PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 319/2002 Sb.Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě

Částka 116/2002
Platnost od 18.07.2002
Účinnost od 18.07.2002
Zrušeno k 01.01.2017 (263/2016 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

319

VYHLÁŠKA

Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

ze dne 13. června 2002

o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k provedení § 3 odst. 2 písm. l) a § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb., (dále jen "zákon"):


§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví požadavky na funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě (dále jen "monitorovací síť") a stanovuje způsob přenosu dat.

§ 2

Definice pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) monitorováním radiační situace – měření veličin a hodnocení výsledků měření veličin pro účely usměrňování ozáření,

b) monitorovací sítí – soustava měřicích míst a systém prostředků odborně, technicky a personálně vybavených a organizačně propojených pro potřeby monitorování radiační situace na území České republiky,

c) obvyklou radiační situací – situace s výjimkou radiační mimořádné situace,1)

d) systémem přenosu dat – systém pro předávání dat v rámci monitorovací sítě,

e) informačním systémem – systém pro sběr, ověřování, archivaci a prezentaci dat předaných systémem přenosu dat a pro jejich předávání v České republice a do zahraničí2) a ke zveřejňování.3)

§ 3

Funkce monitorovací sítě

(1) Monitorovací síť zajišťuje monitorování radiační situace na území České republiky (dále jen "monitorování"), včetně přenosu dat a správy informačního systému pro

a) hodnocení radiační situace pro potřeby sledování a posuzování stavu ozáření,

b) rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie,

c) mezinárodní výměnu informací a dat o radiační situaci,

d) zveřejňování a poskytování informací a dat o radiační situaci na území České republiky.

(2) Monitorování je zajišťováno:

a) Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad") v rozsahu a způsobem stanoveným krizovým plánem Úřadu,4)

b) v souladu s § 46 odst. 1 zákona příslušnými ministerstvy v rozsahu a způsobem stanovenými smlouvou,

c) držiteli povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie5) v rozsahu a způsobem stanovenými zvláštním právním předpisem6) a programem monitorování7) a vnitřním havarijním plánem8) schválenými Úřadem,

d) právnickými a podnikajícími fyzickými osobami v rozsahu a způsobem určenými ve smlouvě o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu9) (dále jen "smluvní osoby").

Organizace monitorovací sítě

§ 4

(1) Monitorovací síť tvoří stálé složky monitorovací sítě, které pracují nepřetržitě za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace, a pohotovostní složky monitorovací sítě, které se aktivují při podezření na vznik nebo při vzniku radiační mimořádné situace. Pohotovostní složky monitorovací sítě nemohou být současně zařazeny mezi stálé složky monitorovací sítě.

(2) Stálé složky monitorovací sítě tvoří:

a) síť včasného zjištění, kterou tvoří systém měřicích míst provádějících nepřetržité měření dávkového příkonu na území České republiky a neprodlené informování o případném zvýšení příkonu nad obvyklé hodnoty; součástí sítě včasného zjištění je teledozimetrický systém, kterým jsou prostředky pro soustavné nepřetržité měření dávek, dávkových příkonů, aktivity radionuklidů a jejich časového integrálu v prostorách jaderného zařízení s cílem při radiační mimořádné situaci nebo podezření na ni zaznamenat a vyhodnotit únik do ovzduší a do vodotečí,

b) síť termoluminiscenčních dozimetrů, kterou je systém pro měření dávky záření gama na území České republiky,

c) měřicí místa kontaminace ovzduší, kterými jsou prostředky pro měření dávkového příkonu a pro zajištění odběrů vzorků aerosolů a spadů a pro jednoduché stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích,

d) měřicí místa kontaminace potravin, kterými jsou prostředky pro zajištění odběru vzorků z článků potravních řetězců a pro stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích,

e) měřicí místa kontaminace vody, kterými jsou prostředky pro zajištění odběru vzorků vody, říčních sedimentů a ryb a pro stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích,

f) měřicí místa na hraničních přechodech, kterými jsou prostředky pro získávání údajů o radionuklidové kontaminaci osob, dopravních prostředků, zboží, předmětů a materiálů na hraničních přechodech,

g) mobilní skupiny, které provádějí monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu, odběry vzorků složek životního prostředí a rozmístění a výměnu dozimetrů v sítích termoluminiscenčních dozimetrů,

h) letecké skupiny, které provádějí monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu,

i) laboratorní skupiny, které zajišťují odběry vzorků z životního prostředí, provádějí spektrometrické, popř. radiochemické analýzy vzorků životního prostředí s cílem stanovit v nich aktivity radionuklidů,

j) centrální laboratoř monitorovací sítě, která koordinuje měření vzorků odebraných laboratorními a mobilními skupinami a zajišťuje vybraná měření těchto vzorků a dále zajišťuje hodnocení výsledků těchto měření s cílem poskytnout podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření osob a která koordinuje a zajišťuje měření vnitřní kontaminace osob,

k) meteorologická služba, která získává meteorologické údaje nezbytné k tomu, aby bylo možno s použitím modelů šíření uniklých radionuklidů v ovzduší provádět vyhodnocení a prognózu vývoje radiační situace.

