Zákony pro lidi>Sbírka zákonů ČR>Ročník 2009>Předpis č. 157/2009 Sb.

Předpis č. 157/2009 Sb.Zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů

Ze dne07.05.2009
Částka46/2009
Platnost od04.06.2009
Účinnost od01.08.2009
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF

Aktuální verze


744x145_ZPL_facebook kopie.png

157

ZÁKON

ze dne 7. května 2009

o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje

a) pravidla pro nakládání s těžebními odpady,

b) pravidla pro předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí, způsobeným nakládáním s těžebním odpadem, a z toho plynoucím rizikům ohrožení životů a lidského zdraví,

c) pravidla pro omezení vlivů na vodu, ovzduší, půdu, rostliny, živočichy a krajinu, vyvolaných nakládáním s těžebními odpady,

d) působnost orgánů veřejné správy v oblasti nakládání s těžebními odpady.

(2) Tento zákon se nevztahuje na

a) těžební odpady vznikající při ložiskovém průzkumu, těžbě a úpravě nerostů v moři,

b) vtlačování vody obsahující látky, které vznikají při činnostech spojených s ložiskovým průzkumem a těžbou ropných látek nebo s těžbou nerostů nebo rašeliny, na vtlačování vody pro technické účely do horninových struktur, ze kterých byly vytěženy ropné nebo jiné látky, nebo do horninových struktur, které jsou s ohledem na přírodní poměry trvale nevhodné pro jiné účely, jakož i na zpětné vtlačování podzemní vody čerpané z dolů a lomů nebo čerpané v souvislosti s výstavbou nebo údržbou stavebních děl,

c) odpad vznikající v souvislosti s ložiskovým průzkumem, těžbou, úpravou nebo skladováním nerostů nebo v souvislosti s těžbou, úpravou nebo skladováním rašeliny, který však nevzniká přímo při těchto činnostech,

d) hmoty získané při těžbě a úpravě nerostů podle zvláštního zákona, při vyhledávání nebo skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny, které jsou podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využití ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce nebo jsou jejich součástí anebo jsou určeny pro zajištění nebo likvidaci důlních děl.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí těžebním odpadem jakýkoliv odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, včetně těžebních odpadů vzniklých při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů, které nelze považovat za radioaktivní odpady4), a které vznikají

a) při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a které podle zákona o odpadech5) náleží mezi odpady z těžby nebo úpravy nerostů, nebo

b) při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny.

V případě pochybností, zda se jedná o těžební odpad podle tohoto zákona, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčeným ústředním orgánem státní správy na návrh původce odpadu nebo z vlastního podnětu.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) provozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je odpovědná za nakládání s těžebním odpadem, včetně jeho dopravy a dočasného skladování, za provoz úložného místa a za jeho stav po ukončení provozu; provozovatelem je i právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má těžební odpady v držení,

b) hlušinou odpadní látky zbylé po úpravě nerostů nebo rašeliny,

c) úložným místem důlní stavba vyhrazená pro ukládání těžebního odpadu v pevném nebo kapalném stavu nebo ve formě roztoku či suspenze, včetně odkališť, přičemž součástí této stavby je zpravidla hráz nebo jiný dílčí objekt sloužící k držení, zachycení, spoutání nebo k jiné podpůrné úloze pro úložné místo, s výjimkou vytěžených prostor, které jsou těžebním odpadem po vytěžení znovu vyplňovány v rámci sanace a rekultivace a při provádění stavebních prací,

d) opuštěným úložným místem úložné místo, jehož původní provozovatel nebo právní nástupce neexistuje nebo není znám.

§ 3

Obecné požadavky

(1) Při nakládání s těžebním odpadem nesmí být ohroženy životy osob a lidské zdraví a nesmí být používány procesy a metody, které by mohly poškozovat životní prostředí6), zejména pokud jde o jakost vody, ovzduší nebo půdy, a nesmí docházet k obtěžování hlukem nebo zápachem nad rozsah stanovený jinými právními předpisy7) ani k nepříznivému vlivu na krajinu, rostliny, živočichy nebo na zvláště chráněná území, památkové rezervace a zóny, případně jiná chráněná území nebo ochranná pásma stanovená podle jiných právních předpisů8).

(2) Provozovatel je povinen přijmout opatření vedoucí k předcházení nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí způsobeným nakládáním s těžebním odpadem nebo k nejvyššímu možnému omezení takových vlivů během provozu úložného místa i po ukončení jeho provozu, včetně prevence závažných nehod způsobených provozem tohoto místa a omezení negativních důsledků případné závažné nehody na lidské zdraví a životní prostředí.

(3) Ekonomicky proveditelná opatření podle odstavce 2 se zakládají mimo jiné na nejlepších dostupných technikách9), aniž by bylo stanoveno, kterou techniku či technologii, s přihlédnutím k technickým vlastnostem úložného místa, k jeho zeměpisné poloze a místním podmínkám životního prostředí je nutno použít.

(4) Je zakázáno ukládat těžební odpad na jiné místo, než které je určené plánem pro nakládání s těžebním odpadem (dále jen „plán“).

(5) Provozovatel je povinen vést provozní dokumentaci a záznamy o všech činnostech souvisejících s nakládáním s těžebním odpadem včetně záznamů o uložení těžebních odpadů podle § 6 odst. 2.

(6) Prostor úložného místa je provozovatel povinen ohradit nebo jinak zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob. Tato povinnost končí současně s ukončením sanačních a rekultivačních prací.

(7) Vstupovat do prostoru ohrazených nebo jinak zabezpečených úložných míst, poškozovat zařízení úložných míst a ukládat do nich jiný odpad nebo jiné předměty, než ty, které jsou uvedeny v plánu, je zakázáno.

§ 4

Rozdělení úložných míst a jejich zařazování

(1) Úložná místa se z hlediska možných vlivů na životy, lidské zdraví a životní prostředí zařazují do kategorií I nebo II. O zařazení úložného místa do kategorie a o změně kategorie rozhodne na základě žádosti provozovatele obvodní báňský úřad. Účastníky řízení o zařazení úložného místa do kategorie a změny zařazení do kategorie jsou žadatel a obec, v jejímž územním obvodu má být úložné místo zřízeno.

