PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 223/2015 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Částka 92/2015
Platnost od 10.09.2015
Účinnost od 01.10.2015
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

223

ZÁKON

ze dne 12. srpna 2015,

kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o odpadech

Čl. I

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 154/2010 Sb., zákona č. 31/2011 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 264/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 184/2014 Sb. a zákona č. 229/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 2 a 61 zní:

a) odpadních vod2) v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy61),

2) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

61) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 2 odst. 1 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.

Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).

3. V § 2 odst. 1 písm. d) a h), § 4 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1, 5 a 6 písm. a) se slova „příloze č. 2 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62)“.

Poznámka pod čarou č. 62 zní:

62) Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.“.

4. V § 2 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:

f) vyřazených výbušnin a vyřazeného střeliva9),

9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“.

5. V § 2 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).

6. V § 4 odst. 1 písm. e) se před slovo „shromažďování“ vkládají slova „obchodování s odpady,“.

7. V § 4 odst. 1 písmeno m) zní:

m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných osob včetně jejich předběžného třídění a předběžného skladování za účelem jejich přepravy do zařízení na zpracování odpadu,“.

8. V § 4 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:

n) tříděným sběrem - sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu, kategorie a charakteru odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování,“.

Dosavadní písmena n) až y) se označují jako písmena o) až z).

9. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene z) doplňují slova „včetně osob, které nemají odpady skutečně v držení“.

10. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

f) předcházením vzniku odpadu - opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují

1. množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků,

2. nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví, nebo

3. obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích.“.

11. V § 6 odst. 2 se za slovo „osobu“ vkládají slova „nebo osoby“.

12. V § 6 odst. 4 se za slova „pověřená osoba“ vkládají slova „nebo osoby“.

13. V § 7 odst. 1 a 5 se slova „H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15“ nahrazují slovy „HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15“.

14. V § 7 odst. 6 se slova „H4 až H8, H10, H11 a H13“ nahrazují slovy „HP 4 až HP 11 a HP 13“.

15. V § 7 odst. 6 písm. a) se slovo „H9“ nahrazuje slovy „kódem HP 9“.

16. V § 9 odst. 1 se věty první až pátá nahrazují větami „Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Zjistí-li pověřená osoba nebo osoby, že odpad žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“). V opačném případě pověřená osoba nebo osoby sdělí s odůvodněním žadateli, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“). Osvědčení a sdělení se vydávají prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) a zároveň v listinné podobě. V případě, že nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí více pověřených osob, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Z osvědčení musí být zřejmé, která pověřená osoba odpovídá za hodnocení konkrétní nebezpečné vlastnosti.“.

17. V § 9 odst. 2 se za slova „pověřená osoba“ vkládají slova „nebo osoby“.

18. V § 9 odst. 6 písm. b) se za slovo „osvědčení“ vkládají slova „a sdělení“.

19. V § 9a odstavec 2 zní:

(2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to podle posouzení celkových dopadů životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního prostředí.“.

20. V § 9a se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Při uplatňování hierarchie se zohlední

a) celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví,

b) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost,

c) ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví a hospodářské a sociální dopady.“.

21. V § 13 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 19 a 69 znějí:

(1) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy19).

(2) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí69) v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností HP 9 Infekční se označuje grafickým symbolem stanoveným prováděcím právním předpisem.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/ 2006, v platném znění.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., v platném znění.
Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.

69) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“.

22. V § 13 odstavec 4 zní:

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu,

b) způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů.“.

23. V § 18 odst. 5 se slovo „nesmí“ nahrazuje slovem „může“ a slova „v hotovosti“ se nahrazují slovy „pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu“.

24. V § 18 odstavec 11 zní:

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila, seznam odpadů, které nesmí oprávněná osoba vykupovat od fyzických osob, a seznam odpadů, za které může oprávněná osoba poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v odstavci 5.“.

25. V § 29 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

26. V § 31a odst. 1 písm. a) se slova „ , s výjimkou knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní,“ zrušují.

27. V § 31a odstavce 2 a 3 znějí:

(3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich mohl použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobci. K elektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce povinen připojit návod, jak může baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobci, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů. Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem.“.

28. V § 31a odst. 5 se slova „po 26. září 2008“ zrušují.

29. V § 31j odstavec 3 zní:

(3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo minimální recyklační účinnosti procesů recyklace odpadů

a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů,

b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a

c) 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií a akumulátorů.“.

30. V § 31j odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 63 zní:

(6) Pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie63).

63) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES.“.

