Zákony pro lidi>Sbírka zákonů ČR>Ročník 2013>Předpis č. 357/2013 Sb.

Předpis č. 357/2013 Sb.Vyhláška o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Ze dne01.11.2013
Částka141/2013
Platnost od18.11.2013
Účinnost od01.01.2014
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF

Aktuální verze


744x145_ZPL_Twitter kopie.png

357

VYHLÁŠKA

ze dne 1. listopadu 2013

o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. a) až c) a e) až i) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):


ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) obsah souboru geodetických informací,

b) obsah souboru popisných informací,

c) činnost při správě a obnově katastrálního operátu,

d) postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny,

e) formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv,

f) listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru,

g) zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků,

h) označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) číselným vyjádřením předmětů polohopisu určení souřadnic S-JTSK geodetickými metodami,

b) definičním bodem bod umístěný uvnitř katastrálního území, parcely, zobrazení budovy nebo vodního díla v katastrální mapě poblíž jejich středu se souřadnicemi určenými v S-JTSK,

c) obvodem budovy průnik vnějšího obvodu budovy s terénem nebo u netypických budov svislý průmět vnějšího obvodu budovy na terén,

d) parcelou zjednodušené evidence pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence a označen parcelním číslem zpravidla podle této dřívější pozemkové evidence,

e) plombou informace u nemovitosti, že práva k ní jsou dotčena změnou,

f) pozemkovou tratí pomístním názvem označený pozemek nebo seskupení pozemků mimo zastavěné území,

g) původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení,

h) S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální,

i) vedlejší stavbou budova, která je určena k tomu, aby se jí trvale užívalo s hlavní stavbou v rámci jejich hospodářského účelu, a která není drobnou stavbou,

j) záznamem podrobného měření změn výsledek zeměměřických činností podle této vyhlášky, jakož i obdobné výsledky zeměměřických činností, provedených podle dřívějších právních předpisů, dokumentované u katastrálního úřadu, zejména měřická část geometrického plánu, polní nebo měřický náčrt a s nimi související dokumentace, například zápisník měřených údajů.

(2) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i na oprávněného z práva odvozeného od vlastnického práva (dále jen „odvozené právo“).

(3) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i na svěřenského správce.

(4) Ustanovení této vyhlášky týkající se nemovitostí se obdobně užijí i na jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů.

(5) Ustanovení této vyhlášky týkající se věcných práv k věci cizí se obdobně užijí i na práva ujednaná jako věcná práva a na nájem a pacht.

ČÁST DRUHÁ

OBSAH SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ

HLAVA I

KATASTRÁLNÍ MAPA

§ 3

Katastrální mapa a její obsah

(1) Katastrální mapa je státním mapovým dílem velkého měřítka.

(2) Obsahem katastrální mapy je polohopis a popis, které se do ní vyznačují v souladu s bodem 10 přílohy k této vyhlášce.

§ 4

Forma katastrální mapy

(1) Katastrální mapa má digitální formu. Katastrální mapa vzniklá podle dřívějších právních předpisů může být do obnovy operátu vedena na plastové fólii.

(2) Katastrální mapa v digitální formě se vede počítačovými prostředky v S-JTSK ve vztažném měřítku 1 : 1000.

(3) Katastrální mapa může mít pro ucelené části katastrálního území různou formu.

§ 5

Polohopis katastrální mapy

(1) Polohopis katastrální mapy obsahuje zobrazení hranic katastrálních území, hranic územních správních jednotek, státních hranic, hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl evidovaných v katastru, další prvky polohopisu, hranice chráněných území a ochranných pásem a body polohového bodového pole. Polohopis katastrální mapy v digitální formě obsahuje zobrazení hranic rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Dalšími prvky polohopisu jsou

a) most,

b) propustek a tunel v násypovém tělese pozemní komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, přičemž pozemek pod tímto vodním tokem nebo pozemní komunikací je evidován jako parcela,

c) obvod budovy, která je hlavní stavbou a je součástí pozemku nebo součástí práva stavby,

d) obvod budovy, která je vedlejší stavbou a je součástí pozemku nebo součástí práva stavby.

(3) Hranice a obvody budov a vodních děl se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů, popřípadě bodů vložených do těchto přímých spojnic. Jsou-li hranice podle předchozí věty tvořeny kruhovým obloukem nebo jinou křivkou, vyjádří se úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranice neodchýlil o více než 0,10 m. Není-li vhodné postupovat podle předchozí věty, lze použít kružnici nebo její část.

(4) Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Pro zobrazení polohopisu v mapě vedené na plastové fólii musí spojnice lomových bodů v mapě dosahovat délky alespoň 0,2 mm, jinak se nezobrazuje.

§ 6

Popis katastrální mapy

(1) Popis katastrální mapy tvoří

a) čísla bodů polohového bodového pole,

b) čísla hraničních znaků na státní hranici,

c) místní a pomístní názvosloví

1. názvy územních samosprávných celků a částí obcí,

2. pomístní jména pozemkových tratí ve standardizovaném znění,

3. v příslušných listech katastrální mapy standardizovaná znění názvů sousedních států,

4. názvy veřejných prostranství,

5. názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném znění,

d) mapové značky budov a vodních děl a

e) označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami.

(2) U katastrální mapy vedené na plastové fólii tvoří její popis také mimorámové údaje, kterými jsou název Katastrální mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze v územním členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedních mapových listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky.

HLAVA II

GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ

§ 7

(1) V souboru geodetických informací jsou geometricky a polohově určeny

a) katastrální území,

b) pozemky,

c) rozsahy věcného břemene k části pozemku,

d) budovy a vodní díla,

e) další prvky polohopisu.

(2) Geometrické a polohové určení je dáno číselným vyjádřením prvků podle odstavce 1 a spojnicemi lomových bodů, nebo jen zobrazením hranic nebo obvodů těchto prvků v katastrální mapě.

(3) Přesnost geometrického a polohového určení vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů nebo z charakteristik a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených v bodech 13 a 15 přílohy k této vyhlášce. Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK, vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“).

(4) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem je dáno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence.

§ 8

Údaje o bodu podrobného polohového bodového pole

V katastru se o bodu podrobného polohového bodového pole evidují tyto geodetické údaje:

a) číslo bodu,

b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1 : 5000,

c) souřadnice v S-JTSK a výška bodu,

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

e) nárys nebo detail,

f) popis, způsob stabilizace a určení bodu a

g) poznámka.

ČÁST TŘETÍ

OBSAH SOUBORU POPISNÝCH INFORMACÍ

HLAVA I

ÚDAJE O KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH A NEMOVITOSTECH

§ 9

Katastrální území

(1) V katastru se o katastrálním území vedou tyto údaje:

a) název katastrálního území,

b) číselný kód katastrálního území,

c) název a číselný kód obce, v jejímž územním obvodu katastrální území leží, s vazbou údajů o obci na název a číselný kód části obce,

d) název a číselný kód kraje podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, okresu, ve kterém katastrální území leží, obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, do jejichž správního obvodu náleží obec, v jejímž územním obvodu katastrální území leží,

e) druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce a údaj o formě katastrální mapy,

f) souřadnice definičního bodu katastrálního území v S-JTSK.

(2) Název katastrálního území je v rámci České republiky jedinečný.

§ 10

Pozemek

(1) V katastru se o pozemku evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) rozlišení a druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,

d) parcelní číslo,

e) výměra parcely,

f) kód způsobu určení výměry,

g) druh pozemku a způsob využití pozemku podle bodů 1 a 2 přílohy k této vyhlášce,

h) údaje o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m), která je součástí pozemku a která je hlavní stavbou na pozemku, nebo obdobné údaje o vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které je součástí pozemku,

i) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

j) číslo listu vlastnictví, na kterém je evidována stavba jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, pokud tato stavba není součástí práva stavby,

k) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

l) údaje o právech,

m) upozornění týkající se pozemku,

n) označení listu katastrální mapy,

o) souřadnice definičního bodu v S-JTSK.

(2) Parcely se označují čísly vyjádřenými arabskými číslicemi

a) ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo

b) v jedné číselné řadě.

(3) Parcelní číslo má podobu samostatného kmenového čísla nebo zlomku. Parcelní číslo v podobě zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. Kmenové číslo může být nejvýše pětimístné, číslo poddělení nejvýše trojmístné.

(4) Kód způsobu určení výměry rozlišuje, zda je výměra určena

a) ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK s kódem kvality 3 nebo 4; způsob určení výměry se označuje kódem 2,

b) z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému; způsob určení výměry se označuje kódem 1,

c) ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK, z nichž nejméně jeden lomový bod má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob určení výměry se označuje kódem 0, nebo

d) graficky, a to planimetrováním, výpočtem z měr odměřených na mapě, nebo výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely odměřených na mapě; způsob určení výměry se označuje kódem 0.

(5) V katastru se o parcele zjednodušené evidence evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) rozlišení a druh číslování parcel a jejich původ podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,

d) parcelní číslo,

e) údaj o původním katastrálním území u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem dotčených změnou hranice katastrálního území,

f) původní nebo zbytková výměra po provedených majetkoprávních změnách,

g) údaje o právech,

h) upozornění týkající se pozemku.

§ 11

Budova a vodní dílo

(1) V katastru se o budově a vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které nejsou součástí pozemku ani součástí práva stavby, evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) údaje o parcele, popřípadě údaje o parcelách, je-li budova nebo vodní dílo postaveno na více pozemcích, u kterých jsou evidovány různé údaje o právech,

d) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno,

e) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným nebo evidenčním,

f) typ stavby podle bodu 3 přílohy k této vyhlášce,

g) způsob využití stavby podle bodu 4 přílohy k této vyhlášce,

h) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku nebo o jednotkách vymezených podle zákona o vlastnictví bytů,

i) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

j) údaj o tom, zda jde o dočasnou stavbu,

k) údaje o právech,

l) upozornění týkající se budovy nebo vodního díla,

m) souřadnice definičního bodu budovy nebo vodního díla v S-JTSK.

(2) Budova může být evidována pouze na parcele

a) s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku,

b) s druhem pozemku lesní pozemek se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 1 nebo 5,

c) s druhem pozemku vodní plocha se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 28,

d) zemědělského pozemku se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 1.

(3) Vodní dílo může být evidováno pouze na parcele s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku.

§ 12

Právo stavby

V katastru se o právu stavby evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) účel práva stavby, je-li uveden,

d) údaje o pozemku, ke kterému je právo stavby zřízeno,

e) údaje o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m), která je součástí práva stavby a která je hlavní stavbou na pozemku, nebo obdobné údaje o vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které je součástí práva stavby,

f) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

g) poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno,

h) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

i) údaje o právech,

j) upozornění týkající se práva stavby.

§ 13

Jednotka

V katastru se o jednotce vymezené podle občanského zákoníku a jednotce vymezené podle zákona o vlastnictví bytů evidují

a) číslo listu vlastnictví,

b) číslo jednotky,

c) údaje o nemovitosti, ve které je jednotka vymezena,

d) typ jednotky podle bodu 5 přílohy k této vyhlášce a způsob využití jednotky podle bodu 6 přílohy k této vyhlášce,

e) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

f) spoluvlastnický podíl na společných částech nemovitosti v bytovém spoluvlastnictví u jednotky vymezené podle občanského zákoníku, nebo spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, u jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů,

g) údaje o právech,

h) upozornění týkající se jednotky.

HLAVA II

ÚDAJE O PRÁVECH A UPOZORNĚNÍCH

§ 14

Údaje o vlastníkovi a jiném oprávněném

(1) Datum narození fyzické osoby, které nebylo přiděleno rodné číslo splňující podmínky zákona o evidenci obyvatel, se eviduje ve tvaru RRMMDD, kde RR je poslední dvojčíslí letopočtu, MM měsíc a DD den.

(2) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným Česká republika, sídlo se neeviduje. O organizační složce státu se evidují obdobné údaje jako o právnické osobě.

(3) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným vyšší územní samosprávný celek nebo obec, eviduje se jako jeho sídlo adresa krajského či obecního úřadu.

(4) O organizační složce právnické osoby cizího státu zapsané v obchodním rejstříku se eviduje identifikační číslo osoby, její název a adresa sídla.

(5) O vlastníku nebo jiném oprávněném, kterým je cizí stát, se eviduje název státu a za pomlčkou název orgánu nebo osoby, které mají k nemovitostem právo odvozené od vlastnického práva, a adresa sídla tohoto orgánu nebo osoby. Není-li u cizího státu uveden orgán nebo osoba, které mají k nemovitosti právo odvozené od vlastnického práva, eviduje se jako sídlo vlastníka sídlo zastupitelského úřadu pro Českou republiku, pokud je zřízen. Identifikační číslo osoby se u cizího státu eviduje pouze v případě, že mu bylo v České republice přiděleno.

§ 15

Údaje o vlastnickém právu

(1) U vlastnického práva a odvozeného práva se evidují

a) označení práva,

b) údaje o vlastníku,

c) spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém oprávněný z odvozeného práva toto právo vykonává,

d) údaje o nemovitosti, která je předmětem práva,

e) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která je předmětem práva, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

f) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin.

(2) U majetku ve svěřenském fondu se evidují

a) text „svěřenský správce“,

b) údaje o svěřenském správci,

c) označení svěřenského fondu,

d) údaj o době trvání svěřenského fondu,

e) spoluvlastnický podíl,

f) údaje o nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu,

g) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví,

h) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin a

i) údaje o zakladateli.

(3) U bytového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku se evidují

a) údaje o vlastnících jednotek,

b) celkový spoluvlastnický podíl každého vlastníka jednotek na společných částech nemovitosti,

c) údaje o nemovitosti, ve které jsou jednotky vymezeny,

d) údaj o tom, že k užívání jednotky slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

e) údaj o uložení úplného znění prohlášení do sbírky listin.

