Obsah

Aktuální verze


127

ZÁKON

ze dne 22. února 2005

o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie1) podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.

(2) Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele.

(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu hospodářské soutěže.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb,

b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

d) spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti,

e) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,

f) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění,

g) přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně,

h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě, které nejsou aktivní, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace,

i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln,

j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání,

k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos,

l) rozhraním

1. koncový bod veřejné komunikační sítě,

2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo

3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,

a jejich technické specifikace,

m) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,

n) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,

o) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen,

p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací umožňující přímo nebo nepřímo uskutečňování národních nebo mezinárodních volání,

q) univerzální službou soubor služeb stanovený v § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,

r) radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln,

s) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci,

t) neúspěšným pokusem o volání se rozumí takové volání, které bylo úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

u) škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb, nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu s tímto zákonem se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, dalšími právními předpisy,

v) integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,

w) interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,

x) regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích,

y) porušením ochrany osobních údajů porušení bezpečnosti, které vede k neoprávněnému přístupu nebo k neoprávněné nebo nahodilé změně, zničení, vyzrazení či ztrátě osobních údajů zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

z) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, pokud jejich vzájemné vztahy odpovídají přímo použitelnému předpisu Evropské unie53), a které zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,

aa) přiřazenými službami služby související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které mohou umožnit, umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby a zahrnují zejména systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti uživatele.

§ 3

(1) Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb2).

(2) Sídlem Úřadu je Praha.

(3) Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.

HLAVA II

CÍLE A ZÁKLADNÍ ZÁSADY REGULACE

§ 4

Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.

§ 5

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "Ministerstvo") a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti

a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,

b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, včetně služeb přenosu obsahu, a

c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel.

(2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské unie zejména tím, že

a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředků a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen "členský stát"),

b) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a

c) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“) a s Komisí Evropské unie (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie.

(3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti

a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální službě podle § 38,

b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelů,

c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí,

d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,

e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelů nebo osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, a

f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí,

g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru,

h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb elektronických komunikací.

(4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména

a) prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu,

b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury,

c) podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup, aby se investiční rizika rozložila, a přitom zajišťují zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace,

d) zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky,

e) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.

(5) Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4.

§ 6

(1) Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině podnikatelů nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly v postavení dotčených osob. Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být v souladu s tímto zákonem.

(2) Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje, pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření změní nebo zruší.

(3) Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.

(4) V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li tento zákon jinak, povinen

a) poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu3), aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu v případech, kde tento zákon s určitým stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat,

b) náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o ceně.

HLAVA III

REGULACE KOMUNIKAČNÍCH ČINNOSTÍ

Díl 1

Komunikační činnosti a podnikání

§ 7

(1) Komunikačními činnostmi jsou

a) zajišťování sítí elektronických komunikací,

b) poskytování služeb elektronických komunikací,

c) provozování přístrojů (§ 73).

(2) Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném zájmu.

§ 8

(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je

a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,

b) poskytování služeb elektronických komunikací.

(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby, které splňují obecné podmínky. Oprávnění k podnikání vzniká těmto osobám dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí

a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,

b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,

c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby,

d) předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají finanční úřady. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,

e) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Tuto skutečnost fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7.

(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.

(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu53) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

Díl 2

Všeobecné oprávnění

§ 9

Vydání všeobecného oprávnění

(1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací, provozování přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.

(2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 17).

§ 10

Podmínky stanovené všeobecným oprávněním

(1) Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se

a) interoperability služeb a propojení sítí,

b) zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání,

c) ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na nemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo sdílení zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo technických záruk nutných pro provedení prací,

d) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,

e) ochrany osobních údajů a soukromí,

f) ochrany spotřebitelů,

g) omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který představuje porušování právních předpisů,

h) informací, které subjekty oznamují na základě tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie5b),

i) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen "krizové stavy"),

j) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací8),

k) zajištění integrity veřejných komunikačních sítí a prevence elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací,

l) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1,

m) využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci,

n) plnění povinnosti podle § 62,

o) plnění povinností podle § 97, nebo

p) oznamování zahájení využívání rádiových kmitočtů podle písmene m).

(2) Podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví ve všeobecném oprávnění pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

§ 11

Zvláštní povinnosti

(1) Zvláštními povinnostmi se rozumí

a) povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy,

b) povinnosti uvedené v § 51 odst. 5 až 7, 11 a 12,

c) povinnosti týkající se přístupu k síti podle § 79 a 84,

d) povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83),

e) povinnosti uvedené v § 69a a v § 69b.

(2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad.

(3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.

§ 12

Změna a zrušení všeobecného oprávnění

Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a popřípadě i podle § 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými případy se rozumí

a) změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění vydáno,

b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

c) zajištění obrany a bezpečnosti státu9).

§ 13

Oznámení podnikání

(1) Fyzická a právnická osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit10) (dále jen "oznámení") Úřadu. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu.

(2) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno.

(3) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby.

(4) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede

a) vymezení druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, včetně údajů o síti, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění,

b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací,

c) způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97,

d) připravenost přednostně poskytovat služby podle § 99 odst. 3.

(5) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku. Právnická osoba dosud nezapsaná v obchodním rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(6) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa10a).

(7) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.

(8) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací.

(9) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.

§ 14

Osvědčení a evidence podnikatelů

(1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 13. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a). Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 13, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne menší než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této lhůty, Úřad osvědčení nevydá, řízení zastaví a tuto skutečnost dotčené osobě sdělí.

(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede

a) tyto identifikační údaje:

1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu bydliště a identifikační číslo,

2. u právnické osoby obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo,

b) vymezení druhu a územního rozsahu sítě elektronických komunikací, nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104.

(3) Úřad vede v elektronické podobě databázi fyzických a právnických osob, které splnily oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavcích 2 a 4. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Oznámí-li osoba uvedená v databázi Úřadu připravenost poskytovat služby podle § 99 odst. 3, Úřad v databázi tuto skutečnost vyznačí.

(5) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku.

Díl 3

Správa rádiového spektra

§ 15

Povinnosti Úřadu

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie. Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení.

(2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho účelné využití.

(3) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.

(4) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním.

(5) Pro účely výkonu správy rádiového spektra a státní kontroly elektronických komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a o rádiových kmitočtech přidělených

a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,

b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,

c) Bezpečnostní informační službě,

d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,

e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,

f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely.

(6) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru10b).

(7) Úřad je povinen provádět systematické monitorování efektivního využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 ve výběrovém řízení podle § 21.

(8) K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.

§ 16

Kmitočtové plány

(1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou.

(2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

(3) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby, popřípadě rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.

(4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami, včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a.

(5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

(6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely se v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují.

(7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby stanoví prováděcí právní předpis.

§ 16a

(1) Při správě rádiového spektra Úřad jedná v souladu se zásadou technologické neutrality a neutrality vůči službám elektronických komunikací.

(2) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu technologické neutrality tím, že stanoví technické podmínky využívání daného kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné pro

a) zabránění škodlivé interferenci,

b) ochranu veřejného zdraví proti škodlivým účinkům působení elektromagnetického pole,

c) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,

d) zajištění maximálního sdílení rádiových kmitočtů,

e) zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo

f) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu neutrality vůči službám elektronických komunikací tím, že stanoví využívání kmitočtového pásma konkrétní službou elektronických komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro

a) splnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Mezinárodní telekomunikační unii, nebo

b) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

(4) Úřad může v plánu využití rádiového spektra zakázat poskytování služby elektronických komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to pouze v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby, které slouží k ochraně života a zdraví.

(5) Úřad provádí pravidelně, nejméně jednou za pět let, přezkum nezbytnosti omezení podle odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu uveřejní. Zjistí-li Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4 již nejsou dány, plán využití rádiového spektra změní.

§ 17

Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k

a) zabránění škodlivé interferenci,

b) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,

c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektra,

d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, nebo

e) experimentálním účelům.

(2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat

a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,

d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

e) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

f) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné,

g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

(4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena

a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11), nebo smlouvou s držitelem takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního předpisu16),

b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,

c) u osob dosud nezapsaných v obchodním rejstříku ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,

d) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla,

e) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby12),

f) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na vnitrozemském plavidle13), nebo do námořního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle14); zápis plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením14).

(6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a plánu využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn prodloužit, je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21), nejdéle však o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se využívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic nejsou tímto dotčeny.

(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby. Žádá-li žadatel pro účely dokrytí území, na kterém je oprávněn šířit a přenášet rozhlasové nebo televizní vysílání, o udělení dalšího oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, Úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stanovisko. Neobdrží-li Úřad toto stanovisko do 30 dnů od požádání, platí, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s udělením oprávnění souhlasí.

(8) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního právního předpisu11).

(9) Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Policie České republiky, Vězeňské služby a justiční stráže České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a celních orgánů15).

(10) Kmitočtová pásma vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

a) to vyžaduje bezpečnost státu,

b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,

d) využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) nebo plán využití rádiového spektra; to neplatí v případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b,

e) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

f) požadované rádiové kmitočty nejsou k dispozici nebo je nelze zkoordinovat,

g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, nebo

h) došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.

(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.

(13) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(14) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá odkladný účinek.

§ 18

Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede

a) byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. jiná nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich technických parametrů,

c) označení radiokomunikační služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,

d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak,

g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

h) případná omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se

a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření8),

b) povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů,

c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo

d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.

Tyto podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.

(3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 22, může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f).

(4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Evropské unie a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Evropské unie nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů.

(5) Držitel oprávnění k využívání kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

§ 19

Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad může rozhodnout o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to

a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo

b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,

c) nezbytně bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem,

d) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků podle § 24,

e) držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17.

S výjimkou případu uvedeného v písmenu e) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až d) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad podle § 27.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Pokud jsou předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem16),

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,

d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby,

e) držitel oprávnění o odnětí požádal, nebo

f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3.

(5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(6) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce,

c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c),

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci, nebo

e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23,

f) dnem pozbytí platnosti přídělu podle § 22c, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo

g) dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2.

(7) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.

§ 19a

Změna držitele oprávnění a pronájem práva plynoucího z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak.

(2) Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a dosavadního držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele k využívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10 let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout. Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám, nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění.

(4) Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů podle § 13 odst. 2 nebo 3.

§ 19b

Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely

(1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účely“) na základě písemné žádosti.

(2) Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln.

(3) Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel.

(4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účely.

(5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. Dobu platnosti lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.

(6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účely neodpovídá odstavci 2.

(7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou rádiovými zařízeními ostatních radiokomunikačních služeb a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb.

(9) V případě že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.

(10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva,

c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce,

d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c),

e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci.

(11) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1.

(13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e).

(14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost informace o výsledcích využívání rádiových kmitočtů k experimentálním účelům.

(15) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění pro experimentální účely nemá odkladný účinek.

§ 20

Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže.

(2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede

a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká,

b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním rádiových kmitočtů,

d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o zrušení přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná na základě zrušeného přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o zrušení přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaných na základě zrušeného přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma.

(4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 18 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména

a) nutnost zachování omezení počtu práv,

b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem přídělu,

c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů,

d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty,

e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací.

(5) V případě, že na základě výsledků přezkumu bude mít Úřad za to, že je třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. Po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu. Tuto výzvu Úřad učiní nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu. O žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21.

(6) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21.

§ 21

Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů

(1) Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů plánem využití rádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů57a) a stanoví, zda budou žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130.

(2) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména

a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů,

b) dobu zahájení využívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje využívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů,

c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací.

(4) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.

(5) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně

a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena,

b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,

c) údajů o rádiových kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení,

d) podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtů, včetně doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtů uděleny,

e) určení, zda žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3 nebo zda jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

f) výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, kritérií hodnocení žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3,

g) aukčního řádu obsahujícího úplná pravidla aukce v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

h) podmínek účasti výběrového řízení,

i) lhůty pro podávání žádostí,

j) výše a podmínek složení peněžité záruky55), je-li vyžadována pro zajištění průběhu a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů, kdy peněžitá záruka propadá.

(6) Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V případě, že se účastník výběrového řízení dopustí jednání, které by ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení.

(7) V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku výběrového řízení. Toto omezení se týká i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají jejich účasti v daném řízení.

(8) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do dvou měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci rozhodnutí podle věty první a zaplacení ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového řízení, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Nezaplatí-li úspěšný žadatel cenu za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového řízení, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli.

(9) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení.

§ 22

Příděl rádiových kmitočtů

(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise.

(2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede

a) specifikaci rádiových kmitočtů,

b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb,

c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, popřípadě pokrytí území nebo obyvatelstva,

d) podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23,

e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů,

f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a

g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů.

(3) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.

(4) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak16).

(5) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

§ 22a

Změna přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.

(2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo

b) jde o převod přídělu podle § 23.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie na využívání rádiového spektra16a).

(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2.

§ 22b

Odnětí přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže

a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem11),16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo

d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5.

(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.

(4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,

b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo

c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

§ 22c

Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů

(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,

b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,

1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, nebo

2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní moci,

e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3, nebo

f) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3.

(2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

(3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

§ 22d

Přechod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.

(2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu.

(3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4.

(4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.

§ 23

Převod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud

a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,

b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,

c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra,

d) neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,

e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2.

(2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede

a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,

b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,

c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu,

d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtů,

e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem,

f) informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu.

(3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1.

(4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

(5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, Úřad rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.

§ 23a

(1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů.

(2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.

§ 24

Poplatky za využívání rádiových kmitočtů

(1) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a držitel oprávnění pro experimentální účely jsou povinni platit za využívání rádiových kmitočtů roční poplatky.

(2) Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními předpisy podle druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v těchto mezích:

a) v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma, parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti,

b) v pevné službě v rozmezí od 300 Kč do 1 200 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti využívané šířce kmitočtového pásma, druhu rádiového směrového spoje, druhu kmitočtového pásma a parametrech rádiového zařízení,

c) u šíření a přenosu rozhlasového vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového pásma a rozhlasového vysílání a na parametrech rádiového zařízení,

d) u šíření a přenosu televizního vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízení,

e) v družicové službě v rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma a na technologii umožňující účelné využití kmitočtového pásma výběrem volného kmitočtového kanálu nebo mnohonásobným přístupem k tomuto kanálu,

f) u ostatních radiokomunikačních služeb v rozmezí od 1 200 Kč do 9 600 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti.

(3) Povinnost platit poplatky podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů při využívání rádiových kmitočtů pro amatérskou radiokomunikační službu a pro leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti.

(4) Poplatky uhrazené držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání11) bez zbytečného odkladu držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li více provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání tutéž síť elektronických komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku. Využívá-li datový tok pro jiné služby elektronických komunikací další osoba, vztahují se na ni povinnosti provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání podle tohoto ustanovení.

(5) Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti.

§ 25

Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob, televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze prodloužit.

(2) Žádost musí obsahovat

a) identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a),

b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle § 17 odst. 4,

c) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

(3) Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů.

(4) V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu podána v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu nebo prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným správním řádem56) se nevyžaduje.

(5) Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtů ve výši 3000 Kč.

(6) Pokud se žadateli nevyhoví, vrátí mu Úřad celý poplatek za využívání rádiových kmitočtů.

(7) Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu.

(8) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění nemá odkladný účinek.

(9) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.

(10) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

§ 26

Odborná způsobilost

(1) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu

a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky,

b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách13),17),

c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln,

d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu.

(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy.

(3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky.

(4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti.

(5) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.

(7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.

Díl 4

Radiokomunikační účet

§ 27

(1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) až c) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra.

(2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na

a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21,

b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektra.

(3) Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1.

(4) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou.

(5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou.

(6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí

a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,

b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů,

c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu,

d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a

e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.

(7) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

(8) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133.

Díl 5

Správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen

§ 28

Povinnosti Úřadu

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen, s výjimkou internetových adres, (dále jen "čísla") správu čísel pro sítě a služby elektronických komunikací, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie.

(2) Správou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, pravidel pro tvorbu adres a jmen s výjimkou internetových adres (dále jen "číslovací plány") a provádění jejích změn, udělování, provádění změn a odnímání oprávnění k využívání čísel, evidence a kontrola jejich využívání.

(3) Úřad vede databázi přidělených čísel, která obsahuje alespoň čísla rozhodnutí, kterými byla čísla přidělena, a dobu, na kterou byla přidělena. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 29

Číslovací plány

(1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích, obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel, včetně evropských harmonizovaných čísel18a), pro veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34).

(2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen bez zbytečného odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatele v uvedených oblastech.

(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v důsledku změny číslovacího plánu.

(4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30

Oprávnění k využívání čísel

(1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva Evropské unie něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie57). Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné i neveřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě oprávnění k využívání čísel připojených k neveřejným komunikačním sítím je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající právnické osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat

a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání,

c) požadovanou dobu využívání čísel.

(4) Žádost musí být u osob doposud nezapsaných v obchodním rejstříku doložena ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti.

(6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici.

(7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel.

(8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán,

b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

c) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel,

d) požadovaná čísla nejsou k dispozici.

(9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich službám.

(11) Podnikatel může převést své oprávnění k využívání čísel na jiného podnikatele jen se souhlasem Úřadu. Pro převod oprávnění platí ustanovení § 23 obdobně. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.

(12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.

§ 32

Vydání oprávnění k využívání čísel

(1) Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede

a) byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) přidělená čísla,

c) označení služby, pro kterou budou čísla užívána, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby,

d) výši poplatků podle § 37, nestanoví-li tento zákon jinak,

e) dobu platnosti oprávnění k využívání čísel.

