PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 22/2001 Sb.Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví požadavky na měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda označované značkou EHS

Částka 6/2001
Platnost od 16.01.2001
Účinnost od 01.05.2004
Zrušeno k 30.10.2016 (125/2015 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

22

VYHLÁŠKA

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne 13. prosince 2000,

kterou se stanoví požadavky na měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda označované značkou EHS

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:


§ 1

Tato vyhláška stanoví požadavky na měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda obsahující objemové průtokoměry, v nichž kapalina způsobuje pohyb pohyblivých stěn měřicích komor. Měřicí systém pro kapaliny zahrnuje vlastní měřidlo, doplňková zařízení, která s ním mohou být spojena, všechna zařízení potřebná k zajištění přesného měření a libovolná zařízení, která byla přidána zejména proto, aby se usnadnil provoz.

§ 2

Měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda mohou být namísto úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označeny značkou EHS schválení typu a EHS prvotního ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce a požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.2)


§ 3

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.


Ministr:

doc. Ing. Grégr v. r.


Příloha k vyhlášce č. 22/2001 Sb.

Požadavky na měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda

1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA MĚŘICÍ SYSTÉMY

1.1 Definice

1.1.1 Měřicí systém

Měřicí systém pro kapaliny jiné než voda se skládá kromě samotného měřidla odpovídajícího zvláštnímu právnímu předpisu3) a pomocného zařízení odpovídajícího zvláštnímu právnímu předpisu3), které s tímto měřidlem může být spojeno, ze všech zařízení sloužících k zajištění přesného měření nebo k usnadnění měřicích úkonů a ze všech dalších zařízení, která mohou jakýmkoliv způsobem ovlivnit měření. Jestliže několik měřidel určených k samostatným měřicím úkonům pracuje ve spojení se společnými součástmi, pak každé měřidlo se společnými součástmi musí být považováno za měřicí systém. Jestliže je několik měřicích přístrojů určeno pro jeden měřicí úkon, pak tyto měřicí přístroje jsou považovány za jediný měřicí systém.

1.1.2 Nejmenší odměr a nejmenší odběr

Nejmenší odměr měřicího systému se určí podle požadavků zvláštního právního předpisu3), přičemž se bere ohled na opatření této vyhlášky. U měřicích systémů určených k měření odběru kapaliny se nejmenší objem kapaliny, pro který bylo měření povoleno, nazývá nejmenším odběrem. Předcházející požadavek, který se vztahuje na nejmenší odměr, se analogicky používá pro nejmenší odběr.

1.1.3 Odlučovač plynů

Odlučovač plynů je zařízení pro průběžné oddělování a odstraňování vzduchu nebo plynů obsažených v kapalině. Zařízení na odsávání plynů pracuje automaticky. Od tohoto požadavku lze však upustit, je-li k dispozici mechanismus, který samočinně zastavuje průtok kapaliny při nebezpečí vniknutí vzduchu nebo plynů do měřidla. V tomto případě bude možno obnovit měření pouze tehdy, až bude vzduch nebo plyn odstraněn, a to buď samočinně nebo ručně.

1.1.4 Odvzdušňovač

Odvzdušňovač je zařízení určené k odstranění vzduchu nebo plynů, které jsou jen mírně smíšené s kapalinou, nahromaděných v potrubí před měřidlem, ve formě kapes. Výše uvedené požadavky týkající se zařízení na odstraňování plynů u odlučovače plynů se vztahují i na odvzdušňovač.

1.1.5 Zvláštní odvzdušňovač

Zvláštní odvzdušňovač je zařízení, které, podobně jako odlučovač plynů, ale za méně přísných provozních podmínek, průběžně odstraňuje vzduch nebo plyny obsažené v kapalině a samočinně zastavuje průtok kapaliny při nebezpečí vniknutí nahromaděného vzduchu nebo plynů, které jsou jen mírně smíšené s kapalinou, ve formě kapes do měřidla.

1.1.6 Kondenzátor

Kondenzátor je uzavřená jímka, která u měřicích zařízení pro tlakem zkapalněné plyny slouží k tomu, aby shromažďovala plyny obsažené v měřené kapalině a aby je před měřením kondenzovala.

1.1.7 Indikátor plynů

Indikátor plynů je zařízení umožňující snadnou detekci vzduchových nebo plynových bublinek, jež mohou být přítomny v proudění kapaliny.

1.1.8 Průhledítko

Průhledítko je zařízení pro kontrolu míry zaplnění systému kapalinou.

1.2 Uplatnění požadavků

Pro některé druhy měřicích systémů jsou v bodě 2 stanoveny ještě zvláštní požadavky.

1.3 Měřidla, meze průtoku

Měřidla zahrnutá do měřicího systému, včetně všech pomocných zařízení, musí projít EHS schválením typu pro měření příslušné kapaliny za normálních provozních podmínek. Tato měřidla musí být podrobena samostatnému EHS schválení typu nebo schválena jako součást EHS schválení typu měřicího systému, jehož jsou součástí. Meze průtoku (maximální a minimální průtok) v měřicím systému se mohou lišit od mezí průtoku měřidla, které je k němu připojeno. V těchto případech je třeba ověřit, zda maximální a minimální průtoky v měřicím systému jsou slučitelné s těmito hodnotami u měřidla. I když bylo měřidlo schváleno jako součást zabudovaná do měřicího systému, musí v každém případě splňovat požadavky zvláštního právního předpisu.3) Je-li v jednom měřicím systému paralelně zapojeno několik měřidel, musí se při určování mez průtoku celého systému vzít v úvahu součet maximálních a minimálních průtoků měřidel s výjimkou zvláštních případů, které jsou uvedeny v této příloze. Maximální průtok v měřicím systému musí být alespoň dvojnásobkem celkového minimálního průtoku jeho měřidla nebo měřidel.

1.4 Bod přenosu

1.4.1 Měřicí systémy musí obsahovat bod, který definuje množství kapaliny vydané nebo přijaté a který se nazývá bod přenosu. Bod přenosu je umístěn za měřidlem u výdejních zařízení nebo před měřidlem u odběrových zařízení.

1.4.2 Měřicí systémy mohou být dvojího typu: systémy s prázdnou hadicí a systémy s plnou hadicí. Termín "hadice" zahrnuje i pevné potrubí.

1.4.2.1 Systémy s prázdnou hadicí jsou u výdejních zařízení měřicí systémy, u nichž je bod přenosu umístěn před výdejní hadicí. Bod přenosu má buď formu přepadu s průhledítkem nebo uzavíracího zařízení, v obou případech kombinovaný se systémem, který po každém měření zajistí vyprázdnění výdejní hadice.

1.4.2.2 Systémy s plnou hadicí jsou u výdejních zařízení měřicí systémy, jejichž bod přenosu se skládá z uzavíracího zařízení umístěného na výtlačném potrubí. Tam, kde má potrubí otevřený konec, musí být uzavírací zařízení umístěno co nejblíže k tomuto konci.

1.4.2.3 V případě odběrového zařízení se tyto požadavky analogicky vztahují na přívodní potrubí umístěné před měřidlem.

1.5 Filtry

Součástí měřicích systémů jsou snadno přístupné filtry umístěné před měřidlem, které slouží ke shromažďování pevných nečistot z kapalin.

