PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 352/2005 Sb.Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady)

Částka 123/2005
Platnost od 15.09.2005
Účinnost od 15.09.2005
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

352

VYHLÁŠKA

ze dne 5. září 2005

o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady)

Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 37f odst. 2, § 37h odst. 3, § 37i odst. 7, § 37j odst. 5, § 37k odst. 7, § 37l odst. 7, § 37n odst. 5, § 37o odst. 2, § 37p odst. 4 a § 39 odst. 12 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 7/2005 Sb., (dále jen "zákon"):


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví

a) podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 zákona,

b) bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců,

c) obsah roční zprávy,

d) rozsah a způsob vedení evidence toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu,

e) bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování pro účely zápisu do Seznamu,

f) způsob označení elektrozařízení uvedených na trh po dni 13. srpna 2005,

g) vzor grafického symbolu pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů,

h) technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadů, skladování a zpracování elektroodpadů,

i) rozsah a způsob vedení evidence a ohlašování údajů o převzatých elektroodpadech a způsobech jejich zpracování, využití a odstranění a způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití elektroodpadů,

j) podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru elektrozařízení pocházejících z domácností,

k) způsob výpočtu úrovně využití elektroodpadu.

(2) Tato vyhláška dále stanoví

a) bližší podmínky financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005,

b) bližší podmínky financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005,

c) bližší podmínky financování nakládání s elektroodpady nepocházejícími z domácností,

d) bližší podmínky financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů podle § 37p odst. 1 zákona, včetně způsobu výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a způsobu jejich čerpání a dále způsobu výpočtu minimální výše příspěvků a způsobu nakládání s nimi,

e) bližší podmínky financování podle § 37p odst. 2 zákona včetně způsobu výpočtu minimální výše příspěvků a způsobu nakládání s nimi.

(3) Tato vyhláška dále pro účely přeshraniční přepravy použitých elektrozařízení stanoví

a) způsob ověřování a prokazování funkčnosti použitých elektrozařízení,

b) rozsah dokumentace podle § 37r odst. 4 zákona a seznam dalších dokladů přikládaných k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení, včetně způsobu jejich přiložení,

c) výčet elektrozařízení s obsahem nebezpečných látek, která nesmí být přepravována jako použitá.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) historickým elektrozařízením – elektrozařízení pocházející z domácností, uvedené na trh do dne 13. srpna 2005, které je určeno ke zpětnému odběru,

b) historickým elektroodpadem – elektrozařízení nepocházející z domácností, uvedené na trh do dne 13. srpna 2005, které se stalo odpadem podle § 3 zákona,

c) systémem – síť zařízení ke sběru elektroodpadů, míst zpětného odběru elektrozařízení a zařízení ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadů a elektrozařízení a smluvní vztahy mezi jejich provozovateli a výrobci elektrozařízení, jejichž cílem je zajištění zpracování a využití zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů,

d) individuálním systémem – systém vytvořený a provozovaný samostatně a na vlastní náklady jedním výrobcem,

e) solidárním systémem – systém vytvořený a provozovaný dvěma nebo více výrobci,

f) kolektivním systémem – systém vytvořený výrobci nebo výrobci pověřenou právnickou osobou a provozovaný právnickou osobou odlišnou od výrobce nebo výrobcem pověřené právnické osoby,

g) provozovatelem kolektivního systému – právnická osoba založená jako obchodní společnost nebo družstvo nebo organizační složka zahraniční právnické osoby umístěná na území České republiky provozující kolektivní systém,

h) evidenčním číslem výrobce – pořadové číslo zápisu výrobce do Seznamu (§ 37i zákona),

i) evidenčním číslem provozovatele kolektivního systému – pořadové číslo zápisu provozovatele kolektivního systému do Seznamu,

j) příspěvkem – finanční částka, kterou výrobce přispívá do kolektivního systému na zajištění nakládání s kusem nebo kilogramem elektrozařízení pocházejících z domácností a na zajištění nakládání s kusem nebo kilogramem elektroodpadů,

k) příspěvkem na historické elektrozařízení – finanční částka, kterou výrobce přispívá do kolektivního systému na zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění kusu nebo kilogramu historického elektrozařízení,

l) homogenním materiálem - materiál, který nemůže být mechanicky rozdělen na různorodé materiálové složky, a který má neměnné složení ve všech svých částech, zejména plasty, keramika, sklo, kovy, slitiny, papír, pryž.

ČÁST DRUHÁ

PODROBNOSTI NAKLÁDÁNÍ S ELEKTROZAŘÍZENÍMI A ELEKTROODPADY

§ 3

Podskupiny elektrozařízení

(1) Podskupiny elektrozařízení, které spadají do jednotlivých skupin stanovených v příloze č. 7 části I zákona, jsou uvedeny v příloze č. 1 části I k této vyhlášce.

(2) Podskupiny elektrozařízení, které spadají do jednotlivých skupin stanovených v příloze č. 7 části II zákona, jsou uvedeny v příloze č. 1 části II k této vyhlášce.

(3) V případě pochybností o zařazení elektrozařízení do skupin je rozhodující, pro jaký účel použití výrobce elektrozařízení určil, nebo pro jaký účel je nebo bylo toto elektrozařízení obvykle určeno, jestliže výrobce elektrozařízení již neexistuje nebo neexistuje průvodní dokumentace, která stanoví účel použití elektrozařízení.

§ 4

Bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců

(1) Výrobci elektrozařízení zajišťují plnění svých povinností podle části čtvrté hlavy druhé dílu osmého zákona v rámci individuálního, solidárního nebo kolektivního systému.

(2) Pokud se výrobce rozhodne plnit své povinnosti v rámci individuálního systému, plní povinnost finančního zajištění nakládání s historickými elektrozařízeními podle části třetí této vyhlášky společně s výrobci stejné skupiny elektrozařízení prostřednictvím kolektivního systému.

(3) Pokud se výrobce rozhodne plnit své povinnosti v rámci solidárního systému, plní povinnost podat návrh na zápis do Seznamu (dále jen "návrh na zápis") a povinnost označit elektrozařízení samostatně. Povinnost finančního zajištění nakládání s historickými elektrozařízeními podle části třetí této vyhlášky plní společně s výrobci stejné skupiny elektrozařízení prostřednictvím kolektivního systému.

(4) Pokud se výrobce zapojí do kolektivního systému, plní povinnost označit elektrozařízení samostatně.

§ 5

Bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování pro účely zápisu do Seznamu

(1) Výrobci elektrozařízení, kteří plní povinnosti v rámci individuálního nebo solidárního systému, podávají návrh na zápis na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výrobci elektrozařízení, kteří plní své povinnosti prostřednictvím provozovatele kolektivního systému, který dosud není zapsán v Seznamu pro danou skupinu elektrozařízení, podávají návrh na zápis spolu s tímto provozovatelem na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. Výrobcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí též pověřený zástupce podle § 37q zákona.

(2) Pokud výrobci plní povinnosti dané zákonem pro jednotlivé skupiny nebo podskupiny elektrozařízení v rámci více systémů, podávají návrhy na zápis podle odstavce 1 samostatně za každý systém, ve kterém jsou zapojeni.

(3) Součástí návrhu na zápis je popis zajištění financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností a s elektroodpady nepocházejícími z domácností, bez ohledu na datum uvedení na trh, který obsahuje podrobnou metodiku financování, způsob a kontrolu použití příspěvků, zejména limitů mzdových prostředků a způsobu nakládání s vykázaným hospodářským výsledkem tak, aby žádný z výrobců přímo či nepřímo nezískal majetkový prospěch z titulu účasti v tomto systému.

(4) Výrobci, kteří plní v rámci individuálního systému povinnosti nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností, uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005, přikládají k návrhu na zápis také plán zajištění vkladů peněžních prostředků na již založený účelově vázaný bankovní účet nebo kopii uzavřené platné pojistné smlouvy.

(5) Výrobci, kteří plní v rámci solidárního systému povinnosti nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností, uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005, přikládají k návrhu na zápis dohodu o způsobu solidárního plnění s dalším nebo dalšími výrobci v něm sdruženými; dohoda obsahuje zejména podíl výrobců na financování, kontrolní mechanismy solidárního systému a způsob zajištění financování nakládání s elektrozařízeními v případě zániku solidárního systému.

(6) Provozovatelé kolektivního systému v návrhu na zápis též uvádí způsob výpočtu příspěvků nebo příspěvků na historické elektrozařízení a způsob, jakým výrobci budou odvádět příspěvky do kolektivního systému. Součástí příspěvků a příspěvků na historické elektrozařízení jsou i náklady výrobců na vytvoření a zprovoznění systému, s výjimkou nákladů na získání majetkové účasti v provozovateli kolektivního systému.

(7) Zápis provozovatele kolektivního systému, který zajišťuje financování nakládání s historickými elektrozařízeními, do Seznamu se provádí stejným způsobem jako zápis provozovatele kolektivního systému, který zajišťuje financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností, uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005.

