Zákony pro lidi>Sbírka zákonů ČR>Ročník 2011>Předpis č. 98/2011 Sb.

Předpis č. 98/2011 Sb.Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

Ze dne30.03.2011
Částka37/2011
Platnost od15.04.2011
Účinnost od15.05.2011
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF

Aktuální verze


744x145_ZPL_mobilní aplikace_v2 kopie.png

98

VYHLÁŠKA

ze dne 30. března 2011

o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:


§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška v souladu s právem Evropské unie1) stanoví:

a) způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod,

b) způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod,

c) náležitosti programů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) chemickým stavem povrchové vody - stav určený na základě hodnocení prioritních látek2), aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem [zahrnuje součet izomerů: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 50-29-3), 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 789-02-6), 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethylen (číslo CAS 72-55-9) a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 72-54-8)], tetrachlorethylenu, trichlorethylenu, tetrachlormethanu podle norem environmentální kvality3) a v souladu s postupy uvedenými v § 5,

b) ekologickým potenciálem - stav silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod stanovený na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,

c) kvantitativní charakteristikou povrchové vody - vyjádření množství povrchové vody stanovené na základě hodnocení vodní bilance4) jako vodní zásoba v povodí nebo v útvaru povrchových vod za daný časový interval nebo kvantitativní stav povrchové vody za daný časový interval či bilanční stav určený též s ohledem na stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle § 36 vodního zákona,

d) dobrým ekologickým stavem – stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,

e) dobrým ekologickým potenciálem – stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,

f) chráněnou oblastí - vody nebo území stanovené podle § 31 až 35 vodního zákona a evropsky významné lokality, ptačí oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, stanovené podle zákona o ochraně přírody a krajiny5), u kterých je udržení nebo zlepšení stavu vod podmiňujícím faktorem jejich ochrany,

g) monitorovacími místy - místa, kde se provádí zjišťování stavu vod, zejména vodoměrné stanice, místa odběru vzorků nebo profily sledování jakosti povrchových vod v určeném úseku toku,

h) vodoměrnou stanicí - měrný profil na vodním toku nebo na útvaru povrchových vod vybavený zařízením nebo přístroji pro systematické hydrologické pozorování vodního stavu, hladin a průtoku podle čl. 181 ČSN 73 6530,

i) měrným profilem - profil vodního toku podle čl. 147 ČSN 73 6530 a ČSN 75 0120 nebo útvaru povrchových vod, ve kterém se provádějí hydrometrické práce,

j) místem odběru vzorků - celkový rozsah území nebo vymezeného prostoru v rámci vodního toku, vodní nádrže a zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod, kde jsou odebírány vzorky v souladu s částí 2 ČSN ISO 6107-2,

k) profilem sledování jakosti povrchové vody - místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky povrchové vody, sedimentu a bioty stanovené příčně k ose vodního toku podle ČSN 75 0120, vodní nádrže, zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod,

l) lokalitou - část útvaru povrchových vod prostorově zahrnující místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky a současně zjišťovány další charakteristiky ekologického stavu, ekologického potenciálu nebo charakteristik kvantitativního stavu,

m) sítí zjišťování stavu vod - seznam monitorovacích míst a míst, kde je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků jiných právních předpisů6) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky,

n) referenčními podmínkami - podmínky, u kterých hodnoty ukazatelů stavu vod odpovídají velmi dobrému ekologickému stavu v souladu s přílohami č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,

o) matricí - složka vodního prostředí, jako je voda, sedimenty nebo biota,

p) mezí detekce - hodnota, nad níž lze se stanovenou úrovní spolehlivosti potvrdit, že je odlišná od výsledku slepého stanovení podle části 14 ČSN ISO 5667-14,

q) mezí stanovitelnosti - stanovený násobek mezní hodnoty detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní správnosti a přesnosti,

r) kombinovanou rozšířenou nejistotou měření - nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené hodnotě na základě použitých informací,

s) mísicí zónou - část útvaru povrchových vod, kde není požadováno splnění norem environmentální kvality3) podle § 5 odst. 1, přitom však není ovlivněno dodržení norem environmentální kvality ve zbývající části daného útvaru povrchových vod,

t) typově specifickými referenčními podmínkami - hodnoty stanovené postupem uvedeným v příloze č. 2 této vyhlášky pro hydromorfologické, fyzikálně-chemické a biologické ukazatele kvality uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.

§ 4

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod

(1) Hodnocení stavu útvarů povrchových vod se provede hodnocením chemického a ekologického stavu nebo ekologického potenciálu v případě silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka nebo jezero7).

(2) Stav útvarů povrchových vod se vyhodnotí jednou za tři roky s využitím údajů získaných v rámci provádění Programu monitoringu povrchových vod podle § 14 této vyhlášky.

§ 5

Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod

(1) Pro hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se použijí normy environmentální kvality3) prioritních látek2) a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu, tetrachlormethanu.

(2) Při posuzování výsledků zjišťování chemického stavu útvarů povrchových vod se v odůvodněných případech mohou vzít v úvahu:

a) přirozené koncentrace pozadí u niklu, olova, kadmia a rtuti a jejich sloučenin, brání-li souladu s hodnotami norem environmentální kvality3),

b) tvrdost, pH, rozpuštěný organický uhlík nebo jiné ukazatele jakosti vody ovlivňující biologickou dostupnost těchto kovů, přičemž biologicky dostupné koncentrace se určí pomocí vhodných modelů biologické dostupnosti.

(3) V úsecích toků určených jako mísicí zóny se z hodnocení chemického stavu vyjmou ty látky, pro které byly tyto zóny v souladu s § 6 vymezeny.

