PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 118/2010 Sb.Zákon o krajském referendu a o změně některých zákonů

Částka 43/2010
Platnost od 29.04.2010
Účinnost od 01.01.2011
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

118

ZÁKON

ze dne 9. března 2010

o krajském referendu a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

KRAJSKÉ REFERENDUM

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje provádění krajského referenda na území vyšších územních samosprávných celků (dále jen „kraje“) vytvořených podle zvláštního právního předpisu1). Tento zákon se nepoužije pro referendum na území hlavního města Prahy.

§ 2

Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje2) (dále jen „oprávněná osoba“).

§ 3

Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

§ 4

Překážky ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu

Překážkami ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu jsou

a) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,

b) omezení svéprávnosti k výkonu práva hlasovat v referendu3),

c) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu4), nebo

d) výkon vojenské činné služby5), neumožňuje-li účast v krajském referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.

§ 5

Den a doba hlasování v krajském referendu

(1) Hlasování v krajském referendu se koná v jednom dni. Den a dobu konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje. Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije.

(2) V kraji, v němž se má krajské referendum konat, se po dobu trvání stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu6) (dále jen „krizový stav“)

a) běh lhůt podle tohoto zákona přerušuje,

b) krajské referendum nekoná; den konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů po ukončení krizového stavu.

HLAVA II

ROZHODOVÁNÍ V KRAJSKÉM REFERENDU A VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO JEHO KONÁNÍ

§ 6

(1) V krajském referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti kraje.

(2) Krajské referendum lze konat jen na celém území kraje.

§ 7

Nepřípustnost konání krajského referenda

Krajské referendum nelze konat

a) o ukládání pokut7) a o rozpočtu kraje8),

b) o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání,

c) o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje9), jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje,

d) jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,

e) v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení10),

f) o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo

g) jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.

HLAVA III

NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA KONÁNÍ KRAJSKÉHO REFERENDA A VYHLÁŠENÍ KONÁNÍ KRAJSKÉHO REFERENDA

§ 8

Konání krajského referenda

(1) Krajské referendum se koná, jestliže

a) se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo

b) přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení.

(2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno.

(3) Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“.

§ 9

Přípravný výbor

(1) Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3 oprávněné osoby.

(2) Přípravný výbor

a) navrhuje uspořádání krajského referenda,

b) má právo delegovat členy do komisí pro hlasování (§ 21 odst. 5 a 6),

c) může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady (§ 56),

d) může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu (§ 57).

(3) Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.

§ 10

Náležitosti návrhu přípravného výboru

(1) Návrh přípravného výboru musí obsahovat

a) označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje,

b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském referendu,

c) odůvodnění návrhu,

d) odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu kraje,

e) označení zmocněnce z členů přípravného výboru,

f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu11), kterým se rozumí adresa místa trvalého pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.

(2) Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy.

§ 11

Podpisová listina

(1) Každý podpisový arch musí obsahovat

a) označení kraje, v němž se má krajské referendum konat,

b) znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském referendu,

c) jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,

d) upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3000 Kč.“.

(2) Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

(3) Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

§ 12

Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru

(1) Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.

(2) Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

(3) V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

(4) Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání.

(5) Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.

(6) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum narození,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(7) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) omezení svéprávnosti.

(8) Z údajů podle odstavců 6 a 7 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 13

Vyhlášení krajského referenda na návrh přípravného výboru

(1) Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne

a) o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání (§ 15),

b) o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat.

(2) Zastupitelstvo kraje neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského referenda na základě rozhodnutí soudu.

(3) Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. Rozhodnutí zastupitelstva kraje podle věty první pozbývá dnem vyhlášení krajského referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu.

§ 14

Vyhlášení krajského referenda z rozhodnutí zastupitelstva kraje

Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva kraje. V usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d). Vyhlášením krajského referenda v kraji se rozumí uveřejnění usnesení zastupitelstva ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

§ 15

Den konání krajského referenda

Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější nebo pokud tento zákon nestanoví jinak. Dnem vyhlášení krajského referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva kraje, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 16

Společné konání krajského referenda

(1) Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.