(3) Pohotovostní složky monitorovací sítě tvoří:

a) mobilní skupiny, které provádějí monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu, odběry vzorků složek životního prostředí a rozmístění a výměnu dozimetrů v sítích termoluminiscenčních dozimetrů,

b) laboratorní skupiny, které zajišťují odběry vzorků z životního prostředí, provádějí spektrometrické, popř. radiochemické analýzy vzorků životního prostředí s cílem stanovit v nich aktivity radionuklidů,

c) letecké prostředky průzkumu pro monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu,

d) měřicí místa kontaminace vody, kterými jsou prostředky pro stanovení aktivity radionuklidů ve vodě, v říčních sedimentech, ve vodních makrofytech a vzorcích ryb,

e) měřicí místa kontaminace potravin, kterými jsou prostředky pro stanovení aktivity radionuklidů v článcích potravních řetězců,

f) měřicí místa na hraničních přechodech, kterými jsou prostředky pro získávání údajů o dávkových příkonech, radionuklidové kontaminaci osob, dopravních prostředků, zboží, předmětů a materiálů,

g) měřicí místa na uzávěrách, kterými jsou prostředky pro získání údajů o dávkových příkonech a o radionuklidové kontaminaci osob, dopravních prostředků, předmětů a materiálů na hranicích uzavřených oblastí a v okolí místa radiační havárie.

(4) Úřad zajišťuje informační systém a zajišťuje nebo se podílí v rozsahu a způsobem stanoveným svým krizovým plánem na systému přenosu dat a na činnosti

a) sítě včasného zjišťování,

b) sítě termoluminiscenčních dozimetrů,

c) měřicích míst kontaminace ovzduší,

d) mobilních skupin,

e) leteckých skupin,

f) laboratorních skupin pro monitorování,

g) centrální laboratoře monitorovací sítě.

(5) Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí zajišťují nebo se podílejí na systému přenosu dat a na činnosti složek monitorovací sítě v souladu se zákonem v rozsahu a způsobem stanovenými smlouvou.

(6) Držitelé povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie se v rozsahu a způsobem stanoveným v programu monitorování a ve vnitřním havarijním plánu schválených Úřadem podílejí na systému přenosu dat a zajišťují činnost

a) sítě včasného zjišťování,

b) sítě termoluminiscenčních dozimetrů,

c) měřicích míst kontaminace ovzduší,

d) mobilní skupiny,

e) laboratorní skupiny.

(7) Smluvní osoby zajišťují nebo se podílejí v rozsahu a způsobem stanoveným ve smlouvě o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu na systému přenosu dat a na činnosti

a) měřicích míst kontaminace vody,

b) měřicích míst kontaminace potravin,

c) laboratorních skupin,

d) mobilních skupin.

§ 5

(1) Monitorovací síť pracuje v normálním režimu a v havarijním režimu.

(2) Normální režim je monitorováním za obvyklé radiační situace a

a) podílejí se na něm stálé složky monitorovací sítě,

b) monitorování je zaměřeno zejména na sledování časové a prostorové distribuce dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů ve složkách životního prostředí za účelem stanovení dlouhodobých trendů a včasného zjištění odchylek od nich a slouží zároveň k udržování organizační, technické a personální připravenosti složek monitorovací sítě k monitorování v havarijním režimu,

c) monitorování provádějí složky monitorovací sítě

1. v působnosti Úřadu podle tabulky č. 1 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsobem stanoveným krizovým plánem Úřadu,

2. v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí podle tabulky č. 1 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsoby stanovenými smlouvou,

3. v působnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem a v programu monitorování a ve vnitřním havarijním plánu schválených Úřadem a

4. v působnosti smluvních osob podle tabulky č. 1 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsobem stanoveným smlouvou o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu,

d) monitorování v normálním režimu v období po radiační havárii slouží též k hodnocení jejích dlouhodobých vlivů.