(8) V návrhu na zápis provozovatele kolektivního systému do Seznamu pro zajišťování financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů musí být doloženo, že příspěvky v navržené výši zahrnují veškeré předpokládané budoucí náklady na zajištění předání ke zpracování, zpětného odběru a odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů.

(9) Za účelem plnění povinností prostřednictvím kolektivního systému, s výjimkou plnění povinností podle § 37p zákona, lze uzavřít dohodu o tom, že kolektivní systém bude zajišťovat plnění povinností výrobců pro všechna elektrozařízení v rámci dané skupiny elektrozařízení bez ohledu na to, zda pocházejí z domácností či nikoli, a bez ohledu na datum, kdy byla elektrozařízení uvedena na trh. Dohoda uzavřená podle věty první je součástí návrhu na zápis.

§ 5a

(1) Po provedení zápisu do Seznamu obdrží provozovatel kolektivního systému a výrobci, nebo pověření zástupci, kteří plní své povinnosti v rámci individuálního nebo solidárního systému, přihlašovací údaje umožňující dálkový přístup do Seznamu. Přihlašovací údaje nejsou součástí rozhodnutí o zápisu do Seznamu.

(2) V případě, že při provádění změn údajů postupem podle § 37i odst. 5 zákona Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyzve osobu zapsanou v Seznamu k doložení podkladů prokazujících, že plnění jejích povinností je zajištěno, použije osoba zapsaná v Seznamu pro tento účel formulář, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce, v němž vyplní pouze ty údaje, které se změnily. Je-li touto osobou provozovatel kolektivního systému, použije formulář, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce, v němž vyplní pouze ty údaje, které se změnily.

§ 6

Obsah roční zprávy o plnění povinností výrobců za uplynulý kalendářní rok

(1) Vzor a obsah roční zprávy o plnění povinností stanovených pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadů za uplynulý kalendářní rok je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

(2) Samostatnou přílohou roční zprávy podle odstavce 1 zpracovávané provozovatelem kolektivního systému, který zajišťuje financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů podle § 37p odst. 2 zákona, včetně plnění těchto povinností, je seznam provozovatelů solárních elektráren, pro které tento provozovatel kolektivního systému zajišťuje plnění povinností podle § 37p odst. 2 zákona. Tento seznam obsahuje:

a) jméno a příjmení, název nebo obchodní firmu provozovatele solární elektrárny,

b) adresu sídla provozovatele solární elektrárny,

c) identifikační číslo a číslo licence na výrobu elektřiny provozovatele solární elektrárny,

d) hmotnost a instalovaný výkon všech solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 v každé solární elektrárně, pro kterou má její provozovatel sjednáno plnění povinností podle § 37p odst. 2 zákona na základě smlouvy s provozovatelem kolektivního systému,

e) výši příspěvků vybraných v daném kalendářním roce od provozovatele solární elektrárny,

f) hmotnost elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013, který byl zpětně odebrán nebo odděleně sebrán v daném kalendářním roce z každé solární elektrárny, pro kterou provozovatel kolektivního systému zajišťuje plnění povinností provozovatele solární elektrárny podle § 37p odst. 2 zákona,

g) hmotnost elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013, který byl zpracován v daném kalendářním roce z každé solární elektrárny, pro kterou provozovatel kolektivního systému zajišťuje plnění povinností provozovatele solární elektrárny podle § 37p odst. 2 zákona,

h) výši peněžních prostředků vynaložených v daném kalendářním roce na plnění povinností podle § 37p odst. 2 zákona v rámci kolektivního systému.

§ 7

Evidence toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu

(1) Výrobce nebo provozovatel kolektivního systému vede evidenci toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu od místa zpětného odběru nebo místa odděleného sběru až po zpracování, využití nebo odstranění elektroodpadu v tomto rozsahu:

a) datum a číslo zápisu do evidence,

b) jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence,

c) skupiny elektrozařízení podle přílohy č. 7 zákona u zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu,

d) adresa místa zpětného odběru, adresa místa odděleného sběru nebo adresa provozovny posledního prodejce, pokud bylo elektrozařízení zpětně odebráno posledním prodejcem, případně název obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, na jejichž území bylo elektrozařízení zpětně odebráno nebo elektroodpad odděleně sebrán, nelze-li uvést adresu některého z uvedených míst,

e) celková hmotnost elektrozařízení, která byla zpětně odebrána v místě nebo na území uvedeném v písmenu d),

f) celková hmotnost elektroodpadu, který byl odděleně sebrán v místě nebo na území uvedeném v písmenu d),

g) celková hmotnost opětovně použitých elektrozařízení,

h) identifikační údaje osoby, které bylo předáno zpětně odebrané elektrozařízení nebo odděleně sebraný elektroodpad, v rozsahu stanoveném v tabulce č. 3 sloupci 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce,

i) celková hmotnost zpětně odebraných elektrozařízení, která byla předána osobě uvedené v písmenu h) za účelem jejich zpracování, využití nebo odstranění,

j) celková hmotnost odděleně sebraného elektroodpadu, který byl předán osobě uvedené v písmenu h) za účelem jejich zpracování, využití nebo odstranění, a

k) celková hmotnost elektroodpadů zpracovaných jednotlivými zpracovateli v rozsahu stanoveném v tabulce č. 3 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Evidence podle odstavce 1 se vede při převzetí zpětně odebraného elektrozařízení z místa zpětného odběru nebo od posledního prodejce nebo při převzetí elektroodpadu z místa odděleného sběru nebo od původce a při předání elektrozařízení nebo elektroodpadu osobě oprávněné k jejich zpracování, využití nebo odstranění. Evidence množství elektroodpadů zpracovaných jednotlivými zpracovateli se vede v měsíčních intervalech.

§ 8

Způsoby označování elektrozařízení

(1) Elektrozařízení uvedená na trh po dni 13. srpna 2005 se označují symbolem výrobce a symbolem uvedení na trh.

(2) Označení symbolem výrobce elektrozařízení se provádí:

a) vyznačením jména a příjmení, nebo obchodní firmy,

b) uvedením značky, pod kterou výrobce dováží nebo uvádí elektrozařízení na trh a kterou uvede v návrhu na zápis, nebo

c) evidenčním číslem výrobce v Seznamu.

(3) Označení symbolem uvedení na trh po dni 13. srpna 2005 se provádí:

a) vyznačením data uvedení na trh,

b) vyznačením symbolu "8/05", nebo

c) vyznačením grafického symbolu podle vzoru č. 1 uvedeného v příloze č. 6 této vyhlášky.

(4) Označení elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů se provádí vyznačením grafického symbolu podle vzoru č. 1 nebo č. 2 uvedeného v příloze č. 6 této vyhlášky.

(5) Označení elektrozařízení podle odstavců 1 až 3 se umístí na elektrozařízení tak, aby bylo viditelné, čitelné a nesmazatelné při jejich běžném používání.

(6) Pokud označení podle odstavců 1 až 3 není možné umístit přímo na elektrozařízení, uvádí se v průvodní dokumentaci. V případě velmi malých elektrozařízení, která jsou vyměňována kus za kus a nejsou vybavena průvodní dokumentací, se postup podle odstavců 1 až 3 nepoužije a výrobci tuto skutečnost uvedou v rámci návrhu na zápis.

§ 9

Technické požadavky na skladování elektroodpadů

(1) Skladování elektroodpadů musí splňovat obecné požadavky na shromažďování (soustřeďování) odpadů podle zvláštního právního předpisu2). Sklady elektroodpadů musí být dále vybaveny v souladu s technickými požadavky stanovenými v příloze č. 7 této vyhlášky a provozovány podle provozního řádu.

(2) Při skladování a manipulaci s elektroodpady s obsahem nebezpečných nebo regulovaných látek podle zvláštního právního předpisu3) nesmí dojít k poškození částí obsahujících nebezpečné nebo regulované látky a k úniku těchto látek. Elektroodpady, které obsahují nebezpečné nebo regulované látky, se přepravují tak, aby se zabránilo jejich poškození nebo rozbití a úniku nebezpečných nebo regulovaných látek4).

(3) Provozovatelé skladů vedou o převzatých elektroodpadech nebo jejich částech odeslaných ke zpracování průběžnou evidenci.

§ 10

Technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadů a na zpracování elektroodpadů

(1) Zpracovatelé elektroodpadů vedou průběžnou evidenci o převzatých elektroodpadech a o způsobech jejich zpracování v souladu s § 11, postupují podle provozního řádu a vedou provozní deník zařízení podle přílohy č. 7 této vyhlášky.

(2) Při demontáži elektroodpadů se postupuje v souladu s provozním řádem a přednostně se z nich vyjmou části a materiály uvedené v příloze č. 7 této vyhlášky.

