PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 61/2011 Sb.Vyhláška o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

Částka 22/2011
Platnost od 15.03.2011
Účinnost od 15.03.2011
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

61

VYHLÁŠKA

ze dne 9. března 2011

o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3a odst. 11, § 4 odst. 15 písm. a) a b), § 5 odst. 9 písm. h), § 6 odst. 10 písm. c) až f), § 19 odst. 15 písm. l) a § 22 odst. 10 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb. a zákona č. 300/2009 Sb., (dále jen „zákon“):


§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) dílčím vzorkem dávka osiva nebo sadby odebraná z partie osiva nebo sadby při jednotlivém vzorkovacím úkonu,

b) souhrnným vzorkem vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech dílčích vzorků odebraných z jedné partie,

c) laboratorním vzorkem vzorek o předepsané minimální hmotnosti uvedené v příloze č. 5, určený k zaslání do zkušební laboratoře, tvořený buď celým souhrnným vzorkem, nebo vytvořený dělením ze souhrnného vzorku,

d) rezervním vzorkem vzorek určený k uložení pro případné další zkoušky, připravený ze stejného souhrnného vzorku a stejným způsobem jako laboratorní vzorek; každý rezervní vzorek musí mít označení „Rezervní vzorek“ se symbolem „R“,

e) revizním vzorkem vzorek pro opětovné posouzení zdravotního stavu sadby brambor,

f) adjustací úkony zahrnující balení, uzavírání a označování vzorku nebo partie osiva,

g) úředním vzorkovatelem zaměstnanec Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského oprávněný k odběru úředního vzorku nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona,

h) úředním vzorkem vzorek odebraný a adjustovaný úředním vzorkovatelem,

i) vzorkem na vegetační zkoušku vzorek určený pro vegetační zkoušku ke stanovení druhové a odrůdové čistoty a pravosti, zdravotního stavu nebo hybridnosti,

j) společným vzorkem vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelem a odběratelem,

k) soukromým vzorkem vzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo společný vzorek,

l) standardním vzorkem vzorek odrůdy, který je ve vegetačních zkouškách a laboratorních zkouškách odrůdové pravosti určen k porovnání,

m) kontrolním vzorkem vzorek odebraný úředním vzorkovatelem za účelem kontroly kvality rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu nebo pro účely úředního dozoru podle § 17 odst. 12 zákona,

n) zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení příměsí jiných rostlinných druhů v kusech,

o) základním zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení čistoty osiva v procentech,

p) homogenitou osiva jednotnost partie osiva v rámci přirozené variability,

q) heterogenitou osiva nejednotnost partie osiva, ve které jednotlivé složky charakterizující jakost, nejsou rozloženy rovnoměrně,

r) vzorkem pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor počet hlíz odebraný po ukončení vegetace uvedený v příloze č. 1,

s) vzorkovnicí obal úředního nebo rezervního vzorku,

r) úředním přehlížitelem zaměstnanec Ústavu oprávněný k provádění přehlídek množitelských porostů nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k provádění přehlídek množitelských porostů podle § 17 odst. 2 zákona.

§ 2

Postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu

[K § 4 odst. 15 písm. b) a § 19 odst. 15 písm. l) zákona]

Před vzorkováním dodavatel vzorkovateli předloží tyto doklady:

a) vyplněnou a podepsanou žádost o uznání rozmnožovacího materiálu,

b) doklad o uznání množitelského porostu a odhad sklizně,

c) záznamy podle § 7 odst. 1 zákona,

d) evidenci použitých návěsek a případně protokol o likvidaci návěsek, a to na formulářích podle přílohy č. 2,

e) vyplněné údaje na vzorkovnici podle vzoru uvedeného v příloze č. 2,

f) u sadby brambor vyplněné návěsky na tiskopise podle přílohy č. 2.

Technologické postupy a způsoby odběru vzorků a postup při zjištění heterogenity partie osiva

[K § 3a odst. 11, § 4 odst. 15 písm. a), § 6 odst. 10 písm. c) a d) zákona]

§ 3

(1) Při odběru vzorků (dále jen „vzorkování“) osiva a sadby se postupuje tak, aby pro laboratorní nebo mechanické rozbory a vegetační zkoušky byl k dispozici reprezentativní vzorek a rezervní vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5.

(2) Vzorkování za účelem vystavení úředních dokladů je oprávněn vykonávat jen vzorkovatel.

(3) Partie připravená ke vzorkování musí být homogenní a nesmí překročit hmotnost stanovenou v příloze č. 5 o více než 5 %. Větší množství se rozdělí na více samostatných partií.

(4) Při vzorkování osiva a sadby prováděném v rámci uznávacího řízení, kontroly výroby a oběhu osiva a sadby a dozoru Ústavu podle § 17 odst. 12 zákona se používají technologické postupy uvedené v příloze č. 1.

(5) Technické pomůcky ke vzorkování jsou stanoveny v příloze č. 1.

§ 4

(1) Minimální hmotnost laboratorních vzorků osiv jednotlivých druhů je uvedena v příloze č. 5, u směsi se určí podle druhu, který má ve směsi nejvyšší hmotnostní procentické zastoupení.

(2) Minimální velikost vzorků sadby brambor je uvedena v příloze č. 5.

(3) Minimální velikost vzorků sadby sazečky cibule a sadby česneku je uvedena v příloze č. 5.

(4) Minimální velikost vzorku sazenic zeleniny je uvedena v příloze č. 1.

(5) Minimální velikost vzorků pro vegetační zkoušky je uvedena v příloze č. 5.

(6) Minimální velikost vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží je uvedena v příloze č. 5.

(7) Maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálu je stanovena v příloze č. 5.

§ 5

(1) U partií osiva speciálních druhů odrůd nebo hybridů, jejichž hmotnost se rovná nebo je menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může být hmotnost laboratorního vzorku snížena až na úroveň hmotnosti uvedené v příloze č. 5 pro zkušební vzorek na rozbor čistoty. V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí jiných rostlinných druhů. Toto pravidlo platí rovněž pro vzorky odebírané na vegetační zkoušku.

(2) V případě hybridních odrůd zeleniny první filiální generace může být minimální hmotnost laboratorního vzorku osiva snížena na čtvrtinu hmotnosti uvedené v příloze č. 5, přičemž vzorek musí mít alespoň 5 g a skládat se alespoň ze 400 semen.

(3) Nemá-li laboratorní vzorek předepsanou hmotnost, laboratorní zkoušky se odloží do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku tvoří případ nedodržení hmotnosti podle odstavců 1 a 2. V tomto případě může být rozbor proveden ze vzorku nižší hmotnosti nebo z nižšího počtu semen. V dokumentu o provedeném rozboru bude pak uvedena následující poznámka: „Zkoušeno ze vzorku snížené hmotnosti nebo z nižšího počtu semen, než je stanoveno“.

(4) Pro stanovení vlhkosti osiva je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku

a) 100 g u obilnin s výjimkou prosa, luskovin, kukuřice a čiroků,

b) 50 g u ostatních druhů,

přičemž podmínkou je, že vzorkovnice musí být zcela naplněna a pevně uzavřena. V odůvodněných případech, jako je měření vlhkosti na elektrickém vlhkoměru, může být vyžadována vyšší hmotnost vzorku.

(5) Pro stanovení obsahu kyseliny erukové a glukosinolátů u osiva řepky je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku 100 g.

(6) Pro zkoušku odrůdové pravosti elektroforeticky je minimální hmotnost zkušebního vzorku osiva 100 g a pro zkoušku odrůdové čistoty partie elektroforeticky minimální hmotnost zkušebního vzorku odpovídá velikosti vzorku, která je stanovená v příloze č. 5 sloupec č. 4. U sadby brambor je pro určení pravosti odrůdy minimální velikost vzorku 10 hlíz a pro určení čistoty partie 100 hlíz. Vzor žádosti o elektroforézu je uvedený v příloze č. 2.

(7) Pro kontrolu příměsi geneticky modifikované odrůdy v osivu se odebírají 3 vzorky, z nichž jeden je určený pro zkoušku v laboratoři, druhý uchovává dodavatel jako rezervní vzorek a třetí je uložen u Ústavu pro případ opakované zkoušky. Minimální hmotnost vzorku odpovídá velikosti vzorku, která je stanovená v příloze č. 5 v tabulce č. 1 ve sloupci č. 4. U sadby brambor se postupuje obdobně, vzorky se ukládají tak, aby nemohlo dojít k jejich znehodnocení. Hmotnost vzorku je 25 kg.

§ 6

(1) Zjistí-li se v partii osiva při vzorkování jakékoli známky heterogenity v dokladech nebo ve vzhledu jednotlivých dílčích vzorků, vzorkování takové partie musí být odmítnuto nebo zastaveno. V případě pochybností o homogenitě partie může být provedena zkouška heterogenity podle postupu uvedeného v příloze č. 1.

(2) Partie osiva musí být uložena tak, aby každý jednotlivý obal partie, a to i při uložení na paletách, byl bez vynaložení nepřiměřeného úsilí přístupný kontrole a vzorkování. V opačném případě vzorkování nelze provést.

(3) Jsou-li splněny požadavky uvedené v § 2 až 5 a odstavcích 1 a 2, provede vzorkovatel odběr vzorku v souladu s technologickým postupem uvedeným v příloze č. 1.

§ 7

(1) Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích, velkoobjemových vacích, ohradových paletách nebo může být volně ložená. U volně ložené sadby, případně u velkoobjemových vaků, kdy nebude možné odebrat zkušební vzorek po konečné úpravě, vzorkovatel odebere dílčí vzorky v průběhu třídění. V těchto případech dodavatel oznámí termín zahájení třídění vzorkovateli nejméně 24 hodin předem. Obaly vzorkovatel opatří úřední návěskou a pojistkou; u volně ložené sadby je návěska přiložena k průvodnímu dokladu.

(2) Vzorkování sadby brambor se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

(3) Vzorkování sazečky cibule a sadby česneku se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

(4) Vzorkování sazenic zeleniny na kontrolu druhové a odrůdové pravosti, popřípadě čistoty nebo zdravotního stavu, se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

§ 8

(1) Pro úřední vzorky se používají tyto obaly pořízené na náklady dodavatele:

a) vícevrstvé papírové vzorkovnice se zcela podlepeným dnem a slepenými bočními spoji a s údaji předepsanými v příloze č. 2 tak, aby se zamezilo nežádoucí manipulaci se vzorkem,

b) vzorkovnice z neprodyšného materiálu vzduchotěsně uzavřené pro zkoušku vlhkosti a ke zjišťování přítomnosti živočišných škůdců a pro vzorky osiv záměrně podsušených k balení do plynotěsných obalů,

c) nepoužité pytle z natolik husté tkaniny, která zamezí nežádoucímu vypadávání zeminy a jiných nečistot, určené pro vzorky sadby brambor,

d) pytle pro sazečku cibule a sadbu česneku zajišťující prodyšnost obalu.

(2) Každý úřední vzorek je označen tak, aby byla zřejmá souvislost mezi množitelským porostem, partií a vzorkem. Úřední doklady o výsledcích rozboru vydá Ústav nebo pověřená osoba jen na základě rozboru úředního vzorku.

(3) Plomby určené k plombování úředních vzorků vydává Ústav pouze vzorkovateli, který zajistí, aby nedošlo k jejich neoprávněnému použití.

(4) Úřední vzorky musí být vzorkovatelem řádně uzavřeny a opatřeny úřední pojistkou tak, aby nebyla možná manipulace se vzorkem bez zjevného porušení úřední pojistky. Žádosti, které jsou nedílnou součástí vzorků, jsou vzorkovatelem nebo pod jeho dohledem vkládány do samostatné obálky, kterou vzorkovatel zapečetí a označí svým razítkem a podpisem a přiloží je do hromadného obalu.

(5) Vzorky osiva jsou zabaleny tak, aby bylo zabráněno jejich poškození při přepravě. Vzorkovatel připraví vzorky k odeslání, zaplombuje obal, v případě odesílání poštou jej přelepí a označí razítkem a podpisem. Vzorky ve vícevrstvých papírových sáčcích, které mají být odeslány poštou, vzorkovatel vloží jednotlivě do plátěných sáčků a celý obsah zaplombuje.

(6) Laboratorní vzorky musí být bez prodlení na náklady dodavatele odeslány k laboratorním zkouškám.

§ 9

(1) Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), c) a d) a odstavců 2 až 5 platí též pro vzorky odebrané na vegetační zkoušky.

(2) Vzorky na vegetační zkoušky odesílá dodavatel bez prodlení na zkušební stanice podle pokynů Ústavu. Vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku stanoví příloha č. 2.

(3) Vzorky pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor zasílá dodavatel na místo určené Ústavem. Vzor návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor a vzor návěsky vzorku sadby brambor jiné země původu stanoví příloha č. 2.

§ 10

(1) Při příjmu doručených vzorků se kontroluje

a) označení obalu vzorkovatelem a

b) druh plomby nebo pečeti, jejich neporušenost a neporušenost obalu vzorku, u společných vzorků se popisuje druh uzavření a

c) shoda údajů, zejména čísla partie, na sáčku a na přiloženém dokladu a úplnost údajů na dokladu.

(2) Zjistí-li se při příjmu doručených vzorků nesplnění podmínek podle odstavce 1, je tato skutečnost bezodkladně oznámena dodavateli.

