Zákony pro lidi>Sbírka zákonů ČR>Ročník 2003>Předpis č. 353/2003 Sb.

Předpis č. 353/2003 Sb.Zákon o spotřebních daních

Ze dne26.09.2003
Částka118/2003
Platnost od24.10.2003
Účinnost od01.01.2004
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF

Aktuální verze


744x145_ZPL_facebook kopie.png

353

ZÁKON

ze dne 26. září 2003

o spotřebních daních

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje

a) podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") a surového tabáku spotřebními daněmi,

b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků,

c) způsob barvení a značkování vybraných minerálních olejů,

d) způsob značkování některých dalších minerálních olejů,

e) sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji a

f) nakládání se surovým tabákem.

(2) Spotřebními daněmi jsou

a) daň z minerálních olejů,

b) daň z lihu,

c) daň z piva,

d) daň z vína a meziproduktů,

e) daň z tabákových výrobků a

f) daň ze surového tabáku.

(3) Orgány Celní správy České republiky vykonávají

a) správu spotřebních daní,

b) další působnosti podle tohoto zákona související s vybranými výrobky a se surovým tabákem; při jejich výkonu postupují podle daňového řádu s výjimkou řízení o správních deliktech.

§ 2

Daňové území

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) daňovým územím České republiky území České republiky,

b) daňovým územím Evropské unie území stanovené směrnicí Rady o obecné úpravě spotřebních daní1a),

c) členským státem členský stát Evropské unie,

d) jiným členským státem členský stát s výjimkou České republiky,

e) třetí zemí země mimo daňové území Evropské unie,

f) třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4.

(2) Pro účely tohoto zákona se

a) území Monackého knížectví považuje za území Francouzské republiky,

b) území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) považuje za území Spolkové republiky Německo,

c) území ostrova Man považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,

d) území San Marina považuje za území Italské republiky a

e) výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia považují za území Kypru.

(3) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát, území Kanárských ostrovů, Alandských ostrovů, britských Normanských ostrovů a francouzská území uvedená v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d´Italia a italské vnitrozemské vody jezera Lugano.

(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství z území uvedených v odstavci 3.

(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství na území uvedená v odstavci 3.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

b) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropské unie propuštěny do režimu s podmíněným osvobozením od cla, a také propuštění těchto vybraných výrobků z režimu s podmíněným osvobozením od cla,

c) režimem s podmíněným osvobozením od cla kterýkoliv ze zvláštních režimů stanovených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství, v souvislosti s celním dohledem, jemuž podléhají vybrané výrobky, které nejsou zbožím Evropského společenství3b), při vstupu na celní území Evropského společenství, dočasné uskladnění, svobodná celní pásma nebo svobodné celní sklady, jakož i kterýkoliv z režimů uvedených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství3c),

d) vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu4) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku5) a výstup z daňového území Evropské unie,

e) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků, na něž se nevztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, do volného daňového oběhu,

f) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,

g) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a 99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; správce daně může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,

h) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem,

i) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem,

j) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "uživatel") právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,

k) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa vývozu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu podle § 3 písm. h),

l) uvedením do volného daňového oběhu

1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,

2. každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,

3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,

4. každé skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,

m) daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,

n) klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění,

o) kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu,8) ve znění platném k 1. lednu 2002,

p) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že tato osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit správci daně adresu pro doručování,

q) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách9) uvedených v § 47, 69, 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,10)

r) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen „kritéria udržitelnosti biopaliv“) nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu a splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí,

s) nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením takové znehodnocení, úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,

t) výrobou proces, při kterém

1. vybraný výrobek vznikne,

2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,

3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,

u) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

§ 4

Plátce daně

(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,

a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)],

b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit

1. při dovozu (§ 9 odst. 2),

2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],

3. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)],

4. v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d)],

c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15, 15a, 55 až 57),

d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu [§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28]; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na porušení tohoto režimu podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,

e) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání [§ 9 odst. 3 písm. g)],

f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela,

g) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo

h) která je zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky; pokud osoba uvedená v § 33 odst. 2 neustanoví zástupce pro zasílání vybraných výrobků nebo pokud ustanovený zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v § 33e odst. 1, stává se plátcem daně příjemce.

(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.

(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. a) také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.

(4) V případě dovozu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 1 také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky dovezeny. V případě, že dovoz vybraných výrobků byl neoprávněný, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto dovozu podílela.

(5) Pro účely odstavce 1 písm. f) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u

a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,

b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,

c) lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin 10 l konečných výrobků,

d) piva 110 l,

e) meziproduktů 20 l,

f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,

g) cigaret 800 kusů,

h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,

i) ostatních doutníků 200 kusů,

j) tabáku ke kouření 1 kg.

(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2, 4 a 5 obdobně.

§ 5

Prokázání zdanění vybraných výrobků

(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5).

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nabyvatele,

c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení daňového dokladu,

f) číslo daňového dokladu.

(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího,

c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení dokladu o prodeji,

f) číslo dokladu o prodeji.

(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesilatele,

b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,

c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení dokladu o dopravě,

f) číslo dokladu o dopravě.

(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím správce daně o vyměření daně.

(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez

a) daňového dokladu, dokladu o prodeji nebo dokladu o dopravě se hledí, jako by byly dopravovány s příslušným dokladem, pokud byl příslušný doklad před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně, nebo

b) rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.

(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.

§ 6

Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 5.

(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesílajícího plátce, popřípadě uživatele,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, přijímajícího uživatele,

c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,

e) místo odeslání,

f) místo přijetí,

g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,

h) číslo dokladu o osvobození od daně.

(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím správce daně o vyměření daně.

(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50). Na vybrané výrobky osvobozené od daně dopravované bez dokladu o osvobození od daně se hledí, jako by byly dopravovány s tímto dokladem, pokud byl tento doklad před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně.

§ 7

Předmět daně

Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené nebo na daňové území Evropské unie dovezené.

§ 8

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské unie nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie.

§ 9

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(2) Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis.13) Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstavce 1.

(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení,

b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,

c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,

d) dnem zúčtování ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků, nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení; do ztrát a znehodnocení se nezahrnují ztráty a znehodnocení ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při skladování,

e) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,

f) okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků v tomto režimu (§ 28),

g) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které jsou určeny pro účely podnikání na daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky,

h) dnem zániku nebo zrušení povolení k provozování daňového skladu nebo povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez tohoto povolení, nebo na vybrané výrobky, pro které toto povolení zaniklo podle § 13b a které jsou dnem zániku tohoto povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,

i) dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které byly zaslány osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, na daňové území České republiky, nebo

j) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.

(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem pozbytí nebo dnem propachtování obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku, ke kterým náleží nezdaněné vybrané výrobky nacházející se mimo režim podmíněného osvobození od daně.

§ 10

Sazby a výpočet daně

Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.

§ 11

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty31a), anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do volného oběhu,

b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137,

d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen;  tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropské unie,17a)

e) dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst. 1; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropské unie,17a)

f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty,

g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty.

(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.

(3) Vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavce 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

§ 12

Uplatnění nároku na osvobození od daně

(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit písemně u plátce nebo uživatele, a to nejpozději před jejich vydáním, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne. To se netýká uživatelů uvedených v § 53 odst. 5.

(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to při podání celního prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.

(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, pokud nelze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat bez tohoto povolení; neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.

(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové povolení předloží k nahlédnutí.

(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

§ 13

Přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat a užívat pouze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(2) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně novým, lze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

§ 13a

Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) Je-li v návrhu na vydání povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke každému dodavateli samostatně.

(2) Správce daně zašle stejnopis povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně dodavateli těchto vybraných výrobků.

§ 13b

Zánik povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně zaniká rovněž dnem, kdy nabude právní moci povolení k provozování daňového skladu pro prostorově ohraničené místo, ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

§ 13c

Zrušení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně z moci úřední

Správce daně zruší povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně rovněž, pokud

a) byl vybraný výrobek osvobozený od daně použit na jiný účel, než který byl v tomto povolení uveden, a uživatel ve stanovené lhůtě nezaplatil daň, nebo

b) uživatel po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto povolení.

§ 14

Vracení daně plátci

(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem

a) jejich propuštění do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,

b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.

(2) Plátci, který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že

a) před odesláním vybraných výrobků správci daně oznámí, že uplatní nárok na vrácení daně,

b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30),

c) předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu řádně potvrzené příjemcem,

d) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána a zaplacena,

e) předloží doklad o

1. zaplacení daně v členském státě určení,

2. zaplacení daně v členském státě, ve kterém došlo ke ztrátě během dopravy nebo ve kterém byla ztráta během dopravy zjištěna s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení, nebo

3. skutečnosti, že vybraný výrobek není v členském statě určení předmětem daně nebo že je od daně osvobozen, vydaný příslušnými orgány členského státu určení,

f) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.

Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech podmínek uvedených v písmenech a) až f).

(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu (§ 33), a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. V případě ztráty během dopravy s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň byla zaplacena v členském státě, ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve kterém byla ztráta zjištěna.

(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení.

(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).

(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.

(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.

(8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.

(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy, § 54 až 57 pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.

§ 15

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,22) (dále jen "osoba požívající výsad a imunit") rozumí:

a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) zastupitelství mezinárodní organizace,

d) orgány Evropské unie,

e) člen diplomatické mise23) nebo konzulárního úřadu24) se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

f) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

g) člen rodiny osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společně hospodařící domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Zaplacená daň se vrací

a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně členů jeho rodiny podle odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,

b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a členům jeho rodiny podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok,

c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,

d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,

e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak,

f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,

g) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně členů její rodiny podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.

(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.

(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.

(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.

(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v § 4 odst. 5, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) jméno kupujícího,

c) název a množství vybraných výrobků,

d) datum vystavení dokladu,

e) datum uskutečnění prodeje,

f) sazbu daně,

g) výši daně,

h) výši ceny včetně daně.

(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.

(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.

(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:

a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, včetně členů jeho rodiny, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

d) orgán Evropské unie se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území České republiky,

e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně členů jeho rodiny, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,

f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a), včetně jejich členů podle odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy,

g) orgán Evropské unie se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy,

h) za členy rodiny osob uvedených v odstavci 1 písm. e) nebo f) podávají daňové přiznání tyto osoby.

(13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené správcem daně vady nebo pochybnosti odstranila. Daň správce daně nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.

(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný správce daně žádost o vrácení daně obdržel.

(15) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15a, 54 až 57.

§ 15a

Vracení daně ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky

(1) V rozsahu, v jakém ozbrojené síly vysílajícího státu24a), případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen, vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně.

(2) Zaplacená daň se vrací ozbrojeným silám vysílajícího státu maximálně do výše 500000 Kč za kalendářní rok. Tento limit se nepoužije pro minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle § 45 odst. 2 písm. c) až e) a j) pro služební vozidla, letadla a lodě na daňové území České republiky, kdy se zaplacená daň vrací bez omezení.

(3) Zaplacená daň se vrací civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu maximálně do výše 100000 Kč za kalendářní rok.

(4) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavcích 2 a 3 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo d) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené ozbrojeným silám nebo civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5.

(6) Vojenské orgány ozbrojených sil24a) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský personál a civilní zaměstnance vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u správce daně vykonávajícího působnost na území hlavního města Prahy, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

(7) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro účel vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(8) Správce daně daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u správce daně uvedeného v odstavci 6 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(9) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany správci daně uvedenému v odstavci 6 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost nastala.

(10) Osoby uvedené v odstavcích 2 a 3, které uplatnily nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemohou uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15, 54 až 57.

§ 16

Zánik nároku na vrácení daně

Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 17

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.

§ 18

Daňové přiznání a splatnost daně

(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5). Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.

(4) Daňové přiznání, které se podává v průběhu insolvenčního řízení20), je upraveno v § 136a.

(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené správcem daně, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.

(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.

(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.

§ 19

Podmíněné osvobození od daně

(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je

a) umístěn v daňovém skladu podle § 3 písm. g),

b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f).

(2) Za daňový sklad se považuje

a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst. 3), nebo

b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 89 a 99).

(3) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3 a 5 a § 100a odst. 1). Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.

(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 5 a § 59 odst. 3).

(5) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v prostorově ohraničeném místě [§ 3 písm. g)] v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3).

(6) Na vybrané výrobky, na které se vztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně.

(7) V případech podle § 13b jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

§ 19a

Provozování daňového skladu

(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě pravomocného povolení k provozování daňového skladu.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k provozování daňového skladu novým, lze daňový sklad provozovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

§ 19b

Další podmínka pro vydání povolení k provozování daňového skladu

(1) Podmínkou pro vydání povolení k provozování daňového skladu je rovněž poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem.

(2) Zajištění daně se poskytuje pro každý daňový sklad samostatně.

§ 19c

Povolení k provozování daňového skladu

(1) Správce daně v povolení k provozování daňového skladu přidělí evidenční číslo rovněž daňovému skladu, nebylo-li přiděleno dříve.

(2) Je-li v návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu uvedeno více daňových skladů, správce daně vydá povolení k provozování daňového skladu ke každému daňovému skladu samostatně.

§ 20

Zrušení povolení k provozování daňového skladu z moci úřední

(1) Správce daně zruší povolení k provozování daňového skladu rovněž, pokud provozovatel daňového skladu po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neprovozuje daňový sklad.

(2) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladu zrušeno z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, správce daně zruší všechna ostatní povolení k provozování daňového skladu, která byla tomuto provozovateli daňového skladu vydána.

(3) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladu zrušeno z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno, podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení.

§ 20a

Způsoby zajištění daně

(1) Daň lze zajistit pouze způsoby a ve výši stanovené tímto zákonem nebo způsoby podle daňového řádu ve výši stanovené rozhodnutím správce daně.

(2) V rozhodnutí o zajištění daně způsobem podle daňového řádu správce daně zohlední výši případného zajištění daně podle tohoto zákona tak, aby celková výše zajištění byla přiměřená.

§ 20b

Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.

§ 21

Zajištění daně

(1) Zajištění daně může být poskytnuto

a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky,

b) finanční zárukou, kterou přijal správce daně, nebo

c) ručením, pokud osobu ručitele povolí správce daně.

(2) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině.

(3) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti.

(4) Byla-li daň zajištěna ručením, správce daně vyzve ručitele ke splnění jeho ručitelské povinnosti, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná.

(5) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi správci daně. Ručitel však ručí za všechny nedoplatky na spotřební dani, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.

(6) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58 a 77),

a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,

b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a),

c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b) nebo jsou tyto výrobky přijaty v místě přímého dodání.

(7) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 6 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen.

(8) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.

(9) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 6 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle odstavce 11 rozhodnuto o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.

(10) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může požádat celní úřad o snížení zajištění daně. Správce daně rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla postoupena. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.

(11) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Správce daně může rozhodnout o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o tom, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým peněžním dluhům a aktivně spolupracuje s orgány Celní správy České republiky. Žadatel prokazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát peněžním dluhům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.

(12) Správce daně rozhodne o žádosti o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně ve lhůtě 60 dnů ode dne podání této žádosti; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně žadatele vhodným způsobem vyrozumí.

(13) Rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně se vydává nejdéle na dobu 1 roku ode dne vydání tohoto rozhodnutí. Provozovatel daňového skladu může o vydání rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, požádat nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

(14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.

(15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit správci daně každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, a to do 5 kalendářních dní ode dne vzniku změny.

(16) Správce daně může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.

(17) Ustanovení o zajištění daně platí pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků obdobně, s výjimkou § 58 odst. 1, § 77 odst. 1 a 2, § 90 a 116a.

§ 21a

Povolení ručitele

(1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem správcem daně.

(2) Ručitelem nemůže být

a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,

b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,

c) člen rodiny dlužníka.

(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje správce daně, který také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu.

(4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje správce daně, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad (dále jen „správce daně místně příslušný daňovému skladu“), který vybrané výrobky odesílá, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu.

(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině.

(6) Správce daně nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské povinnosti.

(7) Správce daně je oprávněn požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.

(8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(9) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek.

(10) Zjistí-li kterýkoli orgán Celní správy České republiky nebo orgán Finanční správy České republiky skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské povinnosti ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění správci daně, který vydal povolení k ručení.

§ 22

Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků

(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně pouze na základě pravomocného povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků novým, lze vybrané výrobky opakovaně přijímat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

§ 22a

Další podmínka pro vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků

Podmínkou pro vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků je rovněž poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem.

§ 22b

Zrušení povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků z moci úřední

(1) Správce daně zruší povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků rovněž, pokud oprávněný příjemce po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů nepřijímá vybrané výrobky.

(2) Pokud bylo povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků zrušeno z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno, podat návrh na vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení.

§ 23

Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků

(1) Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků může vybrané výrobky jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně pouze na základě pravomocného povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků.

(2) Návrh na vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne oznámení předchozího povolení.

§ 23a

Podmínka pro vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků

(1) Podmínkou pro vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků je poskytnutí zajištění daně.

(2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně, kterou je oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků povinen přiznat a zaplatit po uvedení těchto výrobků do volného daňového oběhu.

(3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

§ 23b

Povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků

(1) Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně, neobsahuje-li tento návrh vady nebo nemá-li správce daně pochybnosti o jeho správnosti nebo úplnosti.

(2) Správce daně v povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků uvede rovněž množství vybraných výrobků, které mají být přijaty.

§ 23c

Zánik povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků

Povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků zaniká

a) okamžikem jednorázového přijetí vybraných výrobků, nebo

b) uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků.

§ 23d

Použití zajištění daně v případě zániku povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků

(1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede na úhradu této daně.

(2) Pokud vznikl v důsledku zániku zajištění daně vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku.

§ 24

Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58a),

a) z daňového skladu do jiného daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého dodání, s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d),

b) z místa dovozu do daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého dodání s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d).

(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladu povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu povinen oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.

(3) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel poskytne zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 58 odst. 2, 3, 4 a § 58 odst. 5 písm. a)]. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou dopravy podle odstavce 1 písm. b). Výjimka se nepoužije pro případ, kdy oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne správce daně místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. Po dobu zajištění daně poskytnutého podle tohoto odstavce nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Daň se považuje za zajištěnou ode dne připsání příslušné částky na tento účet. Pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství.

(4) Správce daně může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí.

(5) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. a) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) může být zahájena pouze po obdržení specifického správního referenčního kódu (dále jen „referenční kód“) podle § 26 odst. 4 nebo po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1.

(6) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa vývozu je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému pro dopravu a sledování vybraných výrobků podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému27c) (dále jen „elektronický systém“) pohraničním celním úřadem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37 nebo 38 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu.

(7) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, správce daně, kterému bylo poskytnuto zajištění daně, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co odesílatel prokáže skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny (§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.

(8) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky do daňového skladu nebo do místa vývozu, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7.

(9) Zahájenou dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d).

§ 25

Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy

(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány z daňového skladu umístěného

a) v jiném členském státě nebo od oprávněného odesílatele z jiného členského státu

1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky,

2. do místa vývozu vybraných výrobků na daňovém území České republiky, nebo

3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo e),

b) na daňovém území České republiky, nebo oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky

1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,

2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,

3. příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském státě,

c) v jiném členském státě, oprávněným odesílatelem z jiného členského státu přes daňové území České republiky

1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,

2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,

3. příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském státě.

(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.

(3) Vybrané výrobky může z místa dovozu na daňovém území České republiky dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. b) pouze provozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný odesílatel po uložení pokuty dále neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. b) nevydá tomuto oprávněnému odesílateli referenční kód podle § 26 odst. 4 pro dopravu z místa dovozu v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c odst. 2 po dobu dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(4) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány podle odstavce 1 písm. b), provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou případu, kdy jako oprávněný odesílatel dopravuje vybrané výrobky z místa dovozu na daňovém území České republiky. Správce daně může na žádost provozovatele daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 3.

(5) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány, nebo okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 může být zahájena pouze po obdržení referenčního kódu podle § 26 odst. 4 nebo v případě nedostupnosti elektronického systému po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 může být zahájena pouze s osvědčením o osvobození od daně uvedeném v nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně17a).

(6) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37, 38 nebo 39 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu pohraničním celním úřadem.

(7) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků mohou ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání.

(8) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co je potvrzena příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny (§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.

(9) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky z daňového území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo do místa vývozu v jiném členském státě, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7.

(10) Zahájenou dopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d).

§ 26

Návrh elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s elektronickým průvodním dokladem. To se netýká dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c až 27f nebo § 100 nebo dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) nebo osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e).

(2) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému.

(3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle pomocí elektronického systému

a) provozovatel odesílajícího daňového skladu správci daně místně příslušnému daňovému skladu,

b) oprávněný odesílatel celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu.

(4) Orgán uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, přidělí orgán uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladu nebo oprávněnému odesílateli bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle § 24 odst. 3 nebo 4 nebo § 25 odst. 4 a podmínka označení vybraných výrobků podle odstavce 7.

(5) Orgán uvedený v odstavci 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti.

(6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28).

(7) Orgán uvedený v odstavci 3 může nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.

§ 27

Elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e), nebo je uskutečňována podle § 25 odst. 7, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně příslušným orgánům jiného členského státu, ve kterém má být doprava ukončena. Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 do daňového skladu nebo do místa přímého dodání, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně provozovateli daňového skladu, který je v elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce.

(2) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo odst. 7, nebo příjemci podle § 11 odst. 1 písm. e), správce daně, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně příjemci uvedenému na tomto dokladu a správci daně místně příslušnému pro místo, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento správce daně odlišný od správce daně, který tento doklad obdržel.

(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně

a) příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno vývozní celní prohlášení podle nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství28a), není-li tímto členským státem Česká republika, nebo

b) celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění dopravovaných vybraných výrobků do režimu vývozu, je-li místo výstupu z daňového území Evropské unie na daňovém území České republiky.

(4) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, správce daně, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, propustí dopravované vybrané výrobky do režimu vývozu a předá tento doklad bezodkladně pohraničnímu celnímu úřadu.

(5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen předat listinný stejnopis elektronického průvodního dokladu nebo obchodní doklad, ve kterém je uveden referenční kód, osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je tato osoba povinna předložit příslušný doklad správci daně, který si jej vyžádal.