(2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se

a) účelného využívání čísel,

b) povinnosti zajistit přístup k operátorským službám a k informačním službám o telefonních číslech a o telefonních seznamech účastníků,

c) převodu oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a podmínek pro takový převod, nebo

d) povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se využívání čísel.

Uvedené podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.

(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(4) Doba platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.

§ 33

Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na čísla tísňového volání. Čísly tísňového volání jsou jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.

(3) Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, je povinen

a) zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci 2 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby a

b) zajistit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu a) způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze.

Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.

(4) Podnikateli uvedenému v odstavci 3 náleží úhrada nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání. Výši a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť je povinen u všech volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační (§ 91) a jiné údaje, které umožňují identifikaci volajícího.

(6) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v seznamech telefonních čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby (dále jen „účastnické seznamy“), v místech umístění veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré náklady související s originací a přenosem volání na čísla tísňového volání a informace o tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos těchto volání a přenos informace o tom, kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů.

(8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování služby volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby.

(9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu. Subjekt provozující pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání je oprávněn dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno opakované zlomyslné volání.

(11) O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání.

(12) Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.

§ 33a

Přístup k evropským harmonizovaným číslům

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 34

Přenositelnost telefonních čísel

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě

a) geografických telefonních čísel na určeném území,

b) negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu.

Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.

(2) Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě.

(3) Negeografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla pro přístup ke službám na účet volaného, služeb s vyjádřenou cenou a účastnická čísla veřejných mobilních komunikačních sítí.

(4) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(5) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout jeden pracovní den.

§ 35

Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup

a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat,

b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie, čísel patřících do Evropského telefonního číslovacího prostoru a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volání.

(2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby.

(3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání.

§ 36

Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel

(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou

a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

b) vyhlášení krizového stavu,

c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37,

d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel.

S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno,

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo

c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé.

(5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo

b) držitel oprávnění o odnětí požádal.

(6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,

c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), nebo

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.

(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění.

§ 37

Poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel

(1) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo využívat čísla poplatky. Využívání čísel tísňového volání se nezpoplatňuje.

(2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením.

Díl 6

Univerzální služba

§ 38

Oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů

(1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva koncových uživatelů a povinnosti podnikatelů zajišťujících veřejně dostupné sítě a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Cílem je zajistit pro koncové uživatele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů.

(2) V rámci univerzální služby je Úřad oprávněn uložit podnikatelům povinnost poskytovat následující služby (dále jen "dílčí služba")

a) připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti,

b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,

c) pravidelné vydávání účastnických seznamů a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům,

d) informační službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele,

e) služby veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě,

f) přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě, k informační službě o telefonních číslech a k účastnickým seznamům rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, nebo

g) doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou:

1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné komunikační síti pro spotřebitele,

2. bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístupu k podobným službám se zvýšenou cenou anebo volání na určené druhy čísel pro účastníka,

3. bezplatné položkové vyúčtování ceny pro účastníka,

4. poskytování informací na žádost účastníka o nižších cenách nebo výhodnějších cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány, jsou-li tyto informace dostupné, a

5. kontrola výdajů účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné telefonní služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby.

Uložením povinnosti podle písmene g) bodu 3 není dotčeno ustanovení § 64 odst. 3. Služby podle písmen a) a b) musí umožnit systém předplatného pro spotřebitele (§ 44).

(3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen "zvláštní ceny"). Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána.

(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

(8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.

§ 39

Určení poskytovatele univerzální služby

(1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 a 3 (dále jen "povinnost poskytovat univerzální službu") na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130. V oznámení uvede zejména

a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,

b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu.

(2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení.

(3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Úřad alespoň jednou za dva roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2 a 3. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.

(4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby,

b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.

(5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši.

(6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.

(7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby.

(8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.

(9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna v kterémkoliv pevném místě dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny koncové uživatele na celém území státu.

(10) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.

(11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku.

(12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní.

(13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu podniku s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost subjektu, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše čistých nákladů.

(14) V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení Úřadu je povinen uvést

a) údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3,

b) údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3,

c) vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká,

d) informace o finančních, technických a odborných předpokladech nabyvatele, zejména ve vztahu k zajištění pokračování povinnosti poskytovat univerzální službu,

e) datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena.

(15) Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné části na poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a poskytování veřejně dostupné telefonní služby podle § 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně, nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.

§ 40

Připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům uživatelů na jedno připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti.

(2) Připojením v pevném místě k veřejné komunikační síti se rozumí zřízení a zprovoznění koncového bodu sítě v pevném místě.

(3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům uživatelů na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě.

(4) Přístupem v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě se rozumí provozování koncového bodu sítě.

(5) Připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě musí umožnit koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou účastníků a technickou proveditelnost.

(6) Nemůže-li poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavcích 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů, je povinen písemně sdělit uživateli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků podle odstavců 1 a 3 a podmínky přístupu k internetu podle odstavce 5.

§ 41

Účastnické seznamy a informace o telefonních číslech

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je v souladu s § 95 a 96 povinen vést, distribuovat, vydávat a nejméně jednou ročně aktualizovat účastnický seznam všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby. Tento účastnický seznam se vydává v tištěné formě nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poskytovatel univerzální služby je povinen poskytnout tento účastnický seznam účastníkovi na jeho vyžádání.

(2) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. d), je v souladu s § 96 povinen poskytovat koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, úplnou informační službu o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen

a) předat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2 bezodkladně poté, co byli tito poskytovatelé určeni, osobní údaje svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje svých účastníků-právnických osob, pokud k jejich uveřejnění dali účastníci souhlas. Osobní údaje fyzických osob a identifikační údaje právnických osob se uveřejní v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen účastníky bezplatně informovat před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu,

b) alespoň jednou za 3 měsíce předávat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2 aktualizaci údajů uvedených v písmenu a).

Předávající strana má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů. Poskytovatelé univerzální služby jsou povinni zacházet s těmito údaji nediskriminačním způsobem, zejména je zakázáno upřednostňovat informace o vlastních účastnících na úkor informací o účastnících ostatních podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby. Pokud je poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 zároveň podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, řídí se udělování souhlasu k uveřejnění údajů jeho účastníků podmínkami podle písmene a).

(4) Uložení povinnosti poskytovat univerzální službu podle odstavců 1 a 2 nebrání vydávání účastnických seznamů a poskytování informačních služeb o účastnických číslech jinými subjekty v souladu s § 95 a 96.

(5) Osobními údaji podle odstavce 3 jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa trvalého pobytu, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údaje doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle odstavce 3 jsou obchodní firma nebo název nepodnikající právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.

(6) Součástí účastnického seznamu nebo databáze, podle nichž se poskytují informace o telefonních číslech účastníků, mohou být pouze osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 5. Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné.

§ 42

Veřejné telefonní automaty a jiné obdobné technické prostředky umožňující přístup k veřejně dostupné telefonní službě

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. e), je povinen ve stanovené geografické oblasti uspokojovat přiměřené potřeby koncových uživatelů týkající se počtu veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě, geografického pokrytí, kvality poskytované služby a dostupnosti, včetně potřeb zdravotně postižených koncových uživatelů.

(2) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen zabezpečovat bezplatný přístup koncových uživatelů

a) k veřejným telefonním automatům nebo jiným obdobným technickým prostředkům umožňujícím přístup k veřejně dostupné telefonní službě a jejich nepřetržité fungování,

b) k číslům tísňových volání (§ 33) bez nutnosti použití platebních prostředků.

§ 43

Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. f), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě, tak aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný s přístup, který využívají ostatní koncoví uživatelé, včetně přístupu k číslům tísňového volání, k účastnickým seznamům, k informační službě o telefonních číslech účastníků a možnost výběru operátora nebo podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména

a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení,

b) zabezpečovat bezbariérový přístup k vybraným veřejným telefonním automatům, jejich dostupnost a zvláštní vybavení19).

(3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí

a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,

b) držitel průkazu ZTP/P,

c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo

d) účastník, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b).

(5) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými fyzická osoba prokazuje poskytovateli univerzální služby zdravotní postižení.

§ 44

Doplňkové služby

(1) Systémem předplatného se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání veřejně dostupné telefonní služby.

(2) Selektivním zamezením podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která účastníku umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv, je-li to technicky proveditelné, nebo přístup k jiným podobným službám se zvýšenou cenou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel.

(3) Položkovým vyúčtováním ceny se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání. Neobsahuje položky za volání, která účastník neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání.

(4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na výdaje spotřebitele.

(5) Rozsah vyúčtování ceny uvedeného v odstavci 3 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 45

Cenová dostupnost

(1) Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby, nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny na území státu nebo jeho části, kde poskytuje tuto službu, a respektovat ceny stanovené Úřadem podle tohoto zákona. Úřad při zajišťování dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné zásahy do běžných obchodních podmínek.

§ 46

Podmínky poskytování dalších služeb

Jestliže poskytovatel univerzální služby poskytuje další služby nebo telekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle § 38 odst. 2 písm. a) až g) nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je povinen stanovit smluvní podmínky (§ 63) tak, aby účastník nemusel platit za ty služby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační koncová zařízení, které nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány pro poskytnutí požadované dílčí služby.

§ 47

Kvalita univerzální služby

(1) Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat a současně Úřadu předkládat informace o výsledcích poskytování univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

(3) Úřad je oprávněn opatřením obecné povahy stanovit obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 2 s cílem, aby koncoví uživatelé měli přístup k úplným, srovnatelným a přehledným údajům.

(4) V případě důvodných pochybností ohledně přesnosti a srovnatelnosti údajů o plnění výkonnostních cílů, které poskytovatel univerzální služby předkládá Úřadu podle odstavce 2, je Úřad oprávněn rozhodnout o ověření těchto údajů třetím subjektem, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Náklady na ověření nese dotčený poskytovatel univerzální služby.

(5) Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

Výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby

(1) Úřad vypočítá čisté náklady na poskytování univerzální služby postupem podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální služby vybrán ve výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do výběrového řízení podle § 39 odst. 5.

(2) Čistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu, včetně přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, a se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při poskytování univerzální služby. Čisté náklady se počítají za kalendářní rok, v němž měl poskytovatel univerzální služby povinnost poskytovat dílčí službu (dále jen "zúčtovací období").

(3) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností uvedených v § 38 odst. 2. Výpočet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí pro každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod.

(4) Celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby všemi dotčenými podnikateli se vypočítají jako součet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby.

(5) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. Poskytovatel univerzální služby odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých nákladů provádí Úřad na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného poskytovatelem univerzální služby podle odstavců 2 a 3 a účetních dokladů, popřípadě dalších podkladů poskytovatele univerzální služby, kterými musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady poskytovatele univerzální služby jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví poskytovateli přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li poskytovatel ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti uložené v rámci univerzální služby, které se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování univerzální služby.

(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů do 6 týdnů od jejich předložení nebo doplnění podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Závěry ověření, výsledek a způsob výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby Úřad uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví a bezodkladně uveřejní.

(7) Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu pro výpočet čistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro vymezení tržních výhod podle odstavce 2 a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49

Financování univerzální služby

(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období.

(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.

(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.

§ 50

Obsah výroční zprávy univerzální služby

(1) Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň

a) výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby,

b) určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního vyčíslení, a

c) informace o provedených úhradách čistých nákladů,

(2) Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

Díl 7

Analýza relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou

§ 51

Analýza relevantních trhů

(1) Úřad provádí analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad uveřejní.

(2) Úřad provádí analýzu relevantních trhů v intervalu 1 až 3 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým podniku s významnou tržní silou uložil povinnosti podle odstavce 5, popřípadě ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou byl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další 3 roky, oznámí-li to s odůvodněním Komisi a ta do jednoho měsíce od oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.

(3) V případě, že Komise vydá změnu doporučení o relevantních trzích23), Úřad provede novou analýzu relevantních trhů do dvou let ode dne vydání tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy, které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.

(4) Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností uvedených v odstavci 5, 6 nebo 12, které hodlá uložit za účelem nápravy.

(5) Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a uloží mu jednu nebo zároveň několik z následujících povinností

a) průhlednosti podle § 82,

b) nediskriminace podle § 81,

c) oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,

d) přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84,

e) umožnění volby a předvolby operátora podle § 70 odst. 1, nebo

f) související s regulací cen podle § 56 a 57.

Účastníkem tohoto řízení je pouze podnik, o jehož právech a povinnostech má být rozhodováno.

(6) Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 5 uložit rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení souhlasného stanoviska Komise.

(7) V případě, že Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k závěru, že uložením povinností podle odstavců 5 a 6 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním služeb přístupu nebo propojení na velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit podniku s významnou tržní silou, který je vertikálně integrován, povinnost funkční separace podle § 86a.

(8) Pokud povinnosti podle odstavců 5, 6, 7 a 12 na relevantním trhu již existují, Úřad vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností.

(9) Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je efektivně konkurenční nebo není nadále relevantním trhem podle § 52 odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a povinností uložených podle odstavců 5, 6, 7 a 12.

(10) Rozhodnutí podle odstavců 5 až 13 Úřad uveřejní podle § 125.

(11) V případě nadnárodních trhů Úřad postupuje v souladu s právem Evropské unie a provede společně s dotčenými národními regulačními úřady analýzu relevantního trhu a popřípadě stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu. Po projednání s dotčenými národními regulačními úřady Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností uvedených v odstavcích 5, 6, 7 a 12. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě.

(12) Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 5, je oprávněn tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat

a) neodůvodněné nebo nepřiměřené zvýhodňování některých koncových uživatelů,

b) nepřiměřené vzájemné vázání služeb,

c) účtování neúměrně vysokých cen, nebo

d) omezování hospodářské soutěže stanovením dumpingových cen.

(13) Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik s významnou tržní silou, může být jako takový podnik stanoven i na jiném úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po provedení analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle odstavce 5 písm. a) až c) a f). Pokud není uložení těchto povinností dostatečné, může mu na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce 12.

§ 52

Relevantní trh

(1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise23). V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(2) V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů konzultuje podle § 130 a 131.

§ 53

Podnik s významnou tržní silou

(1) Právnická nebo fyzická osoba podnikající v oblasti elektronických komunikací, která má samostatně nebo ve spojení s jedním nebo více subjekty na relevantním trhu takové ekonomické postavení, které jí umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících a spotřebitelích, je podnikem s významnou tržní silou.

(2) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu se považuje za podnik s významnou tržní silou i na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi těmito trhy umožňují přenesení tržního vlivu z relevantního trhu na související trh, a tím vedou k posílení celkové tržní síly tohoto subjektu.

(3) Na relevantním trhu může být označen jeden subjekt jako podnik se samostatnou významnou tržní silou nebo více subjektů se společnou významnou tržní silou.

(4) Kritéria pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou tržní sílu, stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 8

Ceny a regulace cen

Ceny

§ 54

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen

a) uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek, podle zvláštního právního předpisu24) před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) předkládat v elektronické formě platné ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek bezodkladně na vyžádání Úřadu.

(2) Úřad uveřejňuje srovnávací přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.

§ 55

(1) Podnikatel, který je povinen poskytovat službu podle § 34, a podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který je povinen poskytovat službu podle § 70, sjedná ceny za propojení v souvislosti s poskytováním těchto služeb tak, aby tyto ceny byly nákladově orientovány.

(2) Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk. Tato cena se sjedná tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika, včetně rizik spojených s investicemi do nových sítí.

(3) V případě, že ceny za poskytování služeb podle § 34 nebo § 70 jsou účtovány přímo účastníkovi, je dotčená osoba povinna sjednat tyto ceny tak, aby neodrazovaly účastníky od využívání těchto služeb.

§ 56

Regulace cen

(1) Při regulaci cen v oblasti elektronických komunikací postupuje Úřad podle tohoto zákona. Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty.

(2) Úřad je oprávněn uplatnit regulaci cen, včetně podmínek ovlivňujících cenu, za univerzální službu poskytovanou poskytovatelem univerzální služby a za služby poskytované podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu rozhodnutím o ceně.

(3) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen, jež jsou nebo mohou být podle odstavce 2 předmětem regulace cen v oblasti elektronických komunikací.

(4) Úřad je povinen při uplatňování cenové regulace brát do úvahy ochranu zájmů subjektu, jehož ceny jsou regulovány tak, aby cena plynoucí z rozhodnutí Úřadu byla přinejmenším nákladová; to neplatí pro služby podle § 43.

§ 57

Uplatnění regulace cen

(1) V případě, že analýza relevantního trhu souvisejícího s propojením nebo přístupem provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční zejména tím, že by mohlo docházet k uplatňování nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových uživatelů, a jestliže by opatření podle § 51 odst. 3 písm. a) až f) nevedla k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(2) V případě, že analýza relevantního trhu pro koncové uživatele provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční, a jestliže by opatření podle odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(3) Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit investice provedené dotčeným podnikem, příslušná rizika a umožnit mu návratnost investic v přiměřeném časovém období.

(4) Jestliže cena uplatněná podle § 55 odst. 3 odrazuje účastníka od využívání služeb podle § 34 nebo § 70, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen těchto služeb vydáním rozhodnutí o ceně. Při uplatnění regulace ceny za přenositelnost telefonních čísel pro účastníky Úřad nesmí stanovit specifické nebo společné ceny.

