PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 659/2004 Sb.Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů

Částka 224/2004
Platnost od 23.12.2004
Účinnost od 15.01.2005
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

659

VYHLÁŠKA

ze dne 17. prosince 2004

o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů

Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:


§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(2) Tato vyhláška upravuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů1).

§ 2

Výklad pojmů

Pro účely této vyhlášky se považují za

a) důlní otřes (dále jen "otřes") – přírodní jev náhlého porušení horského masivu, který se projeví náhlým vysunutím nebo vyvržením hornin do důlního díla s následkem jeho zjevné a trvalé deformace; tento jev může být provázen seismickým a zvukovým efektem v tomto důlním díle. Na tomto ději se plynné a kapalné komponenty obsažené v horském masivu nepodílejí podstatnou měrou. Podle místa uvolnění pružné energie a porušení horského masivu se otřesy dělí na slojové a otřesy z vyššího nadloží,

b) otřesový jev – přírodní jev náhlého porušení horského masivu bez deformací důlního díla; za otřesový jev se považují odprýskávání a rázy, které se projevují odprýsknutím drobných úlomků hornin z obvodu důlního díla nebo zvukově charakteristickým prasknutím, popřípadě obojím; důlní dílo se při otřesovém jevu zjevně nedeformuje, ale deformace jsou přístroji měřitelné,

c) protiotřesovou prevenci – systém činností, jimiž se dociluje rozpoznání nebezpečí vzniku otřesů, a opatření k zamezení jejich vzniku nebo omezení jejich následků,

d) část horského masivu – prostorově vymezená oblast v dobývacím prostoru,

e) prognózu vzniku otřesů – souhrn činností umožňujících stanovit náchylnost horského masivu nebo jeho části ke vzniku otřesů, stanovit stupeň nebezpečí vzniku otřesů v plánovaných, projektovaných a vedených důlních dílech a správně volit prostředky protiotřesové prevence; prognóza vzniku otřesů se dělí na regionální, lokální a průběžnou,

f) regionální prognózu – souhrn činností umožňujících stanovit náchylnost částí horského masivu, jeho vrstevních jednotek, slojí nebo jejich částí ke vzniku otřesů na základě hodnocení přírodních podmínek a posouzení výskytu otřesů v analogických podmínkách,

g) lokální prognózu – souhrn činností umožňujících zařadit důlní dílo do stupňů nebezpečí otřesů, již ve fázi plánování a projektování,

h) průběžnou prognózu – souhrn činností prováděných v důlních dílech pro vymezení míst zvýšených napětí, ověření ochranné zóny a případnou kontrolu účinnosti provedených aktivních prostředků protiotřesové prevence,

i) aktivní prostředky protiotřesové prevence – souhrn činností směřujících ke snížení rizika vzniku otřesu,

j) pasivní prostředky protiotřesové prevence – souhrn činností, opatření a zařízení směřujících k omezení následků otřesu,

k) chráněnou oblast – část horského masivu, v níž se vydobytím ochranné sloje docílilo snížení napětí působících před jejím vydobytím,

l) ochrannou sloj (část ložiska) – sloj, lávka sloje nebo část ložiska, jejíž vydobytí ve vhodném prostoru a čase umožňuje vést důlní díla v chráněné oblasti v jiné sloji nebo v jiné lávce téže sloje, případně v jiné části ložiska,

m) ochrannou zónu – oblast ve sloji přiléhající k důlnímu dílu, v níž sloj není schopna akumulovat pružnou energii a vytváří tlumicí vrstvu při uvolnění pružné energie akumulované za touto zónou,

n) primární napětí – napětí v horském masivu existující v důsledku působení přírodních činitelů (gravitačních, tektonických apod.) před ovlivněním masivu hornickou činností,

o) přídatná napětí – napětí působící v horském masivu, která jsou vyšší, než odpovídají primárnímu napětí,

p) dosah vlivu přídatných napětí od porubu "L" – hodnota stanovená z nomogramu uvedeného v pracovních pravidlech (§ 3 odst. 1) nebo přesnějšími metodami schválenými Českým báňským úřadem,

q) ponechaný pilíř – nevydobytá část sloje,

r) příznaky otřesů – pozorovatelné nebo měřitelné jevy nebo vývoj seismické aktivity, o nichž se na základě předchozích zkušeností z vedení důlních děl v určité části horského masivu ví, že souvisí s kumulací napětí v masivu a mohou předcházet vzniku otřesů,

s) doly s nebezpečím otřesů – doly, ve kterých k otřesu došlo, nebo které mohou být na základě regionální prognózy otřesem ohroženy.