(4) U vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se evidují

a) údaje o vlastnících jednotek,

b) celkový spoluvlastnický podíl každého vlastníka jednotek na společných částech domu, případně pozemku,

c) údaje o domu, ve kterém jsou jednotky vymezeny,

d) údaj o tom, že k užívání jednotky slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

e) údaje o funkčně souvisejících pozemcích, na které se vztahuje § 21 zákona o vlastnictví bytů, a vedlejších stavbách, které tvoří společné části domu, a

f) údaj o uložení úplného znění prohlášení do sbírky listin.

(5) U přídatného spoluvlastnictví se evidují údaje podle odstavce 1, přitom namísto údajů o spoluvlastnících se evidují údaje o nemovitostech, k jejichž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží. Spoluvlastnický podíl na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví se eviduje zvlášť pro každou nemovitost, k jejímuž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

§ 16

Údaje o věcném břemeni

(1) U věcného břemene se evidují

a) obsah práva jeho stručným popisem,

b) údaje o zatížené nemovitosti,

c) údaje o povinném v případě, kdy se věcné břemeno vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

d) údaje o panující nemovitosti nebo údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, a

e) poslední den doby, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(2) Věcné břemeno ve prospěch nemovitosti panující se v katastru eviduje jak u nemovitosti panující, tak u nemovitosti zatížené.

(3) Věcné břemeno ve prospěch osoby se eviduje pouze u nemovitosti zatížené.

(4) Věcné břemeno ve prospěch nemovitosti panující, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti zatížené.

(5) Věcné břemeno zatěžující nemovitost, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti panující.

(6) U budoucího výměnku se evidují obdobné údaje jako u věcného břemene.

§ 17

Údaje o zástavním právu

(1) U zástavního práva se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) výše zajištěného dluhu, popřípadě podíl věřitele na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části dluhu,

c) údaje o věřiteli,

d) údaje o vlastníkovi spoluvlastnického podílu, který je zástavním právem zatížen, v případě, kdy se zástavní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

e) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(2) U budoucího zástavního práva se evidují údaje podle odstavce 1 a údaj o zástavním dlužníku.

(3) U uvolněného zástavního práva se evidují údaje podle odstavce 1 s výjimkou údaje podle písmena c) a poznámka o uvolnění zástavního práva.

(4) Namísto výše dluhu se eviduje u

a) budoucího dluhu výše jistiny, do které se zajištění poskytuje,

b) dluhů určitého druhu, které budou vznikat dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době,

1. výše jistiny, do které se zajištění poskytuje,

2. druh dluhů stručným popisem nebo odkazem na listinu a

3. doba, po kterou mohou vznikat, aby se na ně vztahovalo zajištění,

c) různých dluhů z téhož právního důvodu

1. výše jistiny, do které se zajištění poskytuje, a

2. právní důvod dluhů.

(5) Jde-li o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede.

(6) Má-li být nové zástavní právo zapsáno v pořadí již zapsaného zástavního práva pod podmínkou, že do roku po zápisu nového zástavního práva bude staré zástavní právo vymazáno, zapíše se i tato podmínka včetně data, do kterého musí být výmaz starého zástavního práva proveden.

(7) U podzástavního práva se evidují obdobné údaje jako u zástavního práva.

§ 18

Údaje o ostatních věcných právech, nájmu a pachtu

(1) U předkupního práva, výhrady práva zpětné koupě, výhrady práva lepšího kupce, zákazu zcizení nebo zatížení a ujednání o koupi na zkoušku s odkládací podmínkou se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) údaje o oprávněném,

c) údaje o povinném v případě, kdy se právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a

d) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu, nebo na kterou je zákonem omezeno; nelze-li poslední den doby určit, eviduje se délka doby a způsob stanovení jejího počátku nebo jiný způsob jejího určení.

(2) U výhrady vlastnického práva, výhrady práva zpětného prodeje a ujednání o koupi na zkoušku s rozvazovací podmínkou se evidují

a) údaje o nemovitosti, ke které se právo vztahuje,

b) údaje o oprávněném v případě, kdy se právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

c) údaje o povinném a

d) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu, nebo na kterou je zákonem omezeno; nelze-li poslední den doby určit, eviduje se délka doby a způsob stanovení jejího počátku nebo jiný způsob jejího určení.

(3) U vzdání se práva na náhradu škody na pozemku se evidují

a) údaje o zatíženém pozemku,

b) údaje o oprávněném a

c) poslední den doby, na kterou je vzdání se práva na náhradu škody omezeno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(4) U nájmu a pachtu se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) údaje o nájemci nebo pachtýři a

c) poslední den doby, na kterou byl nájem nebo pacht sjednán, pokud byl sjednán na omezenou dobu.

§ 19

Údaje o pořadí

(1) U věcných práv k věci cizí se eviduje údaj o pořadí práva. Jako údaj o pořadí se eviduje doba, která je podle jiného právního předpisu1) rozhodná pro pořadí, a to jako datum a čas s přesností na minuty.

(2) Bylo-li pro věcné právo k věci cizí vyhrazeno přednostní pořadí, eviduje se jako údaj o jeho pořadí doba rozhodná pro pořadí věcného práva, vůči kterému bylo přednostní pořadí vyhrazeno, spolu s údajem o přednostním pořadí před právem, vůči kterému bylo přednostní pořadí vyhrazeno, a označením tohoto práva. Má-li být věcné právo k věci cizí zapsáno ve vyhrazeném přednostním pořadí, je k zápisu třeba doložit souhlas vlastníka; souhlas může být udělen ve smlouvě, kterou je věcné právo k věci cizí zřizováno, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis práva ze strany vlastníka.

(3) Bylo-li věcné právo k věci cizí zřízeno na základě přednostního práva zapsaného v katastru, eviduje se jako údaj o pořadí tohoto věcného práva doba, kdy bylo požádáno o zápis poznámky o přednostním právu, na jehož základě bylo zřízeno.

(4) U zástavního práva, které je zapsáno pod podmínkou, že do roka po zápisu nového zástavního práva bude staré zástavní právo vymazáno, se jako údaj o pořadí eviduje doba rozhodná pro pořadí starého zástavního práva.

(5) U zástavního práva, které vznikne tím, že zástavní dlužník nabude vlastnické právo k nemovitosti, ke které bylo zapsáno budoucí zástavní právo, se jako údaj o pořadí eviduje doba, kdy bylo požádáno o zápis budoucího zástavního práva.

(6) U výměnku, který vznikne tím, že vlastník nemovitosti, který nechal pro sebe do katastru zapsat budoucí výměnek, převede nemovitost na jinou osobu, se jako údaj o pořadí eviduje doba, kdy bylo požádáno o zápis budoucího výměnku.

(7) Lepší pořadí je vyjádřeno dřívějším datem a časem. V případě stejného data a času je lepší pořadí vyjádřeno údajem o přednostním pořadí.

§ 20

Údaje o poznámkách

(1) U poznámky k nemovitosti se evidují

a) předmět poznámky jeho stručným popisem,

b) údaje o vlastníkovi spoluvlastnického podílu v případě, kdy se poznámka vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

c) údaje o nemovitosti, jíž se poznámka týká, a

d) údaje o oprávněné osobě, jde-li o poznámku zapisovanou o

1. výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

2. právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem,

3. přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,

4. závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a

5. závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého.

(2) U poznámky k osobě se evidují

a) předmět poznámky jeho stručným popisem a

b) údaje o osobě, jíž se poznámka týká.

§ 21

Údaje o upozorněních

(1) V katastru se evidují upozornění na

a) probíhající obnovu katastrálního operátu,

b) probíhající řízení o opravě chyby v katastru nebo řízení o námitce,

c) výzvu zapsanou v záznamu pro další řízení,

d) podanou žalobu proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad,

e) související list vlastnictví,

f) spornou hranici mezi pozemky,

g) podanou žalobu o určení hranice mezi pozemky,

h) závazek zástavního věřitele nepožádat o výmaz zástavního práva a

i) další skutečnosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebné pro správu katastru.

(2) U upozornění se v katastru eviduje předmět upozornění jeho stručným popisem, údaj o nemovitosti, popřípadě osobě, jíž se upozornění týká.

§ 22

Další údaje o právech a upozorněních

Při zápisu podle § 14 až 18, 20 a 21 se dále eviduje označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis do katastru v dané věci proveden. Při zápisu podle § 14 až 18, 20 a § 21 odst. 1 písm. d), f), g), h) a popřípadě i) se evidují také údaje o listině, která byla podkladem k zápisu. Při zápisu podle § 15 až 18 a 20 se k údajům o listině, která byla podkladem k zápisu, připojí údaje o datu provedení zápisu a datu právních účinků zápisu.

HLAVA III

LIST VLASTNICTVÍ

§ 23

(1) List vlastnictví je evidenční jednotka, která se zakládá v rámci katastrálního území pro skupinu nemovitostí, ke kterým jsou evidovány shodné údaje o vlastnictví.

(2) List vlastnictví se člení na části A, B, B1, C, D, E a F a obsahuje

a) v části A slovní označení vlastnického práva a údaje o vlastníku nebo spoluvlastnících, nebo text „svěřenský správce“, údaje o svěřenském správci a označení svěřenského fondu, popřípadě slovní označení odvozeného práva a údaje o oprávněném z odvozeného práva, a dále spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém má oprávněný z odvozeného práva toto právo k nemovitostem uvedeným v části B,

b) v části B údaje o nemovitostech, které jsou předmětem práv označených v části A, a případně plomby vyznačené písmenem „P“ před označením nemovitosti,

c) v části B1 práva založená služebností ve prospěch nemovitostí uvedených v části B, údaje o tom, že k užívání nemovitostí uvedených v části B slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, věcná práva ve prospěch vlastníka nemovitostí uvedených v části B a práva zapsaná podle dřívějších právních předpisů ve prospěch vlastníka nemovitostí uvedených v části B, včetně údajů o těmito právy dotčených nemovitostech, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

d) v části C věcná práva k věci cizí, která se zapisují do katastru, včetně věcných práv zřízených podle dřívějších právních předpisů, a která zatěžují nemovitosti uvedené v části B, včetně poznámek, které se k těmto právům bezprostředně vážou, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

e) v části D

1. omezení převodu nemovitostí podle § 58 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 1991, a další omezení podle dřívějších právních předpisů,

2. poznámky, které se váží k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti uvedené v části B s výjimkou poznámek podle písmena d),

3. plomby a

4. upozornění,

včetně označení protokolu a pořadového čísla, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

f) v části E údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny práva označeného v části A,

g) v části F údaje pro daňové účely k pozemkům uvedeným v části B.

(3) Pro bytové spoluvlastnictví se zakládá samostatný list vlastnictví pro všechny spoluvlastníky domu s jednotkami vymezenými podle občanského zákoníku nebo s jednotkami vymezenými podle zákona o vlastnictví bytů (dále jen „list vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví“) a současně se zakládají samostatné listy vlastnictví pro každou skupinu jednotek v domě, ke kterým jsou evidovány shodné údaje o vlastnictví (dále jen „list vlastnictví pro vlastnictví jednotky“). Na listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví nejsou uvedena věcná práva k věci cizí, poznámky, popřípadě omezení vztahující se k jednotkám. Tyto údaje jsou uvedeny pouze na listech vlastnictví pro vlastnictví jednotky. Údaje o věcném břemeni zřízeném k nemovitosti, která je v bytovém spoluvlastnictví, jsou uvedeny pouze na listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví. V části D listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví je vedena informace o uloženém úplném znění prohlášení vlastníka domu ve sbírce listin.

(4) Pro vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se použije odstavec 3 obdobně.

(5) Samostatný list vlastnictví se také zakládá v případě duplicitního zápisu vlastnického práva, v případě majetku ve svěřenském fondu a v případě přídatného spoluvlastnictví.

HLAVA IV

CENOVÉ ÚDAJE A ÚDAJE PRO DAŇOVÉ ÚČELY

§ 24

(1) Cenový údaj je údaj o dosažené kupní ceně nemovitosti nebo skupiny nemovitostí.

(2) Cenový údaj se vede pro skupinu nemovitostí, které byly nabyty

a) na základě téže kupní smlouvy, nebo

b) společně za jednu cenu podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách, v dražbě provedené soudním exekutorem podle exekučního řádu nebo správcem daně podle daňového řádu.

(3) Pro daňové účely se v souboru popisných informací evidují

a) u parcel zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, popřípadě další údaje stanovené jiným právním předpisem,

b) u ostatních nemovitostí údaje stanovené jiným právním předpisem.

ČÁST ČTVRTÁ

ČINNOST PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

HLAVA I

ČINNOST PŘI SPRÁVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

Díl 1

Změny obsahu katastru

§ 25

(1) Změnou obsahu katastru je nahrazení, zrušení nebo doplnění údaje katastru. Katastrální úřad vede protokoly, do kterých průběžně zaznamenává údaje o činnostech při zápisech změn do katastrálního operátu.

(2) Geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis změny, pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud je z technického hlediska způsobilý k zápisu. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje takový rozdíl mezi údaji katastru a geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo jej lze dodatečně odstranit identifikací parcel ve formě veřejné listiny, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit.

(3) Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, jsou-li v listině pozemky označeny parcelními čísly podle stavu platného ke dni uzavření smlouvy nebo ke dni vydání rozhodnutí či vyhotovení jiné listiny, pokud jsou v návrhu na zápis nemovitosti označeny podle stavu katastru platného ke dni podání návrhu na zápis a k listině je připojena identifikace parcel ve formě veřejné listiny, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit. Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, byla-li smlouva uzavřena nebo rozhodnutí vydáno či jiná listina vyhotovena před a doručena k zápisu po dni vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a pozemky, které jsou předmětem právního úkonu, lze ztotožnit s pozemky evidovanými v katastru po obnově operátu.

