PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 5/2011 Sb.Vyhláška o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod

Částka 2/2011
Platnost od 11.01.2011
Účinnost od 26.01.2011
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

5

VYHLÁŠKA

ze dne 20. prosince 2010

o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:


HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje:

a) způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení útvarů podzemních vod,

b) způsob hodnocení stavu podzemních vod a

c) náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) znečišťující látkou látka, která může ohrozit jakost podzemních vod,

b) vstupem znečišťující látky do podzemních vod přímé nebo nepřímé zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti,

c) normou jakosti podzemní vody norma environmentální kvality, vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

d) prahovou hodnotou norma environmentální kvality, která je uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky,

e) referenční hodnotou hodnota koncentrace znečišťující látky nebo ukazatele znečištění v podzemních vodách, jejíž překročení indikuje vliv lidské činnosti a zhoršenou jakost těchto vod,

f) významným a trvalým vzestupným trendem jakékoli statisticky a z hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnoty ukazatele znečištění podzemních vod, u nichž je nutné zvrátit tento trend a stanovit počátek zvratu tohoto trendu v souladu s § 9 a částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce,

g) přirozenou koncentrací koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá podmínkám, které nejsou ovlivněny lidskou činností,

h) výchozí úrovní průměrná roční hodnota výsledků programů zjišťování stavu podzemních vod alespoň z let 2007 a 2008 nebo, v případě látek identifikovaných po uplynutí uvedených let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů,

i) monitorovacím místem typu A místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se nevztahuje povolení k nakládání s vodami,

j) monitorovacím místem typu B místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se vztahuje povolení k nakládání s vodami2),

k) monitorovací sítí podzemních vod soubor monitorovacích míst podle písmen i) a j), který je stanoven v příslušném programu monitoringu,

l) sítí zjišťování stavu podzemních vod soubor monitorovacích míst podle písmen i) a j), jejichž výsledky se využijí pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod a jakosti podzemních vod,

m) kontaminačním mrakem soustředěný shluk znečišťujících látek, které se mohou šířit v podzemních vodách.

HLAVA II

VYMEZENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONŮ A VYMEZENÍ ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD

§ 3

Vymezení hydrogeologických rajonů

(1) Hydrogeologické rajony jsou vymezeny na základě přírodních charakteristik, zejména podle hydrogeologických poměrů, typu zvodnění a oběhu podzemních vod.

(2) Hydrogeologické rajony jsou složeny z jednoho či více útvarů podzemních vod.

(3) Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(4) Údaje o hranicích a umístění hydrogeologických rajonů jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.

§ 4

Vymezení útvarů podzemních vod

(1) Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(2) Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě.

(3) Údaje o hranicích a umístění útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.

HLAVA III

§ 5

Hodnocení stavu podzemních vod

Hodnocení stavu podzemních vod sestává z

a) hodnocení stavu útvarů podzemních vod,

b) hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů a kontaminačních mraků a

c) hodnocení jakosti podzemních vod.

§ 6

Způsob hodnocení stavu útvarů podzemních vod

(1) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu.

(2) Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod.

(3) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru probíhá ve spolupráci dotčených stran v rámci mezinárodních komisí3).

(4) Při grafickém znázornění se dobrý stav útvarů podzemních vod označuje zelenou barvou a nevyhovující stav červenou barvou.

§ 7

Způsob hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod

(1) Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod se provádí minimálně pro všechny znečišťující látky, které k takovému označení přispívají.

(3) K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají normy jakosti podzemní vody. Pokud správce povodí či pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona s ohledem na výsledky zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti podzemní vody mohly zmařit dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů povrchových vod uvedených v § 23a vodního zákona nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru podzemních vod přímo závislé, zavede v souladu s tabulkou č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky přísnější prahové hodnoty. Programy a opatření vztahující se k těmto prahovým hodnotám se uplatňují rovněž pro činnosti upravené v § 33 vodního zákona a nařízením vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu10).

(4) Výsledky hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se vyjadřují klasifikací dobrý nebo nevyhovující.

§ 8

Způsob hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod

(1) Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 4 této vyhlášky.

(2) Výsledky hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se vyjádří klasifikací dobrý nebo nevyhovující.

§ 9

Způsob hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu a hodnocení kontaminačních mraků

(1) Hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se provádí pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatelů znečištění zjištěné v rizikových útvarech podzemních vod jedenkrát za šest let za podmínek definovaných částí A přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(2) Výsledky hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se vyjádří jako identifikovaný či neidentifikovaný významný a trvalý vzestupný trend.

(3) Pro identifikovaný významný a trvalý vzestupný trend se stanoví počátek zvratu tohoto trendu v souladu s částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce jako procentní podíl úrovně norem jakosti podzemních vod stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce a prahových hodnot.

(4) Při identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu znečišťujících látek, které se vyskytují přirozeně i vlivem lidské činnosti, se přihlédne k výchozím úrovním a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem příslušných programů monitoringu.

(5) Pro hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se používají data z provozního monitoringu a situačního monitoringu, přičemž se určí rok nebo období, od kterého se identifikace trendu zaznamenává.

(6) Podkladem pro hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů je zejména hodnocení jakosti podzemních vod a hodnocení vývoje jakosti podzemních vod.

(7) Hodnocení kontaminačních mraků se provádí jedenkrát za šest let pro všechny kontaminační mraky, které mohou ohrozit cíle ochrany vod jako složky životního prostředí, a spočívá v hodnocení trendů znečišťujících látek v nich identifikovaných.

(8) Výsledkem hodnocení trendů znečišťujících látek v kontaminačních mracích podle odstavce 7 jsou informace o směru šíření kontaminačních mraků, jejich vlivu na chemický stav útvarů podzemních vod a riziko, které mohou představovat pro lidské zdraví a životní prostředí.