§ 3

Řízení protiotřesové prevence

(1) Organizace2) musí zajistit protiotřesovou prevenci. Organizace zajistí jednotný postup a řízení protiotřesové prevence na dolech vydáním pokynů (pracovních pravidel)3) projednaných s obvodním báňským úřadem a stanoví organizační opatření k zabezpečení plnění povinností uložených touto vyhláškou.

(2) K řízení protiotřesové prevence musí být na každém dole určeno pracovní místo (funkce) geomechanika obsazené zaměstnancem organizace s magisterským vzděláním stanoveným zvláštním právním předpisem4) s alespoň tříletou hornickou praxí v dolech s nebezpečím otřesů.

(3) Geomechanik musí odbornou způsobilost pro výkon funkce prokázat zkouškou před komisí obvodního báňského úřadu.

(4) Na dolech s nebezpečím otřesů, které tvoří organizační jednotku, musí být zřízeno pracoviště, které nepřetržitě sleduje a vyhodnocuje seismickou aktivitu v rámci dobývacího prostoru. V případě přerušení hornických prací v dole může závodní dolu přerušit kontinuitu vyhodnocování pro příslušný důl. Vyhodnocení však musí být provedeno nejpozději před obnovením hornických prací.

§ 4

Zařazování částí horského masivu

V dolech s nebezpečím otřesů se považují všechny části horského masivu za nebezpečné otřesy, pokud nejsou na základě výsledků regionální prognózy zařazeny jako části horského masivu bez nebezpečí otřesů.

§ 5

Zařazování důlních děl

(1) Všechna vedená důlní díla s výjimkou těch, která jsou vedena v částech horského masivu bez nebezpečí otřesů, zařadí závodní dolu5) podle výsledků lokální prognózy do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů. Takto může zařadit i jen části důlních děl.

(2) Mezi důlní díla v 1. stupni nebezpečí otřesů se zařazují

a) všechna důlní díla vedená mimo sloj,

b) dlouhá důlní díla ve sloji o mocnosti do 1,2 m s přibírkou průvodních hornin,

c) důlní díla ve sloji, při jejichž vedení se nepředpokládá vznik otřesu.

(3) Mezi důlní díla ve 2. stupni nebezpečí otřesů se zařazují důlní díla, při jejichž vedení nelze vyloučit nebezpečí vzniku otřesu.

(4) Mezi důlní díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů se zařazují důlní díla, u nichž lze při jejich vedení předpokládat nebezpečí vzniku otřesu nebo při jejichž vedení k otřesu již došlo.

§ 6

Prognóza vzniku otřesů

(1) V dolech s nebezpečím otřesů je nutno v dostatečném předstihu provádět regionální a lokální prognózu a k tomu zjišťovat a vyhodnocovat potřebné údaje.

(2) Regionální prognóza slouží k vymezení částí horského masivu, kde nehrozí nebezpečí otřesů.

(3) Podkladem pro regionální prognózu jsou přírodní údaje o ložisku a částech horského masivu ve vztahu ke slojím plánovaným k dobývání. Hlavními hodnocenými údaji jsou zejména

a) litologie vrstevního sledu,

b) fyzikálně-mechanické vlastnosti uhlí a hornin,

c) hloubka uložení pod povrchem, mocnost a úklon vrstev,

d) strukturně-tektonická stavba.

(4) Lokální prognóza se provádí v částech horského masivu s nebezpečím vzniku otřesů. Na základě výsledků lokální prognózy se důlní díla zařazují do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů.

(5) Podklady pro lokální prognózu jsou zejména

a) úložní poměry (například hloubka uložení a mocnost sloje),

b) dosavadní hornická činnost (například hrany nevýrubů, ponechané pilíře, přítomnost stařin, vyrubání ochranné sloje).

(6) Průběžná prognóza se provádí při vedení důlních děl v částech horského masivu s nebezpečím vzniku otřesů. Způsob provádění průběžné prognózy stanoví plán otvírky, přípravy a dobývání6). Situování průběžné prognózy, její četnost, prostředky, jakož i využití jejich výsledků upřesní technologický postup. Výsledky průběžné prognózy mohou sloužit k přeřazení důlních děl do jiných stupňů nebezpečí, než stanoví lokální prognóza. Důlní dílo, v němž došlo k důlnímu otřesu, se vždy přeřadí do 3. stupně nebezpečí otřesů.