(2) Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda zastupitelstvo kraje podle § 14.

HLAVA IV

KOMISE PRO HLASOVÁNÍ

§ 17

Druhy komisí

Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují okrsková komise, místní komise a krajská komise.

§ 18

Okrsková komise

(1) Okrsková komise

a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,

b) sčítá hlasy v hlasovacím okrsku,

c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,

d) sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi,

e) ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,

f) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání okrskové komise svolá starosta obce nebo primátor statutárního města (dále jen „starosta obce“) tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování.

§ 19

Místní komise

(1) Místní komise

a) organizuje činnost okrskových komisí,

b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,

c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,

d) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,

e) předává výsledky hlasování krajské komisi,

f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému obecnímu úřadu,

g) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, je-li v obci zřízen pouze 1 hlasovací okrsek (§ 29).

(3) První zasedání místní komise svolá starosta obce tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.

§ 20

Krajská komise

(1) Krajská komise

a) organizuje činnost místních komisí,

b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,

c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,

d) rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,

e) vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,

f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému úřadu,

g) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání krajské komise svolá hejtman kraje tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.

§ 21

Ustavení komisí

(1) Okrsková komise, místní komise a krajská komise jsou nejméně čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu.

(2) Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 29), minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje přípravný výbor.

(3) Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po jednom členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně jednoho člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy krajské komise hejtman kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo hejtman kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise (§ 23).

(4) Není-li dosaženo stanoveného počtu členů komise způsobem podle odstavce 3, na neobsazené místo deleguje člena příslušné komise starosta obce nebo hejtman kraje před prvním zasedáním této komise. Poklesne-li počet členů komise od jejího prvního zasedání do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v krajském referendu pod stanovený počet, deleguje neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje na neobsazená místa další členy komise.

(5) Přípravný výbor deleguje členy komisí doručením seznamu členů komisí starostovi obce nebo hejtmanovi kraje. Seznam členů komisí musí obsahovat

a) jméno a příjmení,

b) datum narození a adresu,

c) jméno, příjmení a podpis zmocněnce.

(6) Seznam členů komisí podle odstavce 5 může obsahovat i údaj, do které komise mají být delegovaní členové zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je starosta obce nebo hejtman kraje.

(7) Je-li konáno krajské referendum společně podle § 16 odst. 2, delegují členy do příslušné společné komise všechny přípravné výbory, které návrh přípravného výboru podaly, popřípadě zastupitelstvo kraje. Koná-li se krajské referendum společně pouze na základě více návrhů přípravného výboru, deleguje nejméně po jednom členu do příslušné společné komise starosta obce nebo hejtman kraje.

§ 22

Členství v komisi

(1) Členství v komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“ Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

(2) Členství v komisi zaniká

a) dnem ukončení činnosti komise (§ 25),

b) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,

c) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné odvolání člena komise tím, kdo jej delegoval; toto odvolání nelze vzít zpět, nebo

d) v den hlasování, nevykonává-li člen komise svoji funkci a jeho nepřítomnost v hlasovací místnosti bez souhlasu komise trvá déle než 3 hodiny.

(3) Na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) upozorní předseda komise neprodleně starostu obce nebo hejtmana kraje, který postupuje podle § 21 odst. 4.

§ 23

Zapisovatel komise

(1) Zapisovatel komise (dále jen „zapisovatel“) je členem komise s hlasem poradním a při hlasování se do počtu členů komise nezapočítává.

(2) Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 22 odst. 1.

(3) Zapisovatel může komisi předkládat návrhy a pořizuje zápisy z jednání komise.

(4) Starosta obce nebo hejtman kraje odvolá jím jmenovaného zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.

§ 24

Jednání komisí

(1) Komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu komise (dále jen „předseda“) a místopředsedu komise (dále jen „místopředseda“). Losování řídí zapisovatel. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Pokud předseda nebo místopředseda odstoupí nebo nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu s tím, že do losování předsedy není zařazen místopředseda a naopak.

(2) Jednání komise řídí její předseda.