(6) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel může zrušit elektronický průvodní doklad nejpozději do okamžiku zahájení dopravy podle § 24 odst. 5 nebo § 25 odst. 5.

(7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění daně, nebo oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně změnit příjemce nebo místo ukončení dopravy, pokud se nejedná o dopravu osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. e). Změna se provede postupem uvedeným v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28).

§ 27a

Elektronický průvodní doklad při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Po přijetí vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem, oprávněným příjemcem nebo v místě přímého dodání podle § 24 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 7 předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát nebo znehodnocení, příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28).

(2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. e) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému a osvědčení o osvobození od spotřební daně správci daně místně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát nebo znehodnocení, příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28). Náležitosti osvědčení o osvobození od spotřební daně stanoví nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně17a).

(3) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. d) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 osvědčení o osvobození od spotřební daně správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy. Náležitosti osvědčení o osvobození od spotřební daně stanoví nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně17a).

(4) Správce daně podle odstavce 1, 2 nebo 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příjemce uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3 a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny.

(5) Správce daně podle odstavce 1, 2 nebo 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto oznámení odpovídají skutečnosti.

(6) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Správce daně podle odstavce 3 sdělí příslušným orgánům jiného členského státu odeslání, že doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) byla ukončena.

(7) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území České republiky do jiného členského státu podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 3, zašle správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně obdržené z jiného členského státu odesílateli bezodkladně po jeho obdržení.

(8) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24, správce daně podle odstavce 1 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přímo odesílateli.

§ 27b

Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, vyhotoví pohraniční celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků v elektronickém systému příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát nebo znehodnocení, celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, uvede v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28).

(2) Pokud je doprava uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie, které obdržel z jiného členského státu, odesílateli.

(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa vývozu uskutečňována podle § 24 odst. 1, vyhotoví pohraniční celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků odesílateli. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát nebo znehodnocení, uvede celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 27c

Nedostupnost elektronického systému při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nedostupný, zahájí provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících podmínek:

a) vybrané výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26,

b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí orgán uvedený v § 26 odst. 3 a předloží mu kopii dokladu uvedeného v písmeni a),

c) zajistí daň podle § 24 odst. 3 nebo 4 nebo § 25 odst. 4,

d) poskytne informace o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost.

(2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může být zahájena pouze se souhlasem orgánu uvedeného v § 26 odst. 3.

(3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh elektronického průvodního dokladu v souladu s § 26 odst. 2.

(4) Orgán uvedený v § 26 odst. 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu, zejména porovnáním údajů uvedených v dokladu podle odstavce 1 písm. a) s návrhem elektronického průvodního dokladu podle odstavce 3. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, orgán uvedený v § 26 odst. 3 přidělí tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej odesílateli podle odstavce 1. Elektronický průvodní doklad poté nahradí doklad podle odstavce 1 písm. a). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními § 26 a 27.

(5) Do okamžiku, kdy je návrhu elektronického průvodního dokladu přidělen referenční kód, který je sdělen odesílateli podle odstavce 1, považuje se doprava vybraných výrobků za uskutečňovanou v režimu podmíněného osvobození od daně za použití dokladu podle odstavce 1 písm. a).

(6) Odesílatel vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uvedený v odstavci 1 je povinen uchovávat doklad uvedený v odstavci 1 písm. a) po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká.

(7) V případě nedostupnosti elektronického systému podle odstavce 1 provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel elektronicky sdělí orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 změny podle § 27 odst. 7 ještě před jejich uskutečněním. Dále se postupuje v souladu s ustanoveními odstavců 3 až 5.

(8) Nedostupností elektronického systému se rozumí stav, kdy přístupové komunikační prostředky správce daně k elektronickému systému jsou nefunkční nebo kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě.

§ 27d

Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d), a podle § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy do místa vývozu, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1 z důvodu

a) nedostupnosti elektronického systému v místě přijetí vybraných výrobků,

b) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků z jiného členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel elektronický průvodní doklad s přiděleným specifickým správním referenčním kódem, nebo

c) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků na daňovém území České republiky, pokud nebylo možno do okamžiku přijetí vybraných výrobků použít postup podle § 27c odst. 3 až 5, použije doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků. Tento doklad se považuje za potvrzení ukončení dopravy. Příjemce jej bezodkladně předloží správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků.

(2) Pokud příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému, správce daně zašle kopii dokladu uvedeného v odstavci 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli podle odstavce 1 na daňovém území České republiky.

(3) Správce daně místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků předá doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání z jiného členského státu.

(4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1. Dále se použije postup podle ustanovení § 27c odst. 3 až 5.

§ 27e

Nedostupnost elektronického systému při vývozu

(1) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 z důvodů nedostupnosti elektronického systému v České republice nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie, vyhotoví celní úřad, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který potvrzuje, že doprava byla ukončena.

(2) Celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky, pokud nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků do konce dne, kdy celní úřad uvedený v odstavci 1 obdržel potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie od pohraničního celního úřadu, jsou-li tyto celní úřady odlišné, nebo kdy vybrané výrobky vystoupily z daňového území Evropské unie.

(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků předá kopii dokladu podle odstavce 1 vyhotoveného příslušným orgánem jiného členského státu vývozu odesílateli.

(4) Pokud je nedostupnost elektronického systému podle odstavce 1 odstraněna, uplatní se postup podle § 27b.

(5) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 nelze prokázat ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně oznámením o vývozu vybraných výrobků ani z důvodu nedostupnosti elektronického systému, ani z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c), celní úřad uvedený v odstavci 1 vyhotoví náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků, které nahradí tento doklad. Náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků pak zašle příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky.

§ 27f

Náhradní doklady při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3 nebo § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) a s výjimkou dopravy do místa vývozu podle § 24 odst. 1, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b z důvodů jiných než uvedených v § 27d odst. 1, takže tyto skutečnosti nelze prokázat postupy stanovenými v případě nedostupnosti elektronického systému, je příjemce povinen předložit správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků.

(2) Neobsahuje-li náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků vady, správce daně uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům členského státu odeslání nebo v případě dopravy podle § 24 odst. 1 správci daně místně příslušnému pro odesílatele. Správce daně místně příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli.

(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) s výjimkou osob uvedených ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e) správce daně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků, který obdrží náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků od příslušných orgánů jiného členského státu, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému.

§ 28

Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy

(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském státě.

(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení nebo v důsledku ztrát ve smyslu § 49 odst. 11 nebo § 71 odst. 2 a orgán uvedený v § 26 odst. 3 místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu nebo místu dovozu, ze kterého byla doprava zahájena, byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.

(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví jinak.

(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(6) Správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

(7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu vývozu, nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky

a) byly dodány na místo určení,

b) vystoupily z daňového území Evropské unie, nebo

c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení,

považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.

(8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky

a) byly dodány na místo určení,

b) vystoupily z daňového území Evropské unie,

c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení, nebo

d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,

považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.

(9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět, že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn správcem daně místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 6 nebo § 25 odst. 6 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy na území jiného členského státu.

(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy, že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto jiném členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 5. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí správce daně o této skutečnosti příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zjištěno.

§ 29

Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání

(1) Právnická nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání je povinna před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě se registrovat jako plátce daně a oznámit správci daně množství vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou by byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak. Tato osoba zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro zajištění daně. Se souhlasem osoby, která poskytla zajištění daně, může správce daně poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 3, 6 nebo 8 byla připsána na určený účet správce daně, v jehož územní působnosti má osoba uvedená v odstavci 1 sídlo nebo místo pobytu.

(3) Po odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň. Pokud právnická nebo fyzická osoba nedodrží postup stanovený v odstavci 1, je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň následující pracovní den po přijetí výrobků.

(4) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a jsou přijímány veřejnoprávním subjektem, se považují za vybrané výrobky přijímané pro účely podnikání, přičemž veřejnoprávní subjekt postupuje podle odstavců 1 a 2.

(5) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a určených pro účely podnikání na daňovém území České republiky k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení. V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti.

(7) Ustanovení § 29 se nepoužijí pro vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě

a) dopravované přes daňové území České republiky do dalšího členského státu, nebo

b) umístěné na palubě letadla při mezipřistání na daňovém území České republiky,

pokud při této dopravě nedojde ke ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků.

(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky bez ohledu na to, zda došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení na daňovém území České republiky, nebo zda není možné určit, kde k této skutečnosti došlo. To neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení.

(9) Správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky. Zároveň poskytne informaci o této skutečnosti příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena.

(10) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

§ 30

Zjednodušený průvodní doklad

(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem.

(2) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované přes daňové území České republiky do tohoto jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.

(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes území jiného členského státu na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.

(4) Plátce, který nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání, musí na žádost odesílajícího dodavatele bezodkladně po přijetí vybraných výrobků zaslat zpět potvrzené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu. Správce daně je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla přiznána nebo zaplacena.

(5) Vzor zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropské unie.30)

§ 31

Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu nebo přes území jiného členského státu pro účely podnikání

(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované do jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy správce daně. V oznámení uvede datum zahájení dopravy.

(2) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Odesílatel je povinen uchovávat potvrzené vyhotovení č. 3, které obdržel od příjemce, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy správce daně.

(4) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a potvrdí příjem vybraných výrobků na vyhotovení č. 3, které odešle nejpozději první pracovní den po dni ukončení dopravy odesílateli.

(5) Jsou-li vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky dopravovány přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání často a pravidelně, může příslušný správce daně, za předpokladu sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem, povolit zjednodušený postup odchylný od odstavců 2 až 4.

(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a určených pro účely podnikání v jiném členském státě k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení.

(7) Správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků došlo k jejich nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

§ 32

Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu

(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Tyto výrobky lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, správce daně vezme v úvahu zejména

a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla,

b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,

c) doklady k vybraným výrobkům,

d) množství a povahu vybraných výrobků.

(3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku neobchodního charakteru, se použije ustanovení odstavce 2 a § 4 odst. 5 obdobně. Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou osvobozeny od daně a lze je přijímat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(4) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.

(5) Správce daně může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.

§ 33

Zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky, pokud jsou vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány osobou mající místo pobytu nebo sídlo v tomto jiném členském státě nebo na účet takové osoby osobě s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost.

(2) Osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky osobě podle odstavce 1, ustanoví pro splnění této povinnosti zástupce pro zasílání vybraných výrobků.

(3) Zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány.

(4) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je daňovým subjektem.

(5) Ustanovení o zasílání vybraných výrobků se nevztahují na vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru.

§ 33a

Zástupce pro zasílání vybraných výrobků

(1) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků může vykonávat svou činnost pouze na základě pravomocného povolení pro zasílání vybraných výrobků.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení pro zasílání vybraných výrobků novým, lze vykonávat činnost zástupce pro zasílání vybraných výrobků na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

§ 33b

Podmínky pro vydání povolení pro zasílání vybraných výrobků

Podmínkami pro vydání povolení pro zasílání vybraných výrobků jsou

a) bezdlužnost a

b) plná moc s úředně ověřeným podpisem pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky.

§ 33c

Povolení pro zasílání vybraných výrobků

Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení pro zasílání vybraných výrobků ve lhůtě 30 dnů ode dne podání tohoto návrhu, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností o správnosti nebo úplnosti údajů v něm uvedených.

§ 33d

Zrušení povolení pro zasílání vybraných výrobků z moci úřední

Správce daně zruší povolení pro zasílání vybraných výrobků rovněž, pokud zástupce pro zasílání vybraných výrobků po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů nevykonává činnost, která je předmětem povolení.

§ 33e

Postup při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky

(1) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu

a) oznámit správci daně

1. název, popřípadě obchodní označení, druh a množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena,

2. jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, které jsou vybrané výrobky zasílány, a

b) poskytnout zajištění daně.

(2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

§ 33f

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit v případě zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky

(1) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných výrobků osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány, na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit.

(2) Pokud zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v § 33e odst. 1, přechází povinnost daň přiznat a zaplatit na osobu, která zaslané vybrané výrobky přijala.

(3) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení.

§ 33g

Daňové přiznání v případě zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky

(1) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh zástupce pro zasílání vybraných výrobků může správce daně rozhodnout, že vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období mohou být zahrnuty do jednoho daňového přiznání.

(2) K daňovému přiznání je zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány.

§ 33h

Použití zajištění daně pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky

(1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede na úhradu této daně.

(2) Správce daně vrátí vratitelný přeplatek bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku, pokud vznikl v důsledku

a) zániku zajištění daně, nebo

b) nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení, ke které došlo během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu.

§ 33i

Evidence vedená zástupcem pro zasílání vybraných výrobků

(1) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány.

(2) Evidence musí obsahovat údaje uvedené v § 33e odst. 1 písm. a).

§ 33j

Potvrzení související se zasíláním vybraných výrobků na daňové území České republiky

(1) Po zaplacení daně z přijatých vybraných výrobků zaslaných na daňové území České republiky správce daně na žádost osoby, která daň zaplatila, vydá pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány, potvrzení o zaplacení této daně.

(2) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu k jejich nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, správce daně na žádost zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány, potvrzení o této skutečnosti.

§ 33k

Zasílání vybraných výrobků na území jiného členského státu

(1) Osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského státu, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému správci daně a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.

(2) Osoba zasílající vybrané výrobky podle odstavce 1 je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.

§ 33l

Doprava vybraných výrobků zasílaných na území jiného členského státu

(1) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení.

(2) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava zasílaných vybraných výrobků ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

(3) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

§ 34

Dovoz vybraných výrobků

Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo do režimu s podmíněným osvobozením od cla, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.

§ 36

Prodej za ceny bez daně

(1) Vybrané výrobky lze prodávat fyzické osobě při jejím bezprostředním výstupu z daňového území Evropské unie za ceny bez daně pouze

a) na základě pravomocného povolení k prodeji za ceny bez daně,

b) v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště vymezené v povolení k prodeji za ceny bez daně nebo na palubě letadla během letu a

c) po ověření, že její cílová stanice je ve třetí zemi nebo na třetím území.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k prodeji za ceny bez daně novým, lze vybrané výrobky prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(3) V případě povolení k prodeji za ceny bez daně je místně příslušným správcem daně správce daně místně příslušný mezinárodnímu letišti.

(4) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 nebo na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. Takto dodané vybrané výrobky se považují za umístěné v režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich prodeje.

(5) Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků byly na prodejním dokladu vyznačeny tyto údaje:

a) číslo letu,

b) druh vybraných výrobků,

c) množství vybraných výrobků a

d) cena.

§ 36a

Povolení k prodeji za ceny bez daně

Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně stanoví rovněž část tranzitního prostoru mezinárodního letiště, kde lze prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně.

§ 36b

Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně mezi držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně

Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně může vybrané výrobky přijaté za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jinému držiteli tohoto povolení, pokud

a) podal žádost o zrušení tohoto povolení,

b) správce daně s tímto prodejem souhlasí a

c) k tomuto prodeji dojde do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení.

§ 37

Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,

b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,

c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,

d) použitých pro vlastní spotřebu,

e) přijatých v místě přímého dodání,

f) vydaných z místa přímého dodání.

(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,

b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta,32) je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 odst. 2 a § 78 odst. 6 a 7; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu,

c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho společně hospodařící domácnosti a osob jemu blízkých, jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich společně hospodařících domácností a osob jim blízkých,

d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu,

e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,

f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo § 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).

(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené správcem daně. Zápis do evidence po převzetí vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.

(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

(5) Provozovatel daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků ve

a) struktuře, kterou zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, a

b) formátu, který zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud vede tuto evidenci elektronicky.

§ 38

Evidence ve skladu vybraných výrobků

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) převzatých do skladu vybraných výrobků,

b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového skladu,

c) vydaných ze skladu vybraných výrobků,

d) přijatých v místě přímého dodání,

e) vydaných z místa přímého dodání.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.

§ 39

Evidence vedená oprávněným příjemcem

(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.

§ 39a

Evidence vedená oprávněným odesílatelem

(1) Oprávněný odesílatel uvedený v § 3 písm. k) je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena.

(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu, množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy,

b) obchodní názvy vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena, množství v měřicích jednotkách a datum ukončení dopravy.

(3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 až 5 obdobně.

§ 40

Evidence vedená uživatelem

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) převzatých,

b) použitých pro účely uvedené v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,

c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,

d) odesílaných jinému uživateli,

e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 až 5 obdobně.

§ 41

Pravomoci správce daně

(1) Správce daně může nařídit daňovému subjektu provedení inventury ve lhůtě stanovené správcem daně. O výsledku inventury informuje daňový subjekt správce daně následující pracovní den po jejím skončení.

(2) Úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro účely podnikání.

(3) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam daňových subjektů. Tento seznam obsahuje tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo daňového subjektu,

b) správce daně příslušného daňovému subjektu,

c) vybrané výrobky, které daňový subjekt vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá,

d) datum vydání povolení k činnosti.

(4) Správce daně vrátí odebrané vzorky vybraných výrobků osobě, od které je získal, nejpozději do 60 dnů od jejich odebrání.

Řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku

§ 42

(1) Správce daně zajistí vybrané výrobky, popřípadě i dopravní prostředek, který je dopravuje, jestliže zjistí, že

a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 27 a 27c, 30, 51, 100 nebo 100a s výjimkou uvedenou v § 50 odst. 8,

b) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5,

c) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) nebo b) jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo

d) doklad uvedený v písmenu a) nebo b) je pozměněný nebo padělaný.

(2) Nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo není-li prokázáno oprávněné nabytí vybraných výrobků za ceny bez daně, správce daně tyto vybrané výrobky zajistí, jestliže

a) jsou skladovány bez dokladu uvedeného v § 5,

b) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo

c) doklad uvedený v písmenu a) je pozměněný nebo padělaný.

(3) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle odstavce 1 nebo 2 provede správce daně, který jako první zjistí důvody pro zajištění, a sepíše o tom protokol. Stejnopis protokolu předá osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.

(4) Osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, vydá zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek správci daně; odmítne-li jejich vydání, správce daně vybrané výrobky nebo dopravní prostředek odejme. Odnětí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvede do protokolu.

(5) Správce daně určí místo a způsob uskladnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku. Náklady na uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního prostředku hradí jejich vlastník, popřípadě osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, pouze v případě, že správce daně rozhodne o propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.

§ 42a

(1) Účastníkem řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku je

a) osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny,

b) osoba, která má věcné právo k zajištěným vybraným výrobkům nebo dopravnímu prostředku.

(2) Správce daně vydá nejpozději do 3 pracovních dní od vyhotovení protokolu podle § 42 odst. 3 rozhodnutí o zajištění. Správce daně v rozhodnutí uloží zákaz se zajištěnými vybranými výrobky nebo dopravním prostředkem jakýmkoli způsobem nakládat.

(3) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se lze odvolat nejpozději do 7 pracovních dní od jeho doručení.

§ 42b

Řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku

(1) Správce daně, který rozhodl o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, bezodkladně zahájí řízení, jehož cílem je prokázání, zda s vybranými výrobky bylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2 nebo zda dopravní prostředek takové výrobky dopravoval.

(2) Účastníkem řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku jsou osoby uvedené v § 42a odst. 1.

§ 42c

Uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku

(1) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištěných vybraných výrobků, pokud

a) s nimi nebylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2,

b) vybrané výrobky, které byly dopravovány s dokladem podle § 42 odst. 1 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny nebo byly nabyty oprávněně bez daně, nebo

c) vybrané výrobky, které byly skladovány s dokladem podle § 42 odst. 2 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny.

(2) Správce daně rozhodne o uvolnění dopravního prostředku, pokud

a) s vybranými výrobky, které tento dopravní prostředek dopravoval, nebylo zacházeno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1, nebo

b) vybrané výrobky, které byly tímto dopravním prostředkem dopravovány s dokladem podle § 42 odst. 1 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny nebo byly nabyty oprávněně bez daně.

(3) Správce daně může rozhodnout o uvolnění dopravního prostředku, je-li hodnota dopravního prostředku ve zjevném nepoměru k výši daně, která měla být vyměřena z vybraných výrobků, které byly zajištěny.

(4) Uvolněné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek se bez zbytečného odkladu vrátí osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny. Nelze-li vybrané výrobky nebo dopravní prostředek této osobě vrátit, vrátí se vlastníkovi. Správce daně, který rozhodl o uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, sepíše o jejich vrácení protokol.

§ 42d

Propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku

(1) Pokud správce daně nerozhodne o uvolnění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, rozhodne o jejich

a) propadnutí v případě, že je vlastník těchto výrobků nebo dopravního prostředku znám, nebo

b) zabrání v ostatních případech.

(2) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku je stát.

(3) S propadnutými nebo zabranými vybranými výrobky se naloží způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy68) nebo se tyto výrobky zničí; propadnuté nebo zabrané tabákové výrobky se zničí vždy. Zničení vybraných výrobků se provede na náklady původního vlastníka, popřípadě osoby, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.

§ 42e

Náhrada nákladů

(1) Náhradu nákladů za uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního prostředku v řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku stanoví správce daně nejpozději do 120 dní od právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.

(2) Náhradu nákladů na zničení nebo fyzickou likvidaci vybraných výrobků předepíše správce daně rozhodnutím nejpozději do 60 dní ode dne zničení nebo fyzické likvidace těchto vybraných výrobků.

(3) Správce daně stanoví výši náhrady nákladů podle odstavce 1, dosahuje-li tato výše alespoň 100 Kč.

(4) Náhrada nákladů podle odstavců 1 a 2 je splatná nejpozději do 30 dní od právní moci rozhodnutí o předepsání náhrady nákladů k úhradě.

(5) Náhrada nákladů je příjmem státního rozpočtu.

§ 43

Pokuty

Použije-li správce daně zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22, oprávněnému odesílateli podle § 3 písm. k) nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně.

ČÁST DRUHÁ

OBECNÁ USTANOVENÍ O POVOLOVACÍM ŘÍZENÍ

§ 43a

Povolovací řízení

Povolení vydává správce daně pouze na základě návrhu na vydání povolení.