§ 11

Způsob vedení průběžné evidence a způsob ohlašování elektroodpadů

(1) Provozovatelé zařízení ke zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vedou průběžnou evidenci o elektroodpadech a jiných odpadech a způsobech nakládání s nimi za elektroodpady a jiné odpady vlastní a za elektroodpady a jiné odpady převzaté, a to za každou samostatnou provozovnu a za každý druh elektroodpadu a jiného odpadu zvlášť. Průběžná evidence se vede podle přílohy č. 8 k této vyhlášce a obsahuje:

a) datum a číslo zápisu do evidence a

b) jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

(2) Průběžná evidence odpadů se vede při každé jednotlivé produkci odpadů. Za jednotlivou produkci se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě. V případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, a při periodickém svozu komunálního odpadu se vede průběžná evidence v měsíčních intervalech.

(3) Provozovatelé zařízení ke zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s vlastními i převzatými elektroodpady za uplynulý rok na formuláři uvedeném v příloze č. 8 k této vyhlášce. Formulář uvedený v příloze č. 8 k této vyhlášce se použije i pro hlášení o roční produkci a nakládání s odpady jinými, než jsou elektroodpady, jejichž ohlašování je povinné podle § 39 odst. 2 zákona.

(4) Ohlašování se provádí zvlášť za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu. U zařízení pro mobilní sběr odpadů se hlášení zasílá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla provozovatele zařízení nebo provozovny, která jeho provoz zajišťuje.

(5) Provozovatelé zařízení ke sběru elektroodpadů vedou průběžnou evidenci podle odstavce 1 a zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady podle odstavce 3 v případě, že zařízení slouží zároveň ke zpracování, využívání nebo odstraňování elektroodpadů.

§ 11a

Způsob výpočtu úrovně využití elektroodpadu

(1) Úroveň využití elektroodpadu pro účely splnění povinnosti stanovené v § 37m odst. 3 zákona se pro každou skupinu elektrozařízení vypočítá jako podíl hmotnosti odpadu, který po řádném selektivním zpracování elektroodpadu v souladu s § 10 odst. 2 vstupuje do zařízení k recyklaci nebo využití, včetně přípravy k opětovnému použití, a celkové hmotnosti zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu v každé skupině elektrozařízení. Takto vypočítaný podíl se vyjádří v procentech.

(2) Do úrovně využití elektroodpadu podle odstavce 1 se nezapočítávají činnosti předcházející recyklaci nebo využití elektroodpadu, jako například skladování, třídění nebo úprava.

ČÁST TŘETÍ

BLIŽŠÍ PODMÍNKY FINANCOVÁNÍ

§ 12

Bližší podmínky financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005

(1) Výrobci, kteří plní v rámci individuálního systému povinnosti stanovené pro nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností, uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005, poskytují záruku pro účely jeho financování na zajištění nakládání s veškerými elektroodpady z těchto zařízení tak, že:

a) zřídí účelově vázaný bankovní účet a ukládají na tento účet peněžní prostředky podle odstavce 2, nebo

b) uzavřou pojistnou smlouvu podle odstavce 4.

(2) Je-li finanční záruka poskytována formou účelově vázaného bankovního účtu, ukládají výrobci na tento účet v souladu s plánem zajištění vkladů peněžních prostředků, alespoň však jednou za kalendářní čtvrtletí, peněžní prostředky. Minimální výše těchto peněžních prostředků se vypočte jako součet násobků příspěvků na historické elektrozařízení a množství elektrozařízení, které výrobce uvedl na trh v předcházejícím roce, vyjádřené v kusech nebo v kilogramech. V rámci roční zprávy o plnění povinností provedou výrobci vyúčtování a uvedou plán zajištění vkladů peněžních prostředků na další rok. Úroky z peněžních prostředků na vázaném bankovním účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění.

(3) Vzor žádosti o souhlas ministerstva s použitím peněžních prostředků z účelově vázaného bankovního účtu je uveden v příloze č. 9 této vyhlášky.

(4) Je-li finanční záruka poskytována formou pojištění, musí být pojistné plnění sjednáno minimálně ve výši peněžních prostředků ukládaných na vázaný bankovní účet podle odstavce 2. Kopie uzavřené platné pojistné smlouvy je přílohou návrhu na zápis.

(5) Výrobci odvádějí příspěvky na nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005 do kolektivního systému způsobem stanoveným provozovatelem kolektivního systému podle § 5, který posuzuje ministerstvo před zápisem do Seznamu.

§ 13

Bližší podmínky financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005

Výrobci odvádějí příspěvky na historické elektrozařízení do kolektivního systému způsobem stanoveným provozovatelem kolektivního systému podle § 5, který posuzuje ministerstvo před zápisem do Seznamu.

§ 14

Bližší podmínky financování nakládání s elektroodpady

Výrobci, kteří plní v rámci kolektivního systému povinnosti stanovené pro nakládání s elektroodpady, odvádějí příspěvky způsobem stanoveným provozovatelem daného kolektivního systému podle § 5, který posuzuje ministerstvo před zápisem do Seznamu.

§ 14a

Bližší podmínky financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh po dni 1. ledna 2013

(1) Výrobce, který plní povinnosti stanovené pro nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh po dni 1. ledna 2013 v rámci individuálního nebo solidárního systému, ukládá na účelově vázaný bankovní účet podle § 37p odst. 1 zákona peněžní prostředky před uvedením solárního panelu na trh. Minimální výši těchto peněžních prostředků vypočítá výrobce jako násobek hmotnosti solárních panelů, které v daném období uvede na trh, a sazby vypočítané podle přílohy č. 10 k této vyhlášce.

(2) Vzor žádosti o souhlas ministerstva s použitím peněžních prostředků z účelově vázaného bankovního účtu je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(3) V roční zprávě podle § 6 uvede výrobce vyúčtování uložených a vybraných peněžních prostředků z účelově vázaného bankovního účtu.

(4) Minimální výši příspěvků výrobců, kteří plní povinnosti stanovené pro nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh po dni 1. ledna 2013 v rámci kolektivního systému, stanoví provozovatel kolektivního systému tak, aby odpovídala násobku hmotnosti solárních panelů, které výrobce v daném období uvedl na trh, a sazby vypočítané podle přílohy č. 10 k této vyhlášce. Peněžní prostředky vybrané provozovatelem kolektivního systému od výrobců, kteří v rámci tohoto kolektivního systému plní povinnosti podle § 37p odst. 1 zákona, a z nich plynoucí výnosy mohou být použity výhradně na zajištění financování zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, které byly zpětně odebrány a odděleně sebrány v České republice, včetně nezbytných administrativních nákladů spojených s plněním těchto povinností. Křížové financování mezi činností nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh po dni 1. ledna 2013 a ostatními činnostmi provozovatele kolektivního systému není přípustné.

(5) V případě zrušení provozovatele kolektivního systému, při němž nedochází k převzetí závazků týkajících se nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a jeho financování podle § 37p odst. 1 zákona právním nástupcem, mohou být peněžní prostředky vybrané od výrobců, kteří v rámci tohoto kolektivního systému plní povinnosti podle § 37p odst. 1 zákona, včetně výnosů z nich převedeny pouze do jiného kolektivního systému, který převezme zajišťování plnění těchto povinností výrobce, nebo na výrobcem zřízený účelově vázaný bankovní účet, pokud jde o peněžní prostředky vybrané od tohoto výrobce.

§ 14b

Bližší podmínky financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013

(1) Minimální úhrnná výše příspěvků na financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 se vypočítá jako násobek hmotnosti všech solárních panelů v každé solární elektrárně, pro kterou má její provozovatel uzavřenou smlouvu s provozovatelem kolektivního systému podle § 37p odst. 2 zákona, a sazby vypočítané podle přílohy č. 10 k této vyhlášce.

(2) Peněžní prostředky vybrané od provozovatelů solárních elektráren v rámci plnění jejich povinností podle § 37p odst. 2 zákona a výnosy z jejich dočasného investování mohou být použity výhradně na zajištění financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z těch solárních panelů, na které byly tyto peněžní prostředky určeny, včetně nezbytných administrativních nákladů spojených s plněním těchto povinností. Křížové financování mezi činností nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 a ostatními činnostmi provozovatele kolektivního systému není přípustné.

(3) Provozovatel kolektivního systému hospodaří s peněžními prostředky získanými z příspěvků podle § 37p odst. 2 zákona tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi, a to zejména odděleně od jiných peněžních prostředků a odděleně od peněžních prostředků získaných z příspěvků na financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh po 1. lednu 2013. Provozovatel kolektivního systému ukládá veškeré příspěvky vybrané od provozovatelů solárních elektráren podle § 37p odst. 2 zákona na zvláštní bankovní účet v bance se sídlem v České republice nebo v pobočce zahraniční banky v České republice. Přehled o stavu tohoto účtu je součástí roční zprávy podle § 6.