(3) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat.

(4) Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.

§ 25

Ukončení činnosti komisí

Činnost komisí je ukončena uplynutím patnáctého dne po vyhlášení výsledků hlasování (§ 46).

§ 26

Zákaz poskytování informací

Členové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování všemi přítomnými členy komise.

§ 27

Nároky členů komisí

(1) Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu12). Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy.

(2) Člen komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce (dále jen „odměna“).

(3) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.

(4) Výši odměny maximálně ve výši jedné pětiny základní měsíční sazby minimální mzdy určené zvláštním právním předpisem13) pro předsedu komise a jedné sedminy této sazby pro člena komise stanoví zastupitelstvo kraje.

(5) Výši odměny zveřejní zastupitelstvo kraje nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování na úřední desce krajského úřadu a rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu.

(6) V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise, odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních komise.

(7) Odměnu vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti komise podle § 25 členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi krajské komise krajský úřad.

§ 28

Souběh referenda a voleb

(1) Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do zastupitelstev územních samosprávných celků, plní okrskové volební komise zřízené podle zvláštního předpisu14) rovněž úkoly okrskových komisí pro referendum.

(2) Koná-li se referendum společně v tytéž dny s volbami, probíhá informování voličů a oprávněných občanů podle příslušného volebního zákona a podle tohoto zákona.

(3) K ukončení činnosti okrskové komise a zvláštní okrskové komise dojde tehdy, jsou-li splněny podmínky pro ukončení jejich činnosti pro všechny souběžně konané volby nebo referendum.

(4) Při souběhu referenda a voleb jsou hlasovací lístky a úřední obálky pro jednotlivé druhy voleb a referendum odlišeny barevně. Barva hlasovacího lístku je shodná s barvou úřední obálky pro příslušný druh voleb a pro referendum.

(5) Při souběhu voleb a referenda jsou společné

a) volební místnost a místnost pro hlasování vybavená podle volebního zákona a tohoto zákona,

b) hlasovací schránka a volební schránka,

c) přenosná hlasovací schránka a přenosná volební schránka.

HLAVA V

HLASOVÁNÍ

§ 29

Hlasovací okrsky

Hlasování v krajském referendu probíhá v hlasovacích okrscích, jejichž územní vymezení se shoduje s územním vymezením stálých volebních okrsků vytvořených podle zvláštního právního předpisu15).

§ 30

Seznam oprávněných osob

Pro účely hlasování v krajském referendu předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů vedeného podle zvláštního právního předpisu16), obsahující seznam oprávněných osob (dále jen „výpis ze seznamu oprávněných osob“).

§ 31

Hlasovací průkaz pro krajské referendum

(1) Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v krajském referendu na území obce nebo statutárního města, kde se koná krajské referendum, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro krajské referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.

(2) Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení krajského referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu; osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.

§ 32

Informování oprávněných osob

(1) Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání krajského referenda oznámení o době a místě konání krajského referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obce více hlasovacích okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obce v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázku položenou k rozhodnutí v krajském referendu.

(2) Starosta obce v oznámení upozorní oprávněné osoby na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.

(3) V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního právního předpisu17), se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % obyvatel obce.

§ 33

Kampaň pro krajské referendum

(1) Starosta může vyhradit plochu pro představení otázky, popřípadě otázek navržených k rozhodnutí v krajském referendu, a to nejméně 10 dnů přede dnem konání krajského referenda. Zastupitelstvo kraje zabezpečí, aby v informačních prostředcích kraje byl poskytnut stejný prostor pro informování občanů k oběma odpovědím.

(2) V den hlasování je zakázána kampaň v objektu, ve kterém se nachází hlasovací místnost.

§ 34

Hlasovací lístky

(1) Na každém hlasovacím lístku se musí uvést

a) text „krajské referendum“,

b) název kraje,

c) den konání krajského referenda,

d) otázka, popřípadě otázky, položené k rozhodnutí v krajském referendu,

e) v levé polovině hlasovacího lístku slovo „ano“, v pravé polovině hlasovacího lístku slovo „ne“ a vedle každého z těchto slov rámeček,

f) hlasuje-li se o více otázkách společně, před každou otázkou arabská číslice počínaje číslicí 1, u každé otázky v levé polovině hlasovacího lístku slovo „ano“ a v pravé polovině hlasovacího lístku slovo „ne“ a vedle každého z těchto slov rámeček.