(4) Pro zjišťování chemického stavu se použijí normy environmentální kvality3) a postupy podle § 11 odst. 1, 2 a 3.

(5) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací chemického stavu útvarů povrchových vod jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“. Dobrý stav je dosažen tehdy, pokud ani jedna ze zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů nepřesáhne hodnoty norem environmentální kvality3).

(6) Znázornění výsledků hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 6

Mísicí zóna

(1) Jako mísicí zóna může být vymezena část útvaru povrchových vod bezprostředně navazující na místo vypouštění odpadních vod, kde koncentrace prioritních látek2) a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu a tetrachlormethanu mohou překračovat příslušné normy environmentální kvality3), pokud neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru povrchových vod.

(2) Rozsah mísicí zóny musí být

a) omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění,

b) přiměřený s ohledem na koncentrace znečišťujících látek v místě vypouštění,

c) v souladu s podmínkami týkajícími se emisí znečišťujících látek podle vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik8) a podle právních předpisů Evropské unie1) a

d) v souladu s použitím nejlepších dostupných technik.

§ 7

Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod

(1) U útvarů povrchových vod, které nebyly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického stavu provede v souladu s přílohami č. 4, 5 a 6 této vyhlášky pro jednotlivé kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.

(2) Výchozím podkladem pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod jsou typově specifické referenční podmínky pro jednotlivé typy útvarů povrchových vod.

(3) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického stavu jako „velmi dobrý“, „dobrý“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.

(4) Při znázornění výsledků hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod se postupuje v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 8

Hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod

(1) U útvarů povrchových vod, které byly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického potenciálu provede v souladu s přílohou č. 7 této vyhlášky pro využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.

(2) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického potenciálu jako „dobrý a lepší“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.

(3) Znázornění výsledků hodnocení ekologického potenciálu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 9

Zajištění systému kvality

Laboratoře provádějící zjišťování stavu povrchových vod musí mít systém kvality v souladu s normou, která stanovuje všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří18).

§ 10

Minimální pracovní kritéria metod analýz

(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody musí mít na úrovni příslušných norem environmentální kvality kombinovanou rozšířenou nejistotu měření 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší než 30 % odpovídající normy environmentální kvality.

(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma environmentální kvality nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, bude sledování takového ukazatele prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující neúměrné náklady.

§ 11

Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů

(1) Pokud se hodnoty fyzikálně-chemických nebo chemických ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, stanoví se výsledky měření pro výpočet průměrných hodnot na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.

(2) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 1 nachází pod mezí stanovitelnosti, stanoví se uvedená hodnota jako menší než mez stanovitelnosti.

(3) Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny chemických nebo fyzikálně-chemických ukazatelů včetně jejich rozpadových a reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se pro výsledek pod mezí stanovitelnosti pro jednotlivé látky použije hodnota nula.

(4) Součástí zpracování výsledků chemických ukazatelů je analýza dlouhodobých trendů koncentrací vybraných prioritních látek [anthracen, bromovaný difenylether, kadmium a jeho sloučeniny, chlorované alkany C10-13, di(2-ethylhexyl)ftalát, fluoranthen, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, hexachlorcyklohexan, olovo a jeho sloučeniny, rtuť a její sloučeniny, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky, sloučeniny tributylcínu, dikofol, perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty, chinoxyfen, dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem, hexabromcyklododekany, heptachlor a heptachlorepoxid] v sedimentu a biotě, sledovaných v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných oblastí České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“).

(5) Pokud vypočtená průměrná hodnota měření provedeného za použití nejlepších dostupných technik, které nevyžadují neúměrné náklady, je označena jako menší než mez stanovitelnosti a mez stanovitelnosti je u takové techniky vyšší než norma environmentální kvality3), výsledek pro tuto měřenou látku se nezohlední pro účely hodnocení chemického stavu daného vodního útvaru.

§ 12

Programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

(1) Podle územního rozsahu sledovaných povodí, vymezených útvarů povrchových vod, rozsahu a míry podrobnosti sledování se programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod člení na:

a) Rámcový program monitoringu,

b) Program monitoringu povrchových vod, který zahrnuje Program situačního monitoringu povrchových vod a Programy provozního monitoringu povrchových vod,

c) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod,

d) Programy průzkumného monitoringu.

(2) V chráněných oblastech je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků jiných právních předpisů6) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.

§ 13

Rámcový program monitoringu

(1) Rámcový program monitoringu závazně určuje v souladu s přílohami č. 9 a 12 této vyhlášky:

a) zásady, věcný obsah, rozsah, metodické postupy a formální náležitosti jednotlivých programů monitoringu,

b) časový plán postupu nutného pro sestavování, projednávání, schvalování a realizaci jednotlivých programů monitoringu,

c) kritéria sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programů monitoringu, včetně doporučených metod jejich zjišťování pro hodnocení stavu útvarů povrchových vod,

d) způsob stanovení závazného rozsahu sítí jednotlivých programů monitoringu a závazná pravidla pro nezbytné doplnění těchto sítí a jejich následné zahrnutí do příslušných programů monitoringu,

e) požadavky na zjišťování a hodnocení stavu vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,

f) technické a administrativní náležitosti předávání, ukládání a sdílení výsledků programů monitoringu pro potřeby výkonu veřejné správy a správy povodí10), orgánů Evropské unie a mezinárodních organizací,

g) vymezení institucionálního zabezpečení zpracování návrhů a realizace jednotlivých programů monitoringu nebo jejich částí,

h) vymezení institucionálního zabezpečení zpracování hodnocení stavu povrchových vod podle § 4 pro jednotlivé programy monitoringu.