(2) Úložné místo se zařadí do kategorie I v případě, že z provedeného hodnocení rizik, a u odkališť z posudku osoby pověřené podle jiného právního předpisu11) plyne, že by selhání techniky nebo chybná manipulace mohly zapříčinit závažnou nehodu, přitom se bere v úvahu zejména současná a budoucí velikost a umístění úložného místa a jeho dopadu na životní prostředí. Úložné místo se zařadí do kategorie I také na základě posouzení množství ukládaného nebezpečného těžebního odpadu12) nebo objemu nebezpečných chemických látek a přípravků13) obsažených v ukládaném těžebním odpadu s ohledem na limit stanovený prováděcím právním předpisem podle odstavce 6.

(3) Úložná místa, která nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie I, nebo úložná místa, určená jen pro těžební odpad vznikající z těžby, úpravy a skladování rašeliny, se zařazují vždy do kategorie II.

(4) V žádosti o zařazení úložného místa do kategorie musí provozovatel uvést

a) charakter a množství těžebního odpadu, který se bude v úložném místě ukládat, v rozsahu nutném k posouzení dlouhodobé stability úložného místa a předcházení závažným nehodám, který zahrnuje popis očekávaných fyzikálních a chemických vlastností těžebního odpadu, s ohledem na jeho stabilitu za různých atmosférických podmínek, s ohledem na typ těženého nerostu a vlastnosti skrývky nebo hlušiny, které budou v průběhu těžby přemisťovány,

b) zařazení těžebního odpadu podle Katalogu odpadů12) a podle kategorií se zvláštním zřetelem k jeho nebezpečným vlastnostem podle jiného právního předpisu14),

c) popis chemických látek, které se mají používat při úpravě nerostů, a jejich stabilita,

d) popis způsobu ukládání,

e) systém dopravy těžebních odpadů na úložné místo.

(5) Pokud dojde u ukládaného těžebního odpadu ke změnám jeho složení, které mohou vést ke změně kategorie úložného místa, je provozovatel povinen požádat obvodní báňský úřad o změnu zařazení úložného místa.

(6) Způsob hodnocení očekávaných fyzikálních a chemických vlastností těžebního odpadu, který se bude ukládat, s ohledem na jeho stabilitu za různých atmosférických podmínek, na typ těženého nerostu a vlastnosti skrývky nebo hlušiny, které budou v průběhu těžby přemisťovány, limity pro zařazování úložných míst do kategorií a kritéria pro charakteristiku inertního těžebního odpadu stanoví vyhláškou Český báňský úřad v dohodě s Ministerstvem životního prostředí.

§ 5

Plán

(1) Provozovatel je povinen s ohledem na udržitelný rozvoj vypracovat plán za účelem minimalizace vzniku těžebního odpadu, jeho zpracování, využití a odstraňování a požádat o schválení plánu obvodní báňský úřad, nebo Ministerstvo zemědělství v případě těžebního odpadu vznikajícího při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny. Plán může být nahrazen plánem podle jiných právních předpisů15), pokud odpovídá požadavkům tohoto zákona.

(2) Plán musí obsahovat podmínky pro

a) předcházení vzniku těžebního odpadu a jeho škodlivosti nebo jeho omezování, zvláště zohledněním

1. vlivu metody používané pro těžbu a úpravu nerostů a rašeliny na vznik těžebních odpadů a způsob nakládání s těžebními odpady již během projektování těžby a úpravy nerostů a rašeliny,

2. změn, ke kterým může u těžebního odpadu dojít v důsledku zvětšení jeho aktivního povrchu vystaveného působení podmínek na povrchu,

3. možnosti vyplňování vytěžených prostor těžebním odpadem po ukončení těžby nerostů a rašeliny, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné a šetrné k životnímu prostředí, v souladu se zákonem,

4. možnosti zpětného navezení kulturní vrstvy půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva, po ukončení provozu úložného místa, nebo pokud to není prakticky možné, jejího nového využití na jiném místě16),

5. omezení používání nebezpečných látek a přípravků při úpravě nerostů a rašeliny,

b) zajištění bezpečného ukládání těžebního odpadu tím, že se již ve fázi projektování zohlední způsob nakládání s takovým odpadem během provozu úložného místa a zajištění bezpečného stavu po ukončení provozu, a to výběrem projektu, který

1. klade minimální nebo pokud možno žádné požadavky na monitorování, kontrolu a řízení uzavřeného úložného místa,

2. zabrání jeho nepříznivým dlouhodobým účinkům na okolí úložného místa, zejména těm, ke kterým dochází přenosem znečišťujících látek z úložného místa vzduchem nebo vodou nebo alespoň tyto účinky minimalizuje, a

3. zajistí dlouhodobou geotechnickou stabilitu úložného místa,

c) podporu využití těžebního odpadu, pokud je to šetrné k životnímu prostředí a v souladu s tímto zákonem,

d) umístění úložného místa včetně alternativních umístění,

e) sanaci a rekultivaci území dotčeného provozem úložného místa a

f) ukládaní těžebního odpadu z hlediska jeho druhu a vlastností.

(3) Účastníky řízení o schvalování plánu jsou provozovatel a obec, na jejímž území má být úložné místo zřízeno.

(4) Provozovatel musí plán přezkoumat každých 5 let. Změny plánu provede bez zbytečného odkladu vždy, jestliže dojde u ukládaného těžebního odpadu ke změnám v jeho složení, které by vedly ke změně zařazení těžebního odpadu nebo kategorie úložného místa, nebo k takovým změnám v provozu úložného místa, které by mohly mít významný nepříznivý vliv na lidské zdraví nebo na životní prostředí. O provedených změnách plánu musí provozovatel informovat orgán, který plán schválil, a orgány, které se k plánu vyjadřovaly.

(5) Náležitosti obsahu plánu, druhy příloh žádosti o schválení plánu a požadavky na obsah těchto příloh stanoví Český báňský úřad v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

§ 6

Zásady pro zřizování, provoz nebo změnu úložného místa

(1) Pro uložení těžebních odpadů musí provozovatel zřídit úložné místo, není-li dále stanoveno jinak; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů17). Schválený plán musí být součástí žádosti o povolení zřídit úložné místo, pokud jeho schválení nebude spojeno s řízením o umístění úložného místa.

(2) Úložné místo nemusí být zřízeno pro umístění

a) těžebních odpadů klasifikovaných jako nebezpečné, které vznikly neočekávaně, mají-li být uloženy v daném místě po dobu kratší než 6 měsíců,

b) těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, mají-li být uloženy v daném místě na dobu kratší než 12 měsíců,

c) neznečištěné zeminy, těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné a vznikají při ložiskovém průzkumu nerostů, odpadů vznikajících při těžbě, úpravě a skladování rašeliny, a inertního těžebního odpadu, mají-li být v daném místě uloženy na dobu kratší než 3 roky.