(2) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů s otiskem razítka kraje.

(3) Krajský úřad zajišťuje tisk a distribuci hlasovacích lístků tak, aby je příslušné obecní úřady mohly předat okrskovým komisím před zahájením hlasování.

§ 35

Hlasovací místnost

(1) Hlasovací místnost musí být pro každý hlasovací okrsek vybavena státním znakem, znakem kraje, hlasovací schránkou, přenosnou hlasovací schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených kulatým razítkem kraje (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisem ze seznamu oprávněných osob a textem tohoto zákona, který musí být hlasujícím na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.

(2) V hlasovacích místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta obce s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku.

(3) V hlasovací místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“.

(4) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti a z papíru stejné jakosti a barvy.

(5) Objekt, ve kterém se nachází hlasovací místnost, musí být viditelně označen.

§ 36

Zahájení hlasování

(1) Před zahájením hlasování předseda zkontroluje, zda je hlasovací místnost vybavena podle § 35 a zda jsou hlasovací schránka a přenosná hlasovací schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové komise tyto hlasovací schránky zapečetí.

(2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda hlasování za zahájené.

§ 37

Zásady hlasování

(1) Oprávněná osoba hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.

(2) Oprávněné osoby předstupují před okrskovou komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavily do hlasovací místnosti.

(3) Oprávněná osoba po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem18). Po prokázání oprávněnosti hlasovat v krajském referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku.

(4) Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude jí hlasování umožněno.

(5) Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku.

(6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku nesmí být nikdo přítomen zároveň s oprávněnou osobou. S oprávněnou osobou, která nemůže sama upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být s jejím souhlasem v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku přítomna jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise, a hlasovací lístek za ni upravit a vložit do úřední obálky.

(7) Oprávněná osoba může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi, aby mohla hlasovat mimo hlasovací místnost, a to pouze v územním obvodu hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněné osobě dva své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacím lístkem. Při hlasování postupují členové okrskové komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

§ 38

Způsob hlasování

(1) Po obdržení úřední obálky a hlasovacího lístku vstoupí oprávněná osoba do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku, kde hlasovací lístek předepsaným způsobem upraví a vloží ho do úřední obálky.

(2) Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“, pro kterou hlasuje, a vloží tento hlasovací lístek do úřední obálky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží.

(3) Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď.

(4) Oprávněná osoba hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou komisí do hlasovací schránky. Za oprávněnou osobu, která není schopna vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací schránky, tak může učinit jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise.

(5) Oprávněné osobě, která se neodebrala do prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku, okrsková komise hlasování neumožní.

§ 39

Pořádek v hlasovací místnosti

Za pořádek v hlasovací místnosti odpovídá předseda. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

§ 40

Přerušení a ukončení hlasování

(1) Nastanou-li skutečnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková komise odložit zahájení hlasování na pozdější dobu nebo je přerušit, anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o jednu hodinu. Okrsková komise o takovém opatření vyrozumí oprávněné osoby způsobem v místě obvyklým; vyrozumí rovněž místní komisi a krajskou komisi.

(2) V případě, že je hlasování přerušeno, uschová okrsková komise hlasovací dokumentaci, zapečetí hlasovací schránku a přenosnou hlasovací schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat.

(3) Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních členů okrskové komise ověří neporušenost pečetí a sejme je.

(4) Skutečnosti týkající se odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování.

(5) Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se hlasovací místnost, avšak předtím se umožní hlasovat všem, kteří jsou v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda hlasování za ukončené.

HLAVA VI

ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ A JEJICH VYHLÁŠENÍ

§ 41

Sčítání hlasů okrskovou komisí

(1) Po ukončení hlasování předseda soustředí nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky a zapečetí je. Poté dá otevřít hlasovací schránku.