(2) Rámcový program monitoringu se aktualizuje nejpozději do šesti let ode dne jeho schválení, a to vždy k 30. červnu daného kalendářního roku.

§ 14

Program monitoringu povrchových vod

(1) Program monitoringu povrchových vod se zpracovává v rámci správy povodí podle § 54 vodního zákona v členění na dílčí povodí11).

(2) Program monitoringu povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.

§ 15

Program situačního monitoringu povrchových vod

(1) Program situačního monitoringu povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 1 a 5 této vyhlášky.

(2) Program situačního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:

a) vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,

b) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.

§ 16

Programy provozního monitoringu povrchových vod

(1) Programy provozního monitoringu povrchových vod vycházejí z Rámcového programu monitoringu a jsou zpracovány v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 2 a 5 této vyhlášky.

(2) Programy provozního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:

a) vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,

b) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.

(3) Programy provozního monitoringu dále obsahují požadavky pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod v chráněných oblastech v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.

§ 17

Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod

(1) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 3 a 5 této vyhlášky.

(2) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod stanoví zejména:

a) vymezení, seznam a počet monitorovacích míst pro sledování vodních stavů a průtoků na vodních tocích,

b) četnosti sledování pro každé monitorovací místo.

(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se zpracuje pro celé území České republiky v členění podle dílčích povodí podle § 24 odst. 5 až 7 vodního zákona.

(4) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.

§ 18

Programy průzkumného monitoringu

(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:

a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu,

b) cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,

c) vymezení monitorovacích míst a

d) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo.

(2) Programy průzkumného monitoringu se zpracují vždy ve vazbě na útvary povrchových vod nebo jejich seskupení podle přílohy č. 9 bodů 4 a 5 této vyhlášky.


§ 19

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení.


Ministr životního prostředí:

Mgr. Chalupa v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Fuksa v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Požadavky pro monitoring útvarů povrchových vod v chráněných oblastech

(1) Monitoring útvarů povrchových vod v územích vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu

V rámci monitoringu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod se zajišťuje podle jiných právních předpisů6). Profily sledování jakosti povrchové vody provozního monitoringu se lokalizují tak, aby byla sledována antropogenní činnost, která může ohrožovat zdroje pitné vody a vést k nedodržení limitů daných jiným právním předpisem12). Sledování stavu útvarů povrchových vod v těchto oblastech se provádí v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky.

(2) Monitoring útvarů povrchových vod určených jako rekreační vody a povrchových vod využívaných ke koupání.

Tam, kde koupací oblasti nebo koupaliště ve volné přírodě dlouhodobě nesplňují limity dané vyhláškou o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch14), jsou do programu monitoringu povrchových vod zařazeny profily sledování jakosti povrchových vod tak, aby byla nalezena příčina nedodržení limitů.

(3) Monitoring útvarů povrchových vod v citlivých a zranitelných oblastech

Všechny vody na území České republiky byly vymezeny jako citlivé na živiny. Provozní monitoring se provádí tam, kde antropogenní činnost může ohrozit splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona, které jsou dány limity uvedenými v jiném právním předpise3).

V rámci monitoringu zranitelných oblastí se monitorují útvary povrchových vod v územích vymezených podle jiného právního předpisu13).

(4) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů

V rámci monitoringu útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany se monitorují ptačí oblasti, evropsky významné lokality, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, stanovené podle zákona o ochraně přírody a krajiny5). Monitoring se provádí tam, kde by antropogenní činnost mohla vést k ohrožení stanovišť nebo druhů vázaných na vodu, které jsou předmětem ochrany. Při výběru monitorovacích míst musí být přihlédnuto k hodnocení stavu vodních útvarů, ke kterým příslušné oblasti náleží a také k vyhodnocení antropogenních vlivů.

(5) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů

Seznam lokalit, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a postup provádění monitoringu vod v těchto lokalitách stanoví jiný právní předpis17). Splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona se vyhodnotí porovnáním s limity uvedenými v jiném právním předpise3).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod

(1) Pro účely hodnocení ekologického stavu vod se pro každý typ útvaru povrchových vod stanovují typově specifické referenční podmínky, které specifikují pro daný typ útvaru povrchových vod velmi dobrý ekologický stav v souladu s přílohami č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod se použije postup stanovení typově specifických referenčních podmínek přiměřeně pro účely stanovení maximálního ekologického potenciálu normativně definovaného v příloze č. 7 této vyhlášky.

(2) Typově specifické referenční podmínky jsou stanoveny buď přímo v daném území či modelováním nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. V případě, že nelze tyto metody použít, lze využít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických znečišťujících látek se za meze detekce považují ty hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické referenční podmínky stanovují.

(3) Pro územně určené typově specifické biologické referenční podmínky je provozována pro každý typ útvaru povrchových vod referenční síť. Ta obsahuje dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, s ohledem na potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních ukazatelů, odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchových vod a pro modelovací postupy, které jsou aplikovány.

(4) Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování jsou odvozeny s použitím buď prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při použití těchto metod se použijí historická, paleontologická a jiná dostupná data a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky. Tím se zabezpečí, že takto odvozené podmínky jsou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchových vod.