§ 43b

Návrh na vydání povolení

(1) Návrh na vydání povolení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.

(2) Návrh na vydání povolení lze učinit i elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Z tiskopisu podle odstavce 1 musí být patrné, které z předepsaných údajů se uvádí v povolení a lze je změnit

a) pouze na žádost držitele povolení, nebo

b) z moci úřední.

(4) V návrhu na vydání povolení je navrhovatel povinen uvést

a) údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability,

b) další předepsané údaje potřebné pro správu daní.

§ 43c

Podmínky pro vydání povolení

(1) Podmínkami pro vydání povolení jsou

a) spolehlivost,

b) bezdlužnost,

c) ekonomická stabilita,

d) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související s povolením a

e) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku.

(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat

a) navrhovatel a

b) v případě, že je navrhovatelem právnická osoba, rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu navrhovatele anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele.

(3) Podmínky pro vydání povolení musí být splňovány po celou dobu trvání povolení.

§ 43d

Spolehlivost

(1) Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která

a) je bezúhonná a

b) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové, celní nebo účetní předpisy.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský, nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové, celní nebo účetní předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jako by je rovněž porušila.

§ 43e

Prokazování bezúhonnosti

(1) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, cizincem, nebo právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, prokazuje se bezúhonnost výpisem z evidence trestů nebo rovnocennou písemností vydanou státem,

a) jehož je tato osoba státním občanem, nebo ve kterém sídlí a

b) ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala, nebo sídlila nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.

(2) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, státním občanem České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce na území jiného státu, prokazuje se bezúhonnost výpisem z evidence trestů nebo rovnocennou písemností vydanou tímto státem.

(3) Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu než České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě než v České republice, může místo písemností podle odstavce 1 nebo 2 použít k prokázání své bezúhonnosti jinou písemnost.

(4) Nevydává-li stát písemnost podle odstavce 1 nebo 2, lze tuto písemnost nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu.

(5) Písemnost podle odstavců 1 až 4 nesmí být ke dni podání návrhu na vydání povolení starší než 3 měsíce.

(6) Osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, musí na výzvu správce daně předložit písemnost podle odstavců 1 až 3, která není starší než 3 měsíce, a to ve lhůtě stanovené správcem daně.

§ 43f

Bezdlužnost

(1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

a) u orgánů Finanční správy České republiky,

b) u orgánů Celní správy České republiky,

c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo

d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(2) Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. c) a d) se prokazuje potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů přede dnem podání návrhu na vydání povolení.

§ 43g

Ekonomická stabilita

Ekonomicky stabilní je ten, kdo nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním povinnostem vztahujícím se ke správě spotřební daně, na základě

a) hodnocení ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce posuzovaných na základě údajů oznámených navrhovatelem nebo držitelem povolení anebo zjištěných správcem daně,

b) dalších skutečností významných pro posouzení tohoto rizika.

§ 43h

Postup k odstranění pochybností v údajích v návrhu na vydání povolení

(1) Správce daně prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je navrhovatel povinen tak učinit.

(2) Po marném uplynutí stanovené lhůty správce daně řízení zastaví.

§ 43i

Rozhodnutí o návrhu na vydání povolení

(1) Správce daně vydá navrhovateli povolení, pokud jsou splněny podmínky pro vydání tohoto povolení. V opačném případě návrh na vydání povolení zamítne.

(2) Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení ve lhůtě 60 dnů ode dne podání tohoto návrhu, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností o správnosti nebo úplnosti údajů v něm uvedených; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně navrhovatele vhodným způsobem vyrozumí.

(3) Správce daně v povolení

a) umožní držiteli povolení vykonávat činnost, která je předmětem povolení,

b) přidělí navrhovateli evidenční číslo, nebylo-li přiděleno dříve,

c) může stanovit další podmínky potřebné pro správu daní, případně den, od kterého musí být tyto podmínky splňovány.

(4) Držitel povolení je povinen přidělené evidenční číslo uvádět při styku se správcem daně.

§ 43j

Oznamovací povinnost držitele povolení

(1) Dojde-li ke změně údajů, které jsou uvedeny v povolení a které se uvádějí v návrhu na vydání povolení, je držitel povolení povinen tuto změnu oznámit správci daně do 5 dnů ode dne, kdy nastala.

(2) Držitel povolení je povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability; to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání návrhu na vydání povolení.

(3) Držitel povolení je povinen na výzvu správce daně oznámit další údaje potřebné pro správu daní.

(4) Oznamovací povinnost držitele povolení se nevztahuje na údaje, které má správce daně k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Správce daně prověří údaje uvedené v oznámení a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve držitele povolení, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je držitel povolení povinen tak učinit.

§ 43k

Změna povolení

(1) Správce daně nahradí dosavadní povolení novým, pokud

a) držitel povolení podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny povolení,

b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v povolení, nebo

c) jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky potřebné pro správu daní stanovené v dosavadním povolení.

(2) K nahrazení dosavadního povolení novým správce daně přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání povolení.

(3) V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu povolení.

§ 43l

Zrušení povolení na žádost

Správce daně zruší povolení na návrh držitele povolení.

§ 43m

Zrušení povolení z moci úřední

(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro vydání povolení nebo podmínky potřebné pro správu daní stanovené v povolení, vyzve držitele povolení k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Správce daně zruší povolení, pokud

a) držitel povolení na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek podle odstavce 1,

b) nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, k jejichž splnění správce daně držitele povolení nevyzývá.

(3) Správce daně zruší povolení z důvodu nesplnění podmínek potřebných pro správu daní stanovených v povolení pouze tehdy, pokud se jedná o závažné nesplnění těchto podmínek.

(4) Při stanovení lhůty ke splnění podmínek pro vydání povolení správce daně přihlédne zejména ke schopnosti držitele povolení závadný stav odstranit. Za tím účelem může správce daně držiteli povolení rozhodnutím

a) zcela nebo zčásti omezit možnost přijímat, vyrábět nebo nakupovat vybrané výrobky,

b) uložit povinnost poskytnout dodatečné zajištění daně ve výši odpovídající závažnosti daného případu; je-li jako dodatečné zajištění daně zvoleno zajištění daně způsobem podle tohoto zákona, může být výše tohoto zajištění daně stanovena nad zákonem stanovenou výši, nebo

c) stanovit další podmínky potřebné pro správu daní.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 pozbývá účinnosti

a) dnem oznámení nového rozhodnutí podle odstavce 4, kterým správce daně nahradil dosavadní rozhodnutí podle odstavce 4, nebo

b) dnem, ve kterém je ukončeno řízení o zrušení povolení.

§ 43n

Odklad zrušení povolení

Správce daně může v odůvodněných případech v rozhodnutí o zrušení povolení stanovit, že povolení se zrušuje k určitému dni, a současně může držiteli povolení do doby, než je povolení zrušeno,

a) zcela nebo zčásti omezit možnost přijímat, vyrábět nebo nakupovat vybrané výrobky,

b) stanovit další podmínky potřebné pro správu daní.

§ 43o

Zánik povolení

Povolení zaniká

a) skončením řízení o pozůstalosti, nebo

b) zánikem právnické osoby.

§ 43p

Povinnosti související se zrušením nebo zánikem povolení

(1) Dojde-li k zániku povolení nebo k jeho zrušení bez náhrady, jsou osoba, která byla držitelem tohoto povolení, nebo její právní nástupce povinni provést za přítomnosti úřední osoby správce daně do 5 dnů inventuru zásob vybraných výrobků; tuto lhůtu může správce daně z důvodů hodných zvláštního zřetele prodloužit až na 10 dnů.

(2) Dojde-li k zániku povolení zánikem právnické osoby, která nemá právního nástupce, provede inventuru zásob vybraných výrobků správce daně. Dotčené osoby jsou povinny poskytnout úřední osobě, která provádí tuto inventuru, všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení této inventury.

(3) Ten, kdo je povinen provést inventuru zásob vybraných výrobků podle odstavce 1, je povinen podat daňové přiznání a zaplatit daň nejpozději následující pracovní den po uplynutí lhůty k provedení této inventury.

(4) Inventura zásob vybraných výrobků se provádí u vybraných výrobků,

a) které byly v okamžiku zrušení či zániku povolení uvedeny do volného daňového oběhu, nebo

b) u nichž dnem zániku nebo zrušení povolení vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.

§ 43q

Použití zajištění daně v případě zrušení nebo zániku povolení

(1) Dojde-li k zániku povolení nebo k jeho zrušení bez náhrady,

a) zaniká zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitním účtu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně, nebo

b) v případě, že je zajištění daně poskytnuto finanční zárukou nebo ručením, správce daně vyzve výstavce finanční záruky nebo ručitele k uhrazení nedoplatku na dani.

(2) Přeplatek vzniklý převodem podle odstavce 1 písm. a) lze do doby, než nastane poslední den splatnosti zajištěné daně, použít pouze na úhradu splatných daňových pohledávek na témže osobním daňovém účtu. Pokud následně vznikne vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 30 dnů od jeho vzniku.

ČÁST TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 44

Plátce daně z minerálních olejů

(1) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit

a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2 písm. b)],

c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro

1. pohon motorů,

2. výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“), nebo

3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

e) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,

f) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7),

g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(2) Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle § 58b.

§ 45

Předmět daně z minerálních olejů

(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:

a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 41 až 2710 11 59, benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11 až 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen "ostatní benzin") a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 a 2710 11 70,

b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 11 až 27 10 19 49,

c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 51 až 27 10 19 69,

d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,

e) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů a zkapalněného bioplynu uvedených v písmenech f) a g),

f) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, nebo

g) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

1. pro stacionární motory,

2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19.

(2) Předmětem daně jsou také

a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,

b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující ostatní benzin,

c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl tohoto metylesteru řepkového oleje musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,

d) směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35), které obsahují nejméně 90 % objemových benzinu a nejvýše 10% objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35), přičemž obsah kyslíku nesmí převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,

e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,

f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b) až e) a g) až m),

g) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35) neuvedené v písmenech d), e), l) a m), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních35a), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových směsi etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35),

i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu35a) tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 78 % objemových,

j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, přičemž podíl metylesterů mastných kyselin nesmí činit více než 7 % objemových všech látek ve směsi obsažených,

k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 % hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmeni m), které obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické normě35b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

m) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmenech d), e), i) nebo l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě35c), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

n) směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo

o) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) s hydrogenovanými rostlinnými oleji splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl těchto hydrogenovaných rostlinných olejů musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených.

(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

b) 2707,

c) 2709,

d) 2710 19 71 až 2710 19 99,

e) 2714 a 2715,

f) 2901 a 2902,

g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h) 3403,

i) 3811,

j) 3817, nebo

k) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.

(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.

(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.

(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem,35d) pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 10). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.

(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy

a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo

b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).

(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.

(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje

a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a),

b) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu ve skladovacích nádržích čerpacích stanic10a), pokud se jedná o minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi, nebo pokud tato výsledná směs neobsahuje minerální oleje, u kterých lze uplatnit nárok na vrácení daně podle § 54 odst. 3 nebo 4.

§ 46

Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,

c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro

1. pohon motorů,

2. výrobu tepla, nebo

3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

e) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,

f) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej,

g) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

h) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká v případech podle § 58b.

§ 47

Základ daně z minerálních olejů

(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 oC. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

§ 48

Sazby daně z minerálních olejů

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

Kód
nomenklatury
Text Sazba daně
2710 motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně 12 840 Kč/1000 l
motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l 13 710 Kč/1000 l
Střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) 10 950 Kč/1000 l
těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c)472 Kč/t
odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d)660 Kč/1000 l
2711 zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e)3 933 Kč/t
zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f)0 Kč/t
zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g)1 290 Kč/t

(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 9 265 Kč/1000 l.

(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují

a) sazbou 4590 Kč/1000 l v případě rostlinných olejů uvedených pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů,

b) sazbou 4590 Kč/1000 l v případě metylesterů mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů,

c) v ostatních případech stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.

(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).

(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1000 l.

(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 10950 Kč/1000 l.

(20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují sazbou 10950 Kč/1000 l.

§ 49

Osvobození od daně z minerálních olejů

(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny

a) ostatní benziny,

b) minerální oleje používané k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.

(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.

(3) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.

(4) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem C 24 „výroba základních kovů“.

(5) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.

(6) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 nebo 2710 11 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu, letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.

(7) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(8) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j), používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.

(9) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(10) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného35) splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r).

(11) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(12) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.

(13) Od daně jsou osvobozeny hydrogenované rostlinné oleje splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r).

(14) Od daně je osvobozen zkapalněný bioplyn uvedený pod kódem nomenklatury 2711 19, který je předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. e) a splňuje kritéria udržitelnosti biopaliv.

(15) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l), které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r).

§ 50

Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,

d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele,

e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, nebo

f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.

(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2, 6 a 8, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a odst. 5 písm. a), a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 26 odst. 7 a správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.

(5) Správce daně uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.

(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu správci daně uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.

(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, správce daně uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl správci daně předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.

(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.

§ 51

Prokázání zdanění minerálních olejů

(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně. V dokladu o dopravě lze namísto výše spotřební daně celkem uvést příslušnou sazbu spotřební daně. Pokud je místem určení čerpací stanice, musí být v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno její evidenční číslo, bylo-li Ministerstvem průmyslu a obchodu přiděleno.

(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány podle části šesté.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 10.

§ 52

Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 5 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

(4) Při dopravě minerálních olejů osvobozených od daně a značkovaných a barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v dokladu o osvobození podle § 6 odst. 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány podle části šesté.

§ 52a

Povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně rovněž prodat uživateli, který

a) je držitelem tohoto povolení, nebo

b) je oprávněn přijímat a užívat minerální oleje osvobozené od daně bez tohoto povolení.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně novým, lze tyto minerální oleje přijímat, užívat nebo prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(3) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije odstavec 1 obdobně.

(4) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle § 49 odst. 10, 13 nebo 15, nelze podle odstavce 1 prodat.

§ 53

Nakládání s minerálními oleji osvobozenými od daně bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 5, 6, 8 a 14 a § 63 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud nejsou přijímány za účelem dalšího prodeje.

(2) Provozovatel daňového skladu je oprávněn přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

a) odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1,

b) minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je přijímá z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f).

(3) Uživatel je oprávněn prodávat nebo předávat odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) v množství menším než 10000 l za 1 kalendářní rok bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto oleje sám vyrobil nebo vznikly při jeho činnosti.

(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů lze v rámci podnikatelské činnosti přijímat a prodávat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně pouze za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli.

(5) Konečný spotřebitel je oprávněn přijímat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně minerální oleje osvobozené od daně

a) podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů mimo rámec své podnikatelské činnosti,

b) podle § 49 odst. 14, které na čerpacích stanicích plní do běžné nádrže motorových dopravních prostředků.

(6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně.

§ 53a

Evidence minerálních olejů osvobozených od daně

Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 1 až 4, s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají minerální oleje podle § 53 odst. 1 v množství větším než 10000 l za jeden kalendářní rok.

§ 54

Vracení daně z minerálních olejů plátci

(1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 5 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu

a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,

b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,

c) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické účely přímo související s výrobou,

d) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu;

uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

(3) U zdaněných minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. l) vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu za účelem pohonu motorů na daňovém území České republiky. Daň se vrací ve výši 10230 Kč/1000 litrů lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv obsaženého v minerálním oleji.

(4) U zdaněných minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. o) vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu za účelem pohonu motorů na daňovém území České republiky. Daň se vrací ve výši 3285 Kč/1000 litrů směsi uvedené v § 45 odst. 2 písm. o).

§ 55

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje v mineralogických postupech a metalurgických procesech

(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu nebo přijala v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2, 3 nebo 6 a prokazatelně tyto minerální oleje použila k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech; to se nevztahuje na osobu, které byla vrácena daň podle § 15, 15a, 56 nebo 56a.

(2) U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části páté. U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování některých dalších minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány podle části šesté.

(3) Osoba, které vzniká nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů v mineralogických postupech nebo metalurgických procesech.

(5) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny minerálních olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na minerální oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.

(6) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že minerální oleje, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy osoba použije k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech minerální oleje, které sama vyrobila nebo obarvila a označkovala v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(7) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození prodávajícího,

b) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího,

c) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(8) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,

b) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(9) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(10) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 56

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 41 až 2710 19 49 (dále jen "topné oleje"), které byly jimi prokazatelně použity pro výrobu tepla a které byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části páté, pokud jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15, 15a nebo 55.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen "topné oleje") a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 písm. c) stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c). Nárok na vrácení daně nevzniká osobám, kterým byla vrácena daň podle § 55.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle části páté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.

(4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.

(6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1000 litrů.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození kupujícího,

c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,

b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 7 až 9.

§ 56a

Vracení daně z ostatních benzinů

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti, a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a.

(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2.

(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že ostatní benziny, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození kupujícího,

c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,

b) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 57

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu

(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a § 45 odst. 2 písm. c) a j) za cenu obsahující daň nebo tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje prokazatelně použila pro zemědělskou prvovýrobu. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů pro stanovený účel.

(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 se nevztahuje na toho, komu byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a. Nárok na vrácení daně rovněž nevzniká osobě, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci, úpadku nebo která je povinna navrátit veřejnou podporu v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

(3) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.

(4) Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(5) Daň se vrací ve výši 40 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) nebo v § 45 odst. 2 písm. j). Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), se vrací ve výši 4380 Kč/1000 l nakoupených minerálních olejů.

(6) Nárok na vrácení daně se prokazuje

a) dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v odstavci 1 a

b) evidencí o skutečné spotřebě minerálních olejů uvedených v odstavci 1.

(7) Nárok na vrácení daně se v případě, kdy osoba uvedená v odstavci 1 spotřebované minerální oleje uvedené v odstavci 1 sama vyrobila, prokazuje interním dokladem namísto dokladu o prodeji minerálních olejů uvedených v odstavci 1.

(8) Na dokladu o prodeji minerálních olejů uvedených v odstavci 1, který je prodávající povinen při prodeji bezodkladně vydat, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího,

c) množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených v odstavci 1 do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(9) Na interním dokladu podle odstavce 7 musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození výrobce,

b) množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených v odstavci 1 do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(10) Obchodní označení podle odstavce 8 písm. c) nebo podle odstavce 9 písm. b) musí být uvedeno dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti minerálního oleje uvedeného v odstavci 1 tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(11) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 2 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(12) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(13) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů uvedených v odstavci 1, spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6 až 9.

§ 57a

Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně

Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

§ 58

Zajištění daně z minerálních olejů

(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 1 500 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně nebo finanční zárukou, kterou přijal správce daně.

(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.

(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje, jestliže se doprava uskutečňuje

a) výhradně na daňovém území České republiky, nebo

b) mezi Českou republikou a jiným členským státem výhradně za předpokladu, pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.

(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát34), umístěných v tomto daňovém skladu.

(7) Výše zajištění daně pro daňový sklad u zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e) až g) se stanoví za použití sazby daně, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů; obdobně se postupuje při stanovení výše zajištění daně u těchto plynů u oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů.

(8) Výše zajištění daně pro daňový sklad nebo oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů se stanoví za použití sazby daně stanovené v § 48 odst. 1 pro střední oleje a těžké plynové oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), pokud se jedná o daňový sklad

a) metylesterů mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, nebo

b) rostlinných olejů uvedených pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.

(9) Osoba odebírající pro účely podnikání minerální oleje poskytuje na tyto minerální oleje zajištění daně, jehož výše se stanoví za použití sazby daně stanovené v § 48 odst. 1 pro střední oleje a těžké plynové oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), pokud se jedná o

a) metylestery mastných kyselin uvedené pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, nebo

b) rostlinné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.

(10) Při dopravě minerálních olejů podle § 25 odst. 4 se výše zajištění daně z dopravovaných minerálních olejů stanoví za použití sazby daně stanovené v § 48 odst. 1 pro střední oleje a těžké plynové oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), pokud se jedná o dopravu

a) metylesterů mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, nebo

b) rostlinných olejů uvedených pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.

§ 58a

Doprava minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.

§ 58b

Doprava minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky v jednotkovém balení do jiného členského státu

Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které jsou uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro jiné účely než pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou prokazatelně dopravovány do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného průvodního dokladu.

§ 59

Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje

(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla, nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,

c) 2710 11 až 2710 19 69 s tím, že na minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 21, 2710 11 25 a 2710 19 29 se podmíněné osvobození od daně uplatňuje jen při jejich hromadné obchodní přepravě,

d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,

e) 2901 10,

f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,

g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h) 3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00,

i) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.

Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit.

(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3.

(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny

a) minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1,

b) minerální oleje, které byly uvedeny do volného daňového oběhu, umístěné v daňovém skladu za podmínek stanovených v § 19 odst. 5, nebo

c) minerální oleje, které byly zajištěny správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterých bylo rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu; o umístění minerálních olejů do daňového skladu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu.

(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány.

(5) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena.

(6) Při dopravě minerálních olejů produktovodem, která se uskutečňuje mezi Českou republikou a jiným členským státem, jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí, pouze pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.

(7) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. g) je součástí tohoto daňového skladu.

(8) Daňovým skladem minerálních olejů může být pouze sklad,

a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno v souladu se stavebním zákonem,35d)

b) jehož skladovací zařízení jsou vybavena vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii,

c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů,

d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

(9) Podmínka podle odstavce 8 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.

(10) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. g), považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením správce daně místně příslušného daňovému skladu opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.

(11) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna při výhradním nakládání s minerálními oleji uvedenými v § 45 odst. 1 písm. c) nebo e) až g) v daňových skladech, které jsou vybaveny vhodným měřicím zařízením na měření hmotnosti při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii.

(12) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna v daňovém skladu minerálních olejů, který je vybaven

a) měřicím zařízením na měření

1. hmotnosti minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii, nebo

2. objemu a teploty minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii a

b) laboratoří provozovanou provozovatelem daňového skladu s potřebnými měřidly pro měření měrné hmotnosti vzorků podle požadavků zákona upravujícího metrologii, která provádí odběr vzorků a měření měrné hmotnosti minerálních olejů jako činnost v rozsahu akreditace udělené podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.