(3) Havarijní režim je monitorováním za radiační mimořádné situace nebo při podezření na její vznik a

a) podílejí se na něm stálé i pohotovostní složky monitorovací sítě,

b) monitorování v havarijním režimu zahajují složky monitorovací sítě

1. v působnosti Úřadu podle krizového plánu Úřadu,

2. v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí na základě smlouvy a podle pokynů Úřadu,

3. v působnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, na němž nastala radiační mimořádná situace, v závislosti na klasifikaci stavu zařízení a v rozsahu a způsobem podle programu monitorování a vnitřního havarijního plánu,

4. v působnosti smluvních osob na základě smlouvy o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu a podle pokynů Úřadu,

c) monitorování v havarijním režimu je zaměřeno zejména na:

1. potvrzení vzniku radiační mimořádné situace; jedná-li se o radiační mimořádnou situaci vzniklou na území České republiky, i na odhad dalšího vývoje radiační havárie a šíření radionuklidů v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, na němž k radiační havárii došlo,

2. identifikaci a charakterizaci nastalého úniku,

3. odhad dávek osob,

4. hodnocení vzniklé radiační situace a přípravu podkladů pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo k odvrácení ozáření osob, včetně určení území, kde jsou tato opatření z hlediska vzniklé radiační mimořádné situace doporučována,

5. hodnocení účinnosti realizovaných ochranných opatření,

6. předpověď vývoje radiační situace,

d) monitorování v havarijním režimu probíhá ve dvou fázích

1. v první fázi, která zahrnuje období před únikem radionuklidů do životního prostředí, období, kdy radionuklidy unikají do životního prostředí, a období těsně po ukončení úniku a používají se především jednodušší metody monitorování, zejména měření dávkových příkonů a dávek; monitorování je zaměřeno na rychlé získání podkladů pro rozhodování o neodkladných ochranných opatřeních,7) a

2. ve druhé fázi, která zahrnuje období po ukončení úniku, a používají se náročnější a citlivé metody zaměřené na stanovení aktivit radionuklidů ve složkách životního prostředí, monitorování je zaměřeno na získání podkladů pro rozhodování o následných ochranných opatřeních,7)

e) monitorování v havarijním režimu provádějí složky

1. v působnosti Úřadu podle tabulky č. 2 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsobem stanovenými krizovým plánem Úřadu a podle pokynů Úřadu,

2. v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí podle tabulky č. 2 části A přílohy k této vyhlášce v rozsahu a způsobem stanovenými smlouvou a podle pokynů Úřadu,

3. v působnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie v rozsahu a způsobem stanovenými zvláštním právním předpisem a v programu monitorování a ve vnitřním havarijním plánu schválených Úřadem a podle pokynů Úřadu,

4. v působnosti smluvních osob podle tabulky č. 2 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsobem stanoveným smlouvou o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu a podle pokynů Úřadu.

(4) Složky monitorovací sítě

a) v působnosti Úřadu používají metody a postupy a předávají výsledky monitorování v rozsahu a způsobem určeným v krizovém plánu Úřadu,

b) v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí používají k monitorování metody a postupy a předávají Úřadu výsledky monitorování v rozsahu a způsobem určeným ve smlouvě,

c) v působnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie používají k monitorování metody, postupy a předávají Úřadu výsledky monitorování v rozsahu a způsobem určeným v programech monitorování a zabezpečování jakosti10) a ve vnitřním havarijním plánu schválených Úřadem,

d) v působnosti smluvních osob používají k monitorování metody a postupy a předávají Úřadu výsledky monitorování v rozsahu a způsobem určeným ve smlouvě o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu.

(5) Přístroje používané v rámci činnosti monitorovací sítě a určené Úřadem jsou podrobovány pravidelné kalibraci, a vyžaduje-li to zvláštní předpis, také ověřování.11)

§ 6

Způsob přenosu dat

(1) Data z monitorování předávaná Úřadu do informačního systému systémem přenosu dat se přenášejí ve formě datových souborů prostřednictvím příslušných technických nosičů, a to

a) nepřetržitě v případě monitorování zajišťovaného sítí včasného zjišťování,

b) neprodleně po stanovení výsledků monitorování v ostatních případech monitorování.

(2) Data z monitorování v havarijním režimu se navíc přenášejí způsobem určeným Úřadem.