(5) V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některý ukazatel příslušného typu útvaru povrchových vod v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti tohoto ukazatele, avšak nikoliv pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tento ukazatel z hodnocení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučen.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Kvalitativní ukazatele pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod

(1) Útvary povrchových vod v kategorii řeka:

a) biologické ukazatele

1. složení a četnost vodní flóry (fytoplankton, fytobentos, makrofyta)

2. složení a četnost makrozoobentosu

3. složení, četnost a věková struktura fauny ryb

b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele

1. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, propojení na útvary podzemních vod)

2. kontinuita toku

3. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky a šířky koryta, struktura a substrát dna, struktura příbřežní zóny)

c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele

1. všeobecné ukazatele (průhlednost, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)

2. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)

3. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do útvaru povrchových vod.

(2) Útvary povrchových vod v kategorii jezero:

a) biologické ukazatele

1. složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

2. složení a četnost jiné vodní flóry (makrofyta a fytobentos)

3. složení a četnost makrozoobentosu

4. složení, četnost a věková struktura ryb

b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele

1. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, velikost vodní plochy, doba zdržení, propojení na útvary podzemní vody)

2. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky nádrže/jezera/rybníku, velikost a struktura substrátu dna, struktura břehů)

c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele

1. všeobecné (průhlednost vody, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)

2. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)

3. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaru

(3) Silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod

Pro tyto útvary povrchových vod se použijí využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2 a obecně závazné hodnoty, jsou-li stanoveny.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Všeobecné normativní definice klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero a řeka

Tabulka č. 1: Všeobecná definice pro kategorii řeka a jezero

UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
VšeobecnéNevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně chemických a hydromorfologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod v porovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách. Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného útvaru povrchových vod odpovídají těm, které se obvykle vyskytují u příslušného typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo jen malé známky narušení. Jedná se o typově specifické podmínky a společenstva.Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činností, avšak odlišují se pouze málo od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách.Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod se středně odlišují od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou významně více ovlivněny než u dobrého stavu.

Vysvětlivky:

Ekologický stav povrchových vod vyhodnocený jako nižší než střední bude klasifikován jako poškozený nebo zničený.

Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod, a ve kterém se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako poškozený.

Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky velmi významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako zničený.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka

Tabulka č. 1: Biologické ukazatele

UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
FytoplanktonTaxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické podmínky určující průhlednost vody. Vodní květ fytoplanktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.Vyskytují se slabé změny v taxonomickém složení fytoplanktonu a četnosti fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického vodního květu fytoplanktonu.Taxonomické složení fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Četnost fytoplanktonu je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických nebo fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity vodního květu fytoplanktonu; trvale může tato situace nastávat v letních měsících.
Makrofyta a fytobentosTaxonomické složení plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnám s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem života rostlin, který má za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody či sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.
Fauna bentických bezobratlýchTaxonomické složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým podmínkám.Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně odlišné od typově specifických podmínek a významně horší než u dobrého stavu.
Fauna rybDruhové složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.Vyskytují se nevýrazné změny v druhovém složení a četnosti oproti typově specifickým společenstvím odpovídající míře antropogenních vlivů na ukazatele fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení odpovídající míře antropogenních vlivů na fýzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele kvality; občas jsou naznačeny poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev s ohledem na míru antropogenních vlivů na ukazatele fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí, nebo má velmi nízké zastoupení.

Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele

UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
Hydrologický režimVelikost a dynamika proudění, a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami, plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Kontinuita tokuKontinuita toku není narušena antropogenními činnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů a transport sedimentů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Morfologické podmínkyUspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
Všeobecné podmínkyHodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám odpovídajícím nepřítomnosti rušivých vlivů. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů. Stupeň salinity, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani salinity nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Specifické syntetické znečišťující látkyKoncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.
Specifické nesyntetické znečišťující látkyKoncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero

Tabulka č. 1: Biologické ukazatele

UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
FytoplanktonTaxonomické složení a četnost fytoplanktonu plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Průměrná biomasa fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické podmínky určující průhlednost vody. Vodní květ fytoplanktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.Vyskytují se slabé změny v taxonomickém složení fytoplanktonu a četnosti fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického vodního květu fytoplanktonu.Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Biomasa je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických kvalitativních ukazatelů a fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity vodního květu fytoplanktonu; trvale může tato situace nastávat v letních měsících.
Makrofyta a fytobentosTaxonomické složení plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem života rostlin, který má za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody či sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.
Fauna bentických bezobratlýchTaxonomické složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým podmínkám.Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně odlišné od typově specifických podmínek a významně horší než u dobrého stavu.
Fauna rybDruhové složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.Vyskytují se nevýrazné změny v druhovém složení a četnosti oproti typově specifickým společenstvím odpovídající míře antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení odpovídající míře antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele; občas jsou naznačeny poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev s ohledem na míru antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele. Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v taliovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí, nebo má velmi nízké zastoupení.

Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele

UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
Hydrologický režimVelikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Morfologické podmínkyProměnlivost hloubky nádrže, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
Všeobecné podmínkyHodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám odpovídajícím nepřítomnosti rušivých vlivů. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality.
Specifické syntetické znečišťující látkyKoncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.
Specifické nesyntetické znečišťující látkyKoncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka a jezero

Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele

UkazatelMaximální ekologický potenciálDobrý ekologický potenciálStřední ekologický potenciál
Ukazatele biologické kvalityHodnoty příslušných biologických ukazatelů odpovídají v co největší míře hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu útvaru povrchových vod při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik útvaru povrchových vod.Existují slabé změny hodnot příslušných biologických ukazatelů v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu.Existují středně velké změny hodnot příslušných biologických ukazatelů v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě.
Hydromorfologické ukazateleHydromorfologické podmínky odpovídají těm, při kterých je ovlivnění útvaru povrchových vod výhradně výsledkem pouze umělých nebo silně ovlivněných charakteristik útvaru povrchových vod, po té co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení k ekologické spojitosti útvarů povrchových vod, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