1.6 Odlučování vzduchu nebo plynů

1.6.1 Všeobecné požadavky

Měřicí systémy se instalují takovým způsobem, aby při zachování běžných podmínek provozu zamezily vstup vzduchu nebo uvolňování plynů do kapaliny před měřidlem. Jinak je třeba měřicí systém doplnit o zařízení na odlučování plynů umožňující odstranění vzduchu nebo nerozpuštěných plynů přítomných v kapalině před jejím průchodem měřicím přístrojem. Zařízení na odlučování plynů musí být vhodné pro dávkové podmínky a musí být provedeno tak, aby dodatečná chyba u výsledků měření způsobená vzduchem nebo plyny nepřevyšovala:

- 0,5 % měřeného množství kapalin, s výjimkou pitných kapalin, o dynamické viskozitě nepřevyšující 1 mPa.s,

- 1 % měřeného množství pitných kapalin a kapalin o dynamické viskozitě větší než 1 mPa.s.

Není však třeba brát v úvahu chyby menší než je 1 % nejmenšího odměru.

1.6.2 Provoz s čerpadlem

1.6.2.1 Jestliže tlak na vstupu čerpadla může, byť jen na okamžik, klesnout pod atmosférický tlak nebo tlak nasycených par kapaliny, je třeba zajistit odlučovač plynů podle bodu 1.6.6.

1.6.2.1.1 Odlučovač plynů určený k provozu při maximálním průtoku nepřevyšujícím 100 m3.h-1 může být podroben buď samostatnému EHS schválení typu, nebo schválení zahrnutého o postupu pro EHS schválení typu pro daný měřicí systém, jehož je součástí, a to tam, kde tato příloha vyžaduje schválení takového systému. Pokud se však jedná o odlučovače plynů určené pro provoz při maximálním průtoku větším než 100 m3.h-1, schválení typu může být uděleno prostřednictvím analogie se schváleným typem stejného provedení a menších rozměrů. Odlučovače plynů, které obdržely samostatné EHS schválení typu, mohou být používány v měřicích systémech bez indikátoru plynů.

1.6.2.1.2 Odlučovač plynů musí být instalován za čerpadlem. Musí být vždy umístěn co nejblíže u měřidla, aby pokles tlaku způsobený průtokem kapaliny mezi těmito dvěma zařízeními byl zanedbatelný; odlučovač plynů může být i spojen s čerpadlem.

1.6.2.1.3 Provozní meze odlučovačů plynů musí být následující:

a) maximální průtok nebo průtoky pro jednu nebo více určených kapalin,

b) maximální a minimální meze tlaku slučitelné se správnou činností zařízení pro odlučování plynů.

1.6.2.1.4 Odlučovač plynů určený k provozu při maximálním průtoku nepřevyšujícím 100 m3.h-1 a podléhající samostatnému EHS schválení typu, musí zajišťovat, v rámci mezí chyb stanovených v bodě 1.6.1, odlučování vzduchu nebo plynů smíšených s měřenou kapalinou za těchto zkušebních podmínek:

a) měřicí systém musí být v provozu při svém maximálním průtoku a při minimálním tlaku stanoveném pro odlučovač plynů,

b) je přístupný jakýkoliv poměr objemu vzduchu nebo plynů ke kapalině, pokud je odlučovač plynů určen pro maximální průtok, který se rovná nebo je menší než 20 m3.h-1. Musí být omezen na 30 %, pokud je odlučovač plynů určen pro maximální průtok větší než 20 m3.h-1. (Vzduch nebo plyny musí být měřeny za atmosférického tlaku k určení jejich podílu).

Samočinné zařízení na odstraňování plynů musí pracovat správně i při maximálním tlaku stanoveném pro tyto odlučovače plynů.

1.6.2.1.5 Tam, kde je odlučovač plynů schválen jako zařízení, které je součástí schváleného měřicího systému, mohou být pro něj použita ustanovení bodu 1.6.2.1.4. V tomto případě není nutný indikátor plynů. Jestliže měřicí systém obsahuje indikátor plynů, musí odlučovač plynů v mezích chyb stanovených v bodě 1.6.1 zajistit odlučování vzduchu nebo plynů smíšených s měřenou kapalinou za těchto podmínek:

a) měřicí systém musí pracovat při svém maximálním průtoku a minimálním tlaku,

b) poměr objemu vzduchu nebo plynů ke kapalině nesmí být vyšší než:

- 20 % u kapalin, s výjimkou pitných kapalin, o dynamické viskozitě nepřevyšující 1 mPa.s,

- 10 % u pitných kapalin a u jiných kapalin o dynamické viskozitě převyšující 1 mPa.s.

Požadavek uvedený v bodech a) a b) je obecně splněn, když účinný objem odlučovače je nejméně 8 % objemu dodávky za minutu při maximálním průtoku uvedeném na štítku měřicího systému. Pokud je poměr objemu vzduchu nebo plynů ke kapalině větší než výše uvedené podíly a odlučovač plynů nesplňuje požadavky týkající se maximálních dovolených chyb, pak bublinky plynů nebo vzduchu musí být jasně viditelné v indikátoru plynů.

1.6.2.2 Když je tlak na vstupu čerpadla trvale vyšší, než je tlak atmosférický a tlak nasycených par kapaliny, a není k dispozici odlučovat plynů, je nezbytný odvzdušňovač nebo zvláštní odvzdušňovač v případě, že je pravděpodobnost vzniku plynných formací mezi čerpadlem a měřicím přístrojem v době, kdy není žádný průtok, nebo jestliže se do potrubí dostanou vzduchové kapsy (například při prázdné zásobovací nádrži) a způsobí specifickou chybu převyšující 1 % nejmenšího odměru.

1.6.2.2.1 Odvzdušňovač nebo zvláštní odvzdušňovač určený k provozu při průtočném množství nepřevyšujícím 100 m3.h-1 může být schválen buď v rámci samostatného EHS schválení typu nebo v rámci EHS schválení typu pro měřicí systém, jehož je součástí, pokud příloha stanovuje opatření pro schválení tohoto systému. Pokud je ale odvzdušňovač určen k provozu při maximálním průtoku větším než 100 m3.h-1, pak schválení typu může být uděleno na základě použití postupu obsaženého ve schválení typu stejného provedení a menších rozměrů. Odvzdušňovače a zvláštní odvzdušňovače, které získaly samostatné EHS schválení typu, mohou být používány v měřicích systémech bez indikátorů plynů.

1.6.2.2.2 Odvzdušňovač nebo zvláštní odvzdušňovač musí být v zásadě instalován za čerpadlem. Může však být spojen s čerpadlem. V obou případech musí být instalován na nejvyšším bodě potrubního systému před měřidlem a co nejblíže k měřidlu. Je-li instalován níže než měřidlo, musí obsahovat zpětný ventil, instalovaný v případě potřeby s redukčním ventilem, aby se zabránilo vyprázdnění potrubí mezi ventilem a měřidlem. Má-li potrubní systém před měřidlem několik zvýšených bodů, může být požadováno několik odvzdušňovačů.

1.6.2.2.3 Pro provozní meze odvzdušňovače nebo zvláštního odvzdušňovače platí obdobně bod 1.6.2.1.3, včetně nejmenšího odměru, pro nějž jsou zařízení projektována.

1.6.2.2.4 Odvzdušňovač nebo zvláštní odvzdušňovač musí při maximálním průtoku měřicím systémem zajistit odlučování plynů nebo vzduchu měřeného za atmosférického tlaku o objemu, který se alespoň rovná nejmenšímu odměru, bez dodatečné chyby větší než 1 % z nejmenšího odměru. Navíc musí být zvláštní odvzdušňovač schopen průběžně odstraňovat objem plynů nebo vzduchu rovnající se 5 % objemu kapaliny dodávané při maximálním průtoku, aniž by výsledkem byla další chyba převyšující meze stanovené v bodě 1.6.1.