(4) Peněžní prostředky uložené na bankovním účtu podle odstavce 3 mohou být před použitím k přímému plnění povinností podle § 37p odst. 2 zákona dočasně investovány do

a) dluhopisů, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka,

b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je jiný členský stát Evropské unie nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo centrální banka takového státu a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury14) nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury15) a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou Česká národní banka zapíše do seznamu, který vede,

d) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka.

(5) Popis investice, její výše a doba jejího trvání jsou součástí roční zprávy podle § 6. Peněžní prostředky dočasně investované v souladu s odstavcem 4 včetně výnosů z nich musí být převedeny zpět na bankovní účet podle odstavce 3.

(6) V případě zrušení provozovatele kolektivního systému, při němž nedochází k převzetí závazků týkajících se nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a jeho financování podle § 37p odst. 2 zákona právním nástupcem, mohou být peněžní prostředky vybrané od provozovatelů solárních elektráren včetně výnosů z jejich dočasného investování převedeny pouze do jiného kolektivního systému, který převezme zajišťování plnění povinností provozovatele solární elektrárny podle § 37p odst. 2 zákona.

(7) Po zajištění splnění povinností zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů v rozsahu jedné třetiny celkové hmotnosti všech solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 z každé solární elektrárny, ne však dříve než k 1. lednu 2019, předloží provozovatel kolektivního systému provozovateli solární elektrárny průběžné finanční vypořádání, ve kterém uvede přehled nákladů spojených se splněním těchto povinností na jedné straně a poměrnou výši příspěvků přijatých od provozovatele solární elektrárny včetně výnosů z jejich dočasného investování, pokud jich bylo dosaženo, na straně druhé. Případný rozdíl vypořádají provozovatel kolektivního systému a provozovatel solární elektrárny mezi sebou tak, že provozovatel kolektivního systému vrátí provozovateli solární elektrárny do jednoho měsíce od předložení průběžného finančního vypořádání přebytek na straně přijatých příspěvků a výnosů z jejich dočasného investování, nebo mu vyměří doplatek k pokrytí vynaložených nákladů se splatností v téže lhůtě. Stejným způsobem provedou provozovatel kolektivního systému a provozovatel solární elektrárny následující průběžné finanční vypořádání po zajištění splnění povinností podle věty první v rozsahu dvou třetin celkové hmotnosti všech solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 z každé solární elektrárny a závěrečné finanční vypořádání po úplném zajištění splnění těchto povinností.

§ 14c

Členění nákladů a výnosů v souvislosti s financováním nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů

(1) Provozovatel kolektivního systému člení náklady a výnosy podle účelu, na který byly vynaloženy nebo se kterým souvisejí. Toto členění je alespoň tak podrobné, aby umožnilo

a) oddělené sledování financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatních činností provozovatele kolektivního systému,

b) ověření, že nedochází ke křížovému financování mezi činností nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatními činnostmi provozovatele kolektivního systému,

c) oddělené sledování výnosů z příspěvků jednotlivých výrobců a oddělené sledování výnosů z příspěvků jednotlivých provozovatelů solárních elektráren,

d) oddělené sledování nákladů na předání ke zpracování solárních panelů od jednotlivých provozovatelů solárních elektráren, kteří plní povinnosti podle § 37p odst. 2 zákona, a

e) oddělené sledování zajišťování plnění povinností podle § 37p odst. 1 a podle § 37p odst. 2 zákona.

(2) Při členění nákladů a výnosů podle odstavce 1 vychází provozovatel kolektivního systému z ocenění podle zákona o účetnictví16).

ČÁST ČTVRTÁ

PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA POUŽITÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ

§ 14d

Způsob ověřování a prokazování funkčnosti použitých elektrozařízení

(1) Funkčnost použitého elektrozařízení se ověřuje provedením zkoušky funkčnosti. Zkouškou funkčnosti musí být vždy provedeno minimálně ověření funkčnosti hlavních funkcí použitého elektrozařízení.

(2) Zkouška funkčnosti musí být provedena osobou, která je odborně způsobilá a je držitelem příslušného oprávnění a osvědčení podle právních předpisů upravujících státní odborný dozor nad bezpečností práce17) a držitelem živnostenského oprávnění k podnikání v oboru „Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení“, a to v souladu s postupem stanoveným v příloze č. 11 k této vyhlášce, jestliže je použité elektrozařízení přepravováno z České republiky.

§ 14e

Dokumentace a další doklady přikládané k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení

(1) Dokumentaci podle § 37r odst. 4 zákona tvoří protokol o zkoušce funkčnosti provedené v souladu s § 14d a doklad o obsahu nebezpečných látek v přepravovaném elektrozařízení.

(2) V případě, že použité elektrozařízení je přepravováno z jiného státu než z České republiky a zkouška funkčnosti nebyla provedena podle § 14d odst. 2, musí dokumentace obsahovat protokol o zkoušce funkčnosti provedené za srovnatelných podmínek v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

(3) V dokumentaci musí být uvedeny

a) název elektrozařízení a jeho výrobce, pokud je znám,

b) údaj o skupině a podskupině elektrozařízení podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,

c) identifikační nebo typové číslo položky, pokud existuje,

d) rok výroby, pokud je znám,

e) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma nebo název osoby odpovědné za provedení zkoušky funkčnosti a adresa sídla této osoby,

f) výsledek zkoušky funkčnosti provedené podle § 14d, její typ a datum jejího provedení a

g) údaje o obsahu nebezpečných látek v elektrozařízení.

(4) V případě, že použité elektrozařízení je dováženo ze státu mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor, musí být k dokumentaci připojeny doklady prokazující splnění požadavků stanovených nařízením o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních18).

(5) Ke každé zásilce přepravovaných použitých elektrozařízení, kterou tvoří zejména přepravní kontejner nebo nákladní vozidlo, se dále přiloží

a) příslušný přepravní doklad, například nákladní list podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) nebo Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)19),

b) seznam přepravovaných elektrozařízení,

c) seznam nebezpečných látek obsažených v přepravovaných elektrozařízeních a

d) prohlášení držitele přepravovaných elektrozařízení o jeho odpovědnosti za splnění povinností podle § 37r zákona.

(6) Je-li použité elektrozařízení přepravováno z České republiky, použijí se pro vypracování dokumentace a dokladů uvedených v odstavci 5 písm. b) až d) formuláře, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(7) Dokumentace musí být bezpečně, nikoli však nastálo, upevněna buď přímo na nebalená elektrozařízení, nebo na jejich obal tak, aby byla čitelná bez nutnosti jejich rozbalení. Doklady uvedenými v odstavci 5 musí být vybaven řidič vozidla, strojvedoucí vlaku, vůdce plavidla nebo velitel letadla po celou dobu přepravy.

§ 14f

Zákaz přeshraniční přepravy použitých elektrozařízení s obsahem některých nebezpečných látek

Jako použitá nesmí být ve smyslu § 37r odst. 1 zákona přepravována elektrozařízení obsahující

a) regulované látky podle zvláštních právních předpisů pro zacházení s látkami, které poškozují ozonovou vrstvu20),

b) PCB21),

c) konstrukční součásti s obsahem azbestu, nebo

d) radioaktivní látky.


ČÁST PÁTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 15

Přechodná ustanovení

(1) Roční zprávu o plnění povinností výrobců za uplynulý kalendářní rok zasílají výrobci elektrozařízení poprvé za rok 2006.

(2) Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů na formuláři uvedeném v příloze č. 8 této vyhlášky se poprvé zasílá příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností za rok 2006.

(3) Na výrobce, kteří nejdéle do dne 12. října 2005 plní své povinnosti prostřednictvím provozovatele kolektivního systému, který nebyl do tohoto dne do Seznamu zapsán, se do tohoto dne hledí stejně jako na výrobce, kteří plní své povinnosti prostřednictvím provozovatele kolektivního systému, který do Seznamu ke dni 12. října 2005 zapsán je. Po dni 12. října 2005 již výrobce podle věty první plní své povinnosti prostřednictvím provozovatele kolektivního systému, který je zapsán do Seznamu.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 16

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.


Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 158/2011 Sb. Čl. II

1. V případě, že dojde v dané skupině elektrozařízení ke zrušení pravomocného rozhodnutí o zápisu provozovatele kolektivního systému do Seznamu pro zajišťování společného plnění financování nakládání s historickým elektrozařízením, plní výrobce od okamžiku zrušení tohoto rozhodnutí své povinnosti finančního zajištění nakládání s historickými elektrozařízeními podle části třetí vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, prostřednictvím kolektivního systému, který byl zrušeným pravomocným rozhodnutím zapsán do Seznamu pro zajišťování společného plnění financování nakládání s historickým elektrozařízením, nebo prostřednictvím jiného kolektivního systému, který podal do dne 12. října 2005 návrh na zápis do Seznamu pro zajišťování společného plnění financování nakládání s historickým elektrozařízením v dané skupině elektrozařízení.