(3) Při zjištění závad podle

a) odstavce 1 písm. a) a c) je vzorek zkoušen po odstranění těchto závad,

b) odstavce 1 písm. b) není vzorek přijat ke zkoušení a dodavatel musí požádat o nové vzorkování.

(4) Přijatému vzorku se přidělí evidenční číslo, které se současně uvede na rozborovou kartu nebo jiný průvodní doklad ke zkouškám. Tyto doklady provází vzorek po celou dobu zkoušek.

(5) Po provedení zkoušek se laboratorní vzorky osiva a vzorky osiva na vegetační zkoušky skladují nejméně do konce nejbližšího vegetačního období příslušné plodiny. Podmínky při skladování jsou takové, aby nedocházelo ke snížení jakosti osiva ve vzorcích. Je-li nutno některé vzorky předčasně likvidovat, o jejich likvidaci se provede záznam v příslušné evidenci vzorků.

(6) Rezervní vzorek osiva se ukládá na místě a podle podmínek určených Ústavem po dobu 2 let, není-li na návěsce osiva uvedeného do oběhu stanoveno jinak.

(7) Vzorky sadby brambor, včetně vzorků na vegetační zkoušky, se likvidují po ukončení předepsaných zkoušek.

Postupy a metody hodnocení množitelských porostů, zkoušení rozmnožovacího materiálu, odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie

[K § 5 odst. 9 písm. h), § 6 odst. 10 písm. f) a e) a § 22 odst. 10 písm. b) zákona]

§ 11

(1) Přehlídky množitelských porostů provádí přehlížitel v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 3.

(2) Nevyhovuje-li množitelský porost svými vlastnostmi podmínkám stanoveným pro kategorii uvedenou v žádosti o jeho uznání, lze jej uznat v nižší kategorii nebo stupni, a to na žádost dodavatele podle postupu uvedeného v příloze č. 3.

(3) Vegetační zkoušky provádí Ústav v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 4. Vegetační zkoušky se používají

a) ke kontrole odrůdové a druhové pravosti a čistoty,

b) ke stanovení procenta hybridnosti,

c) ke kontrole zdravotního stavu osiva nebo sadby brambor,

d) ke stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy,

e) k následné kontrole standardního osiva zelenin a sazenic zelenin,

f) jako vstupní a výstupní zkoušky v rámci certifikace osiv podle systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

g) jako možná součást reklamačního řízení,

h) ke kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,

i) ke kontrole vybraných partií rozmnožovacího materiálu dovážených ze třetích zemí,

j) ke kontrole vzorků odebraných při kontrole činnosti osob pověřených k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu nebo k provádění přehlídek množitelských porostů,

k) ke kontrole úředně nezapsaných odrůd.

(4) Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek jsou uvedena v příloze č. 4. Ústav vyhotoví protokol z hodnocení vegetační zkoušky. Vzor protokolu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku jsou uvedeny v příloze č. 2.

§ 12

(1) Vzorky ke stanovení vlhkosti a vzorky ke stanovení škůdců se zkoušejí ihned po doručení do laboratoře a po ukončení rozboru se likvidují. Ostatní vzorky se zkoušejí postupně a bez prodlení.

(2) Při laboratorním zkoušení osiva a sadby se postupuje podle platné metodiky zkoušení osiva a sadby. Požadavky jsou uvedeny a zveřejněny ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Postupy, které jsou v metodice zkoušení osiva a sadby uvedeny, jsou kompatibilní s metodami vydanými Mezinárodní asociací pro zkoušení semen (ISTA), pokud pro určitá stanovení takové metody existují.

(3) Požadavky na odběr vzorků osiva a sadby pro účely zjišťování výskytu genetických modifikací a postupy a metody zjišťování výskytu genetických modifikací ve vzorcích osiva a sadby jsou uvedeny a zveřejněny v platné metodice zkoušení osiva a sadby ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(4) Doklady o kvalitě osiva a sadby se vydávají po ukončení všech zkoušek stanovených pro daný druh osiva nebo sadby.

§ 13

(1) Vzorky pro následnou kontrolu rozmnožovacího materiálu zemědělských, zeleninových a ovocných druhů, révy a sazenic zeleniny odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu a okrasných druhů, která se provádí formou srovnávacích pokusů a zkoušek v rámci zemí Evropské unie, se odebírají z rozmnožovacího materiálu

a) pocházejícího ze třetích zemí a

b) vhodného pro ekologické zemědělství a

c) uváděného do oběhu k zachování genetické rozmanitosti.

(2) Pokusy a zkoušky podle odstavce 1 jsou určeny ke kontrole dodržování podmínek, za kterých je osivo a sadba uváděna do oběhu, a k harmonizaci metod zkoušení a vydávání osvědčení. U rozmnožovacího materiálu ovocných a okrasných druhů a u sazenic zeleniny se kontroluje rovněž dodržování rostlinolékařských předpisů.

(3) Odběr vzorků se provádí v souladu s § 3 až 7.

(4) Odběr vzorků, pokusy a zkoušky uvedené v odstavcích 1 až 3 provádí Ústav.


§ 14

Přechodné ustanovení

Při vzorkování a zkoušení vzorků osiva a sadby, které bylo zahájeno před nabytím účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

§ 15

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.

2. Vyhláška č. 581/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.

§ 16

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2011.


Ministr:

Ing. Fuksa v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva

1. Technické pomůcky

(1) vzorkovací nástroj nebo zařízení (bodcové vzorkovadlo, dvouplášťové vzorkovadlo, automatické vzorkovadlo),

(2) dělidlo,

(3) kbelík a lopatka na promíchání vzorku,

(4) váhy,

(5) prošívací jehla, motouz,

(6) vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček),

(7) neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, popřípadě zjištění výskytu skladištních škůdců,

(8) plátěný nebo jiný prodyšný sáček,

(9) pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní činnost při vzorkování.

(10) nový prodyšný obal pro odběr vzorků sadby brambor.

2. Odběr dílčích vzorků

(1) Počet anebo velikost odebraných dílčích vzorků musí vzorkovatel zvolit tak, aby byl splněn požadavek minimální intenzity vzorkování podle části 3 a zároveň aby bylo možno do laboratoře zaslat minimální množství osiva potřebné pro požadované zkoušky a vytvoření rezervního vzorku.

(2) Při vzorkování se odebírají jednotlivé dílčí vzorky přibližně stejné velikosti bez ohledu na to, z kterého místa partie nebo obalu jsou vzorky odebírány.

(3) Je-li partie osiva v obalech, vybírají se obaly ke vzorkování z celé partie, a to náhodně nebo podle předem určeného plánu. Dílčí vzorky se odebírají z horní, střední a dolní části obalů, ale nikoli nutně z více než jednoho místa jednoho obalu, pokud to není nezbytné pro splnění minimální intenzity vzorkování podle části 3.

(4) Je-li partie osiva ve velkoobjemových obalech nebo volně ložená, odebírají se dílčí vzorky z náhodně vybraných míst.

(5) Obaly se při odběru dílčích vzorků otevírají nebo propichují. Obaly, ze kterých byl odebrán dílčí vzorek, se poté uzavřou nebo je jejich obsah převeden do nových obalů.

(6) Má-li být partie osiva balena do zvláštních typů obalů (například malá balení, vlhkovzdorné obaly, neprostupné obaly), odebírají se dílčí vzorky, je-li to možné, před nebo během plnění obalů.

(7) Při vzorkování partie osiva v podobě osivových pásků nebo rohoží se odebírají celé balíčky nebo části pásků nebo rohoží.

(8) Nástroje používané při vzorkování nesmí semena poškozovat ani je nesmí vybírat na základě jejich velikosti, tvaru, objemové hmotnosti, osinatosti nebo jakékoli jiné vlastnosti. Všechny vzorkovací nástroje musí být před vzorkováním čisté, aby se zabránilo možným kontaminacím. Vzorkovadla musí být dlouhá natolik, aby jejich otvor blízko špičatého konce dosáhl alespoň do středu obalu. Není-li obal přístupný z obou protilehlých stran, musí být vzorkovadlo dlouhé natolik, aby dosáhlo protilehlé strany obalu. Při vzorkování partie osiva se použije jedna z níže uvedených metod.

2.1 Metody odběru dílčích vzorků

2.1.1. Bodcové (Nobbeho) vzorkovadlo

(1) Je tvořeno trubicí s otvorem u špičatého konce. Osivo prochází trubkou a sbírá se do vhodné nádoby. Pro obiloviny činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 14 mm, pro větší semena (kukuřice) činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 20 mm, pro jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 10 mm. Vnější maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek maximálního průměru vzorkovaných semen. Šířka otvoru v plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je trojnásobek až čtyřnásobek šířky otvoru.

(2) Při použití se vzorkovadlo s otvorem otočeným směrem dolů zasune do osiva pod úhlem asi 30° vzhledem k horizontální rovině. Vzorkovadlem zasunutým do požadované hloubky se otočí kolem podélné osy o 180° a poté se vytahuje z obalu stále se snižující rychlostí, přitom se jím jemně potřásá, aby se udržel rovnoměrný tok osiva. Osivo se sbírá do vhodné nádoby.

2.1.2. Dvouplášťové vzorkovadlo

(1) Skládá se z vnitřní trubky, která volně zapadá do vnitřku vnější trubky, ale přitom natolik těsně, že do mezery mezi nimi nemohou vklouznou semena ani nečistoty. Vnější trubka má pevný zašpičatělý konec. Do stěn obou trubek jsou vyřezány otvory, a to tak, že dutina vnitřní trubky se dá otvírat a zavírat otáčením obou trubek proti sobě navzájem. Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka vzorkovadla taková, aby vzorkovadlo dosáhlo protější stěny obalu, v případě vertikálního vzorkování pytlů musí dvouplášťové vzorkovadlo dosáhnout na dno pytlů, minimální vnitřní průměr 25 mm, šířka otvoru je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je minimálně dvojnásobek šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo.

(2) Dvouplášťové vzorkovadlo lze používat v poloze horizontální, vertikální nebo šikmé. Dvouplášťové vzorkovadlo s otvory uspořádanými do spirály, které se otevírají postupně od špičky po rukojeť, lze použít pouze pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.

(3) Je-li dvouplášťové vzorkovadlo používáno vertikálně, musí mít buď přihrádky rozdělující vnitřní prostor vzorkovadla na několik komor nebo musí mít otvory uspořádány do spirály.

(4) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely, a mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.

2.1.3. Vzorkovadlo pro velké náklady a volně ložené osivo

(1) Tento typ vzorkovadla lze použít pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.

(2) Skládá se ze zvláštní komůrky připevněné k násadě. Spodní část komory je konického tvaru se zašpičatělým koncem. Pro dosažení větší hloubky může být násada postupně prodloužena našroubováním dalších nástavců. V komůrce je zavírací systém, který může být tvořen buď prstencem na vnější straně nástroje, nebo křidélkem spojeným s dvířky nebo klapkou přitlačovanou pružinou. Některá tato vzorkovadla se dají uzavřít před vytažením z místa vzorkování, jiná se nedají uzavřít, takže se naplněná komůrka vytahuje ven v otevřeném stavu. Pro všechny druhy může být minimální vnitřní průměr komůrky okolo 35 mm a výška 75 mm.

(3) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, jemně se svisle zatlačí tak, aby špička dosáhla požadované polohy, vytáhne se přibližně o 10 cm zpět nebo se jím otočí (podle uzavíracího systému), mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem, opatrně se uzavře, pokud to je možné, vytáhne se a vyprázdní do vhodné nádoby. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva.

2.1.4. Odběr dílčích vzorků rukou

(1) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě následujících rodů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum. Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, semena s křidélky nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože.

(2) Pro odebírání dílčích vzorků rukou z osiva v obalech musí být přístupná všechna místa uvnitř obalů. Za tímto účelem mohou být obaly při vzorkování částečně nebo úplně vyprazdňovány. Obaly, v nichž nejsou všechny vrstvy osiva přístupné při normálním otevření obalu, může být nutné rozříznout, odebrat z nich vzorek a poté osivo znovu zabalit.

(3) Odběr vzorků rukou probíhá tak, že se čistá otevřená ruka zasune do požadované hloubky osiva, sevře se dlaň a ruka se vytáhne ven, přičemž je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného osiva pevně sevřeny tak, aby žádná semena nemohla z dlaně unikat.

2.1.5. Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla

2.1.5.1. Použití automatického vzorkovadla

(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.

(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla

a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,

b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,

c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,

d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,

e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,

f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,

g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani vybírat mezi jednotlivými semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.

(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.

(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.

(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla

a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,

b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,

c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,

d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:

1. v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,

2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360°, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,

3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,

4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,

e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.

(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.

(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.

2.1.5.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla

(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.

(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.

(3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.

(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.

2.1.5.3 Postup práce vzorkovatele

(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje shodnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.

(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.

(3) Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.

2.1.6 Ruční odběr vzorků z proudu osiva

Dílčí vzorky lze pomocí ručních nástrojů odebírat z proudu osiva při plnění obalů, a to za předpokladu, že dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a semena z nástroje odrazem nebo jinak samovolně nevypadávají.