31. V § 32 písmena a) a b) znějí:

a) kalem

1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod zpracovávají také biologicky rozložitelné odpady na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování zařízení pro nakládání s odpady a s jeho provozním řádem, nebo biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení o vedlejších produktech živočišného původu6),

2. kal ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností před jejich vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních,

3. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám a materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály, které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství,

b) upraveným kalem - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,“.

32. V § 33 odstavce 1 a 2 znějí:

(1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu s programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.

(2) Pokud provozovatel čistírny odpadních vod neprovádí úpravu kalů sám, je povinen předat kaly přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů provozovateli zařízení na úpravu kalů. Provozovatel čistírny odpadních vod nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provedl úpravu kalů, je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Osoba, která provedla úpravu kalů, je povinna předat upravené kaly osobě podle odstavce 1 uvedené v programu použití kalů nebo provozovateli zařízení ke sběru a skladování kalů provozovaném na základě souhlasu podle § 14 odst. 1, a to přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů. Provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalů je povinen předat upravené kaly osobě podle odstavce 1 uvedené v programu použití kalů, a to přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů. Upravené kaly nesmí být míšeny s jinými upravenými kaly ani s jinými odpady.“.

33. V § 33 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:

h) technické požadavky na úpravu kalů a požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů,

i) podmínky skladování upravených kalů a podmínky dočasného uložení upravených kalů před jejich použitím.“.

34. V § 37s odst. 3 písmeno e) zní:

e) typy odebíraných elektrozařízení podle podskupin elektrozařízení stanovených vyhláškou podle § 37f odst. 6,“.

35. V části čtvrté hlavě II se doplňují díly 9 a 10, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 64 až 66 znějí:

„Díl 9

Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží

§ 37t

(1) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na zemědělském půdním fondu v souladu s § 14 odst. 2 pouze za splnění požadavků zvláštních právních předpisů64).

(2) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor v souladu s § 14 odst. 2 za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu stanovených vyhláškou podle § 19 odst. 3.

(3) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat jako stavební materiál v souladu s § 14 odst. 2 za splnění požadavků stanovených zvláštními právními předpisy65).

(4) Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond, nevede jejich původce ani osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, pro tyto sedimenty evidenci podle § 39 odst. 1 a nepodává hlášení podle § 39 odst. 2 a 3. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zvláštního právního předpisu64).

Díl 10

Recyklace lodí

§ 37u

(1) Tento díl upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o recyklaci lodí66) podmínky pro provádění recyklace lodí v zařízení na recyklaci lodí.

(2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu.

§ 37v

(1) Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů.

(2) Krajský úřad zašle žádost o souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví.

(3) Souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí se vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Dobu platnosti souhlasu k provozování zařízení krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele vždy nejdéle o dalších 5 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání.

§ 37w

(1) Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66).

(2) Krajský úřad neprodleně zašle plán recyklace lodi k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví.

64) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

65) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES.“.

36. Za nadpis části páté se vkládá označení nové hlavy I, které včetně nadpisu zní:

„HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ“.

37. V § 38 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

38. V části páté se za § 38 vkládá označení nové hlavy II, které včetně nadpisu zní:

„HLAVA II

ZPĚTNÝ ODBĚR PNEUMATIK“.

39. V § 38a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

(3) Povinná osoba podle § 38 odst. 3 plní své povinnosti stanovené pro zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik, informování konečného uživatele a zpracování roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru

a) v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady, nebo

b) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik (dále jen „smlouva o společném plnění“) s právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního systému podle § 38c (dále jen „provozovatel systému“).

(4) Pneumatikou se pro účely této části zákona rozumí pružná součást sestavy kola, která je z přírodního nebo syntetického kaučuku a vyztužujících materiálů bez ráfku, s výjimkou kola k použití na zařízeních tažených či tlačených pěšky jdoucí osobou, na jízdních kolech a na osobních zdravotnických prostředcích či rehabilitačních a kompenzačních pomůckách.

(5) Povinná osoba a distributor, včetně posledního prodejce, jsou povinni při prodeji pneumatik uvádět náklady na zpětný odběr použitých pneumatik a zpracování a využití odpadních pneumatik odděleně. Tím nejsou dotčeny povinnosti posledního prodejce podle cenových předpisů59).“.

40. V § 38b odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

41. V § 38b odst. 2 písm. b) se slova „označené uznávanou elektronickou značkou nebo“ zrušují.

42. V § 38b odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

c) prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu58).“.

43. V § 38b odst. 3 písm. a) se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“.

44. V § 38b odst. 3 písm. d) se za slova „zpětného odběru“ vkládají slova „použitých pneumatik“ a slova „ , využití a odstranění“ se nahrazují slovy „a využití“.

