PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 314/2008 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů

Částka 101/2008
Platnost od 21.08.2008
Účinnost od 01.10.2008
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

314

ZÁKON

ze dne 16. července 2008,

kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. I

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb. a zákona č. 184/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 15 odst. 1 se slovo „místopředsedy“ nahrazuje slovem „místopředsedů“.

2. V § 15 odst. 2 se slovo „místopředseda“ nahrazuje slovem „místopředsedové“.

3. V § 23 odst. 1 se slovo „místopředsedy“ nahrazuje slovem „místopředsedů“.

4. V § 68 odst. 1 se slova „dočasně přidělit v zájmu řádného výkonu soudnictví k jinému soudu, na dobu nejdéle tří let, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností na dobu nejdéle 1 roku k ministerstvu nebo Justiční akademii“ nahrazují slovy „na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k ministerstvu nebo Justiční akademii“.

5. V § 68 odstavec 2 zní:

(2) O dočasném přidělení rozhodne

a) předseda krajského soudu po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu a souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen,

b) ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii,

c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.“.

6. Za § 70 se vkládají nové § 70a a 70b, které znějí:

㤠70a

(1) Za dočasné přidělení se též považuje, pokud je soudce se svým souhlasem nebo na svou žádost přidělen v zájmu využití zkušeností k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období.

(2) O dočasném přidělení podle odstavce 1 rozhoduje ministr spravedlnosti.

§ 70b

Za dočasné přidělení ke kárnému soudu se též považuje výkon funkce soudce senátu kárného soudu6).“.

7. V části první hlavě II dílu 2 nadpis oddílu čtvrtého zní: „Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu“.

8. § 86 včetně nadpisu zní:

㤠86

Obecné ustanovení

Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění.“.

9. § 87 včetně nadpisu zní:

㤠87

Kárné provinění

(1) Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

(2) Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.

10. V § 88 odstavec 1 zní:

(1) Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,

c) odvolání z funkce předsedy senátu,

d) odvolání z funkce soudce.“.

11. V § 88 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,

c) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,

d) odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

12. V § 88 odstavec 4 zní:

(4) Za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.“.

13. V § 88 odst. 5 se slova „snížení platu“ zrušují.

14. V § 88 odst. 5 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „a odstavce 2 písm. b) a c)“.

15. V § 88 odst. 5 se za slova „kárně postiženému soudci“ vkládají slova „nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

16. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:

㤠88a

Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.“.

17. § 89 včetně nadpisu zní:

㤠89

Zánik kárné odpovědnosti

Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.“.

18. V § 90 odst. 1 se za slovo „soudců“ vkládají slova „a předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

19. V § 90 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

20. V § 91 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

21. V § 91 se na konci textu písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

c) byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.“.

22. V § 99 odst. 1 písmeno b) zní:

b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,“.

23. V § 99 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

d) byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky (§ 70a), a to na dobu tohoto dočasného přidělení.“.

24. V § 99 odstavec 3 zní:

(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3), není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3).“.

25. V § 99 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

(4) Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává.

(5) Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu

a) zvýšených životních nákladů,

b) zvýšených vybavovacích výdajů,

c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování,

d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.“.

26. V § 100 odst. 1 písm. b) se slova „možno uložit kárné opatření“ nahrazují slovy „v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření“.

27. V § 100 odst. 2 větě druhé se slova „podle § 94 písm. b), c) nebo e)“ zrušují.

28. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:

㤠100a

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu

a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c),

b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce nebo odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení.

(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.

6a) § 28 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

29. § 102 zní:

㤠102

(1) Předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let.

(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu.

(4) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.“.

30. V § 103 odstavec 1 zní:

(1) Předsedu vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti.“.

31. V § 103 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

32. V § 104 odstavec 1 zní:

(1) Předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti.“.

33. V § 104 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

34. V § 105 odstavec 1 zní:

(1) Předsedu okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti. Místopředsedu nebo místopředsedy okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy okresního soudu ministr spravedlnosti.“.

35. V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

36. Za § 105 se vkládá nový § 105a, který zní:

㤠105a

Předseda a místopředseda soudu podle § 102 až 105 může být do své funkce jmenován opakovaně, jestliže

a) po dobu výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebyl shledán odpovědným za kárné provinění, kterého se dopustil během výkonu této funkce, nebo

b) po dobu výkonu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin.“.

37. § 106 zní:

㤠106

Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu6).“.

38. V § 108 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Funkce předsedy a místopředsedy soudu podle § 102 až 105 zaniká rovněž uplynutím funkčního období.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

39. V § 110 odstavec 3 zní:

(3) Do doby přípravné služby se započte doba výkonu funkce státního zástupce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního soudu a asistenta soudce, praxe advokáta a advokátního koncipienta, notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta a asistenta Veřejného ochránce práv.“.

