PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 139/2011 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony

Částka 53/2011
Platnost od 27.05.2011
Účinnost od 27.05.2011
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

139

ZÁKON

ze dne 27. dubna 2011,

kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o platebním styku

Čl. I

Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.“.

2. V § 1 a v § 133 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

3. V § 1 písm. d) se za slova „vydavatelů elektronických peněz“ vkládají slova „(dále jen „vydavatel“)“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „(dále jen „držitel“)“.

4. V § 2 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „ledaže se nejedná o platební službu (§ 3 odst. 3),“.

5. V § 2 odst. 1 písm. e) se slova „který se uskutečňuje bezhotovostním převodem peněžních prostředků z platebního účtu nebo na platební účet“ nahrazují slovy „jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně“.

6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

f) inkasem provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli.“.

7. V § 2 odst. 2 písm. c) a v § 2 odst. 3 písm. c) se slova „elektronických peněz“ zrušují.

8. V § 2 odst. 2 písmeno d) zní:

d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel pobočku, obchodního zástupce nebo ve kterém dočasně jinak poskytuje služby,“.

9. V § 2 odst. 2 písm. h) bod 1 zní:

1. v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce (§ 7) a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz (§ 46) a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena vykonává,“.

10. V § 2 odst. 2 písm. h) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování platebních služeb“.

11. V § 2 odst. 2 písmeno j) zní:

j) obchodním zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně elektronických peněz jménem vydavatele; obchodním zástupcem není zaměstnanec ani prokurista poskytovatele nebo vydavatele,“.

12. V § 3 odst. 1 písmena c) a d) znějí:

c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

1. plátce,

2. příjemce, nebo

3. plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

1. plátce,

2. příjemce, nebo

3. plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,“.

13. V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „ , nejedná-li se o platební transakci podle písmene g)“ zrušují.

14. V § 3 odst. 1 písm. f) se za slova „poskytovatele plátce“ vkládají slova „(poukazování peněz)“ a slovo „nebo“ se zrušuje.

15. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „za vydavatelem elektronických peněz“ nahrazují slovy „vůči tomu, kdo ji vydal“.

16. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz,“ nahrazují slovy „za účelem provádění platebních transakcí“.

17. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „jako platební prostředek“ zrušují a slova „vydavatelem elektronických peněz“ se nahrazují slovy „tím, kdo ji vydal“.

18. V § 4 odstavec 2 zní:

(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě 7.“.

19. Nadpis části druhé zní: „OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE“.

20. V § 5 úvodní části ustanovení se za slovo „služby“ vkládají slova „jako podnikání“.

21. V § 6 úvodní části ustanovení se za slovo „peníze“ vkládají slova „jako podnikání“.

22. V § 8 odstavec 3 zní:

(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce,

b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,

c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v České republice.“.

23. V § 9 odst. 1 písm. i) se za slovo „účast“ vkládá slovo „pouze“ a slova „z hlediska potřeby“ se zrušují.

24. V § 9 odst. 1 se na konci písmene l) čárka nahrazuje tečkou a písmeno m) se zrušuje.

25. V § 9 odst. 2 větě první se slova „byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána“ nahrazují slovy „je součástí právního řádu“, slova „umožnit osobám“ se nahrazují slovy „umožnit žadateli“ a na konci textu věty první se doplňují slova „a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce“.

26. V § 9 odst. 2 větě druhé se slova „tyto osoby“ nahrazují slovy „platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem,“.

27. V § 10 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

28. V § 10 se odstavec 3 zrušuje.

29. V § 11 se slovo „každou“ zrušuje.

30. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.

31. V nadpise nad označením § 12 se slovo „Odnětí“ nahrazuje slovy „Zánik a odnětí“.

32. V § 12 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem

a) zrušení platební instituce,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku platební instituce,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (§ 36).“.

Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.

33. V § 12 odst. 3 písm. a) se slova „při poskytování platebních služeb nebo“ a slova „nebo podmínky stanovené v povolení“ zrušují.

34. V § 12 odst. 3 se na začátek písmene b) vkládají slova „platební instituce“.

35. V § 12 odstavec 4 zní:

(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce.“.

36. V § 13 větě první se za slovo „dne“ vkládají slova „zániku nebo“ a za slovo „ten“ se vkládají slova „jehož povolení zaniklo nebo“.

37. V § 13 větě druhé se slovo „spolehlivě“ zrušuje a za slovo „dne“ se vkládají slova „zániku nebo“.

38. V § 13 větě poslední se za slovo „ten“ vkládají slova „jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo“.

39. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.

40. V § 14 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“.

41. V § 15 odst. 2 písm. a) se slova „nebo podmínky stanovené v povolení“ zrušují.

42. V § 15 odst. 2 písm. c) se slova „platební instituce“ nahrazují slovem „žadatele“.

43. V § 15 odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“.

44. V § 19 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

45. V § 20 odst. 1 písm. b) se slova „do konce“ nahrazují slovy „po uplynutí“, slova „vloženy nebo převedeny na samostatný účet“ se nahrazují slovy „uloženy na samostatném účtu“ a slova „v této lhůtě“ se zrušují.

46. V § 22 odst. 3 úvodní části ustanovení se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.

47. V § 22 se doplňuje odstavec 7, který zní:

(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.“.

48. V § 23 odst. 3 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.

49. V § 24 větě první, § 44 odst. 1 a v § 45 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „se použijí“.

50. V § 26 odst. 2 se za slovo „významné“ vkládá slovo „provozní“.

51. V § 26 odst. 3 se za slovo „Významnou“ vkládá slovo „provozní“.

52. V § 26 odst. 4 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.

53. V § 28 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo jemuž bylo odňato“.

54. V § 29 odst. 1 se slova „poskytovat platební služby nebo“ zrušují.

55. V § 29 odst. 2 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.

56. V § 31 odst. 1 se slova „poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce“ nahrazují slovy „vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení“ a slova „ , a vykonávat činnosti uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) a c)“ se zrušují.