2. Způsobem podle bodu 1 plní výrobce své povinnosti finančního zajištění nakládání s historickými elektrozařízeními nejpozději do šesti měsíců ode dne nabytí právní moci nového rozhodnutí ve věci zápisu provozovatele kolektivního systému do Seznamu pro zajišťování společného plnění financování nakládání s historickým elektrozařízením.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 178/2013 Sb. Čl. II

1. Vyúčtování uložených a vybraných peněžních prostředků z účelově vázaného bankovního účtu podle § 14a odst. 3 vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, uvede výrobce poprvé v roční zprávě o plnění povinností za kalendářní rok 2013.

2. Osoba zapsaná v Seznamu výrobců elektrozařízení podle právních předpisů ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky jako provozovatel kolektivního systému pro zajišťování financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů nebo výrobce solárních panelů oznámí ministerstvu změnu údajů vyplývající z přijetí této vyhlášky postupem podle § 37i odst. 4 zákona s tím, že za den uskutečnění této změny se považuje 31. říjen 2013.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 200/2014 Sb. Čl. II

1. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 352/2005 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije pro zpracování roční zprávy za kalendářní rok 2015.

2. Pro účely vedení evidencí podle § 7 a 11 vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, za celý kalendářní rok 2018 se elektrozařízení rozdělují do skupin podle přílohy č. 7 části I zákona a podskupin podle přílohy č. 1 části I k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Totéž platí pro zpracování roční zprávy podle § 6 a hlášení o roční produkci a nakládání s elektroodpady podle § 11 vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, za kalendářní rok 2018.


Ministr:
RNDr. Ambrozek v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Podskupiny elektrozařízení spadající do jednotlivých skupin stanovených v příloze č. 7 zákona

I. Podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 části I zákona*)

1. Velké domácí spotřebiče

1.1 Velká chladicí zařízení

1.2 Chladničky, kombinace chladničky a mrazničky

1.3 Mrazničky

1.4 Ostatní velká zařízení používaná pro chlazení, uchování a skladování potravin

1.5 Pračky

1.6 Sušičky

1.7 Myčky nádobí

1.8 Pečící zařízení

1.9 Elektrické sporáky

1.10 Elektrické plotny

1.11 Mikrovlnné trouby

1.12 Ostatní velká zařízení používaná k vaření a jinému zpracování potravin

1.13 Elektrická topidla

1.14 Elektrické radiátory

1.15 Ostatní velká zařízení pro vytápění místností, lůžek a sedacího nábytku

1.16 Elektrické ventilátory velké

1.17 Klimatizační zařízení

1.18 Ostatní ventilační, odsávací a klimatizační zařízení

1.19 Ostatní velké domácí spotřebiče v jiné podskupině neuvedené

2. Malé domácí spotřebiče

2.1 Vysavače

2.2 Čistící stroje na koberce

2.3 Ostatní zařízení pro čištění

2.4 Zařízení používaná k šití, pletení, tkaní a jinému zpracování textilu

2.5 Žehličky a jiné spotřebiče používané k žehlení, mandlování a další péči o oděvy

2.6 Topinkovače

2.7 Fritovací hrnce

2.8 Mlýnky, kávovary a zařízení pro otevírání nebo uzavírání nádob nebo obalů

2.9 Elektrické nože

2.10 Spotřebiče pro stříhání vlasů, sušení vlasů, čištění zubů, holení, masáže nebo jinou péči o tělo

2.11 Hodiny, budíky a zařízení pro účely měření, indikace nebo registrace času

2.12 Váhy

2.13 Elektrické ventilátory malé

2.14 Ostatní malé domácí spotřebiče v jiné podskupině neuvedené

3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení

3.1 Velké sálové počítače, servery

3.2 Minipočítače

3.3 Tiskové jednotky (samostatné centrální tiskárny)

3.4 Osobní počítače (včetně základní procesorové jednotky, myší, monitorů a klávesnic)

3.5 Laptopy (včetně základní procesorové jednotky, myší, monitorů a klávesnic)

3.6 Notebooky

3.7 Elektronické diáře

3.8 Tiskárny

3.9 Kopírovací zařízení

3.10 Elektrické a elektronické psací stroje

3.11 Kapesní a stolní kalkulačky

3.12 Ostatní výrobky nebo zařízení pro sběr, ukládání, zpracování, prezentaci nebo sdělování informací elektronickým způsobem v jiné podskupině neuvedené

3.13 Uživatelské terminály a systémy

3.14 Dálnopisy

3.15 Faxy

3.16 Telefony

3.17 Telefonní automaty

3.18 Bezdrátové telefony

3.19 Mobilní telefony

3.20 Záznamníky

3.21 Ostatní výrobky nebo zařízení pro přenos zvuku, obrazu a jiných informací pomocí telekomunikací v jiné podskupině neuvedené

4. Spotřebitelská zařízení a solární panely

4a Spotřebitelská zařízení

4.1 Rádiové soupravy (radiobudíky, radiomagnetofony)

4.2 Televizory

4.3 Videokamery

4.4 Videorekordéry

4.5 Hi-fi rekordéry

4.6 Audiozesilovače

4.7 Hudební nástroje

4.8 Ostatní výrobky nebo zařízení pro účely záznamu nebo reprodukce zvuku nebo obrazu, včetně signálů nebo technologií pro šíření zvuku nebo obrazu jiných než telekomunikací (spotřebitelská zařízení) v jiné podskupině neuvedené

4b Solární panely

5. Osvětlovací zařízení

5.1 Svítidla pro zářivky s výjimkou svítidel z domácností

5.2 Lineární (trubicové) zářivky

5.3 Kompaktní zářivky

5.4 Vysokotlaké výbojové světelné zdroje, včetně vysokotlakých sodíkových, halogenidových a směsných výbojek

5.5 Nízkotlaké sodíkové výbojky

5.6 Ostatní osvětlovací zařízení nebo zařízení pro šíření nebo řízení osvětlení, s výjimkou přímo žhavených žárovek v jiné podskupině neuvedené

6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů)

6.1 Vrtačky

6.2 Pily

6.3 Šicí stroje kromě zařízení používaných v domácnostech spadajících pod skupinu 2

6.4 Zařízení pro soustružení, frézování, broušení, drcení, řezání, sekání, stříhání, vrtání, dělání otvorů, ražení, skládání, ohýbání nebo podobné zpracování dřeva, kovů a dalších materiálů

6.5 Nástroje pro nýtování, přibíjení nebo šroubování nebo pro odstraňování nýtů, hřebíků, šroubů nebo pro podobné účely

6.6 Nástroje pro pájení, svařování nebo podobné použití

6.7 Zařízení pro postřik, šíření, rozptyl nebo zpracování tekutých nebo plynných látek jinými způsoby

6.8 Nástroje pro sečení nebo jiné zahradnické činnosti

6.9 Ostatní elektrické a elektronické nástroje v jiné podskupině neuvedené

7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty

7.1 Elektrické vláčky nebo soupravy závodních autíček

7.2 Ruční ovladače videoher

7.3 Videohry

7.4 Počítače pro cyklistiku, potápění, běh, veslování atd.

7.5 Sportovní vybavení s elektrickými nebo elektronickými součástmi

7.6 Výherní mincovní automaty

7.7 Ostatní hračky, vybavení pro volný čas a sport v jiné podskupině neuvedené

8. Lékařské přístroje**) s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků používané

8.1 v radioterapii**)

8.2 v kardiologii

8.3 v hemodialýze

8.4 v respirační a anesteziologické praxi

8.5 v nukleární medicíně**)

8.6 v in-vitro diagnostice

8.7 k analýze fyziologických funkcí

8.8 k mrazení pro účely poskytování zdravotní péče

8.9 k diagnostice ultrazvukem

8.10 v dalších činnostech, jako je zjišťování, prevence, monitorování, ošetření, zmírnění onemocnění, zranění nebo postižení v jiné podskupině neuvedené.