1.6.2.3 Požadavky bodů 1.6.2.1 a 1.6.2.2 nesmějí bránit existenci ručních nebo automatizovaných odvzdušňovačů v pevných instalacích velkých rozměrů.

1.6.2.4 Pokud je přívod kapaliny uspořádán tak, aby se za žádných podmínek nevytvořil plyn nebo vzduch a aby žádný vnější plyn nebo vzduch nepronikl při měření do přívodního potrubí před měřidlem, není zapotřebí zařízení na odlučování plynů, a to za předpokladu, že možnost tvorby plynných formací v době bez průtoku nezpůsobí specifickou chybu větší, než je 1 % nejmenšího odměru.

1.6.3 Provoz bez čerpadla

1.6.3.1 V případech, kdy je měřidlo plněno samospádem bez použití čerpadla a jestliže tlak kapaliny ve všech částech potrubí před měřidlem a ve vlastním měřidle je větší než je tlak nasycených par kapaliny a atmosférický tlak, není odlučovač plynů zapotřebí. Avšak po uvedení měřicího systému do provozu je třeba zajistit, aby systém byl vždy správně zaplněn.

1.6.3.2 Pokud je tlak kapaliny menší než atmosférický tlak, ale zůstane větší než tlak nasycených par, je nutno zamezit pronikání vzduchu do měřidla.

1.6.3.3 Je-li měřidlo plněno tlakem plynů, musí být zamezeno pronikání plynů do měřidla.

1.6.3.4 Tlak kapaliny mezi měřidlem a bodem přenosu musí být vždy vyšší, než je tlak nasycených par kapaliny.

1.6.4 Odvod plynů

Potrubí pro odvod plynů z odlučovače plynů nesmí obsahovat ručně ovládaný ventil, pokud uzavření tohoto ventilu brání provozu odlučovače plynů. Pokud je takové uzavírací zařízení vyžadováno z bezpečnostních důvodů, instaluje se výhradně s plombou umožňující jeho zajištění v otevřené poloze.

1.6.5 Protivírové zařízení

Pokud se předpokládá, že zásobovací nádrž měřicího systému bude zcela vyprázdněna, pak je třeba výpustný otvor nádrže opatřit protivírovým zařízením, s výjimkou případu, kdy systém obsahuje odlučovač plynů.

1.6.6 Viskózní kapalina

Protože účinnost odlučovačů plynů a odvzdušňovačů klesá s růstem viskozity kapaliny, tato zařízen nemusí být instalována u kapalin s dynamickou viskozitou větší než 20 mPa.s při 20 oC. Čerpadlo musí být uspořádalo tak, aby vstupní tlak byl vždy větší než tlak atmosférický. Jestliže tuto podmínku není možno za všech okolností splnit, musí být instalováno zařízení, které samočinně zastaví průtok kapaliny, jakmile vstupní tlak klesne pod tlak atmosférický. Ke sledování tohoto tlaku se musí použít tlakoměr. Tyto podmínky není nutno splnit, pokud měřicí systém obsahuje zařízení zaručující, že žádný vzduch nepronikne spoji v úsecích potrubí s nižším tlakem. Když je měřicí systém mimo provoz, potrubí musí zůstat zaplněno kapalinou až k bodu přenosu.

1.7 Indikátor plynů

1.7.1 Měřicí systém může být vybaven indikátorem plynů. Tato zařízení mohou být povinná v případech uvedených v bodě 2.

1.7.2 Indikátor plynů musí být konstruován poskytl uspokojivou informaci o přítomnosti plynů nebo vzduchu v kapalině.

1.7.3 Indikátor plynů musí být instalován za měřidlem.

1.7.4 V měřicích systémech s prázdnou hadicí může mít indikátor plynů formu průhledítka a může být také použit jako bod přenosu.

1.7.5 Indikátor plynů může být opatřen odvzdušňovacím šroubem nebo jiným odfukovacím zařízením, tvoří-li zvýšený bod v potrubním systému. Na odfukovací zařízení nesmí být připojeno žádné potrubí. Součástí indikátoru plynů mohou být indikátory průtoku (např. spirály), pokud tato zařízení nebrání zviditelnění plynných formací, které mohou být přítomny v kapalině.

1.8 Úplné zaplnění měřicího systému

1.8.1 Měřidlo a potrubí od měřidla k bodu přenosu misí být samočinně udržovány v zaplněném stavu v době měření i v době mimo provoz. Jestliže tato podmínka není splněna, zvláště v případě pevné instalace, musí být úplné zaplnění měřicího systému až do bodu přenosu umožněno ručně a sledováno během měření i v době mimo provoz. K zajištění úplného odstranění vzduchu a plynů z měřicího systému je třeba na vhodných místech instalovat odfukovací zařízení, pokud možno opatřená malými průhledítky.

1.8.2 Potrubí mezi měřidlem a bodem přenosu nesmí obecně vlivem změn teploty způsobit dodatečné chyby, které by byly větší než 1 % nejmenšího odměru. V bodě 2 jsou stanoveny technické podmínky, které musí být v určených zvláštních případech splněny, aby bylo možno vyhovět tomuto požadavku.

1.8.3 Je-li to nutné, je za měřidlem instalováno zařízení na udržování tlaku, jež zajistí, že tlak v odlučovacích plynů a v měřidle bude vždy větší než atmosférický tlak a tlak nasycených par kapaliny.

1.8.4 Měřicí systémy, u nichž existuje při zastavení čerpadla možnost toku kapaliny v opačném směru, než je směr normálního proudění, musí být opatřeny zpětným ventilem vybaveným v případě nutnosti omezovačem tlaku.

1.8.5 U měřicích systémů s prázdnou hadicí musí mít potrubí za měřidlem, a je-li třeba i potrubí před měřidlem, zvýšený bod, aby všechny části měřicího systému zůstaly trvale zaplněny kapalinou. Vyprazdňování výdejní hadice uvedené v bodu 1.4.2.1 musí být zajištěno vzduchovým ventilem. V určitých případech tento vzduchový ventil může být nahrazen zvláštními zařízeními, jako je například pomocné čerpadlo nebo injektor stlačeného vzduchu. V měřicích systémech určených pro nejmenší odměr menší než 10 m3 musí tato zařízení pracovat samočinně.

1.8.6 U měřicích systémů s plnou hadicí musí volný konec potrubí obsahovat zařízení, které zajistí, aby hadice nemohla být vyprázdněna v době, kdy není systém používán. Tento požadavek nemusí být splněn u zkapalněných plynů. Pokud je uzavírací zařízení instalováno za tímto zařízením, objem mezi nimi musí být co nejmenší a vždy musí být menší, než je maximální dovolená chyba pro nejmenší odměr měřicího systému. Jestliže je systém určen k měření viskózních kapalin, musí být konec trysky konstruován tak, aby nemohl zadržovat množství kapaliny větší, než je 0,4násobek maximální dovolené chyby pro nejmenší odměr měřicího systému.

1.8.7 Sestává-li hadice z několika částí, tyto části musí být spojeny buď zvláštní spojkou, aby byla hadice udržována plná, anebo pomocí spojovacího mechanismu, který je buď zaplombován, nebo který zaručuje, že části nebude možno bez použití speciálního nářadí oddělit.

1.9 Změny vnitřního objemu plné hadice

Jsou-li plné hadice v měřicím systému opatřeny navíjecím bubnem, nárůst vnitřního objemu hadice v důsledku změny z navinuté pozice, kdy hadice není pod tlakem, do rozvinuté pozice, kdy hadice je pod tlakem, ale bez průtoku kapaliny, nesmí být větší než dvojnásobek maximální dovolené chyby pro nejmenší odměr. Pokud měřicí systém není opatřen navíjecím bubnem, růst vnitřního objemu nesmí převýšit maximální dovolenou chybu pro nejmenší odměr.