57. V části druhé hlavě II se díl 5 včetně nadpisu zrušuje.

58. V § 36 odst. 1 větě druhé se slova „§ 8 platí“ nahrazují slovy „Ustanovení § 8 se použije“.

59. V § 36 odst. 2 se slova „v Evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „v České republice“.

60. V § 37 odst. 1 písm. a) se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , a pobočku v České republice“.

61. V § 37 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

62. V § 39 se slovo „každou“ zrušuje.

63. V § 39 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.

64. V § 40 úvodní části ustanovení se slovo „ , jestliže“ nahrazuje slovem „dnem“.

65. V § 40 odst. 1 písm. a) se slovo „poskytovatel“ nahrazuje slovy „smrti poskytovatele“, slovo „zemře“ se zrušuje a slova „zanikne, nebo“ se nahrazují slovy „jeho zrušení,“.

66. V § 40 odst. 1 písm. b) se slova „bylo vydáno“ nahrazují slovy „nabytí právní moci“ a slova „jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení“ se nahrazují slovy „nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu“.

67. V § 40 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53)“.

68. V § 40 odst. 4 se slovo „ , který“ nahrazuje slovy „do 30 dní ode dne, kdy“ a za slovo „instituce“ se vkládají slova „nebo žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz“.

69. V § 41 větě druhé se slovo „spolehlivě“ zrušuje.

70. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.

71. V § 42 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“, slovo „ustanovení“ se zrušuje a za slova „písm. b),“ se vkládají slova „a odst. 3,“.

72. V § 43 odst. 2 písm. b) se slova „poskytovatele platebních služeb malého rozsahu“ nahrazují slovem „žadatele“.

73. V § 43 odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „se použije“.

74. V § 44 odstavec 2 zní:

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.“.

75. V části druhé hlava IV včetně nadpisu zní:

„HLAVA IV

INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 46

(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.

(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz je instituce elektronických peněz oprávněna

a) vydávat elektronické peníze,

b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,

c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až c), včetně poskytování úvěrů, a

e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,

c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v České republice.

Díl 2

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 47

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 52a odst. 1),

d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 52c),

g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,

j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.

(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se netýkají elektronických peněz, je instituce elektronických peněz oprávněna poskytovat.

(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 49

(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem

a) zrušení instituce elektronických peněz,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku instituce elektronických peněz,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).

(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce elektronických peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.

(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce elektronických peněz, jestliže

a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,

b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby týkající se elektronických peněz,

d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických peněz.

(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz.

§ 50

(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo odňato, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti instituce elektronických peněz odňato, i nadále považuje za instituci elektronických peněz.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 51

Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 47 odst. 1 písm. d) až j) a l), § 47 odst. 3 a § 48.

§ 52

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže

a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,

b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz

§ 52a

Kapitál

(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350000 eur.

(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.

(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadatel uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.

(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2 větě první.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz.

§ 52b

Nabývání, pozbývání, zvyšování a snižování kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz a její ovládnutí

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr

a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,

d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,

e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo

f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.

(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.

(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise. V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k tiskopisu přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52c

Řídicí a kontrolní systém

(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.

(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a

3. řádné administrativní a účetní postupy,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu instituce elektronických peněz k rizikům, kterým instituce elektronických peněz je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy

1. vnitřní audit,

2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických peněz plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,

b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů a

c) systém vnitřní komunikace.

(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby.

(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz stanoví prováděcí právní předpis.

Ochrana peněžních prostředků

§ 52d

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.

§ 52e

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) drženy odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).

(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.

(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až na 3 dny.

§ 52f

(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dní ode dne vydání elektronických peněz.

§ 52g

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.

(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.

Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických peněz

§ 52h

(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.

(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže

a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52i

(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.

(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.

(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

§ 52j

(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Informační povinnost

§ 52k

(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.

(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

Uchovávání dokumentů a záznamů

§ 52l

(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.

Díl 4

Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

§ 52m

Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.

(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo, obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.

(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52n

Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.“.

76. Za nadpis hlavy V se vkládá text

„Díl 1

Základní ustanovení“.

77. V § 53 odst. 1 se slova „ten, kdo je oprávněn“ nahrazují slovy „právnická osoba, která je oprávněna“.

78. V § 53 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 46 odst. 2 se použije obdobně.“.

79. V § 53 odstavec 2 zní:

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5000000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.“.

80. V § 53 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3000000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.“.

81. Za § 53 se vkládá text

„Díl 2

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“.

82. V § 54 odstavec 1 zní:

(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,

d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,

e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a

f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.“.

83. V § 54 odst. 2 se slova „podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou splněny“ nahrazují slovy „podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) je splněna“.

84. V § 56 se slovo „každou“ zrušuje.

85. V § 56 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.

86. V § 57 úvodní části ustanovení se slovo „ , jestliže“ nahrazuje slovem „dnem“.

87. V § 57 odst. 1 písmena a) a b) znějí:

a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,“.

88. V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.“.

89. V § 57 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „poskytovatele platebních služeb“ nahrazují slovy „vydavatele elektronických peněz“.

90. V § 57 odst. 3 písm. a) se slova „vydávání elektronických peněz“ nahrazují slovy „výkonu činností podle § 46 odst. 2“.

91. V § 57 odstavec 4 zní:

(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.“.

92. Nadpis nad § 58 se zrušuje.

93. § 58 zní:

㤠58

(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá. Do dne vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsah zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.

94. Za § 58 se vkládají nové § 58a a 58b, které znějí:

㤠58a

Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), § 55 a 56.

§ 58b

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže

a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 53 odst. 3,

b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2, nebo

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.“.

95. Za § 58b se vkládá text

„Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“.

96. Nadpis nad označením § 59 se zrušuje.

97. § 59 zní:

㤠59

(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.“.

98. V části třetí hlava II včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10 a 11 znějí:

„HLAVA II

PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 62

(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,

a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h),

b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených pravidel,

c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem, a

d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropské komisi podle § 73f odst. 1 nebo 2.

(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropské komisi příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech10).

(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.

§ 63

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zúčtováním

1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo

2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,

b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému propojeného podle § 69, na jehož základě má být v souladu s pravidly platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla systému“) provedeno zúčtování,

c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,

d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na němž se provádí zúčtování,

e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v § 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),

f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související.

§ 64

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze

a) banka,

b) zahraniční banka,

c) spořitelní a úvěrní družstvo,

d) obchodník s cennými papíry,

e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,

f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,

g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon11),

i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§ 70),

j) ústřední protistrana,

k) zúčtovatel,

l) clearingová instituce a

m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.

(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Díl 2

Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Pravidla systému

§ 65

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.