3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů

(1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu s hmotností 15 až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:

Tabulka 1

Počet obalů v partiiPočet dílčích vzorků
15 dílčích vzorků
2-43 dílčí vzorky z každého obalu
5-82 dílčí vzorky z každého obalu
9-151 dílčí vzorek z každého obalu
16-3015 dílčích vzorků z partie osiva
31-5920 dílčích vzorků z partie osiva
60-15430 dílčích vzorků z partie osiva
155-400vždy nejméně jeden dílčí vzorek z 5 obalů
401-566dílčí vzorky z 80 obalů
567 a vícevždy nejméně jeden dílčí vzorek ze 7 obalů

U partií s obaly menšími než 15 kg jsou obaly sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. V případě osivových pásů a osivových rohoží mohou být sáčky nebo kotouče sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2000000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.

(2) U partií v obalech větších než 100 kg (včetně volně loženého osiva) nebo při vzorkování z proudu osiva se odebírají dílčí vzorky podle hmotnosti partie v tomto minimálním počtu:

Tabulka 2

HmotnostPočet dílčích vzorků
do 500 kgnejméně 5 dílčích vzorků
501 až 3000 kgjeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně však 5 dílčích vzorků
3001 až 20000 kgjeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně však 10 dílčích vzorků
20001 a více kgjeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně však 40 dílčích vzorků

Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Vzorkování peletovaného, inkrustovaného, granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží probíhá podle tabulek 1 a 2.

4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců

(1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě

a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),

b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,

c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.

(2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.

(3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).

(4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.

5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku

(1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako jednotné. Pokud se dílčí vzorky nejeví jako jednotné, vzorkování dané partie musí být zastaveno. Jsou-li dílčí vzorky sbírány přímo do jedné nádoby, lze obsah této nádoby považovat za souhrnný vzorek pouze v případě, že se osivo v nádobě zdá být jednotné. V opačném případě nelze obsah nádoby použít pro získání laboratorního vzorku. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.

(2) Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez redukce.

(3) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to některou z následujících metod, přičemž při redukci jednoho vzorku lze tyto metody kombinovat:

a) Mechanické dělení je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou velmi těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:

1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,

2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,

3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),

4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5krát větší než je maximální velikost semen,

5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou ± 3%.

b) Metoda dělení rukou - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu. Osivo se rovnoměrně nasype na hladký čistý povrch, důkladně se promíchá špachtlí s rovným okrajem a vytvoří se z něho kupa, která se poté dělí na poloviny, a to celkem třikrát za sebou, takže vznikne osm částí. Ty se uspořádají do dvou řad po čtyřech a následně se smíchají všechny liché části dohromady a všechny sudé části dohromady, čímž vzniknou dvě poloviny původního množství osiva.

c) Metoda dělení lžičkou - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na podnos, kterým se poté už nijak netřese, a pomocí lžičky a špachtle se odebírá osivo alespoň z pěti náhodně vybraných míst.

d) Modifikovaná metoda půlení - nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.

(4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.

(5) Při přípravě vzorku na zkoušku vlhkosti je nutné postupovat tak, aby byly minimalizovány změny ve vlhkosti vzorku. Osivo nesmí být během redukce vzorku vystaveno působení vzduchu mimo obal po dobu delší než 30 sekund. Lze postupovat tak, že se osivo nejprve promíchá buď ve svém obale lžičkou nebo za použití druhé podobné nádobky, která se otvorem přiloží k otvoru nádobky se vzorkem, a osivo se promíchá přesypáváním z jedné nádobky do druhé. Poté se osivo lžičkou odebere z alespoň tři různých míst a takto získané části vzorku se sloučí dohromady.

(6) V případě osivových pásů a osivových rohoží se náhodně odebírají části pásů nebo rohoží.

(7) Používá-li se některé z uvedených dělidel při přípravě vzorku peletovaného osiva, nesmí výška pádu přesáhnout 250 mm.

6. Odběr vzorků sadby brambor

(1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu

Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.

a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:

1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,

2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku.

b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz. Počty odebíraných vzorků v závislosti na výměře a stupni množení, stanoví tabulka 3.

Tabulka 3

Stupeň množeníPočet hlíz pro posklizňovou zkoušku
SE1, SE2Do 1 ha - 1 × 110 hlíz
1,1 - 2 ha - 2 × 110 hlíz
2,1 - 3 ha - 3 × 110 hlíz
atd.
E1-E3, A, BDo 3 ha - 1 × 110 hlíz
3,1 - 6 ha - 2 × 110 hlíz
6,1 - 9 ha - 3 × 110 hlíz
atd.

c) Vzorkování sadby brambor z obalů Tabulka 4

Uložení sadbyPočet dílčích vzorkůZpůsob odběru dílčích vzorků
pytle10z 10 náhodně vybraných obalů střídavě z horní,
střední a spodní vrstvy, 3 pytle se musí úplně
vysypat.
ohradové palety
a velkoobjemové
vaky
5z 5 náhodně vybraných obalů, a to 2 z horní,
2 ze střední a jeden ze spodní vrstvy obalu,
který je nutné vysypat.
volně ložená10z 10 rovnoměrně rozložených míst střídavě
z horní, střední a spodní vrstvy.

(2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor

a) dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně hrstmi (sevřením obou rukou), včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby,

b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel,

c) při vzorkování sadby brambor z obalů se postupuje podle tabulky 4.

7. Odběr vzorků sazečky cibule a česneku

(1) Z partie sadby sazečky cibule a česneku v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto:

Tabulka 5

Počet obalů v partiiPočet dílčích vzorků
1-10dílčí vzorek z každého obalu
11-30dílčí vzorky z každého třetího obalu, nejméně však z 10 obalů
nad 31dílčí vzorky z každého pátého obalu, nejméně však z 10 obalů

(2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po 100 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal, přičemž se postupuje podle odstavce 1.

(3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a to podle hmotnosti partie.

Tabulka 6

Hmotnost partiePočet dílčích vzorků
do 1 tuny5 dílčích vzorků
nad 1 tunu10 dílčích vzorků

(4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké nádoby, kde se důkladně promíchají.

(5) U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.

(6) U sazečky cibule se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož hmotnost je čtyřikrát větší než hmotnost laboratorního vzorku stanovená v Části 1 přílohy č. 5. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako laboratorní vzorek.

(7) Rezervní vzorky se připravují jen na žádost dodavatele.

8. Odběr vzorků sazenic zeleniny

(1) Kontrola sazenic zeleniny se provádí u dodavatele v období, kdy jsou zřetelně patrné růstové vlastnosti jednotlivých druhů a je možné posoudit jejich zdravotní stav. Vzorky se odebírají před expedicí.

(2) Minimální velikost vzorku stanoví vzorkovatel na základě celkového množství sazenic; kontroluje se 1% vypěstovaných sazenic.

(3) Sazenice se z obalů - sadbovačů nevyjímají jednotlivě, ale odebírají se celé sadbovače šachovnicovitě v pořadí a počtu stanoveném vzorkovatelem podle velikosti partie.

(4) V případě podezření na druhovou příměs nebo zhoršený zdravotní stav se odebere a posuzuje vzorek dvojnásobné velikosti.

(5) Na vegetační zkoušku se odebírají vzorky o stanoveném počtu sazenic dle jednotlivých druhů. Vzorkovatel zajistí dodání vzorku na příslušnou zkušební stanici Ústavu.

(6) Rostliny napadené chorobami nebo škůdci doručuje vzorkovatel do laboratoře Ústavu.

9. Postup při zjištění heterogenity partie osiva

9.1 Test hodnoty H

9.1.1 Definice pojmů a symbolů

Testování heterogenity uvnitř partie (in-range), za pomoci vlastnosti (např. čistota, klíčivost, HTS), brané jako indikátor, je založeno na porovnání zjištěného rozptylu (variance) a akceptovatelného rozptylu této vlastnosti. Jednotlivé vzorky z určité partie osiva jsou vzorky odebrané nezávisle na sobě z různých obalů. Zkoušení vzorků z jednotlivých obalů na konkrétní vlastnost musí být rovněž vzájemně nezávislé. Jelikož je k dispozici pro každý obal pouze jeden zdroj informací, není přímo zahrnuta do zkoumání heterogenita uvnitř jednotlivých obalů. Přípustný rozptyl se vypočítá vynásobením teoretického rozptylu daného náhodným rozdělením hodnotou f pro dodatečnou odchylku, přičemž se bere v úvahu úroveň heterogenity, která je dosažitelná v podmínkách dobré osivářské výrobní praxe. Teoretický rozptyl lze vypočítat z příslušných rozdělení pravděpodobnosti, což je binomické rozdělení v případě čistoty a klíčivosti, a Poissonovo rozdělení v případě počtu jiných semen.

No počet obalů v partii

N počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů

n počet semen zkoušených z každého jednotlivého vzorku (1000 pro čistotu, 100 pro klíčivost a 10000 pro počet semen jiných rostlinných druhů)

X hodnota zkoušené vlastnosti jednotlivého vzorku z obalu

Σ suma všech hodnot

f hodnota pro vynásobení teoretického rozptylu za účelem získání přípustného rozptylu (viz tabulka 7)

průměr sumy všech hodnot X sledované vlastnosti, stanovený pro danou partii
přípustný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů pro zkoušku čistoty nebo klíčivosti
přípustný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů pro počet semen jiných rostlinných druhů
zjištěný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů, založený na všech hodnotách X sledované vlastnosti
V
hodnota H: H = —— - f
W

Záporné hodnoty H se uvádějí jako nula.

Hodnoty f pro dodatečnou odchylku v partiích osiv pro výpočet W a hodnoty H:

Tabulka 7

ZnakySemena, která se nevyznačují
obtížnou sypatelností
Obtížně sypatelná semena
Čistota1,11,2
Počet jiných semen1,42,2
Klíčivost1,11,2

Poznámky:

- Pro čistotu a klíčivost počítejte výsledek na dvě desetinná místa, jestliže je N menší než 10, a na tři desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.

- Pro počet semen jiných rostlinných druhů počítejte výsledek na jedno desetinné místo, jestliže je N menší než 10, a na dvě desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.

- Za obtížně sypatelná se považují semena následujících rodů nebo druhů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anethum, Anthoxanthum, Anthriscus, Apium, Arrhenatherum, Avena, Beta, Bromus, Cichorium, Cynodon, Cynosiirus, Dactylis, Daucus, Deschampsia, Elytrigia, Fagopyrum, Festuca, xFestulolium, Foeniculum, Holcus, Lactuca, Lolium, Lycopersicon, Onobrychis, Panicum, Pastinaca, Petroselinum, Phacelia, Phalaris, Phleum, Pimpinella, Poa, Rheum, Scorzonera, Setaria, Sorghum, Spinacia, Trisetum, Triticum spelta, Triticum dicoccon, Valerianella.

9.1.2 Odběr vzorků z partie

Počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů nesmí být nižší, než je uvedeno v tabulce 8.

Obaly, z nichž se mají odebírat vzorky, se vybírají přísně náhodně. Vzorek odebraný z obalu musí adekvátně reprezentovat celý jeho obsah, např. horní, střední a spodní část. Hmotnost každého dílčího vzorku nesmí být menší než polovina minimální hmotnosti laboratorního vzorku stanovená pro daný druh v příloze č. 5 této vyhlášky.

Intenzita vzorkování a kritické hodnoty H. Počet nezávislých dílčích vzorků, které je třeba odebrat v závislosti na počtu obalů v partii, a kritické hodnoty H pro heterogenitu partie osiva na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti:

Tabulka 8

Počet obalů
v partii
Počet
nezávislých
dílčích vzorků
z jednotlivých
obalů
Kritická hodnota H pro znaky
čistota a klíčivost
Kritická hodnota H pro znak
počet semen jiných rostlinných
druhů
dobře
sypatelná
semena
obtížně
sypatelná
semena
dobře
sypatelná
semena
obtížně
sypatelná
semena
552,552,783,255,10
662,222,422,834,44
771,982,172,523,98
881,801,972,303,61
991,661,812,113,32
10101,551,691,973,10
11-15111,451,581,852,90
16-25151,191,311,512,40
26-35171,101,201,402,20
36-49181,071,161,362,13
50 nebo více200,991,091,262,00

9.1.3 Postup testování

Vlastností hodnocenou za účelem zjišťování heterogenity může být:

a) hmotnostní procentické zastoupení kterékoli složky čistoty

b) procentické zastoupení kterékoli složky zkoušky klíčivosti

c) celkový počet semen jiných rostlinných druhů nebo počet semen kteréhokoli jednotlivého druhu při stanovení počtu semen jiných rostlinných druhů.

V laboratoři se z každého dílčího vzorku z jednotlivého obalu odebere jeden vzorek a provede se u něj zkouška na vybranou vlastnost, nezávisle na kterémkoli jiném vzorku.

Ad a) Lze použít hmotnostní procentické zastoupení kterékoli složky za předpokladu, že je možné ji oddělit při rozboru čistoty, např. čistá semena, semena jiných rostlinných druhů, nebo u trav hluchá semena. Vzorek by měl mít takovou hmotnost, aby podle předběžného odhadu obsahoval 1000 semen, počítáno z každého dílčího vzorku. Každý vzorek je rozdělen do dvou frakcí: vybraná složka a zbytek.