40. V § 117 odst. 4 se za slova „Nejvyššího správního soudu,“ vkládají slova „asistentovi Veřejného ochránce práv,“.

41. V § 119 odst. 2 se slova „místopředseda Nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „místopředsedové Nejvyššího soudu“.

42. V § 121 odst. 2 se slovo „Místopředseda“ nahrazuje slovem „Místopředsedové“.

43. V § 129 odst. 1 větě první se za slova „Justiční akademie“ vkládají slova „se sídlem“.

44. V § 130 odst. 2 větě první se slovo „projednává“ nahrazuje slovem „řídí“ a za slovo „zejména“ se vkládá slovo „stanoví“.

45. V § 130 odst. 3 se slovo „řídí“ nahrazuje slovem „zajišťuje“.

46. § 131 zní:

㤠131

Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který vydává ministr spravedlnosti po projednání s Radou.“.

47. Za § 132 se vkládá nový § 132a, který včetně nadpisu zní:

㤠132a

Hospodářská činnost Justiční akademie

Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena (§ 129 odst. 2). Hospodářská činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost hlavní činnosti.“.

48. V § 133 odst. 3 se slova „podle zvláštních právních předpisů pro akademické pracovníky státních vysokých škol“ nahrazují slovy „akademického pracovníka státní vysoké školy“.

49. V § 168 se slovo „místopředsedou“ nahrazuje slovem „místopředsedy“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Na řízení o kárných proviněních předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, která byla spáchána do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje zákon č. 6/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Za kárné provinění, které bylo spácháno do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uložit opatření podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Došlo-li ke splnění podmínek podle § 91 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb. zcela nebo částečně do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze soudce považovat za nezpůsobilého vykonávat soudcovskou funkci.

4. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1989 a dříve, končí funkční období za 1 rok ode dne účinnosti tohoto zákona.

5. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1990, končí funkční období za 2 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.

6. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1991 až 1994, končí funkční období za 3 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.

7. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1995 až 1998, končí funkční období za 4 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.

8. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1999 a 2000, končí funkční období za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

9. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2001 a 2002, končí funkční období za 6 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

10. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2003 až 2007 a v roce 2008 přede dnem účinnosti tohoto zákona, končí funkční období za 7 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

11. Předsedovi Nejvyššího soudu, který byl jmenován do funkce přede dnem 1. října 2008, končí funkční období dnem, kterým skončí funkční období předsedovi Nejvyššího správního soudu podle části druhé čl. IV tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna soudního řádu správního

Čl. III

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 13 odstavec 2 zní:

(2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu prezident republiky; na odvolávání z těchto funkcí se vztahuje zákon o soudech a soudcích.“.

2. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Funkční období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu je 10 let.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

3. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:

㤠13a

Předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu může být do své funkce jmenován opakovaně, jestliže

a) po dobu výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebyl shledán odpovědným za kárné provinění, kterého se dopustil během výkonu této funkce, nebo

b) po dobu výkonu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin.“.

Čl. IV

Přechodné ustanovení

Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu končí funkční období za 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců

Čl. V

Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb., se mění takto:

1. V nadpisu části první se slovo „SOUDY“ nahrazují slovem „SOUD“.

2. V § 1 se slovo „soudů“ nahrazuje slovem „soudu“.

3. V § 1 se slova „kárné soudy“ nahrazují slovy „kárný soud“.

4. V § 1 se za slova „kárné odpovědnosti soudců“ vkládají slova „ , předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

5. § 2 včetně nadpisu zní:

㤠2

Předmět řízení

V řízení podle tohoto zákona se posuzuje

a) kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a kárná odpovědnost státního zástupce za kárné provinění1),

b) způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci2).“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

6. Nadpis části první hlavy druhé zní: „KÁRNÝ SOUD“.

7. § 3 zní:

㤠3

V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud. Kárným soudem je Nejvyšší správní soud.“.

8. § 4 zní:

㤠4

(1) Jde-li o řízení ve věcech soudců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudcem vrchního, krajského nebo okresního soudu. Jde-li o řízení ve věcech soudců rozhodujících ve správním soudnictví, je předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího správního soudu. Mezi přísedícími musí být vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.

(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu, seznam soudců Nejvyššího soudu a seznam soudců vrchního, krajského a okresního soudu pro řízení ve věcech soudců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. Do seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedy vrchních, krajských a okresních soudů. Předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu. Předsedové vrchních soudů navrhují každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 5 soudců, předsedové krajských soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 3 soudce a předsedové okresních soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše jednoho soudce.

(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a dalšího člena kárného senátu z řad soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu.

(4) Předseda kárného soudu vede seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, mohou nejvyšší státní zástupce ze státních zástupců, předseda České advokátní komory z členů komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců každý 10 přísedících. Do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osoby, které se zapsáním vyslovily souhlas. Předseda kárného soudu zařadí do seznamu přísedících osoby navržené podle věty druhé, splňují-li podmínky stanovené v § 5 odst. 2. Přísedícím pro řízení ve věcech soudců nemůže být soudce.