9. Přístroje pro monitorování a kontrolu

9.1 Detektory kouře

9.2 Regulátory topení

9.3 Termostaty

9.4 Přístroje pro měření, vážení nebo seřizování pro domácnosti nebo užívané jako laboratorní zařízení

9.5 Ostatní monitorovací a kontrolní přístroje používané v průmyslových zařízeních (například v kontrolních panelech)

9.6 Ostatní přístroje pro monitorování a kontrolu v jiné podskupině neuvedené

10. Výdejní automaty

10.1 Výdejní automaty na horké nápoje

10.2 Výdejní automaty na horké nebo chlazené lahve nebo konzervy

10.3 Výdejní automaty na tuhé výrobky

10.4 Výdejní automaty na peníze

10.5 Veškerá zařízení, která vydávají automaticky všechny druhy výrobků v jiné podskupině neuvedená

II. Podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 části II zákona***)

1. Zařízení pro tepelnou výměnu

1.1 Chladničky

1.2 Mrazničky

1.3 Zařízení automaticky poskytující chlazené výrobky

1.4 Klimatizační zařízení

1.5 Odvlhčovací zařízení

1.6 Tepelná čerpadla

1.7 Radiátory obsahující olej a jiná zařízení pro tepelnou výměnu využívající k tepelné výměně jiné kapaliny než vodu

1.8 Ostatní zařízení pro tepelnou výměnu v jiné podskupině neuvedená

2. Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2

2.1 Obrazovky

2.2 Televize

2.3 LCD fotorámečky

2.4 Monitory

2.5 Laptopy

2.6 Notebooky

2.7 Ostatní zařízení v jiné podskupině neuvedená

3. Světelné zdroje

3.1 Přímé (trubicové) zářivky

3.2. Kompaktní zářivky

3.3 Zářivky

3.4 Vysoce intenzivní výbojky, včetně vysokotlakých sodíkových výbojek a halogenidových výbojek

3.5 Nízkotlaké sodíkové výbojky

3.6 LED lampy a ostatní osvětlovací zařízení se zabudovanými LED diodami

3.7 Ostatní světelné zdroje v jiné podskupině neuvedené

4. Velká zařízení, jejichž kterýkoli vnější rozměr přesahuje 50 cm

4a Velká zařízení kromě solárních panelů

4.1 Pračky

4.2 Sušičky

4.3 Myčky nádobí

4.4 Vařiče a pečící trouby

4.5 Elektrické sporáky

4.6 Elektrické varné desky

4.7 Svítidla

4.8 Zařízení reprodukující zvuk či obraz

4.9 Hudební zařízení (kromě kostelních varhan)

4.10 Zařízení používaná k pletení a tkaní

4.11 Velké sálové počítače

4.12 Velké tiskárny

4.13 Kopírovací zařízení

4.14 Velké výherní mincovní automaty

4.15 Velké zdravotnické prostředky

4.16 Velké přístroje pro monitorování a kontrolu

4.17 Velké výdejní automaty na výrobky a peníze

4.18 Ostatní velká zařízení v jiné podskupině neuvedená

4b Solární panely

5. Malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm

5.1 Vysavače

5.2 Stroje na čištění koberců

5.3 Šicí stroje

5.4 Svítidla

5.5 Mikrovlnné trouby

5.6 Ventilační zařízení

5.7 Žehličky

5.8 Opékače topinek

5.9 Elektrické nože

5.10 Elektrické konvice

5.11 Hodiny a hodinky

5.12 Elektrické holicí strojky

5.13 Váhy

5.14 Přístroje pro péči o vlasy a tělo

5.15 Kalkulačky

5.16 Rozhlasové přijímače

5.17 Videokamery

5.18 Videorekordéry

5.19 Hi-fi zařízení

5.20 Hudební nástroje

5.21 Zařízení reprodukující zvuk či obraz

5.22 Elektrické a elektronické hračky

5.23 Sportovní vybavení

5.24 Počítače pro cyklistiku, potápění, běh, veslování a podobné aktivity

5.25 Detektory kouře

5.26 Regulační ventily topení, termostaty

5.27 Malé elektrické a elektronické nástroje

5.28 Malé zdravotnické prostředky

5.29 Malé nástroje pro monitorování a kontrolu

5.30 Malé výdejní automaty na výrobky

5.31 Malá zařízení s vestavěnými solárními panely

5.32 Ostatní malá zařízení v jiné podskupině neuvedená

6. Malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm

6.1 Mobilní telefony

6.2 GPS navigace

6.3 Kapesní kalkulačky

6.4 Routery

6.5 Osobní počítače

6.6 Tiskárny

6.7 Telefony

6.8 Ostatní malá zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízení v jiné podskupině neuvedená

Poznámky:

Členění podle skupin se vztahuje i na elektrozařízení nepocházející z domácností.

*) Část I se použije do 14. srpna 2018.

**) V zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou lékařské přístroje uvedeny jako zdravotnické prostředky.

***) Část II se použije od 15. srpna 2018.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Návrh na zápis výrobců do Seznamu pro individuální a solidární systém

Návrh na zápis výrobců do Seznamu pro individuální a solidární systém

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Návrh na zápis výrobců do Seznamu pro kolektivní systém

Návrh na zápis výrobců do Seznamu pro kolektivní systém

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů

Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Vzory grafických symbolů pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru a odděleného sběru elektroodpadů

Vzor č. 1

Označení elektrozařízení uvedených na trh po dni 13. srpna 2005 podle § 37j odst. 2 zákona

Vzor č. 1

Rozměry definovány v ČSN EN 50419

Vzor č. 2

Označení elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů podle § 37k odst. 2 zákona

Vzor č. 2

Rozměry definovány v ČSN EN 61429 a její změně Z1

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

1. Technické požadavky na skladování a zpracování elektroodpadů

Sklady a zařízení ke zpracování elektroodpadů jsou provozovány v souladu se zvláštními právními předpisy7) a splňují následující minimální technické požadavky:

1.1 Místo ke shromažďování nebo skladování elektroodpadů je vybaveno:

- zpevněnou podlahou nepropustnou vůči únikům nebezpečných látek se zařízením na jímání úniků nebezpečných látek, pokud jsou v elektroodpadů obsaženy,

- pomůckami pro úklid, látkami pro absorpci uniklých provozních kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin, pokud jsou v elektroodpadů obsaženy, shromažďovacími prostředky pro vznikající odpady a případně dalšími zařízeními k úpravě odpadů,

- zařízením umožňujícím přemisťování elektroodpadů.

1.2. Místo ke zpracování elektroodpadů je vybaveno:

- vhodným zařízením ke stanovení hmotnosti zpracovávaného elektroodpadů,

- zpevněnou podlahou nepropustnou vůči únikům nebezpečných látek se zařízením na jímání úniků nebezpečných látek, pokud jsou v elektroodpadů obsaženy,

- vhodnými nádobami pro skladování baterií, akumulátorů, pro kondenzátory obsahující PCB či PCT a jiné nebezpečné odpady, jako např. radioaktivní odpady8),

- vhodným skladovacím prostorem pro demontované konstrukční díly a součásti, zařízením pro čištění odpadních vod v souladu se zvláštními právními předpisy10).

2. Technické požadavky na zpracování elektroodpadů

2.1. Zařadit vyjmuté a demontované části elektroodpadů pod jednotlivá čísla podle tabulky č. 1 přílohy č. 8 a roztřídit je podle jednotlivých druhů.

2.2. Používat pouze technologie určené pro zpracování elektroodpadů zaručující, že nedojde k úniku látek ohrožujících životní prostředí.

2.3. Elektroodpady s obsahem regulovaných látek10) (CFC a HCFC) nebo fluorovaných skleníkových plynů10a) (HFC) a elektroodpady ze zařízení, při jejichž výrobě bylo použito regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů nebo jejichž trvalá funkce byla na regulovaných látkách nebo na fluorovaných skleníkových plynech závislá, zpracovávat podle postupů pro chladící zařízení stanovených zvláštním právním předpisem11).

2.4. Z elektroodpadů přednostně demontovat:

a) kondenzátory obsahující PCB,

b) součásti obsahující rtuť, jako jsou např. přepínače nebo fluorescenční lampy na podsvěcování displejů,

c) baterie a akumulátory,

d) tištěné spoje z mobilních telefonů obecně, nebo z jiných přístrojů pokud je povrch tištěného spoje větší než 10 cm2,

e) inkoustové kartridže, tonerové kazety pro kapalné a pasto vité náplně, stejně jako barevné tonery,

f) plasty obsahující brómované retardéry hoření,

g) azbestové odpady a konstrukční součásti obsahující azbest,

h) obrazovky,

i) regulované látky a části, součásti a materiály obsahující chlorfluorderiváty uhlovodíků (CFC), částečně halogenované chlorfluorderiváty uhlovodíků (HCFC) a částečně halogenované fluorderiváty uhlovodíků (HFC) a uhlovodíky (HC),

j) roztok amoniaku a vody u absorpčních chladicích zařízení,

k) všechny ostatní kapaliny zejména oleje a žíraviny

l) výbojky, zářivky,

m) displeje z tekutých krystalů o ploše větší než 100 cm2 (pokud možno společně s pouzdrem) a všechny displeje podsvícené výbojkami,

n) vnější elektrické kabely,

o) součásti obsahující ohnivzdorná keramická vlákna,

p) součásti obsahující radioaktivní látky, se kterými se dále nakládá podle zvláštního právního předpisu8),

q) elektrolytické kondenzátory s výškou od 25 mm a průměrem od 25 mm nebo srovnatelného objemu.

2.5 Části, součásti a materiály přednostně demontované z elektroodpadů podle bodu 2.4. využít nebo odstranit v souladu se zvláštními právními předpisy12) upravujícími nakládání s nebezpečnými látkami v nich obsaženými.Uvedené části, materiály a součásti odstranit nebo využít v souladu se zákonem nebo zvláštním právním předpisem13).