(7) Podklady pro průběžnou prognózu jsou zejména výsledky

a) individuálního pozorování,

b) testovacího vrtání,

c) seismického sledování a vyhodnocování.

(8) Součástí průběžné prognózy je vyhodnocení dosavadního vývoje seismické aktivity dotčené části horského masivu v návaznosti na údaje o seismické aktivitě celého ložiska, popřípadě pánve.

§ 7

Prostředky protiotřesové prevence

(1) Výběr prostředků protiotřesové prevence při vedení důlních děl vychází z hodnocení geomechanických podmínek a výsledků prognózy. Prostředky protiotřesové prevence se dělí na aktivní a pasivní.

(2) Aktivními prostředky protiotřesové prevence jsou zejména

a) vhodné časoprostorové vedení důlních děl,

b) bezvýlomová trhací práce ve sloji a okolních horninách7),

c) zavlažování sloje a okolních hornin,

d) odlehčovací vrtání,

e) volba technologie při vedení a zajišťování důlních děl.

(3) Pasivními prostředky protiotřesové prevence jsou zejména

a) volba druhu a hustoty výztuže důlních děl,

b) stabilizace oslabených částí horského masivu pomocí injektáže a kotvení,

c) vytváření bezpečnostních dutin nebo kompenzačních prostorů,

d) vyvolání otřesu za nepřítomnosti lidí,

e) výlomová trhací práce,

f) omezení počtu zaměstnanců v ohrožených oblastech,

g) znepřístupnění nepotřebných důlních děl,

h) odvolávání zaměstnanců při zjištění nebezpečí,

i) dálkové ovládání strojů,

j) způsob umístění zařízení v důlních dílech,

k) ochrana a vypínání elektrických zařízení.

(4) Použití, rozsah, četnost a kombinaci aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence stanoví podle pracovních pravidel (§ 3 odst. 1) technologický postup.

§ 8

Projektování důlních děl

(1) V projektech nových dolů nebo pater stávajících dolů je nutno vždy řešit protiotřesovou prevenci s využitím zkušeností z dobývání ložiska.

(2) V dolech s nebezpečím otřesů musí plány otvírky, přípravy a dobývání vycházet z dlouhodobé koncepce hornické činnosti a být s ní v souladu8). Dlouhodobá koncepce hornické činnosti musí být na těchto dolech zpracována každý rok, a to s výhledem nejméně na dobu tří let. Dlouhodobá koncepce hornické činnosti zohledňuje strategii protiotřesové prevence a předkládá se příslušnému obvodnímu báňskému úřadu k nařízení nezbytných opatření9). V koncepci je nutno zvolit postup, který nezvyšuje míru nebezpečí otřesů v téže nebo v jiné sloji, resp. části horského masivu a neznemožní užití prostředků protiotřesové prevence.

(3) Organizace2) aktualizuje dlouhodobou koncepci podle změn místních podmínek. Tato aktualizace musí být předložena obvodnímu báňskému úřadu k nařízení nezbytných opatření9).

(4) Základní preventivní opatření proti nebezpečí otřesů je nutno řešit již v plánu otvírky, přípravy a dobývání10) příslušné sloje.

§ 9

Koordinace prací

(1) Hornická činnost v dolech s nebezpečím otřesů, v jejich částech a také mezi sousedními doly musí být koordinována i z hlediska protiotřesové prevence.

(2) Postup prací dvou a více dolů u hranice dobývacích prostorů11) musí být závodními těchto dolů předem projednán a dohodnut10).

(3) Při koordinaci prací u hranice dobývacích prostorů je nutno zohlednit možnost využití přirozené hranice dobývání ke snížení nebezpečí vzniku otřesů.

§ 10

Projekty protiotřesové prevence a technologické postupy

(1) Pro důlní díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů musí být zpracován projekt protiotřesové prevence. Tento projekt obsahuje zařazení důlního díla, provádění průběžné prognózy vzniku otřesů a její situování, její četnost a použité prostředky, jakož i využití jejich výsledků, použití aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence, charakteristiku příznaků otřesů, nejvyšší přípustný počet zaměstnanců a nepřípustný souběh činností. Tento projekt musí být doporučen znaleckým posouzením.