Ad b) Lze použít kterýkoli druh semen nebo klíčenců, které je možné stanovit ve standardní zkoušce klíčivosti, např. normální klíčence, abnormální klíčence nebo tvrdá semena. Z každého dílčího vzorku je souběžně nasazena jedna zkouška klíčivosti po 100 semenech.

Ad c) Lze použít počet kterékoli složky, která se dá počítat, např. počet semen určitého druhu nebo počet semen všech jiných rostlinných druhů dohromady. Každý vzorek musí mít hmotnost odhadnutou tak, aby obsahoval přibližně 10000 semen, a spočítá se v něm vybraná složka.

9.1.4 Použití tabulky 8 a uvádění výsledků

Tabulka 8 uvádí kritické hodnoty H, odpovídající 1 % testů partií osiv s přípustným rozdělením hodnocené vlastnosti. Jestliže vypočtená hodnota H překročí kritickou hodnotu H, která náleží vzorku číslo N, příslušné vlastnosti a sypatelnosti v tabulce 8, pak se daná partie považuje za takovou, která vykazuje statisticky významnou heterogenitu ve smyslu in-range (v rámci souboru), anebo případně také off-range (mimo soubor). Jestliže je ovšem vypočtená hodnota H nižší nebo rovna kritické hodnotě H v tabulce, pak se daná partie považuje za takovou, která nevykazuje heterogenitu ve smyslu in-range (v rámci souboru), ani případně ve smyslu off-range (mimo soubor), pokud se týká vlastnosti, který je právě testován.

Výsledky testu hodnoty H se interpretují takto:

obr.001, N, No., vypočtená hodnota H a prohlášení, že „Tato hodnota H je důkazem / není důkazem statisticky významné heterogenity“.

Jestliže je obr. 001 mimo níže uvedené limity, hodnota H se nevypočítává ani neuvádí ve zprávě:

složky zjišťované při zkoušce čistoty: více než 99,8 % nebo méně než 0,2 %

klíčivost: více než 99,0 % nebo méně než 1,0 %

počet určitých semen: méně než dvě na vzorek

9.2 Test hodnoty R

Cílem tohoto testu je odhalit přítomnost heterogenity partie osiva off-range (mimo soubor) za pomoci vlastnosti, brané jako indikátor. Zkouška heterogenity off-range (mimo soubor) zahrnuje porovnávání největšího rozdílu, nalezeného mezi vzorky podobné velikosti, odebranými z partie s tolerovaným rozsahem hodnot. Tento tolerovaný rozsah je založen na přípustné směrodatné odchylce, která je dosažitelná v podmínkách dobré osivářské výrobní praxe.

Každý nezávislý dílčí vzorek se odebírá z jiného obalu, takže heterogenita v rámci obalů není přímo zahrnuta do zkoumání. Informace o heterogenitě v rámci obalů je nicméně obsažena v přípustné směrodatné odchylce, která je ve skutečnosti vtělena do tabulek rozsahů tolerance. Přípustná směrodatná odchylka byla vypočtena ze standardní odchylky, ovlivněné náhodným rozdělením, podle binomického rozdělení v případě čistoty a klíčivosti, a podle Poissonova rozdělení v případě počtu semen jiných rostlinných druhů, násobeno druhou odmocninou hodnoty f, uvedené v tabulce 7. Vzájemná proměnlivost mezi obaly je charakterizována vypočteným rozsahem, který je třeba porovnat s odpovídajícím tolerovaným rozsahem.

9.2.1 Definice pojmů a symbolů

No počet obalů v partii

N počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů

n počet semen zkoušených z každého jednotlivého vzorku (1000 pro čistotu, 100 pro klíčivost a 10000 pro počet semen jiných rostlinných druhů)

X hodnota zkoušené vlastnosti v jednotlivém vzorku z obalu

Σ suma všech hodnot

průměr sumy všech hodnot X sledované vlastnosti, stanovený pro danou partii
R = Xmax - Xmin rozsah zjištěný jako maximální rozdíl mezi nezávislými dílčími vzorky z jednotlivých obalů partie pro sledovanou vlastnost

Poznámka:

- Pro čistotu a klíčivost počítejte výsledek na dvě desetinná místa, jestliže je N menší než 10, a na tři desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.

- Pro počet semen jiných rostlinných druhů počítejte výsledek na jedno desetinné místo, jestliže je N menší než 10, a na dvě desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.

9.2.2 Odběr vzorků z partie

Odběr vzorků pro test hodnoty R je stejný jako pro test hodnoty H; musejí se používat tytéž vzorky.

9.2.3 Postup testování

Pro test hodnoty R se používají tytéž postupy zkoušení čistoty, klíčivosti a počtu semen jiných rostlinných druhů, jako se používají pro test hodnoty H. Pro výpočty se musí použít tentýž soubor dat.

9.2.4 Použití tabulek a uvádění výsledků

Off-range heterogenita partie osiva je testována pomocí příslušných tabulek s tolerovaným, tj. kritickým rozsahem:

Tabulka 9 pro složky zjišťované zkouškou čistoty

Tabulka 10 pro zkoušení klíčivosti, a

Tabulka 11 pro počty semen jiných rostlinných druhů.

Nalezne se hodnota X ve sloupci označeném „Průměr“ příslušné tabulky. Průměrná hodnota se obvyklým způsobem zaokrouhlí. Vyčte se tolerovaný rozsah, který by byl překročen pouze v 1 % testů partií osiv s přijatelným rozdělením znaku:

ve sloupci 5-9 pro případy, kdy N = 5 až 9

ve sloupci 10-19 pro případy, kdy N = 10 až 19, nebo

ve sloupci 20 pro případy, kdy N = 20.

Pokud vypočtená hodnota R překročí tento tolerovaný rozsah, pak se daná partie považuje za partii vykazující statisticky významnou heterogenitu ve smyslu off-range. Pokud vypočtená hodnota R je méně než nebo rovna tolerovanému rozsahu obsaženému v tabulkách, pak se partie považuje za partii nevykazující žádnou heterogenitu ve smyslu off-range, pokud se týče vlastnosti, která je právě testována.

Výsledky testu hodnoty R se interpretují takto:

X, N, No, vypočtená hodnota R a prohlášení, že „Tato hodnota R je důkazem / není důkazem statisticky významné heterogenity“.

Při používání tabulek se průměry zaokrouhlují na úroveň další tabulkové hodnoty, pokud je průměr přesně uprostřed mezi dvěma tabulkovými hodnotami, zaokrouhluje se dolů.

9.3 Interpretace výsledků

Kdykoli dojde k tomu, že kterýkoli z obou testů, test hodnoty H nebo test hodnoty R, prokáže přítomnost statisticky významné heterogenity, musí být daná partie prohlášena za heterogenní. Když ovšem žádný z obou testů neprokáže statisticky významnou heterogenitu, pak musí být daná partie považována za partii, která není heterogenní, tedy za partii, která má statisticky nevýznamnou hladinu heterogenity.

K bodu 9.2.4

Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek analýzy čistoty, jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:

Tabulka 9 Část 1.

Průměrné procentické
zastoupení dané složky
a jejího doplňku
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
Průměrné procentické
zastoupení dané složky
a jejího doplňku
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
5-910-19205-910-1920
99,90,10,50,50,688,012,05,05,66,1
99,80,20,70,80,887,013,05,15,86,3
99,70,30,80,91,086,014,05,35,96,5
99,60,41,01,11,285,015,05,46,16,7
99,50,51,11,21,384,016,05,66,36,9
99,40,61,21,31,483,017,05,76,47,0
99,30,71,31,41,682,018,05,96,67,2
99.20,81,41,51,781,019,06,06,77,4
99,10,91,41,61,880,020,06,16,87,5
99,01,01,51,71,978,022,06,37,17,8
98,51,51,92,12,376,024,06,57,38,0
98,02,02,12,42,674,026,06,77,58,2
97,52,52,42,72,972,028,06,97,78,4
97,03,02,62,93,270,030,07,07,88,6
96,53,52,83,13,468,032,07,18,08,7
96,04,03,03,43,766,034,07,28,18,9
95,54,53,23,53,964,036,07,38,29,0
95,05,03,33,74,162,038,07,48,39,1
94,06,03,64,14,560,040,07,58,49,2
93,07,03,94,44,858,042,07,58,49,2
92,08,04,14,65,156,044,07,68,59,3
91,09,04,44,95,454,046,07,68,59,3
90,010,04,65,15,652,048,07,68,69,4
89,011,04,85,45,950,050,07,68,69,4

K bodu 9.2.4

Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek analýzy čistoty jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:

Tabulka 9 Část 2.

Průměrné procentické
zastoupení dané složky
a jejího doplňku
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
Průměrné procentické
zastoupení dané složky
a jejího doplňku
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
5-910-19205-910-1920
99,90,10,50,60,688,012,05,25,86,4
99,80,20,70,80,987,013,05,46,06,6
99,70,30,91,01,186,014,05,56,26,8
99,60,41,01,11,285,015,05,76,47,0
99,50,51,11,31,484,016,05,86,67,2
99,40,61,21,41,583,017,06,06,77,4
99,30,71,31,51,682,018,06,16,97,5
99.20,81,41,61,781,019,06,37,07,7
99,10,91,51,71,880,020,06,47,17,8
99,01,01,61,81,978,022,06,67,48,1
98,51,51,92,22,476,024,06,87,68,4
98,02,02,22,52,774,026,07,07,88,6
97,52,52,52,83,172,028,07,28,08,8
97,03,02,73,03,370,030,07,38,29,0
96,53,52,93,33,668,032,07,48,39,1
96,04,03,13,53,866,034,07,58,59,3
95,54,53,33,74,164,036,07,68,69,4
95,05,03,53,94,362,038,07,78,79,5
94,06,03,84,24,660,040,07,88,89,6
93,07,04,14,65,058,042,07,98,89,7
92,08,04,34,85,356,044,07,98,99,7
91,09,04,65,15,654,046,07,98,99,8
90,010,04,85,45,952,048,08,08,99,8
89,011,05,05,66,150,050,08,08,99,8

K bodu 9.2.4

Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek zkoušky klíčivosti jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:

Tabulka 10 Část 1.

Průměrné procentické
zastoupení dané složky
a jejího doplňku
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
Průměrné procentické
zastoupení dané složky
a jejího doplňku
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
5-910-19205-910-1920
9915667426222426
9827897327222527
973910117228222527
9641011127129222527
9551112137030232528
9461213156931232628
9371314166832232628
9281415176733232628
9191416176634232629
90101517186535242629
89111617196436242629
88121618206337242729
87131719206238242729
86141719216139242729
85151820226040242730
84161820225941242730
83171921235842242730
82181921235743242730
81191922245644242730
80202022245545252730
79212023255446252730
78222023255347252830
77232123255248252830
76242124265149252830
75252124265050252830

K bodu 9.2.4

Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek zkoušky klíčivosti jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:

Tabulka 10 Část 2.

Průměrné procentické
zastoupení dané složky
a jejího doplňku
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
Průměrné procentické
zastoupení dané složky
a jejího doplňku
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
5-910-19205-910-1920
9916677426232528
9828897327232628
973910117228232628
9641012137129232629
9551113147030242629
9461214156931242729
9371315166832242729
9281416176733242730
9191517186634242730
90101617196535252730
89111618206436252830
88121719216337252830
87131720216238252831
86141820226139252831
85151821236040252831
84161921235941252831
83171922245842252831
82182022245743252831
81192023255644262931
80202123255545262931
79212124265446262931
78222124265347262931
77232224275248262931
76242225275149262931
75252225275050262931

K bodu 9.2.4

Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití počtu semen jiných rostlinných druhů jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:

Tabulka 11 Část 1.

Průměrný
počet
semen
jiného
rostlinného
druhu
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
Průměrný
počet
semen
jiného
rostlinného
druhu
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
Průměrný
počet
semen
jiného
rostlinného
druhu
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
5-910-19205-910-19205-910-1920
16774738424693535965
289104838434794536065
31011124939434795546066
41113145039444896546066
51314155139444897546166
61415175240454998546167
71517185340454999556167
816181954404550100556267
917192155414650101556268
101822256414651102556268
1119212357424751103566268
1219222458424751104566369
1320232559424752105566369
142232660434852106576369
1522242661434853107576470
1622252762434953108576470
1723262863444954109576470
1824262964444954110586571
1924273065445054111586571
2025283066455055112586571
2125283167455055113586572
2226293268455156114596672
2327303369465156115596672
2427303370465256116596673
2528313471465257117596773
262832372475257118606773
2729323573475358119606773
2829333674475358120606774
2930333775485358121606874
3030343776485459122616874
3131343877485459123616875
3231353878495460124616875
3332363979495560125616975
3432363980495560126626976
3533374081495561127626976
3633374182505661128627076
3734384183505661129627076
3834384284505662130637077
3934394285515762131637077
4035394386515762132637177
4135404387515763133637178
4236404488525863134647178
4336414489525864135647178
4437414590525864136647278
4537414591525964137647279
4637424692535965138647279

K bodu 9.2.4

Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití počtu semen jiných rostlinných druhů jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:

Tabulka 11 Část 2.