§ 58

Způsob regulace cen

(1) Způsoby regulace cen, které je Úřad oprávněn uplatnit za podmínek stanovených v § 57, jsou

a) stanovení minimálních nebo maximálních cen,

b) usměrňování vývoje cen stanovením podmínek, kterými jsou

1. maximální rozsah možného zvýšení ceny ve vymezeném období,

2. maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období,

3. závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci, včetně povinnosti nákladové orientace, stanovení efektivně a účelně vynaložených nákladů a přiměřeného zisku, nebo

4. závazný postup při tvorbě cen na souvisejících maloobchodních trzích u vertikálně integrovaného podniku, včetně uložení zákazu stlačování marží a povinnosti zajistit replikovatelnost nabídek,

c) časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na relevantním trhu (dále jen "cenové moratorium"); cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu 12 měsíců.

(2) Při regulaci ceny podle odstavce 1 písm. a) může Úřad stanovit cenu vycházející z cen srovnatelných trhů.

(3) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.

§ 59

Rozhodnutí o ceně

(1) Rozhodnutí o ceně musí obsahovat v odůvodnění i metodu postupu Úřadu, která byla podkladem k rozhodnutí. Úřad návrh rozhodnutí o ceně konzultuje podle § 130 a 131.

(2) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní.

§ 60

Povinnosti podniku s významnou tržní silou

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který má na základě rozhodnutí Úřadu povinnost nákladové orientace cen, je povinen na žádost Úřadu prokázat, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované a jsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86. Pro kontrolu výpočtu nákladů může Úřad použít metody, které nejsou závislé na metodách používaných dotčeným podnikem s významnou tržní silou, popřípadě použít ceny srovnatelných trhů.

(2) Dojde-li Úřad na základě kontroly podle odstavce 1 k závěru, že dotčená osoba neplní povinnosti nákladové orientace cen, uloží tomuto subjektu rozhodnutím povinnost tyto ceny upravit. Toto rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění.

HLAVA IV

PRÁVA A POVINNOSTI PODNIKATELŮ, ÚČASTNÍKŮ, SPOTŘEBITELŮ A KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

Díl 1

Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí

§ 61

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71.

(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 10, a k evropským harmonizovaným číslům.

(4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

§ 62

(1) Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo poskytující služby elektronických komunikací je povinen používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb.

(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

§ 63

Náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací

(1) Ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy

a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu,

b) je-li uživatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

c) popis poskytované služby, zejména

1. informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o omezení přístupu k číslům tísňového volání,

2. informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,

3. minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum zahájení,

4. informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít tyto postupy na kvalitu poskytované služby,

5. informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení,

6. informace o právech účastníka vyplývajících z § 95,

d) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,

e) údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,

f) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování,

g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba,

h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod z propagačních nabídek,

i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,

j) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka,

k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby nebo připojení,

l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,

m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek,

n) druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení nebo zranitelnosti,

o) výše ceny za přenesení telefonního čísla a popřípadě dalších identifikátorů účastníka a podmínky přenesení,

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,

q) rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť uveřejní v každé své provozovně návrh smlouvy podle odstavce 1 a současně ji zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zpřístupnit informace o svých službách. Úřad může prováděcím právním předpisem stanovit způsob a rozsah povinnosti informovat

a) účastníky o cenách platných pro všechna volání na čísla a služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky,

b) účastníky o jakékoliv změně přístupu k číslům tísňového volání nebo změně při lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání,

c) účastníky o jakékoliv změně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,

d) o všech postupech zavedených poskytovatelem k měření a řízení provozu, aby se zabránilo naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv tyto postupy mohou mít na kvalitu služby,

e) účastníky o jejich právu rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní nebo identifikační údaje uvedeny v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3, a o tom, v jakém rozsahu tyto údaje budou uvedeny,

f) pravidelně zdravotně postižené účastníky o podrobnostech stávajících produktů a služeb jim určeným.

(4) Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují. To neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele24a).

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat o této změně účastníka. Pokud se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až q), nebo změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.

(7) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba při prvním uzavření smlouvy pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen umožnit uživateli uzavření smlouvy i na dobu nejvýše 12 měsíců; tím není vyloučena možnost uzavření smlouvy na delší dobu v případě, že o to uživatel požádá.

(8) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, jsou neplatná.

(9) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajištující připojení k veřejné komunikační sítí povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout účastníkovi informace podle odstavce 1 písemně, a to v elektronické nebo listinné formě. Lhůta pro odstoupení účastníka od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání62) nebo při použití prostředků komunikace na dálku63) začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.

(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen informovat účastníka způsobem, který si zvolil pro zasílání vyúčtování, a to nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy obsahující ujednání o automatickém prodloužení smlouvy, o možnosti a způsobu, jak ukončit smlouvu.

(11) Smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti uzavřenou na dobu určitou je možné vypovědět za podmínek uplatňovaných podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajištujícím připojení k veřejné komunikační síti podle odstavce 1 písm. g) a h) pro smlouvy na dobu neurčitou a v souladu s odstavcem 1 písm. p).

§ 64

Vyúčtování ceny, reklamace

(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve formě podle odstavce 5 poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:

a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo

b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.

Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncovým uživatelem, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než elektronické.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.

(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

§ 65

Neplacení nebo opožděné placení účtu

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby zamezením aktivního přístupu ke službě, s výjimkou uskutečňování volání na čísla tísňového volání. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.

§ 66

Informační a operátorské služby

(1) Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, předat jí osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5. Podnikatel podle věty první je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník sdělil, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen umožnit všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.

§ 67

Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen na žádost svého účastníka a na jeho náklady zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o fyzických a právnických osobách uvedených v § 41 odst. 5, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 41 odst. 6.

§ 68

Služba televize širokého formátu

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, jejímž prostřednictvím jsou šířeny digitální televizní služby, je povinen provozovat tuto síť tak, aby umožňovala šíření služeb a programů televize širokého formátu. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která přijímá a dále vysílá programy nebo služby televize širokého formátu, je povinen zachovat tento široký formát.

(2) Službou televize širokého formátu se rozumí služba, která se skládá zcela nebo částečně z poskytování programů vyrobených a zpracovaných tak, aby mohly být zobrazeny v širokém formátu s plnou výškou; formát 16 : 9 je referenčním formátem pro služby televize širokého formátu.

§ 69

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu a, je-li to technicky možné, podnikatel zajišťující přístup k veřejné komunikační síti je povinen svým účastníkům bezplatně umožnit

a) hlášení poruch prostřednictvím jeho sítě,

b) informace prostřednictvím automatických hlásek, které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel v jeho síti,

c) volání na čísla tísňového volání.

§ 69a

(1) Aniž je dotčeno ustanovení § 38, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu nebo zajišťujícím přístup k veřejné komunikační síti podmínky týkající se povinnosti poskytovat koncovému uživateli doplňkové služby podle § 38 a, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné, službu multifrekvenční tónové volby a zobrazení telefonního čísla volajícího účastníka.

(2) Úřad povinnost poskytovat povinnosti v odstavci 1 neuloží, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

§ 69b

Aniž je dotčeno ustanovení § 43, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

§ 70

Volba a předvolba operátora

(1) Úřad v souladu s § 51 rozhodnutím uloží podniku s významnou tržní silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě povinnost umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv propojeného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu

a) volbou kódu příslušného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu při jednotlivých voláních (volba operátora) a

b) trvalým nastavením kódu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu (předvolba operátora), který může být potlačen při jednotlivém volání volbou podle písmene a).

(2) Úřad je oprávněn na základě požadavku uživatelů rozhodnout postupem podle § 51 o zavedení služeb uvedených v odstavci 1 i v jiných sítích nebo jiným způsobem, přičemž zohlední povinnosti a podmínky uvedené v § 84.

(3) Technické a organizační podmínky pro realizaci volby a předvolby operátora a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s volbou a předvolbou operátora stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 71

Kvalita služby

(1) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat. Uvedený podnikatel uveřejňuje tyto informace ve všech svých provozovnách a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podnikatel je povinen poskytnout Úřadu na jeho vyžádání tyto informace ještě před jejich uveřejněním.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 54 odst. 2.

(3) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální kvality služeb.

§ 72

Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu

(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, uloží rozhodnutím povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby.

(2) Úřad povinnost uvedenou v odstavci 1 uloží jen na základě zvláštního právního předpisu11).

§ 72a

(1) Služba šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání11),16) a podnikatelem poskytujícím tuto službu elektronických komunikací.

(2) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání je povinen jednat o uzavření smlouvy podle odstavce 1 v případě, kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání je povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky provozovatele rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s návrhem smlouvy podle § 72b, odpovídají technickým parametrům jeho sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.

(4) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor. Pro rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

(5) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.

§ 72b

(1) Má-li být předmětem smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského digitálního televizního vysílání, je podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat kromě náležitostí podle § 63 odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v odstavci 2, a uveřejnit jej v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc po zveřejnění jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto ustanovení obdobně.

(2) Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o

a) minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,

b) dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,

c) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,

d) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden rozhlasový program,

e) předpokládaném rozsahu pokrytí území,

f) použitém standardu zdrojového kódování,

g) použitém ochranném intervalu,

h) podmínkách týkajících se převzetí dat elektronických programových průvodců (EPG) k šíření,

i) podmínkách případného členění programu v rámci vysílací sítě,

j) předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,

k) časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v plném rozsahu,

l) podmínkách výstavby doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové vysílací sítě,

m) velikosti datového toku vyhrazeného pro ostatní doplňkové a informační služby,

n) velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby operátora sítě,

o) parametrech a směrech přenosu televizního signálu mezi studii provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě údaje o kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.

§ 72c

Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání a podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti sdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu a struktuře využívaného datového toku vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku do konce následujícího kalendářního měsíce a při změně těchto údajů do pěti dnů ode dne uskutečnění změny. Údaje podle předchozí věty zveřejňuje podnikatel v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad tyto údaje zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Díl 2

Přístroje

§ 73

(1) Přístrojem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo obojím.

(2) Stanoví-li zvláštní právní předpis25),26) pro přístroje technické požadavky (dále jen "technické požadavky"), tyto přístroje nesmí být uváděny do provozu ani provozovány, pokud technické požadavky nesplňují.

(3) Rádiovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část, schopný komunikace na základě vyzařování nebo příjmu rádiových vln s použitím rádiového spektra přiděleného pro zemské nebo kosmické radiokomunikace.

(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část, umožňující komunikaci a určený k připojení přímo nebo nepřímo k rozhraní veřejné komunikační sítě.

(5) Veřejným telefonním automatem se rozumí telekomunikační koncové zařízení, kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití mohou být používány jako platební prostředky zejména mince, platební karty nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby. Toto telekomunikační koncové zařízení může být vybaveno i pro poskytování dalších služeb.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní, pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a oznámit Úřadu typy rozhraní, která nabízí pro připojení přístrojů, a jejich technické specifikace. Tyto povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím, než budou veřejné telekomunikační služby poskytované prostřednictvím těchto typů rozhraní k dispozici. Změny technické specifikace je povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.

(8) Technické specifikace uvedené v odstavci 7 musí být natolik podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které jsou prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby výrobci mohli provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro přístroje.

(9) Úřad vede seznam typů rozhraní oznámených podle odstavce 7 a oznamuje tyto typy Komisi.

§ 74

(1) Úřad může rozhodnout o vyřazení přístroje, který nesplňuje technické požadavky, z provozu. Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pokud Úřad rozhodne o vyřazení přístroje z provozu, musí v odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo

a) nesprávným použitím harmonizovaných norem,

b) nedostatky v harmonizovaných normách,

c) nesplněním technických požadavků.

Úřad oznamuje Komisi každé takové rozhodnutí a důvody pro své rozhodnutí. Každý takový podnět Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Úřad dá podnět orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním přístrojů na trh27), aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl z trhu rádiová zařízení, která způsobují škodlivou interferenci existujících služeb elektronických komunikací nebo by způsobovala škodlivou interferenci plánovaných služeb elektronických komunikací v kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.

(4) Úřad může omezit uvádění rádiových zařízení do provozu pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiového spektra, zabránění škodlivé interferenci nebo z důvodu ochrany veřejného zdraví. Ustanovení odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.

(5) Úřad může povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu přístroj, který splňuje technické požadavky, pokud tento přístroj způsobuje poškození sítě nebo škodlivou interferenci anebo narušuje funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi a současně jej uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných okolností přístroj odpojit, je-li to nezbytné pro ochranu sítě a jestliže uživateli neprodleně nabídne alternativní bezplatné řešení. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť o tom bez odkladu vyrozumí Úřad. Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 75

(1) Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na základě písemné žádosti Policie České republiky a na její náklady pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu, nejdéle však na dobu povoleného odposlechu, provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu o souhlasu se znemožněním provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení u Policie České republiky vedeno, a musí být podepsaná odpovědnou osobou.

(3) Nehledě k ustanovení odstavců 1 a 2, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na písemnou žádost Policie České republiky znemožnit provozování odcizeného koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti. Tím není dotčeno právo účastníka požadovat zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem Policie České republiky o oznámení odcizení věci a souhlasem dotčeného vlastníka odcizeného zařízení se znemožněním provozování tohoto zařízení ve veřejné mobilní telefonní síti.

(5) Žádosti podle odstavců 1 a 3 mohou být zaslány prostřednictvím datové schránky nebo i elektronickými prostředky, jsou-li podepsány uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu28).

Díl 3

Pronájem okruhů

§ 76

(1) Pronájmem okruhů se rozumí služba elektronických komunikací spočívající v pronájmu přenosové kapacity mezi koncovými body sítí elektronických komunikací.

(2) Osoba poskytující službu pronájmu okruhů je povinna v případě ohrožení bezpečnosti sítě, integrity sítě, vzájemné spolupráce služeb a ochrany dat omezit přístup ke službě pronájmu okruhů. Omezení přístupu ke službě je tato osoba povinna bezodkladně oznámit Úřadu.

Díl 4

Propojení a přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným prostředkům

§ 78

(1) Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména

a) přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, který může zahrnovat připojení zařízení po pevných nebo jiných než pevných prostředcích; zahrnuje zejména zpřístupnění účastnického vedení a prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení,

b) přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků pro vedení kabelů,

c) přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,

d) přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,

e) přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,

f) přístup k systému podmíněného přístupu,

g) přístup ke službám virtuálních sítí,

h) propojení veřejných komunikačních sítí,

i) přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.

(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných komunikačních sítí za účelem umožnění komunikace uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnění přístupu ke službám poskytovaným jiným podnikatelem. Služby mohou být poskytovány podnikateli, jejichž sítě se propojují, nebo jinými subjekty, které mají přístup k síti a splňují požadavky podle tohoto zákona.

(3) Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť.

(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.

§ 79

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen jednat o propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnutím uložit

a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, v odůvodněných případech včetně propojení sítí, ve lhůtě stanovené Úřadem,

b) operátoru povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek přístup k rozhraní aplikačních programů (API) nebo k elektronickým programovým průvodcům,

c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech a nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb.

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

§ 80

(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.

(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Podnikatel podle odstavce 1, který požádal o uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.

(5) Pokud se oslovený podnikatel podle odstavce 1 rozhodl odmítnout uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní důvody odmítnutí, a to zejména

a) technické důvody,

b) ekonomické důvody,

c) organizační důvody, nebo

d) další důvody, které měly vliv na jeho rozhodnutí o odmítnutí navrhovaného řešení.

Tyto informace zašle odmítající podnikatel podle odstavce 1 současně Úřadu.

(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.

(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.

§ 81

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení30).

(2) Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty. Při nakládání s takto předanými nebo uloženými informacemi tyto informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.

§ 82

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace, smluvní podmínky, technické specifikace, síťové charakteristiky, včetně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, a ceny.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé žádající přístup nebo propojení platili za prostředky a provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle § 85 odst. 1.

(3) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění povinností podle tohoto zákona.

(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a její rozsah a formu stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 83

Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání

(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarová rozhraní mezi aplikacemi poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli digitálních interaktivních televizních služeb a mezi digitálním televizním zařízením.

(2) Digitálním televizním zařízením se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televiznímu přijímači nebo integrované v digitálním televizním přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních služeb.

(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen "brána") se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.

(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností

a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72,

b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.

Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností.

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem11). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,

b) zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce, který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém toku obsažených,

c) využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.

§ 84

Přístup k prostředkům a sdílení kapacit

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) Úřad je oprávněn rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům nebo prostředkům, včetně zpřístupnění prvků sítě, které nejsou aktivní, nebo účastnického vedení, s cílem mimo jiné umožnit volbu nebo předvolbu operátora a nabídku dalšího prodeje účastnického vedení,

b) nezrušit přístup k již poskytnutým prostředkům, pokud podnik využívající přístup plní své závazky plynoucí z uzavřené smlouvy o přístupu,

c) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,

d) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,

e) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,

f) poskytovat specifikované služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými body (služba konec - konec) pro uživatele včetně prostředků pro služby inteligentních sítí nebo roamingu ve veřejných komunikačních sítích,

g) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,

h) propojovat sítě nebo síťová zařízení,

i) poskytovat přístup k přiřazeným službám.

Úřad je oprávněn v rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu stanovit k těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.

(3) Podnik, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitost podle § 104, sdílet své přiřazené prostředky nebo svůj majetek, prostřednictvím nichž je cizí nemovitost využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost je Úřad oprávněn uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé podle věty první nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(5) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by zdvojení kabelového rozvodu bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitosti podle § 104, nebo vlastníkovi kabelového rozvodu. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(6) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 2 až 5 zohlední zejména

a) technickou a ekonomickou životnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce,

b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,

c) ochranu počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím k financování z veřejného rozpočtu a rizikům plynoucím z počáteční investice vlastníka, a náklady vlastníka zařízení na jeho údržbu,

d) potřebu dlouhodobé ochrany konkurenčního prostředí se zaměřením na účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury,

e) práva duševního vlastnictví,

f) poskytování celoevropských služeb,

g) ochranu vlastníků dotčených nemovitostí,

h) zda v případě rozhodování o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky podle odstavce 4 z důvodu splnění cílů územního plánování podnikatel, na jehož návrh se rozhoduje, ke dni podání návrhu již podstoupil řádný proces vyjednávání s vlastníkem přiřazeného prostředku a prokázal, že vyčerpal všechna technická a jiná možná řešení jak vybudovat jeho vlastní, nezávislé přiřazené prostředky.