45. V § 38b odstavec 8 zní:

(8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam povinných osob na portálu veřejné správy v tomto rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu; obchodní firmu nebo název a právní formu, jde-li o právnickou osobu,

b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) značku pneumatik, které povinná osoba uvádí na trh,

d) způsob plnění povinností povinné osoby podle § 38a odst. 3, včetně uvedení právnické osoby oprávněné k provozování kolektivního systému podle § 38c, jejímž prostřednictvím plní své povinnosti.“.

46. V § 38b se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí:

(9) Distributor pneumatik nepocházejících od povinných osob zapsaných v Seznamu povinných osob nebo od povinných osob, které plní své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 38a odst. 3 písm. b), má práva a povinnosti povinné osoby stanovené v této části zákona.

(10) Pokud povinná osoba plní všechny své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 38a odst. 3 písm. b), nevztahuje se na ni povinnost uvedená v odstavci 1. Údaje o povinných osobách plnících své povinnosti v kolektivním systému, které ministerstvo získává od provozovatele systému podle § 38c, zpřístupní podle odstavce 8.“.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 11.

47. Za § 38b se vkládají nové § 38c až 38h, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 70 a 30f znějí:

㤠38c

Provozovatel systému

(1) Provozovatelem systému může být pouze akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, kterým bylo ministerstvem vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 38d.

(2) Pokud je provozovatel systému akciovou společností, smí vydávat pouze kmenové akcie, a to jako zaknihované akcie znějící na jméno. Stanovy nesmí připouštět vydávání akcií s rozdílnou váhou hlasů. Pokud je provozovatel systému společností s ručením omezeným, musí mít zřízenu dozorčí radu a společenská smlouva nebo zakladatelská listina nesmějí připouštět vznik jiných než základních podílů, určovat rozdílný počet hlasů ve vztahu k výši vkladu společníka a umožňovat vydávání kmenových listů. Akcie a podíly lze upisovat pouze peněžitými vklady.

(3) Akcionářem nebo společníkem (dále jen „společník“) provozovatele systému může být pouze povinná osoba, která uvádí na trh pneumatiky. Ke dni podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému musí být společníci provozovatele systému povinné osoby, z nichž každá uváděla na trh pneumatiky nejméně po dobu 3 předcházejících let a za předcházející 3 kalendářní roky uvedla na trh pneumatiky v objemu nejméně 1000 tun.

(4) Zisk provozovatele systému nesmí být rozdělen mezi společníky, členy orgánů nebo zaměstnance provozovatele systému. Lze jej použít výhradně na provoz, rozvoj a zefektivnění systému zajišťování společného plnění povinností povinných osob při zpětném odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik a informování konečného uživatele a posledního prodejce. Provozovatel systému nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem.

(5) Provozovatel systému nesmí být členem orgánů jiných právnických osob, ani se nesmí účastnit jejich podnikání.

(6) Kromě činností spojených se zajišťováním plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, stanovených v této části zákona, nesmí provozovatel systému vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadních pneumatik nebo výzkumnou, přednáškovou, osvětovou nebo propagační činnost v oblastech zpětného odběru pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami.

(7) Provozovatel systému nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah podle odstavce 8, smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, nesmí zajišťovat dluhy této právnické osoby nebo fyzické osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek.

(8) Za právnické osoby nebo fyzické osoby, které mají k provozovateli systému zvláštní vztah, se považují

a) statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele systému, členové dozorčí rady nebo správní rady a zaměstnanci provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem30e),

b) členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky provozovatele systému,

c) osoby blízké30f) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),

d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo b) má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech přesahující 33 %,

e) společníci provozovatele systému, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané právnické osoby.

(9) Se společníkem provozovatele systému, s právnickou osobou jím ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků provozovatele systému nesmí provozovatel systému uzavřít jinou smlouvu než smlouvu na základě odstavce 6 nebo smlouvu podle § 38e odst. 1.

(10) Podíl jednotlivého společníka nebo společníků jednajících ve shodě na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech provozovatele systému nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento společník povinen nebo tito společníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit ministerstvu a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33 % nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího překročení.

(11) Společník provozovatele systému nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady, s výjimkou nakládání s jinými odpady než s odpadními pneumatikami, a jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady nebo jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady. To platí obdobně i pro členy statutárního orgánu provozovatele systému, členy dozorčí rady nebo správní rady a zaměstnance provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem30e).

§ 38d

Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby (dále jen „žadatel“), která prokáže splnění podmínek stanovených pro provozovatele systému tímto zákonem.