Průměrný
počet
semen
jiného
rostlinného
druhu
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
Průměrný
počet
semen
jiného
rostlinného
druhu
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
Průměrný
počet
semen
jiného
rostlinného
druhu
Tolerovaný rozsah pro počet
nezávislých vzorků (N)
5-910-19205-910-19205-910-1920
17894747535893667481
21011124848545994677582
31214154948545995677582
41416175049556096677583
51618195149556097687683
61719215250566198687683
71921235350566299687784
820222454515762100697784
921232655515763101697785
1022252756525863102697885
1123262857525864103707886
1224273058525964104707986
1325283159535965105707986
1426293260536065106717987
1527303361546066107718087
1628313462546166108718088
1729323563556167109728088
1829333664556268110728188
1930343765566268111728189
2031353866566369112738189
2132363967566369113738290
2233364068576470114738290
2333374169576470115748390
2434384270586571116748391
2535394271586571117748391
2635404372586572118758492
2736404473596672119758492
2837414574596673120758492
2937424675606773121768593
3038424676606774122768593
3138434777606874123768593
3239444878616875124768694
3340444979616975125778694
3440454980626975126778695
3541465081626976127778795
3641465182627076128788795
3742475183637077129788796
3843485284637177130788896
3943485385637178131798896
4044495486647178132798897
4144505487647279133798997
4245505588657279134798998
4345515589657380135808998
4446515690657380136809098
4546525791667480137809099
4647525792667481138819099

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Vzory formulářů a dokladů

(1) Vzory formulářů

a) žádosti o kontrolu osiva

žádosti o kontrolu osiva

b) žádosti o odběr vzorku

žádosti o odběr vzorku

c) žádosti o elektroforézu

žádosti o elektroforézu

d) potisku vzorkovnice

potisku vzorkovnice

e) formuláře pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu (Partiový štítek), formulář je možné vést i v elektronické podobě

formuláře pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu (Partiový štítek), formulář je možné vést i v elektronické podobě

f) formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele, formulář je možné vést i v elektronické podobě

formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele, formulář je možné vést i v elektronické podobě

g) formuláře protokolu o likvidaci návěsek

formuláře protokolu o likvidaci návěsek

h) vzor návěsky vzorku (žádosti) pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor (test ELISA) nebo pro mechanický rozbor sadby brambor

vzor návěsky vzorku (žádosti) pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor (test ELISA) nebo pro mechanický rozbor sadby brambor

i) návěsky vzorku na vegetační zkoušku

návěsky vzorku na vegetační zkoušku

j) návěsky vzorku sadby brambor jiné země původu

návěsky vzorku sadby brambor jiné země původu

(2) Vzor dokladu

a) Protokol z hodnocení vegetační zkoušky

PROTOKOL Z HODNOCENÍ VEGETAČNÍ ZKOUŠKY č. /, Přílohy

evidenční číslo

Datum přijetí vzorku

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Postup pro hodnocení množitelských porostů

1. Všeobecné podmínky

(1) Množitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin nejvhodnější pro posouzení jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se přehlíží nejméně jedenkrát. Počet přehlídek je stanoven pro každý druh.

(2) Při přehlídce množitelského porostu je přítomen zástupce dodavatele.

(3) Při hodnocení množitelských porostů se provádí kontrola

a) dodržení sledu předplodin - dodavatel je povinen uvést v žádosti o uznání porostu jaké předplodiny byly ve sledovaném období na pozemku pěstovány. Kontrola sledu předplodin se provádí

1. při podání žádosti,

2. před provedením přehlídky množitelského porostu v písemných záznamech množitele (kniha, příp. karta honů),

3. při vlastní přehlídce množitelského porostu,

b) dodržení stanovené minimální vzdálenosti k zamezení

1. nežádoucí příměsi během vegetace nebo při sklizni ze sousedního porostu (dále jen „mechanická izolace“). Nedodržení mechanické izolace se posuzuje jako tzv. odstranitelná závada. Po jejím odstranění může dodavatel požádat o kontrolní přehlídku,

2. možného přenosu pylu u cizosprašných druhů nebo k přenosu chorob (dále jen „prostorová izolace“). Prostorová izolace se kontroluje z předložené katastrální mapy a v terénu při přehlídce množitelského porostu. Nedodržení prostorové izolace se posuzuje jako neodstranitelná závada. Porost se v tomto případě neuzná a nebude dále přehlížen. U velkých množitelských porostů je možné vytvořit dostatečnou prostorovou izolaci oddělením části množitelského porostu a pak povolit kontrolní přehlídku,

c) množitelského porostu formou přehlídky, při které se hodnotí

1. celkový stav porostu,

2. čistota druhu,

3. čistota odrůdy,

4. zaplevelení,

5. výskyt škodlivých organizmů.

(4) Neodpovídá-li porost svými parametry hodnotám kategorie, na kterou byla podána žádost o uznání, ale odpovídá hodnotám kategorie nižší, lze porost uznat v nižší kategorii jen na základě nové žádosti dodavatele s uvedením odpovídající kategorie a generace. Hodnocení se pak vztahuje k nově uvedené kategorii.

(5) Dodavatel může podat žádost o zastavení řízení o uznání množitelského porostu (dále jen „odhlášení množitelského porostu“). Pro odhlášení množitelského porostu platí tyto zásady:

a) odhlášení je možné pouze před vykonáním přehlídky, a to na tom pracovišti Ústavu, kde podal žádost,

b) v době již probíhajících přehlídek oznámí dodavatel tuto skutečnost současně i přehližiteli,

c) není-li množitelský porost odhlášen a nesplňuje-li podmínky pro provedení přehlídky, ke které se přehližitel dostavil zbytečně, bude vystaveno „Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu“, náklady spojené s tímto úředním výkonem budou dodavateli účtovány.

(6) Při podezření, že se změnil stav množitelského porostu, po odstranění závady množitelského porostu nebo v případě nesouhlasu dodavatele s výsledkem přehlídky množitelského porostu je možné provést kontrolní přehlídku. Postupy jsou následující:

a) po celou dobu vegetace, zejména pak při důvodném podezření, že se stav množitelského porostu od doby přehlídky změnil, může přehližitel provést kontrolní přehlídku a změnit původní hodnocení. O této skutečnosti neprodleně uvědomí dodavatele,

b) dodavatel může požádat o kontrolní přehlídku pouze u porostů neuznaných pro odstranitelné závady. Po odstranění závad písemně požádá o kontrolní přehlídku pracoviště Ústavu, u kterého byla podána žádost o uznání množitelského porostu a za předpokladu, že množitelský porost je ještě ve vegetační fázi, která je vhodná pro provedení kontrolní přehlídky. Odstranitelné závady jsou

1. druhové a odrůdové příměsi,

2. zaplevelení,

3. nedodržení mechanické izolace,

4. nedodržení prostorové izolace, pokud je možné závadu odstranit dodatečným mechanickým zásahem dle odst. 3 písm. b) bodu 2,

c) nesouhlasí-li dodavatel s výsledkem přehlídky množitelského porostu, může písemně nebo v elektronické podobě požádat o kontrolní-komisionelní přehlídku na Odboru osiva a sadby v Praze. Kontrolní přehlídka bude provedena za účasti odpovědných pracovníků Ústavu, zástupců dodavatele a případně přizvaných odborníků. Svolání všech účastníků zajistí Ústav. Přehlídka bude provedena za těchto předpokladů:

1. porost bude ještě ve vegetační fázi vhodné pro hodnocení,

2. bude přítomen přehližitel, který prováděl předchozí přehlídku porostu,

3. v porostu nebyly prováděny zásahy, které by měly vliv na stav porostu,

(7) U druhů, popřípadě kategorií, u kterých je předepsáno více přehlídek množitelských porostů, se v jednotlivých přehlídkách hodnotí vlastnosti množitelských porostů stanovené pro danou přehlídku. O každé přehlídce se vyhotoví záznam.

(8) Hodnocení množitelských porostů podle certifikačních schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj probíhá současně s jejich hodnocením podle národní legislativy. Nedílnou součástí certifikace podle těchto schémat je provedení vstupní a výstupní vegetační zkoušky podle přílohy č. 4.

2. Hodnocení množitelského porostu při přehlídce

(1) Přehližitel provede přehlídku množitelského porostu a na základě pozorování vyplní záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 a rozhodne o závěrečném hodnocení, které rovněž zaznamená do tiskopisu.

(2) Přehližitel prochází porost tak, aby získal ucelenou představu o jeho celkovém stavu. Porosty o velikosti do 1 ha se prochází po celé ploše, větší porosty podle tvaru pozemku, po úhlopříčkách (obr. 1), popřípadě ve směru delší osy dle obr. 2.

obr. 1

obr. 2

obr. 2

(3) Během přehlídky provede přehližitel na náhodně zvolených místech porostu hodnocení. Jedno dílčí hodnocení se provádí vždy na ploše 100 m2, přičemž se směr chůze nemění. Počet dílčích hodnocení vychází z výměry pozemku

Tab. 1

Výměra množitelského porostuminimální počet hodnocení
1 -20 ha5
nad 20 - do 50 ha10
více než 50 ha15

(4) U brambor a jiných řádkových kultur (např. sazeček) se výskyt chorob a příměsí hodnotí 100 po sobě jdoucích rostlinách a počet hodnocení vychází z následující tabulky:

Tab. 2

Výměra množitelského porostuminimální počet hodnocení
1-3 ha5
nad 3 - do 20 ha10
více než 20 hana každé 3 ha 1 hodnocení

(5) Při dílčích hodnoceních se postupuje následujícím způsobem:

a) v případě zjištěných mezních hodnot se počet hodnocení zdvojnásobí,

b) u rostlinných příměsí se počítá vždy celá fertilní rostlina, nikoliv jednotlivé odnože,

c) aritmetický průměr počítaných znaků při dílčím hodnocení je součet hodnot daného znaku dělený počtem hodnocení. S výjimkou znaků, jejichž limit je stanoven jako číslo s desetinnými místy, se výsledek zaokrouhluje na celá čísla. Čísla menší nebo rovna 0,5 se zaokrouhlují na 0, čísla větší než 0,5 se zaokrouhlují na 1.

(6) Pro závěrečné hodnocení a zápis do „Záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu“ se používá souběžně vyjádření bodové a slovní. Používá se sestupná bodová stupnice s označením 9, 7, 5, 3 a 1.

Tab. 3

Bodové hodnoceníPopis*), **), ***)
9stav velmi dobrý, bez nedostatků; u počitatelných závad se vztahuje k ojedinělému výskytu do 0,5 (včetně) nebo mimo počítání; slovní vyjádření se většinou nepoužívá
7stav dobrý, nedostatky minimální; u počitatelných závad - maximální výskyt 50% stanovených hodnot
5stav průměrný, nedostatky ještě přípustné v mezní hodnotě; u počitatelných závad - výskyt nejvýše do hraničních stanovených hodnot
3stav podprůměrný, nedostatky jsou ve větším rozsahu než je stanoveno, ale dodatečným zásahem jsou odstranitelné; počitatelné závady jsou nad stanovenými hodnotami; porost se neuzná, po odstranění závad lze požádat o kontrolní přehlídku
1stav velice špatný, nedostatky jsou ve velkém rozsahu a nelze je odstranit; jedná se o porost, který je ve velmi špatném stavu zcela polehlý, velmi silně zaplevelený; selekce druhových či odrůdových příměsí nepřipadá v úvahu; porost se neuzná; pokud dodavatel s výsledky přehlídky nesouhlasí, může požádat o kontrolní-komisionelní přehlídku

*) je-li porost hodnocen u jedné z vlastností 1 bodem, ostatní vlastnosti se již nehodnotí,

**) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsáno „nesmí se vyskytovat“, porost nebude uznán při zjištění jediného škodlivého organismu nebo rostliny,

***) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsán „nulový“ výskyt, je možno tolerovat výskyt ojedinělý (do průměru 0,5 včetně) nebo mimo počítání (náhodně nalezená, ojedinělá závada).

(7) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

a) obdrží přehližitel od Ústavu s předtištěnými základními údaji o množiteli, umístění množitelského porostu, původu osiva, z něhož byl porost založen, kategorii a generaci, výměře a předplodinách. Tiskopis se skládá z originálu a 3 barevných kopií. Originál se ukládá u Ústavu, první kopii (žlutou) obdrží dodavatel, druhou kopii (růžovou) obdrží množitel při přehlídce, třetí kopie (modrá) zůstává přehližiteli,

b) vyplní, podepíše a označí razítkem přehližitel i zástupce dodavatele, popřípadě množitel. Takto vyplněné a podepsané tiskopisy jsou podkladem k vydání Uznávacího listu nebo Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu a dále dokladem pro dodavatele o provedení přehlídky. V případě nepřítomnosti dodavatele nebo jeho zástupce (množitel) u přehlídky se do tiskopisu v rubrice „výsledek přehlídky vzal na vědomí“ uvede poznámka: „dodavatel (množitel) nepřítomen“, kopie záznamu se pak dodavateli zasílá poštou. Tento postup nelze použít v případě neuznání porostu,

c) obsahuje v případě neuznání i důvod neuznání, který se uvede v rubrice „poznámka“.

3. Technologický postup při hodnocení množitelského porostu

3.1 Celkový stav porostu

(1) Hodnocení vychází z posouzení celkového stavu porostu zjištěného během celé přehlídky, nejen v rámci dílčích počítání; nejedná se pouze o hodnocení semenářské a posouzení druhové a odrůdové čistoty, ale o kompletní pohled s aspektem vegetační vyrovnanosti, zapojení, polehlosti, zaplevelení, celkového zdravotního stavu a to i ve vztahu k výnosu a kvalitě předpokládané sklizně.