(2) Součástí technologického postupu pro důlní díla v 1., 2. a 3. stupni nebezpečí otřesů musí být příloha "Zvláštní opatření proti otřesům"12). Tato příloha musí být zpracována přiměřeně podle místních podmínek. Pro důlní díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů musí být tato příloha zpracována v souladu s projektem protiotřesové prevence.

§ 11

Poučení zaměstnanců

Zaměstnanci pracující v důlních dílech s nebezpečím otřesů a technický dozor kontrolující pracoviště musí být seznámeni s možnými příznaky otřesů a v pravidelných intervalech stanovených závodním dolu školeni o zásadách práce v důlních dílech s nebezpečím otřesů a postupu v případě vzniku otřesu.

§ 12

Omezení prací

(1) Je-li zpozorován otřesový jev, příznak otřesu nebo dojde-li k otřesu, musí být práce ihned zastavena a osádka odvolána. Závodní dolu určí podmínky, za nichž smí být práce opět zahájena.

(2) Jsou-li výsledky průběžné prognózy vzniku otřesu nepříznivé, lze dále vykonávat pouze práce související s odstraněním nepříznivého stavu.

(3) Je-li provozován porub13) ve 3. stupni nebezpečí otřesů,

a) nemůže závodní dolu povolit

1. vedení dalšího porubu ve 3. stupni nebezpečí otřesů v menší půdorysné vzdálenosti porubních front, než je součet hodnot L pro oba poruby,

2. ražení dlouhého důlního díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů v menší půdorysné vzdálenosti než L od hrany porubní fronty, přitom žádná část tohoto raženého díla zařazená ve 3. stupni nebezpečí otřesů nesmí být v menší vzdálenosti než L od hrany porubní fronty,

b) může závodní dolu v době zásahu do horského masivu v porubu povolit pouze nezbytné práce v přilehlých porubních chodbách zařazených ve 3. stupni nebezpečí otřesů v menší vzdálenosti než L od hrany porubní fronty.

§ 13

Vedení důlních děl

(1) Důlní díla zařazená do 1. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena bez použití aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence. V rozsahu stanoveném v technologickém postupu musí však být prováděna průběžná prognóza nebezpečí otřesů. V případě nepříznivých výsledků prognózy musí být důlní dílo přeřazeno do 2. stupně nebezpečí otřesů a nepříznivý stav odstraněn.

(2) Důlní díla zařazená do 2. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena jen při soustavném provádění průběžné prognózy a při ověřené existenci ochranné zóny. V případě nepříznivých výsledků prognózy musí být nepříznivý stav odstraněn a následně ověřena existence stanovené ochranné zóny.

(3) Důlní díla zařazená do 3. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena jen při soustavném provádění průběžné prognózy a používání aktivních prostředků protiotřesové prevence, a to i při ověřené existenci stanovené ochranné zóny. V případě nepříznivých výsledků průběžné prognózy musí být nepříznivý stav odstraněn.

(4) Účinnost opatření přijatých podle odstavců 1, 2 a 3 k odstranění nepříznivého stavu je nutno po jejich provedení ověřit.

(5) Poruby je vhodné vést s pravidelným postupem v široké přímočaré frontě. Rozestup mezi sousedními poruby vedenými vedle sebe na společné chodbě musí být volen tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému nepříznivému ovlivnění (do 10 m, nebo více než L).

(6) Chodby v pilíři v předpolí porubu ve vzdálenosti L a menší od hrany porubní fronty musí být znepřístupněny. Závodní dolu může vstup do těchto chodeb povolit jen ve zvlášť odůvodněných případech.

(7) Porubní výztuže14) musí být voleny tak, aby umožňovaly provádět opatření protiotřesové prevence stanovené v projektech protiotřesové prevence, resp. technologickém postupu a zůstaly stabilní i v případě, že dojde ke ztrátě jejího styku s nadložím.

(8) Výztuž dlouhých důlních děl15) se volí v souladu s požadovanou únosností s ohledem na stupeň nebezpečí otřesu a charakter očekávaných deformačních procesů.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se přiměřeně vztahují i na ražby výklenků, komor, trafostanic, důlních provozoven apod., na zmáhání a likvidaci důlních děl.

§ 14

Opatření pro ostatní důlní díla

Ve vyražených a používaných důlních dílech, zejména v souvislosti s vedením jiných důlních děl, organizace zjišťují ohrožení důlních děl otřesy, aktualizují jejich zařazení a stanovují rozsah ochrany před následky otřesů a rozsah provádění průběžné prognózy.