(7) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(8) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 7 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od obdržení tohoto návrhu požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

§ 85

Zpřístupnění účastnického vedení

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení.

(2) Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační sítě.

(3) Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.

(4) Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.

(5) Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část kmitočtu nebo její ekvivalent.

(6) Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka zpřístupnění účastnického vedení obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy31).

Díl 5

Oddělená evidence nákladů a výnosů

§ 86

(1) Poskytovatel univerzální služby a subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu

a) poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo

b) který je uveden v § 83 odst. 5.

Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících maloobchodních trzích.

(3) Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.

(4) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky32) a závěry ověřování uveřejnit.

(5) Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému financování.

(6) Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.

(7) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu se zvláštním právním předpisem33) a s pravidly Evropské unie pro obchodní tajemství.

(8) Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen

a) vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových podrobnostech a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo

b) strukturálně oddělit činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.

Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se zajišťováním sítí, nebo poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50 000 000 EUR vyjádřený v Kč.

(9) Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na něhož se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu33) a který není malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených účetními pravidly práva Evropské unie, je povinen vypracovat svou finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).

Díl 6

Funkční a dobrovolná separace

§ 86a

Funkční separace

(1) Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně integrovaného podniku.

(2) Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného podniku.

(3) Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům, včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

(4) Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:

a) zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,

b) odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,

c) analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména pokud jde o sociální a územní soudržnost a dále dopad na podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a

d) analýzu prokazující, že uložení této povinnosti je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.

(5) Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá Komisi ke schválení, musí obsahovat

a) přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky,

b) údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat,

c) pravidla vedení oddělené hospodářské jednotky, která zajišťují nezávislost jejích zaměstnanců na vedení vertikálně integrovaného podniku, kterému byla uložena povinnost funkční separace, a odpovídající motivační strukturu,

d) pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,

e) pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším dotčeným podnikům a

f) program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

(6) Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto trzích.

(7) Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

§ 86b

Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě

(1) V případě, že podnikatel s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá

a) převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo

b) provést dobrovolnou separaci,

informuje o tom Úřad předem a včas tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Podnikatel také informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu podle písmene b).

(2) Úřad následně provede koordinovaným postupem analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k přístupové síti, a na základě svého posouzení rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51.

(3) Právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

HLAVA V

OCHRANA ÚDAJŮ, SLUŽEB A SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Díl 1

Ochrana osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací

§ 87

(1) Práva a povinnosti související s ochranou osobních údajů neupravené v tomto dílu se řídí zvláštním právním předpisem34).

(2) Souhlasem podle zvláštního právního předpisu35) se pro účely tohoto dílu rozumí rovněž souhlas učiněný pomocí elektronických prostředků, zejména vyplněním elektronického formuláře na internetu.

(3) Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů podle tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu34).

§ 88

Zabezpečení ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnosti komunikací

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen

a) zajistit technicky a organizačně bezpečnost poskytované služby s ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob v souladu se zvláštním právním předpisem, ochranu provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování této služby; pokud je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť,

b) zpracovat pro zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle písmene a) vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů a důvěrnost komunikací zajistí s ohledem na stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany,

c) informovat dotčené účastníky o specifickém riziku porušení bezpečnosti sítě ve vztahu k ochraně údajů podle písmene a), a pokud toto riziko přesahuje rozsah jím přijímaných opatření, je povinen účastníky informovat i o veškerých možnostech docílení nápravy, včetně souvisejících nákladů,

d) vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup k osobním údajům uživatelů; na žádost Úřadu pro ochranu osobních údajů mu podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnou informace o těchto postupech, počtu přijatých žádostí, o právním odůvodnění těchto žádostí a o jejich zodpovězení.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání předpis uvedený v odstavci 1 písm. b). Zjistí-li Úřad, že je předpis uvedený v odstavci 1 písm. b) v rozporu s tímto zákonem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně dotčenému podnikateli a stanoví mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Úřad je, po předchozím vyžádání předpisu uvedeného v odstavci 1 písm. b), oprávněn u podnikatelů poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací kontrolovat dodržování tohoto předpisu, s výjimkou kontroly plnění povinností týkajících se ochrany osobních údajů. Při výkonu uvedené kontrolní činnosti jsou pověření zaměstnanci Úřadu oprávněni vstupovat do provozních a obchodních prostor podnikatelů a seznamovat se s osobními údaji v souvislosti s dodržováním předpisu.

(4) V případě porušení ochrany osobních údajů fyzické osoby je povinen podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost Úřadu pro ochranu osobních údajů. Toto oznámení obsahuje popis důsledků porušení ochrany a technická ochranná opatření, která podnikatel přijal, nebo navrhuje přijmout.

(5) V případě, že je porušení ochrany osobních údajů uživatele podle odstavce 4 způsobilé ovlivnit zvláště závažným způsobem soukromí fyzické osoby a nebo podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neprovedl opatření, kterými by měl být tento stav napraven a která by byla dostatečná k ochraně ohrožených osobních údajů v souladu s posouzením Úřadu pro ochranu osobních údajů, oznámí tuto skutečnost také dotčené fyzické osobě a Úřadu pro ochranu osobních údajů. V tomto oznámení podnikatel uvede povahu porušení ochrany osobních údajů, doporučení k provedení zásahů zmírňujících dopad porušení ochrany osobních údajů a kontaktní informační místo.

(6) Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn po prošetření vzniklého stavu porušení ochrany podle odstavce 4 uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost, aby dotčenou fyzickou osobu o porušení ochrany údajů informoval, pokud již tak neučinil sám.

(7) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vede pouze pro účely přezkumu plnění povinností podle odstavců 4 a 5 přehled porušení ochrany osobních údajů, včetně informací o okolnostech porušení, jeho dopadech a opatření přijatých k nápravě stavu. Prováděcí právní předpis může stanovit podrobnější podmínky, za nichž je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen oznámit porušení ochrany osobních údajů, formát tohoto oznámení a způsob, jakým se má oznámení učinit.

§ 88a

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajistit, aby provozní a lokalizační údaje uchovávané podle § 97 odst. 3 měly stejnou kvalitu a podléhaly stejnému zabezpečení a ochraně před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou anebo odcizením nebo jiným neoprávněným zpracováním nebo využitím, jako údaje podle § 88; tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem34).

(2) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zpracovat pro zajištění ochrany údajů podle odstavce 1 vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů zajistí s ohledem na stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany. Pro ochranu údajů podle tohoto ustanovení se ustanovení § 88 odst. 2 až 7 použijí obdobně.

§ 89

Důvěrnost komunikací

(1) Podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni zajistit technicky a organizačně důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím jejich veřejné komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Zejména nepřipustí odposlech, ukládání zpráv nebo jiné druhy zachycení nebo sledování zpráv a s nimi spojených údajů osobami jinými, než jsou uživatelé, bez souhlasu dotčených uživatelů, pokud zákon nestanoví jinak36). To nebrání technickému ukládání údajů, které je nezbytné pro přenos zpráv, aniž by byla dotčena zásada důvěrnosti.

(2) Zprávou se rozumí jakákoli informace, která se vyměňuje nebo přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s výjimkou informace přenášené jako součást veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání sítí elektronických komunikací, nelze-li ji přiřadit k určitelnému účastníkovi nebo uživateli, který tuto informaci přijímá.

(3) Každý, kdo hodlá používat nebo používá sítě elektronických komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům uloženým v koncových zařízeních účastníků nebo uživatelů, je povinen tyto účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování a je povinen nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout. Tato povinnost neplatí pro technické ukládání nebo přístup výhradně pro potřeby přenosu zprávy prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo je-li to nezbytné pro potřeby poskytování služby informační společnosti, která je výslovně vyžádána účastníkem nebo uživatelem.

§ 90

Provozní údaje

(1) Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů, vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 až 6. Povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 3 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána.

(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto služby nebo marketing, pokud k tomu dal předem souhlas účastník nebo uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat.

(7) Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je potřebné zpracování provozních údajů nebo lokalizačních údajů jiných než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo její účtování.

(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 5. Pro účely uvedené v odstavci 6 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu.

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 6 bylo omezeno na

a) osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou hodnotou, a

b) rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu a).

§ 91

Lokalizační údaje

(1) Lokalizačními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které určují zeměpisnou polohu telekomunikačního koncového zařízení uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Provádí-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zpracování lokalizačních údajů jiných než provozních, které se vztahují k uživateli nebo účastníku, musí tyto údaje učinit anonymními nebo získat souhlas uživatele nebo účastníka se zpracováním v rozsahu a trvání nezbytném pro poskytování služeb s přidanou hodnotou. Před získáním souhlasu je povinen informovat dotčeného uživatele nebo účastníka o druhu lokalizačních údajů jiných než provozních, které budou zpracovávány, o účelu a délce zpracování a o tom, zda budou údaje předány třetí straně za účelem poskytování služeb s přidanou hodnotou. Uživatel a účastník může kdykoliv svůj souhlas se zpracováním odvolat.

(3) Dal-li uživatel nebo účastník souhlas se zpracováním lokalizačních údajů jiných než provozních, podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen mu umožnit přechodně odmítnout zpracování údajů podle odstavce 2 pro každé spojení do sítě nebo pro každý přenos zprávy, a to bezplatně a za použití jednoduchých prostředků.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a podnikatel poskytující služby s přidanou hodnotou je povinen zajistit, aby údaje podle odstavců 2 a 3 zpracovávaly pouze osoby, které jsou k tomu jimi zmocněny a oprávněny podle vnitřního technicko-organizačního předpisu ve smyslu § 88 odst. 1 písm. b); zpracování musí být omezeno na rozsah, který je nezbytný pro potřeby těchto činností.

§ 92

Zobrazení účastnického čísla

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen, je-li nabízena možnost zobrazení účastnického čísla

a) volajícího účastníka, nabídnout volajícímu účastníkovi možnost bezplatně zamezit zobrazení jeho účastnického čísla pro každé jednotlivé volání, a to za použití jednoduchých prostředků. Volající účastník musí mít tuto možnost pro každé účastnické číslo,

b) volajícího účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka u příchozích volání, a to za použití jednoduchých prostředků a v odůvodněných případech, kterými jsou zejména pracoviště řešící osobní krizové situace, například linky důvěry, je použití této funkce bezplatné,

c) volajícího účastníka a zobrazení tohoto čísla je uvedeno ještě před sestavením volání, nabídnout volanému účastníkovi možnost odmítnout příchozí volání, u kterých volající účastník zamezil zobrazení svého účastnického čísla, a to za použití jednoduchých prostředků,

d) volaného účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit zobrazení svého účastnického čísla volajícímu účastníkovi, a to za použití jednoduchých prostředků a bezplatně.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) platí i pro volání z členských států Evropské unie směřující do třetích států. Ustanovení odstavce 1 písm. b), c) a d) platí i pro příchozí hovory ze třetích států.

(3) Je-li nabízeno zobrazení účastnického čísla volaného nebo volajícího, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen informovat veřejnost o možnostech podle odstavce 1.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn zrušit zamezení zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka

a) přechodně na základě žádosti účastníka, který vyžaduje vysledování zlomyslného nebo obtěžujícího volání; v takovém případě je povinen uchovat a dotčenému účastníkovi zpřístupnit údaje obsahující identifikaci volajícího účastníka a

b) zpracovávat lokalizační údaje při přenosu volání na každé číslo tísňového volání příslušného pracoviště pro příjem těchto volání, a to i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.

(5) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu uveřejní ve svých provozovnách a způsobem umožňujícím dálkový přístup postupy závazné pro uskutečnění obou možností uvedených v odstavci 4 a informuje o nich své účastníky.

§ 93

Zneužití elektronické adresy odesílatele

Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je zakázáno.

§ 94

Přesměrování volání

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit, aby každý účastník měl možnost bezplatně zamezit automatickému přesměrování volání třetí stranou do koncového zařízení účastníka, a to pomocí jednoduchých prostředků.

(2) V případě, že při poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dochází k automatickému nebo skrytému přesměrování na jinou službu, na službu jiného podnikatele nebo k sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, je osoba poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou povinna bezplatně sdělit uživateli tuto skutečnost a umožnit mu přerušit spojení před tím, než bude přesměrování nebo sestavení nového spojení uskutečněno. V případě, kdy dochází k přesměrování nebo sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, bez upozornění uživatele osobou poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou, rozhodne Úřad o přerušení poskytování takové služby.

Seznamy účastníků

§ 95

(1) Každý, kdo shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je povinen

a) informovat bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do seznamu tyto účastníky o účelu tištěného nebo elektronického seznamu účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím informačních služeb dotazů, a o dalších možnostech využití založených na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu,

b) získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních údajů podle § 41 odst. 5 a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit, které osobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými vydavatelem mají být uvedeny ve veřejném seznamu; dále je povinen zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci nebo uživatelé mohli u svých osobních údajů uvést, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu. Neuvedení ve veřejném seznamu účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajů ze seznamu a uvedení údaje, že si účastník nebo uživatel nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, je bezplatné.

(2) Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených účastníků další souhlas.

§ 96

(1) Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 uvedli, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu.

(2) Je zakázáno využívat síť nebo službu elektronických komunikací pro účely přímého marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení), faksimilních přístrojů nebo elektronické pošty, nedal-li k tomu dotčený účastník nebo uživatel předem souhlas.

(3) Podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, nesmí poskytovat údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje.

(4) Ustanovení § 95 a 96 se vztahují obdobně i na údaje účastníků, kteří jsou právnickými osobami.

(5) Poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle odstavců 1 až 4, je oprávněn domáhat se soudní ochrany jménem svých účastníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena. Tím není dotčeno oprávnění účastníka domáhat se svých nároků u soudu sám.

Odposlech a záznam zpráv

§ 97

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv

a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem36),

b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37),

c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37a).

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů36) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden.

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout

a) orgánům činným v trestním řízení pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem59),

b) Policii České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu nebo prověřování chráněné osoby a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem60),

c) Bezpečnostní informační službě pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem37),

d) Vojenskému zpravodajství pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem37a),

e) České národní bance pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem61).

Po uplynutí doby podle věty první je právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle zvláštního právního předpisu nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 90).

(4) Provozními a lokalizačními údaji podle odstavce 3 jsou zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k využívání podle zvláštního právního předpisu a způsob jejich likvidace stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinna na žádost poskytnout informace z databáze všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby orgánu oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to na jeho náklady. Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným způsobem.

(7) Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.

(9) Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna vést evidenci

a) počtu případů, ve kterých na základě žádosti poskytla provozní a lokalizační údaje orgánům oprávněným k jejich vyžádání,

b) doby, která v jednotlivých případech uplynula ode dne, kdy zahájila uchovávání provozních a lokalizačních údajů do dne, kdy o tyto údaje oprávněný orgán požádal, a

c) počtu případů, kdy nemohla žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů vyhovět.

(11) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna předávat Úřadu evidenci uvedenou v odstavci 10 souhrnně vždy za uplynulý kalendářní rok, a to v elektronické formě, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Předávaná evidence nesmí obsahovat osobní a identifikační údaje. Úřad souhrn obdržených evidencí neprodleně předá Komisi.

(12) Formu evidence předávané podle odstavce 11 a způsob jejího předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2

Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací

§ 98

Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je podnikatel zejména povinen přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb a integritu sítí.

(2) Pro zajištění integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim, pro připojování neveřejných komunikačních sítí a zajištění kontinuity dodávek služeb, které jsou prostřednictvím veřejných komunikačních služeb poskytovány.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí nebo dojde k závažnému narušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

(4) O závažném narušení bezpečnosti a ztrátě integrity sítě, rozsahu a důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní, přijatých opatřeních a o předpokládaném termínu odstranění příčiny podle odstavce 3 je podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen bezodkladně informovat Úřad, subjekty provozující pracoviště pro příjem tísňového volání a vhodným způsobem i uživatele. Rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad může v případě, že je zveřejnění těchto informací ve veřejném zájmu, informovat o tom vhodným způsobem veřejnost.

(5) Úřad předkládá každoročně Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok, která informuje o oznámeních a opatřeních přijatých podle odstavců 3 a 4, a to v rozsahu a formátu stanoveném Komisí.

(6) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může Úřad uložit povinnost provést bezpečnostní audit. Tento audit musí být proveden kvalifikovaným nezávislým subjektem a na náklady podnikatele. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je dále povinen na žádost Úřadu předložit mu informace potřebné k posouzení bezpečnosti a integrity sítí a bezpečnosti služeb, bezpečnostní audit a jeho výsledky.

§ 99

Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit bezpečnost a integritu své sítě a interoperabilitu poskytovaných služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

(2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn při nebezpečí vzniku krizové situace a za krizového stavu39) na žádost Ministerstva vnitra poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu38). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

(4) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad o ohrožení nebo narušení bezpečnosti a integrity své sítě a bezpečnosti služeb, včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě a o předpokládaném termínu odstranění příčiny.

Díl 3

Ochrana elektronických komunikací

§ 100

Povinnosti provozovatelů

(1) Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen "zařízení"), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(3) Dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, je provozovatel zařízení rušícího provoz povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li provozovatel rušícího zařízení ochranná opatření sám, provede je provozovatel rušeného elektronického komunikačního zařízení nebo sítě na náklady provozovatele rušícího zařízení.