Doba podle písmen a) až c) počíná běžet ode dne prvního uložení těžebního odpadu v daném místě.

(3) Při zřizování, provozu nebo při změně stávajícího úložného místa je provozovatel povinen

a) úložné místo umístit s ohledem na chráněné oblasti a geologické, hydrologické, hydrogeologické, seismické a geotechnické faktory a navrhnout jej tak, aby

1. splňovalo všechny nezbytné podmínky pro předcházení znečištění půdy, ovzduší a podzemních nebo povrchových vod stanovené jinými právními předpisy18),

2. byl zajištěn účinný sběr znečištěné vody a průsaků, pokud je vyžadován v povolení podle § 8, a

3. byla omezena eroze způsobovaná větrem a vodou v nejvyšší technicky možné a ekonomicky únosné míře,

b) úložné místo vybudovat, řídit a udržovat tak, aby byla zajištěna jeho geotechnická stabilita, aby se předcházelo znečištění půdy, ovzduší a povrchových nebo podzemních vod a aby bylo co možná nejvíce minimalizováno poškození krajiny,

c) vypracovat postup pro pravidelné monitorování a kontrolu úložného místa v průběhu jeho provozu a po určenou dobu po jeho ukončení,

d) podle postupu uvedeného v písmenu c) monitorovat a kontrolovat úložné místo.

(4) V případě, že výsledky kontrol podle odstavce 3 písm. d) prokáží nestabilitu úložného místa nebo znečištění vody nebo půdy, musí provozovatel přijmout nezbytná opatření k odstranění těchto nedostatků a musí informovat orgán, který provoz úložného místa povolil.

(5) Záznamy o monitorování a kontrolách podle odstavce 3 písm. d) musí provozovatel vést společně s podklady k povolení po dobu provozu úložného místa a dále v souladu s § 11 odst. 2.

(6) Provozovatel je povinen oznámit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, u odkališť rovněž příslušnému vodoprávnímu úřadu, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 48 hodin každou událost, která by mohla ovlivnit stabilitu úložného místa, a každý jeho nepříznivý vliv na životní prostředí zjištěný při kontrole nebo monitorování. Provozovatel v případě potřeby postupuje podle havarijního plánu a bez zbytečného odkladu musí vznik takové události oznámit orgánu podle věty předchozí a dalším orgánům uvedeným v havarijním plánu.

(7) Pokud dojde při nakládání s těžebním odpadem k závažné nehodě, je provozovatel povinen tuto skutečnost ohlásit také odborové organizaci, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nepůsobí-li u provozovatele žádný ze zástupců zaměstnanců uvedených ve větě první, musí být zaměstnanci informováni přímo.

§ 7

(1) Provozovatel nese náklady na zajištění opatření, která byla nebo mají být přijata na základě tohoto zákona.

(2) Obvodní báňský úřad může uložit provozovateli opatření k nápravě nedostatků vyplývajících z oznámení provozovatele nebo zjištěných vlastní činností úřadu.

(3) Provozovatel musí ustanovit z osob splňujících odbornou kvalifikaci podle právního předpisu19) upravujícího odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem pro úložné místo odpovědnou osobu, která odpovídá za jeho bezpečné a odborné řízení a provoz.

(4) Dojde-li ke změně provozovatele, je dosavadní provozovatel povinen písemně předat záznamy o provozu úložného místa novému provozovateli a převést novému provozovateli vytvořenou rezervu finančních prostředků. V případech, kdy není nový provozovatel, předá likvidátor dokumentaci podle § 6 odst. 5 Ministerstvu životního prostředí. Vytvořenou rezervu finančních prostředků (§ 13) převede likvidátor na zvláštní účet Českého báňského úřadu; z tohoto účtu mohou být hrazeny jen činnosti, pro které byla rezerva finančních prostředků vytvářena. Pokud je tato rezerva nedostačující, uhradí zbývající náklady stát.

§ 8

Povolení provozu úložného místa

(1) Úložné místo lze provozovat pouze na základě povolení. Provoz úložného místa a jeho změny povoluje obvodní báňský úřad.

(2) Kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu k žádosti o povolení provozu úložného místa musí provozovatel připojit

a) schválený plán (§ 5),

b) návrh na vytvoření rezervy finančních prostředků (§ 13),

c) stanovisko a dokumentace k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydané podle jiného právního předpisu20), pokud je tímto předpisem požadováno,

d) rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru, jde-li o úložné místo v dobývacím prostoru,

e) územní rozhodnutí21), jde-li o úložné místo, které není umístěno v dobývacím prostoru,

f) stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, nebylo-li zřízení úložného místa povoleno v rámci povolení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jde-li o odval,

g) povolení vodoprávního úřadu22) pro stavbu odkaliště a kolaudační souhlas,

h) manipulační řád23) odkaliště, pokud jeho zpracování bylo uloženo vodoprávním úřadem24),

i) vyhodnocení možnosti tvorby průsaků, včetně obsahu znečišťujících látek ve výluzích a jejich pH, a to během provozu i po ukončení provozu úložného místa, a určení vodní bilance,

j) havarijní plán určující opatření, která je nutno provést ke zdolání závažné nehody,

k) v případě úložných míst kategorie I podklady pro havarijní plán kraje,

l) souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle jiného právního předpisu25).

(3) Řízení o povolení provozu úložného místa nebo jeho změny se zahajuje na návrh provozovatele. Účastníky řízení o povolení provozu úložného místa jsou provozovatel, obec, v jejímž územním obvodu má být úložné místo zřízeno, a osoby, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny.

(4) V povolení stanoví obvodní báňský úřad kromě údajů uvedených v žádosti podle odstavce 2 písm. a) a c) podmínky pro ukládání těžebního odpadu, způsob řešení tvorby rezervy finančních prostředků, způsob kontrol a sledování úložného místa a opatření pro ukončení provozu úložného místa a pro jeho sanaci a rekultivaci.

(5) Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu požádat o změnu vydaného povolení provozu úložného místa,

a) pokud došlo ke změnám ve složení ukládaného těžebního odpadu nebo provozu úložného místa, které by mohly mít nepříznivý vliv na lidské zdraví nebo životní prostředí, nebo

b) pokud na základě výsledků monitorování zjistil změny, které mohou významně ovlivnit bezpečnost provozu úložného místa.