§ 15

Požadavky na instalace elektrických zařízení

(1) Elektrické kabely obvodů nízkého napětí (dále jen "obvodů") vně nevýbušných závěrů nacházející se v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů, s výjimkou obvodů jiskrově bezpečných systémů, obvodů nezápalných, obvodů telekomunikačních a sdělovacích, obvodů roznětných vedení, osobních svítidel a elektrických obvodů důlních lokomotiv, musí být sledovány přístroji pro kontrolu izolace a při poklesu izolačního stavu pod 15 Ω/V samočinně vypínány.

(2) Kabelové rozvody16) nad 1 kV v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí být na konci paprsku kabelového rozvodu vybaveny zařízením zajišťujícím jejich vypnutí při zemním spojení v čase nejvýše 0,2 s.

(3) Kabelové rozvody nad 1 kV v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí být vybaveny zařízením pro samočinné vypnutí elektrické energie při

a) otřesu, nebo

b) překročení povolené koncentrace metanu v důlním ovzduší. K vypnutí musí dojít do 2 s od překročení nastavené mezní hodnoty kteréhokoliv čidla umístěného v uvedených dílech.

Umístění čidel a oblastí samočinného vypnutí určí závodní dolu. Organizace je vyznačí v havarijním plánu.

(4) Elektrická zařízení, kabelová vedení a hlavní zemnící vedení, včetně odbočení z něj na elektrická zařízení a spojovací armatury, v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí být fyzicky zkontrolována nejméně jednou za šest měsíců a vždy po otřesu a otřesovém jevu.

§ 16

Hlášení a dokumentace otřesů

(1) Každý otřes musí být ověřen a bezodkladně ohlášen obvodnímu báňskému úřadu; dále musí být provedena prohlídka stavu důlních děl a otřes zdokumentován. Místo a datum otřesu se vyznačí v základní důlní mapě.

(2) Organizace vede dokumentaci ke každému otřesu. Dokumentace otřesů obsahuje podrobný situační náčrt místa projevů otřesu s přiměřeně širokým okolím, popis průvodních znaků a následků otřesu, záznam o energii uvolněné při otřesu a vyhodnocení vývoje seismické aktivity před vznikem otřesu, stanovení pravděpodobných příčin otřesu a místa uvolnění pružné energie a porušení horského masivu. Dokumentaci otřesů uchovává organizace nejméně po dobu 10 let.


§ 17

Přechodná ustanovení

(1) Elektrická zařízení nízkého napětí uvedená do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky, která nesplňují požadavky stanovené v § 15 odst. 1, mohou být po 1. březnu 2005 provozovány pouze za předpokladu, že budou splněny tyto podmínky:

a) obvod je napájen z jednoho galvanicky odděleného zdroje,

b) napětí obvodu nepřesáhne 220 V a celkový příkon připojených spotřebičů nepřesáhne 200 VA,

c) elektrický obvod je proveden kabelem s ochranou proti mechanickému poškození, jehož celková délka nepřesáhne 15 m,

d) minimální průřez každého jádra elektrického kabelu je 2,5 mm2,

e) elektrický obvod je hlídán přístrojem, který zajistí odpojení obvodu od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v obvodu,

nejdéle však do 31. prosince 2006.

(2) Požadavky § 15 odst. 2 a 3 musí být splněny nejpozději do 31. prosince 2007.

§ 18

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 45/1995 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, se zrušuje.

§ 19

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2005.


Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 35/2010 Sb. Čl. III

2. Požadavky stanovené v § 15 odst. 3 vyhlášky č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění účinném ode dne účinnosti vyhlášky č. 35/2010 Sb., je nutno naplnit do 31. prosince 2010.


Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 73odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb. a vyhlášky č. 330/2002 Sb.

2) § 3 a zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 273odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

4) § 1 odst. 6 vyhlášky č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb.

6) Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 101 až 107 vyhlášky č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky č. 173/1992 Sb.

8) § 74 vyhlášky č. 22/1989 Sb.

9) § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988. Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Příloha č. 3bod 1.3.1. vyhlášky č. 104/1988 Sb.

11) § 32 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1989 Sb.

12) § 43odst. 1 písm. g) a § 59 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 22/1989 Sb.

13) § 2 odst. 1 písm. n) vyhlášky č. 22/1989 Sb.

14) § 260 odst. 6 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb.

15) § 44 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb.

16) § 235 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb.

Přesunout nahoru