(2) Bodové hodnocení

Tab. 4

Bodové hodnoceníPopis
9porost dokonale zapojený, vegetačně vyrovnaný, nepolehlý, nezaplevelený, zdravý, s předpokladem vysokého výnosu (u ostatních ukazatelů není použito nižší bodové hodnocení než 7)
7porost dobře zapojený, polehlý max. na 25 % plochy, vegetačně ne zcela vyrovnaný, u kterého lze zaplevelení a zdravotní stav hodnotit slovem slabě, s předpokladem dobrého výnosu
5porost prořídlý, polehlost nad 25 % plochy, nevyrovnaný, zaplevelení a zdravotní stav střední, s předpokladem průměrného výnosu
3porost mezerovitý, řídký, silně polehlý (nad 50 %, kdy již nelze zodpovědně posuzovat druhovou a odrůdovou čistotu), silně zaplevelený, ve špatném zdravotním stavu, s předpokladem podprůměrného výnosu
1porost prakticky nehodnotitelný, stupeň polehlosti neumožňuje hodnocení pravosti a čistoty odrůdy, silně zaplevelený, silně poškozený chorobami a škůdci, předpoklad sklizně je zcela minimální

(3) K hodnocení celkového stavu porostu patří i odhad celkové sklizně, přehližitel jej uvede při poslední předepsané přehlídce (případně kontrolní přehlídce) porostu, je uváděn odhad celkové čisté sklizně z přehlížené plochy.

3.2. Čistota druhu

(1) Hodnotí se příměsi jiného rostlinného druhu téže skupiny plodin, případně druhů příbuzných,

a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,

b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně, podle síly pokryvnosti, při nižším výskytu bude zaznamenán i početní stav

(2) U zjištěných příměsí se uvádí celý druhový název nebo alespoň název rodový s uvedením zjištěného počtu.

(3) Bodové hodnocení

Tab. 5

Bodové hodnoceníPopis
9a) porost je zcela prost příměsí jiného druhu (max. výskyt - ojediněle, rostlinných druhů mimo počítání)b) porost bez výskytu nebo s minimálním výskytem jiných druhů
7a) výskyt rostlin jiných druhů dosahuje maximálně 50% stanovených hodnot
b) slabý výskyt
5a) výskyt rostlin jiných druhů dosahuje maximálně stanovených hodnot
b) střední výskyt jiných rostlinných druhů, přičemž je možné hodnotit čistotu a pravost odrůdy
3a) výskyt rostlin jiných druhů přesahuje stanovené hodnoty, a to v množství, kdy lze ještě provést selekci a povolit kontrolní přehlídku
b) silný výskyt jiných rostlinných druhů, následný výskyt semen těchto druhů je z osiva čištěním neodstranitelný, pravost a čistota odrůdy je obtížně hodnotitelná
1a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů je v množství, které již selekci neumožňuje
b) výskyt rostlin velmi silný, není možné hodnotit ostatní vlastnosti potřebné k uznání porostu

(4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.2. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

3.3 Čistota odrůdy

(1) Hodnotí se výskyt jiných odrůd a zřetelně odchylných typů u posuzovaného druhu. Hodnocení se provádí podle úředního popisu morfologie rostlin dané odrůdy.

(2) Slovní hodnocení - přehližitel uvede počet jednotlivých odchylek. Celkový součet odchylek bude uveden číselně na záznamu v příslušné kolonce vpravo. U porostů kategorií SE a E přehližitel uvede navíc i stručný popis odchylných rostlin vyjadřující rozdílnost od popisu odrůdy.

(3) Bodové hodnocení

Tab. 6

Bodové hodnoceníPopis
9porost je zcela prost odrůdových příměsí a zřetelně odlišných typů (maximální výskyt - ojediněle, mimo počítání)
7výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů dosahuje maximálně 50 % stanovených hodnot
5výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů dosahuje maximálně stanovených hodnot
3výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů přesahuje stanovené hodnoty, a to v množství, kdy lze ještě provést selekci a povolit kontrolní přehlídku
1výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů je v množství, které již selekci neumožňuje, nebo došlo k záměně odrůdy.

3.4 Zaplevelení

(1) Hodnotí se výskyt jiných rostlinných druhů, plevelných i kulturních, které nepodléhají hodnocení v bodě 3.2. Jedná se o druhy

a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,

b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně, podle síly pokryvnosti.

(2) U zjištěných příměsí jiných rostlinných druhů, které jsou limitovány početně, se uvádí rodový i druhový název, u ostatních příměsí se uvádí alespoň název rodu.

(3) Bodové hodnocení

Tab. 7

Bodové hodnoceníPopis
9a) porost bez výskytu stanovených jiných rostlinných druhů
b) porost bez výskytu nebo s minimálním výskytem jiných rostlinných druhů
7a) porost s výskytem maximálně 50% z počtu stanovených jiných rostlinných druhů
b) slabé zaplevelení
5a) porost s výskytem jiných rostlinných druhů nepřesahujícím stanovené hodnoty
b) střední výskyt jiných rostlinných druhů, přičemž je možné hodnotit čistotu a pravost odrůdy
3a) výskyt jiných rostlinných druhů převyšující stanovené hodnoty, přičemž selekce v porostu je možná
b) silný výskyt jiných rostlinných druhů, následný výskyt semen těchto druhů je z osiva čištěním neodstranitelný, pravost a čistota odrůdy je obtížně hodnotitelná
1a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů v množství několikanásobně převyšující stanovené hodnoty neumožňuje selekci; pro stanovení výskytu je možné použít odhad
b) zaplevelení velmi silné, není možné hodnotit ostatní vlastnosti potřebné k uznání porostu

(4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.4. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

3.5 Zdravotní stav

(1) Hodnotí se výskyt škodlivých organizmů (chorob a škůdců) v množitelském porostu. Jedná se o škodlivé organizmy,

a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,

b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven, ale zapisuje se do záznamu o výsledku množitelského porostu a bere se v úvahu při silném poškození porostu.

(2) V případě výskytu karanténních škodlivých organizmů se porost neuzná.

(3) Bodové hodnocení

Tab. 8

Bodové hodnoceníPopis
9a) množitelský porost bez výskytu rostlin napadených sledovanými škodlivými organizmy, nebo je výskyt ojedinělý
b) ojedinělý výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
7a) množitelský porost s výskytem napadených rostlin maximálně 50% ze stanoveného počtu
b) slabý výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
5b) množitelský porost s výskytem napadených rostlin nepřesahujícím stanovené hodnoty
c) střední výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
3a) množitelský porost s výskytem napadených rostlin nad stanovené hodnoty, přičemž selekci v porostu lze provést, je-li vhodná
b) silný výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
1velmi silný výskyt škodlivých organizmů, výskyt karanténních škodlivých organizmů

(4) Škodlivé organizmy podle bodu 3.5. odstavce 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek

1. Účel a princip vegetační zkoušky

(1) Vegetační zkouška umožňuje posoudit vlastnosti rozmnožovacího materiálu ve znacích, které jsou jinými metodami obtížně stanovitelné, nebo je jejich stanovení jinými metodami málo průkazné nebo příliš nákladné.

(2) Vegetační zkouškou se kontroluje druhová a odrůdová čistota a pravost, procento hybridnosti, popřípadě zdravotní stav. Rovněž se sleduje, zda během procesu množení osiva nedochází ke změnám znaků odrůd.

(3) Pravost odrůdy se posuzuje na základě vizuálního porovnávání rostlin vzešlých na kontrolní parcele oseté reprezentativním vzorkem posuzované partie a rostlin vzešlých na parcele oseté standardním vzorkem dané odrůdy. Tím se zjišťuje, zda rostliny posuzovaného vzorku odpovídají úřednímu popisu dané odrůdy.

(4) Úroveň čistoty odrůdy se posuzuje zjištěním počtu takových rostlin vzešlých na kontrolní parcele, které neodpovídají přesně popisu odrůdy. Tím se zjišťuje, zda posuzovaný vzorek vyhovuje stanoveným normám pro čistotu odrůdy.

2. Typy vegetačních zkoušek

2.1 Vegetační zkoušky podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

(1) Ústav certifikuje osivo podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro odrůdovou certifikaci osiv pohybujících se na mezinárodním trhu. Certifikáty, které potvrzují odrůdovou pravost a čistotu osiva, jsou vydávány za předpokladu vyhovujícího výsledku vstupní vegetační zkoušky, odebrání vzorku na výstupní vegetační zkoušku a vyhovujícího výsledku polní přehlídky nebo přehlídek.

a) vstupní vegetační zkouška:

1. zkouška probíhá ve stejném, případně předchozím, vegetačním období, ve kterém je hodnocen množitelský porost,

2. hodnocení vstupní vegetační zkoušky vstupního rozmnožovacího materiálu může být využito při hodnocení množitelského porostu,

3. hodnocení vegetační zkoušky by se mělo shodovat s hodnocením množitelského porostu,

4. v případě zjištění závad se zjistí jejich příčina a posoudí se závažnost. Pokud se nejedná o vnější vlivy, jsou tyto závady důvodem k nevydání certifikátu,

b) výstupní vegetační zkouška:

1. zkouška probíhá ve vegetačním období, kdy je daná partie již uznána a je uváděna do oběhu, případně i vyseta na plochy běžného pěstování, tudíž v případě zjištění závad lze provést jakékoli opatření pouze u těch partií nebo jejich částí, které ještě nebyly uvedeny do oběhu,

2. porovnávají se rostliny vypěstované z uznané partie osiva s rostlinami vypěstovanými ze standardního vzorku, proto výsledky výstupní vegetační zkoušky slouží ke kontrole, zda v průběhu množení osiva nedochází k nežádoucím změnám v odrůdové čistotě,

3. výstupní vegetační zkouška může být současně vstupní vegetační zkouškou pro osivo další generace,

4. výstupní vegetační zkoušku je nezbytné založit u hybridních odrůd, protože v těchto případech nelze posoudit pravost ani čistotu odrůdy v množitelském porostu osiva.

2.2 Polní vegetační zkouška jako následná kontrola a kontrola osiva uvedeného do oběhu

(1) Provádí se v následujících případech:

a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, který je uváděn do oběhu,

b) rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál takových odrůd, které se v předchozím uznávacím řízení množitelských porostů jevily jako problematické nebo u kterých dodavatel poprvé podal žádost o uznání,

c) při kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,

d) při kontrole standardního osiva a sazenic zeleniny,

e) při kontrole vybraných partií osiva a sadby dovážených ze třetích zemí,

f) při kontrole pověřených osob,

g) při kontrole úředně nezapsaných odrůd, h) reklamace dodávky osiva,

i) u partií osiv, u kterých je pochybnost o pravosti nebo čistotě odrůdy,

j) při následné kontrole hybridnosti,

k) při kontrole osiva uchovávaných odrůd,

l) při kontrole osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek,

m) při kontrole automatického vzorkovadla.

2.3 Kontrola procenta hybridnosti

Zkouška se provádí formou následné kontroly osiva hybridních odrůd. Způsob provedení zkoušek u jednotlivých druhů je uveden v tabulce 1.

Tabulka č. 1

DruhPostupy a způsoby hodnocení
řepka ozimáPorost se zakládá ve dvou opakováních na odlišných lokalitách; hybridnost se kontroluje ve fázi kvetení rostlin, přičemž se hodnotí se každá rostlina samostatně.
Rodičovské komponenty se kontrolují obdobně, a to pouze na jedné lokalitě.
žitoKontroluje se obnovitel a technická směs. Je třeba přihlížet k obsahu 5 - 8 % obnovitele v technické směsi. V případě, že se nejedná o odrůdu pěstovanou v technické směsi, přihlíží se při zakládání a hodnocení vegetační zkoušky k metodice šlechtitele.
pšenicePři zakládání a hodnocení vegetační zkoušky se přihlíží k metodice šlechtitele.
rajčeOsivo se vysévá do sadbovačů, hodnocení se provádí ve fázi prvního pravého listu. Hodnotí se tvar pravého listu.
paprikaOsivo se vysévá do sadbovačů, sadba se vysází do skleníku; hodnotí se jednotlivé rostliny spině vyvinutými plody. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, tvar, postavení a barva plodu.
okurkyRostliny se hodnotí jednotlivě. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, typ kvetení a plody.
kedluben, zelíZjišťuje se výskyt rodičovských komponentů.
ostatníZjišťuje se výskyt rodičovských komponentů a výskyt nehybridních rostlin.

2.4 Následná kontrola sadby brambor

Kontrole podléhá sadba v uznávacím řízení v kategorii SE1 (případně SE2), nové odrůdy zařazené ve státních odrůdových zkouškách, pokud je požádáno o uznávací řízení, odrůdy mající výsledek testu metodou ELISA vyšší, než je průměrný výsledek zdravotního stavu všech odrůd v daném roce, revizní vzorky a vzorky sadby dovážených a vyvážených partií.