(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamu podle odstavce 4 přísedící kárného senátu a 6 jejich náhradníků ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje přísedící a náhradníky postupně tak, aby členem kárného senátu byl vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.

(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudců je pětileté.

(7) Senát kárného soudu ve věcech soudců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.“.

9. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:

㤠4a

(1) Jde-li o řízení ve věcech státních zástupců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí. Mezi přísedícími, kteří nejsou státními zástupci, musí být vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.

(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.

(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech státních zástupců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu.

(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu přísedících ze státních zástupců zařadí předseda kárného soudu 20 státních zástupců navržených na výzvu předsedy kárného soudu nejvyšším státním zástupcem. Pro ostatní přísedící platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně; navržené osoby zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících. Přísedícím podle věty třetí nemůže být soudce ani státní zástupce.

(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad státních zástupců a 4 náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců.

(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech státních zástupců je pětileté.

(7) Senát kárného soudu ve věcech státních zástupců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se státní zástupce dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.“.

10. V § 5 odstavec 1 zní:

(1) Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu, do seznamu soudců Nejvyššího soudu a do seznamu soudců vrchních, krajských a okresních soudů může být navržen pouze soudce, který vykonává funkci soudce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce soudce kárného soudu je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu.“.

11. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 5, které včetně poznámek pod čarou č. 4 až 4b znějí:

(2) Přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců a přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, může být jen státní občan České republiky, který

a) v době složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let,

b) má způsobilost k právním úkonům,

c) má ukončené vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva,

d) je bezúhonný,

e) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat,

f) splňuje další předpoklady podle zvláštního právního předpisu4).

(3) Na práva a povinnosti přísedícího senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zvláštního právního předpisu4a).

(4) Výkon funkce přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců a přísedícího senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, je překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu4b) a přísedícímu náleží za každý den jednání po dobu řízení u soudu, jehož je přísedícím, odměna za výkon funkce a náhrada výdajů spojených s touto funkcí. Přísedícímu senátu kárného soudu podle věty prvé náleží za každý den, v němž se zúčastnil jednání senátu kárného soudu, jehož je přísedícím, odměna ve výši jedné jednadvacetiny platu soudce Nejvyššího správního soudu. Přísedící senátu kárného soudu podle věty prvé má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce. Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu kárný soud.

(5) Přísedící senátu kárného soudu po vylosování podle § 4 nebo 4a skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“ Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.

4) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

4a) § 79 a 80 zákona č. 6/2002 Sb.

4b) § 203 odst. 1 zákoníku práce.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 6 a 7.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 3a, 3b, 4 až 7 se označují jako poznámky pod čarou č. 5 až 10, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

12. V § 5 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, je-li jím státní zástupce, může být navržen pouze státní zástupce, který vykonává funkci státního zástupce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný.“.

13. V § 5 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Výkon funkce přísedícího ve věcech státních zástupců, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.“.

14. V § 5 odst. 7 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1, 2 a 6“.

15. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní:

(8) Předsedové senátů, jejich zástupci, soudci, náhradníci soudců, přísedící a náhradníci přísedících jsou určováni na dobu 5 let, nezanikne-li jejich funkce dříve z důvodů uvedených v § 6.“.

16. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „soudce, náhradníka soudce a přísedícího“ nahrazují slovy „soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího“.

17. V § 6 odst. 1 písmeno a) zní:

a) uplynutím funkčního období senátu, do kterého byl určen,“.

18. V § 6 odstavce 3 a 4 znějí:

(3) Na návrh předsedy senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.

(4) Zanikne-li funkce člena senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a), určí na jeho místo předseda kárného soudu nového člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí.“.

19. § 7 zní:

㤠7

Jestliže senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím jeho funkčního období, řízení dokončí.“.

20. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „je oprávněn“ nahrazují slovy „jsou oprávněni“.

21. V § 8 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:

a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,“.

Dosavadní písmena a) až f) se označují jako písmena b) až g).

22. V § 8 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat

a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,

b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,

c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,

d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,

e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.

(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat

a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,

b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,

c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

23. V § 9 odstavec 1 zní:

(1) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.“.

24. V § 9 odst. 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

25. V § 9 odst. 2 se slova „a označení důkazů, o které se návrh opírá“ nahrazují slovy „označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření“.

26. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Senát kárného soudu není návrhem na uložení kárného opatření vázán.“.

27. V § 9 odst. 3 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

28. V § 9 odst. 3 se slova „ , a v řízení před odvolacím soudem též ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce, pokud podali odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně“ zrušují.

29. § 10 včetně poznámky pod čarou č. 4c zní:

㤠10

Na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci se přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu4c). Pro nahrazení vyloučeného člena senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.

