PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 13/2005 Sb.Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

Částka 4/2005
Platnost od 11.01.2005
Účinnost od 11.01.2005
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

13

VYHLÁŠKA

ze dne 29. prosince 2004

o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 19, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 31 odst. 1, § 71, § 83 odst. 5, § 84 odst. 3, § 85 odst. 3 a § 91 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):


ČÁST PRVNÍ

STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

§ 1

Typy středních škol

Typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování jsou: gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola.

§ 2

Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd při vyučování

(1) Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60.

(2) Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3.

(3) Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17.

(4) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.

(5) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit:

a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků,

b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu,

c) specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných,

d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,

e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem,

f) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.

(6) Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven zvláštním právním předpisem1). Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin při dodržení zásad stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků.

(7) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.

§ 3

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení

(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 - výborný,

b) 2 - chvalitebný,

c) 3 - dobrý,

d) 4 - dostatečný,

e) 5 - nedostatečný.

(2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nehodnocen(a)".

(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn1a), uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "uvolněn(a)".

(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.

(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:

a) 1 - velmi dobré,

b) 2 - uspokojivé,

c) 3 - neuspokojivé.

(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním,

b) prospěl(a),

c) neprospěl(a),

d) nehodnocen(a).

(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 - výborný.

(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.

(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí1b).

(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu1c).

§ 4

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů, jsou součástí školního řádu a obsahují vždy:

a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení,

b) kritéria stupňů prospěchu,

c) podrobnosti o komisionálních zkouškách,

d) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,

e) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou,

f) průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání.

§ 5

Individuální vzdělávací plán

(1) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů2) je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.

(2) Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.

§ 6

Komisionální zkouška

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání3),

b) koná-li opravné zkoušky4),

c) koná-li komisionální přezkoušení5).

(2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

(3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.

(4) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy5a) a zveřejní je na přístupném místě ve škole.

§ 7

Uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka

(1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání6).

(2) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

§ 8

Uznání částečného vzdělání žáka

Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.

§ 9

Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz "uznáno" s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

§ 10

Výchovná opatření

(1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

(2) Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

(3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,

b) napomenutí učitele odborného výcviku,

c) důtku třídního učitele,

d) důtku učitele odborného výcviku, nebo

e) důtku ředitele školy.

(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.

(5) Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy.

(6) Ředitel školy nebo třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

(7) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy7).

Teoretické vyučování

§ 11

(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. V oborech vzdělání zaměřených na sportovní přípravu se začátek a konec teoretického vyučování stanoví v souladu s tréninkovými potřebami příslušného sportovního odvětví.

(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla desetiminutová, délka polední přestávky je nejméně 30 minut.

(3) V předmětech, které obsahují vybrané učivo, může být součástí teoretického vyučování cvičení. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v učebnách, odborných učebnách a laboratořích. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.

Praktické vyučování

§ 12

Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování8) obsahuje zejména:

a) obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,

b) místo konání praktického vyučování,

c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,

d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,

e) poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,

f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,

g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování,

h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této fyzické nebo právnické osoby (dále jen „instruktor“),

i) ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti.

§ 13

Odborný výcvik

(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

(2) V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než 6 vyučovacích hodin.

(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.

(4) Zpravidla po druhé hodině odborného výcviku konaného ve škole nebo ve školském zařízení se zařazuje přestávka v délce 15 až 25 minut.

(5) Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích fyzických nebo právnických osob, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci v souladu s ustanovením zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

(6) Odborný výcvik uskutečňovaný ve škole nebo ve školském zařízení provádí učitel odborného výcviku. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob se provádí za vedení a dozoru instruktorů. Instruktor vede současně nejvýše 6 žáků.

§ 14

Cvičení

Cvičení je součástí praktického vyučování v předmětech, které posilují odborné vzdělávání a přípravu žáků. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v odborných učebnách, laboratořích a dílnách nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.

§ 15

Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe

(1) Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob.

(2) Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně. Odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech.

(3) Učební praxi, odbornou praxi a uměleckou praxi vyučuje učitel odborných a uměleckých odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů.