2.6 Stanovené způsoby zpracování vybraných elektroodpadů:

a) z obrazovek odstranit vrstvu luminoforů, getrové destičky a elektronový zdroj,

b) z elektroodpadů obsahujícího regulované látky definované zákonem č. 86/2002 Sb. (zákon o ochraně ovzduší), které poškozují ozónovou vrstvu nebo mají potenciál globálního oteplování (GWP) vyšší než 15, pokud je obsahují pěny a chladící obvody řádně odsát plyny a řádně zpracovat. S plyny poškozujícími ozónovou vrstvu nakládat v souladu se zvláštním právním předpisem11),

c) u konstrukčních součástí obsahujících rtuť provést vhodná opatření k zabránění emisí rtuti.

3. Provozní řád zařízení ke sběru elektroodpadů a skladu elektroodpadů obsahuje:

3.1 Základní údaje o zařízení a skladu: název zařízení, identifikační údaje vlastníka, identifikační údaje provozovatele zařízení a skladu včetně údajů o statutárních zástupcích a telefonním spojení na ně, jména vedoucích pracovníků zařízení, významná telefonní čísla (hasiči, orgány ochrany veřejného zdraví, lékařská záchranná služba, policie apod.), údaje o sídlech příslušných orgánů veřejné správy (Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad aj.)

3.2 Přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno (zatřídění podle Katalogu odpadů a seznamu nebezpečných odpadů5)), účel, k němuž je zařízení určeno.

3.3 Stručný popis technického a technologického vybavení zařízení, skladu (skladovací prostředky, manipulační prostředky, způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady, zařízení určené pro přejímku odpadů (váha, laboratoř) apod.).

3.4 Popis technologie a postup při obsluze zařízení nebo skladu při všech technologických operacích v zařízení, postup při přejímce odpadu, např. postup kontroly kvality odpadu, povinnosti obsluhy (např. zjistit hmotnost odpadu, provést vizuální kontrolu, vystavit příslušné dokumenty, způsob a postup zápisu do provozního deníku), popis dalšího nakládání s odpadem (např.způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů do zařízení).

3.5 Způsob monitorování provozu zařízení a skladu - výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování (např. spotřeba energie, spotřeba vody, měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu se zvláštními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu se zvláštními předpisy).

3.6 Organizační zajištění provozu zařízení, skladu.

3.7 Způsob vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení, skladu i odpadů v zařízení produkovaných, vznikajících.

3.8 Opatření k omezení negativních vlivů zařízení na životní prostředí a opatření pro případ havárie.

3.9 Popis zajištění bezpečnosti provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí.

4. Provozní deník zařízení ke sběru elektroodpadů, případně skladu elektroodpadů obsahuje minimálně:

a) jméno a příjmení pracovníka odpovědného za vedení jednotlivých záznamů a za obsluhu zařízení nebo skladu,

b) všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení - vybrané údaje o sledování provozu zařízení - např. spotřeba energií, vody, množství přijatých odpadů,

c) údaje z monitorování zkušebního i trvalého provozu zařízení,

d) záznamy o školení pracovníků, provedených kontrolách apod.,

e) postup ohlášení nepřijetí odpadu do zařízení orgánu kraje,

f) ustanovení o uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů po dobu 5 let.

5. Provozní řád zařízení ke zpracování elektroodpadů:

Provozní řád zařízení ke zpracování elektroodpadů obsahuje kromě údajů uvedených v bodě 3 minimálně:

5.1 Podrobnou kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení.

5.2 Suroviny využívané v zařízení (mimo přijímané odpady).

5.3 Využitelné materiály (nebo energie) získávané v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům (např. kW/t odpadu).

5.4 Energetickou náročnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů.

5.5 Odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení.

5.6 Hmotnostní podíl odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů a o produkci a nakládání s odpady

Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů a o produkci a nakládání s odpady

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Vzor žádosti o souhlas Ministerstva životního prostředí s použitím peněžních prostředků z účelově vázaného bankovního účtu zřízeného výrobcem za účelem financování nakládání s elektroodpady

Vzor žádosti o souhlas Ministerstva životního prostředí s použitím peněžních prostředků z účelově vázaného bankovního účtu zřízeného výrobcem za účelem financování nakládání s elektroodpady

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Způsob výpočtu minimální výše příspěvků a způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu na zajištění financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů

Minimální výše příspěvku výrobce, který plní povinnosti podle § 37p odst. 1 zákona v rámci kolektivního systému a minimální úhrnná výše příspěvků provozovatele solární elektrárny, který plní povinnosti podle § 37p odst. 2 zákona, (dále jen „minimální výše příspěvků“) a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu na zajištění financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se stanoví tak, aby byly pokryty veškeré předpokládané náklady na zajištění předání ke zpracování, zpětného odběru, odděleného sběru, přepravy, zpracování, využití a odstranění předpokládaného množství elektroodpadu ze solárních panelů a na vedení související evidence, a to v Kč v závislosti na hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů. U solárních panelů uvedených na trh po dni 1. ledna 2013 se údaj o jejich hmotnosti určí podle skutečné hmotnosti těchto panelů. U solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013, které tvoří součást solární elektrárny, se údaj o jejich hmotnosti určí podle vzorce:

M = P × K

ve kterém:

M představuje hmotnost solárních panelů instalovaných v solární elektrárně pro účely výpočtu minimální výše příspěvku uvedenou v kg.

P představuje výkon solární elektrárny podle licence na výrobu elektřiny v této solární elektrárně vydané Energetickým regulačním úřadem uvedený ve wattech (Wp).

K představuje průměrnou hmotnost solárního panelu připadající na jednotku výkonu; tato průměrná hmotnost činí 0,11 kg.

Skutečnou výši předpokládaných nákladů výrobce a provozovatel kolektivního systému dokládají ve vazbě na:

• předpokládané celkové množství zpětně odebraných a odděleně sebraných solárních panelů,

• předpokládané množství míst zpětného odběru a odděleného sběru,

• smlouvy s provozovateli míst zpětného odběru a odděleného sběru s uvedením ceny za zajištění zpětného odběru a odděleného sběru,

• smlouvy se zpracovateli s uvedením ceny za zpracování solárních panelů,

• smlouvy s dopravci s uvedením ceny za dopravu panelů.

Sazba pro výpočet minimální výše příspěvků a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu se vypočítá podle vzorce:

S = Nos + N+ Nzpr + Nadm − Pds

ve kterém:

S se rovná sazbě pro výpočet minimální výše příspěvků a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu na 1 kilogram hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů.

Nos se rovná předpokládaným nákladům na

• zpětný odběr a oddělený sběr 1 kilogramu hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů, přičemž tyto náklady zahrnují náklady na zřízení a provozování míst zpětného odběru a odděleného sběru v dostatečné dostupnosti v rámci České republiky v souladu s § 37k odst. 6 zákona, pokud jde o solární panely uvedené na trh po dni 1. ledna 2013,

• předání ke zpracování, pokud jde o solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013. Místem předání ke zpracování je místo zpětného odběru a/nebo odděleného sběru nebo solární elektrárna, pokud je to stanoveno smlouvou mezi provozovatelem kolektivního systému a provozovatelem solární elektrárny a pokud jsou pro případ shromažďování (soustřeďování) solárních panelů určených k předání ke zpracování v místě solární elektrárny splněny požadavky na shromažďování (soustřeďování) odpadů podle zvláštního právního předpisu2).

N se rovná předpokládaným nákladům na zajištění přepravy 1 kilogramu hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů z místa zpětného odběru a odděleného sběru nebo z místa předání ke zpracování, pokud jde o solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, ke zpracovateli elektroodpadu ze solárních panelů, včetně zajištění skladování elektroodpadu ze solárních panelů před jeho zpracováním, nakládky a vykládky a nákladů na provozování míst, kde budou solární panely shromažďovány a skladovány před předáním zpracovateli.

Nzpr se rovná předpokládaným nákladům na zpracování 1 kilogramu hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů za použití nejlepších dostupných technik, a to včetně nákladů na využití a odstranění získaných materiálových složek, včetně kabeláže, připojovacích modulů (tzv. junction boxy) a měničů napětí (tzv. inventory - střídače).

Náklady na zpracování elektroodpadu ze solárních panelů musí být stanoveny tak, aby

• bylo finančně zajištěno využití elektroodpadu ze solárních panelů v rozsahu nejméně 85 % jeho průměrné hmotnosti a příprava na opětovné použití a recyklace elektroodpadu ze solárních panelů v rozsahu nejméně 80 % jeho průměrné hmotnosti,

• nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů bylo finančně zajištěno i v případě, že dojde k poklesu cen druhotných surovin a růstu cen energií.