(4) Vzniklo-li rušení provozu nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do provozu nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na odolnost40), ponese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení. Jinak nese tyto náklady provozovatel zařízení později zřízeného nebo změněného.

(5) Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního předpisu11), provozem amatérské radiokomunikační služby, je Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tuto amatérskou radiokomunikační službu podmínky k odstranění rušení. V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné odolnosti přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení.

(6) Úřad zjišťuje zdroje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb. V případě zjištění zdroje rušení postupuje Úřad obdobně podle § 114. V odůvodněných případech Úřad vydá předběžné opatření k okamžitému odstavení zdroje rušení bez předchozí výzvy.

(7) V případě, že provozovatel zařízení rušícího provoz neodstraní zdroj rušení provozu ve lhůtě stanovené mu Úřadem ve výzvě nebo v předběžném opatření, Úřad rozhodne o odstranění zdroje rušení. Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.

(8) Úřad zjišťuje přednostně rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičského záchranného sboru České republiky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, Celní správy České republiky a Vězeňské služby a justiční stráže České republiky.

(9) Za rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb se považuje i rušení způsobené elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami nebo činnostmi souvisejícími s prováděním stavby. To neplatí v případě, že stavba nebo činnost související s prováděním stavby byla zahájena dříve než provoz elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Změna stavby nebo provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě se v příslušné části považuje za novou stavbu nebo nové zahájení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí, podnikatel poskytující službu elektronických komunikací nebo provozovatel radiokomunikačních služeb, jehož provoz je rušen, je povinen vyzvat vlastníka nebo stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných opatřeních k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s Úřadem příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu41). Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese stavebník.

(10) Spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud.

(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí.

(12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.

§ 101

Styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím

(1) Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.

(2) Osoby, které budou provádět stavební práce podle odstavce 1, jsou povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích, zemních prací a terénních úprav.

(3) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může křížit energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní komunikace, vodní a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich jinak dotknout, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno42).

(4) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo jinak dotčeno energetickými, vodovodními, kanalizačními a jinými vedeními, dráhou nebo pozemní komunikací, a to způsobem, který nezpůsobí rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí pro souběh komunikačního vedení veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy obdobně.

Díl 4

Ochranná pásma

§ 102

Ochranné pásmo komunikačního vedení

(1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu43).

(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

(3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno

a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,

b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,

c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

(4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

(5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu43),44). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

§ 103

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

(1) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu44). Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.

(2) V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje je Úřad dotčeným správním úřadem.

Díl 5

Oprávnění k využívání cizích nemovitostí

§ 104

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vydaném podle zvláštního právního předpisu43) a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm

a) nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,

b) anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,

c) anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní

a) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,

b) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,

c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.

(3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 písm. b) a c) uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 písm. b) a c) a 2 písm. b) a c) s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti.

(4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu44a). Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.

(5) Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti oprávněn

a) v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení umístěných na cizích nemovitostech,

b) v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem42).

Prokazatelným oznámením se rozumí oznámení data a účelu vstupu či vjezdu na dotčenou nemovitost nebo kácení či oklešťování dřevin rostoucích na této nemovitosti, včetně oznámení činností, které v této souvislosti budou na nemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno s dostatečným předstihem.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen při výkonu oprávnění podle odstavců 1, 2, 6 a 13 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit tuto skutečnost vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti. Po vykácení nebo okleštění dřevin je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě, nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitosti jinak.

(8) Oprávnění uvedená v odstavcích 1 a 2 nenahrazují povinnosti podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť podle zvláštního právního předpisu41).

(9) Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).

(10) Síť elektronických komunikací (včetně stožárů, nadzemního i podzemního komunikačního vedení a jejich opěrných a vytyčovacích bodů) není součástí pozemku ve smyslu jiného právního předpisu64) a je ve smyslu jiného právního předpisu64) považována za inženýrskou síť.

(11) Oprávnění z věcných břemen vzniklých podle tohoto zákona, či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.

(12) Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

(13) V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněný podle odstavců 1 a 2 oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické komunikační zařízení umístněno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě správce nebo uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do předchozího, popřípadě náležitého stavu.

(14) Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v odstavcích 1, 2 a 6, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.

(15) Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť v souvislosti s omezením vlastnického práva vlastníka nemovitosti pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 se řídí občanským zákoníkem.

(16) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru

a) příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu11) za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,

b) zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.

Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu těchto povinností, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.

(17) Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení.

HLAVA VI

STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Díl 1

Správní úřady v oblasti elektronických komunikací

§ 105

Působnost Ministerstva

(1) Ministerstvo

a) předkládá vládě návrh státní politiky elektronických komunikací a sleduje její realizaci,

b) předkládá vládě návrhy hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích,

c) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací na úrovni vlád, vládních i nevládních organizací, s výjimkou vztahů, jejichž zabezpečováním vláda pověří Úřad,

d) zabezpečuje ve věcech elektronických komunikací plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv, anebo závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích, s výjimkou závazků plněných Úřadem v případech stanovených vládou,

e) vykonává státní statistickou službu45),

f) spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států v oblasti elektronických komunikací,

g) oznamuje Komisi regulační úřady v oblasti elektronických komunikací a poskytuje jí další vyžádané informace,

h) v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské unie.

(2) Při výkonu své činnosti Ministerstvo vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské unie a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Ministerstvo nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

§ 106

Poskytování informací Ministerstvu

(1) Úřad poskytne na žádost Ministerstvu veškeré informace, které jsou pro Ministerstvo nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Ministerstvo příslušné.

(2) Nemá-li informace podle odstavce 1 k dispozici Úřad, poskytne je Ministerstvu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a rozsahu osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona. Součástí žádosti Ministerstva je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Ministerstvo informace, údaje a podklady vyžaduje. Ministerstvo nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.

(3) Osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona předá podle odstavce 2 Ministerstvu i informace, údaje a podklady, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu.

(4) Informace, podklady a údaje předané podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo povinno chránit před zneužitím.

§ 107

Organizace Úřadu

(1) Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen "Rada"). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.

(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),

c) má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo práva,

d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.

(4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho způsobilosti k právním úkonům nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(6) Člena Rady vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena.

(7) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní v den zániku funkce. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období odvolaného předsedy Rady.

(8) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(9) Rada

a) schvaluje

1. statut Úřadu,

2. plán činnosti Úřadu,

3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,

4. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Úřadu,

5. zprávy o činnosti Úřadu,

6. návrhy prováděcích právních předpisů,

b) rozhoduje o

1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady,

2. opatřeních obecné povahy,

3. rozhodnutích o ceně,

4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a

5. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu (§ 51).

(10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.

(11) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady.

(12) Členové Rady a její předseda jsou odměňováni podle zvláštního právního předpisu46a).

§ 108

Působnost Úřadu

(1) Úřad podle tohoto zákona

a) vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích,

b) vydává opatření obecné povahy,

c) provádí analýzy relevantních trhů v oblasti elektronických komunikací, určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim zvláštní povinnosti,

d) stanovuje poskytovatele univerzální služby v elektronických komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby,

e) stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž,

f) vydává rozhodnutí o ceně a vykonává kontrolu cen v oblasti elektronických komunikací,

g) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,

h) spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením BEREC a s Komisí,

i) ukládá povinnosti nepeněžitého plnění,

j) ověřuje odbornou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení,

k) vykonává působnost uznávacího orgánu podle zvláštního právního předpisu18) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přístup k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost vykonávána mimo Českou republiku státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jejich rodinnými příslušníky,

l) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,

m) vykonává státní kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje zdroje rušení,

n) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností,

o) vykonává správu rádiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich databáze,

p) provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení,

q) zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci číslovacích plánů,

r) zřizuje a spravuje radiokomunikační účet,

s) předkládá Ministerstvu věcné návrhy právních předpisů v oblasti elektronických komunikací a spolupracuje s Ministerstvem na jejich přípravě,

t) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

u) zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v otázkách patřících do jeho působnosti,

v) vykonává státní statistickou službu,

w) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v případech stanovených vládou,

x) získává a zpracovává v rámci statistického zjišťování údaje z oblasti elektronických komunikací od subjektů vykonávajících komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem45) a poskytuje jednotlivé údaje získané při statistickém zjišťování Ministerstvu,

y) zabezpečuje vydávání Telekomunikačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy,

z) rozhoduje o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný návrh pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 5,

aa) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,

bb) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.

(2) Úřad vykonává i další činnosti, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto zákona anebo jiných právních předpisů2).

(3) Při výkonu své působnosti Úřad vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské unie, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Sdružením BEREC  a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Úřad nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

§ 109

Vyloučení střetu zájmů

(1) Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.

(2) Člen Rady má povinnost podle odstavce 1 rovněž po dobu 6 měsíců po skončení výkonu funkce v Radě. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc plat ve výši jeho průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce.

(3) Člen Rady nesmí být v pracovním poměru k Ministerstvu, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.

§ 110

Vztah Úřadu k Parlamentu a k vládě České republiky

(1) Úřad je povinen zpracovat každoročně výroční zprávu o své činnosti za předchozí kalendářní rok, která obsahuje zejména informace o aktuálním stavu a vývoji v oblasti elektronických komunikací, o vydaných opatřeních obecné povahy, rozhodnutích a rozhodnutích o ceně, o uplatňování příslušného práva Evropské unie1) upravujícího oblast elektronických komunikací, o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem a o potřebě přijetí právních předpisů v oblasti elektronických komunikací. Výroční zpráva rovněž obsahuje plánovaný rozpočet Úřadu a přehled výsledků hospodaření, včetně uvedení nákladů na výkon regulace za předchozí kalendářní rok a plánovaných nákladů na svou činnost ve stejném členění na rok následující. Součástí výroční zprávy je vždy výroční zpráva univerzální služby (§ 50).

(2) Výroční zprávu je Úřad povinen předložit Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu a vládě České republiky nejpozději do konce května každého kalendářního roku. Současně je povinen ji uveřejnit.

(3) Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu výroční zprávy. Projednávání výroční zprávy ve vládě České republiky je povinen zúčastnit se alespoň jeden člen Rady. Členové Rady jsou povinni se zúčastnit projednávání výroční zprávy Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jestliže o to byli Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České republiky požádáni.

§ 111

Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

(1) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. Před vydáním rozhodnutí podle § 51, před uložením sankce za porušení takového rozhodnutí a při provádění analýz relevantního trhu podle § 51 a 52 Úřad umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaujmout k věci stanovisko; pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezaujme k věci stanovisko do 1 měsíce ode dne doručení návrhu Úřadu, má se za to, že k tomuto návrhu nemá výhrady.

(2) Úřad sděluje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na jeho žádost stanovisko, zda jednání soutěžitele je porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.

(3) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.

§ 112

Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání

(1) Úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Zjistí-li Úřad v rámci své činnosti, že existují nevyužité kmitočty v pásmu určeném výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje o tom bezodkladně Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(3) Úřad

a) zpracovává v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání část plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu,

b) předává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na základě její žádosti zkoordinované kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů,

c) poskytuje Radě pro rozhlasové a televizní vysílání aktuální údaje (databázi) o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních pro rozhlasové a televizní vysílání,

d) spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání při své kontrolní činnosti,

e) informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu.

(4) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání11) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.

Státní kontrola elektronických komunikací

§ 113

(1) Úřad vykonává státní kontrolu elektronických komunikací.

(2) Práva a povinnosti zaměstnanců Úřadu, vykonávajících státní kontrolu elektronických komunikací (dále jen "pověřené osoby"), a osob vykonávajících komunikační činnosti podle tohoto zákona (dále jen "povinné osoby") při výkonu státní kontroly elektronických komunikací stanoví zvláštní právní předpis47), nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Při výkonu státní kontroly elektronických komunikací Úřad kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále kontroluje využívání rádiových kmitočtů.

(4) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.

(5) Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové kmitočty, jsou pověřené osoby při kontrole využívání rádiových kmitočtů monitorováním oprávněny se seznamovat s obsahem přenášených zpráv. Jinak se kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Pověřené osoby nesmějí obsah přenášených zpráv sdělovat jiným osobám než odesílateli nebo adresátovi přenášených zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace o obsahu přenášených zpráv.

(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Kontrola cen spočívá

a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem,

b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem.

(9) Pověřené osoby se prokazují zvláštním průkazem k výkonu státní kontroly elektronických komunikací, ve kterém jsou uvedeny základní identifikační údaje o jeho držiteli, evidenční číslo průkazu a datum vydání. Průkaz musí být opatřen podpisem osoby, která jej vydala, s uvedením její funkce.

(10) Pověřená osoba nesmí vykonávat státní kontrolu elektronických komunikací u takové povinné osoby, u níž je osobou blízkou osobám, které mají v povinné osobě postavení, jež by mohlo ovlivnit nepodjatost pověřené osoby.

(11) Vzor průkazu k výkonu státní kontroly elektronických komunikací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 114

(1) Zjistí-li Úřad, že povinná osoba nesplní podmínky nebo nesplní zvláštní povinnosti stanovené všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel, nebo nesplní zvláštní povinnosti uvedené v § 11, vyzve povinnou osobu, aby odstranila zjištěné nedostatky ve lhůtě do 1 měsíce. Úřad může stanovit lhůtu kratší v případě opakovaného porušení podmínek nebo povinností, nebo jestliže s ní povinná osoba projeví souhlas. Úřad v odůvodněných případech může stanovit lhůtu delší než 1 měsíc. Povinná osoba bezodkladně písemně oznámí Úřadu odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Zjistí-li Úřad, že porušení povinností a podmínek uvedených v odstavci 1 představuje bezprostřední a závažné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo zdraví a bezpečnosti osob nebo hrozí způsobením vážné hospodářské nebo jiné újmy ostatním podnikatelům poskytujícím služby nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací anebo jiným osobám, vydá bezodkladně rozhodnutí o opatření k nápravě. Toto opatření je platné nejdéle po dobu tří měsíců. Pokud během této doby povinná osoba nezjedná nápravu, lze platnost tohoto opatření prodloužit až o další tři měsíce.

(3) Úřad může rozhodnout o přerušení, nebo ukončení poskytování určité služby elektronických komunikací nebo souboru služeb, pokud by toto poskytování mohlo vést ke značnému narušení hospodářské soutěže, a to do doby, než podnikatel poskytující tuto službu začne plnit uložené povinnosti podle § 84 odst. 1.

Poskytování informací Úřadu

§ 115

(1) Povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.

(2) Povinná osoba předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu48).

(3) Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace, údaje a podklady zejména pro

a) kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby,

b) kontrolu plnění parametrů kvality a plnění výkonnostních cílů univerzální služby (§ 47),

c) kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133,

d) kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11,

e) kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel,

f) posuzování žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel,

g) uveřejňování srovnávacích přehledů o kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací v zájmu spotřebitelů,

h) analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu,

i) regulaci cen,

j) řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování ceny za poskytnutou službu,

k) kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie5a),

l) zabezpečení efektivního využívání rádiových kmitočtů a jejich účelnou správu,

m) sbírání informací o budoucím rozvoji sítí nebo služeb včetně změn topologie sítí, pokud by mohly mít dopad na poskytování služeb na daném velkoobchodním trhu,

n) kontrolu plnění povinností uvedených v § 98, 99 a § 55 odst. 1,

o) posuzování sdílení prostředků nebo majetku podle § 84 odst. 4, a to informace o povaze, dostupnosti a místa umístění těchto prostředků.

(4) Informace, údaje a podklady podle odstavce 3, s výjimkou písmene g), nesmí Úřad požadovat od podnikatele před zahájením komunikační činnosti nebo v rámci podmínek pro zahájení takové činnosti. Informace uvedené v odstavci 3 písm. e) je Úřad oprávněn vyžadovat pouze pro účely kontroly zahájené z vlastního podnětu nebo v případě, kdy Úřad obdrží stížnost nebo jinou informaci o porušování stanovených podmínek.

(5) Úřad je oprávněn provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 3. Úřad při kontrole postupuje podle zvláštního právního předpisu47).

(6) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.

(7) Ustanovením odstavců 1 až 5 není dotčeno právo Úřadu požadovat informace, údaje a podklady podle zvláštních právních předpisů.

(8) Úřad dále shromažďuje dostupné informace o obecném předmětu opravných prostředků, počtu žalob podaných podle § 246 občanského soudního řádu a podle soudního řádu správního, délce řízení o těchto opravných prostředcích a o počtu rozhodnutí, kterými byla nařízena předběžná opatření, a to v elektronické podobě. Tyto informace Úřad poskytne Komisi nebo Sdružení BEREC na základě jejich odůvodněné žádosti.

Díl 2

Spolupráce s Komisí a s příslušnými národními orgány členských států

§ 116

(1) Ministerstvo v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států a s Komisí, a to zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra, a ve vztahu ke Komisi zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti.

(2) Ministerstvo v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v poradních sborech a výborech Komise.

(3) Ministerstvo zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány orgány členských států jako důvěrné.

§ 117

(1) Úřad v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států. Dále se Úřad v rámci své působnosti účastní jednání příslušných poradních sborů a výborů Komise a Sdružení BEREC. Úřad se subjekty uvedenými v tomto odstavci spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra.

(2) Ve vztahu ke Komisi Úřad zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti, zejména poskytuje Komisi informaci o uplatňování příslušného práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, svou výroční zprávu a další informace, které si Komise vyžádá.

(3) Úřad je oprávněn poskytnout jemu dostupné informace regulačnímu orgánu v jiném členském státě na základě odůvodněné žádosti takového regulačního orgánu. Úřad zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány jinými regulačními orgány, včetně regulačních orgánů členských států, jako důvěrné.