(6) Informace obsažené v povolení podle odstavce 4 poskytne Český báňský úřad orgánům státní statistické služby a příslušným statistickým orgánům Evropské unie, pokud jsou požadovány pro statistické účely. Informace mající povahu obchodního tajemství, zejména informace týkající se obchodních vztahů, nákladové složky a objemu hospodářsky využitelných zásob nerostů, se nezveřejňují.

§ 9

(1) Obvodní báňský úřad zahájí z moci úřední řízení o změně vydaného povolení provozu úložného místa, pokud provozovatel nesplnil některou z povinností uložených v § 8 odst. 5.

(2) Obvodní báňský úřad zahájí na návrh provozovatele řízení o změně vydaného povolení provozu úložného místa v případě, že provozovatel navrhuje použití účinnější dostupné techniky využitelné při provozu úložného místa.

(3) Obvodní báňský úřad provoz úložného místa nebo jeho změnu nepovolí, pokud provozovatel nesplňuje požadavky stanovené zákonem nebo je-li nakládání s těžebním odpadem v rozporu s Plánem odpadového hospodářství kraje26).

(4) Řízení o povolení provozu nebo změny úložného místa lze spojit s řízením o povolení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem27).

(5) Obvodní báňský úřad informuje též prostřednictvím portálu veřejné správy veřejnost, a to již v rámci povolovacího řízení, o

a) žádosti o povolení provozu úložného místa,

b) podkladech pro vydávané rozhodnutí,

c) skutečnosti, že rozhodnutí o povolení podléhá konzultaci mezi členskými státy,

d) údajích o orgánech, od kterých je možno získat informace a kterým je možno předkládat připomínky nebo otázky, a o lhůtách pro doručování připomínek a otázek,

e) údajích týkajících se návrhu na změnu povolení provozu úložného místa nebo podmínek povolení,

f) opatřeních, která umožní účast osob podle § 8 odst. 3,

g) návrhu rozhodnutí o povolení provozu úložného místa a o změnách v povolení provozu úložného místa.

§ 10

Ukončení provozu

(1) Provoz úložného místa lze řádně ukončit po dokončení sanačních a rekultivačních prací, a to jen na základě povolení vydaného obvodním báňským úřadem na žádost provozovatele. Součástí žádosti musí být zpráva o celkovém vyhodnocení úložného místa včetně způsobu jeho zajištění a splnění opatření pro ukončení provozu úložného místa a sanaci a rekultivaci. Součástí žádosti musí být také stanoviska dotčených orgánů veřejné správy podle jiných právních předpisů28), pokud byla vydána.

(2) Na základě žádosti provozovatele o povolení ukončení provozu úložného místa obvodní báňský úřad provede kontrolu na místě.

(3) Účastníky řízení jsou provozovatel a obec, v jejímž územním obvodu se úložné místo nachází. V povolení stanoví obvodní báňský úřad podmínky pro údržbu, monitorování, kontrolu a nápravná opatření pro dobu určenou pro monitorování po ukončení provozu úložného místa, a to s přihlédnutím ke kategorii úložného místa. V povolení dále obvodní báňský úřad uvede, že je provozovatel zproštěn povinností podle § 13. Vydáním povolení k ukončení provozu nejsou dotčeny povinnosti provozovatele vyplývající z podmínek povolení provozu úložného místa nebo z jiných právních předpisů.

(4) Provozovatel je v období po ukončení provozu úložného místa odpovědný za údržbu, monitorování, kontrolu a plnění nápravných opatření po dobu, kterou obvodní báňský úřad považuje za nutnou s přihlédnutím k povaze a trvání nebezpečí a kterou stanoví v povolení podle odstavce 3.

(5) Provozovatel po ukončení provozu úložného místa je povinen kontrolovat jeho geotechnickou a chemickou stabilitu a minimalizovat negativní vliv na životní prostředí, zejména s ohledem na podzemní a povrchové vody, a to tím, že zajistí, aby

a) úložné místo bylo udržováno a monitorováno pomocí kontrolních a měřicích přístrojů umístěných na úložném místě podle rozhodnutí o ukončení provozu a přístrojů, které je provozovatel povinen mít připraveny k použití,

b) přepadové kanály a výpusti, jsou-li součástí zajištění stability úložného místa, byly udržovány čisté a volné.

(6) Provozovatel po ukončení provozu úložného místa je povinen bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu jakoukoli skutečnost zjištěnou při kontrole nebo monitorování, která by mohla ovlivnit stabilitu úložného místa, a jeho jakýkoli významný nepříznivý vliv na životní prostředí. V případě potřeby postupuje podle havarijního plánu. Příslušný orgán může provozovateli uložit nápravná opatření. Náklady těchto opatření hradí provozovatel.

(7) Pro úložná místa, na kterých bylo ukončeno ukládání těžebního odpadu a ze kterých bude uložený materiál odebírán, ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužije; pro tyto činnosti musí být vypracován plán podle § 5.

§ 11

(1) Provozovatel je povinen předložit nejméně jednou ročně obvodnímu báňskému úřadu na základě shromážděných údajů písemnou zprávu o výsledcích monitorování a o provozu úložného místa, s výjimkou úložných míst pro ukládání těžebního odpadu, který nebyl klasifikován jako nebezpečný, kde může obvodní báňský úřad určit jiný interval pro předkládání zprávy. Bez ohledu na tuto lhůtu musí předložit zprávu také v případě, že výsledky monitorování ukazují na podstatné zhoršení sledovaných parametrů29).

(2) Záznamy o monitorování a kontrolách musí uchovávat provozovatel nejméně 5 let, v případě úložného místa kategorie I nejméně 10 let od vydání rozhodnutí podle odstavce 3.

(3) Obvodní báňský úřad vydá na žádost provozovatele, popřípadě jeho právního nástupce, za předpokladu, že jsou splněny podmínky příslušných právních předpisů, po ukončení doby stanovené v § 10 odst. 4 rozhodnutí, že toto úložné místo se považuje za uzavřené.