Díl 2

Změny údajů o právech a upozorněních

§ 26

Vklad práv k nemovitostem

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech, ve kterém zaznamenává došlé návrhy na vklad, průběh a výsledek vkladového řízení.

(2) Po provedení vkladu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení vkladového řízení. Byl-li návrh na vklad zamítnut, odstraní katastrální úřad plombu po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby nebo po doručení pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla žaloba zamítnuta.

(3) Ve vyrozumění o provedeném vkladu katastrální úřad uvede

a) název katastrálního úřadu,

b) název, adresu a kontaktní údaje katastrálního pracoviště,

c) text „Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí“,

d) spisovou značku řízení,

e) datum vydání rozhodnutí katastrálního úřadu nebo údaj o tom, že vklad byl povolen soudem, údaj o okamžiku právních účinků vkladu, údaj o datu provedení vkladu, označení listiny, na základě které byl vklad proveden, a

f) výpis provedených změn, který obsahuje změnou dotčené údaje výpisu z katastru před vkladem a po vkladu s rozlišením vymazaných a nových údajů.

§ 27

Záznam odvozených práv k nemovitostem

(1) Návrhy na záznam a související úkony katastrálního úřadu se zaznamenávají v protokolu o záznamech, poznámkách a dalších zápisech (dále jen „protokol o záznamech“).

(2) V případě, že odvozené právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou těchto práv, provede se zápis odvozeného práva v rámci vkladu vlastnického práva.

(3) V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz odvozeného práva v rámci vkladu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva, od něhož je toto právo odvozeno.

(4) Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 je způsobilá k provedení záznamu pouze ve vztahu k některým nemovitostem, provede záznam pouze v tomto rozsahu. O tom, v jakém rozsahu byl záznam proveden, pořídí katastrální úřad úřední záznam, který založí spolu s listinou do sbírky listin. Zároveň o této skutečnosti vyrozumí toho, kdo listinu předložil, a svůj postup odůvodní.

(5) Po provedení záznamu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k provedení záznamu.

§ 28

Poznámky

(1) Návrhy na zápis nebo výmaz poznámky (dále jen „zápis poznámky“) a listiny určené k zápisu poznámky se zaznamenávají v protokolu o záznamech.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda jsou listiny podle odstavce 1 bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. Pokud je podkladem pro zápis poznámky soukromá listina, katastrální úřad postupuje podle části páté a zkoumá návaznost na stav zápisů.

(3) K výmazu poznámky na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí, pokud z jiného právního předpisu neplyne, že účinky rozhodnutí nastaly dříve.

(4) Po zápisu poznámky katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k zápisu poznámky.

§ 29

Upozornění

Při zápisu nebo výmazu upozornění se § 28 použije přiměřeně.

Díl 3

Změny jiných údajů katastru

§ 30

(1) Katastrální úřad zaznamenává činnosti při změně jiných údajů katastru v protokolu o záznamech.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny předložené k zápisu změn jiných údajů katastru jsou bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. V případě rozhodnutí orgánů veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí vydaného příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv z dotčených osob v postavení vlastníka. Obdobně se postupuje v případě, kdy je ohlášení doloženo listinou, vztahující se na všechny vlastníky, kterých se ohlašovaná změna dotýká.

(4) Změna údajů katastru, které vypovídají o fyzickém stavu nemovitosti, se v katastru provede na základě příslušných listin, pokud jich je podle jiných právních předpisů ke změně fyzického stavu nemovitosti potřeba, až po uskutečnění této změny. Pokud skutečnost, že změna fyzického stavu nemovitosti již byla uskutečněna, nevyplývá z předložených listin, lze ji doložit prohlášením vlastníka s úředně ověřeným podpisem.

(5) Spočívá-li změna jiných údajů katastru ve výmazu budovy nebo vodního díla, vymaže katastrální úřad veškeré údaje evidované o budově nebo vodním díle, a to i v případě, že by jinak byl k jejich výmazu nezbytný návrh.

Změny katastrálního území

§ 31

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého zaznamenává došlé návrhy na schválení změny hranice katastrálního území, postup a výsledek řízení o schválení změny hranice katastrálního území.

(2) Ke změně hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu nebo městské části statutárního města, dochází

a) sloučením více katastrálních území v jedno katastrální území,

b) oddělením části jednoho katastrálního území a připojením této části k jinému katastrálnímu území,

c) vytvořením nového katastrálního území,

d) nahrazením pohyblivé hranice pevnou hranicí.

(3) Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. b) může dojít jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem evidence v katastru, nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedených pozemkových úprav. Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. c) může dojít jen v případě, že je to nezbytné pro správu katastru nebo z jiných závažných důvodů, například při vzniku nové obce.

§ 32

(1) Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, změní se v důsledku změny hranice obce i hranice katastrálního území.

(2) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce a s ní související změně hranice katastrálního území je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách katastrálních území dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad projedná s obcemi průběh navrhované hranice z hlediska správy katastru.

§ 33

Společně s rozhodnutím, kterým se schvaluje změna hranice katastrálního území, zašle katastrální úřad vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, srovnávací sestavení přečíslovaných parcel.

§ 34

(1) Schválení názvu katastrálního území oznámí Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu a obci, v níž katastrální území leží.

(2) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách.

(3) Změnu údajů podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) v rámci celé České republiky zapisuje do katastru Úřad jako správce číselníků informačního systému katastru nemovitostí podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

§ 35

Změny údajů o geometrickém a polohovém určení

(1) Změnu geometrického a polohového určení v důsledku vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků lze provést pouze v mezích přesnosti dosavadního geometrického a polohového určení, přitom průběh zpřesněné hranice musí pohledově odpovídat jejímu zobrazení v katastrální mapě.

(2) Listinou dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků je zejména souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranice pozemků s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení podle § 66 odst. 2 písm. a) až c), které dále obsahuje popis průběhu vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemku čísly bodů podle geometrického plánu, a uvedení skutečnosti, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a že je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru.

(3) Katastrální úřad při zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněné výměry ověří pravost podpisů na souhlasném prohlášení některým ze způsobů uvedených v části páté. Katastrální úřad považuje vlastnoruční podpis za pravý i v případě, že úředně oprávněný zeměměřický inženýr (dále jen „ověřovatel“), který geometrický plán ověřil, výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali.

(4) Jde-li o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

(5) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru. Bez samostatného ohlášení se zapíše do katastru zpřesnění dosavadní hranice v souvislosti s rozdělením pozemku, a to v rozsahu bodu vloženého do dosavadní hranice, ze kterého při dělení pozemku vychází nová hranice.

(6) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

(7) Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech. Výjimkou jsou parcely nebo jejich části, u kterých je evidováno věcné břemeno, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu, nebo u kterých je evidováno předkupní právo podle stavebního zákona na části pozemku. Je-li věcné břemeno evidováno k celé parcele, lze tuto parcelu nebo její část sloučit jen při současném vymezení dosavadního rozsahu věcného břemene v geometrickém plánu.

§ 36

Označování parcel parcelními čísly

(1) Nově vzniklé parcely se označují

a) číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem první vyšší dosud nepoužité číslo poddělení, nebo

b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem příslušné číselné řady.

(2) Pokud by rozdělením parcely vznikalo víc než 999 poddělení, může katastrální úřad provést na dotčené části katastrálního území přečíslování parcel nebo označit parcely kmenovými čísly navazujícími na poslední použité číslo.

(3) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově katastrálního operátu.

(4) Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(5) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 1.

(6) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení.

(7) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se zpravidla ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, včetně jeho případného poddělení, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(8) Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí nově vznikající parcely v důsledku zahájení rozsáhlejší změny v území, například nová komunikace, letiště, vodní plocha, skládka, dobývací prostor, a které nebudou v době zápisu změny pravděpodobně majetkoprávně vypořádány, se označí jako samostatné parcely kmenovým číslem navazujícím na poslední použité číslo a podděleními počínajícími číslem jedna.

(9) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí podle odstavce 1 písm. b). Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popřípadě se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud zrušením budovy v katastru ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se podle odstavce 1 písm. b).

(10) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 1 písm. b).

(11) Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto pozemku ponechá parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování parcel se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 1.

(12) O přečíslování parcel katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků a oprávněné z věcných práv k věci cizí, pokud není přečíslování provedeno na podkladě jejich jednání nebo v rámci obnovy katastrálního operátu.

§ 37

Změna výměry parcely

(1) Ke změně výměry parcely dochází

a) při změně hranice pozemku a při určení hranice pozemku soudem,

b) při změně geometrického určení pozemku i při nezměněných hranicích pozemku,

c) výpočtem s vyšším kódem způsobu určení výměry i při nezměněném geometrickém určení pozemku, nebo

d) při opravě chyb zobrazení hranice parcely v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel.

(2) Ke změně výměry podle odstavce 1 písm. b) a d) evidované v katastru nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka, pokud nejde o obnovu katastrálního operátu novým mapováním nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 38

Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti

(1) Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle písemných podkladů

a) o zařazení nebo odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu a souhlasu nebo rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,

b) o určení nebo odnětí pozemků k plnění funkcí lesa a rozhodnutí orgánu státní správy lesů,

c) o ochraně přírodních léčebných lázní, přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranných pásem a podle ohlášení Ministerstva zdravotnictví,

d) o ochraně části přírody a krajiny a jejím ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody,

e) o ochraně památkově chráněné nemovitosti, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranném pásmu a ohlášení odborné organizace státní památkové péče, která vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky,

f) o ochraně značky geodetického bodu a chráněného území geodetického bodu a ohlášení správce bodového pole; u chráněného území dále rozhodnutí příslušného orgánu,

g) o chráněném ložiskovém území a ohlášení příslušného orgánu, který chráněné ložiskové území stanovil,

h) o ochranném pásmu vodního zdroje a ohlášení příslušného vodoprávního úřadu,

i) o ochranném pásmu vodního díla a ohlášení příslušného vodoprávního úřadu.

(2) Podkladem podle odstavce 1 je listina, která obsahuje seznam chráněných nemovitostí označených údaji podle katastru a typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce. Seznam je členěn podle obcí a katastrálních území. Jestliže jsou stejným způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny nemovitosti v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých nemovitostí.

(3) Nejsou-li hranice chráněného území nebo hranice ochranného pásma shodné s hranicemi parcel v katastrální mapě, je přílohou listiny podle odstavce 2 záznam podrobného měření změn obsahující jejich geometrické a polohové určení.

(4) Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských pozemků se v katastru provádí také společně se změnou druhu pozemku na druh náležící mezi zemědělské pozemky, s výjimkou případu, kdy je tento pozemek určen k plnění funkcí lesa.

§ 39

Změny ostatních údajů o nemovitosti

(1) Katastrální úřad ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí přebírá změny

a) údajů o pozemku podle § 10 odst. 1 písm. h),

b) údajů o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m) a

c) údajů o právu stavby podle § 12 písm. e),

pokud jsou v něm tyto údaje vedeny jako referenční.

(2) Katastrální úřad z moci úřední provádí změny

a) údajů o pozemku podle § 10 odst. 1 písm. a) až f), j), m), n) a o),

b) údajů o budově podle § 11 odst. 1 písm. a) až c), l) a m),

c) údajů o právu stavby podle § 12 písm. a), b), d), j) a e) a

d) údajů o jednotce podle § 13 písm. a) a h),

pokud tyto údaje nejsou přebírány podle odstavce 1.

§ 40

Změny údajů o vlastníku a jiném oprávněném

(1) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede

a) převzetím ze základního registru obyvatel,

b) na podkladě listiny při vkladu práva obsahující údaje o vlastníku nebo jiném oprávněném,

c) na podkladě potvrzení matričního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra,

d) na podkladě zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním a zapsaných v soupisu nemovitostí a při obnově katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav,

e) na podkladě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, nebo

f) na podkladě oznámení správního orgánu.

(2) Před zápisem se ohlášené údaje o fyzické osobě porovnávají s údaji základního registru obyvatel. Údaje, které nejsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se porovnají s údaji agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců.

(3) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla, popřípadě data narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, a adresa bydliště v cizině fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt ani povolení k pobytu na území České republiky, a která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede podle odstavce 1. Pokud změnu nelze provést podle odstavce 1, protože osoba není vedena v registru obyvatel, nebo měnící se údaj není v tomto registru obsažen, provede se změna na podkladě listiny při vkladu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném, průkazu o povolení pobytu, potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie na území České republiky, nebo jiného dokladu prokazujícího změnu; změna bydliště v cizině u osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, se provede i jen na základě jejího ohlášení.

(4) Změna názvu, identifikačního čísla a adresy sídla právnické osoby, organizační složky státu, městské části, městského obvodu a organizační složky právnické osoby, která je vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se zapisuje do katastru

a) převzetím ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

b) na podkladě listiny vyhotovené soudem, správním orgánem, exekutorem, notářem, pokud údaje v listině uvedené odpovídají údajům vedeným v příslušném rejstříku podle písmena a) zveřejněným způsobem umožňujícím dálkový přístup a ze zápisu v daném rejstříku vyplývá, že jde o tutéž osobu.

(5) U správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a okresní správy sociálního zabezpečení nebo Pražské správy sociálního zabezpečení, kteří se evidují v katastru jako zástavní věřitelé, se zapisuje změna údajů o

a) názvu na základě změny zakladatelské nebo jiné obdobné listiny, popřípadě změny zákona, a

b) adrese sídla pouze na základě jejich ohlášení.

§ 41

Změny údajů o bodu podrobného polohového bodového pole

(1) Body podrobného polohového bodového pole do katastru zapisuje a vymazává katastrální úřad na návrh nebo i bez návrhu. Zápis bodu podrobného polohového bodového pole se provádí podle dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

(2) Změnu čísla bodu, lokalizačních údajů o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1 : 5000 zapisuje katastrální úřad z moci úřední.