(9) Při grafickém znázornění se významný a trvalý vzestupný trend znečišťujících látek označuje černou tečkou, počátek zvratu významného a trvalého vzestupného trendu se označuje modrou tečkou.

§ 10

Způsob hodnocení jakosti podzemních vod

(1) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za rok pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí A přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(2) K hodnocení jakosti se použijí referenční hodnoty stanovené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11

Způsob hodnocení vývoje jakosti podzemních vod

(1) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za tři roky pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí B přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(2) Výsledkem hodnocení vývoje jakosti podzemních vod je stoupající, klesající nebo neměnný trend koncentrací jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich ukazatelů.

§ 12

Zajištění systému kvality

Zjišťování stavu podzemních vod provádějí laboratoře, které:

a) mají zavedený systém kvality v souladu se zákonem o technických požadavcích na výrobky4) a v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025,

b) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných k tomu akreditovanými organizacemi (ISO/IEC 43 - 1), které pokrývají celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a

c) národnímu akreditačnímu orgánu prokazují způsobilost prováděním analýz dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality.

§ 13

Minimální pracovní kritéria metod analýz

(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody mají na úrovni příslušných norem jakosti podzemních vod a prahových hodnot kombinovanou rozšířenou nejistotu měření (U2k) 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší 30 % odpovídající normy jakosti podzemních vod a prahových hodnot.

(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma jakosti podzemních vod nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, sledování takového ukazatele bude prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující nepřiměřené náklady. Zdůvodnění a popis použité nejlepší dostupné techniky se uvede v příslušném programu monitoringu.

§ 14

Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů

(1) Rozsah analýzy chemických ukazatelů je dán účelem jednotlivých programů monitoringu.

(2) Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti se pro účely hodnocení stavu vod s příslušnými normami jakosti podzemních vod bere v úvahu kombinovaná rozšířená nejistota měření (U2k).

(3) Pokud se hodnoty ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, výsledky měření se pro výpočet průměrných hodnot stanoví na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.

(4) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 3 nachází pod mezí stanovitelnosti, uvedená hodnota se označuje jako menší než mez stanovitelnosti.

(5) Odstavec 3 se nepoužije v případě normy jakosti podzemních vod pro pesticidy celkem stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v případech, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny ukazatelů včetně jejich rozpadových či reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se výsledek pod mezí stanovitelnosti nezapočítává a do celkového součtu se započítávají pouze hodnoty jednotlivých ukazatelů ve skupině nad mezí stanovitelnosti.

§ 15

Monitorovací sítě podzemních vod

(1) Monitorovací síť podzemních vod se navrhuje v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných území České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“) a podle účelu se dělí na:

a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod,

b) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod.

(2) Monitorovací síť chemického stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby poskytla souvislý přehled o jakosti podzemních vod v dílčím povodí, umožnila identifikovat významné a trvalé vzestupné trendy znečišťujících látek a umožnila hodnotit chemický stav útvarů podzemních vod podle této vyhlášky.

(3) Monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby:

a) poskytla spolehlivé údaje k vyhodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod nebo skupin útvarů podzemních vod podle této vyhlášky, včetně vyhodnocení využitelného množství podzemních vod, přírodních zdrojů, režimů hladin a vydatností podzemních vod,

b) obsahovala počet reprezentativních monitorovacích míst a četnost měření v rozsahu, který umožní stanovit průběh hladiny podzemních vod, odhad směru a velikosti proudění podzemních vod, režim hladin a vydatnost v každém útvaru podzemních vod nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování,

c) pro rizikové útvary podzemních vod zajistila takovou hustotu monitorovacích míst a četnost měření, která umožní vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na režim hladin a vydatností podzemních vod a na související útvary povrchových vod, vodní a suchozemské ekosystémy,

d) pro útvary podzemních vod, které mají přeshraniční charakter, zajistila počet monitorovacích míst a četnost měření, který umožní stanovit odhad směru a velikosti proudění podzemní vody a zjištění ovlivnění režimu hladin a vydatnosti podzemních vod.

HLAVA IV

NÁLEŽITOSTI PROGRAMŮ ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD

§ 16

Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod

(1) Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod jsou:

a) Rámcový program monitoringu,

b) Program monitoringu podzemních vod,

c) Programy průzkumného monitoringu.

(2) Program monitoringu podzemních vod podle odstavce 1 písm. b) se skládá z:

a) Programu situačního monitoringu podzemních vod,

b) Programu provozního monitoringu podzemních vod,

c) Programu monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod.

(3) Subjekt zajišťující programy zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod podle schválených programů monitoringu hodnotí v intervalech nepřesahujících tři roky průběh a plnění jednotlivých programů monitoringu.

(4) Program situačního monitoringu podzemních vod, Program provozního monitoringu podzemních vod a Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod se aktualizují nejpozději do šesti let od jejich schválení, a to nejpozději ke dni 31. října předcházejícího kalendářního roku.

Program monitoringu podzemních vod

§ 17

Program situačního monitoringu podzemních vod

(1) Program situačního monitoringu vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro

a) doplnění a ověření výsledků analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod,

b) hodnocení chemického stavu všech útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,

c) hodnocení dlouhodobého vývoje jakosti způsobeného změnami přírodních podmínek,

d) hodnocení jakosti podzemních vod,

e) vedení vodní bilance,

f) účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,

g) plánování v oblasti vod,

h) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí,

i) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.

(2) Program situačního monitoringu stanoví zejména:

a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst,

b) seznam sledovaných ukazatelů, četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž na všech monitorovacích místech jsou bez výjimky sledovány ukazatele: obsah kyslíku, hodnota pH, vodivost, dusičnany a amonné ionty.

(3) Na vybraných monitorovacích místech rizikových útvarů podzemních vod jsou sledovány ukazatele, které k takovému označení útvaru podzemních vod přispívají. Vybraným monitorovacím místem se v tomto smyslu rozumí monitorovací místo, které může postihnout vliv lidské činnosti identifikované v rámci zhodnocení vlivů a dopadů na stav podzemních vod.