(3) Data z informačního systému se předávají z Úřadu po zpracování a kontrole výsledků monitorování ve formě datových souborů prostřednictvím příslušných technických nosičů, a to

a) ke zveřejnění v České republice, anebo

b) do zahraničí v souladu se zákonem a s ustanovením příslušných mezinárodních úmluv.2)

§ 7

Zajištění činnosti monitorovací sítě

Úřad za účelem koordinace monitorování, systému přenosu dat a zajištění informačního systému

a) řídí činnost stálých složek monitorovací sítě za obvyklé radiační situace, zejména koordinuje zpracování metodik pro složky monitorovací sítě a činnosti spojené s vývojem a ověřováním nových metod monitorování,

b) řídí přechod monitorovací sítě do havarijního režimu při vzniku radiační mimořádné situace, tj. koordinuje přiměřeně vzniklé situaci činnost stálých složek a aktivuje pohotovostní složky,

c) řídí činnost stálých a pohotovostních složek monitorovací sítě za radiační mimořádné situace a zabezpečuje stanovení konkrétního rozsahu a způsobu monitorování přiměřeně podle vzniklé situace,

d) řídí přechod monitorovací sítě do normálního režimu při ukončení radiační mimořádné situace, tj. koordinuje přiměřeně situaci činnost stálých složek a ukončuje činnost pohotovostních složek,

e) řídí a určuje rozsah a způsob zapojení jednotlivých složek monitorovací sítě, které mohou být realizovány na základě smlouvy, při havarijních cvičeních a při ověřování nových metod monitorování.

§ 8

Přechodná ustanovení

(1) Složky monitorovací sítě v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí zabezpečí svou činnost podle této vyhlášky nejpozději do 31. prosince 2004.

(2) Předávání dat Úřadu podle § 6 odst. 1 písm. a) zajistí držitel povolení k provozu jaderného zařízení nejpozději do 31. prosince 2004.


§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Předsedkyně:
Ing. Drábová v. r.


Příloha k vyhlášce č. 319/2002 Sb.

ČÁST A

Přehled monitorovaných položek a požadavků na jejich monitorování

Tabulka č. 1 : Monitorování za obvyklé radiační situace
Poř. číslo Monitorovaná položka Měřená veličina Minimální počet míst z území ČR1)Složka radiační monitorovací sítě2)Minimální počet odběrů/měření Požadované parametry metody
Zevní ozáření
1 Zevní ozáření Příkon dávky (dávka)3)40 SVZ 10 minutové integrační intervaly, Kontinuální měření Od 50 nSv/h
Po trase cca 50 km (měření z automobilu) MS 12 ročně (jednou měsíčně) Kontinuální měření po trase
150 TLD 4 ročně (tříměsíční průměrná hodnota)
Kontinuální expozice
MDD4) < 30 μSv
40 MS, MMKO 12 ročně (jednou měsíčně)
Jednorázová měření
Od 50 nSv/h
Složky životního prostředí
2 Aerosoly Objemová5) nebo hmotnostní5) aktivita5) radionuklidů7 MMKO, LS, CLMS 52 ročně (týdenní průměrná hodnota)
Kontinuální odběr
MDA6) < 1×10-2 Bq/m3 pro 137Cs
1 4 ročně (čtvrtletní průměrná hodnota)
Kontinuální odběr
MDA < 5×10-7 Bq/m3 pro 90Sr
MDA < 5×10-8 Bq/m3 pro 238Pu a 239,240Pu
Celková objemová aktivita beta vyjádřená jako aktivita 90Sr 7 4 ročně (jednou za každé čtvrtletí)
Kontinuální týdenní odběr
MDA < 5×10-3 Bq/m3
3 Spad Plošná aktivita7) radionuklidů 7 MMKO, LS, CLMS 12 ročně (měsíční průměrná hodnota)
Kontinuální odběr
MDA < 0,1 Bq/m2 pro 137Cs
4 Půda a porost Plošná aktivita radionuklidů (u přírodních radionuklidů hmotnostní aktivita) 7 MS, LS, CLMS 1 ročně
Bodový odběr
MDA < 100 Bq/m2 pro 137Cs
4a Půda (in-situ) Plošná aktivita radionuklidů 7 MS, CLMS 1 ročně
Bodové měření
MDA < 1000 Bq/m2 pro 137Cs
4b Půda (letecká měření) Plošná aktivita radionuklidů 1 LeS 2 ročně
Jednorázové velkoplošné měření
MDA < 10 kBq/m2 pro 137Cs
5 Povrchová voda Objemová aktivita radionuklidů MMKV,LS 4 ročně (jednorázový odběr za každé čtvrtletí) MDA < 1 Bq/l pro 137Cs MDA < 10 Bq/l pro 3H
7 1 ročně (sloučený vzorek ze 4 čtvrtletních jednorázových odběrů) MDA < 0,06 Bq/l pro 90Sr
5a Celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K 7MMKV,LS 4 ročně (jednorázový odběr za každé čtvrtletí) MDA < 0,6 Bq/l
6 Pitná voda Objemová aktivita radionuklidů 7 MMKV, LS, CLMS 4 ročně (jednorázový odběr za každé čtvrtletí) MDA< 0,1 Bq/l pro 137Cs
MDA < 10 Bq/l pro 3H
5 MDA < 0,06 Bq/l pro 90Sr
7 Vodárenský kal Hmotnostní aktivita radionuklidů 5 MMKV,LS 1 ročně (jednorázový odběr) MDA< 1 Bq/kgpro137Cs
8 Říční sedimenty Hmotnostní aktivita radionuklidů 5 MMKV,LS 1 ročně (jednorázový odběr) MDA /kg pro 137Cs
Složky potravních řetězců
9 Mléko Objemová aktivita radionuklidů 5 MMKP, LS, CLMS 4 ročně (jednorázový odběr za každé čtvrtletí) MDA < 0,5 Bq/1 pro 137Cs
MDA < 0,2 Bq/1 pro 90Sr
10 Smíšená strava8)Hmotnostní aktivita radionuklidů Dle komodity9)MMKP, LS, CLMS 4, případně 1 ročně9) (směsné vorky z bodových odběrů pro jednotlivé komodity) MDA< 0,1 Bq/kg pro 137Cs
MDA < 0,05 Bq/kg pro 90Sr
11 Krmiva Hmotnostní aktivita radionuklidů 5 LS,MMKP 1 ročně (jednorázový odběr) MDA < 1 Bq/kg pro 137Cs
Vnitřní kontaminace osob
12 Celé tělo Aktivita radionuklidů 20 osob CLMS 1 ročně (jednorázová měření) MDA < 50 Bq pro 137Cs
13 Moč Aktivita radionuklidů 50 CLMS 1 ročně (jednorázový odběr 24 hodinového vzorku moči) MDA < 0,05 Bq/den pro 137Cs
Meteorologické údaje
14 Ovzduší - aktuální situace 10)40 MeS Kontinuálně Nejsou stanoveny speciální požadavky