1.10 Odbočky

1.10.1 U měřicích systémů určených pro výdej kapalin mohou být schváleny odbočky za měřidlem pouze tehdy, jsou-li uspořádány tak, aby byl možný výdaj kapaliny pouze jedním potrubím v jednom čase. U měřicích systémů určených pro příjem kapalin mohou být povoleny odbočky před měřidlem pouze tehdy, jsou-li uspořádány tak, aby byl v daném čase možný příjem kapaliny pouze z jednoho potrubí. Odchylky od těchto požadavků mohou být schváleny v případě výdejních systémů, které zásobují pouze jediného odběratele a v případě odběrových zařízení, které nemohou pracovat pro více než jednoho dodavatele současně.

1.10.2 U měřicích systémů provozovaných buď s prázdnou hadicí, nebo s plnou hadicí a majících ohebné potrubí, bude v případě potřeby instalován zpětný ventil na pevném potrubí vedoucím k plné hadici, a to bezprostředně za vícecestným ventilem. Vícecestný ventil nesmí v žádné pozici umožňovat spojení výdejní hadice fungující jako prázdná hadice s potrubím vedoucím k plné hadici.

1.11 Obtoková potrubí

Jakékoliv spojení určené k obtoku měřidla musí být uzavřeno pomocí zaslepovacích přírub. Pokud provozní požadavky vyžadují použití obtoku, musí být tento obtok uzavřen buď zaslepovací deskou, nebo zdvojeným uzávěrem s kontrolním ventilem mezi nimi. Musí být možno zajistit uzavření pomocí plomb.

1.12 Ventily a regulační mechanismy

1.12.1 Hrozí-li, že podmínky dodávky povedou k přetížení měřidla, musí být instalováno zařízení na omezení průtoku. Pokud toto zařízení způsobuje pokles tlaku, musí být umístěno za měřidlem. Musí ho být možné zaplombovat.

1.12.2 Různé nastavení vícecestného ventilu musí být snadno viditelné a zajistitelné pomocí vrubů, zarážek nebo jinými zajišťovacími prostředky. Odchylky od tohoto požadavku jsou možné, jestliže sousední polohy ovládací páky svírají úhel 90 o nebo větší.

1.12.3 Zpětné ventily a uzavírací mechanismy, které nejsou určeny k omezení měřeného množství, musí mít v případě nutnosti pojistný ventil ke snížení zvýšeného tlaku, který by mohl vzniknout v měřicím systému.

1.13 Uspořádání měřicích systémů

Měřicí systém musí být instalován takovým způsobem, aby indikační zařízení bylo za formálních provozních podmínek jasně viditelné. Indikační zařízení a indikátor plynů, jestliže existuje, musí být pokud možno pozorovatelné z jednoho místa. Plombovací místa musí být snadno přístupná, štítky musí být připevněny neodnímatelně a předepsané nápisy musí být jasně čitelné a nesmazatelné.

1.14 Ověřování za provozu

Měřicí systém musí podle bodu 3.2 umožňovat ověření. V případě potřeby se musí instalovat potrubí umožňující vrátit měřenou kapalinu zpět do zásobovací nádrže. Měřicí systém musí být v případě potřeby vybaveno měřicími místy pro teplotu a tlak, zejména když provoz nebo ověření měřidel vyžaduje znalosti těchto veličin.

1.15 Vlastnosti měřicího systému

Vlastnosti měřicího systému jsou tyto:

- maximální a minimální průtok,

- maximální provozní tlak,

- minimální provozní tlak, pokud je to nutné,

- měřená kapalina nebo kapaliny a meze kinematické nebo dynamické viskozity tam, kde označení druhu kapaliny nepostačuje k určení její viskozity,

- nejmenší odměr,

- rozsah teplot v případě, že kapalina může být měřena pod - 10 oC nebo nad + 50 oC.

1.16 Označení

Měřicí systém, jeho část, nebo podsestava, jimž bylo vydáno schválení typu, se označuje následujícími dobře čitelnými a neodstranitelnými údaji, a to buď v blízkosti ukazovatele indikačního zařízení, nebo na zvláštním popisném štítku:

a) značkou EHS schválení typu,

b) identifikační značkou nebo jménem výrobce,

c) případně další typovým označením od výrobce,

d) výrobním číslem a rokem výroby,

e) údaji o vlastnostech měřicího systému, jak jsou definovány v bodě 1.15,

f) dalšími doplňujícími údaji uvedenými v certifikátu schválení typu.

Pokud několik měřidel pracuje v jediném systému, který používá společná zařízení, pak na jediném štítku mohou být označení požadovaná pro každou část systému.

Označení na ukazovateli indikačního zařízení měřidla nesmí být v rozporu se štítkem měřicího systému.

Pokud může být měřicí systém přepravován bez demontáže, označení pro každou část mohou být kombinována na jediném štítku.

1.17 Plomby

Plombování musí být přednostně prováděno raženými olověnými plombami. U křehkých přístrojů nebo tam, kde jsou plomby dostatečně chráněny proti náhodnému rozbití, je však povoleno plombování kleštěmi. Plomby musí být v každém případě snadno přístupné. Plomby musí být možno umístit na všech částech měřicího systému, které nemohou být chráněny jiným způsobem proti změnám, které by mohly ovlivnit přenost měření. Místa pro plomby však nemusí být na spojích, které mohou být demontovány pouze za použití nářadí. Místa pro plomby musí být uzpůsobena tak, aby umožnila umístění značky dílčího prvotního EHS ověření. Na konstrukci měřicího systému musí být možno zaplombovat plombovací štítek uvedený v bodě 3.3.2.1 přílohy č. 2 zvláštního právního předpisu2). Může být kombinován s popisným štítkem měřicího systému uvedeným v bodě 1.16. U měřicího systému pro pitné kapaliny nesmí být plomby upevněny tak, aby systém mohl být demontován za účelem čištění.

2. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO RŮZNÉ DRUHY MĚŘICÍCH SYSTÉMŮ

2.1 Výdejní stojany pro kapalná paliva

2.1.1 Výdejní stojany pro kapalná paliva jsou měřicí systémy, které jsou určeny pro dodávání kapalných paliv do palivových nádrží silničních vozidel. S měřicími systémy používanými pro doplňování paliva do motorových člunů a malých letadel se musí zacházet jako s výdejními stojany pro kapalná paliva. Mohou obsahovat svůj vlastní zásobovací systém nebo mohou být určeny pro instalaci v rámci centrálního zásobovacího systému. Poměr mezi maximálními a minimálními průtoky těchto systémů musí být minimálně 10:1.

2.1.2 Tam, kde má měřicí systém svůj vlastní zásobovací systém, musí být instalován odlučovač plynů, bezprostředně před vstupem do měřidla. Tento odlučovač plynů musí splňovat podmínky uvedené v bodě 1.6.2.1.4 nebo 1.6.2.1.5. V případě odlučovačů, které vyhovují podmínkám uvedeným v bodě 1.6.2.1.5, zkušenost ukazuje, že požadavek je obecně splněn, když účinný objem odlučovače je nejméně 5 % objemu dodávky za minutu při maximálním průtoku uvedeném na štítku měřidla. Ve druhém případě není povoleno odfukovací zařízení uvedené v bodě 1.7.5.