(4) Na vybraných monitorovacích místech útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru jsou sledovány ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání daného útvaru podzemních vod závislých na proudění vody. Tyto ukazatele jsou stanoveny v rámci spolupráce v mezinárodních komisích3).

(5) Program situačního monitoringu se navrhuje na základě analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod pro každé období platnosti plánů povodí.

§ 18

Program provozního monitoringu podzemních vod

(1) Program provozního monitoringu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro:

a) hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,

b) hodnocení jakosti podzemních vod,

c) vedení vodní bilance,

d) plánování v oblasti vod,

e) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí a

f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.

(2) Program provozního monitoringu stanoví zejména:

a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst,

b) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž:

1. na monitorovacích místech příslušného rizikového útvaru podzemních vod jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, které k takovému označení útvaru podzemních vod vedou,

2. na monitorovacích místech, kde výsledky hodnocení jakosti naznačují, že bylo dosaženo 75% úrovně norem jakosti stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot, jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, pro které bylo této úrovně dosaženo.

(3) Program provozního monitoringu je prováděn v letech, kdy není prováděn Program situačního monitoringu.

§ 19

Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod

(1) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem pro:

a) hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod,

b) hodnocení režimu hladin a vydatností pramenů podzemních vod, včetně jejich dlouhodobých trendů a rovnováhy mezi doplňováním a odběry podzemních vod,

c) vyhodnocení přírodních zdrojů podzemních vod,

d) vedení vodní bilance podle § 22 vodního zákona,

e) plánování v oblasti vod,

f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.

(2) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod stanoví zejména:

a) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst a jejich počtu,

b) četnost sledování hladin a vydatností pramenů pro každé monitorovací místo.

§ 20

Programy průzkumného monitoringu

(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:

a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu, cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,

b) vymezení monitorovacích míst,

c) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo.

(2) Programy průzkumného monitoringu se uplatní:

a) tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,

b) v případě, že výsledky situačního monitoringu a hodnocení trendů indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do Programu provozního monitoringu,

c) za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění, nebo

d) za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod.

(3) Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby, vždy ve vazbě na útvary podzemních vod.

(4) Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí podle § 54 vodního zákona, Česká inspekce životního prostředí, obec s rozšířenou působností nebo pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona.


§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.


Ministr životního prostředí:

Mgr. Drobil v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Fuksa v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 5/2011 Sb.

Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot

Část A: Normy jakosti podzemních vod

Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod

Znečišťující látkaNorma jakosti
Dusičnany50 mg/l
Účinné látky v pesticidech včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů*0,1 μg/l
0,5 ug/1 (pesticidy celkem)**

Vysvětlivky:

* Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonu, a biocidní přípravky podle § 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.

** „Pesticidy celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této vyhlášky.

Část B: Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod

(1) Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod označovány za rizikové.

(2) Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se stanoví tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla splněna jedna nebo více podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy č. 3 této vyhlášky.

(3) Prahové hodnoty se stanoví se zvláštním ohledem na jejich dopad na související útvary povrchových vod, vodní ekosystémy a související suchozemské ekosystémy; v úvahu se berou mimo jiné toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti.

(4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední:

a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími suchozemskými ekosystémy,

b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkce podzemních vod,

c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v tabulce č. 2 této přílohy,

d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených koncentracích a o vodní bilanci,

e) původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí, jejich perzistence a jejich bioakumulační potenciál,

f) kvalita údajů a rozsah dostupných dat, na jejichž základě se prahové hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení přirozených koncentrací látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak i v důsledku lidské činnosti.

(5) Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto přirozené koncentrace u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot.

(6) Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové hodnoty mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, které mají mezinárodní charakter anebo pro útvary podzemních vod, které se nacházejí v mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci s mezinárodními komisemi4).

(7) Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o znečišťujících látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.

(8) Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění rizikový.

Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů

Látky, ionty, které se mohou vyskytovat přirozeně nebo v důsledku lidské činnostiUměle vyráběné syntetické látkyParametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky
ArsenTrichlorethylenVodivost
KadmiumTetrachlorethylen
Olovo
Rtuť
Amonné ionty
Chloridy
Sírany

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 5/2011 Sb.

Významný a trvalý vzestupný trend a počátek zvratu trendu

Část A: Podmínky identifikace významného a trvale vzestupného trendu

Za účelem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů se:

a) příslušný program monitoringu sestaví tak, že četnost monitorování a umístění monitorovacích míst:

i. poskytuje informace nutné k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy bude možné s dostatečnou přesností a spolehlivostí odlišit od přírodního kolísání,

ii. umožňuje dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit,

iii. zohledňuje aktuální fyzikální a chemické charakteristiky útvaru podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby infiltrace půdou nebo podložím,

b) použijí metody monitorování a analýzy, které jsou v souladu s § 17 a § 18 této vyhlášky, případně též s metodami CEN (metody vydávané Evropským výborem pro normalizaci) nebo vnitrostátními normalizovanými metodami, tak aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost získaných údajů,

c) pro analýzy trendů na jednotlivých monitorovacích místech použijí statistické metody například regresní analýza,

d) všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti, s výjimkou ukazatelů, kde se hodnotí jejich suma (např. pesticidů) stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, přiřadí poloviční hodnota horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě.

Část B: Postup identifikace počátku zvratu významného a trvalého vzestupného trendu

(1) Za počátek zvratu trendu se považuje dosažení koncentrace znečišťující látky na úrovni 75% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot pokud:

a) není nutné stanovit počátek změny trendu dříve tak, aby opatření vedoucí ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce zmírnit, nebo

b) neexistuje důvod stanovení počátku změny trendu dříve, protože je kvůli mezi stanovitelnosti nemožné zjistit trend odpovídající úrovni 75% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot.

