatečně krátkém čase, bez ztráty směrové stability a je dostatečně ovladatelné. Na proudící vodě se provádí zastavovací manévr při plutí po proudu. Zastavovací manévr je dokončen při zastavení plavidla vzhledem k zemi.

8.02.2. Požadavek podle článku 8.02.1. se neuplatňuje u plavidel, jejichž hlavní motor není upraven pro zpětný chod a u plachetnic plujících pod plachtami. U těchto plavidel se zastavovací manévr nahrazuje manévrem obratu podle článku 8.02.4.

8.02.3. Plavidlo, jehož motor je upraven pro zpětný chod, je ovladatelné při plutí vzad a bez ztráty směrové stability. Manévr se zahajuje s plavidlem v klidu. Otáčky motoru se zvýší na 25 % maximální hodnoty a ponechají se do doby, než plavidlo dosáhne ustálení rychlosti při plutí vzad.

8.02.4. Plavidlo je schopné včas provést obrat o 180°. Manévr provede plavidlo plující konstantní rychlostí podle článku 8.01.5. otočením kormidla na pravobok nebo levobok s použitím dalších zařízení ovládaných z hlavního kormidelního místa. Manévr se opakuje se zahájením na opačnou stranu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 334/2015 Sb.

Vzor lodního osvědčení

1. Vzor lodního osvědčení plavidla vnitrozemské plavby

Vzor lodního osvědčení plavidla vnitrozemské plavby

2. Vzor Mezinárodního osvědčení rekreačního plavidla

Vzor Mezinárodního osvědčení rekreačního plavidla

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 334/2015 Sb.

Vzor prozatímního osvědčení plavidla

Vzor prozatímního osvědčení plavidla

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 334/2015 Sb.

Dokumentace pro schválení stavby plavidla nebo typu plavidla.

Technická dokumentace má obsahovat všechny příslušné údaje nebo prostředky použité výrobcem k zajištění toho, aby plavidlo splňovalo základní požadavky, které se na ně vztahují.

Technická dokumentace má umožňovat pochopení konstrukčního návrhu, výroby a fungování výrobku a musí umožňovat posouzení shody s požadavky této vyhlášky.

Dokumentace v míře nezbytné pro posouzení obsahuje zejména

a) celkový popis plavidla,

b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.,

c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a používání plavidla,

d) seznam norem platných pro malá plavidla, které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených pro splnění základních požadavků, pokud normy použity nebyly,

e) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd.,

f) výpočty, týkající se zejména stability plavidla a volného boku, vztlaku a plovatelnosti, případně protokoly o zkouškách,

g) doklady nebo protokoly o zkouškách emisí výfukových plynů prokazující shodu se stanovenými požadavky,

h) doklady nebo protokoly o zkouškách emisí hluku prokazující shodu se stanovenými požadavky.

Dokumentace se předkládá před zahájením stavby plavidla. Dokumentace uvedená v písm. f) až h), pokud se týká protokolů o provedených zkouškách, může být předložena až po dohotovení plavidla před schvalováním jeho způsobilosti.

Poznámky pod čarou

1) § 30b zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb.

2) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

3) Standard CIE S 004/E-2001, Barvy světelných signálů, Mezinárodní komise pro osvětlování (Commission internationale de ľéclairage, CIE).

4) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.

5) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.

Přesunout nahoru