(2) Pravidla systému upravují alespoň

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,

d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,

f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,

h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,

i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,

j) vymezení provozního dne,

k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,

l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,

m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a

n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň

1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 66

(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.

§ 67

Změna pravidel systému

(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.

(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.

Neodvolatelnost příkazu k zúčtování

§ 68

(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat.

(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na

a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,

b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 69.

(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže

a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.

(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.

Propojení systémů

§ 69

(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností zúčtování.

(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.

Díl 3

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 70

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování na základě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, které jí udělila Česká národní banka.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s odbornou péčí.

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 71

(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,

a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730000 eur,

d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,

j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který

a) je právnickou osobou,

b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,

c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a

d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 72

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik a odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 73

(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zanikne dnem

a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže

a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování požádá, nebo

b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže

a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování,

d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 73a

Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Díl 4

Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 73b

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a

b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele systému propojeného podle § 69 o oznámení podle § 73f odst. 4.

(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.

(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 73c

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.

§ 73d

Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,

a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a

b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně těchto skutečností.

Díl 5

Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci

§ 73e

Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci

O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice.

§ 73f

Oznamovací povinnosti České národní banky

(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropské komisi existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. Jestliže povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo bylo odňato, Česká národní banka oznámí Evropské komisi zánik tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede dnem odnětí nebo zániku povolení.

(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 67 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu členského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.

(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

10) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.

11) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.“.

99. V § 75 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení této hlavy v neprospěch uživatele, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.

100. V § 75 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se mohou poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit“.

101. V § 76 odstavec 4 zní:

(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona rozumí platební prostředek,

a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k

1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,

2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo

3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo

b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše

1. 150 eurům,

2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo

3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.“.

102. V § 84 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

103. V § 85 písm. f) se slova „provedené z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „podle § 103“.

104. V § 89 úvodní části ustanovení se slova „z podnětu plátce upravené rámcovou smlouvou“ nahrazují slovy „ , která je upravena rámcovou smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce,“.

105. V § 93 odst. 1 se za slova „drobné platby“ vkládají slova „se § 80 až 85 a § 89 nepoužijí; v takovém případě“.

106. V § 93 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu daného platebním prostředkem.“.

107. V § 94 odst.1 se věta druhá nahrazuje větou „V případě platebních prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.“.

108. V § 94 odst. 2 se slova „Změnu informací uvedených v § 81, § 83 písm. d) a § 84 písm. e), které nejsou obsahem“ nahrazují slovy „Nejedná-li se o změnu“ a za slovo „oznámit“ se vkládají slova „změnu informací uvedených v § 81 až 85“.

109. V § 94 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.“.

110. V nadpisu § 101 se slova „držitele platebního prostředku“ nahrazují slovem „uživatele“.

111. V § 101 úvodní části ustanovení se slova „(dále jen „držitel platebního prostředku“)“ zrušují.

112. V nadpisu § 102 se slova „vydavatele platebního prostředku“ nahrazují slovem „poskytovatele“.

113. V § 102 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „(dále jen „vydavatel platebního prostředku“)“ zrušují.

114. V § 102 odst. 1 písm. a) se slova „osobám jiným než jeho držiteli“ nahrazují slovy „jiným osobám než uživateli“ a slova „držitele platebního prostředku“ se nahrazují slovem „uživatele“.

115. V § 102 odst. 1 písm. b) se za slovo „za“ vkládají slova „dříve vydaný“ a „vydaný držiteli platebního prostředku již dříve“ se zrušují.

116. V § 102 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slova „držiteli platebního prostředku“ nahrazují slovem „uživateli“.

117. V § 102 odst. 1 písm. d) se slova „držiteli platebního prostředku“ nahrazují slovem „uživateli“.

118. V § 102 odst. 2 se slova „Vydavatel platebního prostředku“ nahrazují slovem „Poskytovatel“ a slova „držiteli platebního prostředku“ se nahrazují slovem „uživateli“.

119. V § 103 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Plátce je“ nahrazují slovy „V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, je plátce“ a slova „provedené z podnětu příjemce“ se zrušují.

120. V § 103 se odstavec 5 zrušuje.

121. V § 104 odst. 2 se slova „dal podnět“ nahrazují slovy „dává platební příkaz“, slovo „dohodli“ se nahrazuje slovem „dohodnou“ a slova „pro účely § 106 odst. 4, § 109 a § 111 až 113“ se zrušují.

122. V § 105 odst. 1 se slovo „přijetí“ nahrazuje slovem „provedení“.

123. V § 105 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

124. V § 106 odst. 3 větě první se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce,“.

125. V § 106 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

126. V § 107 odst. 2 se slova „z podnětu plátce“ nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz plátce“ a slova „z podnětu příjemce“ se nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce“.

127. § 109 včetně nadpisu zní:

㤠109

Lhůta pro připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce

(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby peněžní prostředky byly připsány na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.

(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která nezahrnuje směnu měn,

b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází, nebo

c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.

(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,

b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky, nebo

c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.“.

128. V § 110 závěrečné části ustanovení se slova „nebo o platební účet vedený v měně jiného než členského státu“ zrušují.

129. V § 111 se slova „a 110 se nepoužijí“ nahrazují slovy „se nepoužije“.

130. V nadpisu § 113 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce“.

131. V § 113 odst. 1 se slova „z podnětu příjemce, k níž byl dán souhlas za použití platebního prostředku“ nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce“.

132. V § 117 odst. 6 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce,“.

133. V § 118 odst. 1 se slova „z podnětu plátce“ nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz plátce,“.

134. V § 118 odst. 2 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce,“.

135. V § 119 se odstavec 3 zrušuje.

136. V § 120 se odstavec 3 zrušuje.

137. V § 123 se věta druhá zrušuje.

138. V části čtvrté hlava II včetně nadpisu zní:

„HLAVA II

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

§ 124

Smlouva o vydání elektronických peněz

(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími smlouvu o platebních službách.

(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických peněz.

(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.

Zpětná výměna elektronických peněz

§ 124a

(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.

(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.

(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni, provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.

(4) Právo na zpětnou výměnu se nepromlčuje, dokud právní vztah ze smlouvy o vydání elektronických peněz trvá.

§ 124b

(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.

(2) Držitel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o vydání elektronických peněz, jestliže jej učinil před tím, než byl v souladu s odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny.