(2) Počátek změny trendu lze stanovit i později, pokud rychlost zvyšování a možnosti trendů jsou takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu stále umožňuje hospodárné zamezení jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo jeho zmírnění v co největší míře. Takové stanovení nesmí vést k jakémukoli zpoždění, pokud jde o dodržení lhůt cílů ochrany vod5).

(3) Pro činnosti stanovené jiným právním předpisem6),7) se počáteční bod pro provádění opatření na změnu trendu stanoví v souladu s požadavky uvedeného právního předpisu a s požadavky cílů ochrany vod5).

(4) Jakmile je pro rizikový útvar podzemních vod stanoven počátek zvratu trendu podle předchozích ustanovení, nelze jej během šestiletého plánu povodí změnit.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 5/2011 Sb.

Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod

Část A: Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních vod

(1) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud:

a) výsledky programů monitoringu podzemních vod:

1. nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků znečišťujících látek do útvaru podzemních vod,

2. vnosy znečišťujících látek nejsou takové, aby způsobily nedosažení cílů ochrany vod souvisejících útvarů povrchových vod, zhoršení chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových vod nebo poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů,

b) hodnoty norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nejsou překročeny na žádném monitorovacím místě daného útvaru podzemních vod nebo skupiny útvarů podzemních vod.

(2) Pokud je hodnota normy jakosti nebo prahová hodnota stanovená v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky překročena na jednom nebo více monitorovacích místech, je pro tento útvar podzemních vod provedeno šetření postupem podle části B této přílohy.

(3) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud šetření provedené podle odstavce 2 prokáže, že

a) koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti podzemních vod nebo prahové hodnoty stanovené v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nepředstavují významné riziko pro životní prostředí, a to s přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod,

b) jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odstavci 1 této přílohy,

c) jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle zvláštních právních předpisů8) a

d) funkce útvaru podzemních vod, ze kterého jsou podzemní vody užívány pro různé potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel pitnou vodou, nebyla znečištěním významně narušena.

(4) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod definované v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy.

Část B: Náležitosti šetření

(1) Šetření prováděné v případech uvedených v odst. 2 části A této přílohy zohlední:

a) informace shromážděné v rámci analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod,

b) výsledky z monitorovací sítě získané v souladu s § 7 až 12 této vyhlášky,

c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s hodnotami norem jakosti podzemních vod stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahovými hodnotami.

(2) V případech uvedených v bodě a) a d) odst. 3 části A této přílohy se provede dodatečné prošetření, které předběžně odhadne, do jaké míry převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti podzemní vody nebo prahovou hodnotu. Toto šetření se provádí na základě náležitých shrnutí výsledků zjišťování stavu, nebo za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod.

(3) V případech uvedených v bodě b) a c) odst. 3 části A této přílohy je provedeno dodatečné prošetření, které zhodnotí:

a) dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod,

b) množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transportovány, nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod nebo přímo závislých suchozemských ekosystémů,

c) pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů,

d) rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod,

e) ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují pro jakost vody určené k odběru pro lidskou spotřebu.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 5/2011 Sb.

Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod

(1) Kvantitativní stav se považuje za dobrý pokud:

a) úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemních vod je taková, že využitelné množství zdroje9) podzemní vody není převýšeno dlouhodobým průměrným ročním odebíraným množstvím a zároveň,

b) úroveň hladiny podzemní vody není vystavena změnám způsobených lidskou činností, které by způsobily:

i. nedosažení cílů ochrany vod pro související útvary povrchových vod,

ii. jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,

iii. jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů.

c) změny ve směrech proudění podzemních vod v útvaru podzemních vod vyplývající ze změn úrovně hladiny se vyskytují dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale neindikují vnikání znečišťujících látek, ani setrvalý a jasně identifikovatelný vliv lidské činnosti ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.

(2) Kvantitativní stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého kvantitativního stavu útvaru podzemních vod definované v odstavci 1 této přílohy.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 5/2011 Sb.

Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod

Část A: Postup hodnocení jakosti podzemních vod

(1) Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z programů situačního nebo provozního monitoringu (dále jen „příslušný program monitoringu“), a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2).

(2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu.

(3) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu, a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.

(4) Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2), a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.

(5) Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční hodnoty (aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s příslušnou normou jakosti nebo prahovou hodnotou. V případech, kdy je k dispozici pouze jedna hodnota měření, se průměr nepoužije.

(6) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele skupiny A (tab. č. 1 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující jakost podzemních vod.

(7) Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná průměrná roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě normu jakosti nebo prahovou hodnotu stanovenou v tabulce č. 1 této přílohy.

(8) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B (tab. č. 2 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské činnosti.

(9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C (tab. č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční hodnoty.

Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A

Název látkyCAS*JednotkaNorma jakostiPrahová hodnota
acetochlor34256-82-1μg/l0,1
acetochlor ESA187022-11-3μg/l0,1
acetochlor OA194992-44-4μg/l0,1
alachlor15972-60-8μg/l0,1
alachlor ESA142363-53-9μg/l0,1
alachlor OA171262-17-2μg/l0,1
amonné iontymg/l0,21-0,51
anthracen120-12-7μg/l0,1
arsen a jeho sloučeniny7440-38-2μg/l10
atrazin1912-24-9μg/l0,1
bentazon25057-89-0μg/l0,1
benzen71-43-2μg/l1
benzo(b)fluoranthen205-99-2μg/l0,03
benzo(k)fluoranthen207-08-9μg/l0,03
benzo(g,h,i)perylen191-24-2μg/l0,002
benzo(a)pyren50-32-8μg/l0,01
clopyralid1702-17-6μg/l0,1
p,p-DDT150-29-3μg/l0,10,01
desethylatrazin6190-65-4μg/l0,1
dicamba1918-00-9μg/l0,1
2,4 - dichlorfenoxyoctová kyselina94-75-7μg/l0,1