2.5 Stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy

Při stanovení výskytu semen plevelné řepy v osivu cukrovky a krmné řepy je vegetační zkouška zakládána ve dvou opakováních o celkové ploše 45 m2, kde je bez jednocení vypěstováno cca 2000 rostlin.

3. Technologický postup

(1) Při vegetační zkoušce se zjišťuje, zda rostliny vyrostlé na kontrolní parcele ze zkušebního vzorku odpovídají svými vlastnostmi

a) úřednímu popisu odrůdy,

b) rostlinám standardního vzorku,

c) hodnotám stanoveným pro posuzování množitelských porostů.

(2) U většiny rostlinných druhů jsou vegetační zkoušky založeny na vybraných odrůdových znacích uvedených ve směrnicích UPOV (Union for the Protection of New Varieties of Plants) pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti, podle kterých byly odrůdy registrovány.

3.1 Zkušební vzorky

Minimální hmotnosti vzorků pro vegetační zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 5. Konečné termíny dodání vzorků pro vegetační zkoušky na zkušební stanice jsou uvedeny v tabulce 2. Vzorek, který je dodán na zkušební stanici po termínu uvedeném v tabulce 2, nebude zařazen v daném vegetačním období do zkoušek; vzorek může být zařazen do zkoušek v následujícím vegetačním období.

Tabulka č. 2

DruhTermín
POLNÍ PLODINY
Obiloviny
- jarní
- kukuřice
- ozimý ječmen
- ostatní ozimé obiloviny
15.3.
15.4.
15.9.
30.9.
Luskoviny
- ozimé (vč. vikev panonská a vikev huňatá)
- jarní
15.9.
15.3.
Olejniny jarní
Olejniny ozimé
- řepka na zkoušku hybridnosti
15.3.
20.8.
15.8.
Jeteloviny
- jetel nachový
30.3.
20.8.
Trávy
- jílek mnohokvětý jednoletý
- jílek mnohokvětý italský
- víceleté trávy
31.3.
31.8.
15.4.
svazenka15.3.
turín31.1.
cukrovka, cukrovka- hodnocení plevelných řep15.3.
krmná řepa15.3.
brambory - sadba15.3.
ZELENINY
cibule a česnek jarní, čekanka, hrách dřeňový,
středně rané až velmi pozdní odrůdy kapusty,
květáku a zelí, mrkev, paprika, pažitka, petržel,
pór, rajče, ředkev, řepa salátová, salát letní
a podzimní, zelí pekingské, vodnice
31.1.
fazol, kukuřice, meloun cukrový a vodní, tykev28.2.
okurka polní31.3.
cibule ozimá30.7.
česnek ozimý30.9.
brokolice, celer, kadeřávek, velmi rané až
polorané odrůdy kapusty, květáku a zelí,
kedluben, okurka rychlená, ředkvička,
salát k rychlení a jarní, špenát
31.12.

3.2 Standardní vzorek

(1) Standardní vzorek je vzorek osiva odrůdy, se kterým je zkušební vzorek srovnáván za účelem prověření odrůdové pravosti a čistoty. Je vždy vysetý v bezprostřední blízkosti zkoušeného vzorku.

(2) Jako standardní vzorek se používá

a) vzorek dodaný Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy,

b) vzorek, který si Ústav vyžádá od šlechtitele nebo udržovatele dané odrůdy,

c) u odrůdy registrované v zahraničí vzorek dodaný na žádost Ústavu úřední autoritou příslušné země.

(3) Jako standardní vzorek je možné použít

a) úředně odebraný vzorek osiva rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu,

b) certifikovaný rozmnožovací materiál první generace u syntetických odrůd, allogamních druhů a všech hybridních odrůd,

c) inbrední linie a rodičovské komponenty v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů nebo základní rozmnožovací materiál, které jsou používány k výrobě hybridních odrůd.

Tyto vzorky je možné použít za předpokladu, že u osiva byla porovnána uniformita a stálost se vzorkem dodaným Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy.

(4) V případě ztráty klíčivosti nebo spotřebování zásoby osiva si Ústav vyžádá nový standardní vzorek, a to v předstihu alespoň jednoho vegetačního období.

3.3 Parcely pro vegetační zkoušky

(1) Vegetační zkoušky se zakládají na zkušebních stanicích Ústavu v podmínkách polních maloparcelních zkoušek nebo v chráněných prostorách skleníků nebo fóliovníků.

(2) Vegetační zkouška se zakládá v klimaticky teplejší oblasti, s možností závlahy pro rychlejší vzejití, které zaručí možnost dřívějšího hodnocení rostlin než v oblasti s množitelskými porosty.

(3) Pozemek, na kterém jsou parcely s vegetačními zkouškami umístěny, nesmí být zaplevelen volně rostoucími rostlinami téhož nebo blízce příbuzného druhu a sled plodin musí zaručovat, že osivo z půdní zásoby neovlivní hodnocení zkoušky.

(4) Zkoušené druhy se pěstují na kontrolních parcelách v souladu s agrotechnickými zásadami pro daný rostlinný druh.

(5) Na kontrolních parcelách se omezuje použití herbicidů, hnojiv a regulátorů růstu, aby nebyla ovlivněna morfologie rostlin a nedošlo k poléhání porostu.

(6) Zkušební parcely se rozmisťují na pozemku podle rostlinného druhu, odrůdy a typu vegetační zkoušky podle následujících kriterií:

a) zkušební parcela je umístěna co nejblíže k parcele standardního vzorku dané odrůdy,

b) vzorky příbuzných partií, stejné odrůdy a podobné odrůdy jsou vysévány vedle sebe,

c) je-li vzorek vyséván ve více variantách, musí být opakování umístěno na jiné části pozemku, zvláště u druhů, kde se při hodnocení provádí měření.

(7) Minimální výměry kontrolních parcel, popřípadě nejnižší počet rostlin pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v tabulce 3

Tabulka č. 3

DruhKategorieVýměra m2*)
obiloviny, kukuřice, luskoviny, olejniny, jeteloviny, jiné krmné plodiny, trávy (kromě lipnice luční a jílků)SE,E
C
30
10
lipnice lučníSE,E
C
20
10
jílkySE,E
C
50
10
cukrovka, krmná řepa
- klasická vegetační zkouška
- plevelné řepy
E,C
C
20
45
brambory - sadbaSE, E, A, B100 hlíz
brokolice, celer, fazol obecný pnoucí, kadeřávek, kapusta, kedluben, květák, kukuřice cukrová (populace), okurka polní, pažitka, saláty, zelí hlávkové, čínské a pekingskéSE, E, C, S60 rostlin
cibule, mrkev, pastinák, petržel (kořenová a naťová), pór, ředkvička, řepa salátová, špenátSE, E, C, S200 rostlin
čekanka, česnek, hráchSE, E, C, S100 rostlin
černý kořenSE, E, C, S300 rostlin
fazol obecný (keříčkový)SE, E, C, S150 rostlin
kukuřice cukrová (hybridní)E,C40 rostlin
paprika a rajče (na poli)SE, E, C, S40 rostlin
meloun cukrový, meloun vodní, okurka rychlená, paprika a rajče (v rychlíme), ředkev, tykevSE, E, C, S20 rostlin
rajče (hybridnost)C200 rostlin
vodniceSE, E, C, S80 rostlin
sazenice zeleniny (podle druhů)SE, E, C, Sod 20 do 100 rostlin

*) pokud to plodina vyžaduje, jsou místo výměry uváděny počty rostlin potřebné k hodnocení.

4. Postup hodnocení vegetačních zkoušek

Průběžné hodnocení odrůdové čistoty je možné provádět po celé období růstu a vývoje rostlin, kdy jsou zjevné znaky dané odrůdy. Odrůdové znaky dělí na primární a sekundární. Při hodnocení je potřeba zaměřit se především na rostliny odlišné a netypické. Tyto se podrobně popíší a viditelně označí, aby nebyly hodnoceny opakovaně. Provede se odhad počtu jedinců na parcele a počítají se odchylné typy. Zjištěné hodnoty se porovnají s tabulkami. Pokud je počet odchylných rostlin roven nebo překračuje hodnoty v tabulce, hodnocení se opakuje.

4.1 Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty zemědělských druhů s výjimkou kukuřice ve vegetačních zkouškách

Hodnocení odrůdové čistoty se provádí u jednotlivých druhů podle tabulky č. 4.

Tab. č. 4 Způsob hodnocení odrůdové čistoty u jednotlivých druhů.

DruhSE, EC1C2
LUSKOVINY A JETELOVINY
Hrách, peluška, bob99.7%99.0%98.0%
Sója99.5%99.0%99.0%
Všechny ostatní druhy luskovin a jetelovin, kromě hrachu, pelušky, bobu a sójí1 na 30 m1 na 10 m2
Hybridní odrůdy: hrách, peluška, bob99.7%99.0%98.0%
KRMNÉ PLODINY A OLEJNINY
Řepka a řepice - kromě striktně krmných typů99.9%99.7%99.7%
Řepka a řepice - striktně krmné typy99.7%99.0%98.0%
Krmná kapusta, tuřín, hořčice bílá, slunečnice99.7%99.0%98.0%
Len99.7%98.0%97.5%
Mák99.0%98.0%98.0%
Ostatní druhy (stejný druh a jiná odrůda)1 na 30 m1 na 10 m2
Ostatní druhy (jiný druh)1 na 30 m21 na 10 m
Rodiče k hybridům
Řepice - odrůdová čistota99.9%
Řepice - sterilita98.0%
Řepka - sterilita - ozimá forma99.0%
Řepka - sterilita -jarní forma98.0%
Linie s pylem a samoopylené linie99.9%
Osivo linií hybridních odrůd (certifikované)
Linie - odrůdová čistota99.0%
Linie - sterilita98.0%
Řepice - linie s pylem99.5%
Řepka - linie s pylem99.7%
Linie samoopylené99.5%
Vegetační zkouška hybridů90.0%
OBILNINY
Pšenice, ječmen, oves99.9%99.7%99.0%
Převážně samoopylené odrůdy tritikale99.7%99.0%98.0%
Opylení kříženci odrůd žita a tritikale1 na 30 m21 na 10 m
Hybridní odrůdy:
Pšenice, ječmen, oves - rodiče99.9%
Pšenice, ječmen, oves - hybridy99.7%
Vegetační zkouška hybridů90.0%
TRÁVY
Lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd)1 na 20 m4 na 10 m2
Lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy)1 na 20 m6 na 10 m2
Všechny druhy lipnic, kromě Lipnice luční1 na 30 m1 na 10 m2
Všechny druhy, kromě jílků1 na 30 m21 na 10 m
Pouze jílky1 na 50 m1 na 10 m2

4.2 Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty u kukuřice

Hodnocení odrůdové čistoty u kukuřice se provádí podle tabulek č. 8 - 10. Hodnocení se liší v závislosti na typu odrůdy.

Tab. č. 8 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - dvouliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 97%

Velikost vzorku - počet rostlinUznanéNeuznané
10034
67 - 9923
33 - 6612
méně než 3301

Tab. č. 9 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - tříliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 95%

Velikost vzorku - počet rostlinUznanéNeuznané
10056
80 - 9945
60 - 7934
40 - 5923
20 - 3912
méně než 2001

Tab. č. 10 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - při standardu odrůdové čistoty 99,0%, 99,5%, 99,9%

Velikost vzorku - počet rostlin
Základní osivoZákladní osivoCertifikované osivo
linievolně opylovaná odrůdavolně opylovaná odrůda
99,9%99,5%99.0%
uznanéneuznanéuznanéneuznanéuznanéneuznané
Méně než 10000--
20001223
10000112
7500101
5000101

4.3 Hodnocení kontroly procenta hybridnosti

Procento hybridnosti se vypočítá jako poměr počtu neodpovídajících rostlin k celkovému počtu hodnocených rostlin. Při posuzování pylově sterilního komponentu hybridu se kromě stanovení úrovně hybridnosti zjišťuje, zda rostliny daného komponentu neprodukují životaschopný pyl.

4.4 Hodnocení následné kontroly sadby brambor

Při zkoušce se vysazuje 100 hlíz (4 x 25 ks) na zkušební parcelu. Během vegetace se každá zkušební parcela kontroluje dvakrát, a to komisionelní přehlídkou. Vegetační zkoušky se hodnotí podle požadavků na množitelské porosty.

4.5 Hodnocení následné kontroly standardního osiva zeleniny

Podle druhu se hodnotí určený počet rostlin nebo množství rostlin na porostu na ploše o výměře uvedené v tabulce 3.

U mrkve se navíc hodnotí odlišná barva kořenů, u řepy salátové bulvy s bílými kruhy a bulvy s výraznými světlými kruhy. U plodových zelenin se obvykle ponechávají vybrané plody do plné zralosti pro kontrolu odrůdových znaků.

4.6 Hodnocení kontroly sazenic zelenin

Zkouška a její hodnocení je obdobné jako u bodu 4.5.

4.7 Hodnocení stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy

(1) Hodnocení provádějí pracovníci Ústavu komisionálně za přítomnosti dodavatelů. U každé kvetoucí rostliny se kontrolují tyto znaky plevelné řepy:

a) vegetativní ranost,

b) výskyt antokyanu na stonku,

c) počet květů,

d) počet cévních svazků na kořeni,

e) pevnost kořene.

5. Vedení záznamů o vegetačních zkouškách

(1) O výsledku vegetační zkoušky vydá Ústav protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 2.