(13) Podmínka podle odstavce 12 písm. b) se nepovažuje za splněnou, pokud není alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí osvědčeno, že systém odběru a nakládání se vzorky splňuje stanovené požadavky. Toto osvědčení může provádět pouze oprávněná osoba, která je držitelem akreditace v oblasti inspekční činnosti pro odběry vzorků a laboratorního zkoumání paliv podle právního předpisu upravujícího požadavky na akreditaci, je bezúhonná a bezdlužná. O splnění těchto podmínek rozhodne Generální ředitelství cel na základě žádosti, ke které osoba přiloží doklady prokazující splnění těchto podmínek. Seznam oprávněných osob zveřejní Generální ředitelství cel způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přestane-li oprávněná osoba splňovat některou z uvedených podmínek, Generální ředitelství cel rozhodne, že není oprávněnou osobou.

(14) Podmínka podle odstavce 8 písm. c) nemusí být splněna

a) při skladování minerálních olejů v prostoru letiště, nebo

b) v případě produktovodu, který je samostatným daňovým skladem.

(15) Podmínky podle odstavce 8 písm. a) až c) nemusí být splněny v daňovém skladu podle § 19 odst. 2 písm. a), jehož

a) výrobní kapacita je alespoň 200000 litrů minerálních olejů za kalendářní měsíc a

b) výrobní zařízení pro nepřetržitou výrobu je napojeno na produktovod, který je

1. vybaven vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii, a

2. součástí daňového skladu.

§ 59a

Evidence minerálních olejů v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

§ 60

Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 20 tun za jeden kalendářní rok, mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(3) Právnické nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(4) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40. Osoby uvedené v odstavci 1, které ve volném daňovém oběhu prodávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) konečnému spotřebiteli, v evidenci neuvádí údaje o tomto konečném spotřebiteli.

(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v technologicky oddělených soupravách dopravních prostředků, u nichž je zajištěno evidování množství vydaných zkapalněných ropných plynů přes ověřené stanovené měřidlo, a které neumožňují jakékoliv přečerpávání zkapalněných ropných plynů mezi jejich částmi, a v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost oznámí správci daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(11) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10 poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(12) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

(13) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(14) Osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém10) (dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů, a musí být opatřen závěrami správce daně.

§ 60a

Nákup zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 60 odst. 1 nebo 2 může nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě pravomocného povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(2) Zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 lze nakupovat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu novým, lze tyto zkapalněné ropné plyny nakupovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

§ 60b

Podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu osobám nakupujícím nebo získávajícím zkapalněné ropné plyny pro vlastní spotřebu

Podmínkami pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 2 jsou

a) bezdlužnost a

b) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo úpadku.

§ 60c

Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Je-li v návrhu na vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke každému dodavateli samostatně.

(2) Správce daně zašle stejnopis povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu dodavateli těchto zkapalněných ropných plynů.

§ 60d

Zrušení povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu z moci úřední

(1) Správce daně zruší povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu rovněž, pokud držitel tohoto povolení

a) opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11, nebo

b) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení.

(2) Pokud bylo povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu zrušeno z moci úřední, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno, podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení; to se nevztahuje na zrušení podle odstavce 1 písm. b).

§ 63

Dovoz minerálních olejů

(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí

a) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,

b) nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do motorových dopravních prostředků k přímému používání zkapalněného ropného plynu jako pohonné hmoty a také nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní prostředek vybaven, nebo

c) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním, chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského a jiného podobného zařízení.

§ 64

Vývoz minerálních olejů

Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU

§ 66

Plátce daně z lihu

(1) Plátci jsou také

a) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), d), f) a i),

b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c),

c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f), které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e), nebo

d) právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu.46)

(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) správci daně.

§ 67

Předmět daně z lihu

(1) Předmětem daně je líh (etanol)47) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.

(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.

(3) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný; na líh zvláštně denaturovaný v souladu s požadavky jiného členského státu, který je obsažen ve výrobku, se pohlíží jako na nedenaturovaný, pokud je zjištěno daňové zneužití tohoto výrobku. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zamítne nárok na osvobození od daně nebo zruší již udělené osvobození od daně postupem podle směrnice o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a).

(4) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. d)].

§ 68

Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,46)

b) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě,

c) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,

d) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez oprávnění provozovat živnost, a to tím dnem, který nastal dříve, nebo

e) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e).

§ 69

Základ daně z lihu

Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 oC zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

§ 70

Sazby daně z lihu

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

Kód nomenklaturyTextSazba daně
2207líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 220728500 Kč/hl etanolu
2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou ovocných destilátů z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele zajedno výrobní období podle zákona o lihu28500 Kč/hl etanolu
líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele zajedno výrobní období podle zákona o lihu49)14300 Kč/hl etanolu
ostatnílíh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury28500 Kč/hl etanolu

(2) Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období se použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky stanovené zákonem o lihu49) a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky provozování pěstitelského pálení podle zákona o lihu49).

§ 71

Osvobození od daně z lihu

(1) Od daně je také osvobozen líh

a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,50) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;51) toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

c) v látkách určených k aromatizaci

1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo

2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

d) pro výrobu a přípravu léčiv,

e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,52)

f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel,52)

g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207, 2208, 3301 nebo 3302 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně nebo za jejich přítomnosti zničených,

h) ve vzorcích odebraných správcem daně,

i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.53)

(2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.46)

§ 72

Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu

(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně u původního vlastníka v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, před nabytím vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu majetek původního vlastníka, před

a) uzavřením smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka nebo

b) pozbytím obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka.

(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku obchodního závodu uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného k použití pro stanovený účel52). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

§ 73

Povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně

(1) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h) nebo i) a podle § 71 odst. 1 písm. f), pokud se jedná o líh zvláštně denaturovaný syntetický technický, lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně.

(2) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze na základě tohoto povolení dále prodávat, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

§ 74

Prokázání zdanění lihu

Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

§ 75

Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně

(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

(3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují

§ 76

Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně

(1) Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice55), daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

(2) Plátce, který je registrovanou osobou podle zákona o povinném značení lihu, podává daňové přiznání elektronicky.

§ 77

Zajištění daně z lihu

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 40 000 000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 120 000 000 Kč.

(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34), umístěného v tomto daňovém skladu.

(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu52) umístěného v tomto daňovém skladu.

§ 78

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh

(1) Pokud je lihovar56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami správce daně, zajištění daně se nevyžaduje.

(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami správce daně, stálá přítomnost úřední osoby správce daně nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.57)

(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. g) nemůže být pěstitelská pálenice.55)

(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely34), musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.

(6) Správce daně může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16.

(7) Správce daně v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.

(8) V daňovém skladu může být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn líh, který byl zajištěn správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterého bylo rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu. O takovém umístění lihu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu. Takový líh musí být odděleně skladován a musí být odděleně evidován.

§ 79

Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky

(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) potvrzený správcem daně místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.

(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30) vystaveným odesílatelem.

§ 79a

Oznamování prodeje lihovin

(1) Osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, je povinna 15 dnů před zahájením prodeje takový prodej oznámit správci daně.

(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, která hodlá prodávat lihoviny,

b) množství a objem jednotkových balení lihovin s uvedením objemového procenta lihu, v členění podle

1. jednotlivých druhů a skupin podle právního předpisu upravujícího potraviny a tabákové výrobky,

2. kategorií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin,

c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, od které byly lihoviny nakoupeny,

d) označení výrobce lihovin,

e) místo a den zahájení prodeje,

f) důvody pro prodej lihovin.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 80

Plátce daně z piva

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 81

Předmět daně z piva

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.

§ 82

Malý nezávislý pivovar

(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:

a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,

b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

a) vlastní více než 50 % podílu na čistém majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,

b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo

c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.58)

(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,

b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,

c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.

(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

§ 83

Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je správce daně oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

§ 84

Základ daně z piva

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

§ 85

Sazby a výpočet daně z piva

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:

Kód
nomenklatury
Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny
Základní
sazba
Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary
Velikostní skupina podle výroby v hl ročně
do 10 000
včetně
nad 10 000
do 50 000
včetně
nad 50 000
do 100 000
včetně
nad 100 000
do 150 000
včetně
nad 150 000
do 200 000
včetně
2203, 2206 32,00 Kč 16,00 Kč 19,20 Kč 22,40 Kč 25,60 Kč 28,80 Kč

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.

(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (oP).

§ 86

Osvobození od daně z piva

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Správce daně je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících společně hospodařící domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno pivo, které bylo v odůvodněných případech zničeno za přítomnosti úředních osob správce daně.

(5) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,53) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané správcem daně.

(6) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 87

Přijímání a užívání piva osvobozeného od daně bez povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně

Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 5 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně.

§ 87a

Prokázání zdanění piva

V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být uvedeno množství piva v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně z piva a příslušné koncentrace piva vyjádřené v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

§ 88

Zařazení do velikostní skupiny

(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí správci daně své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku správci daně.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.

(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce správci daně nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.

§ 89

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

§ 90

Zajištění daně z piva

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

§ 90a

Evidence piva v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

§ 91

Prokazování původu dováženého piva

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (oP) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci piva vyjádřenou v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

§ 92

Plátce daně z vína a meziproduktů

(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.

(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31).

(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.

(4) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 93

Předmět daně z vína a meziproduktů

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen "vína") a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 oC mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu60) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b), a 2206, nepodléhají-li dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(4) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

§ 94

Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

§ 95

Základ daně z vína a meziproduktů

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

§ 96

Sazby daně z vína a meziproduktů

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Text Sazba daně
Šumivá vína podle § 93 odst. 22 340 Kč/hl
Tichá vína podle § 93 odst. 30 Kč/hl
Meziprodukty podle § 93 odst. 42 340 Kč/hl

§ 97

Osvobození od daně z vína a meziproduktů

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Správce daně je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,53) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané správcem daně.

(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty, které byly v odůvodněných případech zničeny za přítomnosti úředních osob správce daně.

(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 98

Přijímání a užívání vína osvobozeného od daně bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně

(1) Tiché víno osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.

(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.

§ 98a

Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně

(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

(2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), nejsou tyto osoby povinny sdělit tuto skutečnost správci daně.

§ 99

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.

(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.

(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventuru zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby správce daně. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(6) Vedlejší produkty60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem60e), se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit správci daně.

(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit do 5 dní správci daně místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4.

§ 100

Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo 27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).

(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit správci daně doklady provázející tiché víno při dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů.

§ 100a

Malý výrobce vína

(1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná roční výroba podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.

(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.

(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad o dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů. Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit správci daně.

(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit správce daně místně příslušného místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen sdělit tuto skutečnost správci daně.

§ 100b

Evidence vína v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 100c

Plátce daně z tabákových výrobků

Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

§ 101

Předmět daně z tabákových výrobků

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) cigaretami

1. tabákové provazce, které se kouří v nezměněném stavu a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),

2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují

1. krycí list ze surového tabáku, nebo

2. trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,

c) tabákem ke kouření

1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek, a který je možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,

2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit, nebo

3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic s šířkou řezu menší než 1,5 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret.

(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8.

(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).

(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8, nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je určen k jinému účelu než ke kouření a současně je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli.

(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.

(8) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená instituce.

§ 101a

Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

§ 102

Základ daně z tabákových výrobků

(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle § 103.

(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.

(3) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.

§ 103

Cena pro konečného spotřebitele

(1) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena cenovým rozhodnutím podle zákona o cenách61) jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.

(2) Výrobce, oprávněný příjemce nebo dovozce podá Celnímu úřadu pro Středočeský kraj (dále jen "pověřený správce daně") návrh na stanovení ceny pro konečného spotřebitele. Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého obchodního závodu, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu.

(3) Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.

(4) Váženým cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený průměr cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus, který stanoví Ministerstvo financí na základě výsledků inventur tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.

(5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele podle věty první, je cenou pro konečného spotřebitele vážený cenový průměr.

(6) Vážený cenový průměr slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu s právním předpisem Evropské unie61a).

(7) Cena pro konečného spotřebitele musí být uvedena na tabákové nálepce.

(8) Cigarety lze uvádět do volného daňového oběhu pouze s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele platnou od data účinnosti cenového rozhodnutí do posledního dne účinnosti tohoto cenového rozhodnutí.

§ 104

Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

TextSazba daně
Procentní částPevná částMinimální
cigarety27 %1,39 Kč/kuscelkem nejméně však 2,52 Kč/kus
doutníky, cigarillos1,64 Kč/kus
tabák ke kouření2142 Kč/kg

(2) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek:

a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem,

b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů.

(4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako součin minimální sazby daně a počtu kusů.

(5) Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.

(6) Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm, se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce se považuje za další 1 kus cigarety.

(7) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části sazby daně nižší než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.

§ 105

Osvobození od daně z tabákových výrobků

(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.

(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky

a) odebrané jako vzorky správcem daně, nebo

b) znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně, nebo za jejich přítomnosti zničené; to se týká pouze tabákových výrobků určených pro vývoz nebo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu, které současně nejsou způsobilé pro uvedení do volného daňového oběhu na území jiného členského státu nebo třetí země.

(3) O odebrání nebo znehodnocení tabákových výrobků podle odstavce 2 sepíše správce daně protokol.

(4) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 105a

Přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně bez povolení k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně

Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně.

§ 106

Prokázání zdanění tabákových výrobků

Právnická nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst. 2, doklad o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle § 5 odst. 4 je povinna uvést na těchto dokladech cenu pro konečného spotřebitele u cigaret a neuvádí výši spotřební daně celkem.

§ 107

Jednotkové balení

(2) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(4) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu. Tabákové výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.

(5) Uzavřené jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených od daně podle § 105. Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně61b).

(6) Tabákové výrobky lze prodávat pouze v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej.

(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.

§ 108

Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti

(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit správci daně nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného správce daně.

(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo jméno a sídlo, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 109

Oprávněný příjemce tabákových výrobků

(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků a oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků mohou přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od daně podle § 105.

(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

(3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

§ 110

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

§ 111

Snížení ceny pro konečného spotřebitele

(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci, dovozci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného správce daně.

(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

§ 111a

Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 112

Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele

Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Pokud prodejce prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši součinu procentní části sazby daně podle § 104 odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a ceny uvedené na tabákové nálepce.

§ 113

Zvláštní ustanovení

Tabákové výrobky nesmí být výhrou v loterii nebo v podobné sázkové hře.62)

§ 114

Značení tabákovými nálepkami

(2) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou62a), pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak.

(3) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce, oprávněný příjemce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.

(4) Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, než je stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.

(6) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

a) jsou určeny pro vývoz, nebo

b) jsou určeny pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu.

(7) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 11 odst. 1 nebo § 105, nebo pokud jsou dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky pro osobní spotřebu (§ 32 odst. 4).

§ 115

Porušení povinností při značení tabákových výrobků

(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně jiným orgánům příslušným k prověřování plnění povinností při značení tabákových výrobků.

(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků,

a) postupuje podle daňového řádu a

b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.

(3) Zjistí-li správce daně nebo jiný příslušný orgán neznačené tabákové výrobky, zajistí je, přičemž bez zbytečného odkladu předá rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků jejich držiteli. Nelze-li rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků takto doručit, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.

§ 116

Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně

(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. e), § 9 odst. 3 písm. f) nebo § 101a.

(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

(3) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky.

(4) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození.

§ 116a

Zajištění daně z tabákových výrobků

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50000000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 100000000 Kč.

§ 118

Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek

(2) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému správci daně a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem, oprávněným příjemcem nebo dovozcem zajišťuje pověřený správce daně, který zároveň prověřuje přepravu, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce.

(3) Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého obchodního závodu, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu, k odběru tabákových nálepek. U tabákových nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze osoba, která byla stejným výrobcem nebo dovozcem zároveň pověřena k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele (§ 103 odst. 2). Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému správci daně, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a prověření přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený správce daně.

(4) Výrobce, oprávněný příjemce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 3 (dále jen "odběratel") jsou povinni si v objednávce sami vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.

(5) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného správce daně.

(6) Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 75 dní ode dne doručení objednávky, pověřený správce daně za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně neodebrané tabákové nálepky zničí a sepíše o tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou a zničením těchto tabákových nálepek.

(7) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému správci daně.

(8) zrušen

(9) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného správce daně. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(10) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného správce daně k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.

(11) Tabákové nálepky musí být objednány

a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech, nebo

b) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek nového vzoru.

(12) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému správci daně.

§ 118a

Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících staré sazbě daně

(1) V případě změny sazby daně lze tabákovou nálepku odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně objednat s uvedením termínů odběru nejpozději 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 2 týdny po doručení objednávky pověřenému správci daně.

(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

§ 118b

Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících nové sazbě daně

(1) V případě změny sazby daně musí být tabáková nálepka odpovídající nové sazbě daně objednána nejméně 6 týdnů před jejím prvním odběrem.

(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně.

§ 118c

Prodej jednotkových balení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně

(1) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající jiné než nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně prodávat.

(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze prodávat po uplynutí posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

(3) Jednotkové balení cigaret, které nelze podle odstavce 1 nebo 2 prodávat, se považuje za neznačený tabákový výrobek.

§ 119

Hodnota tabákové nálepky

(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.

(2) Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode dne jejich odebrání od pověřeného správce daně.

(4) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného správce daně, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

a) finanční zárukou vystavenou ve prospěch pověřeného správce daně, kterou tento správce daně přijal,

b) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený pověřeným správcem daně, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na depozitním účtu pro zajištění daně zřízeném pověřeným správcem daně, nebo

c) pojištěním záruky poskytnutým pojišťovnou, pokud tento způsob zajištění povolí pověřený správce daně; na pojištění záruky se přiměřeně použije § 21 odst. 2 až 6.

(5) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek, že

a) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (§ 28 odst. 1) v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň za tyto tabákové výrobky zaplacena; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo

b) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto tabákových výrobků prokazatelně v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po zúčtování takové ztráty nebo takového znehodnocení tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě nebo znehodnocení tabákových výrobků došlo v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení.

§ 120

Zástavní právo

K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto zákona zástavní právo k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém balení.

§ 121

Evidence a inventura tabákových nálepek

(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý kalendářní rok. Dále je povinen nejpozději do 31. ledna každého kalendářního roku oznámit pověřenému správci daně výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok. Pověřený správce daně zašle souhrnné údaje o výsledcích inventur za všechny odběratele Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního roku.

§ 122

Vracení tabákových nálepek

(1) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. Je-li poškozená tabáková nálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivé části patří k sobě. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro cigarety musí být výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelné. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro doutníky, cigarillos a tabák ke kouření musí být počet kusů, popřípadě kilogramů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelný.

(2) Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně. O zničení vrácených poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek sepíše protokol.

(3) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky. Pověřený správce daně vrátí odběrateli hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(4) Pokud Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému správci daně nejpozději do 80 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky.

(5) Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně sazby daně, vydá pověřený správce daně bezúplatně tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený správce daně vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(6) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo znečištěných podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený správce daně tuto částku.

(7) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu. Úředním dozorem se rozumí účast úřední osoby pověřeného správce daně při zničení tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený správce daně je povinen této žádosti vyhovět s tím, že den, hodina, místo a způsob zničení tabákových nálepek budou stanoveny dohodou. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.

(8) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 % se náhrada neposkytuje.

§ 122a

Nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek v případě změny sazby daně u cigaret

(1) Nárok na vrácení hodnoty tabákové nálepky v případě tabákové nálepky odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nalepené na jednotkovém balení cigaret určeném k přímé spotřebě, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu, vzniká dnem jejího zničení pod úředním dozorem na daňovém území České republiky, pokud

a) hodnota tabákové nálepky byla již uhrazena,

b) do posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, odběratel

1. provede soupis těchto tabákových nálepek,

2. podá žádost o úřední dozor nad zničením těchto tabákových nálepek elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, a

3. umístí jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s těmito tabákovými nálepkami na místo, které je zabezpečeno proti zneužití a kde jsou tato jednotková balení skladována odděleně od jiných tabákových výrobků a viditelně označena,

c) je jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s touto tabákovou nálepkou do dne zničení skladováno podle písmene b) bodu 3 a

d) ke zničení došlo do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně, u něhož jsou splněny podmínky podle odstavce 1, se do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, nepovažuje za neznačený tabákový výrobek.

§ 123

Žádost o snížení úhrady nebo zajištění

(1) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o snížení úhrady nebo zajištění.

(2) Snížením úhrady nebo zajištění se pro účely tohoto zákona rozumí snížení úhrady hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo snížení zajištění hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru.

(3) Žádost o snížení úhrady nebo zajištění může podat odběratel, který v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění

a) odebíral tabákové nálepky pravidelně a

b) hradil hodnotu tabákových nálepek tak, že mu v případě prodlení s touto úhradou nevznikla povinnost uhradit úrok z prodlení.

(4) Odběratel odebírá tabákové nálepky pravidelně, pokud doba mezi jednotlivými odběry nepřesáhne 90 dní.

(5) Odběratel může o vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, požádat nejdříve 4 a nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

(6) V případě zamítnutí žádosti o snížení úhrady nebo zajištění lze novou žádost podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto zamítavého rozhodnutí.

§ 124

Podmínky pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

Pověřený správce daně rozhodne o snížení úhrady nebo zajištění, pokud odběratel

a) v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění plnil řádně povinnosti odběratele a řádně značil tabákové výrobky tabákovými nálepkami způsobem stanoveným právními předpisy a

b) splňuje podmínky, za nichž může správce daně rozhodnout o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.

§ 125

Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

(1) Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění se vydává na dobu 1 roku počínaje prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícím po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Pověřený správce daně rozhodne o žádosti o snížení úhrady nebo zajištění do 60 dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne do 90 dní.

(3) V případě, že rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, nelze toto nové rozhodnutí vydat před uplynutím lhůty pro podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění.

§ 126

Výše snížení úhrady nebo zajištění

(1) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 10 % hodnoty tabákových nálepek.

(2) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 20 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 9 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí.

(3) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 40 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 21 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí.

(4) Snížení úhrady nebo zajištění lze použít v daném kalendářním čtvrtletí pouze na ty bezprostředně po sobě jdoucí odběry tabákových nálepek, jejichž celková hodnota nepřesáhne 50 % celkové hodnoty tabákových nálepek odebraných za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

§ 127

Zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

Pověřený správce daně zruší rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění v případě, že

a) je ohroženo zaplacení hodnoty tabákových nálepek, nebo

b) odběratel po vydání tohoto rozhodnutí přestal splňovat podmínky pro

1. podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění, nebo

2. vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění.