(3) Změnu souřadnic a výšky bodu, místopisného náčrtu, nárysu nebo detailu, popisu, způsobu stabilizace a určení bodu zapisuje katastrální úřad na podkladě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

(4) Poznámku zapisuje katastrální úřad na podkladě vlastního zjištění nebo oznámení odborně způsobilé osoby podle § 3 odst. 3 a 4 zeměměřického zákona (dále jen „odborně způsobilá osoba“).

§ 42

Změny místního a pomístního názvosloví

V katastru se změní

a) název kraje, obce, části obce, veřejného prostranství převzetím ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí nebo na podkladě ohlášení kraje nebo obce; před zápisem se ohlášené názvy porovnávají s údaji základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí,

b) název katastrálního území na podkladě rozhodnutí Úřadu o schválení názvu katastrálního území,

c) název vodního toku a vodní plochy podle standardizovaného geografického názvosloví,

d) pomístní jména pozemkových tratí na podkladě ohlášení obce; před zápisem se ohlášená jména porovnávají se standardizovaným geografickým názvoslovím.

Díl 4

§ 43

Revize katastru

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při revizi katastru.

(2) Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad nejpozději 2 měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna.

(3) Před zahájením revize katastru katastrální úřad provede kontrolu vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(4) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize katastru. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje v případě osob neznámého pobytu nebo neznámého sídla nebo osob, které nejsou známy.

(5) Předmětem revize katastru jsou

a) hranice katastrálního území,

b) hranice pozemků, obvody budov, obvody vodních děl, druh pozemku, způsob využití pozemku, typ stavby a způsob využití stavby,

c) mapové značky, jejichž platnost byla ukončena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,

d) další prvky polohopisu,

e) zápisy v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího evidování, sledování a řešení,

f) seznam budov s čísly popisnými a s čísly evidenčními a seznam budov bez čísel popisných a čísel evidenčních,

g) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, název a adresa sídla právnické osoby, která je vlastníkem, a doplnění jejich chybějících rodných čísel, popřípadě dat narození, pokud rodná čísla nebyla přidělena, nebo identifikačních čísel,

h) body podrobného polohového bodového pole,

i) místní názvy a pomístní jména.

(6) Zjištěné změny

a) doložené příslušnou listinou, popřípadě geometrickým plánem nebo záznamem podrobného měření změn nebo změny tyto doklady nevyžadující, se vyznačí do příloh protokolu o výsledku revize katastru; vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru,

b) nedoložené podle písmena a) se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty odstranění zjištěného nesouladu v údajích katastru projednaným způsobem; zápis potvrdí vlastník nebo jeho zástupce svým podpisem.

(7) Pokud se zápis podle odstavce 6 písm. b) týká vlastníka, který není přítomen revizi katastru, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěného nesouladu se stanovením lhůty k předložení příslušných listin pro vyznačení změny v katastru. Obdobně se postupuje i v případě, kdy vlastník nebo jeho zástupce byl revizi katastru přítomen, ale svým podpisem nestvrdil dojednání podle odstavce 6 písm. b).

(8) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 6 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 7 na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při nesplnění jeho povinností.

(9) Protokol o výsledku revize katastru obsahuje

a) datum a rozsah provedené revize katastru,

b) způsob provedení revize katastru,

c) přílohy protokolu, ve kterých jsou zaznamenány zjištěné změny údajů katastru podle odstavce 6 nebo které obsahují zejména výsledky revize údajů podle odstavce 5 písm. c), d), g) a h), a

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného provedením revize a zástupce obce, který se revize katastru zúčastnil.

Díl 5

Oprava chyby v katastrálním operátu

§ 44

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při opravě chyby v katastrálním operátu.

(2) Chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

(3) Chybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě

a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a

b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.

(4) Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčeného pozemku, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

(5) Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení.

§ 45

(1) Jiné nepřesnosti v údajích katastru, které nejsou uvedeny v § 44, například údaj o bodu podrobného bodového pole, místní název nebo pomístní jméno, kód kvality podrobného bodu, se nepovažují za chyby; správný údaj se po jeho zjištění zapíše z moci úřední.

(2) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně státní hranicí, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

HLAVA II

ČINNOST PŘI OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

Díl 1

Vedení protokolu při obnově katastrálního operátu

§ 46

Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při obnově katastrálního operátu.

Díl 2

Obnova katastrálního operátu novým mapováním

§ 47

Zahájení obnovy katastrálního operátu

(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad na úřední desce s předstihem nejméně 6 měsíců nebo, jde-li o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně 2 měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona. Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s žádostí o jeho zveřejnění, sousední obci, bude-li obnovou dotčena hranice této obce, Státnímu pozemkovému úřadu a osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek, zejména dráhy, letiště, pozemní komunikace nebo lesy.

(2) Datum zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho na úřední desce.

Zjišťování hranic

§ 48

(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dalšími správními orgány, například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů nebo vodoprávním úřadem.

(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, popřípadě sousední obec, je-li předmětem zjišťování hranice obce. To neplatí, pokud se údaje přebírají z dosavadního katastrálního operátu. Písemná pozvánka vlastníka obsahuje

a) místo a čas zjišťování hranic,

b) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník zmocnit svého zástupce a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic,

c) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví a

d) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního zákona a upozornění, že neoznačené hranice nebudou předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního katastrálního operátu, popřípadě podle operátu dřívější pozemkové evidence, a

e) upozornění, že obnovený katastrální operát bude v obci vyložen k veřejnému nahlédnutí.

(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

§ 49

(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

(2) Předmětem zjišťování hranic jsou

a) hranice pozemků,

b) obvody budov a obvody vodních děl,

c) hranice katastrálního území a hranice obce.

(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

a) údaje o vlastníku,

b) druh a způsob využití pozemku,

c) typ a způsob využití stavby,

d) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

e) místní názvy a pomístní jména.

§ 50

(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území nebo v sousední části téhož katastrálního území nebo jde o hranici na obvodu pozemkových úprav.

(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci ve lhůtě uvedené v soupisu nemovitostí.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu zjišťování hranic její oprava a v soupisu nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením opravy hranice. V ostatních případech se vyznačí v náčrtu hranice dosud zobrazená v katastrální mapě a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.

(4) Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, komise poučí vlastníky o možnosti určení sporné hranice soudem.

(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, zástupce vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků.

(6) Při zjištění, že

a) na pozemku se nachází hlavní budova nebo vodní dílo, jejichž obvod není zobrazen v katastrální mapě,

b) obvod hlavní budovy na pozemku nebo obvod vodního díla neodpovídá zobrazení v katastrální mapě,

c) typ a způsob využití stavby neodpovídá zápisu v katastru,

d) hranice druhu pozemku nebo rozhraní způsobu využití pozemku neodpovídá zobrazení v katastrální mapě, nebo

e) druh a způsob využití pozemku neodpovídá zápisu v katastru,

a vlastník předloží komisi listinu potřebnou pro zápis změny do katastru, nebo taková listina není pro zápis třeba, předseda komise sepíše s vlastníkem protokol o nesouladu, který je podkladem pro zápis změny do dosavadního katastrálního operátu.

(7) Průběh hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku se v terénu nezjišťuje, do obnoveného souboru geodetických informací se doplní z údajů dosavadního katastrálního operátu, pokud to tyto údaje umožňují.

(8) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení pohyblivé hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

§ 51

(1) Změna hranice druhu pozemku, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu, se vyznačí v náčrtu zjišťování hranic podle skutečného stavu v terénu.

(2) Zjištěné změny dalších údajů, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do náčrtu zjišťování hranic a do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením této změny v katastru.

(3) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas

a) s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, nebo se uvede důvod odmítnutí vlastníka takový souhlas vyjádřit,

b) s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru,

c) se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických informací,

d) s lhůtou k označení hranic trvalým způsobem a k předložení listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru.

(4) Změny vyšetřené a nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty a projednaného způsobu odstranění nesouladů. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Změny údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu. Pokud vlastník odmítne soupis nemovitostí podepsat, tato skutečnost se v něm poznamená.

(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

a) údaj o katastrálním území a období, ve kterém bylo provedeno zjišťování hranic,

b) jména a příjmení předsedy a dalších členů komise,

c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním v obci,

d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování hranic,

e) odkaz na přílohy,

f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, doklady o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací

§ 52

(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

§ 53

Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě

a) výsledků zjišťování hranic,

b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov, vodních děl a dalších prvků polohopisu,

c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,

d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,

e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí,

f) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.

§ 54

Obnovený soubor popisných informací se vyhotoví na podkladě dosavadního souboru popisných informací, v němž jsou zapsány změny údajů katastru uvedené v protokolu o výsledku zjišťování hranic a změny údajů o parcelách, vyplývající z obnoveného souboru geodetických informací.

Díl 3

Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací

§ 55

(1) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (dále jen „obnova katastrálního operátu přepracováním“) se zveřejní nejméně 2 měsíce předem na úřední desce katastrálního úřadu. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

(2) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

a) částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 43 odst. 5 písm. a), e), f), h) a i) a doplnění neúplných údajů podle § 43 odst. 5 písm. g),

b) doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného souboru geodetických informací,

c) oprava zjištěných chyb v katastru,

d) porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací.

(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

(4) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky, a v ostatních případech se zavedou výměry určené ze souřadnic lomových bodů v obnoveném katastrálním operátu.

Díl 4

Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav

§ 56

(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění Státního pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav, které budou podkladem pro obnovu katastrálního operátu.

(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad se Státním pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

(3) Upřesněný obvod pozemkových úprav podle jiného právního předpisu2) se v katastru zapíše na základě ohlášení Státního pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán.

(4) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán.

(5) Katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností2) provede kontrolu a vydá Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů od obdržení stanovisko k výsledkům těchto činností.

§ 57

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

a) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků,

b) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací (dále jen „neřešené pozemky“), související náčrty a soupisy nemovitostí,

c) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,

d) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

e) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,

f) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

1. měřické náčrty,

2. přehled měřických náčrtů,

3. zápisníky podrobného měření,

4. protokol o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen „protokol o výpočtech“),

5. srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,

g) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

h) geometrické plány pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmena f),

i) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1000 a údaje evidované o parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav včetně vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem (dále jen „výměnný formát“),

j) podklady nebo listiny pro

1. vydání rozhodnutí o schválení změny hranic katastrálních území,

2. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,

3. jednání o změnách místních názvů a pomístních jmen,

k) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu, nebo

l) dohody obcí o změnách hranic obcí.

(2) Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 musí být katastrálnímu úřadu předány odborně způsobilou osobou k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru bez zbytečného odkladu, nejméně však 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Je-li to pro vedení katastru účelné, katastrální úřad obnoví katastrální operát novým mapováním s využitím podkladů podle odstavce 1 u neřešených pozemků v předstihu před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům.

Díl 5

Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu

§ 58

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, písemným oznámením.

HLAVA III

DOKUMENTACE VÝSLEDKŮ ČINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

§ 59

Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví

(1) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen „měřická dokumentace“), obsahuje výsledky činností při

a) správě podrobného polohového bodového pole,

b) zjišťování hranic a podrobném měření využívaném pro katastr,

c) projednání místních názvů a pomístních jmen, uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace podle odstavce 1 písm. a) obsahuje zejména

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole,

c) záznamy měření a protokoly o výpočtech,

d) seznamy souřadnic,

e) technické zprávy o zřízení nebo revizi bodů podrobného polohového bodového pole v celém katastrálním území nebo jeho části, údaje o přesnosti určení nově zřízených či opakovaně určených bodů, oznámení závad a změn na bodech,

f) oznámení o zřízení měřické značky.

(3) Dokumentace podle odstavce 1 písm. b) obsahuje zejména

a) doklady ze zjišťování hranic pozemků,

b) doklady z podrobného měření při novém mapování,

c) záznamy podrobného měření změn a neměřické záznamy, jejich přehledy,

d) geometrické plány,

e) soubor geodetických informací jako výkres ve výměnném formátu a koncept katastrální mapy,

f) doklady z průběhu řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu.

(4) Dokumentace podle odstavce 1 písm. c) obsahuje zejména

a) seznam místních názvů a pomístních jmen,

b) grafický přehled místních názvů a pomístních jmen na zmenšenině katastrální mapy v rozsahu celého katastrálního území,

c) doklady o změnách a o schválení místních názvů, pomístních jmen a názvů katastrálních území.

§ 60

Sbírka listin

(1) Listiny se ukládají do sbírky listin v takové podobě, v jaké byly doručeny katastrálnímu úřadu.

(2) Je-li to potřebné nebo vhodné, písemnosti předložené pro zápis do katastru v elektronické podobě se za účelem založení do sbírky listin převedou do listinné podoby a opatří doložkou:

„Obsah této listiny obsahující.... listů odpovídá obsahu písemnosti v elektronické podobě, ze které byla převedena podle § 60 katastrálního zákona.

Převedl – –

dne – –“.

(3) K doložce podle odstavce 2 se připojí otisk úředního razítka a podpis pověřeného zaměstnance, který převod provedl.

§ 61

Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací

(1) Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací obsahuje

a) spisy z řízení o povolení vkladu práv a spisy dokumentující průběh jiných postupů katastrálního úřadu,

b) protokol o vkladech, protokol o záznamech, protokol o opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, změnách hranice katastrálního území, označení hranice na náklad vlastníka a k evidenci dalších grafických podkladů, protokol o výsledcích revize katastru, protokol o záznamech pro další řízení, protokol o porušení pořádku na úseku katastru, protokol o potvrzení geometrického plánu, protokol o poskytování údajů z katastru, protokol o průběhu obnovy katastrálního operátu a protokol o průběhu pozemkových úprav souvisejícím se správou katastru,

c) listy vlastnictví v listinné podobě, doklady vztahující se ke komplexnímu zakládání právních vztahů k nemovitostem v evidenci nemovitostí a další související dokumenty.