Nejsou stanoveny speciální požadavky

Poznámky k tabulce č. 1:

Další podrobnosti stanoví krizový plán Úřadu, smlouva o zajištění plnění krizového plánu Úřadu a schválená dokumentace držitelů povolení. Doba měření se volí tak, aby pokud možno byla naměřena pozitivní aktivita sledovaných radionuklidů ve vzorku.

Všechny uvedené hodnoty platí pro poživatiny a krmiva v nativním stavu.

1) Minimálním počtem míst z území ČR v části „Složky potravních řetězců" se rozumí minimální počet lokalit, pro které se vytváří směsný vzorek získaný odběrem z více míst dané lokality. Vytváření směsného vzorkuje popsáno v metodice příslušné odpovídající komoditě.

2) Složka radiační monitorovací sítě: SVZ - síť včasného zjišťování, MS - mobilní skupiny, TLD - síť termoluminiscenčních dozimetrů, MMKO - měřící místa kontaminace ovzduší, LS - laboratorní skupiny, CLMS - centrální laboratoř monitorovací sítě, MMKP - měřící místo kontaminace potravin, MMKV - měřící místa kontaminace vody, MeS - meteorologická služba, LeS - letecké skupiny.

3) Dávkou (příkonem dávky) se rozumí hodnota dozimetrické veličiny (za jednotku času), v níž je měřící zařízení kalibrováno (§ 3 a § 4 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.).

4) MDD má význam minimální detekovatelné dávky, což je nejmenší dávka rozlišitelná od nulové, stanovená jako trojnásobek střední kvadratické odchylky pozadí (tj. signálu naměřeného při odečtu neozářeného dozimetrů).

5) Aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-33 a také v ČSN ISO 31-10 v položce 10-49; hmotnostní aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-34; objemová aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-35.

6) MDA má význam minimální detekovatelné aktivity a je definována v části B přílohy.

7) Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plochy, ze které byl vzorek odebírán.

8) Smíšená strava - odebírají se vzorky:

a) komodit, které tvoří podstatnou část spotřebního koše potravin (zejména maso, brambory, obiloviny, zelenina, ovoce nebo produkty z nich vyrobené);

b) komodit, u nichž lze předpokládat vyšší obsah umělých radionuklidů (např. lesní plody, lesní houby, zvěřina);

c) komodit, jejichž pěstování je pro celou ČR, příp. některý region významné z hlediska produkčního, případně exportního (např. oves, ječmen, kukuřice, ryby, med nebo produkty z nich vyrobené).