Tabulka č. 2: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

UkazatelMaximální ekologický potenciálDobrý ekologický potenciálStřední ekologický potenciál
Všeobecné podmínkyFyzikálně-chemické ukazatele plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchových vod, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným útvarem povrchových vod. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za takto nenarušených podmínek. Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a acidobazický stav odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných útvarech povrchových vod za nenarušených podmínek.Hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů jsou v rozmezí stanoveném tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro biologické ukazatele. Teplota a acidobazický stav nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Specifické syntetické znečišťující látkyKoncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.
Specifické nesyntetické znečišťující látkyKoncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek zjištěných u typu útvaru povrchových vod, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným útvarem povrchových vod.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Směrný seznam hlavních znečišťujících látek

Tabulka č. 1: Směrný seznam hlavních znečišťujících látek

Látky nebo skupiny látek
1Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.
2Organofosforové sloučeniny.
3Organocínové sloučeniny.
4Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování, nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.
5Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.
6Kyanidy.
7Kovy a jejich sloučeniny.
8Arsen a jeho sloučeniny.
9Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10Nerozpuštěné látky.
11Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny použitím ukazatelů, jako jsou BSK, CHSK, atd.).

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod

Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou navrženy tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby umožnily klasifikaci útvarů povrchových vod do pěti tříd odpovídajících definicím uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky.

Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod19) je realizován pro každé období platnosti plánů povodí Program monitoringu povrchových vod obsahující části týkající se monitoringu situačního, provozního, Programu kvantitativních charakteristik povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu.

Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého příslušného kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro ukazatele biologické kvality je identifikována přiměřená taxonomická úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních ukazatelů. Jednotlivé útvary povrchových vod lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do seskupení, která mají společná monitorovací místa. Slučovat lze pouze útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými a biologickými podmínkami a zároveň s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů. Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost hodnocení stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení dopadů jednotlivých antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů povrchových vod.

(1) Situační monitoring

a) Situační monitoring v příslušných lokalitách a profilech sledování stavu povrchových vod je prováděn za účelem:

1. doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik povodí a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod,

2. hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek,

3. hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností,

4. účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,

5. vedení vodní bilance,

6. zjišťování jakosti povrchových vod.

b) Výsledky monitorování jsou hodnoceny za účelem určení dalších požadavků na programy monitoringu povrchových vod dílčích povodí v plánech povodí8).

c) Situační monitoring je prováděn na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnil hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí.

d) S ohledem na tyto útvary povrchových vod je monitoring prováděn vždy tam, kde:

1. je velikost průtoků významná pro dílčí povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2500 km2,

2. je objem vody v rámci dílčího povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,

3. významné útvary povrchových vod přesahují hranice členských států,

4. je nutné splnit požadavky o výměně informací stanovené rozhodnutím Rady, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství20),

5. je nutné odhadnout zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států a do mořského prostředí.

e) Situační monitoring je prováděn na každém monitorovacím místě po období minimálně jednoho roku v průběhu období, které pokrývá plán povodí u:

1. ukazatelů indikativních pro všechny biologické ukazatele,

2. ukazatelů indikativních pro všechny hydromorfologické ukazatele,

3. ukazatelů indikativních pro všechny všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele kvality,

4. prioritních látek2) vypouštěných v daném dílčím povodí,

5. ostatních znečišťujících látek v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky, vypouštěných ve významných množstvích v daném dílčím povodí.

f) Za předpokladu, že předcházející situační monitoring neprokázal, že předmětný útvar povrchových vod dosáhl dobrého stavu a provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nepřinesly důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, je situační monitoring prováděn minimálně jednou za období platnosti tří navazujících plánů povodí.

(2) Provozní monitoring

a) Provozní monitoring je prováděn za účelem:

1. zjištění stavu těch útvarů povrchových vod, které byly identifikovány z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové,

2. vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření.

b) V období platnosti plánu povodí lze program upravit podle získaných informací tak, aby se umožnilo snížení četnosti monitoringu tam, kde bylo zhodnocení dopadů na stav povrchových vod posouzeno jako nevýznamné.

c) Provozní monitoring je prováděn pro všechny útvary povrchových vod, které byly na základě provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nebo situačního monitoringu identifikovány jako rizikové z hlediska možnosti dosažení jejich environmentálních cílů stanovených v souladu s požadavky § 23a vodního zákona, a pro ty útvary povrchových vod, do kterých se vypouštějí látky uvedené v příloze č. 8 této vyhlášky. Pro prioritní látky jsou profily sledování stavu povrchových vod zvoleny s ohledem na příslušné normy environmentální kvality.

d) Monitorovány budou vždy:

1. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je útvar povrchových vod vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,

2. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných difusních zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady ovlivnění těmito difusními zdroji. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby representovaly relativní rizika vyplývající z výskytu ovlivnění difusními zdroji a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,

3. útvary povrchových vod ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny útvary povrchových vod vystaveny.

e) Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, jsou sledovány:

1. ukazatele indikativní pro biologický ukazatel nebo ukazatele, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou útvary povrchových vod vystaveny,

2. všechny vypouštěné prioritní látky2) a jiné znečišťující látky vypouštěné ve významných množstvích,

3. ukazatele indikativní pro ten hydromorfologický ukazatel, který je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.

f) Provozní monitoring dále zabezpečuje:

1. zjišťování jakosti povrchových vod, včetně jejich ovlivňování lidskou činností,

2. programy opatření podle § 26 vodního zákona,

3. zjišťování stavu vod v těch útvarech povrchových vod, kde byl jejich stav hodnocen jako horší, než dobrý, nebo které byly identifikovány na základě provedené aktualizace analýzy charakteristik povodí a vyhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod z hlediska dosažení environmentálních cílů ochrany vod jako rizikové nebo do kterých jsou vypouštěny prioritní látky,

4. zjišťování změn stavu vod a stavu útvarů povrchových vod, jejichž sledování vyplývá z programů opatření,

5. zjišťování jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek vyvolaného lidskou činností,

6. zjišťování stavu povrchových vod pro účely výkonu správy vodních toků a vodních děl,

7. získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,

8. vedení vodní bilance,

9. plánování v oblasti vod.

(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod

Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod je prováděn za účelem:

1. hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 vodního zákona,

2. hodnocení odtokového režimu vodních toků,

3. vedení vodní bilance,

4. plánování v oblasti vod.

(4) Průzkumný monitoring

a) Průzkumný monitoring je prováděn tam, kde

1. se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,

2. výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný útvar povrchových vod dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu,

3. je nutné zjistit velikost a dopady havarijního znečištění nebo

4. za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod8).

b) Průzkumný monitoring musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění.

(5) Obecné náležitosti monitoringu povrchových vod

a) Četnost monitorování

1. Pro období situačního monitoringu jsou minimálně použity hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy. Pro biologické nebo hydromorfologické ukazatele bude monitorování provedeno alespoň jednou v průběhu období situačního monitoringu.

2. Pro provozní monitoring musí být potřebná četnost monitorování pro každý ukazatel určena tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušného kvalitativního ukazatele. Monitoring se uskutečňuje minimálně v intervalech, jež jsou uvedeny v tabulce č. 1 této přílohy.

3. Četnosti jsou voleny tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti.

4. Četnost monitorování je volena se zřetelem na proměnlivost ukazatelů vyplývající jak z přírodních, tak z antropogenních podmínek. Období, ve kterých je monitoring prováděn, musí být vybráno tak, aby se minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti, a tím se zajistilo, že výsledky odrážejí změny v útvaru povrchových vod v důsledku změn antropogenních vlivů. Je-li to nezbytné, pak je prováděn dodatečný monitoring v průběhu různých ročních období téhož roku.

5. Látky s čísly 5, 21, 28, 30, 35, 37, 43 a 44 uvedené v příloze č. 6 právního předpisu upravujícího seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky2) mohou být monitorovány s nižší četností, než stanoví požadavky pro monitorování prioritních látek podle tabulky č. 1, a to za předpokladu, že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

6. Každá látka ze seznamu sledovaných látek vypracovaného Evropskou komisí podle příslušných ustanovení směrnice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky 21) musí být monitorována na vybraných nejméně pěti reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu alespoň 12 měsíců. V případě prvního seznamu sledovaných látek začne období monitorování do 1. ledna 2016 nebo do šesti měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později. Monitorování každé látky na následujících seznamech vypracovaných Evropskou komisí musí být zahájeno do 6 měsíců od jejího zařazení na seznam. Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku musí být zohledněny způsoby použití a možný výskyt této látky. Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok. Pokud jsou zajištěny u konkrétní látky dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, nemusí se u této látky provádět další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to rovněž za podmínky, že monitorování příslušné látky probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky technických pokynů vypracovaných podle příslušných ustanovení směrnice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky22).

7. Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování prováděného podle předchozího bodu. V případě prvního seznamu sledovaných látek podá tuto zprávu do 14. prosince 2016 nebo do 21 měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později, a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. V případě každé látky, která je zařazená na následujících seznamech, Ministerstvo životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování do 21 měsíců ode dne zařazení látky na seznam sledovaných látek, a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. Zpráva zahrnuje informace o reprezentativnosti monitorovací stanice a strategii monitorování.

8. Ministerstvo životního prostředí do 22. prosince 2018 vypracuje a předloží Evropské komisi doplňující monitorovací program pro látky uvedené pod čísly 34 až 45 v nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech 2).

Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů

Ukazatele kvalityŘekyJezera
Ekologický stav
Biologické
Fytoplankton6 měsíců6 měsíců
Jiná vodní flóra (makrofyta a fytobentos)3 roky3 roky
Makrozoobentos3 roky3 roky
Ryby3 roky3 roky
Hydromorfologické
Hydrologický režimnepřetržitě1 měsíc
Kontinuita toku6 let
Morfologické podmínky6 let6 let
Chemické a fyzikálně-chemické
Průhlednost a teplotní poměry3 měsíce3 měsíce
Kyslíkové poměry3 měsíce3 měsíce
Salinita3 měsíce3 měsíce
Acidobazický stav3 měsíce3 měsíce
Živiny3 měsíce3 měsíce
Ostatní znečišťující látky3 měsíce3 měsíce
Chemický stav
Prioritní látky a další znečišťující látky pro hodnocení chemického stavu1 měsíc1 měsíc

b) Dodatečné požadavky s ohledem na chráněné oblasti

1. Útvary povrchových vod určené s ohledem na splnění požadavků pro místa odběru pitné vody, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, jsou určeny jako monitorovací místa a jsou také předmětem monitoringu. Na těchto útvarech jsou monitorovány všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav útvaru povrchových vod. Monitoring musí být prováděn v souladu s četnostmi uvedenými v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel

Počet zásobovaných obyvatelČetnost
≤ 100004 × za rok
> 10000 < 300008 × za rok
≥3000012 × za rok