(2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se podává u ministerstva ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30c) nebo prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu58). Žádost obsahuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a seznam všech společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech nebo seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech. K žádosti se připojí

a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina, je-li žadatelem společnost s ručením omezeným, nebo stanovy, je-li žadatelem akciová společnost,

b) výpis z obchodního rejstříku žadatele a výpis emise zaknihovaných akcií žadatele ne starší než 7 dní, je-li žadatelem akciová společnost,

c) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,

d) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek podle § 38c odst. 5, 6, 7 a 9 a společníků o splnění podmínek podle § 38c odst. 3, 10 a 11,

e) vzor smlouvy

1. o společném plnění,

2. o zřízení místa zpětného odběru pneumatik a

3. o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí v případě, že k zajišťování společného plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, bude využívána spolupráce s obcemi,

f) popis způsobu zajišťování společného plnění zahrnující zejména

1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí společné plnění povinností povinných osob při zpětném odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik,

2. uzavřené smlouvy se zpracovateli a zařízeními pro využití odpadních pneumatik,

3. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a posledního prodejce,

4. popis způsobu vedení evidencí podle § 38f,

5. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění společného plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, v jednotlivých letech platnosti oprávnění,

6. podrobný popis způsobu a četností kontrol funkčnosti kolektivního systému,

7. předpokládaný počet uzavřených smluv o společném plnění a předpokládané množství pneumatik, pro něž bude zajišťováno společné plnění v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému, a

8. předpokládané množství odpadních pneumatik, pro které bude zajištěno zpracování a využití v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému.

(3) Osoba, které bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému, je povinna oznámit ministerstvu jakékoli změny údajů předložených podle odstavce 2 do 30 dnů od okamžiku, kdy nastaly. Má-li změna vliv na obsah oprávnění k provozování kolektivního systému, vydá ministerstvo rozhodnutí o změně tohoto oprávnění.

(4) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení, jakož i obsah těchto oprávnění a rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo na které se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo na portálu veřejné správy.

(5) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze žadatel. Účastníkem řízení o změně oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze osoba, jíž bylo oprávnění vydáno.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

§ 38e

Povinnosti provozovatele systému

(1) Provozovatel systému zajišťuje společné plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, na základě smluv o společném plnění s jednotlivými povinnými osobami. Podmínky těchto smluv musí provozovatel systému stanovit pro všechny tyto povinné osoby jednotně a tak, aby žádná povinná osoba, typ nebo značka pneumatik nebyly neodůvodněně zvýhodněny či znevýhodněny v hospodářské soutěži.

(2) Provozovatel systému je povinen uzavřít smlouvu o společném plnění s každou povinnou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli systému nesplněné splatné dluhy, a to pro všechny pneumatiky, které tato povinná osoba uvádí na trh.

(3) Provozovatel systému zajišťuje provoz a financování zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik a informačních kampaní na základě příspěvků povinných osob, které uvádějí pneumatiky na trh a které mají v okamžiku vzniku příslušných nákladů s provozovatelem uzavřenou smlouvu o společném plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem systému zejména podle podílu příslušných povinných osob na trhu.

(4) Provozovatel systému v případě, že se pneumatika prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na zajištění nakládání s touto pneumatikou osobě, která prokáže, že pneumatiku po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do jiné členské země Evropské unie.

(5) Provozovatel systému nesmí sdělovat informace o množství pneumatik uvedeném na trh jednotlivými povinnými osobami, se kterými uzavřel smlouvu podle odstavce 1, třetím osobám, s výjimkou jejich sdělení příslušnému správnímu úřadu.

(6) Provozovatel systému je povinen vyhlásit za účelem zajištění zpracování a využití odpadních pneumatik veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku70). Podmínky soutěže musí vycházet z otevřených, nediskriminačních kritérií pro zpracování a využití odpadních pneumatik. V podmínkách soutěže musí být stanoven způsob výběru nejvhodnější nabídky.

(7) Provozovatel systému je povinen zajistit, aby auditor

a) ověřil účetní závěrku a výroční zprávu provozovatele systému,

b) ověřil správnost a úplnost vedení evidence osob, s nimiž uzavřel smlouvu podle odstavce 1, a evidence množství pneumatik v rozsahu stanoveném pro účely roční zprávy podle § 38 odst. 10,

c) vypracoval zprávu o ověření podle písmen a) a b).

(8) Provozovatel systému je povinen zajistit ověření a vypracování zprávy podle odstavce 7 v každém roce, ve kterém platí oprávnění k provozování kolektivního systému; zprávy o ověření je provozovatel systému povinen ministerstvu písemně doložit vždy nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období. Ověření skutečností podle odstavce 7 nesmí pro provozovatele systému provádět auditor, který k němu má zvláštní vztah podle § 38c odst. 8. To platí i pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky financování zpětného odběru použitých pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami.