(2) V případě, že okrsková komise na žádost oprávněné osoby použila i přenosnou hlasovací schránku, okrsková komise obsah přenosné hlasovací schránky po jejím otevření smísí s obsahem hlasovací schránky v hlasovací místnosti.

(3) Okrsková komise nejprve vyloučí neúřední obálky, poté spočítá úřední obálky a porovná počet úředních obálek s počtem oprávněných osob, které hlasovaly v okrsku.

(4) Každý člen okrskové komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích lístků.

(5) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou

a) vytištěné a dodané krajským úřadem podle § 34 odst. 3, nebo

b) v úředních obálkách.

(6) Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, jsou-li z něj patrny potřebné údaje.

(7) Hlas oprávněné osoby je neplatný,

a) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků,

b) označila-li křížkem současně odpověď „ano“ i „ne“ u jedné otázky, nebo

c) označí-li hlasovací lístek jiným způsobem než způsobem stanoveným v § 38 odst. 2 a 3.

(8) Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise, přičemž neplatné hlasovací lístky vyloučí.

(9) Okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ano“ a zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ne“ a zvlášť hlasovací lístky, na kterých není křížkem označena žádná odpověď, a zjištěný počet zaznamená v zápise o průběhu a výsledku hlasování (§ 43). Poté předseda zajistí zapečetění všech hlasovacích lístků. Rozhoduje-li se v krajském referendu o více otázkách, zjišťují se odevzdané hlasy pro každou otázku samostatně.

(10) Předseda kontroluje správnost sčítání obálek a správnost sčítání hlasů.

§ 42

Přítomnost osob při sčítání hlasů

V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komise vyššího stupně a osoby pověřené hejtmanem kraje, které zpracovávají výsledky hlasování.

§ 43

Zápis okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování v hlasovacím okrsku

(1) Okrsková komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede

a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování s uvedením důvodů,

b) celkový počet oprávněných osob v hlasovacím okrsku zapsaných ve výpisu ze seznamu oprávněných osob,

c) počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena okrskové komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

(3) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v krajském referendu předá předseda nebo jím pověřený člen okrskové komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně místní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení zasedání; tím není dotčen postup podle § 25.

§ 44

Zápis místní komise o výsledku hlasování

(1) Místní komise po přezkoumání zápisů okrskových komisí zjistí celkové výsledky hlasování v krajském referendu v obci.

(2) Místní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis. Zápis podepíší členové místní komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(3) V zápise místní komise se uvede

a) počet hlasovacích okrsků v obci a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování,

b) celkový počet oprávněných osob zapsaných v obci ve výpisech ze seznamu oprávněných osob,

c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) celkový počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena místní komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

(4) Předseda nebo jím pověřený člen místní komise předá jeden stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně krajské komisi.

§ 45

Zápis krajské komise o výsledku hlasování

(1) Krajská komise po přezkoumání zápisů místních komisí zjistí celkové výsledky hlasování v krajském referendu v kraji.

(2) Krajská komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku hlasování v kraji. Zápis podepíší členové krajské komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(3) V zápise krajské komise se uvede

a) celkový počet hlasovacích okrsků v kraji a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování,

b) celkový počet oprávněných osob zapsaných ve výpisech ze seznamu oprávněných osob,

c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena krajské komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

§ 46

Vyhlášení výsledků hlasování

(1) Krajská komise vyhlásí výsledky hlasování v krajském referendu zveřejněním na úřední desce krajského úřadu neprodleně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování podle § 45 po dobu 15 dnů.

(2) Dnem vyhlášení výsledků hlasování v krajském referendu je první den vyvěšení těchto výsledků na úřední desce krajského úřadu.

HLAVA VII

OZNAMOVACÍ POVINNOST

§ 47

(1) Vyhlášení krajského referenda, výsledek hlasování v krajském referendu a provedení rozhodnutí přijatého v krajském referendu oznámí hejtman kraje Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“), a to do 5 dnů od této skutečnosti.