9) Minimální počet odběrových míst:

a) z obchodní sítě pro komodity uvedené v poznámce 8a) je 5 míst (4× ročně, jednorázový odběr za každé čtvrtletí), pro komodity uvedené v poznámce 8b) a 8c) je 5 míst (1× ročně, jednorázový odběr).

b) pro pěstitele a producenty závisí na rozsahu produkce, případně regionální spotřeby, a jsou minimálně 2 místa pro každou komoditu (pro komodity sezónního charakteru se odběr provádí 1× v příslušném období sklizně/sběru, pro komodity nesezónního charakteru jednou v každém čtvrtletí).

10) Údaje nezbytné pro posouzení aktuální meteorologické situace z hlediska možného šíření radionuklidů v životním prostředí předávané Českým hydrometeorologickým ústavem.

Tabulka č. 2 : Monitorování za radiační mimořádné situace
Poř. číslo Monitorovaná položka Měřená veličina Minimální počet míst z území ČR1)Složka radiační monitorovací sítě2)Minimální počet odběrů/měření Požadované parametry metody
Zevní ozáření
1 Zevní ozáření Příkon dávky (dávka)3)40 SVZKontinuálně (10 minutové integrační intervaly nebo hodinové průměry) Do 1 Sv/h
Do 10 Sv/h pro LPP
Po Úřadem stanovené trase MS Kontinuální měření
LeS, LPP
150 a dále podle pokynů Úřadu TLD Bude stanoveno Úřadem podle situace
Průměrná hodnota za dané období
MDD4) < 30 μSv
Podle pokynů Úřadu na hraničních přechodech MMHP Bude stanoveno Úřadem podle situace Bodová měření Do 1 Sv/h
Podle pokynů Úřadu na uzávěrách MMU Bude stanoveno Úřadem podle situace Bodová měření
40 a dále podle pokynů Úřadu MS, MMKO Bude stanoveno Úřadem podle situace Jednorázová měření
Složky životního prostředí
2 Ovzduší, půda Kvalitativní radionuklidové složení směsi Po Úřadem stanovené trase MS Bude stanoveno Úřadem podle situace Jednorázová měření V závislosti na radiační mimořádné situaci
3 Aerosoly Objemová5) nebo hmotnostní5) aktivita5) radionuklidů 7 a dále podle pokynů Úřadu MS, MMKO, LS, CLMS Minimálně denně, pokud nebude stanoveno Úřadem jinak Kontinuální odběr MDA< 0,1 Bq/m3 137Cs7)
MDA < 0,1 Bq/m3 131I7)
Celková objemová aktivita beta vyjádření jako aktivita 90Sr MMKO, LS, CLMS MDA < 5x10-3 Bq/m3
4 Plynné formy jódu Objemová aktivita 131I 7 a dále podle pokynů Úřadu MS, MMKO, LS, CLMS Minimálně denně, pokud nebude stanoveno Úřadem jinak Kontinuální odběr MDA < 0,1 Bq/m3 131I7)
5 Spad včetně dešťové vody a sněhu Plošná8) a objemová aktivita radionuklidů 7 a dále podle pokynů Úřadu MMKO, LS, CLMS Minimálně týdně, pokud nebude stanoveno Úřadem jinak Kontinuální odběr V závislosti na radiační mimořádné situaci
6 Půda a porost Plošná aktivita radionuklidů 7 a dále podle pokynů Úřadu MS, LS, CLMS Bude stanoveno Úřadem podle situace
Bodový odběr
V závislosti na radiační mimořádné situaci
7 Porost, sníh Plošná aktivita radionuklidů 7 a dále podle pokynů Úřadu MS, LS, CLMS Minimálně týdně, pokud nebude stanoveno Úřadem jinak
Bodový odběr
V závislosti na radiační mimořádné situaci
8 Půda (in-situ) Plošná aktivita radionuklidů Podle pokynů Úřadu MS, CLMS Bude stanoveno Úřadem podle situace
Jednorázová měření
V závislosti na radiační mimořádné situaci
8a Půda (letecká měření) Plošná aktivita radionuklidů Podle pokynů Úřadu LeS Bude stanoveno Úřadem podle situace
Jednorázová velkoplošná měření
V závislosti na radiační mimořádné situaci
9 Povrchová voda9)Objemová aktivita radionuklidů 7 a dále podle pokynů Úřadu MS, MMKV, LS, CLMS Minimálně týdně, pokud nebude stanoveno Úřadem jinak
Bodový odběr
V souladu s vyhláškou č. 307/2002Sb.10)
10 Pitná voda9)Objemová aktivita radionuklidů 7 a dále podle pokynů Úřadu MS, MMKV, LS, CLMS Minimálně týdně, pokud nebude stanoveno Úřadem jinak Bodový odběr V souladu s vyhláškou č. 307/2002Sb.10)
Kontaminace osob a materiálu
11 Povrchová kontaminace Plošná aktivita Podle pokynů Úřadu MMHP
MMU
Bude stanoveno Úřadem podle situace Jednorázová měření 10 Bq/cm2
Složky potravních řetězců11)
12 Mléko Objemová aktivita radionuklidů 15 a dále podle pokynů Úřadu MMKP, LS, CLMS Minimálně denně, pokud nebude stanoveno Úřadem jinak Bodový odběr11)V souladu s vyhláškou č. 307/2002Sb.10)
13 Smíšená strava Hmotnostní aktivita radionuklidů 15 a dále podle pokynů Úřadu12)MMKP, LS, CLMS Minimálně denně, pokud nebude stanoveno Úřadem jinak Bodové odběry pro jednotlivé komodity11)V souladu s vyhláškou č. 307/2002Sb.10)
Vnitřní kontaminace osob
14 Celé tělo Aktivita radionuklidů Podle pokynů Úřadu CLMS Bude stanoveno Úřadem podle situace MDA < 500Bq 137Cs
15 Štítná žláza Aktivita 131I Podle pokynů Úřadu CLMS Bude stanoveno Úřadem podle situace MDA < 500Bq 131I
Meteorologické údaje
16 Ovzduší - aktuální situace 13)40 MeS Kontinuálně Nejsou stanoveny speciální požadavky
17 Ovzduší - prognóza situace 14)14)MeS Bude stanoveno Úřadem podle situace Podle možností modelů šíření radionuklidů v ovzduší