(2) Protokoly podle odstavce 1 písm. b), pokud jsou vedeny v elektronické podobě, jsou dokumentovány v informačním systému katastru nemovitostí.

ČÁST PÁTÁ

POSTUP PŘI OVĚŘOVÁNÍ PRAVOSTI PODPISŮ

§ 62

(1) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda vlastnoruční nebo elektronické podpisy na soukromé listině, které nejsou úředně ověřeny, jsou pravé, to je, zda skutečně náleží osobám v ní uvedeným.

(2) Pravost podpisu a oprávnění jednat jménem zástavního věřitele v zástavní smlouvě katastrální úřad nezkoumá.

§ 63

Ověření pravosti vlastnoručního podpisu

(1) Katastrální úřad považuje vlastnoruční podpis na soukromé listině za pravý, jestliže

a) listina obsahuje prohlášení advokáta o pravosti vlastnoručního podpisu,

b) právnická osoba předložila podpisový vzor s úředně ověřeným podpisem jednající osoby shodný s vlastnoručním podpisem na listině a doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, nebo

c) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že jde o její vlastní podpis nebo o kopii jejího vlastního podpisu.

(2) V případě, že pravost vlastnoručního podpisu nelze ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat, ověřit žádným z uvedených způsobů, zjistí se jiným vhodným způsobem, například na základě svědecké výpovědi nebo znaleckého posudku.

§ 64

Ověření pravosti elektronického podpisu

(1) Katastrální úřad považuje elektronický podpis, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání fyzické osoby, za pravý, jestliže

a) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj, který umožňuje jednoznačnou identifikaci podepisující osoby3), nebo

b) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že obsah písemnosti v elektronické podobě je projevem její vůle, a potvrdila, že je držitelem kvalifikovaného certifikátu, na kterém je založen uznávaný elektronický podpis, kterým byla písemnost podepsána.

(2) Katastrální úřad považuje elektronický podpis, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání právnické osoby, za pravý, jestliže jde o uznávaný elektronický podpis a zároveň

a) právnická osoba coby držitel kvalifikovaného certifikátu potvrdila skutečnost, že datům pro ověřování elektronických podpisů obsaženým v jím drženém certifikátu odpovídají data pro vytváření elektronických podpisů, která používá její zaměstnanec coby podepisující osoba, a předložila doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; údaje obsažené v kvalifikovaném certifikátu, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, se shodují s údaji uvedenými v potvrzení právnické osoby, nebo

b) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj o tom, že tato osoba je statutárním orgánem právnické osoby, pokud ke dni vydání kvalifikovaného certifikátu byla jako statutární orgán v obchodním rejstříku uvedena a do okamžiku, ke kterému je ověřována platnost kvalifikovaného certifikátu, se tato skutečnost nezměnila, nebo

c) podepisující fyzická osoba doložila oprávnění jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a zároveň je její podpis považován za pravý podle odstavce 1.

(3) Při ověřování pravosti podpisu podnikající fyzické osoby se přiměřeně použijí ustanovení o ověřování pravosti podpisu právnické osoby.

ČÁST ŠESTÁ

FORMÁTY A DALŠÍ TECHNICKÉ PARAMETRY PÍSEMNOSTÍ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ

§ 65

(1) Písemnosti v elektronické podobě určené k zápisu práv do katastru jsou z technického hlediska způsobilé k zápisu, pokud

a) jsou ve formátu Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A),

b) uznávaný elektronický podpis je vložen do dokumentu,

c) k elektronickému podpisu je připojen certifikát, na kterém je tento podpis založen.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i na písemnosti opatřené uznávanou elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem.

ČÁST SEDMÁ

NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS DO KATASTRU

HLAVA I

NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS VKLADEM

§ 66

(1) V případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, lze provést zápis do katastru na základě

a) souhlasného prohlášení o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo

b) potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“),

c) prohlášení o vzniku práva vydaného osobou, jejíž právo vzniklo při zániku osoby, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „prohlášení o vzniku práva“),

d) potvrzení o vzniku, změně nebo zániku práva vydaného orgánem veřejné moci, pokud právo vzniklo, změnilo se, nebo zaniklo v důsledku jeho úkonu při výkonu veřejné moci (dále jen „potvrzení orgánu veřejné moci“).

(2) V souhlasném prohlášení musí být

a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo

2. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmena a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(3) V potvrzení o zániku práva musí být

a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 2 písm. a),

b) označení osoby, jejíž právo zaniklo nebo se promlčelo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo nebo se promlčelo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého k zániku nebo promlčení práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly k zániku nebo promlčení práva.

(4) V prohlášení o vzniku práva musí být

a) označení osoby, která prohlášení vydává a které právo vzniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

b) označení osoby, jejíž právo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle prohlášení vzniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku práva.

(5) V potvrzení orgánu veřejné moci musí být

a) označení orgánu veřejné moci, který potvrzení vydává,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě osoby, jejíž právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle potvrzení vzniklo, změnilo se nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva.

(6) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle jiného právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto jiném právním předpisu označeny podle katastrálního zákona, provede se zápis do katastru na základě prohlášení osoby, jejíž právo vzniklo, změnilo se nebo zaniklo, s náležitostmi přiměřeně podle odstavce 2 písm. b) až e).

§ 67

(1) Vlastnické právo a jiná věcná práva pro obec nově vzniklou podle jiného právního předpisu se zapíší na základě rozhodnutí krajského úřadu a dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec. Nebylo-li dosaženo dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku, zapíše se vlastnické právo a jiná věcná práva pro nově vzniklou obec na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými potvrzení o vzniku práva.

(2) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě smlouvy o výstavbě, popřípadě další listiny, která prokazuje, že právo ze smlouvy o výstavbě přešlo nebo ho nabyla jiná osoba.

§ 68

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí 3 let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle jiného právního předpisu došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a o tomto vypořádání byl proveden zápis do katastru dříve, než pozbylo prohlášením konkursu své účinky, zapíše se nevypořádané společné jmění manželů na základě potvrzení insolvenčního správce s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

§ 69

(1) Změnu velikosti podílů spoluvlastníků, ke které došlo v důsledku oddělení ze spoluvlastnictví, zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem vlastnického práva k oddělené nemovitosti.

(2) Vznik, změnu, zánik nebo promlčení zástavního práva včetně budoucího, podzástavního práva, předkupního práva, práva zpětné koupě, práva zpětného prodeje, výhrady vlastnického práva, výhrady lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku nebo reálného břemene k podílu na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem těchto práv k nemovitosti, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

(3) Změnu budoucího zástavního práva na existující zástavní právo, ke které došlo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem k nemovitosti, ke které bylo dosud zapsáno budoucí zástavní právo, zapíše katastrální úřad k návrhu zástavního dlužníka nebo jeho právního nástupce spolu se zápisem jeho vlastnického práva nebo i později na základě prohlášení zástavního věřitele s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(4) Změnu budoucího výměnku na existující výměnek, ke které došlo převodem nemovitosti z budoucího výměnkáře na jinou osobu, zapíše katastrální úřad k návrhu výměnkáře spolu se zápisem vlastnického práva pro jinou osobu nebo i později na základě prohlášení výměnkáře s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(5) Není-li v právním jednání, na základě kterého dochází k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, ujednáno, jaké podíly na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví náleží k nově vznikajícím parcelám, zapíše katastrální úřad změnu podílů na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví bez návrhu podle poměru výměr parcel vzniklých rozdělením původního pozemku. Obdobně se postupuje i v případě, kdy k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, došlo z jiného důvodu.

§ 70

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel.

(2) Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého listinou, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(3) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na předem známou dobu, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení vlastníka nemovitosti, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

(4) Právo koupě na zkoušku katastrální úřad vymaže na základě

a) potvrzení kupujícího, že nemovitost schválil nebo že ji ve zkušební době neodmítl, nebo

b) i bez návrhu spolu se vkladem vlastnického práva pro prodávajícího v případě, že kupující nemovitost ve zkušební době odmítl.

(5) Výmaz výhrady lepšího kupce spolu s výmazem vlastnického práva kupujícího nebo jeho právního nástupce v případě, kdy bylo právo prodávajícího dát přednost lepšímu kupci uplatněno, katastrální úřad provede spolu se vkladem vlastnického práva pro lepšího kupce, a to na základě prohlášení prodávajícího s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

HLAVA II

NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS ZÁZNAMEM

§ 71

Pokud u změny zapisované záznamem jiný právní předpis nestanoví, jaká listina dokládá navrhovanou změnu, použije se přiměřeně ustanovení § 66.

HLAVA III

NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS POZNÁMKOU

§ 72

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva v případě zajišťovacího převodu práva se zapíše bez návrhu spolu se zápisem věcného práva na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se zapíše na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se zapíše na základě

a) smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického nebo zřízení věcného práva k věci cizí,

b) kupní smlouvy s výhradou vlastnického práva, pokud výhrada dosud trvá,

c) smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva nebo věcného práva k věci cizí, pokud byl zajišťovací převod sjednán s povinností převést právo zpět při splnění dluhu,

d) smlouvy, kterou se zřizuje věcné právo s odkládací podmínkou nebo s doložením času, pokud podmínka dosud nebyla splněna nebo čas nenastal,

a souhlasu vlastníka k zápisu; souhlas může být udělen ve smlouvě, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.

(4) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se zapíše na základě návrhu vlastníka stroje doloženého právním jednáním vlastníka stroje, kterým si ke stroji vyhrazuje vlastnické právo, a souhlasem vlastníka nemovitosti; souhlas může být připojen k právnímu jednání, kterým si vlastník stroje vyhrazuje vlastnické právo ke stroji, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.

§ 73

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže na základě potvrzení osoby, která věřiteli převedla své právo, o tom, že převod práva se stal nepodmíněným, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva. Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže rovněž spolu s opětovným zápisem vlastnického práva pro osobu, která věřiteli převedla své právo, a to bez návrhu.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se vymaže na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o zahájení pozemkových úprav se vymaže spolu se zápisem poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav. Poznámka o schválení návrhu pozemkových úprav se vymaže na základě doručeného pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

(4) Poznámka o podání návrhu na zahájení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo správou nemovitosti se vymaže spolu se zápisem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže spolu s výmazem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí, v jehož rámci bylo toto dražební jednání nařízeno, nebo spolu s výmazem poznámky o vydání exekučního příkazu, jde-li o exekuční příkaz, k jehož provedení bylo toto dražební jednání nařízeno. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže rovněž po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno, a to bez návrhu.

(5) Spolu s výmazem poznámky o zahájení exekuce vymaže katastrální úřad veškeré další poznámky s touto exekucí související, a to i pokud byly zapsány jiným katastrálním úřadem.

(6) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se vymaže

a) bez návrhu spolu se vkladem věcného práva, k zajištění jehož přednosti byla zapsána,

b) na základě žádosti vlastníka doložené potvrzením oprávněného, že do jednoho roku nepodal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva,

c) na základě žádosti vlastníka nedoložené potvrzením podle písmena b), pokud oprávněný k výzvě katastrálního úřadu do 15 dnů nedoložil, že před uplynutím jednoho roku od zápisu nebo ode dne, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným, podal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva, vlastník musí doložit, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným,

d) na základě žádosti vlastníka doložené soudním rozhodnutím nahrazujícím projev vůle k převodu nebo jinému zřízení věcného práva, pokud od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynulo více než 1 rok,

e) na základě žádosti vlastníka doložené pravomocným rozhodnutím o zamítnutí žaloby na převod nebo jiné zřízení věcného práva.

(7) Poznámka o výhradě přednostního pořadí se vymaže bez návrhu spolu s vkladem věcného práva, pro které bylo přednostní pořadí vyhrazeno.

(8) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se vymaže na základě

a) listiny, která prokazuje převod nebo přechod vlastnického práva ke stroji na vlastníka nemovitosti,

b) potvrzením vlastníka stroje, že tento stroj již neexistuje.

ČÁST OSMÁ

ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU

§ 74

Převzetí výsledku zeměměřických činností

(1) Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností:

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) záznamy podrobného měření změn,

c) geometrické plány,

d) neměřické záznamy a

e) dokumentace výsledků zjišťování hranic a podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu.

(2) Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru, přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.

(3) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda

a) výsledek zeměměřických činností

1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,

2. má předepsané náležitosti,

3. vychází z údajů katastru,

4. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

(4) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.

(5) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu.

§ 75

Podrobné měření a připojení na identické body

(1) Podrobné měření se připojuje na geometrický základ zeměměřických činností, a to popřípadě i prostřednictvím referenční sítě permanentních stanic. Podrobné měření se připojí na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k této vyhlášce.

(3) Podle potřeby zobrazení a navázání zaměřované změny na polohopisný obsah katastrální mapy se měření připojí s ohledem na její rozsah na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“).

(4) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven třem čtvrtinám délky takové spojnice.

(5) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(6) Jako identický bod lze použít i styk hranic 3 nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(7) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

§ 76

Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole

(1) Dokumentace o zřízení obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,

b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a

c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti.

(2) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole stanoví bod 12 přílohy k této vyhlášce.

§ 77

Záznam podrobného měření změn

(1) Záznam podrobného měření změn

a) obsahuje dokumentaci činností při vyhotovení geometrického plánu a je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,

b) obsahuje dokumentaci činností při vytyčení hranice pozemků,

c) je podkladem pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyžadují vyhotovení geometrického plánu.

(2) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(3) Náležitosti záznamu podrobného měření změn upravuje bod 16 přílohy k této vyhlášce.

§ 78

Neměřický záznam

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do mapy vedené na plastové fólii bez jejich vytyčení a zaměření.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.