§ 128

Povinnosti odběratele v souvislosti se snížením úhrady nebo zajištění

(1) Odběratel je povinen oznámit pověřenému správci daně všechny skutečnosti, které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, a to do 5 dní od jejího vzniku.

(2) Odběratel je do 5 dní ode dne zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění povinen

a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí, nebo

b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí.

(3) Jestliže na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění nenavazuje bezprostředně nové rozhodnutí, je odběratel povinen nejpozději následující pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno,

a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí, nebo

b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí.

§ 131

Prováděcí právní předpis stanoví

a) vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na jednotkovém balení,

b) způsob objednávání, odběru a distribuce tabákových nálepek,

c) vzor tiskopisu pro objednávku tabákových nálepek,

d) podrobnosti ke způsobu přepravy a uchovávání tabákových nálepek,

e) vzor tiskopisu pro evidenci tabákových nálepek,

f) podrobnosti ke způsobu inventury tabákových nálepek,

g) podrobnosti ke způsobu evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,

h) vzor oprávnění úřední osoby pověřeného správce daně ke vstupu do objektů odběratele,

i) vzor oprávnění úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně pověřené dozorem podle § 118 odst. 6 a § 122 odst. 2, 3 a 5,

j) postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen.

HLAVA VI

DAŇ ZE SUROVÉHO TABÁKU

§ 131a

Plátce daně ze surového tabáku

(1) Plátcem daně ze surového tabáku je osoba,

a) která použila surový tabák pro jiný účel než pro

1. výrobu tabákových výrobků,

2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, nebo

3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo

b) u které byl zjištěn surový tabák, u kterého neprokázala

1. původ surového tabáku,

2. účel použití surového tabáku, nebo

3. identifikaci osoby, které byl nebo má být surový tabák dodán.

(2) Plátcem daně ze surového tabáku není výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejná vysoká škola, které použily surový tabák pro výzkumné nebo vědecké účely.

(3) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat přihlášku k registraci do 7 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

§ 131b

Předmět daně ze surového tabáku

(1) Předmětem daně ze surového tabáku je surový tabák.

(2) Surovým tabákem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) přírodně nebo uměle sušený nebo nesušený, fermentovaný nebo nefermentovaný, expandovaný nebo neexpandovaný list rostliny rodu tabák, nebo jiná její část; listy mohou být celé, částečně nebo zcela vyžilované,

b) zbytky z listů nebo jiných částí rostliny rodu tabák, které

1. vznikají při zpracování těchto listů nebo jiných částí rostliny, při manipulaci s těmito listy nebo jinými částmi rostliny nebo při výrobě tabákových výrobků a

2. nejsou upraveny pro prodej konečnému spotřebiteli,

c) rekonstituovaný tabák vyrobený spojením jemně rozdrobeného tabáku, tabákového zbytku nebo tabákového prachu, který není upraven pro prodej konečnému spotřebiteli.

§ 131c

Vznik daňové povinnosti ze surového tabáku

Daňová povinnost vzniká dnem

a) použití surového tabáku pro jiný účel než pro

1. výrobu tabákových výrobků,

2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků,

3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo

b) zjištění surového tabáku, u kterého

1. nebyl prokázán původ surového tabáku,

2. nebyl prokázán účel použití surového tabáku, nebo

3. nebyla prokázána identifikace osoby, které byl nebo má být surový tabák dodán.

§ 131d

Základ daně ze surového tabáku

Základem daně ze surového tabáku je množství surového tabáku vyjádřené v kilogramech.

§ 131e

Sazba a výpočet daně ze surového tabáku

(1) Sazba daně ze surového tabáku se stanoví ve výši sazby spotřební daně z tabáku ke kouření.

(2) Daň ze surového tabáku se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze surového tabáku.

§ 131f

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 131g

Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání k dani ze surového tabáku

(1) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat daňové přiznání.

(2) Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat po uplynutí 6 měsíců od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.

ČÁST ČTVRTÁ

OMEZENÍ PRODEJE LIHOVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 132

Vymezení pojmů

Pro účely této části zákona se rozumí

a) stánkem prostory ohraničené pevnou nebo přenosnou konstrukcí, pulty, stolky, nebo obdobná zařízení, kde je prodáváno zboží,

b) stánkem s prodejem denního a periodického tisku stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti (tržnici), a mimo širokého sortimentu denního a periodického tisku nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky,

c) stánkem s občerstvením stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti nebo v tržnici, a mimo sortimentu občerstvení nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky a lihoviny,

d) tržištěm (tržnicí) neuzavíratelný, uzavíratelný nebo částečně uzavíratelný nezastřešený prostor, kde je prodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby a ve kterém je umístěn více než jeden stánek,

e) pojízdnou prodejnou mobilní zařízení určené k prodeji zboží schopné pohybu a samostatné funkce, které splňuje technické požadavky podle zvláštních právních předpisů65a) a zároveň odpovídá hygienickým předpisům65b),

f) lihovinami alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % objemových etanolu, kromě piva (§ 81) a vína (§ 93).

§ 133

Zákaz prodeje

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb, zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky.

(2) Tabákové výrobky lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s prodejem denního a periodického tisku [§ 132 písm. b)]. Tabákové výrobky a lihoviny lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s občerstvením [§ 132 písm. c)].

(3) Tabákové výrobky a lihoviny lze prodávat v pojízdných prodejnách při prodeji zboží v místech, kde není zajišťován prodej v prodejnách, které splňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které jsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb.

(4) Lihoviny, i rozlévané, lze prodávat na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, pokud zvláštní právní předpis65c) nestanoví jinak.

(5) Osoba, která může podle odstavce 4 lihoviny prodávat, je povinna nejpozději 3 pracovní dny před konáním podniku o této činnosti písemně informovat správce daně, v jehož územní působnosti bude prodej uskutečňovat. Písemná informace musí obsahovat údaje o osobě, která lihoviny prodává, o časovém vymezení prodeje lihovin a údaje o druhu a množství prodávaných lihovin.

(6) Zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin stanovený zvláštním právním předpisem65d) zůstává tímto ustanovením nedotčený.

§ 134

Porušení zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků

(1) Zjistí-li správce daně, že byl porušen zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně jiným orgánům příslušným k prověřování dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků.

(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byl porušen zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků,

a) postupuje podle daňového řádu a

b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.

(3) Lihoviny a tabákové výrobky zjištěné na místě, kde je zákaz jejich prodeje, správce daně nebo jiný příslušný orgán zajistí, přičemž bez zbytečného odkladu předá rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků jejich držiteli. Nelze-li rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků takto doručit, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.

ČÁST PÁTÁ

ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 134a

Vymezení pojmu značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Značkováním a barvením vybraných minerálních olejů se rozumí rovnoměrné přimíchávání značkovací látky a barviva do těchto olejů.

(2) Druh značkovací látky a druh barviva, jejich minimální množství v 1 litru značkovaných a barvených minerálních olejů a způsob jejich evidence stanoví prováděcí právní předpis.

§ 134b

Předmět značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Předmětem značkování a barvení jsou, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 2 a 4, minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 41, 2710 19 45 a 2710 19 49.

(2) Značkovány a barveny podle pravidel stanovených v § 134c až 134k nesmějí být

a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,

b) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty a maziva podle zvláštního právního předpisu65e), s výjimkou minerálních olejů, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 8,

c) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty pro plavby na vodách na daňovém území České republiky, na které se nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 8,

d) složky pro výrobu těch minerálních olejů, které jsou uvedeny v písmenech a) až c),

e) minerální oleje uvedené v odstavci 1, u nichž je značkování a barvení na závadu jejich použití.

(3) Seznam minerálních olejů podle odstavce 2 písm. e), u nichž je značkování a barvení na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Značkovány a barveny nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1, které jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí.

§ 134c

Zásady značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 musí být označkovány a obarveny po celou dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 134b odst. 4 a § 134e odst. 1).

(2) Na daňovém území České republiky se mohou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovat a barvit výhradně v daňovém skladu podle § 19 odst. 2, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů. Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad podle § 19 odst. 2, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů, se považuje za závažné porušení tohoto zákona.

(3) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu značkovací látky a barviva formou certifikace podle zvláštního právního předpisu65f).

(4) Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkované a barvené jinak, než stanoví tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované a nebarvené.

§ 134d

Vývoz vybraných minerálních olejů

Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 určené pro vývoz uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem uvedení do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění těchto olejů do režimu vývozu nebo do tranzitního režimu Evropských společenství. V případě neuskutečnění vývozu nebo zrušení tranzitního režimu Evropských společenství jsou uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud již nebyly označkovány a obarveny, označkovat a obarvit, a to výhradně v daňovém skladu. Tyto oleje jsou dnem přijetí do daňového skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem jejich přijetí nárok na vrácení daně.

Povinnosti a zákazy při značkování a barvení vybraných minerálních olejů

§ 134e

(1) Značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 je na daňovém území České republiky povinen provozovatel daňového skladu nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu.

(2) Při dopravě minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 z jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo při jejich dovozu ze třetí země je povinen značkování a barvení těchto olejů zajistit jejich příjemce nebo dovozce, a to ještě před jejich vstupem na daňové území České republiky. To se nevztahuje na případy, kdy jsou minerální oleje dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu podle § 19 odst. 2.

(3) Výrobce a uživatel směsi značkovací látky a barviva uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 134a odst. 2, který má sídlo na daňovém území České republiky, je povinen vést evidenci značkovací látky a barviva podle prováděcího právního předpisu.

(4) Provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce, který je povinen značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 nebo který je povinen takové značkování a barvení zajistit, je na žádost správce daně nebo příslušného orgánu povinen předložit certifikát podle zvláštního právního předpisu65f).

(5) Právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo jinak nabudou neznačkované a nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo vyvézt do třetí země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování a barvení těchto olejů, jestliže se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické a fyzické osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně. Pokud jsou tyto výrobky již uvedeny do volného daňového oběhu, musí být označkovány a obarveny v daňovém skladu. V takovém případě jsou tyto oleje opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem přijetí nárok na vrácení daně.

(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují, skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, jsou povinny

a) vyrábět, zpracovávat, dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak nabývat, prodávat nebo spotřebovávat tyto oleje jen na základě živnostenského oprávnění pro tyto činnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání; to se netýká osob, které nakupují, prodávají, dopravují nebo skladují tyto oleje výhradně v jednotkovém balení do 20 litrů,

b) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu přístup do objektů, prostor a zařízení používaných při výrobě, zpracování, dopravě, skladování, nákupu nebo jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto olejů,

c) na vyžádání předložit správci daně nebo příslušnému orgánu příslušnou dokumentaci a poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s výrobou, zpracováním, dopravou, skladováním, nákupem nebo jiným nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto olejů,

d) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu bezplatně odebrat v potřebném množství vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

e) uhradit nezbytné náklady spojené s provedením analýzy odebraného vzorku akreditovanou osobou65f), bylo-li na základě této analýzy zjištěno porušení povinností stanovených tímto zákonem.

(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují, skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, vedou a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem evidenci o druzích a množství těchto olejů a o uvedených způsobech nakládání s nimi.

(8) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst. 2 písm. e) značkovány a barveny, způsobem uvedeným v odstavci 6, jsou povinny

a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto zákonem pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,

b) mít v evidenci prohlášení kupujícího, s výjimkou prodeje minerálních olejů nepodnikající fyzické osobě v jednotkovém balení do 20 litrů, o tom, že

1. splňuje podmínky podle odstavce 10,

2. značkování a barvení těchto olejů je na závadu jejich použití a

3. tyto minerální oleje nebudou použity pro jiné účely, než pro které nesmějí být značkovány a barveny,

c) uchovávat technickou dokumentaci a doklady k těmto olejům po dobu 10 let ode dne, kdy s nimi začaly nakládat způsobem uvedeným v odstavci 6.

(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. e), jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit mu nejpozději přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce 8 písm. b). To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 20 litrů.

(10) Odběratelem minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 2 písm. e) může být pouze osoba, která

a) je vybavená prokazatelně některou z technologií, pro niž je značkování a barvení minerálních olejů na závadu jejich použití, nebo

b) tyto minerální oleje prodává nebo dodává osobě uvedené v písmeni a).

(11) Seznam technologií podle odstavce 10 stanoví prováděcí právní předpis.

(12) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje, které

a) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo

b) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 134f

Je zakázáno

a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad nacházející se na daňovém území České republiky, který má povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů,

b) uvádět do volného daňového oběhu neznačkované a nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1,

c) nabízet k prodeji nebo používat značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 pro pohon motorů s výjimkou stacionárních motorů a plynových turbin určených pro výrobu elektrické a tepelné energie a s výjimkou motorů používaných při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 8,

d) dopravovat a skladovat značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčet,

e) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. d) a e) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány a barveny.

Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů

§ 134g

Základní ustanovení o povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 může značkovat a barvit pouze provozovatel daňového skladu, a to na základě pravomocného povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů novým, lze minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovat a barvit na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(3) Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 bez povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.

§ 134h

Zrušení a zánik povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Správce daně rovněž zruší povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů, pokud držitel povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů porušil povinnosti nebo zákazy stanovené v § 134e a 134f.

(2) Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů zaniká rovněž dnem zrušení nebo zániku povolení k provozování daňového skladu, ve kterém jsou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovány a barveny podle tohoto povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů.

§ 134k

Porušení povinností při značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značkování nebo barvení vybraných minerálních olejů, sdělí tuto skutečnost bezodkladně České obchodní inspekci.

(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byla porušena povinnost při značkování nebo barvení vybraných minerálních olejů,

a) postupuje podle daňového řádu a

b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně.

ČÁST ŠESTÁ

ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ65g)

§ 134l

Vymezení pojmu značkování některých dalších minerálních olejů

(1) Značkováním některých dalších minerálních olejů se rozumí rovnoměrné přimíchávání značkovací látky do těchto olejů.

(2) Druh značkovací látky a její minimální množství v 1 litru některých dalších minerálních olejů neuvedených v části páté a způsob její evidence stanoví prováděcí právní předpis.

§ 134m

Předmět značkování některých dalších minerálních olejů

(1) Předmětem značkování jsou, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 2 a 4, následující minerální oleje:

a) benzol, toluol, xylol, ostatní směsi aromatických uhlovodíků a surové lehké oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2707 10 10, 2707 20, 2707 30, 2707 50 a 2707 99 11,

b) střední oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 a 2710 19 15,

c) těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 31 a 2710 19 35,

d) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51, 2710 19 55, 2710 19 61, 2710 19 63, 2710 19 65 a 2710 19 69 mající alespoň dvě z těchto vlastností:

1. kinematická viskozita při 40 oC je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,

2. hustota při 15 oC je vyšší než 784 kg . m-3 včetně a nižší než 913 kg . m-3 včetně,

3. při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 oC s výjimkou těžkých topných olejů určených k použití pro pohon motorů,

e) minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 71, 2710 19 75, 2710 19 81, 2710 19 83, 2710 19 87, 2710 19 91 a 2710 19 99 mající tyto vlastnosti:

1. kinematická viskozita při 40 oC je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,

2. bod vzplanutí podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném kelímku je nižší než 150 oC včetně,

3. při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 oC,

přičemž postačí, aby takový olej měl vlastnost uvedenou v bodu 1 a alespoň jednu z vlastností uvedených v bodech 2 a 3,

f) acyklické nasycené uhlovodíky a acyklické uhlovodíky ostatní uvedené pod kódy nomenklatury 2901 10 10, 2901 29 20 a 2901 29 80,

g) toluen, o-xylen, m-xylen, p-xylen a směsi xylenů uvedené pod kódy nomenklatury 2902 30 00 a 2902 41 až 44,

h) složená organická rozpouštědla uvedená pod kódem nomenklatury 3814 00 90.

(2) Značkovány podle pravidel stanovených v § 134n až 134v nesmějí být

a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,

b) minerální oleje pro specifické zpracování uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11, 2710 19 31, 2710 19 51 a 2710 19 71,

c) minerální oleje pro chemické zpracování uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 15, 2710 19 35, 2710 19 55 a 2710 19 75; za takové chemické zpracování se však nepovažuje využití těchto minerálních olejů jako složky pro výrobu minerálních olejů mísením,

d) minerální oleje uvedené v odstavci 1 používané jako složky pro výrobu minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů,

e) minerální oleje uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), u nichž je značkování na závadu jejich použití,

f) minerální oleje uvedené v odstavci 1 písm. a) a f) až h), u nichž je značkování na závadu jejich použití,

g) minerální oleje uvedené v odstavci 1 v jednotkovém balení do 20 litrů.

(3) Seznam minerálních olejů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f), u nichž je značkování na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Značkovány nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1, které jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu nebo mimo tyto režimy, nebo které jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí.

§ 134n

Zásady značkování některých dalších minerálních olejů

(1) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 musí být označkovány po celou dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 134m odst. 4 a § 134p odst. 1).

(2) Na daňovém území České republiky smí minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkovat výhradně výrobce, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování těchto olejů, nebo provozovatel daňového skladu v případě, že tyto vybrané výrobky podléhají režimu podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1 a dosud nebyly uvedeny do volného daňového oběhu.

(3) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu značkovací látky formou certifikace podle zvláštního právního předpisu65f).

(4) Na minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkované jinak, než stanoví tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované.

§ 134o

Vývoz některých dalších minerálních olejů

Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 určené pro vývoz vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem ukončení výroby nebo uvedení do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění těchto olejů do režimu vývozu nebo do tranzitního režimu Evropských společenství. V případě neuskutečnění vývozu nebo zrušení tranzitního režimu Evropských společenství jsou uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud již nebyly označkovány, označkovat. Jestliže jsou tyto oleje uvedené do volného daňového oběhu přijaty k označkování provozovatelem daňového skladu, jsou dnem přijetí do daňového skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

Povinnosti a zákazy při značkování některých dalších minerálních olejů

§ 134p

(1) Značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 je na daňovém území České republiky povinen jejich výrobce nejpozději při výstupu z výrobního zařízení nebo provozovatel daňového skladu nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu.

(2) Při dopravě minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 z jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu či mimo tyto režimy nebo při jejich dovozu ze třetí země je povinen značkování těchto olejů zajistit jejich příjemce nebo dovozce, a to ještě před jejich vstupem na daňové území České republiky. To se nevztahuje na případy, kdy jsou minerální oleje dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu podle § 19 odst. 2.

(3) Výrobce a uživatel značkovací látky uvedené v prováděcím právním předpisu podle § 134l odst. 2, který má sídlo na daňovém území České republiky, je povinen vést evidenci značkovací látky podle prováděcího právního předpisu.

(4) Výrobce, příjemce nebo dovozce, který je povinen značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo který je povinen takové značkování zajistit, je na žádost správce daně nebo příslušného orgánu povinen předložit certifikát podle zvláštního právního předpisu65f).

(5) Právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo jinak nabudou neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu či mimo tyto režimy nebo vyvézt do třetí země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování těchto olejů, jestliže se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické a fyzické osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně. Pokud se na tyto výrobky vztahuje režim podmíněného osvobození od daně a přitom jsou již uvedeny do volného daňového oběhu, musí být označkovány v daňovém skladu. V takovém případě jsou tyto oleje opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem přijetí nárok na vrácení daně.

(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují, skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, jsou povinny

a) vyrábět, zpracovávat, dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak nabývat, prodávat nebo spotřebovávat tyto oleje jen na základě živnostenského oprávnění pro tyto činnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání; to se netýká osob, které nakupují, prodávají, dopravují nebo skladují tyto oleje výhradně v jednotkovém balení do 20 litrů,

b) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu přístup do objektů, prostor a zařízení používaných při výrobě, zpracování, dopravě, skladování, nákupu nebo jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto olejů,

c) na vyžádání předložit správci daně nebo příslušnému orgánu příslušnou dokumentaci a poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s výrobou, zpracováním, dopravou, skladováním, nákupem nebo jiným nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto olejů,

d) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu bezplatně odebrat v potřebném množství vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

e) uhradit nezbytné náklady spojené s provedením analýzy odebraného vzorku akreditovanou osobou65f), bylo-li na základě této analýzy zjištěno porušení povinností stanovených tímto zákonem.

(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují, skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, vedou a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem evidenci o druzích a množství těchto olejů a o uvedených způsobech nakládání s nimi.

(8) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm. b) až f) značkovány, způsobem uvedeným v odstavci 6, jsou povinny

a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto zákonem pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,

b) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího, že značkování těchto olejů je na závadu jejich použití nebo že nebudou použity pro pohon motorů nebo k výrobě pohonné hmoty či maziva podle zvláštního právního předpisu65e),

c) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího, že splňuje podmínky podle odstavce 10; to se nevztahuje na nákup a prodej minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 2 písm. f),

d) uchovávat technickou dokumentaci a doklady k těmto olejům po dobu 10 let ode dne, kdy s nimi začaly nakládat způsobem uvedeným v odstavci 6.

(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. b) až f), jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit mu nejpozději přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce 8 písm. b). To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 20 litrů.

(10) Odběratelem minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 2 písm. e) může být pouze osoba, která

a) je vybavena prokazatelně některou z technologií, pro niž je značkování minerálních olejů na závadu jejich použití, nebo

b) tyto minerální oleje prodává nebo dodává osobě uvedené v písmeni a).

(11) Seznam technologií podle odstavce 10 stanoví prováděcí právní předpis.

(12) Osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. e) jsou povinny na žádost prodávajícího vystavit prohlášení podle odstavce 8 písm. c), a to přede dnem vydání těchto olejů. To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 20 litrů.

(13) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje, které

a) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo

b) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 134q

Je zakázáno

a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1,

b) uvádět do volného daňového oběhu či prodávat neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1,

c) nabízet k prodeji nebo používat značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 pro pohon motorů,

d) dopravovat a skladovat značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčet,

e) nabízet k prodeji nebo používat pro pohon motorů minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. b) až g),

f) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. e) a f) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány.

Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů

§ 134r

Základní ustanovení o povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů

(1) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 může značkovat pouze osoba uvedená v § 134p odst. 1, a to na základě pravomocného povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů novým, lze minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(3) Značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 bez povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.

§ 134s

Podmínka pro vydání povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů

Podmínkou pro vydání povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů je bezdlužnost.

§ 134t

Zrušení a zánik povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů

(1) Správce daně rovněž zruší povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů, pokud držitel tohoto povolení porušil povinnosti nebo zákazy stanovené v § 134p a 134q.

(2) Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů zaniká rovněž dnem zrušení nebo zániku povolení k provozování daňového skladu, ve kterém jsou minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkovány podle tohoto povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů.

§ 134v

Porušení povinností při značkování některých dalších minerálních olejů

(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značkování některých dalších minerálních olejů, sdělí tuto skutečnost bezodkladně České obchodní inspekci.

(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byla porušena povinnost při značkování některých dalších minerálních olejů,

a) postupuje podle daňového řádu a

b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně.

ČÁST SEDMÁ

SLEDOVÁNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZVLÁŠTNÍMI MINERÁLNÍMI OLEJI

§ 134w

Vymezení základních pojmů

(1) Zvláštním minerálním olejem se rozumí minerální olej uvedený pod kódy nomenklatury 27101971 až 27101999, jehož kinematická viskozita při 40 °C je nižší než 12 mm2.s-1 včetně a který má alespoň 1 z těchto vlastností:

a) bod vzplanutí podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném kelímku je nižší než 150 °C včetně,

b) při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 °C.

(2) Osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která nabývá zvláštní minerální olej volně ložený nebo umístěný v balení přesahujícím 220 litrů, a to

a) výrobou na daňovém území České republiky,

b) za účelem prodeje nebo jiného převodu na daňové území České republiky, nebo

c) za účelem spotřeby na daňovém území České republiky.

§ 134x

Registrační řízení

(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna se před zahájením své činnosti registrovat u správce daně.

(2) Přihláška k registraci se podává elektronicky.

§ 134y

Podmínky registrace

(1) Podmínkami registrace jsou:

a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem,

b) spolehlivost,

c) bezdlužnost,

d) skutečnost, že osobě nakládající se zvláštním minerálním olejem nebyl vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon její činnosti, a

e) skutečnost, že osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem není v likvidaci nebo v úpadku.

(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat

a) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem,

b) v případě, že je osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem právnická osoba, rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem, a

c) odpovědný zástupce osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem.

(3) Podmínky registrace musí být splněny po celou dobu registrace.

§ 134z

Rozhodnutí o registraci

(1) Splní-li osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem podmínky registrace, správce daně ji zaregistruje. V rozhodnutí o registraci jí správce daně přidělí registrační číslo pro účely nakládání se zvláštním minerálním olejem.

(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je registrována pátým dnem následujícím po účinnosti rozhodnutí o registraci až do účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace.

§ 134za

Zrušení registrace na návrh

Správce daně zruší registraci na návrh osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem.

§ 134zb

Zrušení registrace z moci úřední

(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky registrace, vyzve osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Správce daně zruší registraci, pokud

a) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek registrace,

b) nejsou splněny podmínky registrace, k jejichž splnění správce daně osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem nevyzývá,

c) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců neprovádí svoji činnost, nebo

d) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem poruší své povinnosti vztahující se ke správě nakládání se zvláštním minerálním olejem a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě.

(3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 2 let ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení registrace nabylo právní moci, nejedná-li se o zrušení registrace podle odstavce 2 písm. c).

§ 134zc

Registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji

(1) Generální ředitelství cel vede registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji, ve kterém shromažďuje údaje potřebné pro sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji.

(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje z registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji:

a) obchodní firmu nebo jméno,

b) sídlo,

c) umístění organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby v České republice, je-li zřízena,

d) daňové identifikační číslo,

e) registrační číslo pro účely nakládání se zvláštním minerálním olejem,

f) den registrace,

g) den zrušení registrace,

h) údaj o tom, zda registrace

1. byla zrušena na návrh, nebo

2. byla zrušena z moci úřední,

i) změnu zveřejňovaných údajů z registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji a den této změny.

(3) Generální ředitelství cel zveřejní den registrace osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem nejpozději ke dni registrace.

(4) Registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji obsahuje údaje podle odstavce 1 i v případě, že registrace byla zrušena; údaje podle odstavce 2 se zveřejňují po dobu 5 let ode dne zrušení registrace.

§ 134zd

Omezení nakládání se zvláštními minerálními oleji

Zvláštní minerální olej může nabýt, prodat nebo jinak převést pouze registrovaná osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem.

§ 134ze

Evidence zvláštních minerálních olejů

(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna vést elektronicky evidenci zvláštních minerálních olejů, a to ve formátu a struktuře stanovené správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna uchovávat evidenci zvláštních minerálních olejů a doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

§ 134zf

Oznamovací povinnost osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem

(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit správci daně tyto údaje:

a) identifikaci osoby, od které je zvláštní minerální olej nabýván,

b) název, popřípadě obchodní označení zvláštního minerálního oleje a jeho kód nomenklatury,

c) množství přijímaného zvláštního minerálního oleje zaokrouhleného na celé litry při teplotě 15°C,

d) údaje o tom,

1. zda bude zvláštní minerální olej značkován,

2. pro jaký účel bude zvláštní minerální olej spotřebován nebo identifikaci osoby, které bude zvláštní minerální olej prodán nebo jinak převeden.

(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit správci daně předpokládané množství zaokrouhlené na celé litry při teplotě 15°C nabytého, prodaného nebo jinak převedeného anebo spotřebovaného zvláštního minerálního oleje v příslušném kalendářním roce.

(3) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit správci daně tyto údaje:

a) účel použití zvláštního minerálního oleje a údaj o tom, zda je tento zvláštní minerální olej značkován,

b) místo skladování nebo spotřeby zvláštního minerálního oleje,

c) identifikační údaje osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem, u níž předpokládá, že nabude zvláštní minerální olej za účelem spotřeby, prodeje nebo jiného převodu.

(4) Oznámení podle

a) odstavce 1 se podává nejméně 24 hodin a současně ne více než 72 hodin před každým přijetím zvláštního minerálního oleje; má-li dojít ze závažných provozních nebo technologických důvodů k mimořádnému přijetí zvláštního minerálního oleje, lze takové přijetí oznámit bezodkladně poté, co je zřejmé, že k takovému přijetí zvláštního minerálního oleje dojde,

b) odstavce 2 se podává

1. společně s přihláškou k registraci a

2. do konce ledna příslušného kalendářního roku,

c) odstavce 3 se podává

1. společně s přihláškou k registraci a

2. před každou změnou údaje.

(5) Oznámení podle odstavců 1 až 3 se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 134zg

Zajištění zvláštního minerálního oleje nebo dopravního prostředku

(1) Správce daně zajistí zvláštní minerální olej, popřípadě i dopravní prostředek, pokud jej dopravuje, jestliže zjistí, že

a) je s ním nakládáno v rozporu s § 134zd, nebo

b) nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 134zf.

(2) Pro zajištění podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.

(3) Ve věci zajištěného zvláštního minerálního oleje, popřípadě i dopravního prostředku, se použijí obdobně ustanovení § 42b až 42e.

ČÁST OSMÁ

NĚKTERÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM

HLAVA I

SKLADOVÁNÍ SUROVÉHO TABÁKU PRO JINÝ ÚČEL NEŽ PRO VÝROBU TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 134zh

Osoba skladující surový tabák

(1) Osobou skladující surový tabák se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která skladuje surový tabák pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků.

(2) Osobou skladující surový tabák není

a) výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

b) veřejná vysoká škola.

§ 134zi

Registrační řízení

(1) Osoba skladující surový tabák je povinna se před zahájením své činnosti registrovat u správce daně.

(2) Přihláška k registraci se podává elektronicky.

§ 134zj

Podmínky registrace

(1) Podmínkami registrace jsou

a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti osoby skladující surový tabák,

b) spolehlivost,

c) bezdlužnost,

d) skutečnost, že osobě skladující surový tabák nebyl vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon její činnosti,

e) skutečnost, že osoba skladující surový tabák není v likvidaci nebo v úpadku, a

f) poskytnutí kauce.

(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat

a) osoba skladující surový tabák,

b) v případě, že je osobou skladující surový tabák právnická osoba, rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu osoby skladující surový tabák, anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu osoby skladující surový tabák, a

c) odpovědný zástupce osoby skladující surový tabák.

(3) Podmínku poskytnutí kauce musí splňovat pouze osoba skladující surový tabák, která není plátcem daně z tabákových výrobků.

(4) Podmínky registrace musí být splněny po celou dobu registrace.

§ 134zk

Kauce

(1) Osoba skladující surový tabák je povinna poskytnout kauci ve výši 20000000 Kč.

(2) Kauce se poskytuje

a) složením částky na zvláštní účet správce daně s tím, že kauce musí být na tomto účtu po celou dobu registrace osoby skladující surový tabák, nebo

b) bankovní zárukou, kterou přijal správce daně, k zajištění nedoplatků, které jsou evidovány u správce daně nebo u jiných orgánů veřejné moci k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.

(3) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší než 2 roky.

§ 134zl

Žádost o snížení kauce

(1) Osoba skladující surový tabák, která splňuje podmínky pro snížení kauce, je oprávněna podat žádost o snížení kauce.

(2) V žádosti o snížení kauce je osoba skladující surový tabák povinna uvést rovněž údaje

a) o vlastnické struktuře a o tom, které osoby vykonávají významný vliv na řízení této osoby skladující surový tabák,

b) potřebné pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce.

(3) Pokud byla žádost o snížení kauce zamítnuta, může osoba skladující surový tabák podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy zamítavé rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 134zm

Podmínky pro snížení kauce

(1) Podmínkami pro snížení kauce jsou

a) registrace osoby skladující surový tabák,

b) ekonomická stabilita a

c) spolehlivost osoby vykonávající významný vliv na řízení osoby skladující surový tabák.

(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) musí být splňována nepřetržitě po dobu alespoň 3 po sobě jdoucích let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o snížení kauce.

(3) Podmínky pro snížení kauce musí být splňovány po celou dobu tohoto snížení.

§ 134zn

Snížení kauce

(1) Správce daně na žádost osoby skladující surový tabák sníží kauci na 10000000 Kč, splní-li tato osoba podmínky pro snížení kauce. V opačném případě správce daně žádost o snížení kauce zamítne.

(2) Dojde-li k pravomocnému snížení kauce, stává se částka, o níž byla kauce snížena, přeplatkem osoby skladující surový tabák. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně osobě skladující surový tabák do 15 dnů ode dne pravomocného snížení kauce.

(3) Dodatek ke stávající bankovní záruce, kterým je snižována bankovní záruka k zajištění nedoplatků, může správce daně přijmout nejdříve ode dne pravomocného snížení kauce.

§ 134zo

Oznamovací povinnost osoby skladující surový tabák se sníženou kaucí

(1) Osoba skladující surový tabák, které byla snížena kauce, je povinna správci daně oznámit změnu údajů o vlastnické struktuře a změnu údajů o tom, které osoby vykonávají významný vliv na řízení této osoby skladující surový tabák, a to do 5 pracovních dnů od této změny.

(2) Osoba skladující surový tabák, které byla snížena kauce, je povinna ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability; to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání žádosti o snížení kauce.

(3) Osoba skladující surový tabák v souvislosti se snížením kauce nemusí uvádět údaje, které má správce daně k dispozici, nebo jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup.

(4) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup okruh údajů

a) potřebných pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce, které je osoba skladující surový tabák povinna správci daně sdělovat,

b) podle odstavce 3.

§ 134zp

Zrušení snížení kauce na návrh

(1) Správce daně zruší snížení kauce na návrh osoby skladující surový tabák, které byla kauce snížena.

(2) Rozhodnutí o zrušení snížení kauce správce daně vydá až poté, co osoba skladující surový tabák poskytne kauci ve výši 20000000 Kč.

§ 134zq

Zrušení snížení kauce z moci úřední

(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro snížení kauce, vyzve osobu skladující surový tabák, které byla snížena kauce, k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Správce daně zruší snížení kauce, pokud

a) osoba skladující surový tabák na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek pro snížení kauce, nebo

b) nejsou splněny podmínky pro snížení kauce, k jejichž splnění správce daně osobu skladující surový tabák nevyzývá.

(3) Osoba skladující surový tabák je povinna do 20 dnů od oznámení rozhodnutí o zrušení snížení kauce z moci úřední poskytnout kauci ve výši 20000000 Kč.

(4) Pokud bylo zrušeno snížení kauce z moci úřední, může osoba skladující surový tabák podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení snížení kauce nabylo právní moci.

§ 134zr

Použití kauce

(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku registrace osoby skladující surový tabák, stává se složená částka přeplatkem osoby skladující surový tabák. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně osobě skladující surový tabák do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.

(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je správcem daně nebo jiným orgánem veřejné moci vedeno řízení,

a) jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a

b) které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.

(3) Dojde-li ke zrušení nebo k zániku registrace osoby skladující surový tabák, vyzve správce daně výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák u

a) správce daně, nebo

b) jiného orgánu veřejné moci, který o jeho uhrazení správce daně požádal.

(4) Správce daně vyzve výstavce bankovní záruky nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 5 měsíců ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.

(5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy.

§ 134zs

Rozhodnutí o registraci

(1) Splní-li osoba skladující surový tabák podmínky registrace, správce daně ji zaregistruje. V rozhodnutí o registraci jí správce daně přidělí registrační číslo pro účely skladování surového tabáku.

(2) Osoba skladující surový tabák je registrována pátým dnem následujícím po účinnosti rozhodnutí o registraci až do účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace nebo do zániku registrace.

§ 134zt

Zrušení registrace na návrh

Správce daně zruší registraci na návrh osoby skladující surový tabák.

§ 134zu

Zrušení registrace z moci úřední

(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky registrace, vyzve osobu skladující surový tabák k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Správce daně zruší registraci, pokud

a) osoba skladující surový tabák na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek registrace,

b) nejsou splněny podmínky registrace, k jejichž splnění správce daně osobu skladující surový tabák nevyzývá,

c) osoba skladující surový tabák po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců neprovádí svoji činnost, nebo

d) osoba skladující surový tabák poruší své povinnosti vztahující se ke skladování surového tabáku, a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě.

(3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba skladující surový tabák podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 2 let ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení registrace nabylo právní moci, nejedná-li se o zrušení registrace podle odstavce 2 písm. c).

§ 134zv

Zánik registrace

(1) Registrace osoby skladující surový tabák zaniká 5 měsíců přede dnem uplynutí doby, na kterou byla poskytnuta bankovní záruka, která je kaucí.

(2) Registrace podle odstavce 1 nezanikne, pokud je

a) doba, na kterou byla bankovní záruka poskytnuta, prodloužena nejméně o 2 roky,

b) poskytnuta nová bankovní záruka, která bezprostředně navazuje na předchozí bankovní záruku a kterou přijal správce daně,

c) složena částka ve výši kauce na zvláštní účet správce daně, nebo

d) kauce poskytnuta složením částky na zvláštní účet správce daně a bankovní zárukou.

§ 134zw

Informační povinnost správce daně

Správce daně vyrozumí výstavce bankovní záruky o zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.

§ 134zx

Registr osob skladujících surový tabák

(1) Generální ředitelství cel vede registr osob skladujících surový tabák, ve kterém shromažďuje údaje potřebné pro prověřování plnění povinností souvisejících se skladováním surového tabáku.

(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje z registru osob skladujících surový tabák:

a) obchodní firmu nebo jméno,

b) sídlo,

c) umístění organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby v České republice, je-li zřízena,

d) daňové identifikační číslo,

e) registrační číslo pro účely skladování surového tabáku,

f) den registrace,

g) den zrušení nebo zániku registrace,

h) údaj o tom, zda registrace

1. byla zrušena na návrh,

2. byla zrušena z moci úřední, nebo

3. zanikla,

i) změnu zveřejňovaných údajů z registru osob skladujících surový tabák a den této změny.

(3) Generální ředitelství cel zveřejní den registrace osoby skladující surový tabák nejpozději ke dni registrace.

(4) Registr osob skladujících surový tabák obsahuje údaje podle odstavce 1 i v případě, že registrace byla zrušena nebo zanikla; údaje podle odstavce 2 se zveřejňují po dobu 5 let ode dne zrušení nebo zániku registrace.

§ 134zy

Evidence surového tabáku

(1) Osoba skladující surový tabák je povinna vést elektronicky evidenci surového tabáku, a to ve formátu a struktuře stanovené správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Osoba skladující surový tabák je povinna uchovávat evidenci surového tabáku a doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

HLAVA II

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM

§ 134zz

Omezení nakládání se surovým tabákem

(1) Surový tabák, který je skladován pro jiný účel než výrobu tabákových výrobků, nesmí skladovat jiná osoba než registrovaná osoba skladující surový tabák.

(2) Surový tabák, se kterým je nakládáno pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků, nesmí být dále zpracováván nebo upravován.

(3) Omezení nakládání se surovým tabákem podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na nakládání se surovým tabákem, který je použit pro výzkumné nebo vědecké účely výzkumnou organizací podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejnou vysokou školou.

§ 134zza

Oznamovací povinnost v případě přijetí nebo odeslání surového tabáku

(1) Osoba skladující surový tabák a provozovatel daňového skladu z tabákových výrobků jsou povinni oznámit správci daně tyto údaje:

a) identifikaci osoby, od které je surový tabák přijímán nebo které je odesílán,

b) množství přijímaného nebo odesílaného surového tabáku v kilogramech,

c) místo skladování surového tabáku,

d) údaje o tom, pro jaký účel má být surový tabák použit, a

e) údaje o dopravci.

(2) Osoba skladující surový tabák je povinna oznámit správci daně předpokládané množství v kilogramech přijatého nebo odeslaného surového tabáku v příslušném kalendářním roce.

(3) Oznámení podle

a) odstavce 1 se podává nejméně 24 hodin a současně ne více než 72 hodin před každým přijetím nebo odesláním surového tabáku; má-li dojít ze závažných provozních nebo technologických důvodů k mimořádnému přijetí surového tabáku, lze takové přijetí oznámit bezodkladně poté, co je zřejmé, že k takovému přijetí surového tabáku dojde,

b) odstavce 2 se podává

1. společně s přihláškou k registraci,

2. do konce ledna příslušného kalendářního roku a

3. před každou změnou údaje.

(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 134zzb

Doklad pro účely dopravy surového tabáku

(1) Doprava surového tabáku na daňovém území České republiky musí být provázena dokladem, který je osoba dopravující tento tabák povinna na vyžádání předložit správci daně.

(2) Doklad podle odstavce 1 musí obsahovat tyto náležitosti:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, od které je surový tabák přijímán,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, které je surový tabák odesílán,

c) množství surového tabáku v kilogramech,

d) místo určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,

e) datum vystavení dokladu,

f) číslo dokladu a

g) údaje o dopravci a registrační číslo dopravního prostředku.

§ 134zzc

Zajištění surového tabáku nebo dopravního prostředku

(1) Správce daně zajistí surový tabák, popřípadě i dopravní prostředek, který jej dopravuje, jestliže zjistí, že

a) je s ním nakládáno v rozporu s § 134zz,

b) nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 134zza, nebo

c) je surový tabák dopravován bez dokladu uvedeného v § 134zzb, údaje v něm uvedené jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo doklad je pozměněný nebo padělaný.

(2) Pro zajištění podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.

(3) Ve věci zajištěného surového tabáku, popřípadě i dopravního prostředku, se použijí obdobně ustanovení § 42b až § 42e.

ČÁST DEVÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

HLAVA I

PŘESTUPKY

Díl 1

Přestupky na úseku správy daně z minerálních olejů

§ 135

Přestupky proti skladování zkapalněných ropných plynů

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) uvedené do volného daňového oběhu

a) skladuje společně ve stejném zásobníku,

b) skladuje odděleně v zásobnících, které

1. nejsou technologicky odděleny, nebo

2. jsou vzájemně propojeny,

c) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí, nebo

d) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi skladuje v zásobníku pevně spojeném se zemí, který není užíván v souladu se stavebním zákonem.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

§ 135a

Přestupky proti nakládání se zkapalněnými ropnými plyny

(1) Fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, dopustí přestupku tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(2) Fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 20 tun za jeden kalendářní rok, dopustí přestupku tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) vydá osobě bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu,

b) v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7 prodá zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně, nebo

c) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) bez poskytnutého zajištění daně pro dopravu těchto plynů podle § 60 odst. 11.

(4) Fyzická osoba se jako osoba, která plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, dopustí přestupku tím, že

a) nepoužívá hmotnostní průtokoměr,

b) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí není elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, nebo

c) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, který není po celou dobu opatřen závěrami správce daně.

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

Díl 2

Přestupky na úseku správy daně z piva

Díl 3

Přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků

§ 135c

Přestupek proti jednotkovému balení

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50000 Kč.

§ 135d

Přestupek proti zákazu nákupu za cenu nižší než cenu pro konečného spotřebitele

(1) Fyzická osoba se jako konečný spotřebitel dopustí přestupku tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50000 Kč.

§ 135e

Přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky neoprávněně drží nebo jinak nakládá s tabákovými výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

Díl 4

Přestupky na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků

§ 135f

Přestupky proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz prodeje lihovin nebo zákaz prodeje tabákových výrobků podle § 133.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

§ 135g

Přestupky proti oznamovací povinnosti při prodeji lihovin na veřejnosti přístupných akcích

(1) Fyzická osoba se jako osoba, která prodává lihoviny na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, dopustí přestupku tím, že

a) o této činnosti ve stanovené lhůtě písemně neinformuje správce daně, v jehož územní působnosti se bude prodej uskutečňovat, nebo

b) písemná informace o této činnosti neobsahuje údaje o

1. osobě, která lihoviny prodává,

2. časovém vymezení prodeje lihovin,

3. druhu prodávaných lihovin, nebo

4. množství prodávaných lihovin.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

Díl 5

Přestupky na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů

§ 135h

Přestupky proti zákazu při značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 značkuje a barví, nebo

b) značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 nabízí k prodeji nebo používá pro pohon motorů.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, které jsou

a) značkované a barvené, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování nebo barvení mimo daňový sklad s povolením ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů,

b) neznačkované a nebarvené, uvádí do volného daňového oběhu,

c) značkované a barvené, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo

d) značkované a barvené, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. d) a e) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány a barveny.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 až 3 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

Díl 6

Přestupky na úseku značkování některých dalších minerálních olejů

§ 135i

Přestupky proti zákazu při značkování některých dalších minerálních olejů

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 značkuje, nebo

b) značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 nabízí k prodeji nebo používá pro pohon motorů.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1, které jsou

a) značkované, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování,

b) neznačkované, uvádí do volného daňového oběhu či je prodává,

c) značkované, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo

d) značkované, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. b) až g), nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů.