(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže držitel požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo jestliže držitel vypoví smlouvu o vydání elektronických peněz, která byla uzavřena na dobu určitou. Úplata musí být přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům vydavatele.

§ 124c

Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která není spotřebitelem, § 124a odst. 2 a 3 a § 124b odst. 3 se nepoužijí. V takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou o vydání elektronických peněz.“.

139. V § 125 odst. 1 písm. a) se slova „nebo 3“ zrušují.

140. V § 125 odst. 1 písm. g) se slovo „poruší“ nahrazuje slovem „nesplní“.

141. V § 125 odst. 1 písm. h) se slova „poruší zákaz svěřit“ nahrazují slovem „svěří“ a slova „podle § 25“ se nahrazují slovy „v rozporu s § 26“.

142. V § 125 odst. 2 písm. b) se číslo „40“ nahrazuje číslem „39“.

143. V § 125 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.

144. V § 125 odst. 2 písmeno d) zní:

d) v rozporu s § 44 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.“.

145. V § 125 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.

146. V § 125 odst. 3 písm. a) se slova „za účelem“ nahrazují slovem „k“.

147. V § 125 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).

148. V § 125 odst. 4 písm. a) se slova „nebo e)“ zrušují a slova „e) nebo f)“ se nahrazují slovy „d) nebo e)“.

149. V § 125 odst. 4 písm. c) se slova „nebo d)“ zrušují.

150. § 126 včetně nadpisu zní:

㤠126

Správní delikty instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(1) Instituce elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí změnu údajů podle § 48 odst. 3 nebo 4,

b) v rozporu s § 50 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

c) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 52a,

d) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle § 52c,

e) v rozporu s § 52h odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,

f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který nesplňuje podmínky podle § 52h odst. 2,

g) nesplní oznamovací povinnost podle § 52h odst. 3 nebo § 52j odst. 1,

h) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 52j odst. 2, nebo

i) nesplní oznamovací povinnost podle § 52m odst. 1.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) vydává elektronické peníze nebo poskytuje platební služby, které se týkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 2,

b) poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 3,

c) neoznámí změnu údajů podle § 56,

d) v rozporu s § 58 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům, nebo

e) v rozporu s § 59 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k provedení platební transakce, podle § 52e,

b) nesplní informační povinnost podle § 52k, nebo

c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 52l.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až i),

c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).“.

151. § 127 včetně nadpisu se zrušuje.

152. § 129 včetně nadpisu zní:

㤠129

Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 67 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní banky,

b) neoznámí změnu údajů podle § 72 odst. 3, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 1.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že

a) provozuje platební systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s § 70 odst. 2,

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 73a, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 3.

(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 73b odst. 2 nebo § 73c.

(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 73d.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2, 3 nebo 4,

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b).“.

153. V § 130 odstavec 1 zní:

(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že soustavně

a) porušuje informační povinnosti podle § 79, 80, 88, § 92 odst. 3, § 93 nebo § 94 odst. 2,

b) porušuje povinnosti týkající se změny rámcové smlouvy podle § 94 odst. 1 nebo 5,

c) vypovídá rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v rozporu s § 96,

d) blokuje platební prostředky v rozporu s § 100,

e) porušuje povinnosti týkající se odmítnutí platebního příkazu podle § 105 odst. 1 nebo 2,

f) nedodržuje lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až 113, nebo

g) v rozporu s § 114 odst. 3 nedává peněžní prostředky k dispozici příjemci.“.

154. V § 130 odst. 2 se slova „neposkytne nebo nezpřístupní plátci informaci podle § 86 odst. 1, 89 nebo 91“ nahrazují slovy „porušuje informační povinnosti podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 90“.

155. V § 130 odst. 3 se slova „neposkytne nebo nezpřístupní příjemci informaci podle § 87 odst. 1“ nahrazují slovy „porušuje informační povinnosti podle § 87 odst. 1 nebo § 91“.

156. V § 130 odst. 4 se slova „Vydavatel platebního prostředku“ nahrazují slovy „Poskytovatel, který vydává platební prostředek,“ a slova „poruší některou z povinností“ se nahrazují slovy „porušuje povinnosti“.

157. V § 130 odst. 5 se slova „provede srážku“ nahrazují slovy „provádí srážky“.

158. V nadpise § 131 se slova „elektronických peněz“ zrušují.

159. V § 131 odstavec 1 zní:

(1) Vydavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 124 odst. 2,

b) poskytuje držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 124 odst. 3,

c) neprovede zpětnou výměnu podle § 124a odst. 2 nebo 3, nebo

d) porušuje informační povinnost podle § 124b odst. 1.“.

160. V § 132 odst. 1 písm. a) se slova „poskytne platební službu nebo vydá“ nahrazují slovy „poskytuje platební služby nebo vydává“ a slovo „nebo“ se zrušuje.

161. V § 132 odst. 1 písm. b) se slovo „neuvede“ nahrazuje slovem „zatají“.

162. V § 132 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51 odst. 1.“.

163. V § 132 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že

a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo

b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 135d odst. 1 písm. b) až i).“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

164. V § 132 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1“ zrušují.

165. V § 132 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),“.

Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).

166. V § 132 odst. 3 písm. b) se slova „písmene b)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2“.

167. V § 132 odst. 3 písm. c) se slova „písmene a)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a)“.

168. V § 133 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ve Společenství2)“ nahrazují slovy „v Evropské unii2)“.

169. V § 134 odst. 1 písm. a) se slova „poskytne platební službu nebo vydá“ nahrazují slovy „poskytuje platební služby nebo vydává“ a slovo „nebo“ se zrušuje.

170. V § 134 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1.“.

171. V § 134 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:

a) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c),“.

Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).

172. V § 135 odst. 4 se věta druhá zrušuje.

173. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST ŠESTÁ

DOHLED

§ 135a

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností

a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona,

b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2).

(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v

a) České republice vykonává v České republice,

b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo

c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.

(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti.

§ 135b

(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.

(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, s centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou.

(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

§ 135c

Kontrola na místě

(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.

(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.

(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření zakládá.

§ 135d

Opatření k nápravě

(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle povahy zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby

a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,

c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,

d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona upravujícího činnost auditorů,

e) vyměnila svoji vedoucí osobu,

f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím obchodního zástupce,

g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,

h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká národní banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických peněz také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

§ 135e

Přijímání podnětů

Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední7) ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu8).