Vyhotovování geometrických plánů

§ 79

Účel vyhotovení geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

a) změnu hranice katastrálního území,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního díla,

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,

f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem,

g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení,

i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků,

j) průběh hranice určené soudem,

k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(3) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení části pozemku písmenem malé abecedy, pokud z listiny, jejíž bude geometrický plán neoddělitelnou součástí, bude vyplývat realizace všech spolu souvisejících změn.

(4) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, s výjimkou případů, kdy je změnou dotčena hranice katastrálního území, popřípadě není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

§ 80

Podklady pro vyhotovení geometrického plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.

§ 81

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou přesností a

b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků, přitom za neznatelnou se považuje hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem, a hranice, která není číselně vyjádřena.

(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné ověřit podle geodetických údajů.

(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.

(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(8) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny určí nezávisle dalším měřením.

§ 82

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí v S-JTSK z bodů geometrického základu, z údajů vedených v souboru geodetických informací a z údajů výsledků šetření a měření uložených v měřické dokumentaci. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Při výpočtu výměry se dává přednost způsobu určení výměry označenému vyšším kódem, přitom způsob určení výměry označený kódem 1 se nepoužívá. Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Je-li výměra oddělované parcely menší než 0,50 m2, zaokrouhlí se na 1 m2. V případě označení této části pozemku písmenem malé abecedy se výměra dílu uvede v m2 na 2 desetinná místa.

(3) Zásady a kritéria určení výměr jsou uvedeny v bodu 14 přílohy k této vyhlášce.

§ 83

Součinnost při vyhotovování geometrického plánu

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a

b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která žádá o poskytnutí podkladů pro vyhotovení geometrického plánu, je odborně způsobilá, může katastrální úřad požadovat předložení dokladu prokazujícího odbornou způsobilost podle zákona o zeměměřictví.

§ 84

Obsah a náležitosti geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona o zeměměřictví.

(2) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně a má tyto části:

a) popisové pole,

b) grafické znázornění,

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru,

d) seznam souřadnic,

e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

(3) Grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.

(4) Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru obsahuje vybrané údaje souboru popisných informací o změnou dotčených pozemcích a o nově vyznačovaných nemovitostech s porovnáním se stavem evidence právních vztahů. V tomto porovnání se ke všem nově oddělovaným parcelám nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.

(5) Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové nebo zpřesněné hranice, obvodu budovy nebo vodního díla a souřadnice navazujících kontrolních bodů.

(6) Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód bonitované půdně ekologické jednotky a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu.

(7) V geometrickém plánu se poznamená případný podnět k související opravě geometrického a polohového určení pozemku nebo opravě výměry.

(8) Má-li být podle geometrického plánu do katastru zapsáno kromě jiné změny i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, týkající se touto jinou změnou dotčené hranice, poznamená se v geometrickém plánu potřeba doložení souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků.

(9) V geometrickém plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se zároveň vyznačí zpřesněné geometrické a polohové určení rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazeného v katastrální mapě, pokud byl jeho rozsah vymezen určujícími mírami od této hranice.

§ 85

Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem

(1) O opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem.

(2) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

(3) Potvrzení geometrického plánu provede pověřený zaměstnanec tak, že geometrický plán podepíše elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro katastrální úřad jako držitele certifikátu. Podpis se připojí takovým způsobem, aby jeho vizualizovaná podoba obsahovala jméno, popřípadě jména, a příjmení tohoto zaměstnance, datum potvrzení geometrického plánu a číslo protokolu o potvrzení geometrického plánu. K podpisu se připojí certifikát a geometrický plán se opatří časovým razítkem.

(4) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(5) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena v návrhu nového uspořádání pozemků.

§ 86

Nepotvrzení geometrického plánu

(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.

(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní žádosti.

Vytyčování hranic pozemků

§ 87

Podklady pro vytyčení hranice pozemků

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.

§ 88

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud je hranice v katastru číselně vyjádřena, nebo pokud se na podkladě vytyčení vyhotovuje geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

§ 89

Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemků

(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje

a) upozornění, že

1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,

2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

3. v případě neúčasti na projednání vytyčené hranice se lze k průběhu hranice vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě uvedené v pozvánce,

4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

§ 90

Dokumentace o vytyčení hranice pozemků

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice pozemků.

(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

ČÁST DEVÁTÁ

OZNAČOVÁNÍ ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ A HRANIC POZEMKŮ TRVALÝM ZPŮSOBEM

§ 91

Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm × 80 mm × 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm × 80 mm × 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně

1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,

2. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje.

(3) Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Je-li předmětem měření nebo vytyčení hranice pozemků sloučených do většího celku, postačí její označení dočasným způsobem, například trubkou nebo kolíkem.

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemků, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

§ 92

Označování hranic obcí

(1) Hranice obce se označuje

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm × 160 mm × 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic 3 nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm × 160 mm × 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemků trvalým způsobem.


ČÁST DESÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 93

(1) Katastrální úřad podle potřeby postupně doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě neměřického záznamu nebo záznamu podrobného měření změn vyhotoveného katastrálním úřadem nebo na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Je-li doplnění prováděno ve větším územním rozsahu, může být uvědomění vlastníků pozemků provedeno způsobem obdobným vyložení obnoveného katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž

a) jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru,

b) je určena výměra parcel,

c) podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru,

d) přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a

e) hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 94

(1) Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku zapsaného do katastru před 1. březnem 2007 se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo u neřešených pozemků při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 95

Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti, například poddolováním nebo sesuvem, dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech.

§ 96

(1) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších právních předpisů může být proti ustanovením této vyhlášky odlišný do doby obnovy nebo revize katastrálního operátu. V katastrálních mapách vyhotovených podle dřívějších právních předpisů v měřítku 1 : 1250, 1 : 1440, 1 : 2500 a 1 : 2880 se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle právních předpisů platných v době jejich vyhotovení; předměty, které neodpovídají obsahu katastrální mapy podle této vyhlášky, se však nově nevyznačují.

(2) Katastrální mapa vyhotovená digitalizací v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se do převodu této mapy do S-JTSK vede v původním souřadnicovém systému a vztažném měřítku 1 : 2000.

(3) Katastrální mapa vedená na plastové fólii v S-JTSK, v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku se postupně převádí do digitální formy. Spolu s touto katastrální mapou se vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(4) V území, kde není katastrální mapa v digitální formě vedena v S-JTSK, vede katastrální úřad také orientační mapu parcel, která slouží k propojení katastru s jinými informačními systémy. Orientační mapu parcel tvoří obraz katastrální mapy přibližně transformovaný do S-JTSK doplněný definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

§ 97

(1) U věcných práv k věci cizí zapsaných do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013 se jako údaj o pořadí uvádí text „Pořadí k datu podle právní úpravy účinné v době vzniku práva“. V případech, kdy je do katastru zapisována záměna zástavního práva, poznámka o uvolnění zástavního práva nebo jiná skutečnost týkající se pořadí věcného práva k věci cizí, katastrální úřad text podle věty první nahradí údajem o době rozhodné pro pořadí práva, lze-li ji zjistit.

(2) Poznámky informující o nařízení dražebního jednání zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vymažou podle § 73 odst. 4 věty druhé nebo na základě ohlášení vlastníka nebo orgánu veřejné moci, který dražební jednání nařídil, po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno.

(3) Při výmazu poznámky o zahájení exekuce zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

§ 98

(1) Omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem vzniklá podle dřívějších právních předpisů, která nejsou obsahem katastru podle katastrálního zákona, jsou v katastru evidována do doby jejich výmazu přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky o výmazu práv nebo poznámek.

(2) Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy k této vyhlášce se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.

(3) Rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které nejsou součástí pozemku, se evidují podle dosavadních právních předpisů do doby jejich dokončení. Pro rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které jsou součástí pozemku, se použije § 10 odst. 1 písm. h) obdobně.

§ 99

Pokud nebyl do doby nabytí účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

§ 100

Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru, které se vyhotovují v elektronické podobě, lze do 30. června 2014 katastrálnímu úřadu předkládat k převzetí v listinné podobě.

§ 101

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.


Předseda:

Ing. Večeře v. r.


Příloha k vyhlášce č. 357/2013 Sb.

Technické podrobnosti pro správu katastru

1. Druh pozemku

KódNázevZkráceněCharakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2orná půdaPozemek orné půdy podle zákona o zemědělství.
3chmelnicePozemek chmelnice podle zákona o zemědělství.
4vinicePozemek vinice podle zákona o zemědělství.
5zahradaPozemek,
a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
6ovocný sadovoc. sadPozemek ovocného sadu podle zákona o zemědělství.
7trvalý travní porosttravní p.Pozemek trvalého travního porostu podle zákona o zemědělství.
10lesní pozemeklesní poz.Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
11vodní plochavodní pl.Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13zastavěná plocha a nádvořízast. pl.Pozemek, na němž je
a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku, obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha,
b) společný dvůr,
c) zbořeniště,
d) vodní dílo.
14ostatní plochaostat. pl.Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

2. Způsob využití pozemku

KódNázevZkráceněVýznamKód druhu p.
1skleník, pařeništěskleník-pařeniš.Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.2 až 7 a 10
2školkaNa pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.
3plantáž dřevinNa pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, porost určitého dřevinného druhu, zpravidla monokultura, s intenzivním agrotechnickým obděláváním půdy pro dosažení rychlé a vysoké produkce dřevní hmoty apod.2, 7 až 10 a 14
4les jiný než hospodářskýles(ne hospodář)Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.10
5lesní pozemek, na kterém je budovales s budovouLesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6rybníkUmělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.11
7koryto vodního toku přirozené nebo upravenétok přirozenýKoryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (např. břehovým opevněním) nebo ohrazováním.11
8koryto vodního toku umělétok umělýKoryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).
9vodní nádrž přírodnínádrž přírodníPozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10vodní nádrž umělánádrž uměláPozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11zamokřená plochazamokřená pl.Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).11 a 14
12společný dvůrSpolečný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.13
13zbořeništěPozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14dráhaPozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.14
15dálnicePozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).
16silnicePozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).
17ostatní komunikaceostat, komunikacePozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).10 a 14
18ostatní dopravní plochaost. dopravní pl.Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).14
19zeleňOkrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20sportoviště a rekreační plochasport. arekr. pl.Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.10 a 14
21hřbitov, urnový hájhřbitov-urn. hájHřbitov, urnový háj.14
22kulturní a osvětová plochakult. a osvět. pl.Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23manipulační plochamanipulační pl.Manipulační a skladová plocha.
24dobývací prostordobývací prost.Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.2 až 10 a 14
25skládkaSkládka odpadu.14
26jiná plochaPozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27neplodná půdaPozemek, na němž se nachází prudký svah, skála a jiné neplodné půdy, kterými se rozumí zejména zarostlé rokle, vysoké meze s křovinami nebo s kamením, kamenitý terén, ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a pozemek, který neposkytuje trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plocha zarostlá křovinami nebo zanesená štěrkem nebo kamením, s výjimkou případů, kdy stav pozemku je důsledkem lidské činnosti nebo nečinnosti a pozemek lze opět uvést do stavu umožňujícího jeho trvalé hospodářské využití.
28vodní plocha, na které je budovavod. pl. s budovouPozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.11
29fotovoltaická elektrárnafoto. elektrárnaFotovoltaická elektrárna.2 až 14

Poznámka:

Parcela s druhem pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

3. Typ stavby

KódNázevZkráceně
1budova s číslem popisnýmč. p. ...
2budova s číslem evidenčnímč. e. ...
3budova bez čísla popisného nebo evidenčníhobez čp/če
4vodní dílovod. dílo

4. Způsob využití stavby

KódNázevZkráceněVýznamKód typu st.
2zemědělská usedlostzem. usedZemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.1
6bytový důmbyt. důmStavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
7rodinný důmrod. důmStavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
8stavba pro rodinnou rekreacirod. rekrStavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.2
9stavba pro shromažďování většího počtu osobshromaž.Stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].1, 3
10stavba pro obchodobchodStavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 268/2009Sb.].
11stavba ubytovacího zařízeníubyt. zařStavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
12stavba pro výrobu a skladovánívýrobaStavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].
13zemědělská stavbazem. stavStavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.].
14stavba pro administrativuadminis.Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.1 a 3
15stavba občanského vybaveníobč. vybStavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod. [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 3 zákona č. 183/2006 Sb.].
16stavba technického vybavenítech. vybStavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.].
17stavba pro dopravudopravaStavba pro zabezpečení dopravy [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb.].
18garážObjekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž).
19jiná stavbajiná st.Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.
20víceúčelová stavbavíceúčelStavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu apod.).
21skleníkSkleník, který je budovou.
22přehradaVodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
23hráz přehrazující vodní tok nebo údolíhráz př.Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb.6
24hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodnihráz podVodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb.
25hráz ohrazující umělou vodní nádržhráz ohrVodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb.
26jezVodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
27stavba k plaveb. účelům v korytech nebo na březích vod. tokůplav. úč.Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
28stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna)vodní elVodní dílo podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
29stavba odkalištěodkalíš.Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb.

5. Typ jednotky

Typ jednotky
KódNázevZkráceně
3jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytůbyt. z.
4jednotka vymezená podle občanského zákoníkuobč. z.