(2) Není-li možné rozhodnutí krajského referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, oznámí tuto skutečnost hejtman kraje ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků krajského referenda.

HLAVA VIII

PLATNOST A ZÁVAZNOST KRAJSKÉHO REFERENDA

§ 48

(1) K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.

(2) Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.

§ 49

Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné.

HLAVA IX

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 50

(1) Plnění úkolů kraje podle tohoto zákona je výkonem samostatné působnosti.

(2) Kraj upraví rozhodnutím zastupitelstva

a) výši zvláštní odměny poskytované členovi, případně předsedovi okrskové, místní a krajské komise za výkon funkce podle § 27 odst. 2,

b) druh, rozsah, způsob a postup úhrady běžných výdajů spojených s organizací a konáním referenda, které mohou být hrazeny podle § 52 odst. 1 z rozpočtu kraje jiným subjektům.

§ 51

Působnosti stanovené obecnímu úřadu a starostovi obce podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 52

Náklady krajského referenda

(1) Kraj hradí ze svého rozpočtu výdaje orgánů státní správy, kraje, obcí, měst, městských částí a městských obvodů a okrskových komisí spojené s konáním krajského referenda.

(2) Koná-li se krajské referendum na návrh přípravného výboru, nejsou součástí výdajů podle odstavce 1 výdaje spojené s činností přípravného výboru, se získáním podpisů oprávněných osob podporujících konání krajského referenda a náklady na kampaň.

§ 53

Lhůty

(1) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.

(2) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

§ 54

Počet oprávněných osob

Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel kraje podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán.

HLAVA X

PŘESTUPKY

§ 55

(1) Přestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou.

(2) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou.

(3) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše 3000 Kč.

(5) Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zvláštní právní předpis19); výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti kraje.

(6) K projednání přestupků podle odstavců 1 až 3 je příslušný krajský úřad.

HLAVA XI

SOUDNÍ PŘEZKUM

§ 56

Soudní ochrana návrhu přípravného výboru

(1) Právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu20) má přípravný výbor, jestliže

a) nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad podle § 12 odst. 2,

b) zastupitelstvo kraje nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že krajské referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b).

(2) Návrh je třeba podat nejpozději

a) do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad,

b) do 20 dnů od jednání zastupitelstva kraje, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva kraje, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že krajské referendum nevyhlásí.

(3) Rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva kraje.

§ 57

Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu

(1) Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu20) může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, bylo konáno krajské referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti kraje, nebo bylo konáno krajské referendum o věci, o níž krajské referendum nelze podle § 7 konat.

(2) Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

§ 58

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.“.

2. V § 35 odst. 2 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:

u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,“.

Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v).

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

§ 59

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 písm. a), v části třetí hlavě II v nadpisu dílu 4 a v § 104 odst. 1 se za slovo „místního“ vkládají slova „a krajského“.

2. Za § 91a se vkládá nový § 91b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21c a 21d zní:

㤠91b

Ochrana ve věcech krajského referenda

(1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem21c) domáhat

a) určení, že návrh na konání krajského referenda nemá nedostatky,

b) vyhlášení krajského referenda,

c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v krajském referendu,

d) vyslovení neplatnosti hlasování v krajském referendu.

(2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor21d) a příslušný kraj; v případě návrhu podle odstavce 1 písm. c) a d) i osoba oprávněná hlasovat v krajském referendu.

(3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat.

21c) § 56 a 57 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.

21d) § 9 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.“.


ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 60

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.


Vlček v. r.

Fischer v. r.

Poznámky pod čarou

1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.

2) § 4 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 55 až 65 občanského zákoníku.

4) § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Čl. 43 odst. 1 Ústavy České republiky.

7) § 11 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) § 35 odst. 2 písm. n) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

12) § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

14) § 17 a následující zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 26 zákona č. 491/2001 Sb.

16) § 28 zákona č. 491/2001 Sb.

17) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

18) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

20) § 91b zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 118/2010 Sb.

Přesunout nahoru