(4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. e) a f) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto oleje nesmějí být značkovány.

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

Díl 7

Přestupky na úseku sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji

§ 135ia

Přestupky proti sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nabude, prodá nebo jinak převede zvláštní minerální olej volně ložený nebo umístěný v balení přesahujícím 220 litrů.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

Díl 8

Přestupky na úseku nakládání se surovým tabákem

§ 135ib

Přestupek proti nakládání se surovým tabákem

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nakládá se surovým tabákem v rozporu s § 134zz.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

HLAVA II

SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB

Díl 1

Správní delikty na úseku správy spotřebních daní

§ 135j

Správní delikt proti umístění přijatého vybraného výrobku

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neumístí přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.

§ 135l

Správní delikt proti podmíněnému osvobození od daně

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 19 odst. 4 umístí vybrané výrobky do daňového skladu jinak než v režimu podmíněného osvobození od daně.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10000000 Kč.

§ 135n

Správní delikty proti zajištění daně

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost

a) průběžně sledovat výši zajištění daně, nebo

b) předat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě nebo přijetí vybraných výrobků.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10000000 Kč.

§ 135o

Správní delikty proti elektronickému průvodnímu dokladu při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce vybraných výrobků přijatých v režimu podmíněného osvobození od daně dopustí správního deliktu tím, že

a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků, nebo

b) v oznámení o přijetí vybraných výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200000 Kč.

§ 135p

Správní delikty proti dopravě vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání dopustí správního deliktu tím, že před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100000 Kč.

§ 135r

Správní delikty proti zasílání vybraných výrobků

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zástupce pro zasílání vybraných výrobků dopustí správního deliktu tím, že před odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50000 Kč.

Díl 2

Správní delikty na úseku správy daně z minerálních olejů

Oddíl 1

Správní delikty proti nákupu, prodeji a dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

§ 135u

Správní delikty proti skladování zkapalněných ropných plynů

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) uvedené do volného daňového oběhu

a) skladuje společně ve stejném zásobníku,

b) skladuje odděleně v zásobnících, které

1. nejsou technologicky odděleny, nebo

2. jsou vzájemně propojeny,

c) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí, nebo

d) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi skladuje v zásobníku pevně spojeném se zemí, který není užíván v souladu se stavebním zákonem.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 50000 Kč do 1000000 Kč.

§ 135v

Správní delikty proti dopravě minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, 2, 6 nebo 8 dopustí správního deliktu tím, že při dopravě těchto olejů neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) osvobozených od daně dopustí správního deliktu tím, že při dopravě těchto plynů neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně, dopustí správního deliktu tím, že

a) ve stanovené lhůtě neuvědomí správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, o zahájení dopravy těchto olejů,

b) navzdory námitkám správce daně zahájí dopravu těchto olejů,

c) nedodrží správcem daně stanovenou

1. lhůtu, v níž má být doprava těchto olejů ukončena, nebo

2. trasu, po které mají být tyto oleje dopravovány, nebo

d) v případě změny místa určení nebo příjemce, ke které došlo v průběhu dopravy těchto olejů, ve stanovené lhůtě

1. neoznámí tuto změnu správci daně, nebo

2. nezajistí zaznamenání této změny v dokladu o osvobození vybraných výrobků od daně.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, nebo

b) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo 3.

Správní delikty proti nakládání se zkapalněnými ropnými plyny

§ 135w

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, dopustí správního deliktu tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 20 tun za jeden kalendářní rok, dopustí správního deliktu tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g)

a) vydá osobě bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu, nebo

b) při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu ve stanovené lhůtě neuvede do režimu podmíněného osvobození od daně.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7 prodá zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta od 50000 Kč do 1000000 Kč.

§ 135x

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) dopravuje zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) s rozdílnou sazbou daně, po jejich uvedení do volného daňového oběhu, společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, nebo

b) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) bez poskytnutého zajištění daně pro dopravu těchto plynů podle § 60 odst. 11.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, dopustí správního deliktu tím, že

a) nepoužívá hmotnostní průtokoměr,

b) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí není elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, nebo

c) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, který není po celou dobu opatřen závěrami správce daně.

(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta od 50000 Kč do 1000000 Kč.

Díl 3

Správní delikty na úseku správy daně z lihu

§ 135za

Správní delikty proti dopravě lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo d) dopustí správního deliktu tím, že při dopravě tohoto lihu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že na daňovém území České republiky dopravuje líh obecně denaturovaný podle zákona upravujícího líh určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru bez zjednodušeného průvodního dokladu.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, nebo

b) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.

§ 135zb

Správní delikty proti oznamování prodeje lihovin

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, dopustí správního deliktu tím, že

a) ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně takový prodej, nebo

b) v oznámení o takovém prodeji neuvede zákonem stanovené údaje.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1500000 Kč.

Díl 6

Správní delikty na úseku správy daně z tabákových výrobků

§ 135zf

Správní delikt proti ceně pro konečného spotřebitele

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvede do volného daňového oběhu cigarety s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele v jiném období, než pro které byla tato cena stanovena.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.

§ 135zg

Správní delikty proti jednotkovému balení

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území České republiky z jiného členského státu

a) tabákové výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení, nebo

b) jednotkové balení s tabákovými výrobky, které nepodléhají stejné sazbě daně.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, nebo

b) od 50000 Kč do 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.

§ 135zh

Správní delikt proti oznamovací povinnosti při dovozu tabákových výrobků

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě písemně neohlásí správci daně první dovoz tabákových výrobků.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2000000 Kč.

§ 135zi

Správní delikty proti zákazu prodeje za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodejce dopustí správního deliktu tím, že

a) prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce,

b) při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytne slevu z ceny pro konečného spotřebitele.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) prodá konečnému spotřebiteli cigarety, ke kterým je přidán nebo přibalen jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce, nebo

b) váže prodej cigaret konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako konečný spotřebitel dopustí správního deliktu tím, že

a) spotřebuje cigarety zakoupené za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele, nebo

b) nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2, nebo

b) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3.

§ 135zj

Správní delikt proti předmětu výhry v loterii a jiné podobné hře

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že učiní tabákové výrobky předmětem výhry v loterii nebo jiné podobné hře.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2000000 Kč.

§ 135zk

Správní delikty proti značení tabákovými nálepkami

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) umožní skladování nebo prodej neznačených tabákových výrobků na daňovém území České republiky, nebo

b) neznačí tabákové výrobky tabákovými nálepkami podle § 114.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta

a) od 50000 Kč do 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

b) do 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b).

§ 135zl

Správní delikty proti značení a použití tabákových nálepek

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky, na kterých jsou vytištěny údaje neodpovídající skutečnému obsahu jednotkového balení, na kterém je tabáková nálepka umístěna,

b) značí tabákové výrobky tabákovými nálepkami na jiném místě daňového území České republiky než v daňovém skladu, nebo

c) řádně nepoužije tabákovou nálepku.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5000000 Kč.

§ 135zm

Správní delikt proti objednání, odběru a distribuci tabákových nálepek

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že tabákové nálepky prodá nebo bezúplatně předá.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5000000 Kč.

§ 135zn

Správní delikty proti evidenci a inventuře tabákových nálepek

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že

a) nevede evidenci odebraných, použitých nebo vrácených tabákových nálepek,

b) po stanovenou dobu neuchovává evidenci odebraných, použitých nebo vrácených tabákových nálepek nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy v této evidenci provedeny,

c) neprovede inventuru tabákových nálepek za daný kalendářní rok, nebo

d) ve stanovené lhůtě neoznámí pověřenému správci daně výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), nebo

b) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a d).

§ 135zo

Správní delikty proti vracení tabákových nálepek

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že

a) nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru, nebo

b) v případě ukončení své činnosti nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.

Díl 7

Správní delikty na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků

§ 135zq

Správní delikty proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz prodeje lihovin nebo zákaz prodeje tabákových výrobků podle § 133.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.

§ 135zr

Správní delikty proti oznamovací povinnosti při prodeji lihovin na veřejnosti přístupných akcích

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která prodává lihoviny na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, dopustí správního deliktu tím, že

a) o této činnosti ve stanovené lhůtě písemně neinformuje správce daně, v jehož územní působnosti se bude prodej uskutečňovat, nebo

b) písemná informace o této činnosti neobsahuje údaje o

1. osobě, která lihoviny prodává,

2. časovém vymezení prodeje lihovin,

3. druhu prodávaných lihovin, nebo

4. množství prodávaných lihovin.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.

Díl 8

Správní delikty na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů

Oddíl 1

Správní delikty proti povinnostem při značkování a barvení vybraných minerálních olejů

§ 135zs

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované nebo nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že nezajistí značkování nebo barvení těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel směsi značkovací látky a barviva se sídlem na daňovém území České republiky dopustí správního deliktu tím, že nevede evidenci značkovací látky a barviva.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce s povinností značkovat nebo barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, nebo s povinností takové značkování nebo barvení zajistit, dopustí správního deliktu tím, že na žádost správce daně nebo příslušného orgánu nepředloží certifikát.

(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta od 50000 Kč do 50000000 Kč.

§ 135zt

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované nebo nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí správního deliktu tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí jejich značkování nebo barvení.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, dopustí správního deliktu tím, že

a) vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo

b) nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst. 2 písm. e) značkovány a barveny, způsobem uvedeným v § 134e odst. 6, dopustí správního deliktu tím, že

a) v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,

b) nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího podle § 134e odst. 8 písm. b), nebo

c) neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům po stanovenou dobu.

(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta od 50000 Kč do 50000000 Kč.

Oddíl 2

Správní delikty proti zákazům při značkování a barvení vybraných minerálních olejů

§ 135zu

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 značkuje a barví, nebo

b) značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 nabízí k prodeji nebo používá pro pohon motorů.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, které jsou

a) značkované a barvené, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování nebo barvení mimo daňový sklad s povolením ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů,

b) neznačkované a nebarvené, uvádí do volného daňového oběhu,

c) značkované a barvené, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo

d) značkované a barvené, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. d) a e) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány a barveny.

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 až 3 se uloží pokuta do 10000000 Kč.

Oddíl 3

Další správní delikty na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů

§ 135zv

Správní delikt proti povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že značkuje nebo barví minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 bez povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 10000 Kč do 10000000 Kč.

Díl 9

Správní delikty na úseku značkování některých dalších minerálních olejů

Oddíl 1

Správní delikty proti povinnostem při značkování některých dalších minerálních olejů

§ 135zx

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že nezajistí značkování těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel značkovací látky se sídlem na daňovém území České republiky dopustí správního deliktu tím, že nevede evidenci značkovací látky.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce, příjemce nebo dovozce s povinností značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo s povinností takové značkování zajistit, dopustí správního deliktu tím, že na žádost správce daně nebo příslušného orgánu nepředloží certifikát.

(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta od 50000 Kč do 50000000 Kč.

§ 135zy

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí správního deliktu tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí jejich značkování.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, dopustí správního deliktu tím, že

a) vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo

b) nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm. b) až f) značkovány, způsobem uvedeným v § 134p odst. 6, dopustí správního deliktu tím, že

a) v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,

b) nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího podle § 134p odst. 8 písm. b) nebo c), nebo

c) neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům po stanovenou dobu.

(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta od 50000 Kč do 50000000 Kč.

Oddíl 2

Správní delikty proti zákazům při značkování některých dalších minerálních olejů

§ 135zz

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 značkuje, nebo

b) značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 nabízí k prodeji nebo používá pro pohon motorů.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1, které jsou

a) značkované, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování,

b) neznačkované, uvádí do volného daňového oběhu či je prodává,

c) značkované, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo

d) značkované, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. b) až g), nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. e) a f) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto oleje nesmějí být značkovány.

(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 10000000 Kč.

Oddíl 3

Další správní delikty na úseku značkování některých dalších minerálních olejů

§ 135zza

Správní delikt proti povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že značkuje minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 bez povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 10000 Kč do 10000000 Kč.

Díl 10

Správní delikty na úseku sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji

§ 135zzb

Správní delikty proti sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 134zd nabude, prodá nebo jinak převede zvláštní minerální olej volně ložený nebo umístěný v balení přesahujícím 220 litrů.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem dopustí správního deliktu tím, že

a) v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,

b) nepodá oznámení o změně registračních údajů,

c) nevede evidenci zvláštních minerálních olejů nebo ji vede v neúplném rozsahu,

d) neuchovává evidenci zvláštních minerálních olejů nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo

e) v rozporu s § 134zf neoznámí správci daně stanovené údaje.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,

b) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e),

c) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) až d).

Díl 11

Správní delikty na úseku nakládání se surovým tabákem

§ 135zzba

Správní delikty proti nakládání se surovým tabákem

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nakládá se surovým tabákem v rozporu s § 134zz.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba skladující surový tabák dopustí správního deliktu tím, že

a) v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,

b) nepodá oznámení o změně registračních údajů,

c) nevede evidenci surového tabáku nebo ji vede v neúplném rozsahu,

d) neuchovává evidenci surového tabáku nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo

e) v rozporu s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu tabákových výrobků dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,

b) 6000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e) nebo odstavce 3,

c) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) až d).

HLAVA III

PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ ZAJIŠTĚNÝCH LIHOVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 135zzc

Propadnutí lihovin a tabákových výrobků

(1) Správní orgán uloží propadnutí

a) neznačených tabákových výrobků, které zajistil v souvislosti s porušením povinnosti při značení tabákových výrobků,

b) lihovin nebo tabákových výrobků, které zajistil v souvislosti s porušením zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků.

(2) Propadnutí lihovin nebo tabákových výrobků podle odstavce 1 lze uložit, pokud

a) náleží pachateli správního deliktu a

b) byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny.

§ 135zzd

Zabrání lihovin a tabákových výrobků

Správní orgán, který neuložil propadnutí lihovin nebo tabákových výrobků, rozhodne o jejich zabrání, pokud

a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat,

b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo

c) vlastník není znám.

§ 135zze

Společná ustanovení o propadlých a zabraných lihovinách a tabákových výrobcích

(1) Propadlé nebo zabrané lihoviny nebo tabákové výrobky připadají státu.

(2) Generální ředitelství cel propadlé nebo zabrané lihoviny nebo tabákové výrobky zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená ze zaměstnanců v Generálním ředitelství cel.

(3) Pachateli správního deliktu, kterému bylo uloženo propadnutí lihovin nebo tabákových výrobků, nebo osobě, u které byly zabrané lihoviny nebo tabákové výrobky zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením.

(4) Proti rozhodnutí o zabrání lihovin nebo tabákových výrobků nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat.

(5) Nepropadnou-li nebo nebudou-li lihoviny nebo tabákové výrobky zabrány, musí být bez zbytečného odkladu vráceny tomu, komu nepochybně patří, jinak tomu, u koho byly zajištěny.

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 135zzf

Odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(3) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

§ 135zzg

Příslušnost k projednání správního deliktu

(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává celní úřad.

(2) Česká obchodní inspekce nebo finanční úřad projednává

a) přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky,

b) přestupky na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to přestupky proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků,

c) přestupky na úseku

1. značkování a barvení vybraných minerálních olejů,

2. značkování některých dalších minerálních olejů,

d) správní delikty na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to

1. správní delikty proti jednotkovému balení,

2. správní delikty proti zákazu prodeje za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele,

3. správní delikty proti značení tabákovými nálepkami,

e) správní delikty na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to správní delikty proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků,

f) správní delikty na úseku

1. značkování a barvení vybraných minerálních olejů,

2. značkování některých dalších minerálních olejů.

(3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce projednává

a) přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky,

b) přestupky na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to přestupky proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků,

c) správní delikty na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to

1. správní delikty proti jednotkovému balení,

2. správní delikty proti zákazu prodeje za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele,

3. správní delikty proti značení tabákovými nálepkami,

d) správní delikty na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to správní delikty proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků.

(4) Obecní živnostenský úřad projednává

a) přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky,

b) přestupky na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to přestupky proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků,

c) správní delikty na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to správní delikty proti značení tabákovými nálepkami,

d) správní delikty na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to správní delikty proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků.

§ 135zzh

Výše a splatnost pokuty

(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(2) Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 135zzi

Zvláštní ustanovení o blokovém řízení

V blokovém řízení lze za přestupky podle tohoto zákona uložit pokutu do 5000 Kč.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 136

(1) Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem [§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst. 2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(2) Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3), jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst. 1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového skladu ještě před tímto datem. Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna, celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat:

a) výši daně zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn nárok na vrácení daně,

b) výši daňové povinnosti, která by navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění dosud nezdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu,

c) jedné desetiny výše daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění vybraných výrobků v období od 1. ledna 2003 do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podán.

(4) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých budou uplatňovat nárok na vrácení daně.

§ 136a

Zdaňovací období, daňové přiznání a splatnost daně v průběhu insolvenčního řízení

(1) Jde-li o plátce, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Další zdaňovací období plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním soudem vydáno. Pro další období trvání insolvenčního řízení je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc.

(2) Dnem, kdy je ukončeno insolvenční řízení, končí probíhající zdaňovací období plátce. Další zdaňovací období plátce začíná dnem následujícím po dni ukončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo ukončeno insolvenční řízení.

(3) Daňová přiznání za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je insolvenční správce, případně jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu20) oprávněna účinně nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty, povinen podat do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(4) Daň za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná do 40. dne od skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

(5) Daň ze surového tabáku za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

§ 137

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu

a) provést úpravu platných sazeb daně,

b) umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským záchranným sborům, havarijním službám a subjektům hospodářské mobilizace nákup vybraných výrobků za ceny bez daně.

§ 139

(1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 2 a 11, § 26, 56, 81 a 131.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 49 odst. 12, § 134a odst. 2, § 134b odst. 3, § 134e odst. 3, § 134e odst. 6 písm. d), § 134e odst. 7 a 11, § 134l odst. 2, § 134m odst. 3, § 134p odst. 3, § 134p odst. 6 písm. d) a § 134p odst. 7 a 11.

(3) Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 57.

HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 140

(1) Správu daní, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nezaniklo právo daň vyměřit nebo vymáhat nebo nezanikl nárok na vrácení daně, vykonávají dosavadní správci daně podle dosavadních právních předpisů.

(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují všechny lhůty až do ukončení jejich běhu, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty pro uplatnění práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny přiznat a zaplatit daň z nezdaněných vybraných výrobků, které nebudou od 1. ledna 2004 umístěny v režimu podmíněného osvobození od daně, do 25. ledna 2004.

(4) Při výpočtu daně, která bude přiznána a odvedena podle odstavce 3, se použijí sazby daně platné od 1. ledna 2004. Při uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 může být daň vrácena pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen vybraných výrobků ve výši platné v den jejich vyskladnění podle dosavadních právních předpisů.

(5) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká.

(6) Byl-li prodej vybraných výrobků uskutečňován v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003, osoby provádějící takový prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31. 12. 2003 za účasti celního úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech nezdaněných vybraných výrobků. Od 1. 1. 2004 do 31. 3. 2004 mohou být nezdaněné vybrané výrobky, uvedené v inventurním seznamu, doprodány za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů. Zbývající zboží, které na prodejnách zůstane i po 31. 3. 2004, bude po zaplacení daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, a to včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejnách DUTY/TAX FREE.

(7) Je-li prodej vybraných výrobků uskutečňován do dne vstupu České republiky do Evropské unie v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003 (odstavec 5), osoby provádějící prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech vybraných výrobků. Od tohoto dne jsou nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.

(8) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků platnou do 31. prosince 2003 nejpozději do 31. ledna 2004.

(9) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou tabák bez označení tabákovou nálepkou vyrobit, dovézt a uvést do volného daňového oběhu nejpozději do 31. ledna 2004.

(10) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily tabák bez označení tabákovou nálepkou za účelem dalšího prodeje, mohou tento tabák prodávat nejpozději do 30. června 2005. Po uplynutí této doby tabák bez označení tabákovou nálepkou se považuje za neznačený.

(11) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které nebyly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(12) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které byly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, mohou být umístěny v daňovém skladu společně s vybranými výrobky uvedenými do režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich odeslání z daňového skladu, nejdéle však do 30. června 2004. Tyto zdaněné výrobky musí být v daňovém skladu skladovány a evidovány samostatně.

(13) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právnické nebo fyzické osoby získaly bez daně nebo s nulovou sazbou daně a použily je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nebo je pro tento účel prodaly, nebo je použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodaly, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

(14) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99 získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních a v ložiscích, a to nejvýše v takovém množství oleje, které bylo do těchto zařízení původně vloženo, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

(15) Pokud je výrobek osvobozen od spotřební daně podle odstavců 13 a 14, nevznikla daňovému subjektu z tohoto důvodu povinnost k registraci a k vystavování daňového dokladu podle zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Nesplnění této povinnosti daňovým subjektem přede dnem účinnosti tohoto zákona nepodléhá sankcím.

(16) Cigarety v jednotkovém balení obsahujícím méně než 20 kusů mohou být na daňovém území České republiky uvedeny do volného daňového oběhu do 31. ledna 2007. V takovém případě se ustanovení § 135b odst. 1 písm. b) a § 135b odst. 3 písm. b) nepoužijí.

(17) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety v jednotkovém balení obsahujícím méně než 20 kusů za účelem jejich dalšího prodeje, mohou tyto cigarety prodávat nejdéle do 30. června 2007. V takovém případě se ustanovení § 135b odst. 1 písm. h) a § 135b odst. 3 písm. e) nepoužijí.


HLAVA III

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 141

Zrušuje se:

1. Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní.

2. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

3. Zákon č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

4. Zákon č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

5. Zákon č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

6. Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.