2.1.3 Je-li měřicí systém určen k instalaci v centrálním zásobovacím systému nebo pro dálkové doplňování paliva, musí se použít všeobecná pravidla uvedená v bodě 1.6.

2.1.4 Výdejní stojany pro kapalná paliva musí být vybaveny zařízením pro nulování počitadel objemu a rovněž součtovým počítadlem objemu. Pokud tyto systémy obsahují i ukazovatel ceny, musí být tento ukazovatel také vybaven nulovacím zařízením. Nulovací zařízení ukazovatele ceny a počitadla objemu musí být instalováno takovým způsobem, aby nulování jednoho z obou ukazovatelů samočinně vynulovalo i druhý ukazovatel.

2.1.5 Pokud má měřicí systém svůj vlastní zásobovací systém s elektromotorem, musí být vybaven zařízením, které zabraňuje výdeji kapaliny po zastavení motoru do doby, než bude počitadlo vynulováno. V žádném případě nesmí být možno nulovat počitadlo během výdeje.

2.1.6 Zpětný ventil uvedený v bodě 1.8.4 je povinný. Musí být instalován mezi odlučovačem plynů a měřidlem. Může však být umístěn za měřidlem, pokud je odlučovač plynů umístěn výše než měřidlo. V tom případě může být kombinován se zařízením podle bodu 1.8.3. Tam, kde je zpětný ventil instalován mezi odlučovačem plynů a měřidlem, výsledná tlaková ztráta musí být tak nízká, aby ji bylo možno zanedbat.

2.1.7 Hadice u měřicích systémů s plnou hadicí musí obsahovat ruční uzavírací mechanismus, který splňuje požadavky bodu 1.8.6. Kromě toho může být instalován i samočinný uzavírací mechanismus. Měřicí systémy s plnou hadicí zásobované pouze ručním čerpadlem potřebují jen uzavírací mechanismus uvedený v bodě 1.8.6.

2.1.8 Měřicí systémy s maximálním průtokem 60 l/min nebo menším musí mít nejmenší odměr nejvíce 5 litrů.

2.1.9 Je-li měřicí systém vybaven tiskárnou lístků, musí být tiskárna spojena s nulovacím zařízením. Nulovací zařízení musí umožnit po vytisknutí kontrolu výtisku porovnáním lístku s ukazatelem.

2.1.10 V souladu s bodem 3.2 musí být prvotní ověření měřicích systémů pro kapalná paliva provedeno v jedné nebo ve dvou etapách v závislosti na tom, zda mají, či nemají vlastní zásobovací systém.

2.2 Měřicí systémy pro silniční cisterny pro přepravu a dodávku kapalin o nízké viskozitě (dynamická viskozita <= 20 mPa.s), skladovaných při atmosférickém tlaku, s výjimkou pitných kapalin

2.2.1 Požadavky uvedené v bodě 2.2 platí pro měřicí systémy na silničních cisternách nebo přepravitelných cisternách. Měřicí systémy mohou být namontovány na silničních cisternách obsahujících jednu nebo více komor, přičemž každá komora musí být vybavena vlastním uzavíracím ventilem, ovládaným ručně nebo samočinně.

2.2.2 Každý měřicí systém musí být používán pro určitý produkt nebo kategorii produktů, pro kterou bylo měřidlu uděleno EHS schválení typu. Potrubí musí být navrženo tak, aby bylo možno snadno zabránit smíchání produktů.

2.2.3 Jsou-li nádrže instalovány na přívěsech nebo návěsech, může být měřicí systém namontován buď na tahači, nebo na přívěsu, nebo na návěsu.

2.2.4 Měřicí systém instalovaný na silniční cisterně může být buď s prázdnou hadicí, nebo s plnou hadicí. Může mít rovněž buď jednu prázdnou hadici a jednu plnou hadici, nebo dvě plné hadice o různých rozměrech, uspořádané tak, aby mohly být v provozu střídavě. V průběhu měření nesmí být možné přepnout na jinou hadici.

2.2.5 Je-li měřicí přístroj spojen s tiskárnou lístků, musí být tiskárna propojena s nulovacím zařízením počitadla objemu.

2.2.6 Měřicí systém připevněný na silniční cisterně musí být nastaven tak, aby byl zásobován pouze s čerpadlem, pouze samospádem, čerpadlem nebo samospádem, nebo pouze tlakem plynů.

2.2.6.1 Měřicí systémy zásobované pouze čerpadlem mohou pracovat jako systémy s plnou hadicí nebo systémy prázdnou hadicí.

2.2.6.1.1 V případě rizika, že nebude splněna podmínka uvedená v bodě 1.6.2.4, musí být měřidlu předřazen odlučovač plynů, například:

a) vhodný odlučovač plynů, který splňuje požadavky uvedené v bodě 1.6.2.1.4 nebo v bodě 1.6.2.1.5; u odlučovačů, které vyhovují požadavkům uvedeným v bodě 1.6.2.1.5, zkušenost ukazuje, že požadavek je obecně splněn, když účinný objem odlučovače je nejméně 5 % objemu dodávky za minutu při maximálním průtoku v měřicím systému,

b) odvzdušňovač,

c) zvláštní odvzdušňovač.

Pokud by v měřicím systému mohl na výstupu z měřicího přístroje klesnout tlak pod tlak atmosférický, ale zůstal by vyšší, než tlak nasycených par měřené kapaliny, musí být tato zařízení kombinována s automatickým zařízením, které zpomalí nebo zastaví průtok kapaliny, aby se zabránilo proniknutí vzduchu do měřidla. Pokud nehrozí průtok tlaku na výstupu z měřidla pod tlak atmosférický (což platí zejména u systémů provozovaných s plnou hadicí), není nutno požadovat automatické zařízení ke zpomalení nebo zastavení průtoku kapaliny.

2.2.6.1.2 Zvláštní odvzdušňovač s automatickým zastavovacím zařízením musí být opatřen průhledítkem.

2.2.6.1.3 Komory silničních cisteren musí být opatřeny protivírovým zařízením, s výjimkou případu, kdy je měřicí systém vybaven odlučovačem plynů odpovídajícím požadavkům bodu 1.6.2.1.4.

2.2.6.2 Měřicí systémy zásobované pouze samospádem musí splňovat následující požadavky:

2.2.6.2.1 Zařízení musí být navrženo tak, aby celkový objem jedné nebo více komor mohl být měřen při průtoku, který je větší nebo s rovná minimálnímu průtoku v měřicím systému.

2.2.6.2.2 Pokud je spojení s plynnou fází v cisterně, musí se vhodným zařízením zabránit vniknutí plynů do měřidla.

2.2.6.2.3 Komory cisterny musí být upraveny protivírovým zařízením, s výjimkou, kdy měřicí systém má odlučovač plynu ve shodě s bodem 1.6.2.1.4.

2.2.6.2.4 Musí být splněny požadavky bodů 1.6.3.1, 1.6.3.2 a 1.6.3.4. Jsou-li splněny uvedené požadavky, může být za bodem přenosu použito urychlovací čerpadlo. Toto čerpadlo však nesmí způsobit pokles tlaku v měřidle.

2.2.6.2.5 U některých měřicích systémů, zejména u těch, které mají zvláštní odvzdušňovač s mechanismem pro samočinné zastavení průtoku, a u těch, které mají trvalé odvzdušňování do atmosféry umístěné bezprostředně za bodem přenosu, není vyžadován indikátor plynů. U systémů ručním odvzdušňováním umístěným bezprostředně za bodem přenosu musí být indikátor plynů povinný, s výjimkou systémů, kde tlak nemůže klesnout pod tlak atmosférický.