(4) Podrobnosti obsahu zprávy o celkovém vyhodnocení úložného místa podle odstavce 1 a její náležitosti stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

§ 12

Předcházení zhoršování jakosti podzemních nebo povrchových vod, znečištění ovzduší a půdy

(1) Provozovatel je povinen

a) předcházet tvorbě průsaků a znečištění povrchových a podzemních vod a půdy těžebním odpadem, popřípadě tvorbu průsaků a znečištění vod minimalizovat,

b) vypouštět v požadované jakosti30) shromážděnou a upravenou znečištěnou vodu nebo průsaky, pokud je tak požadováno v povolení podle jiného právního předpisu31),

c) přijmout opatření za účelem omezení a předcházení emisím znečisťujících látek do ovzduší v souladu s jiným právním předpisem7).

(2) Obvodní báňský úřad může se souhlasem vodoprávního úřadu25) rozhodnout, že provozovatel nemusí shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle odstavce 1, pokud úložné místo nepředstavuje možné nebezpečí pro půdu a nemůže dojít k ohrožení jakosti podzemní nebo povrchové vody.

§ 13

Rezerva finančních prostředků

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je provozovatel povinen na činnosti související s nakládáním s těžebním odpadem v předstihu vytvářet rezervu finančních prostředků. Ustanovení pro tvorbu rezervy podle horního zákona se použijí obdobně32). Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám k zajištění činností podle věty první; tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů33). Výše rezervy se vypočítá na základě předpokladu, jako by potřebné rekultivační práce vyhodnotila a provedla nezávislá a odborně způsobilá třetí osoba.

(2) Výši rezervy finančních prostředků provozovatel se souhlasem obvodního báňského úřadu upraví jednou za 5 let tak, aby byla v souladu s potřebou sanačních a rekultivačních prací, které je nutno provést na území zasaženém provozem úložného místa, jak je popsáno v plánu a požadováno v povolení provozu úložného místa.

(3) Rezerva finančních prostředků nesmí být použita v rozporu s účelem, pro který byla vytvořena.

(4) Způsob výpočtu výše rezervy finančních prostředků, časový průběh jejího vytváření a způsob jejího čerpání stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

§ 14

Prevence závažných nehod a havarijní plán úložných míst kategorie I

(1) Provozovatel úložného místa kategorie I je povinen

a) vytvořit systém řízení bezpečnosti provozu úložných míst,

b) ustanovit odborně způsobilého pracovníka pro řízení likvidace závažných nehod,

c) určit zásady prevence závažných nehod při nakládání s těžebními odpady, a to tak, aby byly zajištěny i celkové cíle a zásady činnosti provozovatele,

d) vypracovat havarijní plán,

e) poskytnout krajskému úřadu informaci o opatřeních, která je nutno v případě závažné nehody provést mimo úložné místo kategorie I, a

f) poskytnout krajskému úřadu každé 3 roky podklady pro informování veřejnosti podle odstavce 5 a každé 3 roky je přezkoumat a podle potřeby aktualizovat a výsledky přezkoumání nebo aktualizace poskytnout každé 3 roky krajskému úřadu.

(2) Systém řízení bezpečnosti musí řešit

a) úkoly a povinnosti zaměstnanců zapojených do zdolávání závažných nehod na všech stupních řízení, včetně stanovení potřeby výcviku těchto zaměstnanců a poskytnutí takto stanoveného výcviku a zapojení zaměstnanců a případně subdodavatelů,

b) stanovení a hodnocení nebezpečí, která by mohla způsobit závažnou nehodu, zejména přijímání a provádění postupů systematického určování závažných nebezpečí vyplývajících z běžného i mimořádného provozu a hodnocení jejich pravděpodobnosti a závažnosti,

c) provozní kontrolu, zejména přijímání a provádění postupů a pokynů pro bezpečný provoz včetně údržby a dočasných odstávek,

d) řízení změn, zejména přijímání a provádění postupů pro plánování změn nových úložných míst nebo pro jejich stavbu,

e) plánování řešení závažných nehod, zejména přijímání a provádění postupů ke stanovení předvídatelných mimořádných událostí systematickým rozborem a k přípravě, zkouškám a hodnocení havarijních plánů pro případy závažných nehod,

f) sledování funkčnosti systému řízení bezpečnosti, zejména přijetí a provádění postupů průběžného hodnocení dodržování cílů stanovených politikou prevence závažných nehod ze strany provozovatele a jeho systémem řízení bezpečnosti a mechanismus pro vyšetřování a provedení nápravných opatření v případě, že se nedodržují. Postupy by měly ze strany provozovatele zahrnovat systém hlášení závažných nehod nebo případů, kdy k nim téměř došlo, zvláště v případech, kdy zklamala ochranná opatření, dále vyšetřování a následná opatření na základě získaných zkušeností,

g) postup revize a hodnocení systému řízení bezpečnosti, zejména přijetí a provádění postupů pro pravidelné systematické hodnocení politiky prevence závažných nehod a účinnosti a vhodnosti systému řízení bezpečnosti; dokumentované hodnocení provádění politiky a systému řízení bezpečnosti a jeho aktualizace.

(3) Provozovatel je povinen při zpracování havarijního plánu a při změně podmínek, nejméně však jednou za rok, vyhodnotit rizika závažných nehod a na jejich základě zpracovat opatření nezbytná k prevenci těchto nehod, zejména organizační strukturu, povinnosti zaměstnanců, běžné způsoby, postupy, procesy a zdroje pro určování a provádění zásad prevence závažných nehod a k omezení jejich nepříznivých důsledků pro lidské zdraví nebo životní prostředí, včetně případných přeshraničních vlivů, která je nutno přijmout při provozu, údržbě, ukončení provozu a v době po ukončení provozu úložného místa.

(4) Krajský úřad zajistí, aby veřejnost byla prostřednictvím úřední desky a portálu veřejné správy informována do 15 dnů od přijetí podání o přípravě nebo přezkoumání havarijního plánu pro úložná místa kategorie I s tím, že veřejnost může k těmto návrhům sdělit do 30 dnů od jejich zveřejnění své připomínky krajskému úřadu. Krajský úřad zveřejní jejich vypořádání obdobným způsobem ještě před schválením havarijního plánu. Opatření, která je nutno v případě závažné nehody provést mimo úložné místo kategorie I, krajský úřad zapracuje do havarijního plánu kraje34).