7. Zákon č. 45/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.

8. Zákon č. 106/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 45/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb.


HLAVA IV

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 142

Účinnost

1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení

a) § 4 odst. 1 s výjimkou písm. e) a h) a odst. 2, § 13 s výjimkou odst. 2 písm. h), § 20 s výjimkou odst. 2 písm. g) a i), § 21, 117, 136, 138 a 140, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení,

b) § 2 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2, § 3 písm. b), h) a m), § 4 odst. 1 písm. e) a h), § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. g) a i), § 11 odst. 1 písm. d), § 13 odst. 2 písm. h), § 14 odst. 2, 3 a 5, § 20 odst. 2 písm. g) a i), § 22, 23, 25, § 26 odst. 11, § 27, § 28 odst. 5, 6 a 9, § 29, 30, 31, 32, 33, 36, 39, § 49 odst. 8, 9, 10 a 11, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 107 odst. 2 a 4, § 109, § 114 odst. 2 a 6, § 118 odst. 2, 8 a 13, § 119 odst. 5, § 122 odst. 4 a § 126 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

2. Ustanovení § 3 písm. a) a l), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. c), § 13 odst. 2 písm. g), § 20 odst. 2 písm. f) a h), § 26 odst. 10, § 35, § 49 odst. 5, 6 a 7, § 104 odst. 1, § 107 odst. 1 a 3, § 114 odst. 1 a 5, § 118 odst. 1, 7 a 12, § 119 odst. 4 a § 126 písm. a) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.


Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 693/2004 Sb. Čl. II

1. Nároky na vrácení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa vzniklé za období do dne účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

2. Tichá vína podle § 93 odst. 3 vyrobená před účinností tohoto zákona a zdaněná podle dosavadních právních předpisů mohou být přijata do daňového skladu při jeho zřízení, a to způsobem, jako by dosud nebyla zdaněna podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 217/2005 Sb. Čl. II

1. Zvláštní povolení vydaná podle § 13 a 60 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu stanovenou ve zvláštním povolení nebo do dne jejich zániku anebo jejich odejmutí, a ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazují povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Právnická osoba, která skladuje minerální oleje nebo líh osvobozené od daně jako součást státních hmotných rezerv, je povinna tyto výrobky dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvést do režimu podmíněného osvobození od daně. Pokud tak neučiní, považují se tímto dnem tyto výrobky za uvedené do volného daňového oběhu.

3. Těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19 69, které byly do dne 26. května 2004 předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou osvobozeny od daně, pokud je právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 56 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nakoupily za cenu obsahující daň ve výši 8 150 Kč/1000 l nebo 9 950 Kč/1000 l a pokud byly těmito osobami použity pro výrobu tepla v době od 1. května 2004 do 31. května 2005. Celní úřad daň těmto osobám vrátí na jejich žádost obsahující náležitosti podle § 56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podanou nejpozději do 30. listopadu 2005.

4. Právnické nebo fyzické osobě, která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakoupila nebo vyrobila minerální oleje, které byly předmětem spotřební daně podle § 45 odst. 3 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za cenu obsahující daň nebo při jejich spotřebě pro výrobu tepla odvedla daň ve výši 11 980 Kč/1000 l nebo 11 840 Kč/1000 l a která tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje spotřebovala nebo spotřebuje pro výrobu tepla do 6 měsíců následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na vrácení daně ve výši uvedené v § 56 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na vrácení daně musí být uplatněn způsobem uvedeným v § 56 odst. 10 a prokázán doklady podle § 56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Tiché víno (§ 93 odst. 3) uvedené do volného daňového oběhu, které bylo umístěno v daňovém skladu podle § 19 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uvádí do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 575/2006 Sb. Čl. II

1. Kontroly barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv podle zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebyly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně dokončeny, budou dokončeny orgány stanovenými v dosavadních právních předpisech, a to způsobem a ve lhůtách podle dosavadních právních předpisů.

2. Řízení o uložení pokut podle zákona č. 136/1994 Sb., která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně dokončena, budou dokončena orgány stanovenými v dosavadních právních předpisech, a to způsobem a ve lhůtách podle dosavadních právních předpisů.

3. Provozovatelé daňových skladů, kteří barví a značkují minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tyto oleje barvit a značkovat do 31. března 2007 bez povolení uvedeného v § 134g odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Právnické nebo fyzické osoby, které značkují minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tyto oleje značkovat do 31. března 2007 bez povolení uvedeného v § 134r odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly do dne 31. prosince 2006 obarveny a označkovány podle právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do 31. prosince 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány a obarveny podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly do dne 31. prosince 2006 vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nebo které byly na toto území dopraveny z jiných členských států či dovezeny, se do dne 31. prosince 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány podle části páté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na neoznačkované a neobarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použité pro pohon motorů používaných při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 10, se do 30. dubna 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány a obarveny podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 261/2007 Sb. Čl. XIX

1. Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti užívají odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99 osvobozené od spotřební daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tyto odpadní oleje užívat do 31. března 2008 bez zvláštního povolení uvedeného v § 13 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. U vybraných výrobků, které jsou předmětem daně podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, se všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, až do ukončení jejich běhu, posuzují podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 296/2007 Sb. Čl. XCVII

Ustanovení tohoto zákona se použije i pro spotřební daň související s řízením, které bylo zahájeno a pravomocně neskončeno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 37/2008 Sb. Čl. II

1. Ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období počínající prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2010, které se použije poprvé pro zdaňovací období počínající dnem 1. července 2010.

2. Povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení a souhlasy vyžadované podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí tohoto zákona; podmínkou je, že osoby, které zajišťují daň podle § 21 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

a) podají do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu ředitelství prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

b) do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně poskytnou zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím,

jinak povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti rovněž při zamítnutí návrhu podaném podle písmene a), a to posledním dnem lhůty uvedené v písmenu a).

3. Povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vyžadovaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; podmínkou je, že provozovatel daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

a) poskytne do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajištění daně ve výši podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

b) do 15 dnů

1. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá celnímu ředitelství prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

2. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně poskytne zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím,

jinak povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti rovněž při zamítnutí návrhu podaného podle bodu 1, a to posledním dnem lhůty uvedené v bodu 1.

4. Celní ředitelství o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodů 2 a 3 rozhodne do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Proti rozhodnutí podle věty první lze podat odvolání ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek.

5. Souhlas s dopravou lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu syntetického zvláštně denaturovaného v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, která byla zahájena bez poskytnutí zajištění daně podle § 77 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělený podle § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas vyžadovaný podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to nejvýše 10 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty souhlas s dopravou lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu syntetického zvláštně denaturovaného v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky udělený podle § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 292/2009 Sb. Čl. II

1. Právnické a fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyly minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a neuvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31, 2710 11 70 nebo 2710 19 21, provedou bez zbytečného odkladu inventarizaci minerálních olejů, na něž se osvobození podle § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, již nevztahuje.

2. Minerální oleje uvedené v bodě 1 mohou být použity za podmínek stanovených v § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tímto dnem vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

3. Pokud bylo pro minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyžadováno zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, je právnická nebo fyzická osoba povinna bezodkladně oznámit celnímu ředitelství změnu údajů uvedených v povolení, ke které došlo dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při změně povolení postupuje celní ředitelství obdobně podle § 13 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Od daně osvobozené směsi minerálních olejů uvedené v § 49 odst. 14 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a uvedené do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze užívat v souladu s tímto osvobozením nejdéle do konce třetího kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po tomto datu se na ně pohlíží jako na nezdaněné. Právnickým a fyzickým osobám, které tyto minerální oleje nedoužívaly, vzniká k tomuto datu povinnost přiznat daň a zaplatit.

5. Právnické a fyzické osoby, které užívají směsi minerálních olejů podle § 49 odst. 14 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tyto směsi užívat bez zvláštního povolení, nejpozději však do konce třetího kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud těmto osobám nebude nejpozději prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zvláštní povolení vydáno, vznikne jim k tomuto datu povinnost daň přiznat a zaplatit za minerální oleje, které nebyly k uvedenému datu spotřebovány.

6. Ustanovení § 54 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro zdaněné minerální oleje uvedené do volného daňového oběhu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Ustanovení § 45 odst. 3 písm. a), k) a § 45 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období počínající prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Uplatnění podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje uvedené v § 59 odst. 1 písm. a) a h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období počínající prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Právnické nebo fyzické osoby, které jsou povinny uplatnit podmíněné osvobození od daně pro minerální oleje uvedené v § 59 odst. 1 písm. a) a h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; povolení vydané celním ředitelstvím bude možno uplatnit nejdříve prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v bodě 9 podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventarizaci zásob minerálních olejů uvedených v bodě 8 k poslednímu dni šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tyto minerální oleje se prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 362/2009 Sb. Čl. VI

1. Zajištění daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté provozovateli daňových skladů, oprávněnými příjemci a daňovými zástupci pro zasílání vybraných výrobků se považuje za zajištění daně poskytnuté podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za podmínky, že uvedené osoby zvýší zajištění daně do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tak, aby odpovídalo zajištění daně poskytnutému podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Má-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona dojít ke změně způsobu zajištění daně poskytnutého provozovateli daňových skladů, tyto osoby

a) podají do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu ředitelství prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně a

b) poskytnou do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím;
jinak povolení k provozování daňového skladu vydané podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Celní ředitelství o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu 2 rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek.

4. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pro dopravu vybraných výrobků osvobozených od daně, zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ukončenou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 59/2010 Sb. Čl. II

1. Pokud orgány jiného členského státu Evropské unie v období od 1. dubna 2010 do 31. prosince 2010 využijí možnosti dané čl. 46 směrnice Rady č. 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS dopravovat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně za použití náležitostí stanovených směrnicí Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění platném k 31. prosinci 2009, postupuje se při uskutečňování nebo ukončování takové dopravy podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje nebo ukončuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pokud při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně, postupuje se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Doprava vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu uskutečňovaná podle § 29 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou bylo poskytnuto zajištění daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje nebo ukončuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Doprava vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu uskutečňovaná podle § 31 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které po jejím ukončení vznikne plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se při uplatnění nároku na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Při zasílání vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu z jiného členského státu na daňové území České republiky uskutečňovaném podle § 33 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků poskytl zajištění daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebylo ukončeno přijetím zasílaných vybraných výrobků do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Při zasílání vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu z daňového území České republiky do jiného členského státu uskutečňovaném podle § 33 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo celnímu úřadu oznámeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u kterého po jeho ukončení vznikne plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se při uplatnění nároku na vrácení daně podle § 14 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Vybrané výrobky uvedené v § 19 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a umístěné v daňovém skladu podle § 19 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

9. Platnost povolení daňových zástupců vydaných podle § 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou těch povolení, pro jejichž držitele byla zahájena doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přede dnem účinnosti tohoto zákona. Platnost takových povolení zaniká dnem posledního přijetí těchto výrobků. Zánikem povolení není dotčena povinnost držitelů povolení přiznat a zaplatit daň, která vznikla v důsledku přijetí vybraných výrobků.

10. Řízení ve věci zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků podle § 42 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo ukončeno, se dokončí podle ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně všech příslušných lhůt, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Vznikne-li nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je-li uplatněn nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 95/2011 Sb. Čl. II

1. Pokud Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko nebo Řecko v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 bude uplatňovat spotřební daň nižší, než je stanovena v čl. 2 odst. 2 první pododstavec směrnice 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU, budou cigarety uvedené do volného daňového oběhu v těchto členských státech osvobozeny od daně nejvýše do 300 kusů, budou-li dopravované fyzickou osobou pro osobní spotřebu z těchto členských států na daňové území České republiky.

2. Bankovní záruka poskytnutá podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za bankovní záruku poskytnutou podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst. 17 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze nakládat v souladu se schváleným pilotním projektem podle § 3 písm. p) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005 Sb., nejpozději do 1. ledna 2012; tímto dnem vznikne osobám, které nabyly minerální oleje v souladu se schváleným pilotním projektem podle § 3 písm. p) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005 Sb., povinnost daň přiznat a zaplatit z minerálních olejů uvedených v tomto bodě.

4. Osoby, které přede dnem 1. ledna 2012 nabyly minerální oleje osvobozené od daně podle bodu 3, provedou následující pracovní den po 31. prosinci 2011 inventarizaci těchto minerálních olejů.

5. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 58 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ukončenou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Doprava minerálních olejů zahájená podle § 59 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů.

7. Na minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 25, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které byly označkovány podle části páté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nahlíží jako na minerální oleje obarvené a označkované podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. U tabákových nálepek objednaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a od pověřeného celního úřadu neodebraných se postupuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 407/2012 Sb. Čl. II

Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 407/2012 Sb. Čl. III

Přechodná ustanovení

1. Povolení vydaná podle § 23 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vydaná podle § 23 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst. 1 nebo 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze nakládat v souladu s osvobozením pro minerální oleje použité k mineralogickým postupům a v metalurgických procesech nejpozději do 30. června 2013; následujícím dnem vznikne osobám, které nabyly takové minerální oleje, povinnost daň přiznat a zaplatit.

3. Osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyly minerální oleje osvobozené od daně podle bodu 2, provedou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona inventuru těchto minerálních olejů, a to do 5 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Pokud osoba podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, povolení oprávněného příjemce pro přijímání vybraných výrobků nebo změnu již vydaných povolení pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00, na které musí být uplatněn režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 8 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se tato osoba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tomto návrhu za provozovatele daňového skladu pro tyto oleje nebo za oprávněného příjemce pro přijímání těchto olejů, bylo-li návrhu vyhověno.

5. Povolení vydaná podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vydaná podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Řízení o správním deliktu podle části šesté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 500/2012 Sb. Čl. XIII

Přechodné ustanovení

Osoba, která nakoupila nebo sama vyrobila, a která přede dnem nabytí účinnosti této části prokazatelně použila minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, může uplatnit nárok na vrácení daně z těchto minerálních olejů podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, nejdéle do 25. července 2014.

Přechodné ustanovení zavedeno opatřením č. 344/2013 Sb. Čl. XII

Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu stejná ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, jako na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, které jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 201/2014 Sb. Čl. II

1. Nárok na vrácení daně podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ze spotřeby minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b), § 45 odst. 2 písm. c) a j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spotřebovaných od 1. července 2014.

2. Pro jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s tabákovými nálepkami odpovídajícími sazbám daně předcházejícím sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 118c zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 331/2014 Sb. Čl. II

Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 331/2014 Sb. Čl. III

1. Provozovatel daňového skladu, který poskytuje zajištění daně z minerálních olejů složením nebo převodem finančních prostředků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen

a) do 60 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnout zajištění daně z minerálních olejů podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

b) do 15 dní ode dne nabytí

1. účinnosti tohoto zákona podat správci daně návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

2. právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně poskytnout zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím.

2. Povolení k provozování daňového skladu vydané provozovateli daňového skladu, který

a) postupoval v souladu s bodem 1, se považuje za povolení k provozování daňového skladu vydané podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) postupoval v souladu s bodem 1, ale jemuž byl návrh na změnu způsobu zajištění daně zamítnut, pozbývá platnosti patnáctým dnem po nabytí právní moci rozhodnutí o tomto zamítnutí, nebo

c) nepostupoval v souladu s bodem 1, pozbývá platnosti dnem následujícím po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů, který nesplňuje podmínky stanovené v § 59 odst. 8 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců. Nedojde-li v této době ke splnění podmínek stanovených v § 59 odst. 8 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povolení k provozování takového daňového skladu uplynutím této doby zaniká.

4. Správce daně o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu 1 rozhodne do 60 dní ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 10 dní ode dne jeho doručení; odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.

5. Povolení vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti s tím, že se jeho účinky posuzují podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tím není dotčena doba platnosti stanovená v tomto povolení.

6. Podmínky pro vydání povolení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být v případě povolení podle bodu 5 splněny do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Účinky návrhu na zahájení řízení podaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kterým bylo zahájeno řízení o vydání povolení, které nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončeno, zůstávají zachovány s tím, že správce daně vyzve navrhovatele, aby doplnil údaje potřebné pro vydání povolení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Lhůta pro vydání povolení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě řízení podle bodu 7 běží znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Osoba, která je osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem registrovanou podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Pokud osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem podle bodu 9 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá přihlášku k registraci, považuje se za osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem registrovanou podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního řízení.

11. Pokud bude přihláška k registraci podle bodu 10 zamítnuta, považuje se osoba nakládající se zvláštními minerálními oleji dnem nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí za osobu nakládající se zvláštními minerálními oleji, jejíž registrace byla zrušena.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 157/2015 Sb. Čl. II

Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 157/2015 Sb. Čl. III

1. Povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje podmínky stanovené v § 59 odst. 8 písm. a), b) nebo c) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se do 31. prosince 2015 považuje za povolení vydané podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tuto lhůtu může správce daně na základě žádosti provozovatele daňového skladu minerálních olejů ze závažných technických nebo provozních důvodů prodloužit nejdéle do 31. prosince 2016.

2. Nedojde-li ve lhůtě stanovené v bodě 1 ke splnění podmínek stanovených v § 59 odst. 8 písm. a), b) nebo c) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo § 59 odst. 12, 14 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povolení k provozování takového daňového skladu zaniká.

3. Osoba, která je osobou skladující surový tabák ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu skladující surový tabák registrovanou podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Pokud osoba skladující surový tabák podle bodu 3 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá přihlášku k registraci, považuje se za osobu skladující surový tabák podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního řízení.

5. Pokud bude přihláška k registraci podle bodu 4 zamítnuta, považuje se osoba skladující surový tabák dnem nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí za osobu skladující surový tabák, jejíž registrace byla zrušena.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 382/2015 Sb. Čl. II

1. Pro daňové povinnosti u spotřební daně za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.


Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

v z. Gross v. r.

1a) Směrnice Rady 2008/118/ES.

1) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS, ve znění směrnice Rady 2013/61/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte.
Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků.
Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje.
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění, a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění.

2) § 128 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.
Článek 79 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

3) § 163 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.
Článek 114 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

3b) Článek 4 odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

3c) Článek 84 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

4) § 214 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.
Článek 161 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

5) § 197 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 145 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

6a) Článek 12 odst. 1 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.

7) Nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník).

8) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.

9) § 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb. a zákona č. 119/2000 Sb.

10) Zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10a) § 2 písm. d) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb.

13) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17a) Nařízení komise (ES) č. 31/96 o osvědčení o osvobození od spotřební daně.

19) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

20) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

22) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.

23) Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

24) Čl. 1 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.

24a) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

26) § 313 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

27) § 303 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

27c) Článek 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES ze dne 16. června 2003 o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.

27d) Článek 23 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.

27e) Článek 12 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.

28) Nařízení Komise č. 684/2009 ze dne 24. července 2009 kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní.

28a) Článek 161 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

30) Nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 ze dne 17. prosince 1992 o zjednodušeném průvodním dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly uvolněny ke spotřebě v odesílajícím členském státě, uvnitř Společenství.

31) § 30 vyhlášky č. 247/2002 Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla.

31a) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

32) § 107 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.
Čl. 5 a čl. 64 Nařízení Rady č. 2913/1992/EHS, kterým se vydává celní zákoník Společenství.

34) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákonů č. 272/1996 Sb., č. 189/1999 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.

35) § 13 odst. 3 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu).

35a) ČSN EN 228.

35b) ČSN 65 6512 Motorová paliva - Ethanol E85 - Technické požadavky a metody zkoušení.

35c) ČSN 65 6513 Motorová paliva - Ethanol E95 pro vznětové motory - Technické požadavky a metody zkoušení.

35d) § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 191/2008 Sb.

43) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

45) § 9 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.

46) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.

47) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.

47a) Čl. 27 bod 5 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.

49) § 2 odst. 1 písm. o) a § 4 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů.

50) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

51) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

52) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.

53) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

53a) § 12 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č. 22/2000 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb.

55) § 2 odst. 1 písm. l) bod 7 zákona č. 61/1997 Sb.

56) § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 61/1997 Sb.

57) § 15 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

58) Například § 190b zákona č. 513/1991 Sb., § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

60) § 2 písm. v) zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

60d) Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1227/2000, nařízení Komise (ES) č. 1607/2000, nařízení Komise (ES) č. 1622/2000, nařízení Komise (ES) č. 1623/2000, nařízení Rady (ES) č. 2826/2000, nařízení Rady (ES) č. 1037/2001, nařízení Rady (ES) č. 2585/2001, nařízení Rady (ES) č. 527/2003, nařízení Rady (ES) č. 806/2003, nařízení Komise (ES) č. 1687/2003, nařízení Komise (ES) č. 1793/2003, nařízení Komise (ES) č. 1795/2003 a nařízení Komise (ES) č. 709/2004.
Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu, ve znění nařízení Komise (ES) č. 784/2001, nařízení Komise (ES) č. 1253/2001, nařízení Komise (ES) č. 1342/2002, nařízení Komise (ES) č. 315/2003, nařízení Komise (ES) č. 1203/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1841/2003.
Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2409/2000, nařízení Komise (ES) č. 2786/2000, nařízení Komise (ES) č. 545/2001, nařízení Komise (ES) č. 1282/2001, nařízení Komise (ES) č. 1660/2001, nařízení Komise (ES) č. 2022/2001, nařízení Komise (ES) č. 2047/2001, nařízení Komise (ES) č. 2429/2001, nařízení Komise (ES) č. 2464/2001, nařízení Komise (ES) č. 1315/2002, nařízení Komise (ES) č. 1795/2002, nařízení Komise (ES) č. 2224/2002, nařízení Komise (ES) č. 625/2003, nařízení Komise (ES) č. 1183/2003, nařízení Komise (ES) č. 1411/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1710/2003.

60e) § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.

61) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

61a) Článek 2 odst. 3 směrnice Rady 92/79/EHS, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU.
Článek 16 odst. 1 a 2 směrnice Rady 95/59/ES, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU.

61b) Ustanovení § 107 odst. 5 bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

62) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

62a) Vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků.

64) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

65) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

65a) Například § 16 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

65b) Například § 11 a 19 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

65c) Například § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb.

65d) Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

65e) § 77 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 311/2006 Sb.

65f) § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

65g) Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

66) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

67) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

68) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.

joinus_baner.png

Přesunout nahoru