2.2.6.3 Měřicí systémy, které mohou být provozovány buď s čerpadlem nebo samospádem, musí splnit požadavky bodů 2.2.6.1 a 2.2.6.2.

2.2.6.4 Měřicí systémy zásobované tlakem plynů mohou být provozovány buď jako systémy s prázdnou hadicí nebo jako systémy s plnou hadicí. Potrubí spojující zařízení, které zabraňuje vstupu plynů do měřidla, jak je uvedeno v bodě 1.6.3.3, a samostatné měřidlo nesmějí obsahovat žádné zúžení nebo součást, které by mohly způsobit pokles tlaku, při němž jsou generovány plynné formace uvolňováním plynů rozpuštěných v kapalině. Takové systémy musí obsahovat tlakoměr, který ukazuje tlak uvnitř nádrže. Na stupnici tlakoměru musí být vyznačeno pásmo dovoleného tlaku.

2.3 Odběrová zařízení pro vyprazdňování námořních, železničních a silničních cisteren

2.3.1 Měřicí systémy pro měření objemu kapalin v námořních, železničních a silničních cisternách musí obsahovat vloženou nádobu, v níž hladina kapaliny určuje bod přenosu. Tato vložená nádoba může být použita i pro odlučování plynů.

2.3.1.1 U železničních a silničních cisteren musí vložená nádoba samočinně udržovat stálou hladinu, která je viditelná nebo jinak detekovatelná při zahájení a ukončení měřicí operace. Povolené kolísání stálé hladiny musí odpovídat objemu, který není větší než maximální dovolená chyba pro nejmenší odběr.

2.3.1.2 U lodních cisteren není nutné opatření pro samočinné udržování hladiny. V tom případě musí být kolísání obsahu měřitelné. Pokud je lodní cisterna vyprazdňována čerpadly umístěnými na dně lodi, vloženou nádobu je nutno použít pouze při zahájení a ukončení příjmu.

2.3.1.3 V obou případech uvedených v bodech 2.3.1.1 a 2.3.1.2 musí být průřez vložené nádoby takový, aby množství kapaliny rovnající se maximální dovolené chybě pro nejmenší odběr odpovídalo rozdílu hladiny nejméně 2 mm.

2.4 Měřicí systémy, stacionární nebo instalované na silničních cisternách, pro měření zkapalněného plynu pod tlakem (kromě kryogenních kapalin)

2.4.1 Mezi těmito měřicími systémy a jejich zásobovacími cisternami musí být trvalé spojení pevným potrubím. Mezi zásobovací cisternou a měřidlem musí být instalován zpětný ventil.

2.4.2 Zařízení na udržování tlaku umístěné za měřidlem musí zajistit, že produkt zůstane v průběhu měření v kapalném stavu. Požadovaný tlak může být udržován buď na pevné hodnotě, nebo na hodnotě upravované podle podmínek měření.

2.4.2.1 Pokud je tlak udržován na pevné hodnotě, tato hodnota se musí rovnat nejméně tlaku par produktu při teplotě, která je o 15 oC vyšší, než je nejvyšší možná provozní teplota. Nastavení zařízení na udržování tlaku musí být možno zaplombovat.

2.4.2.2 Pokud je tlak nastaven tak, aby se přizpůsobil podmínkám měření, musí být během měření vyšší než tlak par kapaliny nejméně o 100 kPa (1 bar). Tato funkce musí být samočinná.

2.4.2.3 U stacionárního měřicího systému pro průmyslové využití může příslušný metrologický orgán povolit používání zařízení na udržování tlaku s ručním nastavením, přičemž tlak na výstupu z měřidla nesmí být menší než tlak par produktu při teplotě o 15 oC vyšší, než je nejvyšší možná provozní teplota kapaliny během měření. K měřicímu systému musí být připevněn diagram znázorňující tlak par produktu jako funkci jeho teploty. Pokud se předpokládá, že tyto měřicí systémy budou muset pracovat bez dozoru, musí být teplota a tlak průběžně zaznamenávány záznamovým zařízením.

2.4.3 Před měřidlem musí být instalován odlučovač plynů, buď v podobě odlučovače plynů nebo kondenzátoru.

2.4.3.1 Odlučovač plynů musí splňovat všeobecné požadavky buď pro zkapalněný plyn, nebo pro kapaliny o vyšší viskozitě. Avšak vzhledem k obtížnému ověřování je přípustné, aby byl schválen odlučovač plynů, není-li jeho účinný objem menší než 1,5 % objemu kapaliny dodávané za 1 minutu při maximálním průtoku, v případech, kdy potrubí spojující měřidlo se skladovací cisternou není delší než 25 m. Je-li potrubí delší než 25 m, pak účinný objem odlučovače plynů nesmí být menší než 3 % objemu kapaliny dodávaného za 1 minutu při maximálním průtoku. U měřicích systémů pro zkapalněný plyn není třeba instalovat ani indikátor plynů, ani průhledítko.

2.4.3.2 Objem kondenzátoru závisí na objemu potrubí mezi ventilem zásobovací cisterny a ventilem pro udržování tlaku před měřidlem. Nesmí být menší než dvojnásobek poklesu objemu kapaliny, který může nastat, při poklesu teploty o hodnotu, která je konvenčně nastavená na 10 oC u potrubí vystaveného atmosféře a 2 oC u podzemního potrubí nebo u potrubí tepelně izolovaného. Pro vyhodnocení objemu kondenzátoru se použijí součinitelé teplotní objemové roztažnosti 3.10-3 na stupeň Celsia pro propan a propylen a 2.10-3 na stupeň Celsia pro butan a butadien, místo použití přesných hodnot. Pro jiné produkty s vysokým tlakem par budou hodnoty součinitele stanoveny příslušnými metrologickými orgány. Kondenzátor musí být vybaven ručně ovládaným odfukovacím zařízením. V měřicím systému musí být kondenzátor umístěn na nejvyšším bodě potrubí. Objem kondenzátoru vypočítaný podle shora uvedené metody může být rozdělen na několik kondenzátorů, umístěných na nejvyšších bodech potrubí.

2.4.4 V bezprostřední blízkosti měřidla musí být umístěna jímka pro teploměr. Použitý teploměr musí mít dělení teplotní stupnice nejméně 0,5 oC a musí být kalibrován. Mezi měřidlem a ventilem pro udržování tlaku musí být umístěn tlakoměr. U měřicích systémů silničních cisteren stačí přípojka pro tlakoměr.

2.4.5 Tam, kde se měřicí proces uskutečňuje v systému umístěném na silniční cisterně, nemusí být spojení mezi plynnými fázemi v zásobovací cisterně a příjmové cisterně.

2.4.6 Do měřicího systému lze k zabránění vzniku nadměrného tlaku začlenit bezpečnostní ventily. Pokud jsou tyto ventily umístěny za měřidlem, budou otevřené do atmosféry nebo budou spojeny s příjmovou cisternou. Za žádných okolností nesmí být bezpečnostní ventil, umístěný před měřidlem, spojen obtokem kolem měřidla s ventily za měřidlem.

2.4.7 Pokud provozní podmínky vyžadují používání odpojitelných hadic, hadice musí zůstat plné, jestliže je jejich objem větší než maximální dovolená chyba pro nejmenší odměr. Odpojitelné plné hadice musí mít zvláštní spojky pro plné hadice. Je-li to nutné, musí být na konci těchto hadic instalováno ruční odvzdušňovací zařízení.