2. Útvary povrchových vod vytvářející chráněné oblasti stanovišť a druhů jsou začleněny do provozního monitoringu tam, kde jsou na základě hodnocení dopadů a situačního monitoringu identifikovány jako rizikové. Monitoring je prováděn k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitoring pokračuje, dokud tyto oblasti nevyhoví všem požadavkům a nejsou splněny cíle podle § 23a vodního zákona.

c) Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů

Metody použité pro monitorování ukazatelů odpovídají technickým normám23), které zabezpečí získání dat odborné kvality a srovnatelnosti.

d) Předávání dat

1. Výsledky jednotlivých programů monitoringu povrchových vod se ukládají do informačního systému spravovaného podle § 21 odst. 2 písmene c) bod 3 vodního zákona, po kontrole a primárním zpracování dat, nejpozději do 3 měsíců od ukončení vzorkování v daném kalendářním roce.

2. Zkontrolované výsledky jednotlivých programů monitoringu se uloží do informačního systému podle odstavce 2, nejpozději do 3 měsíců po ukončení všech prací na příslušném programu monitoringu v daném kalendářním roce.

e) Monitorování jiných matric než voda

1. V případě, že z naměřených nebo odhadnutých koncentrací nebo emisí v životním prostředí při uplatnění norem environmentální kvality3) pro biotu je zjištěno potenciální riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na základě akutní expozice, bude provedeno rovněž monitorování v povrchové vodě.

2. Látky, pro které se používá norem environmentální kvality3) pro biotu, se sledují v příslušné matrici nejméně jednou ročně, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

3. Četnost monitorování v sedimentu a v biotě musí být v souladu s Rámcovým programem monitoringu určena tak, aby byl zajištěn dostatek údajů pro spolehlivou analýzu dlouhodobých trendů. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

4. Monitoring prováděný lovem ryb nebo vodních organizmů musí být prováděn v souladu se zákonem o rybářství23).

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

(1) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení ekologického stavu a ekologického potenciálu útvarů povrchových vod

a) Porovnatelnost výsledků monitoringu biologických ukazatelů

1. Hodnocení stavu útvarů povrchových vod je realizováno podle § 4 této vyhlášky pro účely odhadování hodnot biologických ukazatelů specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při aplikaci dále stanoveného postupu na silně ovlivněné nebo umělé útvary povrchových vod jsou postupy aplikované na ekologický stav chápány i pro určení ekologického potenciálu. Jsou hodnoceny specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní ukazatele jako celek.

2. Pro zabezpečení srovnatelnosti jsou výsledky hodnocení ekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry musí představovat vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchových vod a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních podmínek platných pro tento útvar. Každý poměr je vyjádřen ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule.

3. Rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro každou kategorii povrchových vod je rozděleno do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného ekologického stavu. Každé hranici mezi třídami je přiřazena číselná hodnota. Pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a pro hranici mezi dobrým a středním stavem bude číselná hodnota stanovena na základě mezikalibračního porovnání. Přitom budou využity podklady Komise, které usnadní příslušné mezikalibrační porovnání. Budou též využity další informace členských států, nacházejících se v odpovídajícím ekoregionu.

4. Způsob monitoringu biologických ukazatelů bude aplikován na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchových vod, na který má být zjišťování aplikováno ve shodě s požadavky této vyhlášky. Výsledky této aplikace budou použity ke stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd.

b) Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu

1. Pro kategorie povrchových vod je klasifikace ekologického stavu útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 1 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 1 této přílohy vyjadřujícího klasifikaci ekologického stavu útvaru povrchových vod.

Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod

Klasifikace ekologického stavuBarevné označení
Velmi dobrýmodrá
Dobrýzelená
Střednížlutá
Poškozenýoranžová
Zničenýčervená

2. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod je klasifikace ekologického potenciálu silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 2 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického potenciálu každého silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod, který bude v případě umělých útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných vodních útvarů třetího sloupce tabulky č. 2 této přílohy.

Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod

Klasifikace ekologického potenciáluBarevné označení umělé útvarů povrchových vodBarevné označení silně ovlivněných útvarů povrchových vod
Dobrý a lepšíStejné zelené a světle šedé pruhyStejné zelené a tmavošedé pruhy
StředníStejné žluté a světle šedé pruhyStejné žluté a tmavošedé pruhy
PoškozenýStejné oranžové a světle šedé pruhyStejné oranžové a tmavošedé pruhy
ZničenýStejné červené a světle šedé pruhyStejné červené a tmavošedé pruhy

c) Černou tečkou na mapě jsou označeny ty útvary povrchových vod, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v důsledku nesplnění jedné nebo více norem environmentální kvality stanovených pro tento útvar povrchových vod pro specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky.

(2) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod

a) Pokud útvar povrchových vod vyhoví normám environmentální kvality u všech látek sloužících k hodnocení chemického stavu, pak je označen jako dosahující dobrého chemického stavu. Pokud tomu tak není, pak je označen jako nedosahující dobrého stavu. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující chemický stav každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 3 této přílohy.

Tabulka č. 3: Znázornění klasifikace chemického stavu útvarů povrchových vod

Klasifikace chemického stavuBarevné označení
Dobrýmodrá
Nedosažení dobrého stavučervená

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Postup pro stanovení norem environmentální kvality

Normy environmentální kvality (NEK) pro znečišťující látky vyjmenované v příloze č. 8 bodech 1 až 9 této vyhlášky mohou být stanoveny pro vodu, sedimenty a biotu. Všude, kde je to možné, jsou získány jak akutní, tak i chronické údaje pro níže uvedené vodní organizmy, které jsou relevantní pro předmětné typy útvarů povrchových vod a také pro ostatní vodní organizmy, pro které existují dostupné údaje. Základní soubor vodních organizmů zahrnuje:

- řasy nebo makrofyty,

- dafnie nebo reprezentativní organizmy pro slané vody a

- ryby.