§ 135f

Pořádková pokuta

(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2500000 Kč.

(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá.

174. V § 136 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a

f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.“.

175. V § 136 odstavce 2 a 3 znějí:

(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna, a o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze. Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.

(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle odstavce 1 písm. f) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování.“.

176. V § 136 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň

a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

177. § 136a až 138 a § 140 se včetně nadpisů zrušují.

178. § 142 včetně nadpisu zní:

㤠142

Zmocnění

Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17 odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 3, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48 odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst. 4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, § 52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m odst. 2, § 54 odst. 3, § 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a § 73b odst. 5.“.

179. § 145 zní:

㤠145

(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1, jedná-li se o platební transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a) tím není dotčen.

(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o platební transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.

(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce elektronických peněz, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněna vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. října 2011 vydávat elektronické peníze na základě svého dosavadního povolení k činnosti instituce elektronických peněz. Přitom postupuje podle dosavadních právních přepisů; bod 5 tím není dotčen.

2. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. dubna 2012 vydávat elektronické peníze na základě své dosavadní registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Přitom postupuje podle dosavadních právních předpisů; bod 5 tím není dotčen.

3. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; bod 4 tím není dotčen. Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle § 54 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud o to žadatel před vydáním rozhodnutí o této žádosti požádá. Právní účinky rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz vydané na základě této žádosti nastanou nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Právní vztahy mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

6. Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělená podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle § 70 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede své poměry do souladu s částí třetí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti stanovená v § 65 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně.

8. Platební systém s neodvolatelností zúčtování provozovaný na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování podle § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Právní vztahy vzniklé v souvislosti s provozováním platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo s účastí v něm se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. IV

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci druhého samostatného řádku doplňují slova „ , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES“.

2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru.“.

3. V § 2a odst. 1 písm. a) se slova „a instituce elektronických peněz“ zrušují.

4. V § 8, § 124 odst. 5 a v § 126 odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.

5. V § 10d odst. 3 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.

6. Část sedmá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 30 a 31 zní:

„ČÁST SEDMÁ

VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 82

Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání

(1) Vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je systém,

a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g),

b) který provádí vypořádání [§ 83 písm. a)] na základě stanovených pravidel,

c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo nebo ústředí v České republice, se dohodli, že právní vztahy mezi nimi se při provádění vypořádání řídí českým právem, a

d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropské komisi podle § 90g odst. 1 nebo 2.

(2) Zahraničním vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je vypořádací systém, jehož existenci oznámil Evropské komisi příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry30).

(3) Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.

§ 83

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vypořádáním

1. započtení vzájemných pohledávek z obchodů s investičními nástroji, nebo

2. splnění vzájemných dluhů z obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků,

b) příkazem k vypořádání pokyn účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastníka či provozovatele systému propojeného podle § 89, na jehož základě má být v souladu s pravidly vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (dále jen „pravidla systému“) provedeno vypořádání,

c) ústřední protistranou osoba, která při vypořádání vstupuje mezi účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g) nebo m) jako jejich výlučná protistrana,

d) zúčtovatelem osoba, která vede pro účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i) nebo m) účet, na němž se provádí vypořádání,

e) clearingovou institucí osoba, která provádí vypořádání započtením vzájemných pohledávek účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedených v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i), j) nebo m),

f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující doba, během níž vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání přijímá a provádí příkazy k vypořádání a další úkony s tímto vypořádáním související.

§ 84

Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

(1) Účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání může být pouze

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry,

d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c),

e) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,

f) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

g) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon31),

h) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 90),

i) ústřední protistrana,

j) zúčtovatel,

k) clearingová instituce,

l) osoba, která vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech h) až k) v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování, nebo

m) osoba neuvedená v písmenech a) až l), u které je to vhodné s ohledem na míru systémového rizika vyplývajícího z rozsahu její činnosti.

(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

HLAVA II

PROVOZOVÁNÍ VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ

Pravidla systému

§ 85

(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání stanoví pravidla systému.

(2) Pravidla systému upravují alespoň

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

b) podmínky účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k vypořádacímu systému s neodvolatelností vypořádání; osoby se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie nesmí být znevýhodňovány z jiných než ekonomických důvodů,

c) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání vyplývající z jejich účasti v tomto systému,

d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání,

e) způsob a podmínky vypořádání, včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během vypořádání,

f) náležitosti příkazu k vypořádání, způsob a podmínky jeho zadávání do vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

g) údaje, které účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání poskytuje provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,

h) opatření, která může provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uplatnit vůči účastníkovi vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, a postup při jejich uplatňování,

i) časový harmonogram provádění vypořádání, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž vypořádání probíhá,

j) vymezení provozního dne,

k) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání,

l) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání zadaný do vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,

m) investiční nástroje a měnu, v nichž se vypořádání provádí, a

n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň

1. rizika, kterým vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik, včetně stanovení vhodných podmínek pro účast ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.

§ 86

(1) Provozovatel a ostatní účastníci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání dodržují pravidla systému.

(2) Pravidla systému v aktuálním znění musí být uveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání v jeho úředních hodinách. Pokud provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zřídí provozovnu, musí být pravidla systému k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.

§ 87

Změna pravidel systému

(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.

(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.

Neodvolatelnost příkazu k vypořádání

§ 88

(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k vypořádání jednostranně odvolat.

(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení vypořádání, k vyloučení nebo omezení použití investičních nástrojů nebo peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí vypořádání, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na

a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k vypořádání, jestliže byl tento příkaz přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,

b) možnost použít investiční nástroje nebo peněžní prostředky na účtu účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, na němž se provádí vypořádání, ke splnění závazků, které mu vznikly ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému propojeném podle § 89, jestliže investiční nástroje nebo peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo systému propojeného podle § 89.

(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k vypořádání přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže

a) vypořádání je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

b) provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k vypořádání stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání známo nebo mu mělo být známo.

(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému propojeném podle § 89 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.

Propojení systémů

§ 89

(1) Uzavře-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování umožňující vzájemné provádění příkazů k vypořádání, nezakládá se tím nový vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání.

(2) Jestliže je to možné, provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, platí pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.