Poznámky k tabulce číslo 2:

Všechny uvedené hodnoty platí pro poživatiny a krmiva v nativním stavu.

1) Minimálním počtem míst z území ČR v části „Složky potravních řetězců" se rozumí minimální počet lokalit, pro které se vytváří směsný vzorek získaný odběrem z více míst dané lokality. Vytváření směsného vzorku je popsáno v metodice příslušné odpovídající komoditě.

2) Složka radiační monitorovací sítě: SVZ - síť včasného zjišťování, MS - mobilní skupiny, LeS - letecké skupiny, LPP - letecké prostředky průzkumu, TLD - síť termoluminiscenčních dozimetrů, MMHP - měřící místa na hraničních přechodech, MMU - měřící místa na uzávěrách, LS - laboratorní skupiny, MMKO - měřící místa kontaminace ovzduší, MMKV - měřící místo kontaminace vody, MMKP - měřící místo kontaminace potravin, CLMS - centrální laboratoř monitorovací sítě, MeS - meteorologická služba

3) Dávkou (příkonem dávky) se rozumí hodnota dozimetrické veličiny (za jednotku času), v níž je měřící zařízení kalibrováno (§ 3 a § 4 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.)

4) MDD má význam minimální detekovatelné dávky, což je nejmenší dávka rozlišitelná od nulové, stanovená jako trojnásobek střední kvadratické odchylky pozadí (tj. signálu naměřeného při odečtu neozářeného dozimetru).

5) Aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-33 a také v ČSN ISO 31-10 v položce 10-49;
hmotnostní aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-34;
objemová aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-35.

6) MDA má význam minimální detekovatelné aktivity a je definována v části B přílohy. Požadovaná citlivost se nevztahuje na měření obsahu radionuklidů v potravinách za účelem jeho certifikace pro obchodní účely.

7) Uvedené hodnoty MDA pro 131I a 137Cs odpovídají požadavku stanovit objemovou aktivitu jednotlivých radionuklidů běžně zjistitelných pomocí spektrometrie gama (s energií emitovaných fotonů větší než 100keV a se zastoupením fotonů pro daný radionuklid charakteristických energií větším než 10%), která způsobí v důsledku inhalace úvazek efektivní dávky (viz § 3 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.) ne větší než 1μSv za měsíc (viz § 18 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.).

8) Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plochy, ze které byl vzorek odebírán.

9) Pro screening využít ukazatele jako například celková objemová aktivita beta postupem podle ČSN 757612.