(5) Krajský úřad zajistí, aby byly veřejnosti k dispozici informace o bezpečnostních opatřeních a úkonech požadovaných v případě závažné nehody, a to

a) údaje podle § 37 správního řádu a údaje o umístění úložného místa,

b) určené osoby poskytující informace podle zastávané funkce,

c) sdělení o tom, že provoz úložného místa podléhá tomuto zákonu a právním předpisům vydaným na jeho základě a že příslušnému orgánu bylo podáno oznámení o vyhodnocení rizik,

d) jednoduché a jasné vysvětlení činnosti nebo činností prováděných na úložném místě,

e) názvy a klasifikace stupně nebezpečí látek a přípravků používaných na úložném místě35) a odpadů, které by mohly vést k závažné nehodě,

f) obecné informace o povaze nebezpečí závažné nehody, včetně možných účinků na obyvatelstvo a životní prostředí,

g) informace o tom, jak bude obyvatelstvo varováno a informováno v případě závažné nehody,

h) informace o opatřeních, která má obyvatelstvo učinit, a o tom, jak se má zachovat v případě závažné nehody,

i) sdělení o tom, že se od provozovatele vyžaduje provedení odpovídajících opatření na místě, zejména spojení se záchrannými službami, aby bylo možno zdolat závažné nehody a omezit jejich účinky,

j) informaci o tom, že v době zdolávání závažné nehody je nutné se řídit příkazy vedoucího likvidace havárie a pokyny nebo příkazy záchranných služeb,

k) podrobnosti o způsobu, jímž lze obdržet související informace.

(6) Havarijní plán podle odstavce 1 může být nahrazen havarijním plánem podle jiných právních předpisů36), pokud odpovídá požadavkům tohoto zákona.

(7) Náležitosti a obsah havarijního plánu, požadavky na odbornou způsobilost pracovníků pro řízení likvidace závažných nehod a zásady prevence závažných nehod stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

§ 15

Přeshraniční účinky

(1) V případě, že by provoz úložného místa kategorie I mohl mít významný nepříznivý vliv na životní prostředí v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „členský stát“), nebo představovat významné riziko pro lidské zdraví, nebo pokud o to členský stát, který by mohl být takto postižen, požádá, Český báňský úřad mu předá informace k povolení provozu úložného místa, které jsou součástí žádosti o povolení podle § 8 odst. 2, a to ve stejnou dobu, kdy je podle § 9 odst. 5 informována veřejnost. Tyto informace poslouží jako podklad pro konzultace v rámci vztahů mezi členskými státy na základě vzájemnosti a rovnoprávnosti a ke zpřístupnění těchto informací veřejnosti členského státu, aby tato veřejnost mohla využít práva sdělit své připomínky ještě před vydáním rozhodnutí.

(2) V případě závažné nehody při nakládání s těžebním odpadem v České republice ohrožující i sousední členský stát předá Český báňský úřad bez zbytečného odkladu informace příslušnému orgánu tohoto členského státu, aby ten mohl přijmout potřebná opatření a tím se přispělo k omezení důsledků závažné nehody pro lidské zdraví a k vyhodnocení a k omezení rozsahu skutečného nebo možného poškození životního prostředí.

(3) V případě, že Český báňský úřad obdrží od jiného členského státu informace podle odstavce 1, zveřejní tyto informace prostřednictvím úřední desky a portálu veřejné správy tak, aby veřejnost mohla využít práva sdělit své připomínky ještě před vydáním rozhodnutí.

§ 16

Ukládání těžebního odpadu mimo úložná místa

(1) Provozovatel, který z důvodů rekultivačních nebo stavebních prací vyplňuje zpětně těžebním odpadem vytěžené prostory vzniklé povrchovou nebo hlubinnou těžbou, přijme vhodná opatření za účelem

a) zajištění stability těžebního odpadu,

b) předcházení znečištění půdy a povrchových a podzemních vod31),

c) zajištění monitorování těžebního odpadu a vytěžených prostor.

(2) Provozovatel může uložit těžební odpad v pevné nebo kapalné formě nebo v podobě kalu do povrchových vod pouze za podmínek stanovených v jiném právním předpisu31).

(3) Při ukládání těžebního odpadu do vytěžených prostor, ve kterých po uzavření může dojít k naplnění vodou, poskytne provozovatel příslušnému obvodnímu báňskému úřadu a vodoprávnímu úřadu informace o přijatých opatřeních podle požadavku odstavce 1 písm. b).

§ 17

Výkon veřejné správy

(1) Veřejnou správu podle tohoto zákona vykonávají

a) Český báňský úřad,

b) obvodní báňské úřady,

c) Ministerstvo životního prostředí,

d) Ministerstvo zemědělství,

e) krajské úřady.

(2) Český báňský úřad

a) plní vůči Evropské komisi povinnosti České republiky, které vyplývají z tohoto zákona,

b) zabezpečuje a koordinuje v součinnosti s příslušnými ústředními orgány úkoly mezinárodní spolupráce v oblasti své působnosti,

c) každé tři roky předá Evropské komisi zprávu o provádění tohoto zákona vypracovanou na základě požadavků Evropské komise. Zprávu předá do devíti měsíců od konce tříletého období, kterého se zpráva týká,

d) každý rok předá Evropské komisi informace o událostech oznámených provozovateli podle § 6 odst. 6 a § 10 odst. 6 a tyto zpřístupní veřejnosti na požádání,

e) předává členským státům, které by mohly být dotčeny účinky závažné nehody, informace podle § 15,

f) informuje Evropskou komisi o závažných nehodách podle § 15, kde uvede

1. datum, čas a místo závažné nehody, včetně identifikačních údajů provozovatele,

2. stručný popis okolností závažné nehody, včetně dotyčných nebezpečných látek a bezprostředních účinků na člověka a životní prostředí,

3. stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření nezbytných k tomu, aby se zamezilo opakování závažné nehody,

g) sleduje vývoj nejlepších dostupných technik9) v oblasti nakládání s těžebními odpady.

(3) Obvodní báňské úřady

a) povolují provoz úložného místa, změny jeho provozu a ukončení jeho provozu,

b) schvalují plán pro nakládání s těžebními odpady, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 5,

c) schvalují návrh na vytvoření rezervy finančních prostředků podle § 13,

d) zařazují úložná místa do kategorií,

e) rozhodují o umístění37) úložného místa v dobývacím prostoru, nejde-li o odkaliště,

f) povolují stavbu úložného místa, nejde-li o odkaliště,

g) povolují čerpání rezervy finančních prostředků,

h) pravidelně posuzují podmínky povolení a podle potřeby uloží provozovateli aktualizaci vydaného povolení

1. pokud při provozu úložného místa došlo k podstatným změnám,

2. na základě výsledků monitorování sdělených provozovatelem podle § 11 odst. 1 nebo na základě kontrol vykonaných podle § 18,

3. na základě výměny informací o podstatných změnách týkajících se nejlepších dostupných technik podle § 3 odst. 3.