Nadm se rovná předpokládaným nákladům na administrativu spojenou s přímým zajištěním plnění povinností výrobce nebo provozovatele solární elektrárny podle ustanovení části čtvrté hlavy II dílu 8 zákona na 1 kilogram hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů (např. provozování dispečinku pro odvoz panelů z místa zpětného odběru a odděleného sběru, výkaznictví a vedení účetnictví a zajištění kontrolních mechanismů systému a jeho účastníků - výrobců, provozovatelů solárních elektráren, provozovatele kolektivního systému, provozovatelů zařízení ke zpracování elektroodpadu).

Pds se rovná předpokládaným příjmům z prodeje druhotných surovin získaných ze zpracování 1 kilogramu hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů.

Minimální sazba pro výpočet minimální úhrnné výše příspěvků provozovatele solární elektrárny, který plní povinnosti podle § 37p odst. 2 zákona, a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu činí 8,50 Kč.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Postup při provádění zkoušky funkčnosti použitého elektrozařízení pro účely jejich přeshraniční přepravy

Při provádění zkoušky funkčnosti použitého elektrozařízení je třeba respektovat požadavky obsažené v průvodní technické dokumentaci obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné kontroly a revize elektrozařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení tak, aby bylo spolehlivě ověřeno, že kontrolované a revidované elektrozařízení svými parametry odpovídá průvodní technické dokumentaci výrobce a je ve stavu, který neohrožuje bezpečnost osob, hospodářských zvířat ani věcí.

Jednotlivé kroky postupu při provádění zkoušky funkčnosti elektrozařízení je třeba provádět v pořadí, které je dále uvedeno. Ke každému kroku se přistoupí, jestliže elektrozařízení vyhovělo při kroku předchozímu, popřípadě na základě výsledku předchozího kroku.

Postup při provádění zkoušky funkčnosti elektrozařízení je stanoven takto:

1. Prohlídka použitého elektrozařízení

U každého elektrozařízení se provede jeho prohlídka. Při této prohlídce se zjistí třída ochrany elektrozařízení a to, zda přívod k elektrozařízení je s ochranným vodičem. Podle toho se volí další postup zkoušky funkčnosti elektrozařízení.

Při prohlídce se elektrozařízení důkladně prohlédne zevně.

2. Měření

2.1. Základní postup měření

Základní postup měření je stanoven pro elektrozařízení, které je možno za účelem měření od sítě odpojit.

2.1.1. Měření odporu ochranného vodiče

U všech elektrozařízení, odpojitelných přívodů a prodlužovacích přívodů s ochranným vodičem se změří odpor ochranného vodiče. Pokud u elektrozařízení třídy ochrany II, které je vybaveno ochranným vodičem, není měření odporu ochranného vodiče proveditelné, například z důvodu, že ochranný vodič je nepřístupný, stačí ověřit jej tím, že se změří proud protékající ochranným vodičem.

2.1.2. Měření izolačního odporu

U všech elektrozařízení, odpojitelných přívodů a prodlužovacích přívodů, u kterých je to technicky možné, se změří izolační odpor.

V případě, že měření izolačního odporu elektrozařízení není technicky možné, například je-li elektrozařízení vybaveno částmi, které se při vypnutí nebo při odpojení od síťového napájení přestaví do polohy neumožňující změření izolačního odporu celého elektrozařízení (relé, stykače, elektronické spínání apod.), měří se pouze izolační odpor přívodu.

2.1.3. Měření unikajících proudů

Pokud bylo měření izolačního odporu technicky možné a jeho provedením se ověřil vyhovující stav izolace, provede se:

- u elektrozařízení třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem,

- u elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, měření dotykového proudu.

Pokud měření izolačního odporu nebylo technicky možné nebo jde-li o elektrozařízení s topnými články, u něhož byl výsledek měření izolačního odporu nevyhovující, nebo o zařízení informační technologie, provede se:

- u elektrozařízení třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem; neuplatňuje se měření metodou náhradního unikajícího proudu,

- u elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, měření dotykového proudu.

2.2. Náhradní postup měření

Náhradní postup měření je stanoven pro elektrozařízení, které za účelem měření není možno v době provádění zkoušky funkčnosti odpojit od sítě. Jakmile bude možné elektrozařízení od sítě odpojit, provede se základní postup měření podle bodu 2.1.

2.2.1. Měření odporu ochranného vodiče

U elektrozařízení třídy ochrany I se změří odpor ochranného vodiče.

2.2.2. Měření unikajících proudů

Na vodivých částech elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, se změří dotykový proud.

U elektrozařízení třídy ochrany I lze změřit proud protékající ochranným vodičem také tak, že se v příslušném rozvaděči změří klešťovým ampérmetrem proud protékající ochranným vodičem zásuvkového obvodu, ke kterému je měřené elektrozařízení připojeno.

2.3. Kontrola vývodů

U míst vnějšího připojení k bezpečnému malému napětí, které je generováno v elektrozařízení, se ověřuje, zda není překročena mezní dovolená hodnota bezpečného malého napětí.

Maximální hodnota napětí u obvodů SELV a PELV mezi vodiči je 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí. Proti zemi u obvodů SELV nesmí být na vodičích změřeno žádné napětí, u obvodů PELV může být maximální napětí jednoho z vodičů proti zemi 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí.

2.4. Kabelové navijáky

Odpojitelné přívody a prodlužovací přívody a jejich příslušenství se musí rovněž podrobit zkouškám, a to podle situací, při nichž by mohlo dojít k ohrožení. U přívodu s ochranným vodičem nesmí jeho odpor být větší než 0,2 Q při délce přívodu do 3 m. K tomuto odporu se připočte 0,1 Q na každé další 3 m délky přívodu. V žádném případě však nesmí být překročena hodnota 1 Q. Izolační stav přívodů musí odpovídat stejným hodnotám, které platí pro celé elektrozařízení.

U výše uvedených zkoušek je třeba dbát na všechny podmínky, při nichž je elektrozařízení provozováno a které mají vliv na velikost unikajících proudů.

3. Zkouška chodu použitých elektrozařízení

Elektrozařízení se připojí na jmenovité napětí. Musí být ověřeno, zda ovládací a bezpečnostní prvky plní spolehlivě svou funkci, aniž by jejich ovládání bylo ztíženo příliš velkými mechanickými odpory. V případě elektrozařízení vybaveného motorem musí být jeho chod pravidelný, bez nadměrného hluku a jiskření na komutátoru. Zjistí se, zda elektrozařízení funguje, jak má.

4. Kontrola označení elektrického zařízení

Označení elektrického zařízení se v případě nutnosti doplní nebo obnoví.

Poškozené nebo nezřetelné označení na ochranných krytech, například označení směru otáčení apod., musí být obnoveno a zajištěna jeho trvanlivost.

Požadavky uvedené v bodech 1 až 4 se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s normou ČSN 33 1600 ed. 2 - Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání. V případě, že funkčnost elektrozařízení nelze ověřit postupem podle bodů 1 až 4, provede se zkouška funkčnosti elektrozařízení v souladu s postupem stanoveným výrobcem, nebo, není-li tento postup výrobcem stanoven, ve shodě s příslušnou technickou normou vztahující se k danému typu elektrozařízení, například:

- ČSN EN 62353 - Zdravotnické elektrické přístroje - Opakované zkoušky a zkoušky po opravách zdravotnických elektrických přístrojů,

- ČSN EN 60974-4 ed. 2 - Zařízení pro obloukové svařování - Část 4: Pravidelné kontroly a zkoušení,

- ČSN EN 60079-17 ed. 3 - Výbušné atmosféry - Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Dokumentace a další doklady přikládané k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení

Dokumentace a další doklady přikládané k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ).

2) Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb. a vyhlášky č. 294/2005 Sb.

3) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

4) Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí – ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb.
Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).

5) Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů).

6) Příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady 1907/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.

6a) § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění zákona č. 64/2000 Sb. Vyhláška č. 379/2000 Sb. kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křišťálového skla.

7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 383/2001 Sb.

8) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Nařízení vlády č.61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu.

10a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech.

11) § 31 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 483/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb.
Vyhláška č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů.

12) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 86/2002 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 86/2002 Sb.

14) § 93 odst. 6 písm. g) zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 93 odst. 6 písm. h) zákona č. 427/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.

18) § 8 odst. 1 nařízení č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

19) Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), přijatá v Ženevě dne 19. května 1956, vyhlášená pod č. 11/1975 Sb., ve znění protokolu přijatého v Ženevě dne 5. července 1978, vyhlášeného pod č. 108/2006 Sb. m. s.
Dodatkový protokol k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), týkající se elektronického nákladního listu, přijatý v Ženevě dne 20. února 2008, vyhlášený pod č. 66/2011 Sb. m. s.
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijatá v Bernu dne 29. prosince 1980, vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění.

20) Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění.

21) § 26 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb.

Přesunout nahoru