6. Způsob využití jednotky

KódNázevZkráceněKód typu jednotky
1byt3, 4
2ateliér3, 4
3garáž3, 4
4dílna nebo provozovnadílna3, 4
5jiný nebytový prostorj. nebyt3, 4
6rozestavěná jednotkarozest.3, 4
7skupina bytůsk. byt4
8skupina nebytových prostorůsk. neb4
9skupina bytů a nebytových prostorůsk. bneb4

7. Typ a způsob ochrany nemovitosti

TypZkrácený název typu ochranyKód způsobuZkrácený název způsobu ochrany
1ochrana přírody a krajiny6národní park - I. zóna
7národní park - II. zóna
8národní park - III. zóna
9ochranné pásmo národního parku
10chráněná krajinná oblast - I. zóna
11chráněná krajinná oblast - II. - IV. zóna
12národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
13přírodní rezervace nebo přírodní památka
14ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu
34evropsky významná lokalita
35ptačí oblast
2památková ochrana15nemovitá národní kulturní památka
16pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci
17pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně
18nemovitá kulturní památka
19ochr. pásmo nem. kult. pam., pam. zóny, rezervace, nem. nár. kult. pam.
3ochr. přír. léč. láz, přír. léčiv. zdroje a zdroje přír. min. vody20vnitřní území lázeňského místa
21přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody
22ochr. pásmo přír. léčiv, zdroje nebo zdroje přír. miner. vody
4ochrana nerostného bohatství23chr. lož. území, dob. prostor, chr. území pro zvi. zásahy do z. kůry
5ochrana značky geodetického bodu24chráněná značka geodetického bodu
25chráněné území značky geodetického bodu
6jiná ochrana pozemku26pozemek určený k plnění funkcí lesa
27zemědělský půdní fond
7ochrana vodního díla28ochranné pásmo vodního díla
8ochrana vodního zdroje29ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002)
32ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně
33ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně
KódVýznam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
14Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako národní kulturní památka, pozemky, které nejsou národní kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako národní kulturní památka.
18Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako nemovitá kulturní památka, pozemky, které nejsou nemovitou kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako nemovitá kulturní památka.
19Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody.
23Chráněné ložiskové území, dobývací prostor, chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.
26Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 zákona č. 289/1995 Sb.).
27Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).
34Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství.

8. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

8.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence

Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidenceOznačení
Parcela katastru nemovitostíPKN
Parcela zjednodušené evidencePZE

8.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

Druh číslování parcelKód
Parcela stavební při dvojí číselné řadě1
Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě2

8.3 Původ parcely zjednodušené evidence

Původ parcelyZkratkaKód
Evidence nemovitostíEN3
Pozemkový katastrPK4
Přídělový plán nebo jiný podkladGP6

9. Souřadnicový systém

NázevKód
S-JTSK1
Katastrální souřadnicový systém gusterbergský2
Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský3

10. Mapové značky katastrální mapy

10.1 Čáry

Poř. čísloDruh čáryRozměry v mm *)SpecifikacemmTloušťka čáry
0.01Čára plnáčára plná10,13tenká
20,18tenká
0.02Čáry čárkovaněčáry čárkovaně1,0 1,040,35tlustá
0.032,0 1,060,70velmi tlustá
0.042,0 2,0*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0,021 - tenká čárkovaná čára).
0.053,0 1,0
0.075,0 2,0
0.10Čára tečkovanáčára tečkovaná0,3 0,1
0.12Čáry střídavéčáry střídavé1,0 0,8 0,3 0,8
0.132,0 0,8 0,3 0,8
0.143,0 1,3 0,3 1,3
0.183.0 2.0 3.0 1,3 0,3 1,3
0.195,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3

10.2 Body

Poř. čísloPředmětZnačka Příklad použitíPoznámka
1.01Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bodBod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bodčíslo bodu pokud možno vlevo od značky, v náčrtu Ø 2 mm
1.02Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodouBod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou
1.05Podrobný bod označený hraničním znakemPodrobný bod označený hraničním znakemv náčrtu v náčrtu
1.07Pomocný měřický bodPomocný měřický bodjen v náčrtu
1.09Podrobný bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolikem)Podrobný bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolikem)jen v náčrtu, index u bodu například
„k.“ = kolík
„tr.“ = trubka
„si.“ = sloupek plotu
1.10Identický bod pro zobrazeni změnyIdentický bod pro zobrazeni změnyjen v náčrtu, možno odsadit do volného místa vývodkou

10.3 Hranice

Poř. čísloPředmětZnačkaPříklady použitíPoznámka
2.01Hranice státníhranice státníznačka 2.01 až 2.06 se umisťuje zejména ti trojmezí a u hlavních lomových bodů
2.03Hranice krajehranice kraječára 0.186
2.04Hranice okresuhranice okresučára 0.146
2.05Hranice obcehranice obce
2.06Hranice katastrálního územíhranice katastrálního území
2.10Dřevěný plot, vlastnictví z jedné stranydřevěný plot, vlastnictví z jedné stranyjen v náčrtu
2.11Dřevěný plot, spoluvlastnictvídřevěný plot. spoluvlastnictví
2.12Drátěný nebo kovový plot, vlastnictví z jedné stranydrátěný nebo kovový plot, vlastnictví z jedné strany
2.13Drátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictvídrátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictví
2.14Živý plot, vlastnictví z jedné stranyživý plot, vlastnictví z jedné strany
2.15Živý plot, spoluvlastnictvíživý plot, spoluvlastnictví
2.16Ohradní zeď, vlastnictví z jedné stranyohradní zeď, vlastnictví z jedné strany
2.17Ohradní zeď. spoluvlastnictvíohradní zeď. spoluvlastnictví
2.18Slučkaslučka
2.19Hranice parcely, vnější obvod stavby v parcele, jiná vnitřní kresba v parcelehranice parcely, vnější obvod stavby v parcele, jiná vnitřní kresba v parcelečára 0.011
2.20Hranice jako 2.19, ale shora neviditelnáhranice jako 2.19, ale shora neviditelnáčára 0.021
2.21Hranice pohyblivá, nestáláhranice pohyblivá, nestáláčára 0.101
2.23Hranice chráněného územíhranice chráněného územíčára 0.181
2.24Hranice ochranného pásmahranice ochranného pásmačára 0 191
2.27Hranice spornáhranice spornáčára 0.131
2.28Hranice rozsahu věcného břemenehranice rozsahu věcného břemenečára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem

Poznámka:

V grafickém výstupu z katastrální mapy v digitální formě se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodu 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodu 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije.

10.4 Druhy pozemku a způsob jejich využití

Por. čísloPředmětZnačka Příklad použitíPoznámka
3.01Orná půdaorná půdajen v náčrtu
3.02Chmelnicechmelnicemapová značka se umisťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána
3.03Vinicevinice
3.04Zahradazahrada
3.05Ovocný sadovocný sad
3.06Trvalý travní porosttrvalý travní porost
3.08Lesní půda bez rozlišení druhu porostulesní půda bez rozlišení druhu porostu
3.14Park, okrasná zahradapark, okrasná zahrada
3.15Hřbitovhřbitov
3.16Neplodná půdaneplodná půda
8.02koryto vodního tokukoryto vodního toku
8.03Vodní nádržvodní nádržmapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a U parcel malé výměry může být vynechána
8.04Zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)
7.01Dobývací prostordobývací prostor
3.19Zbořeniště, společný dvůrzbořeniště, společný dvůr

10.5 Ochrana nemovitosti

Poř. čísloPředmětZnačkaPříklad použitíPoznámka
3.18Nemovitá kulturní památkanemovitá kulturní památkaumisťuje se uvnitř zobrazených cti raněných objekt
7.03Ložisko slatin a rašelinložisko slatin a rašelin

10.6 Stavební objekty

Poř. čísloPředmětZnačkaPříklad použitíPoznámka
4.02Budovabudova
4.24Vodní dílovodní dílo
4.06Nádvořínádvoříjen v náčrtu
4.09Kostel, kaple nebo modlitebnakostel, kaple nebo modlitebnaumísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.10Synagogasynagoga
4.20Most bez rozlišeni, propustekmost bez rozlišeni, propustek

Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

11. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1 : 1250, 1 : 1440, 1 : 2500 a 1 : 2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 10 této přílohy

Poř. čísloPředmětZnačka
1Hranice státníhranice státní
2Hranice krajehranice kraje
3Hranice okresuhranice okresu
4Hranice obcehranice obce
5Hranice katastrálního územíhranice katastrálního území
6Hranice chráněného územíhranice chráněného území
7Chmelnicechmelnice
8Vinicevinice
9Zahradazahrada
10Trvalý travní porosttrvalý travní porost
11Sadsad
12Lesní půdalesní půda
13Koryto vodního tokukoryto vodního toku
14Hřbitovhřbitov

Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

12. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.

12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.

12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují

a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,

b) na hranici pozemku se znakem, který svou stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,

c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm × 120 mm × 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,

c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm × 200 mm × 700 mm,

d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm × 120 mm × 120 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu podle bodu 12.3 písm. a).

12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.

12.7 Souřadnice a výšky bodů podrobného polohového bodového pole se určují geodetickými metodami (např. početním zpracováním měřených určovacích prvků, využitím družicových systémů, aerotriangulací). Zaokrouhlují se na 2 desetinná místa.

12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem

mxy = √(m2x+m2y)
————— , kde
2

mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

12.10 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí

a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo,

b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření, která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.13 Body podrobného polohového bodového pole jsou označeny číslem v rozsahu 501 až 3999 a příslušností ke katastrálnímu území.

12.14 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

12.15 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se nesmí znovu použít.

13. Charakteristiky a kritéria přesnosti souřadnic podrobných bodů

13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6.

13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md.

13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem

up = √2 . uxy.

13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí

a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md.

13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

md = k • (d + 12),
————
d + 20

kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když

a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxy.

Kód kvalityZákladní střední souřadnicová chyba mxv
30,14 m
40,26 m
50,50 m

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m.

14. Zásady a kritéria určení výměr

14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 82 odst. 2 a označí kódem způsobu určení výměry podle § 10 odst. 4.

14.2 U výpočtu výměr v katastrální mapě vedené na plastové fólii jsou přípustná tato zjednodušení:

a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů určených s kódem způsobu určení výměry 2,

b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.

14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o katastrální mapu v digitální formě, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.

14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.

14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na

a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 2,

b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,

c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,

d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 2.

Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 2, která je tvořena

a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se

1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,

2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů poznamená v geometrickém plánu.

14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Pokud by mělo vyrovnáním ve skupině dojít k překročení mezní odchylky ve výměře vyrovnávané parcely nebo dílu, vyrovnání se neprovádí a rozdíl ve výměře skupiny se poznamená v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů). Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů).

14.9 Mezní odchylky v katastrální mapě v digitální formě

Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

Kód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)Mezní odchylka v m2
32
40,4 . √P + 4
51,2 . √P + 12
60,3 . √P + 3
70,8 . √P + 8
82,0 . √P + 20

P v m2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v katastrální mapě vedené na plastové fólii se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

14.11 Tvoří-li skupinu více parcel s kódem způsobu určení výměry 0, hodnota mezní odchylky uMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví jako dvojnásobek hodnoty vypočtené podle vzorců uvedených v bodu 14.9.

15. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy

15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md.

15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5.

15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.

15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.

15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

md = k • (d + 12),
————
d + 20

kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby mxy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z katastrální mapy vedené na plastové fólii se stanoví podle měřítka této mapy

Kód kvalityMěřítko katastrální mapyZákladní střední souřadnicová chyba mxy
61:1000, 1:12500,21 m
71:2000, 1:25000,50 m
81:2880 a jiné výše neuvedené1,00 m

16. Náležitosti záznamu podrobného měření změn

16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti

a) popisové pole,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) protokol o výpočtech,

e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

f) návrh změny,

g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic (zpravidla pod popisovým polem).

Záznam podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), c), d) a f).

16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je

a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,

b) písemný podnět na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,

c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení změny (včetně údajů o ověření) a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od zaměřeného liniového nebo bodového prvku, nebo prvku, jehož poloha v terénu je

a) evidována v katastru nebo

b) doložena dokumentací podle bodu 16.2 písm. c);

přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku.

16.4 Hranice může být vlastníky zpřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze zpřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Při zpřesnění hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu, který nebyl v katastrální mapě vedené na plastové fólii vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

16.5 Podrobný bod, pomocný měřický bod a pomocný bod pro výpočet se označují číslem a příslušností ke katastrálnímu území. Číslo bodu se skládá z čísla záznamu podrobného měření změn a vlastního čísla bodu. Podrobný bod má vlastní číslo v rozmezí 1 až 3999, pomocný bod má vlastní číslo od čísla 4001 včetně. Úplné číslo bodu je devítimístné, kde prvních pět číslic je číslo záznamu podrobného měření změn a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu.

16.6 Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu v důsledku zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemku dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně označení bodu, novými údaji.

Popisové pole

16.7 Vzor popisového pole

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

VZOR - ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 16.7. Pod popisovým polem se uvádí

a) text: „S průběhem a označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,

b) seznam příloh podle bodu 16.2,

c) upozornění na případný podnět k provedení opravy geometrického a polohového určení pozemku nebo změny výměry.

16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 1 až 89999.

Náčrt

16.10 Vzor náčrtu

Vzor náčrtu

16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u katastrálních map vedených na plastové fólii), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.), přitom nový stav se zobrazuje červeně. Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka "n.m.“. Budova se zvýrazňuje šrafováním. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich typ a způsob využití, popisné nebo evidenční číslo, jsou-li tyto údaje známy.

16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.

16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případném tisku. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.7.

16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.

16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.8. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.

16.16 Náčrt má maximální formát A1. V případě potřeby se vyhotoví více stran, přitom při počtu tří a více stran se na první z nich uvede jednoduchý přehled jejich kladu.

Zápisník

16.17 Zápisník obsahuje

a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,

b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,

c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu.

Protokol o výpočtech

16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje

a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů,

b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,

c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,

d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,

e) výpočet číselně určených výměr,

f) seznam souřadnic nově určených bodů.

16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje

a) úplné číslo bodu (bod 16.5),

b) souřadnice obrazu v pořadí Y’, X’,

c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,

d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,

e) případnou poznámku.

U pomocných bodů a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality. U bodů z jiného katastrálního území se v poznámce uvede příslušnost ke katastrálnímu území.