§ 38f

Evidence a informování konečného uživatele

(1) Provozovatel systému je povinen vést evidenci

a) povinných osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění, v rozsahu podle § 38b odst. 3 písm. a) až c) a prováděcího právního předpisu a

b) množství pneumatik, k nimž se vztahují jím uzavřené smlouvy o společném plnění, množství a toku zpětně odebraných pneumatik od místa zpětného odběru až po zpracování a způsobu využití odpadních pneumatik v rozsahu stanoveném pro zpracování roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru.

(2) Provozovatel systému je povinen

a) poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje podle odstavce 1 písm. a) a b),

b) ohlašovat ministerstvu údaje z evidence povinných osob, s nimiž má uzavřenou smlouvu o společném plnění, v rozsahu podle § 38b odst. 8 písm. a) až c) včetně jejich změn do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, a to v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,

c) zpracovat a zaslat ministerstvu souhrnnou roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok podle § 38 odst. 10 za všechny povinné osoby, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění.

(3) Provozovatel systému je povinen informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o způsobu zajištění zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik včetně zveřejňování aktuálního seznamu míst zpětného odběru.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah evidencí.

§ 38g

Dohled nad činností provozovatele systému

(1) Na činnost provozovatele systému dohlíží ministerstvo.

(2) Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele systému nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku

a) uložit, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,

b) podat podnět inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli systému.

§ 38h

Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud

a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti nebo dodatečně přestal provozovatel systému splňovat podmínky pro jeho vydání,

b) provozovatel systému nezjednal nápravu uloženou podle § 38g odst. 2 písm. a) ve stanovené lhůtě, nebo

c) provozovatel systému porušil některou z povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Pokud se provozovatel systému rozhodne, že jej nadále nebude provozovat, je povinen bezodkladně tuto skutečnost oznámit ministerstvu. Ministerstvo na základě tohoto oznámení vydá rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co mu provozovatel systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti informoval 6 měsíců předem povinné osoby, s nimiž uzavřel smlouvu o společném plnění, obce, s nimiž uzavřel smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí, a další osoby, které pro provozovatele systému zajišťují zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik.

(3) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze provozovatel systému.

70) § 1772 až 1779 občanského zákoníku.

30f) § 22 odst. 1 občanského zákoníku.“.

48. V § 39 odstavce 3 a 4 znějí:

(3) Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2, provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 a dopravci odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle § 12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení nebo o činnosti dopravce odpadů krajskému úřadu příslušnému podle místa zařízení a u mobilních zařízení a dopravců podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení nebo dopravce odpadů, a to do 15 dnů od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti dopravce odpadů nebo provozu zařízení včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s provozem zařízení.

(4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který jsou údaje zasílány, údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, a údaje a o volné kapacitě skládky a dále údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky.“.

49. V § 39 odstavce 6 až 14 včetně poznámky pod čarou č. 55 znějí:

(6) Obec, která je povinna podat hlášení podle odstavce 2, zasílá každoročně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno, hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v rozsahu stanoveném vyhláškou.

(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě hlášení podle odstavců 2, 5 a 6 evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství a způsobů zpracování, využití, nebo odstranění elektroodpadu, údaje o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Tyto evidence zasílá každoročně do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno, ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu. Ministerstvo zajistí přístup Českého statistického úřadu k hlášením podávaným původci odpadů a oprávněnými osobami nejpozději od 1. května roku, ve kterém bylo hlášení podáno.

(8) Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle § 26 písm. c) nebo zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní nebo drží PCB definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady perzistentních organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1, nebo provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle § 26 písm. d), jsou povinny vést samostatně evidenci o těchto zařízeních, PCB a odpadech perzistentních organických znečišťujících látek. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Osoby provozující zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), u nichž provozovatel prokázal nepřítomnost PCB, změny v evidenci ministerstvu neohlašují. Povinnosti podle tohoto odstavce se nevztahují na laboratorní standardy používané ve výzkumu, vývoji, zkušebnictví nebo zdravotnictví.

(9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a evidenci a ohlašování přepravy nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem.

(10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zasílat ministerstvu informace o každém vyjádření vydaném podle § 79 odst. 4 písm. e), a to do 15 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad zasílá ministerstvu informace o provozu zařízení a dopravcích odpadů podle odstavce 3 do 15 dnů ode dne jejich obdržení a podle odstavce 4 do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno. Ministerstvo zajistí přístup Českého statistického úřadu k hlášením podle odstavců 3 a 4.

(11) Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a orgány veřejné správy, které jsou povinny vést evidenci podle odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci uchovávat nejméně po dobu 5 let.