(4) Ministerstvo životního prostředí

a) ve spolupráci s Českým báňským úřadem zjišťuje výskyt uzavřených úložných míst a opuštěných úložných míst, která mají nebo by mohla mít závažný nepříznivý vliv na životní prostředí nebo lidské zdraví,

b) vede registr úložných míst uvedených v písmenu a) a zajišťuje jeho pravidelnou aktualizaci. Vedením registru může pověřit jinou právnickou osobu.

(5) Ministerstvo zemědělství schvaluje v rámci povolování těžby rašeliny plán pro nakládání s těžebními odpady.

(6) Krajský úřad, v jehož územním obvodu se úložné místo nachází,

a) vypracovává, popřípadě upravuje na základě podkladů provozovatele havarijní plán kraje,

b) zapracovává na základě podkladů provozovatele do havarijního plánu kraje opatření pro omezení rizik vyplývajících z provozu úložného místa kategorie I.

§ 18

Kontrolní činnost

(1) Orgány veřejné správy uvedené v § 17 odst. 1 vykonávají v rozsahu své působnosti též kontrolní činnost. Pokud orgán veřejné správy zjistí naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle tohoto zákona, oznámí to obvodnímu báňskému úřadu, pokud neshledá důvody postoupit věc orgánům činným v trestním řízení.

(2) Při provádění kontrol orgán veřejné správy ověřuje plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a jiných právních předpisů, pokud se vztahují k nakládání s těžebním odpadem nebo vyplývajících z rozhodnutí orgánů veřejné správy, a ukládá opatření k nápravě, zejména k provedení potřebných prací nebo k zastavení provozu úložného místa.

§ 19

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 7

a) poruší zákaz vstupu do prostoru úložného místa,

b) zanechá na úložném místě odpad nebo jiný předmět, nebo

c) poškodí úložné místo.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50000 Kč.

§ 20

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 3 odst. 4 uloží těžební odpad na jiné místo, než které je určeno plánem pro nakládání s těžebním odpadem,

b) v rozporu s § 3 odst. 7 zanechá na úložném místě odpad nebo jiný předmět, nebo

c) v rozporu s § 3 odst. 7 poškodí zařízení úložného místa.

(2) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nevede aktuální záznamy o všech činnostech souvisejících s nakládáním s těžebním odpadem podle § 3 odst. 5,

b) nevypracuje plán nebo nepožádá o jeho schválení anebo poruší jinou povinnost uloženou podle § 5,

c) uvede nesprávné údaje v žádosti o zařazení úložného místa do kategorie I nebo II podle § 4 odst. 4 nebo v žádosti o změně kategorie úložného místa,

d) poruší povinnost pro zřizování, provoz nebo změnu úložného místa podle § 6 odst. 2, 3 nebo 6,

e) nepředloží obvodnímu báňskému úřadu zprávu o celkovém vyhodnocení provozu úložného místa nebo nesplní opatření uložená k odstranění nedostatků,

f) neustanoví odpovědnou osobu podle § 7 odst. 3,

g) v rozporu s § 7 odst. 4 nepředá záznamy o provozu úložného místa novému provozovateli nebo mu nepřevede vytvořenou rezervu finančních prostředků,

h) v rozporu s § 8 odst. 1 provozuje úložné místo bez povolení nebo v rozporu s tímto povolením nebo nepožádá o změnu vydaného povolení v případech uvedených v § 8 odst. 5,

i) ukončí provoz úložného místa bez povolení podle § 10 odst. 1,

j) nesplní některou z povinností po ukončení provozu úložného místa podle § 10 odst. 5 a 6 a § 11 odst. 1 a 2,

k) nesplní povinnost k předcházení zhoršování kvality podzemních nebo povrchových vod, znečištění ovzduší a půdy podle § 12,

l) v rozporu s § 13 nevytváří rezervu finančních prostředků nebo nepožádá obvodní báňský úřad o souhlas s úpravou výše rezervy anebo rezervu použije k jinému účelu, než pro který byla vytvářena,

m) jako provozovatel úložného místa kategorie I nesplní povinnost k prevenci závažných havárií podle § 14 odst. 1 nebo 3,

n) jako provozovatel, který za účelem rekultivace nebo stavby vyplňuje těžebním odpadem vytěžené prostory vzniklé povrchovou nebo hlubinnou těžbou, nepřijme vhodná opatření podle § 16 odst. 1,

o) v rozporu s § 16 odst. 2 uloží těžební odpad v pevné nebo kapalné formě nebo v podobě kalu do povrchových vod,

p) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 18 odst. 2,

q) jako provozovatel úložných míst uvedených v § 23 odst. 2 nesplní povinnost podle § 23 odst. 2 nebo 6, nebo

r) nesplní některou z povinností při nakládání s těžebním odpadem podle § 24 odst. 1 nebo 2.

(3) Likvidátor se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 4 nepředá záznamy o provozu úložného místa Ministerstvu životního prostředí nebo nepřevede vytvořenou rezervu finančních prostředků na zvláštní účet Českého báňského úřadu.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. g), k) až m), o), nebo podle odstavce 3,

b) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) až f), h) až j), n), nebo p) až r).

§ 21

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona (§ 19 a 20) v prvním stupni projednává a pokuty za ně ukládá obvodní báňský úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby38) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

Společná, přechodná a zmocňovací ustanovení

§ 22

Společná ustanovení

(1) Na inertní těžební odpad, na neznečištěnou zeminu vznikající při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo skladování nerostů a na těžební odpad vznikající při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny se nevztahují ustanovení § 6 odst. 6, § 7 odst. 1 až 3, § 8 až 11, § 13, 15 a § 24 odst. 1 a 2, pokud nejsou uloženy na úložném místě kategorie I.