(4) Poskytne-li Úřad Komisi informaci, kterou si dříve vyžádal od podnikatele, bezodkladně o tom tohoto podnikatele informuje.

HLAVA VII

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 118

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,

c) v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,

d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,

f) využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním,

g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 3,

h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,

i) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,

j) využívá síť nebo službu elektronických komunikací v rozporu s § 96 odst. 1 nebo 2,

k) v rozporu s § 96 odst. 3 jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje,

l) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 7, § 86 odst. 3,

m) jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno,

n) jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo § 22d odst. 2,

o) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

p) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,

q) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1, nebo

r) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že

a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

b) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění,

c) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

d) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4,

e) pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo

f) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo

b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem nedostatky zjištěné při výkonu státní kontroly elektronických komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.

(6) Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez souhlasu Úřadu,

b) diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám podle § 30 odst. 10,

c) nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 nebo 2,

d) využívá poskytnuté informace v rozporu se stanoveným účelem nebo nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2,

e) nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 3,

f) v rozporu s § 80 odst. 5 neinformuje odmítnutého podnikatele o odmítnutí nebo neuvede jeho důvody nebo tyto informace nezašle Úřadu, nebo

g) v rozporu s § 30 odst. 11 uzavře smlouvu o převodu oprávnění k využívání čísel bez souhlasu Úřadu.

(7) Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí správního deliktu tím, že

a) neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29 odst. 3, nebo

b) bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel nezajistí, aby bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění podle § 36 odst. 8.

(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3 nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c),

b) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,

c) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,

d) poruší povinnost zajistit volání na evropská harmonizovaná čísla podle § 33a odst. 1,

e) nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,

f) nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,

g) nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,

h) nezajistí službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání podle § 67,

i) nesplní povinnost podle § 69 písm. a) nebo b),

j) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3,

k) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,

l) nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

m) neposkytuje služby elektronických komunikací za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

n) porušuje povinnost zajištění transparentnosti maloobchodní ceny roamingu stanovenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

o) nepředá údaje o účastnících pro účely vedení telefonních seznamů nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3, nebo

p) nezajišťuje uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1, nebo

b) neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66 odst. 2.

(10) Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím, že

a) neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle § 44 odst. 4,

b) neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,

c) neplní mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle § 47 odst. 1,

d) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

e) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

f) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

g) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

h) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

i) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7,

j) nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo 3,

k) nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41 odst. 3,

l) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2,

m) neumožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu podle § 40 odst. 5,

n) neplní některou z povinností podle § 41 odst. 1,

o) uveřejní identifikační údaje bez souhlasu účastníka nebo neumožní bezplatné neuveřejnění, opravu, ověření anebo odstranění identifikačních údajů z účastnického seznamu v rozporu s § 41 odst. 6,

p) nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst. 2,

q) v rozporu s § 39 odst. 14 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, nebo

r) neposkytuje zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě podle § 43 odst. 1.

(11) Podnik s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,

b) v rozporu s § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované,

c) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

d) uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,

e) nesplní povinnost týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84 odst. 2,

f) odmítne návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84 odst. 7,

g) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 8,

h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1,

i) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85,

j) neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3,

k) neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 5 písm. f),

l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 5 písm. a) až e), 6, 7 nebo 12,

m) využívá informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,

n) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

o) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

p) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

q) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

(12) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou povinnost při zabezpečení ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle § 88 odst. 1, 2, 4, 5 nebo 6,

b) nepostupuje podle § 64 odst. 12,

c) neinformuje účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů podle § 90 odst. 8 s výjimkou osobních údajů,

d) zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,

e) nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,

f) nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,

g) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

h) neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,

i) neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle § 71,

j) nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,

k) neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,

l) neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů podle § 65 odst. 1, nebo

m) postupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem v rozporu s § 65 odst. 2 nebo 3.

(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností při šíření služeb a programů televize širokého formátu podle § 68 odst. 1,

b) nesplní některou z povinností podle § 69,

c) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených v § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,

d) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),

e) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6,

f) neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,

g) nejedná podle § 79 odst. 1 o propojení, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání,

h) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),

i) neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 9,

j) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 84 odst. 4,

k) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7, nebo

l) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6.

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,

b) nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1,

c) v rozporu s § 97 odst. 3 neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu, po uplynutí doby uchovávání je nezlikviduje nebo nezajistí, aby nebyl uchováván obsah zpráv anebo takto uchovávaný dále předáván,

d) nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,

e) nevede evidenci podle § 97 odst. 10 nebo tuto evidenci nepředá podle § 97 odst. 11,

f) neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4,

g) nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost služeb, které poskytuje, podle § 98 odst.1,

h) nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4,

i) jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b),

j) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,

k) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,

l) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,

m) v rozporu s § 34 odst. 4 překročí lhůtu pro přenesení čísla stanovenou opatřením obecné povahy, anebo v rozporu s § 34 odst. 5 překročí dobu jednoho pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací,

n) nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,

o) nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 3,

p) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,

q) neuveřejní v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele návrh smlouvy podle § 63 odst. 2,

r) nezpřístupní informace podle § 63 odst. 3,

s) neumožní uživateli uzavřít smlouvu podle § 63 odst. 4,

t) neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 5,

u) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,

v) uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63 odst. 7,

w) nesplní povinnost uveřejnit přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele uloženou Úřadem podle § 71 odst. 1,

x) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,

y) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo

z) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6,

aa) neuvede ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené informace v rozporu s tímto ustanovením,

ab) neposkytne účastníkovi informace podle § 63 odst. 9 nebo 10,

ac) uplatňuje podmínky pro ukončení smlouvy na dobu určitou v rozporu s § 63 odst. 11.

(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dále dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností při zabezpečení ochrany údajů podle § 88a odst. 1 nebo 2.

(16) Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nenabízí všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání služby v souladu s § 83 odst. 5,

b) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 2,

c) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

d) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

e) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

f) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

(17) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2,

b) neuzavře smlouvu podle § 72a odst. 3, nebo

c) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.

(18) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b),

b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a), nebo

c) nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).

(19) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.

(20) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem podle § 83 odst. 8.

(21) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání podle § 33 odst. 1 nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33 odst. 2, nebo

b) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání čísel tísňového volání podle § 33 odst. 5.

(22) Za správní delikt podle § 118 se uloží pokuta do

a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. g),

b) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až p), odstavce 10 písm. j) až r), odstavce 12 písm. f) až m), odstavce 13 písm. i) až l), nebo odstavce 14 písm. j) až ac) nebo odstavce 15,

c) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a), b), odstavce 4, odstavce 6 písm. a) až f), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až e), odstavce 13 písm. a) až h), odstavce 14 písm. a) až i), odstavce 16, 17, 18, 19, 20 nebo 21.

§ 119

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) uskutečňuje zlomyslná volání,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,

c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

d) v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových zařízení uvedených v § 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení,

e) uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání,

f) využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními sociálními potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní cena přiznána,

g) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

h) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,

i) v rozporu s § 96 odst. 1 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi nebo uživateli, který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu,

j) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,

k) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje, stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1,

l) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo

m) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 6 a § 86 odst. 3.

(2) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že

a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

b) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

c) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění.

(3) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

(4) Fyzická osoba jako osoba, které byla přiznána zvláštní cena, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 7 neinformuje podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

(5) Fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo

b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(6) Fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem nedostatky zjištěné při výkonu státní kontroly elektronických komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.

(7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až m) a za přestupek podle odstavců 2 až 6 lze uložit pokutu do 100000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200000 Kč.

§ 120

(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(2) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.

(3) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 40000000 Kč, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.

(4) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(5) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(6) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

HLAVA VIII

USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

Díl 1

Obecná ustanovení o řízení

§ 122

Vztah ke správnímu řádu

(1) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.

(2) Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100000 Kč.

(3) V řízení s velkým počtem účastníků doručuje Úřad účastníkům písemnosti veřejnou vyhláškou, s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve věci samé. Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí být kratší než 10 dnů.

(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 5, 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 5, § 69a, § 69b, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10000000 Kč.

(5) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b).

§ 123

Opravný prostředek

(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

§ 124

Opatření obecné povahy

(1) Opatření obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby vykonávající komunikační činnosti podle § 7. Součástí odůvodnění opatření obecné povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace podle § 130 a 131.

(2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne uveřejnění v Telekomunikačním věstníku, nestanoví-li Úřad počátek účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, lze stanovit dřívější počátek účinnosti opatření obecné povahy, nejdříve však dnem uveřejnění.

§ 125

Uveřejňování

(1) Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem, Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy49).

(2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje

a) opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení,

b) rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení,

c) výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51),

d) vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na základě tohoto zákona,

e) sdělení o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm. a),

f) síťové plány (§ 62).

V Telekomunikačním věstníku Úřad uveřejňuje též sdělení o opravě tiskové chyby.

(3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména

a) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 8 písm. b) bodech 3 až 5 v plném znění,

b) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,

c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.

(4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace

a) o právech, povinnostech, podmínkách, postupech a poplatcích v souvislosti se všeobecným oprávněním, přídělem, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a oprávněním k využívání čísel,

b) o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11,

c) o určení relevantních trhů podle § 52.

(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu41) a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zvláštního právního předpisu11).

(6) Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných úřadech veřejné správy.

(7) Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci uveřejněných informací.

(8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství5) nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis34),48), zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru.

(9) Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu poskytnout informace oprávněným orgánům.

§ 126

Telekomunikační věstník

(1) Telekomunikační věstník je publikační sbírka správních úřadů v oblasti elektronických komunikací.

(2) Název "Telekomunikační věstník" je dovoleno užívat pouze pro označení Telekomunikačního věstníku podle tohoto zákona.

(3) Formu Telekomunikačního věstníku, způsob uveřejňování údajů uvedených v § 125 odst. 2 a způsob jejich předávání k uveřejnění stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2

Rozhodování sporů

Oddíl 1

Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti

§ 127

(1) Předseda Rady rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti (§ 7) nebo mezi těmito osobami a jinými podnikateli působícími v jiném členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Za řádně neomluvenou nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném ústním jednání nebo za neposkytnutí součinnosti je předseda Rady oprávněn uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.

(4) Předseda Rady přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může předseda Rady náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu předseda Rady přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze předsedy Rady. Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(5) Pro případ sporu, k jehož řešení je současně příslušný regulační úřad jiného členského státu, postupuje předseda Rady podle ustanovení tohoto zákona ve spolupráci s regulačním úřadem tohoto jiného členského státu. Předseda Rady je oprávněn odmítnout projednání sporu podle § 128 jen se souhlasným stanoviskem regulačního orgánu jiného členského státu. Úřad může konzultovat se Sdružením BEREC věcnou problematiku sporu.

(6) K řešení sporů rozhodovaných postupem podle odstavců 1 až 4 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, pokud jde o spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění.

§ 128

Odmítnutí rozhodování sporu

(1) Úřad je oprávněn odmítnout rozhodnout spor podle § 127, pokud na základě ústního jednání za účasti všech stran sporu dojde k závěru, že jiné způsoby řešení by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s § 5 odst. 2 až 4. Úřad vydá o odmítnutí rozhodnout spor rozhodnutí, proti kterému nelze podat opravný prostředek.

(2) V případě nevyřešení sporu do 4 měsíců ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 1 postupuje Úřad na návrh jedné ze stran podle § 127, pokud se strana, která podala návrh na rozhodnutí sporu k Úřadu, neobrátila na soud.

(3) Návrh na zahájení řízení o rozhodnutí sporu podle § 127, který se týká sporu mezi stranami, z nichž ani jedna není podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu, je podnětem k šetření, o jehož přijetí, odmítnutí či postoupení jinému orgánu Úřad písemně uvědomí navrhovatele bez vydání rozhodnutí.

Oddíl 2

Rozhodování účastnických sporů

§ 129

(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku49a). Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(4) Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu.

(5) Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58).

(6) K řešení sporu podle odstavce 2 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Díl 3

Konzultace

§ 130

Konzultace s dotčenými subjekty

(1) Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat

a) návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně,

b) rozhodnutí mající významný vliv na relevantní trh,

c) jiné úkony Úřadu, stanoví-li povinnost konzultace tento zákon,

(dále jen "opatření") s dotčenými subjekty, zejména se sdruženími koncových uživatelů a spotřebitelů, včetně zdravotně postižených, a sdruženími výrobců a podnikatelů zajišťujících sítě anebo poskytujících služby elektronických komunikací, a to formou veřejné konzultace. Účelem konzultace je, v souladu s naplněním zásad transparentnosti a objektivity, získání připomínek, stanovisek a názorů dotčených subjektů k návrhu opatření přijímaných Úřadem.

(2) Konzultace podle odstavce 1 se nevztahuje na rozhodování sporů podle tohoto zákona.

(3) Dotýká-li se navrhované opatření ochrany hospodářské soutěže, Úřad je v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultuje rovněž s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, dotýká-li se rozhlasového nebo televizního vysílání, rovněž s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a dotýká-li se ochrany osobních údajů, rovněž s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

(4) S Ministerstvem je Úřad povinen v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to Ministerstvo vyžádá.

(5) Pro účely veřejných konzultací podle odstavce 1 Úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.

(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu do 1 měsíce ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek.

(8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5.

§ 131

Konzultace s Komisí a jinými členskými státy

(1) Pokud opatření podle § 51, 52, 59, 79, 80 a 84 ovlivní obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí.

(2) Úřad v co nejvyšší míře zohlední připomínky regulačních úřadů ostatních členských států, Sdružení BEREC a Komise, byly-li podány ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení podle odstavce 1.

(3) Pokud by navrhované opatření podle odstavce 1, jehož předmětem je definovat relevantní trh nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu, podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto opatření a vyčká rozhodnutí Komise. Pokud Komise do 2 měsíců od konce lhůty podle odstavce 2 rozhodnutí nevydá, je Úřad oprávněn navrhované opatření přijmout. Pokud Komise rozhodne, že je návrh opatření nutné vzít zpět, Úřad návrh opatření vezme zpět a do šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise jej změní nebo rozhodne o zastavení řízení. V případě, že Úřad opatření změní, provede veřejnou konzultaci a postupuje v souladu s odstavcem 1.

(4) Pokud by navrhované opatření uvedené v § 51 odst. 3 nebo § 79 odst. 2 podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto opatření. Úřad následující 3 měsíce po oznámení stanoviska Komise spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle uvedené v § 5. Pokud během této lhůty vydá Komise doporučení, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Pokud se výsledné opatření odchyluje od doporučení Komise, Úřad svůj postup odůvodní.

(5) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1.

(6) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů je Úřad oprávněn v souladu se zásadou proporcionality přijmout opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 3. Platnost tohoto opatření je omezena nejvýše na dobu 2 měsíců. Úřad poskytne opatření bezodkladně po jeho přijetí, v souladu s odstavcem 1, a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3, Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Úřad s ohledem na připomínky Komise, Sdružení BEREC nebo regulačních úřadů jiných členských států podle odstavců 2 a 3 opatření zruší, změní, nebo prodlouží dobu jeho platnosti.

HLAVA IX

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 132

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, jinak.

(2) Při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona se ode dne nabytí jeho účinnosti postupuje podle ustanovení správního řádu o vydávání opatření obecné povahy.

§ 133

Poplatky

(1) Úřad vyměřuje, vybírá a vymáhá

a) správní poplatky,

b) poplatky za právo využívat rádiové kmitočty (§ 24),

c) poplatky za právo využívat čísla (§ 37).

(2) Poplatky podle odstavce 1 písm. a) a c) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Poplatky podle odstavce 1 písm. b) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky a radiokomunikačního účtu v poměru, který vláda stanoví nařízením.

§ 134

(1) Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d) referenční údaje ze základního registru osob.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů50),

h) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení včetně předchozích příjmení,

b) rodné číslo,

c) pohlaví,

d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi,

f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

g) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo manžela, nebo registrovaného partnera; je-li manželem, nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,

i) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo dítěte; je-li cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

c) pohlaví,

d) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu51),

e) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,

g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby,

b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,

c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,

d) právní forma,

e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,

f) statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u zahraniční fyzické osoby,

g) právní stav,

h) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace.

(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 134a

(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů52)

a) jméno, popřípadě jména, příjmení občana,

b) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,

c) datum vydání občanského průkazu a data vydání předchozích občanských průkazů,

d) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

e) datum skončení platnosti občanského průkazu a data skončení platnosti předchozích občanských průkazů,

f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu,

g) rodné číslo.

(2) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Přechodná ustanovení

§ 136

(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy v oblasti elektronických komunikací vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Za protiprávní jednání, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které splňuje znaky protiprávního jednání rovněž podle tohoto zákona, lze uložit pokutu podle sazeb uvedených v předpisech platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou-li sazby podle tohoto zákona příznivější.

(3) Řízení zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí správní úřady, které řízení zahájily, podle dosavadních právních předpisů. Úřad může zastavit řízení ve věcech přístupu zahájená z podnětu Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pouze se souhlasem všech účastníků řízení.

(4) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která s ohledem na ustanovení tohoto zákona není nutné dokončit, Úřad ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zastaví.

(5) Telekomunikační licence vydané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou platné do 1 měsíce ode dne, kdy nabude účinnosti opatření obecné povahy o všeobecném oprávnění, které upravuje příslušnou komunikační činnost.

(6) Úřad je povinen udělit příděl rádiových kmitočtů, obsahující ve stejném rozsahu stejná práva a povinnosti, které se vztahují k těmto rádiovým kmitočtům a jsou uvedené v platných telekomunikačních licencích vydaných na základě dřívějších právních předpisů, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Osvědčení o registraci vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou platná do 1 měsíce ode dne, kdy nabude účinnosti opatření obecné povahy o všeobecném oprávnění, které upravuje příslušnou komunikační činnost.