10) Požadované hodnoty MDA pro konkrétní komoditu stanovuje Úřad podle reálné situace (s ohledem na významnost komodity ve spotřebním koši a rozsah kontaminace), přitom musí umožňovat spolehlivé stanovení aktivity radionuklidů uvedených v tab. 4 a tab. 6 přílohy 8 vyhlášky č. 307/2002 Sb.,ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. V případě povrchové vody se postupuje stejně jako v případě pitné vody.

11) Výběr monitorovaných komodit a minimální počet odběrových míst se může měnit v závislosti na míře kontaminace a velikosti zasaženého území a na významnosti komodit ve spotřebním koši.

V případě havárie mimo území ČR se režim kontroly dovážených potravin řídí stejnými pravidly jako kontrola potravin z obchodních sítí potravin na území ČR za obvyklé radiační situace.

12) Smíšená strava - odebírají se vzorky:

a) komodit, které tvoří podstatnou část spotřebního koše potravin (zejména maso, brambory, obiloviny, zelenina, ovoce nebo produkty z nich vyrobené);

b) komodit, u nichž lze předpokládat vyšší obsah umělých radionuklidů (např. lesní plody, lesní houby, zvěřina);

c) komodit, jejichž pěstování je z hlediska produkčního (exportního) nebo regionálně významné pro ČR (např. oves, ječmen, kukuřice, ryby, med nebo produkty z nich vyrobené).

13) Údaje nezbytné pro posouzení aktuální meteorologické situace z hlediska možného šíření radionuklidů v životním prostředí předávané Českým hydrometeorologickým ústavem.

14) Meteorologické údaje nezbytné pro prognózu vývoje situace z hlediska možného šíření radionuklidů v životním prostředí, a to jak v místě úniku a jeho okolí, tak na celém území státu, ať už k úniku došlo na území ČR nebo mimo území ČR předávané Českým hydrometeorologickým ústavem.

ČÁST B

Stanovení minimální detekovatelné aktivity

Minimální detekovatelná aktivita na hladině spolehlivosti 95% při stanovení aktivity alfa, beta nebo gama (nespektrometrickými metodami) daného radionuklidu se stanoví podle vztahu:

2,71 + 3,29 ∙[nB ∙ tS ∙(tS)]½
—— + 1
tB
MDA = ——————————————————
η∙R∙V∙tS

kde MDA .. minimální detekovatelná aktivita [Bq, Bq/kg, Bq/l, ...]

tS, tB ... doba měření vzorku a pozadí [s]

nB ... četnost impulsů pozadí v daném energetickém intervalu

η ... účinnost detekce v daném energetickém intervalu

R ... chemický výtěžek (v případě radiochemické analýzy)

V ... velikost vzorku (objem, hmotnost, ...) vzatého do analýzy

Minimální detekovatelná aktivita na hladině spolehlivosti 95% pro energii E záření gama při stanovení aktivity gama (spektrometrickými metodami) daného radionuklidu se stanoví podle vztahu:

2,71 + 3,29 ∙ [p∙ (p) ∙ (mm) + (t s2p)t½
———— + 1Bi +BjP +]
2m2mj=1j=1tPtP
MDA = —————————————————————————————————————————
η∙γ∙t∙V

kde MDA .. .minimální detekovatelná aktivita [Bq, Bq/m3, Bq/kg, Bq/l, ...]

p ... počet kanálů v oblasti, ze které je stanovena plocha píku

P ... plocha interferujícího píku, tj. plocha píku na energii E stanovená při měření pozadí, tj. bez přítomnosti vzorku

Bi,Bj... počet impulsů v i-tém kanálu na levé a v j-tém kanálu na pravé straně píku sloužící k odhadu pozadí pod píkem

sp2 ... variance charakterizující chybu odhadu plochy P interferujícího píku

t ... doba měření vzorku [s]

η ... účinnost detekce fotonů o energii E

γ ... zastoupení fotonů o energii E v rozpadovém schématu daného radionuklidu [1]

m ... počet kanálů na každé straně píku sloužících pro odečtení pozadí

V ... velikost vzorku (objem, hmotnost, ...)

tp ... doba měření pozadí [s]

Poznámky pod čarou

1) § 2 písm. m) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.

2) § 3 odst. 2 písm. l) a t) zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
Sdělení č. 115/1996 Sb., Úmluva o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody.
Sdělení č. 116/1996 Sb., Úmluva o včasném oznamování jaderné nehody.

3) § 3 odst. 2 písm. v) zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb.

4) § 9 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

5) § 4 odst. 12 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb.

6) Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.

7) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

8) Vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.

9) § 29 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb.

10) Vyhláška č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd.

11) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

Přesunout nahoru