(2) Obvodní báňský úřad může na žádost provozovatele rozhodnutím udělit výjimku z plnění požadavků na ukládání těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné12), pokud vznikají při ložiskovém průzkumu, jakož i na ukládání neznečištěné zeminy pod podmínkou, že jsou splněny požadavky stanovené v § 3; Ministerstvo zemědělství může za stejné podmínky na žádost provozovatele rozhodnutím udělit výjimku z plnění požadavků na ukládání těžebních odpadů, jde-li o odpad, který vzniká při těžbě, úpravě a skladování rašeliny. Zmírnění nelze povolit, jde-li o těžební odpad vznikající při ložiskovém průzkumu ropy, kamenné soli a solí draselných, borových, bromových a jodových.

(3) Na žádost provozovatele, případně jeho právního nástupce, rozhodne obvodní báňský úřad o využití těžebního odpadu z uzavřeného úložného místa, jehož provoz byl ukončen.

§ 23

Přechodná ustanovení

(1) Odvaly a odkaliště vzniklé při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za úložná místa podle tohoto zákona, nejde-li o vytěžený prostor s uloženým těžebním odpadem.

(2) Provozovatel úložného místa provozovaného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zajistí plnění ustanovení § 3 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a plnění ostatních ustanovení ode dne 1. května 2012, kromě ustanovení týkajících se rezervy finančních prostředků podle § 13, která musí být plněna nejpozději ode dne 1. května 2014.

(3) Úložná místa sanovaná a rekultivovaná ke dni 31. prosince 2010 se považují za uzavřená podle § 11 odst. 3.

(4) Provozovatel úložného místa,

a) na které se přestal ukládat těžební odpad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

b) na kterém se provádějí činnosti vedoucí k uzavření úložného místa podle § 10 a 11 nebo podle jiných právních předpisů nebo povolení vydaných k těmto činnostem a které bude uzavřeno do 31. prosince 2010,

zajistí, aby provoz tohoto místa odpovídal požadavkům tohoto zákona, s výjimkou § 4, 5, § 6 odst. 3 písm. c) a d), § 7 odst. 3, § 8, 9, § 10 odst. 1 až 5, § 13, § 14 odst. 1 až 6, a jiným právním předpisům16).

(5) Provozovatel úložného místa, na kterém byl ukončen provoz přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nevztahuje se na něj odstavec 4, požádá o vydání povolení podle § 10 odst. 1 nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Provozovatel úložného místa uvedeného v odstavci 4 oznámí do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obvodnímu báňskému úřadu jeho umístění, druh uložené hmoty, aktuální stav sanací a rekultivací, pokud nebyly dokončeny, a termín předpokládaného uzavření.

(7) Úložná místa uvedená v odstavci 4 oznámí Český báňský úřad Evropské komisi do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 24

(1) Při nakládání s těžebním odpadem na základě povolení vydaných podle jiných právních předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovatel zajistí, aby ukládaný těžební odpad nepřekročil následující limity koncentrací kyanidu rozložitelného ve slabé kyselině

a) 50 ppm ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) 25 ppm ode dne 1. května 2013,

c) 10 ppm ode dne 1. května 2018,

d) 10 ppm u úložných míst povolených ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Provozovatel podle odstavce 1 je povinen na žádost orgánu veřejné správy, příslušného k povolení stavby úložného místa, provést analýzu rizik, na základě které může prokázat, že limity koncentrace kyanidu v úložném místě stanovené v odstavci 1 nemusí být dále snižovány.

(3) Ministerstvo životního prostředí zveřejní registr uvedený v § 17 odst. 4 písm. b) do dne 1. května 2012.

(4) Povolení k provozu odvalů a odkališť vydaná podle dosavadních právních předpisů se považují za povolení provozu podle § 8 a 9. Jejich aktualizace zohledňující požadavky tohoto zákona musí být provedena na základě žádosti provozovatele nejpozději do dne 30. dubna 2012.

§ 25

Zmocňovací ustanovení

(1) Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 11 odst. 4, § 13 odst. 4 a § 14 odst. 7.

(2) Český báňský úřad v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 6 a § 5 odst. 5.


ČÁST DRUHÁ

Změna horního zákona

§ 26

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:

1. V § 23 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Orgán státní báňské správy povoluje a kolauduje též stavby úložných míst16a), nejde-li o odkaliště.“.

2. V § 31 odst. 5 se na konci věty první za slova „dotčených těžbou“ doplňují slova „a monitorování úložného místa16a) po ukončení jeho provozu.“.

Poznámka pod čarou č. 16a zní:

16a) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna vodního zákona

§ 27

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb. a zákona č. 181/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 10b zní:

f) k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod10b).

10b) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.“.

2. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b).“.

3. V § 17 odst. 3 se za slova „terénních úprav“ vkládají slova „ , o provozování úložných míst pro nakládání s těžebním odpadem“.

4. V § 107 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o odpadech

§ 28

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb. a zákona č. 9/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 9b zní:

j) těžebních odpadů, pokud jiný právní předpis9b) nestanoví jinak.

9b) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.“.

2. V § 2 odst. 2 se za slova „tento zákon i“ vkládají slova „na ukládání odpadu, který není těžebním odpadem9b), do vytěžených prostor,“.

3. V příloze č. 1 „SKUPINY ODPADŮ“ položka Q 11 zní:

„Q 11 Odpad z těžby a zpracování nerostných surovin (například odpad z důlní těžby, kaly z těžby ropy)“.


ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 168/2013 Sb. Čl. II

Do 1. ledna 2015 mohou úložná místa pro ukládání odpadů vznikajících při těžbě a úpravě radioaktivních nerostů splňovat požadavky podle dosavadní právní úpravy.


Vlček v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.

4) § 2 písm. r) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

8) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 2 písm. f) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

10) Například vyhláška č. 294/2005 Sb., § 80 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

11) § 61 odst. 9 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

12) Například § 4 písm. a) a § 6 zákona č. 185/2001 Sb., vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 5, 6 a 7 zákona č. 185/2001 Sb.

15) § 10 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

16) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

18) Například zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 86/2002 Sb., zákon č. 183/2006 Sb.

19) § 2 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

20) § 8 a 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 183/2006 Sb.

22) Například § 15 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb., § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 181/2008 Sb.

23) Vyhláška č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl.

24) § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

25) § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 181/2008 Sb.

26) § 43 zákona č. 185/2001 Sb.

27) Zákon č. 61/1988 Sb.
Vyhláška č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb.

28) Například zákon č. 334/1992 Sb., zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

29) § 2 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.

30) Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

31) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

32) § 37a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

33) § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb.

34) § 10 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

35) Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí.

36) § 6 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb.

37) § 84 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.

38) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

joinus_baner.png

Přesunout nahoru