16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

Vzor seznamu souřadnic nově určených bodů

Seznam souřadnic (S-JTSK)

Seznam souřadnic (S-JTSK)

Záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů)

16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

Výpočet výměr parcel (dílů)

Výpočet výměr parcel (dílů)

16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje

a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, název katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,

c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 8.3 a

d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny.

Návrh změny

16.24 Návrh změny tvoří změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen „přiřazení změny“) [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s katastrální mapou vedenou na plastové fólii se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy. V prostorech s katastrální mapou v digitální formě v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se vyhotovuje také návrh změny v podobě seznamu souřadnic podrobných bodů v textovém formátu.

16.25 Návrh změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud

a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,

b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo

c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo

d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.

Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen „napojení změny“) upravené podle bodu 16.27 písm. b). Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.

16.26 Návrh změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:

a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,

b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom dosavadní geometrické a polohové určení nelze zpřesnit, nebo

c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (v odůvodněných případech lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby).

Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením; u bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.

16.27 Přiřazení a napojení změny

a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy.

b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit

1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,

2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto:

2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených),

2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.

Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem.

Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.

Dokumentace o vytyčení hranice pozemku

16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu

Vzor vytyčovacího náčrtu

16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku

Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku

16.30 Věcné a formální náležitosti dokumentace o vytyčení hranice pozemků jsou vymezeny vzory v bodech 16.28 a 16.29.

16.31 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů.

16.32 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresu bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,

b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a),

c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků,

d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a o způsobu vytyčení,

e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,

f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a údaj o účasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,

g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,

h) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru,

i) údaje o ověření.

17. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu

17.1 Geometrický plán má základní formát A4, přitom se může skládat z více stran v rámci jednoho souboru. Grafické znázornění větších rozměrů, maximálně však formátu A1, se vyhotovuje tak, aby v případě vyhotovení stejnopisu geometrického plánu v listinné podobě bylo umožněno jeho složení do základního formátu, přitom aby toto složení nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou.

Popisové pole

17.2 Vzor popisového pole

Vzor popisového pole

17.3 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 17.2. Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického plánu většího formátu.

17.4 V popisovém poli se uvede

a) účel geometrického plánu,

b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu,

c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,

d) název okresu, obce a katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic,

f) údaje o ověření geometrického plánu,

g) údaje o potvrzení geometrického plánu.

17.5 Poznámka podle § 84 odst. 8 má tuto formu textu: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení.“ uvedeného nad popisovým polem.

Grafické znázornění

17.6 Vzor grafického znázornění

Vzor grafického znázornění

17.7 Grafické znázornění dosavadního stavu nemovitostí se vyhotovuje černě, nového stavu nemovitostí červeně, a to ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím.

17.8 V grafickém znázornění se kromě mapových značek podle bodu 10 použijí zejména tyto mapové značky:

a) tenká čára černá

1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá pro spornou hranici (kód čáry 0.132) a pro zobrazení rozsahu práv podle § 84 odst. 3 (kód čáry 0.122), přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

3. čárkovaná (kód čáry 0.072) pro zobrazení rámů mapových listů, přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

b) tenká čára červená

1. plná (kód čáry 0.012) pro nový stav hranic a vyznačení nových sluček,

2. střídavá (kód čáry 0.122 a 0.132) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bod 2,

c) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak bodu pro dosavadní (černě) i nový (červeně) stav, včetně bodu na dosavadní hranici, jehož poloha je zpřesněna podle katastrálního zákona; značka č. 1.09 (červeně), jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna, přitom průměr značky je 0,5 mm,

d) značka pořadové číslo 2.18 (slučka) pro vnitřní kresbu v rámci parcely, černě pro dosavadní stav, červeně pro nový stav

e) parcelní čísla a označení dílů písmem velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla a označení dílů se zobrazí červeně a parcelní čísla z mapových podkladů podle § 84 odst. 3 se uvedou v kulaté závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití se umístí nad parcelním číslem, dosavadní černě, nový stav červeně

g) rozsah nového věcného břemene se vyznačí červeně mapovou značkou pořadové č. 2.28 o specifikaci tloušťky čáry 2, přitom značka se použije jen pro hranici rozsahu věcného břemene k části pozemku, která není shodná s hranicí pozemku, a červeným šrafováním.

17.9 Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se škrtnou červenou tenkou plnou čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na zanikající vnitřní kresbě se neškrtá.

17.10 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy (červeně), v případě nutnosti s použitím číselných indexů. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, označení písmeny malé abecedy se nepoužije.

17.11 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body hranic nově vyznačovaných nemovitostí a čísla bodů obsažených v seznamu souřadnic. Pokud délku mezi lomovými body není možné změřit, uvede se v kulaté závorce délka vypočtená ze souřadnic. Číslo bodu se uvede ve formátu použitém v seznamu souřadnic.

17.12 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v geometrickém plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.

17.13 V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků se vyznačuje rozsah obvodem celé skupiny věcných břemen k částem pozemků a v prostorech s katastrální mapou v digitální formě v S-JTSK se uvádějí průsečíky obvodu skupiny s hranicemi parcel. V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu více věcných břemen k částem jednoho pozemku se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy, přitom se nemohou ani zčásti překrývat. Hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely.

17.14 Geometrický plán pro doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, je-li u těchto hranic z protokolu o vytyčení zřejmý nesouhlas vlastníků dotčených pozemků s jejich průběhem, obsahuje v grafickém znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní zobrazení těchto hranic mapovou značkou sporné hranice.

Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

17.15 Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

a) varianta pro více nabyvatelů

Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí - varianta pro více nabyvatelů

b) varianta pro jednoho nabyvatele

Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí - varianta pro jednoho nabyvatele

17.16 Věcné a formální náležitosti výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí jsou vymezeny vzorem v bodu 17.15.

17.17 V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu využití stavby se uvedou v novém stavu podle povahy navrhované změny, přičemž se užijí jejich zkrácené názvy.

17.18 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, uvede se ve sloupci Označení dílu slovo „celá“. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

17.19 Geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterým dochází k zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků, a pro nové rozdělení sousedících pozemků jednoho vlastníka nemusí obsahovat porovnání se stavem evidence právních vztahů.

17.20 Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje pouze parcelní číslo dotčeného pozemku v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů pouze odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo listu vlastnictví. Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků a geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení pozemku obsahuje v porovnání se stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví.

17.21 U parcel zjednodušené evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě u parcelního čísla původ těchto parcel podle bodu 8.3, popřípadě název původního katastrálního území.

Seznam souřadnic

17.22 Vzor seznamu souřadnic

Seznam souřadnic (S-JTSK)

Vzor seznamu souřadnic - Seznam souřadnic (S-JTSK)

17.23 V seznamu souřadnic se uvádějí čísla bodů a jejich souřadnice v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů určených v předcházejících záznamech podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná nebo čísla zkrácená, obsahující na prvém místě číslo příslušného záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě přizpůsobení změny mapě podle bodu 16.26 písm. b), jehož výsledkem bude evidence souřadnic obrazu bodu napojení odlišných od souřadnic polohy, se pod seznam souřadnic napíše upozornění „Souřadnice bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu [§ 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona].“. U bodů se souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším než 3 se ve sloupci Souřadnice určené měřením uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic obrazu.

17.24 Seznam se umístí na vhodné volné místo geometrického plánu poblíž grafického znázornění nebo tvoří samostatnou stranu geometrického plánu. Podle potřeby se doplní dalším sloupcem se stručnou poznámkou (například způsob označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný, nebo pokud není ze zobrazení zřejmý).

Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách

17.25 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách se vyhotovuje v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a v případech, kdy sice nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit.

17.26 V případě analogové mapy se malý díl parcely podle BPEJ může zahrnout do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou, pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m2 trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu 14.10 této přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou.

17.27 Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (s ukázkou zobrazení průběhu hranic BPEJ, které není náležitostí geometrického plánu).

Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách

18. Formát a označení výsledků zeměměřických činností

18.1 Název souboru s výsledkem zeměměřické činnosti se vytvoří složením z šestimístného kódu katastrálního území, zkratky druhu výsledku zeměměřické činnosti podle bodu 18.4, čísla tohoto výsledku a zkratky dílčí náležitosti nebo přílohy. Číslo výsledku zeměměřické činnosti

a) je v případě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole čtyřmístné vlastní číslo bodu oddělené podtržítkem od dvojciferného vyjádření verze geodetických údajů bodu; je-li dokumentace vyhotovena pro více bodů, použije se nejnižší číslo,

b) je v případě záznamu podrobného měření změn jeho pětimístné číslo,

c) je v případě geometrického plánu číslo příslušného záznamu podrobného měření změn.

Jako oddělovač se použije podtržítko (např. 622711_ZPMZ_00791_nacrt.pdf). Název souboru s geometrickým plánem neobsahuje zkratku dílčí náležitosti nebo přílohy.

18.2 V případě záznamu podrobného měření změn, který je vyhotoven jako podklad pro více geometrických plánů, se k názvu souboru s návrhem změny odpovídajícího každému geometrickému plánu připojí písmeno malé abecedy od písmene „a“ a stejným způsobem se toto písmeno připojí i k názvu souboru s geometrickým plánem. V případě geometrického plánu vyhotoveného pro změnu zasahující do více katastrálních území se pro název souboru použijí údaje z katastrálního území, do něhož změna plošně nejvíce zasahuje.

18.3 Není-li stanoveno jinak, je datovým formátem souborů s výsledkem zeměměřických činností datový formát Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A).

18.4 Přehled výsledků zeměměřických činností pro tvorbu názvu souboru a stanovený datový formát

Výsledek zeměměřické činnosti (zkratka)Dílčí náležitost / přílohaZkratka dílčí náležitosti / přílohyFormát souboru
Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu PPBP (PPBP)Technická zpráva s protokolemtz*.pdf
Zápisník měřenízap*.pdf
Protokol o výpočtechprot*.pdf
Seznam souřadnicss*.pdf
Geodetické údaje (včetně místopisného náčrtu a případného detailu)gu
M
D
*.csv
*.gif
*.gif
Přehledný náčrtnacrt*.pdf
Doklad o oznámení nebo projednání měřické značkyumisteni*.pdf
Oznámení o změnách a zjištěných závadáchzavady*.pdf
Záznam podrobného měření změn (ZPMZ)Popisové polepopispole*.pdf
Náčrtnacrt*.pdf
Zápisník měřenízap*.pdf
Protokol o výpočtechprot*.pdf
Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)vymery*.pdf
Návrh změnyvfk
ss
*.vfk
*.txt
Údaje o seznámení vlastníkůsezvlast*.pdf
Písemný podnět na opravu chybných údajůoprav*.pdf
Kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavbydsps*.pdf
Kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemkůvytyc*.pdf
Geometrický plán (GP)Geometrický plán*.pdf

18.5 Geodetické údaje se vyhotovují ve formátu Comma-separated values (CSV), přitom místopisný náčrt a případný detail se vyhotovují ve formátu Graphics Interchange Format (GIF), který je bez průhlednosti, je černobílý a má rozlišení 300 dpi. K názvu souboru se na konec připojí písmeno M v případě místopisného náčrtu a D v případě detailu.

18.6 Soubor s geodetickými údaji obsahuje dva typy řádků a má tuto strukturu:

Bčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;platnost_od;Y; X;charakteristika_přesnosti;výška (na 2 des.místa);upřesnění_výšky;místopisný_popis;stabilizace;způsob_určení;ETRS_fí;ETRS_la mbda;ETRS_H;poznámka;jméno_zřizovatele;rok_zřízení (4 cifry);určení_výšky (GNSS nebo niv.);

Mčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;druh_náčrtu (písmeno M nebo D - místopisný náčrt, detail);jméno_souboru_ včetně_cesty;

V řádku typu M se uvádí cesta k souboru s místopisným náčrtem nebo detailem ve tvaru: c:\ISKN_Home\temp\Import\nazev_souboru.gif.

Počet znaků v položce místopisný popis je omezen na 240, v položce stabilizace na 40, v položce způsob určení na 40 a v položce poznámka na 80.

19. Vzory geometrických plánů

19.1 Geometrický plán pro vyznačení budovy

a) rodinný dům s garáží a přestavkem (stavebním pozemkem v daném případě stanoven jen pozemek pod budovou),

Geometrický plán pro vyznačení budovy - rodinný dům s garáží a přestavkem (stavebním pozemkem v daném případě stanoven jen pozemek pod budovou)

b) rekreační objekt, který zčásti zasahuje do pozemku koryta vodního toku.

Geometrický plán pro vyznačení budovy - rekreační objekt, který zčásti zasahuje do pozemku koryta vodního toku

19.2 Geometrický plán pro vytyčení hranice pozemku a jeho doplnění ze zjednodušené evidence do souboru geodetických informací za současného zpřesnění geometrického a polohového určení

Geometrický plán pro vytyčeni hranice pozemku a. jeho doplněni ze zjednodušené evidence do souboru geodetických informací za současného zpřesněni geometrického a polohového určení

19.3 Geometrický pián pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen

Geometrický pián pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen

19.4 Geometrický plán pro vyznačení vodního díla

Geometrický plán pro vyznačení vodního díla

19.5 Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků

Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků

20. Vzor souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků

SOUHLASNÉ PROHLÁŠENÍ O SHODĚ NA PRŮBĚHU HRANIC POZEMKŮ

SOUHLASNÉ PROHLÁŠENÍ O SHODĚ NA PRŮBĚHU HRANIC POZEMKŮ

1) § 982 odst. 1, § 983, § 1371 odst. 2, § 1372, 1380, 1385 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 338d zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 9 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 503/2012 Sb.

3) § 1 vyhlášky č. 212/2012 Sb., o struktuře údajů, na základě kterých je možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu, a postupech pro ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu, elektronické značky, kvalifikovaného certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka (vyhláška o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu).
§ 63 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

joinus_baner.png

Přesunout nahoru