HLAVA III

PROVOZOVATEL VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ

§ 90

(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je právnická osoba, která je oprávněna provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání na základě povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, které jí udělila Česká národní banka.

(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání může též, pokud to má uvedeno v povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zajišťovat pro své účastníky investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a).

(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je povinen provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání s odbornou péčí.

(4) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání svěřeny do správy nebo jako zajištění závazku plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje o majetku třetích osob, který má ve své moci, odděleně od svého majetku.

Povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

§ 90a

(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání žadateli,

a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) který má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730000 EUR,

d) jehož počáteční kapitál má průhledný a nezávadný původ,

e) který předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty,

f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

g) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

h) na němž mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

i) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

j) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,

k) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a

l) který předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a z hlediska systémového rizika.

(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání i žadateli, který

a) je právnickou osobou,

b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě Evropské unie,

c) je oprávněn provozovat systém obdobný vypořádacímu systému s neodvolatelností vypořádání, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při provádění vypořádání řídí právem jiného členského státu Evropské unie, a

d) předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího sytému s neodvolatelností vypořádání a z hlediska systémového rizika.

(3) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 90b

(1) O žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka schválí pravidla systému.

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka může stanovit podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.

(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.

HLAVA IV

INFORMAČNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELE A ÚČASTNÍKA VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ

§ 90c

(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, o jejich sídle, místě podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a

b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

(2) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez zbytečného odkladu informuje provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).

(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání neprodleně informuje účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a provozovatele systému propojeného podle § 89 o oznámení podle § 90g odst. 4.

(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v jiném členském státě Evropské unie je povinen pro účely posouzení plnění podmínek výkonu jeho činnosti poskytnout České národní bance požadované informace a potřebná vysvětlení.

§ 90d

Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.

§ 90e

Účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České republiky,

a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a

b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně těchto skutečností.

HLAVA V

OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI

§ 90f

Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci

O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 vůči účastníkovi vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání vyrozumí bez zbytečného odkladu soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy provedl vůči účastníkovi zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České republiky.

§ 90g

Oznamovací povinnosti České národní banky

(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropské komisi existenci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jehož provozovateli udělila povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. Jestliže bylo povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání odňato, Česká národní banka oznámí Evropské komisi zánik tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno vypořádání na základě příkazů přijatých přede dnem odnětí povolení.

(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 87 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 90a, 90b, § 90c odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f, které se týká účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České republiky, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.

(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f nebo obdobné oznámení od orgánu členského státu Evropské unie, které se týká účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

30) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.

31) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.“.

7. V § 100 odst. 1 písm. c) se slova „ , přičemž se na ni vztahují obdobně ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 14, § 86 až 88“ nahrazují slovy „ ; provozuje-li centrální depozitář vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání, považuje se za provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání“.

8. V § 135 odst. 1 písmena j) až l) znějí:

j) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 90), který má sídlo v České republice,

k) účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 84), který není provozovatelem tohoto systému,

l) účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice (§ 90e),“.

9. V § 138 odst. 1 se za slovo „systému“ vkládají slova „s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice,“.

10. V § 138 odst. 2 se za slovo „systému“ vkládají slova „s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice“.

11. V § 145 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Ten, komu bylo odňato povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Do dokončení vypořádání na základě příkazů k vypořádání přijatých přede dnem odnětí povolení se i nadále považuje za provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.“.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.

12. V § 158 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.

13. V § 158 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až i), která znějí:

e) poruší organizační požadavky podle § 48 nebo některý z nich,

f) nesplní informační povinnost podle § 50,

g) neumožní účastníkům regulovaného trhu zvolit jiný vypořádací systém podle § 51 odst. 1,

h) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 52, nebo

i) nesplní některou z povinností podle § 67 nebo 68.“.

14. § 160 včetně nadpisu zní:

㤠160

Správní delikty provozovatele a účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 87 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní banky,

b) neoznámí změnu údajů podle § 90b odst. 4, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 1.

(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že

a) provozuje vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s § 90 odst. 3,

b) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 3, nebo

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 145 odst. 4.

(3) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se dopustí správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 2 nebo § 90d.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 nebo 3,

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b).“.

15. V § 165 odst. 2 se slova „ , instituce elektronických peněz“ zrušují.

16. V § 199 odst. 2 se slova „§ 83 odst. 4, § 85 odst. 2, § 87“ nahrazují slovy „§ 90a odst. 3, § 90c odst. 4,“.

Čl. V

Přechodná ustanovení

1. Povolení k provozování vypořádacího systému udělená podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona považuje za povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel vypořádacího systému na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Provozovatel vypořádacího systému na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede své poměry do souladu s částí sedmou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Vypořádací systém provozovaný na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona považuje za vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle § 82 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Ustanoveními dosavadních právních předpisů se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Změna insolvenčního zákona

Čl. VI

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. k) se slova „instituce elektronických peněz1),“ včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušují.

2. V § 35 odst. 3 se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo držitelů elektronických peněz“.

3. V § 82 se doplňuje odstavec 6, který zní:

(6) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření podle odstavce 3 současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.

4. V § 102 odst. 1 písm. g) se slova „uvedeného v seznamu České národní banky podle zákona upravujícího platební styk1), nebo účastníkem vypořádacího systému podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18)“ nahrazují slovy „s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání“.

5. V § 113 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.

6. V § 118 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vyhlášení moratoria současně se zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.

7. V § 139 odst. 1 písm. g) se slova „uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1),“ nahrazují slovy „s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,“.

8. V § 139 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).

9. § 247 zní:

㤠247

Je-li dlužník účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o prohlášení konkursu současně se zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.

10. § 365 zní:

㤠365

(1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na platnost, účinnost či vymahatelnost závazků dlužníka, který je účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníkem zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk.

(2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na platnost, účinnost či vymahatelnost závazků dlužníka, který je účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastníkem zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu.“.

11. V § 366 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena a) a b).

12. V části druhé hlavě IV nadpis dílu 1 zní: „Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev a některých zahraničních bank“.

13. V § 367 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „banky“ nahrazuje slovem „a“ a slova „nebo instituce elektronických peněz1),“ se zrušují.