(2) U zemědělských druhů, které vyhoví požadavkům na hodnocení odrůdové pravosti a čistoty, jsou dodavatelé informováni o výsledcích vegetačních zkoušek výpisem z elektronické databáze Ústavu. V ostatních případech vydá Ústav protokol.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Maximální hmotnost partie, minimální velikost laboratorních vzorků, zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky

Zemědělské druhy a zeleniny

Tabulka 1

Zemědělské druhy a zeleniny

Druh - českyDruh - latinskyMaximální hmotnost partie **)
kg
Minimální hmotnost laboratorního vzorku gMinimální hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty gMinimální hmotnost zkušebního vzorku gMinimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku g/ks
1234567
Anýz vonnýPimpinella anisum100007077050
ArtyčokCynara carduncidus100009009090050
Bér italský (čumíza, mohár)Setaria italica1000090990150
Bob polníVicia faba300001000100010002000
Bob zahradníVicia faba300001000100010002000
Bojínek hlíznatý ***)Phleum nodosum100005011075
Bojínek luční***)Phleum prateme100005011075
BrokoliceBrassica oleracea100001001010020
Celer bulvový Celer řapíkatýApium graveolens10000251105
CibuleAllium cepa100008088070
Cibule sečkaAllium fistulosum100005055070
Cizrna beraníCicer arietinum300001000100010001000
CukrovkaBeta vulgaris2000050050500200
Čekanka hlávková
Čekanka pro puky
Cichorium intybus100005055025
Čekanka průmyslováCichorium intybus1000050550100
Černý kořenScorzonera hispanica100003003030030
ČesnekAllium sativum100002022020
Čičorka pestráSecurigera varia1000010010100100
ČirokSorghum bicolor3000090090900200
Čirok x čirok súdánská trávaSorghum bicolor x S. sudanense3000030030300200
Čirok súdánská trávaSorghum sudanense1000025025250200
Čočka jedláLens culinaris3000060060600500
Čtyřboč (špenát novozélandský)Tetragonia tetragonoides2000010002001000150
EchalionAllium cepa100008088070
Endivie kadeřavá EskariolCichorium endivia100004044010
Fazol obecný keříčkový
Fazol obecný pnoucí
Phaseolus vulgaris3000010007001000500
Fazol šarlatovýPhaseolus coccineus30000100010001000500
FenyklFoeniculum vulgare100001801818070
Festulolium***)X Festulolium10000200660200
Hořčice bíláSinapis alba1000040020200250
Hořčice černáBrassica nigra10000100440250
Hořčice sareptskáBrassica juncea10000100440250
Hrách polní (včetně pelušky)Pisum sativum30000100090010001000
Hrách cukrový Hrách dřeňový Hrách kulatosemennýPisum sativum30000100090010001000
ChilliCapsicum annuum100001501515010
ChřestAsparagus officinalis2000010001001000100
JečmenHordeum vulgare30000100012010001000
Jestřabina východníGalega orientalis1000025020200200
Jetel alexandrijskýTrifolium alexandrinum10000400660300/150*)
Jetel lučníTrifolium pratense10000300550300/150*)
Jetel nachovýTrifolium incarnatum10000500880300/150*)
Jetel plazivýTrifolium repens10000200220200/100*)
Jetel prostředníTrifolium medium10000300550300/150*)
Jetel zvrácený (perský)Trifolium resupinatum10000200220300/150*)
Jetel zvrhlý (švédský)Trifolium hybridum10000200220300/150*)
Jílek hybridní***)Lolium x boucheaneum10000200660350/200*)
Jílek mnohokvětý***)Lolium multiflorum10000200660350/200*)
Jílek vytrvalý***)Lolium perenne10000200660350/200*)
KadeřávekBrassica oleracea100001001010020
Kapusta hlávkováBrassica oleracea100001001010020
Kapusta krmnáBrassica oleracea1000020010100250
Kapusta růžičkováBrassica oleracea100001001010020
KardaCynara cardunculus100009009090050
KedlubenBrassica oleracea100001001010020
KerblíkAnthriscus cerefolium100006066020
KmínCarům carvi10000200880200
Komonice bíláMelilotus albus1000050550300/150*)
Konopí setéCannabis sativa1000060060600500
Kopr vonnýAnethum graveolens100004044040
Kopyšník (plod)Hedysarum coronarium100001000303001000
Kopyšník (semeno)Hedysarum coronarium1000040012120400
Koriandr setýCoriandrum sativum100004004040040
Kostřava červená***)Festuca rubra10000100330200
Kostřava drsnolistá***)Festuca trachyphylla10000100530200
Kostřava luční***)Festuca pratensis10000100550200
Kostřava ovčí***)Festuca ovina100001002,530200
Kostřava rákosovitá***)Festuca arundinacea10000100550200
Kostřava vláskovitá***)Festuca filiform is100001002,530200
Kozlíček polníčekValerianella locusta100007077025
Kukuřice (mimo cukrové a pukancové)Zea mays40000100090010001000
Kukuřice cukrová
Kukuřice pukancová
Zea mays20000
(40000)
100090010001000
KvětákBrassica oleracea100001001010020
LenLinum usitatissimum1000030015150150
Lesknice kanárskáPhalaris canariensis1000040020200200
Lesknice menšíPhalaris minor1000020020200200
Lesknice rákosovitáPhalaris arundinacea1000030330200
Lesknice vodní***)Phalaris aquatica10000100450200
Lilek vejcoplodýSolanum melongena100001501515010
Lipnice bahenní***)Poa palustris10000500,55150
Lipnice hajní***)Poa nemoralis10000500,55150
Lipnice luční***)Poa pratensis100005015150
Lipnice obecná***)Poa trivialis100005015150
Lipnice roční***)Poa annua1000050110150
Lipnice smáčknutáPoa compressa10000250,55150
Lnička setáCamelina sativa1000040440100
Lupina bíláLupinus albus30000100045010001000
Lupina úzkolistáLupinus angustifolius30000100045010001000
Lupina žlutáLupinus luteus30000100045010001000
Majoránka zahradníOriganum majorána10000250,550,5
MákPapaver somniferum1000050110100
MangoldBeta vulgaris2000050050500300
Medyněk vlnatýHolcus lanatus100002511075
Meloun cukrovýCucumis melo1000015070-100 ks
Meloun vodníCitrullus lanatus2000010002501000100 ks
Metlice trsnatáDeschampsia cespitosa1000025110150
Mrkev Mrkev krmnáDaucus carota100003033080
Okurka nakládačka Okurka salátováCucumis sativus1000015070400 ks
Oves hřebílkatýAvena strigosa3000010005010001000
Oves nahýAvena nuda30000100012010001000
Oves setýAvena sativa30000100012010001000
Ovsík vyvýšený***)Arrhenatherum elatius1000020088075
PaprikaCapsicum Annám100001501515010
Pastinák setýPastinaca sativa100001001010010
PažitkaAllium schoenoprasum100003033020
PetrželPetroselinum crispum100004044060
Pískavice řecké senoTrigonella foenum-graecum1000050045450300/150*)
Pohanka hřebenitáCynosurus cristatus1000025220150
Pohanka obecnáFagopyrum esculentum1000060060600500
PórAllium porrum100007077080
Proso setéPanicům miliaceum1000015015150500
Psárka luční***)Alopecurus pratensis10000100330150
Psineček psí***)Agrostis canina10000500,255150
Psineček tenký***)Agrostis capillaris10000500,255150
Psineček veliký***)Agrostis gigantea10000500,255150
Psineček výběžkatý***)Agrostis stolonifera10000500,255150
Pšenice setáTriticum aestivum30000100012010001000
Pšenice špaldaTriticum spelta30000100027010001000
Pšenice tvrdáTriticum durum30000100012010001000
Pýr hřebenitýAgropyron cristatum1000040440200
Pýr prostředníEfytrigia intermedia1000015015150150
RajčeSolanum10000207-5
Lycopersicum
ReveňRheum rhaponticum (Rheum rhabarbarum)1000045045450135
Ředkev olejnáRaphamis sativus var. oleiformis1000030030300250
Ředkvička ŘedkevRaphanus sativus100003003030050
Řepa krmnáBeta vulgaris2000050050500200
Řepa salátováBeta vulgaris2000050050500300
ŘepiceBrassica rapa10000200770250
ŘepkaBrassica napus1000020010100250
Řeřicha setáLepidium sativum100006066010
SalátLactuca sativa100003033015
Sléz přeslenitýMalva verticillata10000505505
SlunečniceHelianthus annuus2500010002001000250
SójaGlycine max30000100050010001000
Srha hajníDactylis póly gama10000100330200
Srha laločnatá***)Dactylis glomerata10000100330200
SvazenkaPhacelia tanacetifolia10000300550100
Sveřep bezbrannýBromus inermis100009099075
Sveřep horskýBromus marginatus1000020020200200
Sveřep samužníkovitý***)Bromus catharticus1000020020200200
Sveřep sitecký***)Bromus sitchensis1000020020200200
Světlice barvířskáCarthamus tinctorius2500090090900100
ŠalotkaAllium cep a100008088070
ŠpenátSpinacia oleracea1000025025250150
Štírovník jednoletýLotus ornithopodioides1000030330300/150*)
Štírovník růžkatýLotus corniculatus10000200330300/150*)
Tolice dětelováMedicago lupulina10000300550300/150*)
Tomka vonnáAnthoxanthum odoratum1000025220150
Tritikalex Triticosecale30000100012010001000
Trojštět žlutavý***)Trisetum flavescens10000500,5550
Troskut prstnatý***)Cynodon dactylon100005011050
TuřínBrassica napus var. napobrassica100002001010010
Tykev říkolistáCucurbita ficifolia10000350180350100 ks
Tykev obecnáCucurbita pepo2000010007001000100 ks
Tykev velkoplodáCucurbita maxima2000010007001000100 ks
Úročník bolhojAnthyllis vulneraria1000060660300/150*)
Vičenec - plodOnobrychis viciifolia1000060060600300/150*)
Vičenec -semenoOnobrychis viciifolia1000040040400300/150*)
Vikev huňatáVicia villosa3000010001001000500
Vikev panonskáVicia pannonica3000010001201000500
Vikev setáVicia sativa3000010001401000500
VodniceBrassica rapa100007077050
Vojtěška proměnliváMedicago x varia100003001050300/150*)
Vojtěška setáMedicago sativa10000300550300/150*)
Zelí hlávkové bíléBrassica oleracea100001001010020
Zelí hlávkové červenéBrassica oleracea100001001010020
Zelí čínskéBrassica rapa100007077020
Zelí pekingskéBrassica rapa100007077050
ŽitoSecale cereale30000100012010001000

*) hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku

**) v závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností podle předpisů EU

Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost nebo velikost laboratorních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky sadby

Tabulka 2

Druh latinskyDruh sadbyMaximální hmotnost partieMinimální hmotnost
nebo velikost laboratorního
vzorku
Minimální hmotnost vzorku
na vegetační zkoušku
kgKg nebo kusykusy
Solanum tuberosumSadba brambor - mechanický rozbor40 00025 kg110 hlíz
Allium cepaSazečka cibule, šalotky5 0001 kg80 cibulí
Allium sativumČesnek2 500100 cibulí120 cibulí

Minimální velikosti vzorků pro peletované, inkrustované a granulované osivo

Tabulka 3

Typ stanoveníLaboratorní vzorek
nejméně
(počet jednotek)
Zkušební vzorek
nejméně
(počet jednotek)
Zkoušení čistoty (včetně zkoušení pravosti druhu)75002500
Stanovení hmotnosti tisíce semen7500podíl čistých pelet
Zkoušení klíčivosti7500400
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů100007 00
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů
(inkrustované a granulované osivo)
2500025000
Velikostní třídění100002000

Minimální velikosti vzorků pro osivové pásy a rohože

Tabulka 4

Typ stanoveníLaboratorní vzorek
nejméně
(počet semen)
Zkušební vzorek
nejméně
(počet semen)
Zkoušení pravosti druhu2500100
Zkoušení klíčivosti2500400
Zkoušení čistoty (pokud je vyžadováno)20002500
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů100007500

Nejvyšší povolená velikost partie pro peletované a granulované osivo, osivové pásy a rohože:

Maximální počet semen, který může obsahovat partie peletovaného nebo granulovaného osiva, osivových pásů nebo rohoží je 1 000 000 000 (10 000 jednotek po 100 000 kusech), kromě toho, že hmotnost takové partie včetně obalovacího materiálu nesmí přesáhnout 40 000 kg s tolerancí 5 % (42 000 kg).

Nejvyšší povolená hmotnost partie pro inkrustované a ošetřené osivo:

Hodnoty uvedené v tabulce 1 platí pro hmotnost osiva bez obalovacích látek.

Poznámky pod čarou

***) maximální hmotnost partie lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavatel obdržel povolení od Ústavu

1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků.
Prováděcí směrnice Komise 2012/37/EU ze dne 22. listopadu 2012, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS, pokud jde o podmínky, které musí splňovat osivo Galega orientalis Lam., maximální hmotnost partií osiv některých druhů pícnin a velikost vzorku Sorghum spp.
Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, směrnice 2008/72/ES a směrnice 2009/145/ES, pokud jde o botanický název pro rajče.

Přesunout nahoru