(12) Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízením ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, zařízením podle § 14 odst. 2 a malým zařízením podle § 33b odst. 1 nejpozději do patnácti dnů ode dne vydání souhlasu podle § 14 odst. 1, vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, ohlášení zahájení provozu zařízení podle § 14 odst. 2 a § 33b odst. 1 identifikační číslo zařízení. Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle § 39 a 40 je každý povinen přidělená identifikační čísla zařízení používat.

(13) Informace o jednotlivých osobách zaslané podle odstavců 2, 4, 5 a 8 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a pro potřeby řešení mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů55).

(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) rozsah a způsob vedení průběžné evidence odpadů,

b) rozsah a způsob ohlašování odpadů, zařízení podle odstavce 3, systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle odstavce 6, odpadů perzistentních organických znečišťujících látek, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a způsob ohlašování změn v jejich evidenci, způsob ohlašování počtu a stavu převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu a množství elektroodpadu a způsobů jeho zpracování, využití nebo odstranění,

c) rozsah a způsob ohlašování údajů podle odstavce 4,

d) rozsah a způsob zasílání informací podle odstavců 7 a 10,

e) způsob přidělování identifikačních čísel zařízení.

55) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

50. § 40 včetně nadpisu zní:

㤠40

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

(1) Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54).

(2) Odesílatel je povinen

a) každou přepravu nebezpečných odpadů ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu,

b) ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu,

c) v případě, že přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy,

d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

(3) Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení.

(4) Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje tyto odpady mezi svými provozovnami, a provozovatel zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů nebo zařízení podle § 14 odst. 2, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy fyzicky předáván (dále jen „příjemce“), je povinen

a) nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54); po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,

b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy,

c) zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu,

d) v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

(5) Povinnosti podle odstavce 2 písm. a) a b) může za odesílatele splnit příjemce.

(6) Na odesílatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízení.

(7) Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická osoba.

(8) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesílatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54).

(9) Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě nebezpečných odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) se poskytují pouze orgánům veřejné správy a při řešení mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů55).

(10) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah ohlašovacího listu podléhající hlášení podle odstavce 2 písm. a) a rozsah informací podle ohlašovacího listu, které musí obsahovat doklad přiložený k zásilce podle odstavce 2 písm. b).“.

51. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který včetně nadpisu zní:

㤠41a

Program předcházení vzniku odpadů

(1) Program předcházení vzniku odpadů České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností.

(2) Program předcházení vzniku odpadů České republiky obsahuje

a) cíle předcházení vzniku odpadů v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky,

b) opatření k předcházení vzniku odpadů,

c) soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů a opatření k předcházení vzniku odpadů, které umožní sledování a posouzení pokroku, jehož bylo jejich prostřednictvím dosaženo.

(3) Vyhodnocení plnění Programu předcházení vzniku odpadů České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů do 31. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, a to v rámci vyhodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.

(4) Program předcházení vzniku odpadů České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.“.

52. § 42 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 67 zní:

㤠42

Plán odpadového hospodářství České republiky

(1) Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností67). Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.

(2) Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické, závazné a směrné.

(3) Analytická část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky, které zahrnuje

a) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,

b) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území České republiky minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

c) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území České republiky včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

d) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(4) Závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením.

(5) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 tohoto zákona a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro

a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b) nakládání se stavebními odpady,

c) nakládání s obalovými odpady,

d) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,

e) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,

f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu.

(6) Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje

a) výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky,

b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového hospodářství České republiky zpracován,

c) informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné,

d) návrhy na potřebná zařízení pro nakládání s odpady nadregionálního významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(7) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

(8) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů, pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace krajů a obcí.

(9) Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a do 15. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.

(10) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.

67) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.“.

53. § 43 včetně nadpisu zní:

㤠43

Plán odpadového hospodářství kraje

(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností65) pro jím spravované území a jeho změny.

(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.

(3) Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, závazné a směrné.

(4) Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje, které zahrnuje

a) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání,

b) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

c) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

d) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(5) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro

a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b) nakládání se stavebními odpady,

c) nakládání s obalovými odpady,

d) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,

e) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,

f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu.

(6) Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje

a) výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje,

b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován,

c) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů,

d) záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(7) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn vzájemně spolupracovat.

(8) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje nebo mění závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky.

(9) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 1 roku od změny podmínek.

(10) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě ministerstvu k posouzení. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství kraje neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a jeho změnou, ministerstvo do 2 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny sdělí kraji své připomínky. Kraj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu před vyhlášením podle připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě zašle ministerstvu.

(11) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou. Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství obcí a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje.

(12) Rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství vydávané podle tohoto zákona musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství příslušného kraje.

(13) Kraj každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu.

(14) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy.“.