4c) § 8 soudního řádu správního.“.

30. § 11 se zrušuje.

31. V § 12 odst. 1 větě první se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slovo „soudce“ se vkládají slova „předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,“.

32. V § 12 odst. 1 větě druhé se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

33. V § 12 odst. 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

34. V § 13 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

35. V § 14 písmeno b) zní:

b) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru spravedlnosti,“.

36. V § 14 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

37. V § 15 odst. 1 se za slova „se soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slova „proti soudci“ slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

38. V § 15 odstavec 3 zní:

(3) Senát kárné řízení vedené proti soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona, pokud soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.“.

39. V § 16 odst. 1 se za slova „navrhovatele, soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slova „má-li soudce“ slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

40. V § 16 odst. 3 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

41. V § 16 odst. 4 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

42. V § 17 odst. 1 větách první a druhé se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

43. V § 17 odst. 1 větě třetí se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

44. V § 17 odst. 4 větě první se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

45. V § 17 odst. 4 větě druhé se za slovo „Soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

46. V § 17 odst. 5 se slova „a soudce“ nahrazují slovy „ , soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

47. V § 17 odst. 5 se za slovo „Soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

48. V § 19 odst. 1 a 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

49. V § 19 odst. 3 se za slova „senát soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

50. V § 19 odst. 3 se za slova „má soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

51. V § 19 odst. 3 se za slova „nároku soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

52. V § 20 větě první se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

53. V § 20 větě druhé se za slova „jej soudce“ a „je soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

54. § 21 zní:

㤠21

Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.“.

55. V § 22 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

56. V § 23 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

57. V § 23 odst. 1 se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

58. V § 23 odst. 2 se za slova „o soudce,“ vkládají slova „předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,“.

59. V § 23 odst. 2 se za slova „je soudce“ vkládají slova „předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

60. V § 24 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „5 let“.

61. V § 24 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

62. V části první se hlava V včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zrušuje.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

1. Ustanovení zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o kárné odpovědnosti předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu se použijí na řízení o kárných proviněních, která byla spáchána ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Nejvyšší státní zástupce, předseda České advokátní komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice mohou navrhnout přísedící podle § 4 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nejvyšší státní zástupce navrhne přísedící ze státních zástupců podle § 4a odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce podle § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Senáty kárného soudu podle tohoto zákona se ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí kárné soudy v senátech složených podle dosavadních právních předpisů.

4. Ustanovení § 24 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na rozhodnutí o uložení kárného opatření, které bylo uloženo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Požádá-li soudce přede dnem účinnosti tohoto zákona orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení, projedná se tento přestupek podle dosavadních právních předpisů v řízení o odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o Veřejném ochránci práv

Čl. VII

Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:

(6) Ochránce je oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců1a) a zúčastnit se tohoto řízení.

1a) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

2. V § 25 odstavec 3 zní:

(3) Ochránci mohou být pro plnění úkolů při výkonu jeho působnosti jmenováni asistenti.“.

3. V § 25 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

(4) Pracovní poměr asistenta vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Asistenta jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře na základě návrhu ochránce.

(5) Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole a který vykonal přípravnou praxi v Kanceláři po dobu nejméně 12 měsíců. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl.

(6) Ochránce může pověřit asistenty a další zaměstnance Kanceláře, aby prováděli šetření ve věci podle § 15, 16 a § 21a odst. 1. Jednat jménem ochránce v příslušném řízení před soudem nebo Ústavním soudem3) však mohou pouze asistenti.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o státním zastupitelství

Čl. VIII

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 12b odstavec 3 zní:

(3) Prošetřením podnětu k podání návrhu nejvyššího státního zástupce může Nejvyšší státní zastupitelství pověřit nižší státní zastupitelství.“.

Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.

2. V § 30 odst. 1 písmeno b) zní:

b) snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejdéle 2 let,“.

3. V § 34 odst. 9 větě první se slova „souhlas s vykonáním“ nahrazují slovem „vykonání“ a za slovo „který“ se vkládají slova „má tříletou právní praxi a“.

Čl. IX

Přechodné ustanovení

Za kárné provinění, které bylo spácháno do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uložit opatření podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o přestupcích

Čl. X

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:

1. § 9a včetně poznámky pod čarou č. 2b se zrušuje.

2. V § 71 písm. d) se slova „a § 9a“ a slova „nebo kárném řízení,2b)“ zrušují.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o advokacii

Čl. XI

V § 6 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 228/2002 Sb., se za slova „Nejvyššího správního soudu“ vkládají slova „ , asistenta Veřejného ochránce práv a asistenta státního zástupce“.


ČÁST OSMÁ

ÚČINNOST

Čl. XII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.


Vlček v. r.

Klaus v. r.

v z. Čunek v. r.

Přesunout nahoru