(8) Generální licence vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za všeobecné oprávnění podle tohoto zákona až do doby vydání nového všeobecného oprávnění, nejdéle však 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9) Úřad je povinen vydat všeobecná oprávnění podle § 9 do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(10) Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a podnikatelé poskytující telekomunikační služby, kteří vykonávají telekomunikační činnosti na základě telekomunikační licence nebo osvědčení o registraci podle generální licence, jsou povinni splnit oznamovací povinnost podle § 13 nejpozději do 1 měsíce ode dne vydání všeobecného oprávnění.

(11) Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení a rozhodnutí o přidělení čísla vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do doby v nich uvedené, s výjimkou části týkající se výše poplatků za přidělené kmitočty nebo čísla v nich uvedená; tato část povolení nebo rozhodnutí pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato povolení nebo rozhodnutí se považují za oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel podle tohoto zákona. Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydaná podle dosavadních právních předpisů se považují za individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů operátorů třídy A.

(12) Kmitočtové plány a číslovací plány vydané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do doby vydání příslušných prováděcích předpisů podle § 16 odst. 1 a § 29 odst. 4 a opatření obecné povahy podle § 16 odst. 2.

(13) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť jsou povinni do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízejí pro připojení přístrojů. Technické specifikace musí být zpracovány způsobem stanoveným v § 73 odst. 9.

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť musí povinnost uvedenou v § 34 splnit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy specifikující technické podmínky. Úřad je povinen vydat opatření obecné povahy podle § 34 odst. 4 do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(15) Platnost průkazů zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, s výjimkou průkazů pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu, vydaných podle dosavadních právních předpisů se nemění. Průkazy zvláštní způsobilosti pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydané podle dosavadních právních předpisů (dále jen "průkaz radioamatéra") pozbývají platnosti dnem 30. dubna 2007. Úřad v této lhůtě vymění průkaz radioamatéra na základě žádosti držitele takového průkazu za průkaz odborné způsobilosti HAREC.

(16) Živnostenské oprávnění vydané pro koncesovanou živnost "Poskytování telekomunikačních služeb" zaniká dnem, kdy osoba, která na jeho základě podniká, oznámila vykonávání komunikační činnosti podle § 13 tohoto zákona, nejpozději však uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(17) Řízení o vydání živnostenského oprávnění pro vázanou živnost "Poskytování telekomunikačních služeb" zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni nedokončená se zastavují.

(18) Dal-li držitel licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání souhlas k udělení povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení podle předchozích předpisů nebo souhlas k udělení rádiových kmitočtů, a to v rozsahu souboru technických parametrů uvedených v jeho licenci, provozovateli sítě určené k šíření a přenosu rozhlasového a televizního vysílání, má právo na přidělení těchto kmitočtů Úřadem v případě, že smluvní vztah mezi ním a provozovatelem sítě zanikne. Toto právo náleží držiteli licence po dobu platnosti jeho licence, tak jak je stanovena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(19) Subjekt, který shromažďuje osobní údaje účastníků za účelem vydání seznamu účastníků, je povinen informovat účastníky pevné nebo mobilní veřejně dostupné telefonní služby, jejichž osobní údaje byly uvedeny v seznamu účastníků vydaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o jejich oprávněních uvedených v § 95 odst. 1 a 2. Tento subjekt je povinen nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dotázat dotčených účastníků, zda mohou jejich osobní údaje zůstat uvedeny v tomto seznamu. V případě, že účastník bude požadovat změnu nebo vyškrtnutí těchto údajů, je uvedený subjekt povinen to bez odkladu bezplatně uskutečnit. Pokud jde o seznamy tištěné, popřípadě v elektronické podobě na nosiči dat, které již byly vydány, platí tato povinnost uvedeného subjektu pro nejbližší aktualizaci seznamu.

(20) Obsahuje-li zvláštní právní předpis ustanovení o

a) telekomunikačním provozu, rozumí se tím přenášená zpráva podle tohoto zákona,

b) údajích o telekomunikačním provozu, rozumí se tím provozní a lokalizační údaje související s přenášenou zprávou podle tohoto zákona,

c) telekomunikační službě, rozumí se tím služba elektronických komunikací podle tohoto zákona,

d) telekomunikační síti, rozumí se tím síť elektronických komunikací podle tohoto zákona.

§ 137

(1) Úřad je povinen provést první analýzu všech částí trhu elektronických komunikací postupem podle § 51 tak, aby mohl být zjištěn stav relevantních trhů podle § 52 odst. 1, případně dalších trhů podle § 52 odst. 2. Úřad při této analýze použije konzultační postupy podle § 130 a 131 a při uveřejňování postupuje podle § 125. Úřad je povinen ukončit tuto analýzu nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je Úřad povinen na základě analýzy podle odstavce 1 přezkoumat povinnosti držitelů licence s výrazným podílem na trhu zachované podle dosavadních právních předpisů, rozhodnout o zachování těchto povinností, jejich změně nebo zrušení a rozhodnout o uložení povinností uvedených v § 51 podnikům s významnou tržní silou.

(3) V rámci analýzy podle odstavce 1 Úřad prověří, zda poměry na trhu nejsou v oblasti cen pro koncové uživatele významně deformovány křížovým financováním veřejné telefonní služby poskytované podnikem s významnou tržní silou prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě. V případě zjištění takové deformace cen Úřad uloží rozhodnutím dotčené osobě povinnosti podle § 51 tak, aby došlo k nápravě Úřadem zjištěného stavu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí Úřadu.

§ 138

(1) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů, který byl na základě telekomunikační licence udělené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tuto službu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ji poskytovat nadále do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2. Tuto službu poskytuje za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů uvedený v odstavci 1 je povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 139

(1) Smlouvy o přístupu k síti, zvláštním přístupu k síti, propojení sítí anebo o zpřístupnění účastnického vedení uzavřené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Tyto smlouvy se považují za smlouvy uzavřené podle tohoto zákona.

(2) Do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2 je provozovatel veřejné telekomunikační sítě a poskytovatel veřejné telekomunikační služby, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona označen jako subjekt s výrazným podílem na trhu, povinen při poskytování přístupu nebo propojení anebo zpřístupnění účastnického vedení dodržet stávající povinnosti týkající se přístupu k síti, propojení sítí a zpřístupnění účastnického vedení stanovené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o

a) povinnost nediskriminace,

b) povinnost poskytnout Úřadu uzavřenou smlouvu o propojení sítí nebo o přístupu k síti za účelem jejího uveřejnění,

c) povinnost oznamovat Úřadu a uveřejňovat v Telekomunikačním věstníku referenční nabídky propojení a zpřístupnění účastnického vedení a

d) povinnost vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem.

§ 140

Provozovatel veřejné pevné telekomunikační sítě, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinen ve své síti podle číslovacího plánu umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv s uvedenými sítěmi propojeného poskytovatele veřejných telekomunikačních služeb, kromě služby pronájmu okruhů, a to jak formou nastavení předvolby čísel, tak krátkou individuální volbou čísel pro jednotlivá volání, je povinen tyto služby poskytovat nejméně do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 142

(1) Opatření Českého telekomunikačního úřadu vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Cenová rozhodnutí vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do vydání věcně příslušných rozhodnutí o ceně (§ 57 až 59) Úřadem, nejdéle však do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato rozhodnutí o ceně je Úřad po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydat bez předchozí analýzy trhu. V takovém případě je však jejich účinnost omezena nejdéle do doby vydání rozhodnutí o uložení povinností podnikům s významnou tržní silou podle § 137 odst. 2.

(3) Uzavřené smlouvy a vydané všeobecné podmínky pro poskytování veřejné telekomunikační služby podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za smlouvy uzavřené a všeobecné podmínky vydané podle tohoto zákona.

(4) Pokud smlouva na poskytování veřejné telekomunikační služby uvedená v odstavci 3 není v souladu s ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel povinen ji uvést s nimi do souladu nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud všeobecné podmínky uvedené v odstavci 2 nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel povinen je uvést do souladu s ustanoveními tohoto zákona do 4 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

§ 143

(1) Poskytovatel univerzální služby, který byl povinen poskytovat tuto službu podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinen poskytovat tuto službu i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu a za podmínek dle dosavadních právních předpisů. Povinnost poskytovat univerzální službu trvá až do doby, než Úřad rozhodne podle odstavce 2.

(2) Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přezkoumá, zda poskytování univerzální služby, včetně cenové dostupnosti, je v souladu s ustanoveními hlavy III dílu 6; nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Úřad uloží rozhodnutím povinnosti poskytovat dílčí služby podle § 39.

(3) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem.

(4) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu do 4 měsíců po určení nového poskytovatele podle odstavce 2 vyúčtování prokazatelné ztráty vypočítané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento poskytovatel má nárok na úhradu prokazatelné ztráty v roce, ve kterém nabyl tento zákon účinnosti, a to za období do doby rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2. Tento poskytovatel je povinen umožnit ověření výše prokazatelné ztráty způsobem uvedeným v dosavadních právních předpisech. Na výše uvedenou prokazatelnou ztrátu jsou povinni přispívat podnikatelé, kteří byli v příslušném období držiteli telekomunikační licence. Výpočet podílu a platby se řídí ustanoveními právních předpisů platných před účinností tohoto zákona.

§ 144

Poskytovatel veřejně dostupné dálnopisné a telegrafní služby, který byl povinen poskytovat tyto služby podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinen tyto služby poskytovat do konce roku 2005.

§ 145

(1) Podnikatel poskytující službu šíření a přenosu rozhlasového a televizního signálu, který byl na základě telekomunikační licence udělené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tyto služby ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen je poskytovat i nadále, nejméně do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2. Tyto služby poskytuje za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Byl-li podnikatel podle odstavce 1 povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem, je povinen tuto povinnost plnit do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 146

Úřad do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídí radiokomunikační účet. Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídí databáze podle § 14, 15 a 28.

§ 147

(1) Věcná břemena vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jiné dohody, včetně dohod o náhradě za omezení vlastnického práva, sloužící k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.

(2) Nedošlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mezi podnikatelem a vlastníkem nemovitosti k dohodě pro výkon oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. a, k dohodě o náhradě za omezení vlastnického práva, rozhodne o zřízení věcného břemene a o výši náhrady vyvlastňovací úřad podle tohoto zákona, pokud s výkonem oprávnění nebylo započato.

(3) Vznikla-li ve prospěch podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, kteří realizovali výstavbu veřejné komunikační sítě před nabytím účinnosti tohoto zákona, věcná břemena k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo vzniknou-li takovým podnikatelům věcná břemena pro výkon oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo § 104 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona po nabytí účinnosti tohoto zákona, přecházejí oprávnění z takových věcných břemen i na nabyvatele veřejné komunikační sítě či její části, pokud jsou tito nabyvatelé podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť, a to bez ohledu na skutečnost, zda se nabyvateli veřejné komunikační sítě stali před či po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění z věcných břemen podle odstavce 3 vzniká nabyvatelům veřejné komunikační sítě

a) v okamžiku vzniku věcných břemen, vzniknou-li věcná břemena po nabytí účinnosti tohoto zákona a došlo-li nejpozději k okamžiku vzniku věcného břemene k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele,

b) v okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo-li věcné břemeno před nabytím účinnosti tohoto zákona a došlo-li současně před nabytím účinnosti tohoto zákona i k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele,

c) v okamžiku nabytí veřejné komunikační sítě nabyvatelem, bude-li veřejná komunikační síť převedena na nabyvatele až po vzniku věcného břemene a po nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 148

Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona

a) se zrušuje Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

b) přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů z Českého telekomunikačního úřadu zřízeného podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na Úřad,

c) je Úřad příslušný hospodařit s majetkem státu, s nímž k tomuto dni hospodařil Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 149

(1) Po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vláda jmenuje jednoho člena Rady Úřadu na 1 rok, jednoho na 2 roky, jednoho na 3 roky, jednoho na 4 roky a jednoho na 5 let.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce, a to až do dne nabytí účinnosti služebního zákona.

Závěrečná ustanovení

§ 150

Zmocnění

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 24 odst. 5, § 27 odst. 8, § 37 odst. 2, § 38 odst. 8, § 43 odst. 5, § 133 odst. 2.

(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26 odst. 5, § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48 odst. 7, § 53 odst. 4, § 80 odst. 3, § 113 odst. 9 a § 126 odst. 3.

(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 33 odst. 9 a § 97 odst. 4.

(4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 97 odst. 5 a 9.

(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 44 odst. 5, § 63 odst. 3, § 64 odst. 13, § 97 odst. 7 a 12, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.

(6) Úřad pro ochranu osobních údajů může vydat vyhlášku k provedení § 88 odst. 7.

§ 151

Zrušuje se:

1. Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

2. Nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a za přidělená čísla.

3. Vyhláška č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační koncová a rádiová zařízení.

4. Vyhláška č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu.

5. Vyhláška č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika koncových bodů a rozhraní veřejné telekomunikační sítě.

6. Vyhláška č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence.

7. Vyhláška č. 197/2000 Sb., o rozsahu pronájmu telekomunikačních okruhů a o jejich technických parametrech.

8. Vyhláška č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy o propojení a přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách přístupu k síti a propojení sítí a připojení neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím.

9. Vyhláška č. 199/2000 Sb., o způsobu prokazování finanční způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti.

10. Vyhláška č. 200/2000 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.

11. Vyhláška č. 201/2000 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby.

12. Vyhláška č. 202/2000 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů způsobilosti a době jejich platnosti.

13. Vyhláška č. 92/2001 Sb., kterou se stanoví seznam speciálně vybavených koncových telefonních zařízení.

14. Vyhláška č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence.


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o vodovodech a kanalizacích

§ 152

V zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se část pátá zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního

§ 153

V zákoně č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se část dvanáctá zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky

§ 154

V zákoně č. 205/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část třetí zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona

§ 155

V zákoně č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se část dvacátá čtvrtá zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony

§ 156

V zákoně č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, ve znění zákona č. 41/2004 Sb., se část šestá zrušuje.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona, kterým se mění zákon o telekomunikacích

§ 157

V zákoně č. 225/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., se část první zrušuje.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky

§ 158

V zákoně č. 436/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel

§ 159

V zákoně č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, se část jedenáctá zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona, kterým se mění živnostenský zákon

§ 160

V zákoně č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, se část čtvrtá zrušuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o živnostenském podnikání

§ 161

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 695/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 3 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:

"i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu19),

19) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

2. V příloze č. 2 SKUPINA 205: Elektrické přístroje se text "Poskytování telekomunikačních služeb" zrušuje.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen

§ 162

V § 2b zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., odstavec 2 zní:

"(2) Český telekomunikační úřad vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen poštovních služeb do zahraničí a služeb souvisejících s poskytováním poštovních služeb do zahraničí a zahraničních poštovních služeb1). Ministerstvo nevykonává působnost při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole cen v oblasti elektronických komunikací.".

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna krizového zákona

§ 163

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 12 se v nadpise slova "a spojů" zrušují a odstavec 1 zní:

"(1) Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.".

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

§ 164

V zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 341/2004 Sb., se za § 24 vkládá nový § 24a, který zní:

"§ 24a

(1) Ustanovení tohoto zákona týkající se souboru technických parametrů se nevztahují na zemské digitální vysílání.

(2) Územní rozsah zemského digitálního vysílání Rada stanoví v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu výčtem okresů, popřípadě obvodů hlavního města Prahy zcela anebo zčásti pokrytých vysíláním.".

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna rozpočtových pravidel

§ 165

V § 36 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Součástí státních finančních aktiv je rovněž radiokomunikační účet zřízený podle zvláštního právního předpisu.".

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

§ 166

Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 276/2003 Sb., se mění takto:

1. Položka 155 zní:

"Položka 155

Podání námitky proti vyřízení reklamace Kč 100,-".

2. Položka 156 zní:

"Položka 156

a) Vydání průkazu odborné způsobilosti pro obsluhu

aa) radiotelefonních a radiotelegrafních vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí

- radiotelefonních Kč 400,-

- radiotelegrafních Kč 600,-

ab) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení pohyblivé letecké a pohyblivé plavební služby

- radiotelefonních Kč 300,-

- radiotelegrafních Kč 400,-

ac) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln

- radiotelefonních Kč 300,-

- radiotelegrafních Kč 400,-

ad) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 400,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v průkazu odborné způsobilosti Kč 200,-".

3. Položka 157 zní:

"Položka 157

Vydání osvědčení o oznámení komunikační činnosti Kč 1 000,-

Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů Kč 500,-".

4. Položka 158 zní:

"Položka 158

a) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé Kč 200,-

b) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti Kč 10 000,-

c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění 4 % z této částky, nejméně Kč 200,-

Poznámka:

Poplatek podle položky v písmeni c) se vybere nejvýše ve výši Kč 500 000.".

5. Položka 159 se zrušuje.

6. Položka 160 zní:

"Položka 160

a) Vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel Kč 5 000,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v oprávnění k využívání čísel Kč 500,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere, přiděluje-li správní orgán čísla pro tísňová volání, hlášení poruch, hovory s ohlašovnou národních a mezinárodních hovorů a informace (hlásky), které informují volajícího účastníka o změnách

účastnických čísel.".

7. Položka 161 zní:

"Položka 161

a) Vydání rozhodnutí o individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

aa) pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (rozhlasová služba) Kč 7 000,-

ab) pro pevnou službu Kč 5 000,-

ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 500,-

ad) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 3 000,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

aa) pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání (rozhlasová služba) Kč 500,-

ab) pro pevnou službu Kč 500,-

ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 200,-

ad) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 500,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle § 25 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 167

V § 18 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 95/2005 Sb., se slovo "telekomunikace" nahrazuje slovy "elektronické komunikace".