1 Prahové hodnoty 0,21 a 0,3 platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 0,5 mg/l.

1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota

Název látkyC4S*JednotkaNorma jakostiPrahová hodnota
(2,4-D)
dimetachlor50563-36-5μg/l0,1
dusičnanymg/l5015,05
19,922
dusitanymg/l0,5
fluoranten206-44-0μg/l0,1
fosforečnanyμg/l0,5
hexazinon51235-04-2μg/l0,1
hliník a jeho sloučeniny7429-90-5μg/l200
indeno( 1,2,3 -cd)pyren193-39-5μg/l0,002
chloridazon1698-60-8μg/l0,1
chloridymg/l200
chlorotoluron15545-48-9μg/l0,1
chlorpyrifos32921-88-2μg/l0,10,03
isoproturon34123-59-6μg/l0,1
kadmium a jeho sloučeniny7440-43-9μg/l0,25
kyanidy celkové5-12-5μg/l500
kyselinová neutralizační kapacita dopH4.54mmol/10,2
metolachlor51218-45-2μg/l0,1
metolachlor ESA171118-09-5μg/l0,1
metolachlor OA152019-73-3μg/l0,1
naftalen91-20-3μg/l0,1
nikl a jeho sloučeniny7440-02-0μg/l20
olovo a jeho sloučeniny7439-92-1μg/l5
pesticidy (suma)μg/l0,5
prometryn7287-19-6μg/l0,1
rtuť a její sloučeniny7439-97-6μg/l0,2
simazin122-34-9μg/l0,1
síranymg/l400
terbuthylazin5915-41-3μg/l0,1
terbuthylazin desethyl30125-63-4μg/l0,1
terbuthylazine hydroxy66753-07-9μg/l0,1
terbutryn866-50-0μg/l0,1
tetrachlorethen (PER)127-18-4μg/l10 (suma)
1,1,2-trichlorethen79-01-6
trifluralin51582-09-8μg/l0,10,03
trichlormethan67-66-3μg/l2,5

2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l

3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota

4 Prahová hodnota je minimum

5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota

*CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny

Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B

Název látkyCAS*JednotkaReferenční hodnota
Přirozeně se vyskytující látky
antimon7440-36-0μg/l5
baryum7440-39-3μg/l50
berylium7440-41-7μg/l2
bor7440-42-8μg/l
fluoridy16984-48-8mg/l1,5
chrom7440-47-3μg/l50
kobalt7440-48-4μg/l3
lithium7439-93-2μg/lMS**
mangan7439-96-5mg/l0,05
molybden7439-98-7μg/l5
selen7782-49-2μg/l10
sodík7440-23-5mg/l200
vanad7440-62-2μg/l18
zinek7440-66-6μg/l150
Syntetické látky
atrazine-desethyl desisopropyl (diaminoatrazin)3397-62-4μg/l0,1
atrazine-desisopropyl1007-28-9μg/l0,1
atrazine-hydroxy2163-68-0μg/l0,1
azoxystrobin131860-33-8μg/l0,1
benzo(a)antracen56-55-3μg/l0,1
bromacil314-40-9μg/l0,1
bromoxynil1689-84-5μg/l0,1
carbendazim10605-21-7μg/l0,1
carbofuran1563-66-2μg/l0,1
cyanazine21725-46-2μg/l0,1
o,p'-DDD53-19-0μg/l0,1
p,p'-DDD72-54-8μg/l0,1
o,p'-DDE3424-82-6μg/l0,1
p,p'-DDE72-55-9μg/l0,1
o,p'-DDT789-02-6μg/l0,1
desmetryn1014-69-3μg/l0,1
di(2-ethylhexyl)ftalát DEHP117-81-7μg/l1,3
dibenzo(a,h)antracen53-70-3μg/l0,016
dichlobenil1194-65-6μg/l0,1
1,2-dichlorbenzen95-50-1μg/l0,1
1,3-dichlorbenzen541-73-1μg/l0,1
1,4-dichlorbenzen106-46-7μg/l0,1
1,2-dichlorethan107-06-2μg/l3
1,1-dichlorethen75-35-4μg/l0,1
1,2-cis-dichlorethen156-59-2μg/l0,1
1,2-trans-dichlorethen156-60-5μg/lMS**
dichlormethan75-09-2μg/l0,1
dichlorprop-P15165-67-0μg/l0,1
dimethomorph110488-70-5μg/l0,1
diuron330-54-1μg/l0,1
EDTA60-00-4μg/l5
ethofumesate26225-79-6μg/l0,1
ethylbenzen100-41-4μg/l0,2
fenantren85-01-8μg/l0,005
fenhexamid126833-17-8μg/l0,1
fluazifop-p-butyl79241-46-6μg/l0,1
fluoren86-73-7μg/l0,1
alfa-hexachlorcyklohexan319-84-6μg/l0,1
beta-hexachlorcyklohexan319-85-7μg/l0,1
gama-hexachlorcyklohexan58-89-9μg/l0,1
chlorbenzen108-90-7μg/l0,1
chlorethen75-01-4μg/l0,5
chlorsulfuron64902-72-3μg/l0,1
chrysen218-01-9μg/l0,005
iprodione36734-19-7μg/l0,1
kresoxim-methyl143390-89-0μg/l0,1
lenacil2164-08-1μg/l0,1
linuron330-55-2μg/l0,1
MCPA94-74-6μg/l0,1
MCPB94-81-5μg/l0,1
mecoprop-P16484-77-8μg/l0,1
metal axyl57837-19-1μg/l0,1
metazachlor67129-08-2μg/l0,1
methoxyfenozide161050-58-4μg/l0,1
metoxuron19937-59-8μg/l0,1
metribuzin21087-64-9μg/l0,1
metribuzin-desamino35045-02-4μg/l0,1
metribuzin-desamino diketo52236-30-3μg/l0,1
metribuzin-diketo56507-37-0μg/l0,1
monolinuron1746-81-2μg/l0,1
napropamide15299-99-7μg/l0,1
nicosulfuron111991-09-4μg/l0,1
NTA139-13-9μg/l5
PCB287012-37-5μg/l0,007
PCB5235693-99-3μg/l0,007
PCB10137680-73-2μg/l0,007
PCB11831508-00-6μg/l0,007
PCB13835065-28-2μg/l0,007
PCB15335065-27-1μg/l0,007
PCB18035065-29-3μg/l0,007
PDTA1939-36-2μg/lMS**
pentachlorbenzen608-93-5μg/l0,1
picloram1918-02-1μg/l0,1
propachlor1918-16-7μg/l0,1
propiconazole60207-90-1μg/l0,1
pyren129-00-0μg/l0,1
styren100-42-5μg/lMS**
sulfosulfuron141776-32-1μg/l0,1
tebuconazole107534-96-3μg/l0,1
tetrachlormethan56-23-5μg/l0,1
thiophanate-methyl23564-05-8μg/l0,1
toluen108-88-3μg/l0,2
triadimefon43121-43-3μg/l0,1
triadimenol55219-65-3μg/l0,1
triasulfuron82097-50-5μg/l0,1
tribenuron-methyl101200-48-0μg/l0,1
1,1,2-trichlorethan79-00-5μg/lMS**
(2,4,5-trichlorfenoxy)octová kyselina (2,4,5-T)93-76-5μg/l0,1
triticonazole131983-72-7μg/l0,1
o-xylen95-47-6μg/l0,2
m+p-xylenμg/lMS**
Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele
absorbance (254 nm,1 cm)čísloMS**
barvamgPt/l-
celková objemová aktivita alfaBq/l0,3
huminové látky1415-93-6mg/lMS**
CHSK-Mnmg/l3
konduktivita v terénumS/mMS**
teplota vody°C29
uhlík rozpuštěný organický7440-44-0mg/l5
Ukazatele vyjádřené jako suma
fenoly těkající s vodní paroumg/l0,5
chloralkany C10-1385535-84-8μg/l0,4
nonylfenoly25154-52-3μg/l20
oktylfenoly1806-26-4μg/lMS**
PAUμg/l0,15
PCBμg/l0,01
suma dichlorbenzenů S-DCBμg/l0,25
tenzidy aniontovémg/l0,3
uhlovodíky C10-C40mg/l0,1