54. § 44 včetně nadpisu zní:

㤠44

Plán odpadového hospodářství obce

(1) Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu, zpracovává v samostatné působnosti plán odpadového hospodářství obce pro odpady, které produkuje, a odpady, se kterými nakládá.

(2) Obec, která ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, zpracuje návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní obce zpracují návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1.

(3) Plán odpadového hospodářství obce musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami.

(4) Plán odpadového hospodářství obce se skládá z části analytické, závazné a směrné.

(5) Analytická část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství obce, které zahrnuje

a) posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů,

b) vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území obce minimálně pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje,

c) posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálními odpady.

(6) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje opatření pro předcházení vzniku odpadů v souladu s plánem odpadového hospodářství kraje a stanoví cíle a opatření k jejich dosažení v rámci obecního systému pro nakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce pro

a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými komunálními odpady,

b) nakládání s obalovými odpady,

c) nebezpečnými složkami komunálních odpadů,

d) nakládání se stavebními odpady, pokud stanovila systém nakládání se stavebním odpadem,

e) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona v případě, že provozuje místo zpětného odběru v rámci spolupráce s povinnými osobami,

f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování komunálních odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu.

(7) Směrná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje

a) návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady,

b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství obce zpracován.

(8) Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek.

(9) Obec v samostatné působnosti s výjimkou hlavního města Prahy je povinna zaslat návrh svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny v elektronické podobě příslušnému krajskému úřadu. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství obce neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství obce sdělí obci své připomínky. Obec svůj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu podle připomínek kraje upraví a v elektronické podobě zašle kraji.

(10) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce je závazným podkladem pro její činnosti v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace obce.

(11) Obec každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce a na vyžádání je poskytne orgánu státní správy.

(12) Plán odpadového hospodářství obce a jeho změny obec zveřejní na portálu veřejné správy.

(13) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce, který nahrazuje jednotlivé plány odpadového hospodářství obce.“.

55. V § 45 odst. 3 větě poslední se za slovo „skládky“ vkládají slova „ , za které se neplatí poplatek“.

56. V § 66 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:

l) provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí66),

m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí66) provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním.“.

57. V § 66 odst. 4 písm. i) se za slovo „výrobců“ vkládají slova „nebo povinných osob“.

58. V § 66 odst. 4 písm. i) a j) se za slova „podle § 31l“ vkládají slova „nebo 38c“.

59. V § 66 se doplňuje odstavec 7, který zní:

(7) Pokutu do výše 500000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nesplní povinnost zaslat ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů63).“.

60. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „a návrhy na zápis do Seznamu povinných osob podle § 38b“.

61. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „a 38d“.

62. V § 72 odst. 1 písm. i) bodě 10 se slova „a § 38“ nahrazují slovy „ , § 38 a 38b“.

63. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 11 doplňují slova „a údaje o recyklačních účinnostech procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů“.

64. V § 72 odst. 1 písm. j) v bodě 3 se slova „a sběrných dvorů, k jejichž provozu se nevydává souhlas podle § 14 odst. 1“ zrušují.

65. V § 72 odst. 1 písm. j) se na konci textu bodu 7 doplňují slova „a 38d“.

66. V § 72 odst. 1 písm. j) bod 11 zní:

11. Seznam povinných osob podle § 38b,“.

67. V § 72 odst. 1 písm. j) se doplňuje bod 12, který zní:

12. seznam dopravců odpadů,“.

68. V § 72 odst. 1 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní:

q) vykonává funkci příslušného orgánu pro zasílání zpráv o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63),“.

69. V § 72 odst. 1 písmeno u) zní:

u) vydává oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhoduje o prodloužení platnosti nebo změně oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m a 38d, rozhoduje o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31r a 38h,“.

70. V § 72 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují slova „a 38g.“.

71. V § 72 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 68 zní:

(3) Ministerstvo

a) posuzuje návrhy plánů odpadového hospodářství krajů a návrhy jejich změn z hlediska jejich souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a jeho změnami,

b) vykonává funkci příslušného orgánu pro zařízení na recyklaci lodí,

c) schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie68).

68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014.“.

72. V § 76 odst. 1 písmeno g) zní:

g) zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie68),“.

73. V § 76 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:

m) kontroluje, zda jsou zařízení na recyklaci lodí provozována v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí66) a zákonem.“.

74. V § 78 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:

y) schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66).“.

75. V § 82 odst. 3 se za slova „§ 20 písm. e)“ vkládají slova „ , § 31f“ a slova „§ 39 odst. 2, 3, 5 a 8“ se nahrazují slovy „§ 39 odst. 2 až 6 a 8“.

