Zákony pro lidi>Sbírka zákonů ČR>Ročník 2009>Předpis č. 217/2009 Sb.

Předpis č. 217/2009 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Ze dne17.06.2009
Částka65/2009
Platnost od20.07.2009
Účinnost od20.07.2009
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF

Aktuální verze


744x145_ZPL_mobilní aplikace_v2 kopie.png

217

ZÁKON

ze dne 17. června 2009,

kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Čl. I

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 25 odstavec 1 zní:

(1) Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24. Ustanovení § 29 tím není dotčeno.“.

2. V § 25 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu.“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu.“.

3. V § 34 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy.“.

4. § 82 zní:

㤠82

(1) Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.

(2) Předběžným opatřením může insolvenční soud také ustanovit předběžného správce.

(3) Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž

a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo

b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo

c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

(4) Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.

(5) Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.“.

5. V § 98 odstavec 1 zní:

(1) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě platební neschopnosti. Dlužník, který je právnickou osobou v likvidaci, je povinen podat insolvenční návrh také bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě předlužení. Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.“.

6. V § 98 odst. 1 větě první se slova „ve formě platební neschopnosti“ zrušují, věta druhá se zrušuje a ve větě třetí se slova „Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník“ nahrazují slovy „Tuto povinnost má“.

7. V § 122 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele není po dobu trvání moratoria přípustné, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením. To platí i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před vyhlášením moratoria.“.

8. V § 126 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Pro vyrozumění o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení se použije za trvání moratoria ustanovení § 102 obdobně.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

9. V § 140 se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Započtení podle odstavce 2 není rovněž přípustné v případech stanovených dále tímto zákonem nebo předběžným opatřením insolvenčního soudu.“.

10. V § 148 odst. 2 se slova „všemi skupinami věřitelů“ nahrazují slovy „alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek“.

11. V § 168 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

f) pohledávky věřitelů z úvěrového financování.“.

12. V § 168 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení“.

13. V § 169 odst. 1 písm. a) se slova „které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm,“ zrušují.

14. V § 219 odst. 1 se slova „musí být v souladu se zvláštními právními předpisy o oceňování majetku; nepromítá se však“ nahrazují slovy „se nepromítá“.

15. V § 219 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Při ocenění podle odstavců 1 až 4 se majetek oceňuje obvyklou cenou.“.

16. V § 316 odst. 5 se slovo „schválený“ nahrazuje slovem „přijatý“.

17. V § 324 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Od okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku není přípustné započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením. To platí i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před uvedeným okamžikem.“.

18. V § 339 odstavce 2 a 3 znějí:

(2) Přednostní právo sestavit reorganizační plán však nemá dlužník, který insolvenčnímu soudu oznámil, že reorganizační plán předložit nehodlá.

(3) Přednostní právo sestavit reorganizační plán nemá rovněž dlužník, jehož věřitelé se tak usnesli na schůzi věřitelů. Schůze věřitelů, na které se projednává nebo schvaluje návrh na povolení reorganizace, je oprávněna přijmout takové usnesení vždy.“.

19. V § 352 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Účinností reorganizačního plánu se ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3.“.

20. V § 363 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Tímto rozhodnutím se rovněž ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3.“.

21. V § 391 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

d) návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.“.

22. V § 391 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

23. V § 398 odst. 3 se za slova „rozvrhne dlužník“ vkládají slova „prostřednictvím insolvenčního správce“ a za slovo „uspokojí“ se vkládá slovo „jen“.

24. V § 398 se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.“.

25. V § 399 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře“.

26. V § 399 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře“.

27. V § 400 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře.“.

28. V § 401 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

29. V § 402 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

30. V § 405 odst. 1 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 5“.

31. V § 406 odst. 3 písm. a) větě první se slovo „od“ zrušuje a slova „vždy ke každému 1. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29)“ se nahrazují slovy „prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 z příjmů, které získá po schválení oddlužení“.

32. V § 406 odst. 3 písm. b) se slova „dlužníka, a uvede způsob výpočtu částky, která z těchto příjmů zůstane dlužníku“ zrušují.

33. V § 406 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen „plátce mzdy dlužníka“), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.“.

34. V § 406 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.“.

35. V § 406 se doplňuje odstavec 5, který zní:

(5) Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí insolvenční soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka. O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci.“.

36. V § 407 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno. Pro doručení, zveřejnění a účinky tohoto rozhodnutí platí totéž co o doručení, zveřejnění a účincích rozhodnutí o schválení oddlužení. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání pouze věřitel, který podle něj obdrží na úhradu své pohledávky méně než podle měněného rozhodnutí.“.