*CAS -jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny

**MS - mez stanovitelnosti

Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C

Název ukazateleCAS
draslík7440-09-7mg/l
hořčík7439-95-4mg/l
křemičitany15593-90-5mg/l
měď7440-50-8μg/l
stroncium7440-24-6μg/l
vápník7440-70-2mg/l
železo7439-89-6mg/l

Část B: Postup hodnocení vývoje jakosti podzemních vod

(1) Pro hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z příslušného programu monitoringu a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.

(2) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu a dále pro monitorovací místa pro která jsou data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.

(3) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.

(4) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů, a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.

(5) Hodnocení vývoje jakosti spočívá v časové analýze naměřených hodnot za období alespoň od roku 2006 a 2007; za dostatečně dlouhou délku srovnávaného období se přitom považuje 10 let.

(6) K hodnocení vývoje jakosti se použije statistická metoda, například lineární regrese.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 5/2011 Sb.

Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod

Číslo útvaru podzemních vodNázev útvaru podzemních vodPozice útvaru podzemních vodPříslušný hydrogeologický rajonNázev příslušného hydrogeologického rajonu
11100Kvartér Orlicesvrchní1110Kvartér Orlice
11210Kvartér Labe po Hradec Královésvrchní1121Kvartér Labe po Hradec Králové
11220Kvartér Labe po Pardubicesvrchní1122Kvartér Labe po Pardubice
11300Kvartér Loučné a Chrudimkysvrchní1130Kvartér Loučné a Chrudimky
11400Kvartér Labe po Týnecsvrchní1140Kvartér Labe po Týnec
11510Kvartér Labe po Kolínsvrchní1151Kvartér Labe po Kolín
11520Kvartér Labe po Nymburksvrchní1152Kvartér Labe po Nymburk
11600Kvartér Urbanické bránysvrchní1160Kvartér Urbanické brány
11710Kvartér Labe po Jizerusvrchní1171Kvartér Labe po Jizeru
11720Kvartér Labe po Vltavusvrchní1172Kvartér Labe po Vltavu
11800Kvartér Labe po Lovosicesvrchní1180Kvartér Labe po Lovosice
11900Kvartér a neogén odravské části Chebské pánvesvrchní1190Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve
12110Kvartér Lužnicesvrchní1211Kvartér Lužnice
12120Kvartér Nežárkysvrchní1212Kvartér Nežárky
12300Kvartér Otavy a Blanicesvrchní1230Kvartér Otavy a Blanice
13100Kvartér Úhlavysvrchní1310Kvartér Úhlavy
13200Kvartér Radbuzysvrchní1320Kvartér Radbuzy
13300Kvartér Mžesvrchní1330Kvartér Mže
14100Kvartér Liberecké kotlinysvrchní1410Kvartér Liberecké kotliny
14200Kvartér a miocén Žitavské pánvesvrchní1420Kvartér a miocén Žitavské pánve
14300Kvartér Frýdlantského výběžkusvrchní1430Kvartér Frýdlantského výběžku
15100Kvartér Odrysvrchní1510Kvartér Odry
15200Kvartér Opavysvrchní1520Kvartér Opavy
15500Kvartér Opavské pahorkatinysvrchní1550Kvartér Opavské pahorkatiny
16100Kvartér Horní Moravysvrchní1610Kvartér Horní Moravy
16210Pliopeistocén Homomoravského úvalu - severní částsvrchní1621Pliopleistocén Homomoravského úvalu - severní část
16220Pliopeistocén Hornomoravského úvalu - jižní částsvrchní1622Pliopleistocén Homomoravského úvalu - jižní část
16230Pliopleistocén Blatysvrchní1623Pliopleistocén Blaty
16240Kvartér Valové, Romže a Hanésvrchní1624Kvartér Valové, Romže a Hané
16310Kvartér Horní Bečvysvrchní1631Kvartér Horní Bečvy
16320Kvartér Dolní Bečvysvrchní1632Kvartér Dolní Bečvy
16410Kvartér Dyjesvrchní1641Kvartér Dyje
16420Kvartér Jevišovkysvrchní1642Kvartér Jevišovky
16430Kvartér Svratkysvrchní1643Kvartér Svratky
16440Kvartér Jihlavysvrchní1644Kvartér Jihlavy
16510Kvartér Dolnomoravského úvalusvrchní1651Kvartér Dolnomoravského úvalu
16520Kvartér soutoké oblasti Moravy a Dyjesvrchní1652Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje
21100Chebská pánevzákladní2110Chebská pánev (Chebská pánev)
21200Sokolovská pánevzákladní2120Sokolovská pánev
21310Mostecká pánev - severní částzákladní2131Mostecká pánev - severní část
21320Mostecká pánev - jižní částzákladní2132Mostecká pánev -jižní část
21400Třeboňská pánev - jižní částzákladní2140Třeboňská pánev - jižní část
21510Třeboňská pánev - severní částzákladní2151Třeboňská pánev - severní část
21520Třeboňská pánev - střední částzákladní2152Třeboňská pánev - střední část
21600Budějovická pánevzákladní2160Budějovická pánev
22110Bečevská bránazákladní2211Bečevská brána
22120Oderská bránazákladní2212Oderská brána
22201Hornomoravský úval - severní částzákladní2220Hornomoravský úval
22202Hornomoravský úval - jižní částzákladní
22203Hornomoravský úval - střední částzákladní
22300Vyškovská bránazákladní2230Vyškovská brána
22410Dyjsko-svratecký úvalzákladní2241Dyjsko-svratecký úval
22420Kuřimská kotlinazákladní2242Kuřimská kotlina
22501Dolnomoravský úval - severní částzákladní2250Dolnomoravský úval
22502Dolnomoravský úval - střední částzákladní
22503Dolnomoravský úval - jižní částzákladní
22610Ostravská pánev - ostravská částzákladní2261Ostravská pánev - ostravská část
22620Ostravská pánev - karvinská částzákladní2262Ostravská pánev - karvinská část
31100Pavlovské vrchy a okolízákladní3110Pavlovské vrchy a okolí
32110Flyš v povodí Olšezákladní3211Flyš v povodí Olše