2.4.8 U kontrolního ventilu dvojitého uzávěru stanoveného v bodě 1.11 musí být z bezpečnostních důvodů u každého potrubí obtékajícího měřidlo možnost jeho uzavření. V těchto případech musí tlakoměr umístěný mezi dvěma uzavíracími ventily nebo jiným odpovídajícím systémem indikovat jakékoliv netěsnosti.

2.5 Měřicí systémy na mléko

2.5.1 Požadavky bodu 2.5 se týkají přemístitelných měřicích systémů používaných pro příjem mléka sběrnými cisternami, pevných měřicích systémů pro příjem a pevných nebo přemístitelných měřicích systémů pro dodávky mléka.

2.5.2 U odběrového zařízení musí mít bod přenosu podobu stálé hladiny v zásobníku umístěném před měřidlem. Tato stálá hladina musí být viditelná před každou měřicí operací a po ní a musí být samočinně znovu nastavena.

2.5.2.1 Je-li měřidlo zásobováno čerpadlem, může být zásobník se stálou hladinou instalován před čerpadlem nebo mezi čerpadlem a měřidlem.

2.5.2.2.1 V prvním případě může být vlastní cisterna zásobována samospádem, vyprazdňováním konví na mléko nebo pomocným čerpadlem nebo vakuovým systémem. Je-li mléko dodáváno do cisterny čerpadlem nebo vakuovým systémem, je nezbytný odlučovač plynů, který může být kombinován se zásobníkem se stálou hladinou.

2.5.2.1.2 V druhém případě musí zásobník se stálou hladinou fungovat jako odlučovač plynů.

2.5.2.2 Bez ohledu na požadavky uvedené v bodě 1.8.3 může měřidlo fungovat s pomocí vakuového systému. V tomto případě musí být spojení mezi potrubími dokonale těsné, protože tlak uvnitř potrubního systému mezi zásobníkem se stálou hladinou a měřidlem je menší než tlak atmosférický. Musí být možno tuto těsnost kontrolovat.

2.5.2.3 Ve všech případech příjmu musí být potrubí před stálou hladinou za normálních provozních podmínek zcela vyprázdněno samočinným zařízením.

2.5.2.4 Stálá hladina musí být sledována průhledítkem nebo indikátorem hladiny. Hladina bude považována za stálou, když se ustálí v rámci zóny vymezené dvěma značkami odpovídajícími rozdílu objemu, který není větší než dvojnásobek maximální dovolené chyby při nejmenším odměru. Vzdálenost mezi značkami této zóny musí být nejméně 15 mm.

2.5.2.5 Mají-li být splněny požadavky uvedené v bodě 2.5.2.4, musí být do měřicího systému zařazeno zpomalovací zařízení, přičemž průtok v době zpomalení nesmí klesnout pod minimální průtok měřidla.

2.5.2.6 Pokud je u odběrového zařízení měřená kapalina přepravována níže, než je umístěno měřidlo, musí na výstupu z měřidla zajistit samočinné zařízení tlak vyšší, než je tlak atmosférický.

2.5.3 Měřicí systémy pro dodávku mléka musí splňovat požadavky v části 1.

2.5.4 Přes obecné požadavky v části 1, týkající se odlučování vzduchu nebo plynů zařízení na odlučování plynů musí splňovat požadavky bodu 1.6.1 pouze za provozních podmínek, například jestliže vzduch pronikne na počátku a na konci každé měřicí operace. U odběrového zařízení musí být uživatel schopen zajistit těsnost spojek potrubí, aby se během měření nedostal vzduch před měřidlo. U výdejního zařízení musí být systém uspořádán tak, aby tlak kapaliny ve spojovacím potrubí od výdejní cisterny byl vždy stálý.

3. EHS SCHVÁLENÍ TYPU A PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ

3.1 EHS schválení typu

3.1.1 Následující systémy podléhají EHS schválení typu:

a) měřicí systémy pro kapalná paliva uvedené v bodě 2.1; jestliže jsou tyto systémy určeny k instalaci v centrálním zásobovacím systému, pak certifikát schválení typu musí být doplněn jedním nebo více výkresy daného typu, které znázorňují montážní podmínky v místě použití,

b) měřicí systémy upevněné na silničních cisternách pro dopravu a dodávku kapalin o nízké viskozitě (dynamická viskozita <= 20 mPa.s), skladovaných za atmosférického tlaku s výjimkou pitných kapalin, jak je uvedeno v bodě 2.2,

c) měřicí systémy pro tlakem zkapalněný plyn upevněné na silničních cisternách, jak je uvedeno v bodě 2.4,

d) měřicí systémy pro příjem mléka, jak je uvedeno v bodě 2.5.

3.1.2 Zkoušky

3.1.2.1 Při provádění zkoušek musí být pracovní etalony a jejich používání stanoveny tak, aby nepřesnost měření u kalibračních metod nepřekročila jednu pětinu maximální dovolené chyby pro zkoušený měřicí systém.

3.1.2.2 Zkouška měřidla

Nejprve se stanoví křivku chyb jako funkci průtoku s využitím dostatečného počtu měřicích bodů mezi minimálními a maximálními průtoky. Je nutné zjistit rozpětí chyb měřidla v rozsahu průtoku, přičemž poloha křivky chyb vůči nulové čáře je méně důležitá. Mohou být také provedeny zkoušky mimo schválené meze průtoku. Zkoušky musí být uskutečněny pokud možno při provozních mezích, například pro maximální a minimální teplotu a určitou viskozitu a pro nejmenší odměr. S výjimkou zkoušek pro nejmenší odměr musí být zkušební objem vybrán tak, aby byl dostatečně velký k zajištění toho, že hodnota na stupnici ukazatele nebude nikdy větší než jedna třetina maximální dovolené chyby. Pokud již bylo vydáno EHS schválení typu pro měřidlo a jeho příslušenství, je třeba ověřit, zda vlastnosti měřidla a měřicího systému jsou dostatečně slučitelné. Pokud jsou, měřidlo nemusí být podrobeno dalším zkouškám, ale musí být stanoven nejmenší odměr. Pokud by vlastnosti měřidla nebyly slučitelné s vlastnostmi měřicího systému nebo pokud by nebylo vydáno EHS schválení typu pro měřicí přístroj (a jeho příslušenství), musí být celý měřicí systém zkoušen v souladu s touto vyhláškou.

3.1.2.3 Zkoušky odlučování vzduchu a plynů

Zkoušky musí ukázat, že zařízení pro odlučování vzduchu a plynů splňuje požadavky bodů 1.6.2.1.4, 1.6.2.1.5 a 1.6.2.2.4. U odlučovačů plynů a zvláštních odvzdušňovačů se musí zkoušet průběžné odlučování porovnáním výsledků měření vhodného objemového měřidla vloženého za odlučovač (zvláštní odvzdušňovač) s přidáním vzduchu nebo plynů nebo bez něj. Tam, kde jsou instalovány zvláštní odvzdušňovače, je rovněž třeba zkoušet úplné vyprázdnění cisterny. Tyto zkoušky by měly být uskutečněny s nejméně vhodnou kapalinou. Při zkouškách na maketách nebo na modelech v odlišném měřítku, než je skutečné zařízení, je třeba vzít v úvahu zákony podobnosti týkající se viskozity (Reynolds), gravitace (Froude) a povrchového napětí (Weber).

3.1.2.4 Zkoušky zvláštních měřicích systémů

3.1.2.4.1 Měřicí systémy pro kapalná paliva

Tyto zkoušky musí zahrnovat:

a) kontrolu měřidla, kontrolu přídavného zařízení a určení vlivu těchto zařízení (ukazovatel ceny, tiskárna, předvolba atd.),

b) kontrolu odlučovače plynů,

c) kontrolu stálosti objemu hadice,

d) zvláštní kontrolu k ověření pravidelného posunu ukazatele ceny (nepravidelný posun může být způsoben v prvním dílu ukazatele ceny náhlým uzavřením výdejního ventilu).