76. Příloha č. 2 se zrušuje.

77. Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Způsoby využívání odpadů

R 1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie

R 2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel

R 3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů)

R 4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů

R 5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů

R 6 Regenerace kyselin nebo zásad

R 7 Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění

R 8 Zpětné získávání složek katalyzátorů

R 9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů

R 10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii

R 11 Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 10

R 12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 11

R 13 Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem)

Poznámky

K bodu R 3 - Zahrnuje rovněž zplyňování a pyrolýzu v případě, že jsou produkované složky využívány jako chemické látky.

K bodu R 5 - Zahrnuje čištění zemin umožňující jejich nové využití a recyklaci anorganických stavebních materiálů.

K bodu R 12 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11.

K bodu R 13 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.“.

78. Příloha č. 4 zní:

„Příloha č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Způsoby odstraňování odpadů

D 1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování)

D 2 Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě)

D 3 Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu)

D 4 Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun)

D 5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí)

D 6 Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů

D 7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno

D 8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12

D 9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (například odpařování, sušení, kalcinace)

D 10 Spalování na pevnině

D 11 Spalování na moři

D 12 Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů)

D 13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12

D 14 Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 13

D 15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem)

Poznámky

K bodu D 11 - Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami.

K bodu D 13 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12.

K bodu D 15 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.“.

79. Příloha č. 9 se zrušuje.

80. Příloha č. 12 zní:

„Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Vzorec pro výpočet energetické účinnosti

Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef))

Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok).

Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok).

Ew se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok).

Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok).

0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování.

Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.

Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1

Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení a byla provozována před 1. lednem 2009: 0,60.

Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008: 0,65.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví sdělí osobám, které byly nebo budou pověřeny k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona před 1. lednem 2016, přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí do 31. prosince 2015.

2. Baterie nebo akumulátory, které je zakázáno uvádět na trh nebo do oběhu podle § 31a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být uváděny do oběhu až do vyčerpání zásob, pokud jde o

a) knoflíkové články, které obsahují více než 0,0005 % a méně než 2 % hmotnostních rtuti, uvedené na trh do 30. září 2015,

b) přenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, uvedené na trh do 31. prosince 2016, nebo

c) ostatní baterie nebo akumulátory uvedené na trh do 26. září 2008.

3. Obce jsou povinny zaslat hlášení podle § 39 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za kalendářní rok 2016.

4. Identifikační čísla zařízení přidělená před účinností tohoto zákona a zveřejněná na portálu veřejné správy se považují za identifikační čísla zařízení přidělená podle § 39 odst. 12 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2 a provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž provoz byl zahájen před účinností tohoto zákona, a identifikační číslo zařízení jim nebylo přiděleno, případně není zveřejněno na portálu veřejné správy krajského úřadu příslušného podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, oznámí tomuto krajskému úřadu obdobně podle § 39 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. ledna 2016, zda je zařízení provozováno. Krajský úřad příslušný podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení přidělí těmto zařízením identifikační čísla zařízení do 30. dubna 2016. Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci odpadů a oprávněné osoby povinni identifikační čísla zařízení používat u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30. červnu 2016.

6. Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminované PCB podle § 26 písm. d) podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny zaslat jeho evidenci ministerstvu podle § 39 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30. června 2016.

7. Přede dnem 31. prosince 2016 nejsou odesílatel a příjemce povinni ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud vedou evidenci podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Plány odpadového hospodářství přijaté podle § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po stanovenou dobu jejich platnosti. Na změny těchto plánů odpadového hospodářství se použijí § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru olejů za uplynulý kalendářní rok podle § 38 odst. 10 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zpracovává naposledy za rok 2014.

10. Do dne 31. prosince 2015 nejsou původci a oprávněné osoby povinni zajistit, aby byly nebezpečné odpady označeny podle § 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud zajistí, aby nebezpečné odpady byly označeny podle § 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15 se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů1) pod označením HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15. Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod označením kódem H4 až H11 a H13 se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů1) pod označením HP 4 až HP 11 a HP 13.

12. Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů1) a zůstávají v platnosti až do uplynutí doby platnosti, která je v nich stanovena. To neplatí, byly-li splněny podmínky pro okamžité pozbytí platnosti osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu uvedené v § 9 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Čl. III

V zákoně č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 184/2014 Sb., se v čl. I body č. 24, 58 až 67 a 104 zrušují.


ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou článku I bodů 26 a 28, které nabývají účinnosti dnem 1. října 2015, bodů 11, 12, 16 a 17, bodů 48, 49 § 39 odst. 6 až 10 a 12 a bodu 50, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, bodů 31, 32 a 33, které nabývají účinnosti dnem 1. března 2016, a bodu 27 § 31a odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.


v z. Jermanová v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

Poznámky pod čarou

1) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.

Přesunout nahoru