14. V § 367 odst. 1 písm. b) se slova „nebo instituce elektronických peněz“ zrušují.

15. V § 367 odst. 1 se písmena c) až e) zrušují.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno c).

16. V § 367 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a d)“ zrušují.

17. V § 367 odst. 3 se slovo „f)“ nahrazuje slovem „c)“.

18. V § 367 se odstavec 4 zrušuje.

19. V části druhé hlavě IV dílu 1 nadpis oddílu 2 zní: „Úpadek banky, spořitelního a úvěrního družstva po odnětí licence nebo povolení a úpadek pobočky zahraniční banky uvedené v § 367 odst. 1 písm. c)“.

20. V § 368 odst. 3 se slova „nebo instituce elektronických peněz“ zrušují a slovo „f)“ se nahrazuje slovem „c)“.

21. V § 370 odst. 1 větě první se čárka za slovem „banky“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo instituce elektronických peněz“ se zrušují.

22. V § 370 odst. 2 písm. d) se číslo „374“ nahrazuje číslem „373“.

23. V § 370 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).

24. V § 370 se odstavce 4 až 6 zrušují.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 4 až 7.

25. V § 370 odst. 4 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.

26. V § 370 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují.

27. V § 370 odstavec 5 zní:

(5) Insolvenční soud, který vydal rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 367 odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím příslušného orgánu dozoru nebo dohledu o takovém rozhodnutí orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má dlužník organizační složku, a to před zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté; tato informace obsahuje i upozornění na možné důsledky přijatého rozhodnutí.“.

28. V § 373 odst. 1 se slova „ , je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1 písm. f),“ zrušují.

29. § 374 se zrušuje.

30. V § 376 se čárka za slovem „banka“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „ , instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu“ se zrušují.

31. V části druhé hlavě IV dílu 1 nadpis oddílu 3 zní: „Úpadek zahraniční banky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence“.

32. V § 377 větě první se slova „nebo instituce elektronických peněz“ a slova „ , nebo na jehož území má sídlo nebo místo podnikání osoba oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu“ zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o bankách

Čl. VII

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 20 odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.

2. V § 20 odst. 6 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.

3. V § 20c se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

4. V § 20c odst. 4 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“.

5. V § 41f odst. 7 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „rozsahu,“ se vkládají slova „instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu,“ a za slovo „transakce13)“ se vkládají slova „nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze“.

6. V § 41f odst. 7 se za větu první vkládají věty „Pro účely výpočtu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu.“.

7. V § 41f odst. 7 větě čtvrté se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „rozsahu“ se vkládají slova „ , instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“.

8. V § 41f odst. 7 větě poslední se slova „Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu jsou povinni“ nahrazují slovy „Tyto osoby jsou povinny“.

9. V § 41f se doplňuje odstavec 10, který zní:

(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Čl. VIII

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1a odst. 1 písm. a) se slova „a dále osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněz, to vše“ zrušují.

2. V § 2b odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.

3. V § 2b odst. 6 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.

4. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Čl. IX

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písm. a) se body 3 a 4 zrušují.

2. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 5 se slovo „rozsahu3)“ nahrazuje slovy „rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu3)“.

3. V § 5 písm. a) se za slovo „narození,“ vkládá slovo „dále“.

4. V § 13 odst. 2 písm. a) se slovo „pravidelných“ zrušuje.

5. V § 13 odst. 2 písmeno c) zní:

c) elektronických peněz, pokud nejvyšší částka elektronicky uchovávaná na médiu, které nelze dobíjet, nepřekročí částku 250 EUR, nebo 500 EUR, jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení vnitrostátní platební transakce, nebo, pokud lze médium dobíjet, je pro kalendářní rok stanoven celkový limit ve výši 2500 EUR, s výjimkou případů, kdy je na žádost držitele elektronických peněz v témže kalendářním roce zpětně vyměněna částka celkem 1000 EUR nebo více,“.

6. V § 13 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

d) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně je pro kalendářní rok stanoven celkový limit transakcí realizovaných z jednoho telefonního čísla ve výši 2500 EUR, nebo“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

7. V § 21 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Úvěrová instituce, platební instituce, instituce elektronických peněz, finanční instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) doručí ministerstvu systém vnitřních zásad do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou; oznámení o změnách v systému vnitřních zásad doručí ministerstvu do 30 dnů ode dne jejich přijetí.“.

8. V § 48 odstavce 1 a 2 znějí:

(1) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.

(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 6 uložena povinnost doručit ministerstvu nebo České národní bance systém vnitřních zásad a oznámení o jeho změnách, se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních zásad nebo oznámení o jeho změnách nedoručí podle § 21 odst. 6 nebo nepodá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků podle § 21 odst. 8.“.

9. V § 48 odst. 3 se slovo „pravidelné“ zrušuje.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o České národní bance

Čl. X

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění takto:

1. § 24 se zrušuje.

2. § 38 zní:

㤠38

(1) Česká národní banka je oprávněna provozovat platební systémy. Podmínky provozování těchto platebních systémů a účasti v nich stanoví zákon upravující platební styk.

(2) Česká národní banka přidělí kód platebního styku poskytovateli platebních služeb, který hodlá užívat pro účty, které vede, čísla účtů v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla tvorby čísla účtu v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).

(4) Česká národní banka vede seznam kódů platebního styku a poskytovatelů platebních služeb, kterým tyto kódy přidělila; seznam uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

3. V § 41 odst. 2 písm. a) se slova „institucí elektronických peněz1a) a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na území České republiky na základě jednotné licence,“ zrušují.

4. V § 44a odst. 1 se na konci textu věty první vkládají slova „při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky“.

5. V § 44a odst. 1 věta druhá zní „Česká národní banka je při výkonu dohledu oprávněna vyžadovat od těchto osob potřebné informace a podklady.“.

6. § 46 se včetně nadpisu zrušuje.

7. V § 46b odst. 1 se za číslovku „41“ vkládají slova „a 44a odst. 1“.

8. V § 49b odst. 1 větě druhé se čárka za slovem „bank“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ , instituce elektronických peněz1a) a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz“ se zrušují.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu

Čl. XI

Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 324/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 160/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 13 odst. 1 písmeno c) zní:

c) provozovatelů vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání,“.

2. V § 13 odst. 1 písmena m) a n) znějí:

m) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a jejich účastníků,

n) účastníků zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice,“.

3. V § 13 odst. 2 písmeno b) zní:

b) seznam zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a“.

4. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Do seznamů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň

a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o finančních konglomerátech

Čl. XII

Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. V názvu zákona se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.

2. V nadpise části první se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.

3. V § 2 písm. d) se bod 2 zrušuje.

Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.

4. V § 3 odst. 2 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o omezení plateb v hotovosti

Čl. XIII

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 303/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slova „banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního a úvěrního družstva,“ nahrazují slovy „osoby oprávněné poskytovat platební služby“ a slova „na účet banky“ se zrušují.

2. V § 4 odstavec 1 zní:

(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350000 Kč (dále jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu2) provedena v hotovosti.“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. XV

V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 267b včetně poznámky pod čarou č. 79a zní:

㤠267b

Výkonu rozhodnutí na majetek platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, zahraničního poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničního vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nepodléhají peněžní prostředky, které uživatelé platebních služeb těmto osobám svěřili k provedení platební transakce, ani peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, ani aktiva, jež tyto osoby za tyto peněžní prostředky nabyly79a).

79a) § 19 a 52d zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb.“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním

Čl. XVI

Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 28/2011 Sb., se mění takto:

1. § 11a a 11b znějí:

㤠11a

Zda je cenný papír platně vydán, zda obsahuje práva, která jsou s ním vzhledem k jeho povaze spojena takovým způsobem, že je po dobu jeho platnosti nelze bez cenného papíru uplatnit, a jaká práva a jaké právní účinky jsou s ním spojeny, se řídí podle povahy cenného papíru

a) právem, kterým se řídí způsobilost k právům a vnitřní poměry právnické osoby, která cenný papír vydala,

b) právem, kterým se řídí právní poměr, jehož úprava vydání cenného papíru zakládá,

c) právem platným v místě, v němž byl cenný papír vydán,

d) právem státu, v němž má sídlo nebo obvyklý pobyt osoba, která cenný papír vydává, neodpovídá-li povaze cenného papíru použití jiného práva, nebo

e) právem, které je v cenném papíru určeno, jestliže to povaha cenného papíru připouští.

§ 11b

(1) Pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, převod práva k cennému papíru se řídí právem platným v místě, v němž je cenný papír v době nakládání s ním.

(2) Zástavní právo k cennému papíru se řídí právem platným v místě obvyklého pobytu nebo sídla zástavního věřitele v rozhodné době, nezvolí-li strany právo jiné; volba práva nemá účinky vůči třetí osobě, ledaže je prokázáno, že třetí osobě byla volba práva známa dříve. Jde-li o cenný papír, který je nutno předložit za účelem vydání věci a nakládání s ní, použije se práva platného v místě, v němž je cenný papír v rozhodné době.

(3) Nakládání s cenným papírem se řídí právem státu, v němž je vedena evidence, ve které se ve prospěch příjemce z takového jednání provádí zápis zakládající právní účinky vlastnictví cenného papíru. Volba jiného práva je přípustná, jen jde-li o právo státu, v němž má osoba vedoucí evidenci k okamžiku volby jiného práva sídlo nebo pobočku, a vedení evidence patří mezi obvyklé činnosti této osoby.

(4) Jsou-li určeny investiční nástroje, včetně práv s nimi spojených, k zajištění práv

a) účastníka nebo provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jestliže tato práva vznikla z jeho účasti v systému nebo provozování systému, nebo

b) centrální banky některého z členských států Evropské unie nebo Evropské centrální banky,

řídí se práva těchto osob nebo osob jednajících na jejich účet ze zajištění právním řádem státu, v němž je vedena evidence investičních nástrojů, v níž se provádí zápis zakládající právní účinky z těchto jednání; volba jiného práva je vyloučena.

(5) Českým právem se řídí nabídka převzetí určená vlastníkům účastnických cenných papírů vydaných akciovou společností se sídlem v České republice, jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice, a právní otázky spojené s nabídkou převzetí s mezinárodním prvkem za podmínek stanovených zákonem upravujícím nabídky převzetí.

(6) Jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, nebo jestliže bylo vůči tomuto účastníkovi vydáno jiné rozhodnutí nebo proveden jiný zásah orgánu veřejné moci s obdobnými účinky, řídí se práva a povinnosti tohoto účastníka vyplývající z jeho účasti v systému týmž právem, jakým se řídí právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování nebo vypořádání. Volba jiného práva je vyloučena.“.

2. V § 11c odst. 1 se slova „osoba se sídlem na území České republiky oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1),“, slova „zahraniční instituce elektronických peněz, která obdržela licenci nebo povolení od orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru,“ a slova „nebo zahraniční instituce elektronických peněz“ zrušují.

Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o ochraně spotřebitele

Čl. XVII

V § 23 odst. 9 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se ve větě první slova „ , jedná-li se o osoby, nad nimiž vykonává dohled podle § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky“ a věty druhá a třetí se zrušují.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o auditorech

Čl. XVIII

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. m) se slova „provozovatel vypořádacího systému,“ zrušují, čárka za slovy „investiční společnosti“ se nahrazuje slovem „a“ a slova „a instituce elektronických peněz“ se zrušují.

2. V § 44 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „provozovatel vypořádacího systému,“ zrušují, čárka za slovem „společnosti“ se nahrazuje slovem „a“ a slova „a instituce elektronických peněz“ se zrušují.

Čl. XIX

Přechodné ustanovení

Auditor provádějící povinný audit provozovatele vypořádacího systému nebo instituce elektronických peněz jako subjektů veřejného zájmu podle § 2 písm. m) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není považován za auditora provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu od okamžiku dokončení povinného auditu týkajícího se účetního období, v němž provozovatel vypořádacího systému nebo instituce elektronických peněz přestaly být subjektem veřejného zájmu, neprovádí-li tento auditor ještě povinný audit jiného subjektu veřejného zájmu. Tím není dotčena povinnost auditora zveřejnit výroční zprávu o průhlednosti podle § 43 zákona o auditorech.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí

Čl. XX

V § 15 odst. 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, se slova „bank, poboček zahraničních bank a osob, kterým uděluje devizovou licenci; při zjištění nedostatků postupuje podle odstavce 1 věty druhé“ nahrazují slovy „osob podléhajících jejímu dohledu, a to v rozsahu činností, nad nimiž u těchto osob vykonává dohled“.


ČÁST SEDMNÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XXI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.


Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.

Přesunout nahoru