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv

§ 169

Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 114/2003 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písm. e) se slovo "a" za slovem "úřady" nahrazuje čárkou a za slovo "bankou" se vkládají slova "a Českým telekomunikačním úřadem".

2. V § 2 písm. a) se za slova "Ústavního soudu" vkládají slova "a rozsudky Nejvyššího správního soudu".

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna soudního řádu správního

§ 171

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 555/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

"c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.".

2. V § 48 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) senát nebo samosoudce, který má o návrhu rozhodnout, dospěl k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho část, kterého bylo ve věci použito, je v rozporu se zákonem, podá-li návrh na jeho zrušení,".

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).

3. V části třetí hlavě druhé se za díl 6 vkládá nový díl 7, který včetně nadpisu zní:

"Díl 7

Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

§ 101a

(1) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

(2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného obcí nebo krajem, může podat též Ministerstvo vnitra.

(3) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, může podat též obec.

(4) Odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo zrušení jeho části je navrhováno.

§ 101b

Účast dalších osob na řízení (§ 34) je vyloučena.

§ 101c

K řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je příslušný Nejvyšší správní soud.

§ 101d

Rozsudek a jeho účinky

(1) Při rozhodování soud posuzuje soulad opatření obecné povahy se zákonem, a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své působnosti a pravomoci a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Přitom není vázán právními důvody návrhu.

(2) Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. Soud o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí rozhodne do třiceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.

(3) Bylo-li na základě opatření obecné povahy, které bylo zrušeno, nebo bylo-li na základě části opatření obecné povahy, která byla zrušena, rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového opatření obecné povahy nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu.

(4) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením opatření obecné povahy nebo jeho části zůstávají nedotčena.

(5) Na náhradu nákladů nemá žádný z účastníků řízení právo.".

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže

§ 172

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 4a zní:

"(9) Tento zákon se rovněž nevztahuje na jednání soutěžitelů, které je porušením povinnosti stanovené zákonem o elektronických komunikacích4a) nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.

4a) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

2. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 5a zní:

"(2) Ustanovení odstavce 1 písm. f) se nevztahuje na jednání soutěžitelů, které je vykonáváním komunikační činnosti5a) podle zákona o elektronických komunikacích.

5a) § 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců

§ 173

V zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona 49/2004 Sb. a zákona č. 359/2004 Sb., se v části druhé za hlavu šestou vkládá hlava sedmá, která zní:

"HLAVA SEDMÁ

NÁLEŽITOSTI ČLENA RADY A PŘEDSEDY RADY ČESKÉHO TELEKOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU

Plat

§ 27a

Členům Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,424.

§ 27b

Předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,932.".

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona č. 427/2003 Sb.

§ 174

V § 1 zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004 a kterým se mění některé související zákony, ve znění zákona č. 359/2004 Sb., se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

"g) člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu,".

Dosavadní písmena g) až n) se označují jako písmena h) až o).

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů

§ 175

Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 se za slovo "programů" vkládají slova " , popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb".

2. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slovo "provozuje" vkládá slovo "analogové", slovo "celoplošných" se zrušuje a na konci textu písmene a) se doplňují slova "tak, aby v souběhu zemského analogového a zemského digitálního vysílání byla pro obyvatele České republiky zajištěna možnost příjmu těchto televizních programů v rozsahu podle odstavce 3".

3. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:

"b) provozuje zemské digitální televizní vysílání televizních programů uvedených v písmenu a) a dalších alespoň dvou televizních programů zahrnutých v souhrnném datovém toku složeném z dílčích datových toků náležejících televizním a rozhlasovým programům, multimediálnímu obsahu a doplňkovým službám veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, upravených pro společné šíření prostřednictvím zemské sítě vysílacích rádiových zařízení s plánovaným pokrytím alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1a) (dále jen "multiplex veřejné služby"),

c) jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,

1a) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena d) až l).

4. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:

"(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1b), vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b).

1b) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

5. V § 3 odstavec 3 zní:

"(3) Celoplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí vysílání, v jehož rámci může určitý televizní program a s tímto programem související povinné doplňkové služby přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1a).".

6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 1c zní:

"§ 3a

(1) V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.

(2) Česká televize je povinna umístit v multiplexu veřejné služby vysílání programů Českého rozhlasu v rozsahu, jímž Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti zemského digitálního rozhlasového vysílání podle zvláštního právního předpisu1c). Náklady spojené s provozováním multiplexu veřejné služby Česká televize účtuje Českému rozhlasu, popřípadě poskytovatelům doplňkových služeb, podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku multiplexu veřejné služby.

(3) Televizní programy šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Česká televize digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a kabelových sítí.

1c) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1c se označuje jako poznámka pod čarou č. 1d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

§ 176

Přechodná ustanovení

(1) Digitální vysílání televizních programů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Česká televize zahájí do 60 dnů ode dne, kdy s podnikatelem zajišťujícím síť elektronických komunikací uzavře smlouvu o šíření multiplexu veřejné služby. Digitální vysílání dalších alespoň dvou televizních programů Česká televize zahájí postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.

(2) Podmínky šíření programů, popřípadě doplňkových služeb, Českého rozhlasu prostřednictvím multiplexu veřejné služby sjedná Česká televize s Českým rozhlasem smlouvou. Oběma stranami ověřený návrh této smlouvy předloží generální ředitel České televize k informaci Radě České televize alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem zahájení zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů

§ 177

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 192/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 se za slovo "programů" vkládají slova " , popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb".

2. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slovo "provozuje" vkládá slovo "analogové".

3. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:

"b) provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby1a); kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a kabelových sítí,

c) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil naplňování úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídá stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb. Využívá přitom zejména části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména ve III. televizním pásmu,

1a) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena d) až h) a dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1c se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

4. V § 3 odst. 3 větě první se za slovo "provozování" vkládá slovo "analogového".

5. Poznámka pod čarou č. 1b zní:

"1b) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

6. V § 3 odst. 4 se za slova "programem se" vkládají slova "pro účely tohoto zákona" a číslo "70" se nahrazuje číslem "95".

§ 178

Přechodná ustanovení

(1) Český rozhlas zahájí digitální vysílání rozhlasových programů uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.

(2) Podmínky šíření svých programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb, prostřednictvím multiplexu veřejné služby sjedná Český rozhlas s Českou televizí smlouvou. Oběma stranami ověřený návrh této smlouvy předloží generální ředitel Českého rozhlasu k informaci Radě Českého rozhlasu alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem zahájení zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.


ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

ÚČINNOST

§ 179

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 261/2007 Sb. Čl. LXXI

Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydaná Českým telekomunikačním úřadem podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zůstávají v platnosti do právní moci rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona. Český telekomunikační úřad vydá rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 304/2007 Sb. Čl. II

1. Vláda stanoví nařízením Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen "Technický plán přechodu") za účelem sestavení sítě elektronických komunikací pro multiplex veřejné služby, dalších sítí pro celoplošné zemské digitální televizní vysílání a jedné sítě umožňující regionální zemské digitální televizní vysílání. Technický plán přechodu stanoví pravidla pro přechod zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, zejména lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání zemského analogového televizního vysílání tak, aby mimo případy, kdy to neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí zemského analogového televizního vysílání v rámci jedné územní oblasti nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského televizního vysílání programů provozovatelů vysílání s licencí dotčených vypnutím v dané územní oblasti. V Technickém plánu přechodu se rovněž stanoví minimální rozsah pokrytí území zemským digitálním televizním signálem ke dni dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Zemské analogové televizní vysílání se ukončí dnem 31. prosince 2012, nestanoví-li vláda v Technickém plánu přechodu termín dřívější, nejdříve však dnem 10. října 2010.

2. Opatření obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu č. OOP/15/12.2006/39, kterým se stanoví Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, vydané podle čl. IV zákona č. 235/2006 Sb., se dnem nabytí účinnosti nařízení vlády podle bodu 1 zrušuje.

3. V období ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády podle bodu 1 do dne dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání stanoví výši, popřípadě způsob výpočtu, a dobu splatnosti poplatku podle § 24 odst. 2 písm. d) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění tohoto zákona, vláda nařízením v závislosti na druhu televizního vysílání a v závislosti na průběhu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání s ohledem na dobu souběhu zemského analogového a zemského digitálního televizního vysílání podle Technického plánu přechodu.

4. Údaje podle § 72c zákona č. 127/2005 Sb., ve znění tohoto zákona, sdělí podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací a podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání Českému telekomunikačnímu úřadu poprvé do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 153/2010 Sb. Čl. II

1. Lhůta podle § 22b odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro držitele přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl příděl udělen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím nejsou dotčeny termíny stanovené nařízením vlády o technickém plánu přechodu.

2. Operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytována služba šíření zemského televizního vysílání, má nárok na náhradu nákladů vynaložených na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě došlo v souvislosti s plněním nařízení vlády o technickém plánu přechodu, pokud tato rádiová zařízení leží vně územní oblasti, ve které došlo k vypnutí analogového vysílače velkého výkonu, nebo leží v této oblasti, ale v předmětné lokalitě pokryté zemským analogovým televizním vysíláním z takového rádiového zařízení není zajištěno pokrytí zemským digitálním televizním vysíláním.

3. Pokud o to provozovatel regionálního zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který byl šířen prostřednictvím zemského analogového televizního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného zemského analogového televizního vysílání s licencí přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, požádá, je operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím má být tento program šířen digitálně v rámci části datového toku využívané pro šíření celoplošného programu, se kterým byl šířen analogově na sdílených kmitočtech, povinen nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele regionálního televizního vysílání zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Pokud o to provozovatel celoplošného zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který má být podle platných licenčních podmínek regionálně odpojován, požádá, je operátor sítě elektronických komunikací povinen nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytne, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy operátorem sítě elektronických komunikacích v době ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o technickém plánu přechodu do dne ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice.

6. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytuje z prostředků radiokomunikačního účtu [§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona]. O nároku na úhradu nákladů rozhoduje na základě žádosti Český telekomunikační úřad. Žádost o úhradu nákladů musí operátor sítě elektronických komunikací podat nejpozději do 3 měsíců ode dne vynaložení nákladů nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo zanikne. V případech podle bodu 2, 3 nebo 4 stanoví Český telekomunikační úřad výši úhrady nákladů jako rozdíl mezi výší prokázaných efektivně a účelně vynaložených nákladů a výší nákladů, které by operátor sítě elektronických komunikací vynaložil, pokud by nedošlo ke ztrátě primárního signálu nebo pokud by neměl povinnost zajistit odpovídající technické členění sítě za účelem realizace regionálního vysílání.

7. Do 31. prosince 2012 může Český telekomunikační úřad využít prostředky radiokomunikačního účtu i pro vyhodnocování případů podle bodů 2, 3 a 4, monitorování stavu a rozsahu šíření televizního signálu, analýzu dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, popřípadě úhradu mimořádných nákladů souvisejících s jeho činností v těchto případech a případech podle bodu 6. Český telekomunikační úřad může ve lhůtě podle věty první využít prostředky radiokomunikačního účtu i k úhradě nákladů na zajištění úkolů souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci přípravy a realizace opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni Evropského společenství navazujících na ukončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, včetně přípravy a realizace využití digitální dividendy, vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice.

8. Peněžní prostředky čerpané z radiokomunikačního účtu podle bodu 7 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 10 % příjmů radiokomunikačního účtu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

9. V době ode dne účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2012 převádí Český telekomunikační úřad na radiokomunikační účet peněžní prostředky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 27 odst. 6 a § 133 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zvýšené o 6 % z celkového výnosu z vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů.

10. Práva a povinnosti Českého telekomunikačního úřadu, poskytovatelů univerzální služby a plátců na účet univerzální služby při výpočtu a úhradě čistých nákladů na poskytování univerzální služby a stanovování, vybírání a vymáhání plateb na účet univerzální služby a s nimi souvisejících penále, jakož i práva a povinnosti týkající se vedení účtu univerzální služby, obsahu výroční zprávy univerzální služby a poskytování informací Českému telekomunikačnímu úřadu pro výpočet výše platby na účet univerzální služby za zúčtovací období univerzální služby skončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem o elektronických komunikacích a jeho prováděcími právními předpisy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. V případě, že u platby na účet univerzální služby stanovené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dojde k zániku plátce bez právního nástupce nebo k odpisu nedoplatku pro nedobytnost, bude poskytovateli univerzální služby platba uhrazena prostřednictvím účtu univerzální služby ze státního rozpočtu, a to do 90 dnů od zániku plátce bez právního nástupce nebo od odpisu nedoplatku pro nedobytnost. Pokud po uhrazení této platby podle předchozí věty, provedené v návaznosti na odpis nedoplatku pro nedobytnost, dojde k dodatečné úhradě platby plátcem nebo třetí osobou, je tato dodatečně uhrazená platba příjmem státního rozpočtu.

12. Po vyrovnání všech práv a povinností podle bodů 10 a 11 Český telekomunikační úřad zruší účet univerzální služby a případný zůstatek na účtu převede na radiokomunikační účet. Ode dne 1. ledna 2011 do dne zrušení účtu univerzální služby se pro účely správy placení hledí na prostředky na účtu jako na prostředky veřejného rozpočtu22).

13. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu je povinen do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona doplnit příděly rádiových kmitočtů vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o specifikaci rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu přitom zohlednění stav využívání rádiových kmitočtů a podmínky stanovené Plánem využití rádiového spektra (§ 16).

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 468/2011 Sb. Čl. II

1. V případě, že bylo v Plánu využití rádiového spektra v určitém kmitočtovém pásmu zmírněno omezení zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám uplatněné podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může držitel přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl tento příděl udělen přede dnem 25. května 2011 a tento příděl má dobu platnosti alespoň pět let po dni 25. května 2011, do dne 25. května 2016 podat u Úřadu žádost o přezkoumání tohoto přídělu ve vztahu k tomuto omezení.

2. Úřad před vydáním rozhodnutí o přezkoumání přídělu podle bodu 1 sdělí držiteli přídělu, v jakém rozsahu bude tento příděl změněn, a současně mu sdělí lhůtu, ve které může vzít žádost o přezkoumání zpět. V případě, že držitel tohoto přídělu vezme v dané lhůtě svou žádost o přezkoumání zpět, zůstává tento příděl v platnosti až do skončení doby jeho platnosti, nebo do pěti let od podání žádosti o přezkoumání v závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.

3. Ode dne 25. května 2016 je Úřad oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Úřad je povinen uvést plán využití rádiového spektra do souladu s ustanovením § 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dvanácti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Do 31. prosince 2012 se do výše čerpání úhrady výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává i čerpání úhrad nákladů podle čl. II bodů 7 a 8 zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Do 31. prosince 2012 je Úřad oprávněn čerpat úhradu výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kromě podmínky uvedené v tomto ustanovení pouze v případě, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných subjektů též podle čl. II bodů 2 až 4 zákona č. 153/2010 Sb.

7. Za předpokladu, že do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl omezen počet práv podle § 20 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů vydaného podle § 136 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, za 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud nebude v této době postupem podle § 20 odst. 1 a 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, omezen počet práv. V tomto případě je příděl nadále platný po dobu platnosti v něm uvedenou.

8. Pokud byla platnost individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v rozhodnutí podle § 18 nebo § 19 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, stanovena delší, než činí doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů, na jehož základě bylo individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydáno, pozbývá takové individuální oprávnění platnosti nejpozději dnem právní moci rozhodnutí o udělení přídělu podle bodu 10.

9. Pokud v době do 1 roku přede dnem účinnosti tohoto zákona došlo k ukončení platnosti přídělu rádiových kmitočtů uplynutím doby, na kterou byl tento udělen, postupuje Úřad přiměřeně podle § 20 odst. 4 a 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona.

10. Úprava doručování podle § 129 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na správní řízení zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona.

11. Dokud nenabudou účinnosti vyhlášky Úřadu vydané na základě § 44 odst. 5, § 64 odst. 13 a § 99 odst. 1, postupuje se podle dosavadních opatření obecné povahy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 214/2013 Sb. Čl. II

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.


Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Gross v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).
Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací.

2) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.

3) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.

5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES.

5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21 ES.

6) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

9) Zákon č. 110/1998 Sb.

10) § 40 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

10a) Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.

10b) Rozhodnutí Komise 2007/344 ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.

11) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

15) § 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

16) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

16a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/214/ES, kterou se mění směrnice Rady č. 87/372/EHS o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství.

16b) § 473 až 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

16c) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

17) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.

18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

18a) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.

19) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

20) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

22) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23) Čl. 15 odst. 1 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).

24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

26) Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

28) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

29) Rozhodnutí Komise č. 2003/548/ES o minimálním souboru pronajatých okruhů s harmonizovanými vlastnostmi a o souvisejících normách podle článku 18 směrnice o univerzální službě.

30) § 66a zákona č. 513/1991 Sb.

31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), příloha II.

32) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 513/1991 Sb.

34) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35) § 5 zákona č. 101/2000 Sb.

36) § 88 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

37) § 6 až 8 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

37a) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.

37b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.

38) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

40) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.

41) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

42) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

43) § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.

44) § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

44a) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

45) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

46a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

47) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

48) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb.

48a) § 152 odst. 5 správního řádu.

48b) § 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

49) § 2 písm. r) a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

49a) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

50) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.

52) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

54) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.

55) § 147 správního řádu.

56) § 37 odst. 4 správního řádu.

57) Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie E.169 a E.152.

57a) § 146 správního řádu.

58) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

59) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

60) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

61) Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

62) § 57 občanského zákoníku.

63) § 53 odst. 7 občanského zákoníku.

64) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

donate_banner_right.png

Přesunout nahoru