37. V § 409 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „ , požádá-li o to zajištěný věřitel“.

38. V § 410 odst. 1 se slovo „plánu“ zrušuje.

39. V § 410 odst. 2 se slova „plněním splátkového kalendáře“ zrušují.

40. V § 414 se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

Čl. III

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 73/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Zákon se rovněž nevztahuje na zaměstnance, který byl v rozhodném období zaměstnancem zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, a současně v tomto rozhodném období byl jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

2. V § 3 písm. a) se slova „v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh (dále jen „rozhodné období“),“ nahrazují slovy „v rozhodném období“.

3. V § 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci“.

4. V § 3 písm. c) se za slova „po dni, kdy“ doplňují slova „na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy“.

5. V § 4 odst. 4 větě první se za slovo „vyrozumí“ doplňují slova „o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo“.

6. V § 4 odst. 5 se slova „1 měsíce ode dne“ nahrazují slovy „5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni“ a věta druhá se nahrazuje větou „Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku5), lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.“.

7. V § 5 odstavec 1 zní:

(1) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.“.

8. V § 5 odst. 2 se za slova „platné v den“ vkládají slova „vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den“.

9. V § 6 větě druhé se slova „dobu, za kterou je požaduje“ nahrazují slovy „kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky“.

10. Na konci § 6 se doplňuje věta „Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti.“.

11. V § 7 odstavec 2 zní:

(2) V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce (dále jen „správce“), přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele uvedené v odstavci 1.“.

12. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

㤠8a

(1) Uplatnil-li zaměstnanec mzdové nároky a zaměstnavatel nebo správce potvrdil mzdové nároky zaměstnance včetně částek, které nelze podle tohoto zákona považovat za mzdové nároky, úřad práce tyto částky z celkové výše uplatněných mzdových nároků odečte a zbývající část mzdových nároků zaměstnanci přizná.

(2) Úřad práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě přiznaných mzdových nároků nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání.“.

13. V § 9 odst. 1 a 4 se za slova „ke dni“ vkládají slova „vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni“.

14. V § 9 odst. 7 se slova „3 měsíců ode dne podání insolvenčního návrhu“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů ode dne, kdy je mu doručeno rozhodnutí podle odstavců 1 až 4“.

15. V § 10 odst. 1 se slova „§ 9“ nahrazují slovy „§ 8a a 9“.

16. V § 12 úvodní části ustanovení odstavce 2 se slova „do 3 týdnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud“ nahrazují slovy „v případech, kdy soud pravomocně“.

17. V § 12 odst. 2 se na konci textu písmene c) tečka nahrazuje čárkou.

18. V § 12 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl úřadem práce písemně vyzván k jejich úhradě.“.

19. V § 12 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Zaměstnavatel je též povinen uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v případě, že moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení zaniklo aniž bylo zahájeno insolvenční řízení, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl úřadem práce písemně vyzván k jejich úhradě.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

20. V § 12 odst. 4 se slova „odstavci 1“ nahrazují slovy „odstavcích 2 a 3“.

21. V § 14a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu příslušného úřadu práce bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro uspokojování mzdových nároků zaměstnanců podle tohoto zákona; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

22. V § 15 se slova „§ 9“ nahrazují slovy „§ 8a, 9“ a slova „§ 7“ se nahrazují slovy „§ 7 a 12“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

1. O žádostech zaměstnanců o uspokojení mzdového nároku, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne příslušný úřad práce podle dosavadních právních předpisů.

2. Zaměstnanec zaměstnavatele, na kterého byl v období od 1. září 2008 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podán insolvenční návrh, nebo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, a který nemohl uplatnit mzdové nároky z důvodu nesplnění podmínek stanových zákonem č. 118/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a splňuje podmínky pro uplatnění mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může požádat úřad práce o jejich uspokojení nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak nárok na jejich uspokojení zaniká; v případě těchto žádostí se ustanovení § 4 odst. 5 věty první a druhé zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí. Rozhodným obdobím pro žádosti o uspokojení mzdových nároků podané podle tohoto přechodného ustanovení je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, a 6 kalendářních měsíců následujících po tomto měsíci. O těchto žádostech rozhodne úřad práce podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o soudních poplatcích

Čl. VI

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 11 odst. 2 písm. r) se za slova „insolvenční správce“ vkládají slova „nebo dlužník s dispozičními oprávněními“.

2. V příloze Sazebník poplatků se položka 9 zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. VII

V § 42 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Způsob rozdělení insolvenčních věcí musí být dále stanoven tak, aby insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern, projednávalo stejné soudní oddělení.“.

Čl. VIII

Přechodné ustanovení

Tento zákon platí i pro rozvrh práce na kalendářní rok 2009. Předseda soudu změní rozvrh práce tak, aby splňoval požadavky § 42 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti.


ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.


Vlček v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.

joinus_baner.png

Přesunout nahoru