(4) Organizační uspořádání učební praxe, odborné praxe nebo umělecké praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.

§ 16

Sportovní příprava

(1) Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut. Maximální počet tréninkových jednotek v jednom dni je 6.

(2) Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.

(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy určit počátek dopoledního vyučování od 6 hodin a konec odpoledního vyučování ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek zpravidla 12 hodin.

Sportovní výcvikové a jiné kurzy a mimoškolní činnost

§ 17

(1) Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem:

a) organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy,

b) poskytovat žákům možnosti naplnění volného času mimoškolní činností se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách.

(2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří mají uzavřené pojištění léčebných výloh v zahraničí a pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu. V případě výjezdu do členského státu Evropské unie postačí namísto pojištění léčebných výloh Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení tento průkaz nahrazující. Nezletilý žák předloží i písemný souhlas zákonného zástupce.

ČÁST DRUHÁ

VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI

§ 18

(1) Nejnižší počet žáků konzervatoře je 80. Velikost oddělení závisí na jeho odborném zaměření a na počtu žáků studujících v oborech vzdělání hudba, zpěv, tanec nebo hudebně dramatické umění. Nejnižší počet žáků v oddělení je 5. Nejvyšší počet žáků v oddělení je 500.

(2) Oddělení v konzervatoři je pracoviště, kde se uskutečňuje všeobecné vzdělávání, odborné teoretické vzdělávání nebo speciálně odborná příprava žáků pro výkon náročných uměleckých a umělecko-pedagogických činností. Do působnosti oddělení patří zejména rozvoj určité složky uměleckého oboru, příprava a uskutečňování částí školních vzdělávacích programů, výchovná, vzdělávací, umělecká a další tvůrčí činnost. Oddělení tvoří pedagogičtí pracovníci a žáci všech ročníků, studující příslušné zaměření uměleckého oboru. V čele oddělení je vedoucí oddělení, kterého jmenuje a odvolává ředitel konzervatoře.

§ 19

Komise pro závěrečnou komisionální zkoušku9) je nejméně tříčlenná. Komisi tvoří předseda, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému předmětu, a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

§ 20

Pro žáky, kteří se vzdělávají v osmiletém vzdělávacím programu pro obor tanec, zajišťuje škola také celodenní výchovu, stravování a ubytování.


ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 21

V případě uvolnění žáka uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona z vyučování10) ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení zajistí náhradní způsob vzdělávání žáka nebo náhradní činnosti v době vyučování příslušného předmětu. Na první nebo poslední vyučovací hodinu lze žáka uvolnit bez náhrady.

§ 22

Pokud ve zvláštním právním předpise upravujícím základní vzdělávání a plnění povinné školní docházky není uvedeno, že se týká i žáků nižšího stupně osmiletého a šestiletého gymnázia plnících ve střední škole povinnou školní docházku, postupuje se podle ustanovení této vyhlášky.

§ 23

Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na nástavbové studium, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.

§ 24

Počty žáků ve škole a ve třídě se do konce školního roku 2004/2005 stanoví podle dosavadních právních předpisů.

§ 25

Ustanovení týkající se vzdělávání ve střední škole se vztahují i na vzdělávání v konzervatoři, nestanoví-li tato vyhláška jinak.

§ 26

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách.

2. Vyhláška č. 187/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách.

3. Vyhláška č. 241/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění vyhlášky č. 187/1992 Sb.

4. Vyhláška č. 144/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 235/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb., a vyhláška č. 35/1992 Sb., o mateřských školách.

§ 27

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.


Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.

Poznámky pod čarou

1) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.

1a) § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

1b) § 69 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb.

1c) § 69 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.

2) § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

3) § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.

4) § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.

5) § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.

5a) § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.

6) § 108 zákona č. 561/2004 Sb.

7) § 28 zákona č. 561/2004 Sb.

8) § 65 odst. 2 a § 71 zákona č. 561/2004 Sb.

9) § 90 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.

10) § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

Přesunout nahoru