(1) Stanovení norem enviromentální kvality

a) Při stanovení maximální průměrné roční koncentrace se stanoví přiměřené bezpečnostní faktory vždy v souladu s povahou a kvalitou dostupných dat, návodem uvedeným v oddílu 3.3.1 části II „Technického návodu na podporu směrnice Komise 93/67/EHS o hodnocení rizik u nově ohlášených látek a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik pro existující látky“ a bezpečnostními faktory uvedenými v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Stanovení norem environmentální kvality

Obsah dat pro stanovení NEKBezpečnostní faktor
Nejméně jeden akutní L(E)C50* z každé ze tří trofických úrovní základního souboru1000
Jeden chronický NOEC** (ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody)100
Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba a/nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a/nebo řasy)50
Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a řasy) představujících tři trofické úrovně10
Ostatní případy včetně pozorovaných dat nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a aplikaci přesnějších bezpečnostních faktorůIndividuální hodnocení

Vysvětlivky:

* L(E)C50 - letální (efektivní) koncentrace znečišťující látky mající za následek úhyn 50% testovaných organizmů.

** NOEC - nejvyšší testovaná koncentrace znečišťující látky, při které nebylo zjištěno statisticky významné zvýšení četnosti výskytu nebo závažnosti nepříznivých účinků oproti kontrole

b) Pokud existují dostupná data o perzistenci a bioakumulaci, budou vzata v úvahu při odvozování konečných hodnot norem environmentální kvality.

c) Takto odvozené normy environmentální kvality jsou porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud jsou zjištěny velké rozdíly, bude odvození přezkoumáno a vypočítán přesnější bezpečnostní faktor.

d) Odvozená norma environmentální kvality je podrobena podrobnému přezkoumání a veřejné konzultaci, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod

1. Normy pro odběr vzorků k určení biologických ukazatelů

Obecné metody používané spolu se zvláštními metodami uvedenými v normách týkajících se těchto biologických ukazatelů:

ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi

2. Normy pro fytoplankton

ČSN EN 15204 Jakost vod - Návod pro počítání fytoplanktonu za použití inverzní mikroskopie (metoda podle Utermöhla)

ČSN ISO 10260 Jakost vod. Měření biochemických ukazatelů. Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a

3. Normy pro makrofyta a fytobentos

ČSN EN 15460 Jakost vod - Návod pro sledování vodních makrofyt v jezerech

ČSN EN 14184 Kvalita vod - Návod pro sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách

ČSN EN 15708 Jakost vod - Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách

ČSN EN 13946 Kvalita vod - Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z řek a jezer

ČSN EN 14407 Kvalita vod - Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z řek a jezer

4. Normy pro makrozoobentos

ČSN EN ISO 10870 Kvalita vod - Návod pro výběr metod a zařízení pro odběr vzorků sladkovodního makrozoobentosu

ČSN EN 15196 Jakost vod - Návod pro odběr a zpracování vzorků svleček kukel pakomárů Chironomidae (řád Diptera) pro ekologická hodnocení

ČSN EN 16150 Kvalita vod - Návod pro poměrný (proporcionální) multihabitatový odběr vzorků makrozoobentosu z broditelných vod

5. Normy pro ryby

ČSN EN 14962 Jakost vod - Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb

ČSN EN 14011 Jakost vod - Odběr vzorků ryb pomocí elektrického proudu

ČSN EN 15910 Kvalita vod - Návod pro odhadování výskytu ryb mobilními hydroakustickými metodami

ČSN EN 14757 Kvalita vod - Odběr vzorků ryb mnohoočkovými tenaty

6. Normy pro hydromorfologické ukazatele

ČSN EN 14614 Jakost vod - Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek ČSN EN 16039 Kvalita vod - Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik jezer

7. Normy pro fyzikálně-chemické ukazatele

Příslušné normy ČSN/EN/ISO

1) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a návazná směrnice Rady 79/869/EHS.
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami.
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.
Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
Směrnice 2013/39/EU, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.
Směrnice Komise 2014/101/EU ze dne 30. října 2014 o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnosti Společenství v oblasti vodní politiky.

2) Příloha č. 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.

3) Příloha č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.

5) § 14, § 45a a § 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.

6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.

7) Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.

8) Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

10) § 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 až 17 a § 29 vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.

11) Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.

12) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

14) Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

15) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

17) Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.

18) ČSN EN ISO/IEC 17025.

19) § 25 odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona.

20) Rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Řecké republiky, rozhodnutí Rady 81/856/EHS ze dne 19. 10. 1981, rozhodnutí Komise 84/422/EHS ze dne 24. 7. 1984, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Španělského království a Portugalské republiky, rozhodnutí Rady 86/574/EHS ze dne 24. 11. 1986, rozhodnutí Komise 90/2/EHS ze dne 14. 12. 1989, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, kap. 16 - Životní prostředí.

21) Čl. 8b odst. 1 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU.

22) Čl. 8b odst. 5 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU.

23) Například EN ISO 5667-3:2012 Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi.
EN 15708:2009 Jakost vod - Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách.
EN 14962:2006 Jakost vod - Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb.
EN 14614:2004 Jakost vod - Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek.

23) § 2 písm. j) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství).

joinus_baner.png

Přesunout nahoru