PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 183/2009 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb.

Částka 56/2009
Platnost od 26.06.2009
Účinnost od 26.06.2009
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

183

ZÁKON

ze dne 28. května 2009,

kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna exekučního řádu

Čl. I

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní:

(6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda okresního soudu, který exekutora pověřil provedením exekuce. Pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.“.

2. V § 7a se slova „nebo Komora“ nahrazují slovy „ , Komora nebo předseda okresního soudu“.

3. V § 8 písm. a) se slova „na návrh Komory“ zrušují.

4. V § 8 písm. d) se slova „a kárné“ zrušují.

5. V § 8 písm. e) se slova „za podmínek stanovených v § 10 odst. 2“ zrušují.

6. Za § 8a se vkládají nové § 8b až 8d, které znějí:

㤠8b

Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory, jakož i související listiny.

§ 8c

(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků.

§ 8d

(1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.

(2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory.

(3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora činit právní úkony jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou takové právní úkony neplatné. Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy Komory.

(4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.

(5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.“.

7. V § 9 odst. 2 a 3 se slovo „Komora“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.

8. V § 9 odst. 2 se slova „po vyjádření ministerstva“ zrušují.

9. § 10 zní:

㤠10

(1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na základě výběrového řízení do 1 měsíce od ukončení tohoto řízení, a to do sídla v obvodu okresního soudu.

(2) Ministerstvo uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů, do 1 měsíce od rozhodnutí o zvýšení počtu exekutorských úřadů.

(3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené ministerstvem každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.“.

10. V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu.“.

11. V § 15 odstavec 2 zní:

(2) Ministr exekutora odvolá

a) na jeho žádost,

b) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,

c) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,

d) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,

e) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost.“.

12. V § 15 odstavec 3 zní:

(3) Výkon úřadu exekutora se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání, nejde-li o odvolání exekutora na jeho žádost.“.

13. V § 15 odstavec 4 zní:

(4) Ministr zahájí řízení o odvolání exekutora do 1 měsíce ode dne, kdy mu byla doručena žádost exekutora o odvolání nebo kdy se dozvěděl o jiném důvodu pro odvolání. Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2 písm. b) až e), je povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.“.

14. V § 18 odst. 1 písm. b) se slova „a nebo jestliže kárná komise mu odňala právo zastupovat exekutora“ zrušují.

15. V § 31 odstavec 5 zní:

(5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a pro výkon státního dohledu.“.

16. V § 31 odst. 6 se slova „ ; podrobnosti stanoví kárný řád“ zrušují.

17. V § 109 odst. 4 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

18. V § 110 odst. 7 písm. c) se slovo „ , kárný“ zrušuje.

19. V § 110 odst. 7 se písmeno j) zrušuje.

Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k).

20. V § 110 odst. 8 zní:

(8) K platnosti zkušebního řádu a kancelářského řádu je zapotřebí předchozího souhlasu ministerstva.“.

21. V § 111 odst. 5 se slova „nebo kárné“ zrušují.

22. V § 111 odst. 6 se písmena g) a i) zrušují.

Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena g) až o).

23. V § 111 odst. 6 písmena i) a j) znějí:

i) vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu a kancelářského řádu a předkládá je sněmu ke schválení,

j) předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád a kancelářský řád,“.

24. V § 113 odst. 5 se slova „a s členstvím v kárné komisi“ zrušují.

25. § 114 se zrušuje.

26. § 116 a 117 znějí:

㤠116

(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním exekutora, kandidáta nebo koncipienta je závažné nebo opětovné

a) porušení jeho povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo

b) narušení důstojnosti exekutorského povolání jeho chováním.

(3) Exekutorovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) písemné napomenutí,

c) pokutu až do výše stonásobku základu podle odstavce 6,

d) odvolání z exekutorského úřadu.

(4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) písemné napomenutí,

c) pokutu až do výše desetinásobku základu podle odstavce 6,

d) odvolání ze zastupování.

(5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) písemné napomenutí,

c) pokutu až do výše dvojnásobku základu podle odstavce 6.

(6) Základem pro určení pokuty podle odstavců 3 až 5 je všeobecný vyměřovací základ stanovený podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, v němž se exekutor, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění.

(7) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu pěti let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem.

(8) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 117

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.

(2) Kárnou žalobu je oprávněn podat

a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,

b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,

c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,

d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,

e) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který byl tímto soudem pověřen provedením exekuce, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora

(dále jen „kárný žalobce“).

(3) Kárná žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou se provádějí přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo, nejvýše však v délce dvou měsíců.

(4) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.“.

27. § 118 až 120 se zrušují.

28. § 121 včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:

㤠121

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21).

(2) V kárném řízení jednají a rozhodují senáty, které podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21) jednají a rozhodují v řízení ve věcech soudců.

(3) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede ministerstvo.

21) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.“.

29. V § 123 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „5 let“ a slova „případně kandidáta“ nahrazují slovy „kandidáta nebo koncipienta“.

30. V části první se za hlavu XI vkládá nová hlava XII, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA XII

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 124a

(1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že

a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5,

b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,

c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2,

d) nevyškrtne exekutorského koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2,

e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo 3,

f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,

g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16 odst. 1 a 2 nebo § 18,

h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst. 2,

i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115 odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,

j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,

k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory, nebo

l) poruší § 8d odst. 3.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k) nebo l),

b) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g) nebo h),

c) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f).

§ 124b

(1) Komora za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost Komory za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 124a projednává v prvním stupni ministerstvo.“.

Dosavadní hlavy XII a XIII se označují jako hlavy XIII a XIV.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Bylo-li rozhodnutí prezidia o vyhlášení výběrového řízení zveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na toto výběrové řízení dosavadní právní předpisy.

2. Navrhla-li Komora ministrovi odvolání exekutora přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na jeho odvolání dosavadní právní předpisy.

3. Nestanoví-li se dále jinak, použije se pro kárné řízení, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zákon č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kárné provinění se posoudí a kárné opatření se uloží podle dosavadních právních předpisů.

4. Rozhodne-li kárná komise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 120 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona písemné rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému exekutorovi nebo kandidátovi, o návrhu rozhodne znovu Nejvyšší správní soud. Obdobně se postupuje, rozhodne-li prezidium o odvolání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 121 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona písemné rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému.

5. Neuplynula-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí kárné komise nebo začala-li tato lhůta běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, odvolání se podá k Nejvyššímu správnímu soudu, nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podáno ke kárné komisi. Pro délku odvolací lhůty se použijí dosavadní právní předpisy.

6. Na řízení o odvolání, o kterém nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i o odvolání podle bodu 4 věty druhé, se použijí přiměřeně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21). O odvolání rozhodují senáty, které jednají a rozhodují v řízení ve věcech soudců. Nezamítne-li Nejvyšší správní soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a sám ve věci rozhodne.

7. Komora odevzdá Nejvyššímu správnímu soudu podklady a spisy k řízením podle bodů 3 až 6 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb.

Čl. III

V § 4 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, se slova „a typech řízení“ nahrazují slovy „ , typech řízení a při jaké činnosti soudu“.


ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.


Vlček v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.

Přesunout nahoru