32121Flyš v povodí Ostravicezákladní3212Flyš v povodí Ostravice
32122Flyš v povodí Ostravice - Říčky po ústí do toku Lučinazákladní
32130Flyš v mezipovodí Odryzákladní3213Flyš v mezipovodí Odry
32210Flyš v povodí Bečvyzákladní3221Flyš v povodí Bečvy
32221Flyš v povodí Moravy - severní částzákladní3222Flyš v povodí Moravy
32222Flyš v povodí Moravy - jižní částzákladní
32230Flyš v povodí Váhu - severní částzákladní3223Flyš v povodí Váhu - severní část
32240Flyš v povodí Váhu - jižní částzákladní3224Flyš v povodí Váhu - jižní část
32301Středomoravské Karpaty - severní částzákladní3230Středomoravské Karpaty
32302Středomoravské Karpaty - jižní částzákladní
41100Polická pánevzákladní4110Polická pánev
42100Hronovsko-poříčská křídazákladní4210Hronovsko-poříčská křída
42210Podorlická křída v povodí Úpy a Metujezákladní4221Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje
42220Podorlická křída v povodí Orlicezákladní4222Podorlická křída v povodí Orlice
42310Ústecká synklinála v povodí Orlicezákladní4231Ústecká synklinála v povodí Orlice
42320Ústecká synklinála v povodí Svitavyzákladní4232Ústecká synklinála v povodí Svitavy
42400Královédvorská synklinálazákladní4240Královédvorská synklinála
42500Hořicko-miletínská křídazákladní4250Hořicko-miletínská křída
42610Kyšperská synklinála v povodí Orlicezákladní4261Kyšperská synklinála v povodí Orlice
42620Kyšperská synklinála - jižní částzákladní4262Kyšperská synklinála - jižní část
42700Vysokomýtská synklinálazákladní4270Vysokomýtská synklinála
42800Velkoopatovická křídazákladní4280Velkoopatovická křída
42910Králický prolom - severní částzákladní4291Králický prolom - severní část
42920Králický prolom - jižní částzákladní4292Králický prolom - jižní část
43100Chrudimská křídazákladní4310Chrudimská křída
43200Dlouhá mez - jižní částzákladní4320Dlouhá mez - jižní část
43300Dlouhá mez - severní částzákladní4330Dlouhá mez - severní část
43400Čáslavská křídazákladní4340Čáslavská křída
43500Velimská křídazákladní4350Velimská křída
43600Labská křídazákladní4360Labská křída
44100Jizerská křída pravobřežnízákladní4410Jizerská křída pravobřežní
44200Jizerský coniaksvrchní4420Jizerský coniak
44300Jizerská křída levobřežnízákladní4430Jizerská křída levobřežní
45100Křída severně od Prahyzákladní4510Křída severně od Prahy
45210Křída Košáteckého potokazákladní4521Křída Košáteckého potoka
45220Křída Liběchovky a Pšovkyzákladní4522Křída Liběchovky a Pšovky
45230Křída Obrtky a Úštěckého potokazákladní4523Křída Obrtky a Úštěckého potoka
45300Roudnická křídazákladní4530Roudnická křída
45400Ohárecká křídazákladní4540Ohárecká křída
45500Holedečzákladní4550Holedeč
46110Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní částzákladní4611Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část
46120Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní částzákladní4612Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část
46200Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břehzákladní4620Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh
46300Děčínský Sněžníkzákladní4630Děčínský Sněžník
46400Křída Horní Ploučnicezákladní4640Křída Horní Ploučnice
46500Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenicezákladní4650Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice
46600Křída Dolní Kamenice a Křinicezákladní4660Křída Dolní Kamenice a Křinice
47100Bazální křídový kolektor na Jizeřehlubinný4710Bazální křídový kolektor na Jizeře
47200Bazální křídový kolektor od Hamru po Labehlubinný4720Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe
47300Bazální křídový kolektor v benešovské synklinálehlubinný4730Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále
51100Plzeňská pánevzákladní5110Plzeňská pánev
51200Manětínská pánevzákladní5120Manětínská pánev
51310Rakovnická pánevzákladní5131Rakovnická pánev
51320Žihelská pánevzákladní5132Žihelská pánev
51400Kladenská pánevzákladní5140Kladenská pánev
51510Podkrkonošský permokarbonzákladní5151Podkrkonošský permokarbon
51520Náchodský permzákladní5152Náchodský perm
51610Dolnoslezská pánev - západní částzákladní5161Dolnoslezská pánev - západní část
51620Dolnoslezská pánev - východní částzákladní5162Dolnoslezská pánev - východní část
52110Poorlický perm - severní částzákladní5211Poorlický perm - severní část
52120Poorlický perm - jižní částzákladní5212Poorlický perm -jižní část
52210Boskovická brázda - severní částzákladní5221Boskovická brázda - severní část
52220Boskovická brázda - jižní částzákladní5222Boskovická brázda jižní část
61110Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných horzákladní6111Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor
61120Krystalinikum Slavkovského lesazákladní6112Krystalinikum Slavkovského lesa
61200Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaňzákladní6120Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň
61310Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavuzákladní6131Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu
61320Krystalinikum východní části Krušných horzákladní6132Krystalinikum východní části Krušných hor
61330Teplický ryolitzákladní6133Teplický ryolit
62110Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potokazákladní6211Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka
62121Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkovzákladní6212Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov
62122Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - horní část povodí Černého potokazákladní
62130Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potokazákladní6213Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potoka
62210Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbremzákladní6221Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem
62221Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy - západní částzákladní6222Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy
62222Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy - východní částzákladní
62223Krystalinikum a proterozoikum dolního toku Úhlavyzákladní
62300Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounkyzákladní6230Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky
62400Svrchní silur a devon Barrandienuzákladní6240Svrchní silur a devon Barrandienu
62500Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavyzákladní6250Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy
63101Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavyzákladní6310Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy
63102Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy -Vltava po soutok s tokem Malšezákladní
63201Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - jižní částzákladní6320Krystalinikum v povodí Střední Vltavy
63202Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Horní povodí Skalicezákladní
63203Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Mezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapyzákladní
63204Krystalinikum v povodí střední Vltavy - severní část
64110Krystalinikum Šluknovské pahorkatinyzákladní6411Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny
64120Krystalinikum Lužických horzákladní6412Krystalinikum Lužických hor
64130Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisyzákladní6413Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy
64140Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizeryzákladní6414Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery
64200Krystalinikum Orlických horzákladní6420Krystalinikum Orlických hor
64311Krystalinikum severní části Východní Sudet - jihovýchodní částzákladní6431Krystalinikum severní části Východní Sudet
64312Krystalinikum severní části Východní Sudet - severozápadní částzákladní
64321Krystalinikum jižní části Východních Sudetzákladní6432Krystalinikum jižní části Východních Sudet
64322Krystalinikum jižní části Východních Sudet - Morava po soutok s tokem Moravská Sázavazákladní
64323Krystalinikum jižní části Východních Sudet -Oslava po ústí do toku Moravazákladní
65100Krystalinikum v povodí Lužnicezákladní6510Krystalinikum v povodí Lužnice
65200Krystalinikum v povodí Sázavyzákladní6520Krystalinikum v povodí Sázavy
65310Kutnohorské krystalinikumzákladní6531Kutnohorské krystalinikum
65321Krystalinikum Železných hor - jihovýchodní částzákladní6532Krystalinikum Železných hor
65322Krystalinikum Železných hor - severozápadní částzákladní
65401Krystalinikum v povodí Dyje - západní částzákladní6540Krystalinikum v povodí Dyje
65402Krystalinikum v povodí Dyje - východní částzákladní
65500Krystalinikum v povodí Jihlavyzákladní6550Krystalinikum v povodí Jihlavy
65601Krystalinikum v povodí Svratky - střední částzákladní6560Krystalinikum v povodí Svratky
65602Krystalinikum v povodí Svratky - Svitava po soutok s tokem Punkvazákladní
65603Krystalinikum v povodí Svratky - západní částzákladní
65700Krystalinikum brněnské jednotkyzákladní6570Krystalinikum brněnské jednotky
66111Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odryzákladní6611Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry
66112Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry - povodí Opavy po ústí do toku Odrazákladní
66120Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravyzákladní6612Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy
66200Kulm Drahanské vrchovinyzákladní6620Kulm Drahanské vrchoviny
66300Moravský kraszákladní6630Moravský kras
66400Mladečský kraszákladní6640Mladečský kras

Poznámky pod čarou

1) Čl. 2 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, čl. 3 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 6, čl. 4 odst. 1, odst. 2, odst. 3, čl. 5 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5, Příloha I, II, III, IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu.
Příloha II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Čl. 4, čl. 5, čl. 6 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.

2) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.

3) Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.

4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 23a odst. 2 vodního zákona.

6) § 32, 33 vodního zákona.

7) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb.

8)Například § 30 až § 35 vodního zákona.

9) § 22 vodního zákona.

10) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

Přesunout nahoru