3.1.2.4.2 Měřicí systémy pro zkapalněné plyny

Tyto zkoušky musí zahrnovat:

a) ověření rozsahu účinnosti a konstrukce odlučovačů plynů podle výkresů,

b) provozní zkoušku odlučovače plynů (regulátoru hladiny), jenž může být součástí odlučovače plynů.

Podle výkresu bude muset být ověřeno i zařízení na udržování tlaku. Kontrolní orgán může ve zvláštních případech požadovat přezkoušení typu.

3.1.3 V případě měřicích systémů uvedených v bodech 2.2 a 2.4 může být EHS schválení typu uznáno na základě výkresů a diagramů za předpokladu, že splňují ustanovení bodu 4.

3.2 Prvotní EHS ověření

3.2.1 Prvotní EHS ověření může být u měřicích systémů uskutečněno v jedné nebo dvou etapách.

3.2.1.1 Musí být uskutečněno v jedné etapě, jestliže je celý systém vyroben jediným výrobcem, jestliže může být přepravován bez nutnosti jeho demontáže a jestliže je ověřován za podmínek, jako jsou provozní podmínky, pro které je určen.

3.2.1.2 Ve všech ostatních případech musí být ověření uskutečněno ve dvou etapách. První etapa se týká pouze měřicího přístroje nebo měřicího přístroje vybaveného přídavným zařízením, které s ním musí být spojeno, ať již je, či není součástí podsestavy. Zkoušky první etapy mohou být uskutečněny na zkušebním zařízení (například ve výrobním závodě) nebo na instalovaném měřicím systému. V této etapě mohou být metrologické zkoušky uskutečněny s kapalinami jinými, než jsou kapaliny, pro něž je systém určen. Druhá etapa se týká měřicího systému ve skutečných provozních podmínkách. Tyto zkoušky musí být provedeny v místě instalace, za provozních podmínek a s kapalinou, pro niž je systém určen. Druhá etapa zkoušek může být ale uskutečněna v místě vybraném příslušnou metrologickou organizací, pokud měřicí systém může být přepravován bez nutnosti jeho demontáže a zkoušky mohou být provedeny za podmínek, za kterých má být měřicí systém provozován.

3.2.2 Pokud je prvotní EHS ověření uskutečněno v jedné etapě, musí být provedeny všechny zkoušky uvedené v bodě 3.2.2.1.

3.2.2.1 Pokud jsou zkoušky uskutečněny ve dvou etapách:

První etapa musí zahrnovat:

a) přezkoušení shody měřidla včetně pomocného zařízení (shoda s příslušnými typy),

b) metrologickou kontrolu měřidla včetně zabudovaného přídavného zařízení.

Druhá etapa musí zahrnovat:

a) přezkoušení shody měřicího systému včetně měřidla a přídavných zařízení,

b) metrologickou kontrolu měřidla a přídavných zařízení v měřicím systému,

c) provozní zkoušku odlučovače plynů, pokud je instalován; není nutno kontrolovat, zda maximální dovolené chyby pro toto zařízení, jak jsou uvedeny v 1.6, byly překročeny,

d) kontrolu nastavení požadovaných zařízení na udržování tlaku,

e) ověření kolísání vnitřního objemu hadic v systémech s plnou hadicí,

f) určení zbytkového množství v systémech s prázdnou hadicí.

4. MĚŘICÍ SYSTÉMY UMÍSTĚNÉ NA SILNIČNÍCH CISTERNÁCH

4.1 Všeobecné požadavky

Měřicí systémy umístěné na silničních cisternách uvedené v bodech 2.2 a 2.4 mohou získat EHS schválení typu pouze na základě prověrky dodaných dokumentů, jsou-li ve shodě s jedním ze vzorových schémat uvedených v bodě 4.2 a splňují-li požadavky stanovené níže:

4.1.1 Označení přijatého vzorového schématu musí být přidáno k označení stanovenému v bodě 1.16.

4.1.2 Součásti měřicího systému musí obdržet EHS schválení typu, pokud je takové schválení uvedeno ve zvláštním právním předpisu.3)

4.1.3 Pokud má cisterna různé komory, může být výstupní potrubí z komor připojeno na měřicí systém přímo nebo rozvaděčem, pokud není určeno jinak v odpovídajícím vzorovém schématu. Ustanovení druhého odstavce bodu 2.2.1 musí být použita ve všech případech. Pokud je měřicí systém připojen na různé komory rozvaděčem, musí zde být zařízení, které zabrání současnému spojení různých komor s měřicím systémem. Tento požadavek není nutný, pokud měřicí systém má odlučovač plynu ve shodě s bodem 1.6.2.1.4.

4.1.4 Pokud má silniční cisterna dva měřicí systémy, které mohou být podle požadavku připojeny k jedné nebo více určitým komorám, pak musí být potrubí a ventily uspořádány tak, aby ke stejné komoře nemohly být současně připojeny dva měřicí systémy. Kromě toho musí být připojení mezi komorami a měřicími systémy jasně označeno, aby se tak zabránilo špatnému připojení komory k měřicímu systému, který není určen k měření výrobku, které obsahuje.

4.1.5 Je-li požadováno protivírové zařízení, může být kombinováno s ventilem na dně komory.

4.1.6 Potrubí, ventily a kohouty mezi komorami a měřicími systémy musí být sestaveny takovým způsobem, aby bylo nemožné spojit měřicí systém s nádrží odděleně od silniční cisterny.

4.1.7 Filtr umístěný bezprostředně před měřidlem nebo odplynovacím zařízením může být součástí daného měřidla.

4.1.8 Aby se vyhovělo příslušným požadavkům, musí být možné zaplombovat zařízení, která umožňují odměr bez průchodu měřidlem.

4.1.9 Pokud měřicí systém obsahuje dvoucestné ventily, pak tyto ventily musí být navrženy tak, aby výskyt současného propojení mezi třemi otvory nebyl možný.

4.2 Vzorová schémata

Vzorová schémata uspořádání měřicích systémů na silničních cisternách.

Vzorové schéma S1

Samospádový systém s průběžným odvzdušněním v bodu přenosu

Umožňuje: pouze měřený odměr (prázdná hadice).

Vysvětlivky k vzorovému schématu S1

Pokud má cisterna několik komor, měřicí systém musí být přímo a trvale připojen na určitou komoru bez rozváděče.

A: Protivírové zařízení.

F: Filtr. Filtr musí být navržen a instalován tak, aby mohl být čištěn bez vyprazdňování měřidla nebo průhledítka (V1 nebo V2).

T1,T2: Schválené možnosti odstraňování plynu.

T1: odfukovací ventil a zpětný ventil k zabránění přisátí plynu do měřicího systému.

T2: vracení plynné fáze do komory cisterny.

car: Zpětný ventil k zabránění proudění plynu při možnosti teplotního přetlaku v cisterně.

C: Měřidlo.

Vm: Pracovní ventil.

I a II: Varianty výdejního zařízení se systémem s prázdnou hadicí.

V1: Průhledítko s přepadovou hranou.

V2: Průhledítko popsané v bodě 1.1.8, sloužící jako indikátor plynu.

at: Trvalý odvzdušňovač dostatečného průřezu k zajištění toho, aby tlak v měřidle byl nejméně roven atmosférickému tlaku.

Trvalé odvzdušnění může být zajištěno svislou trubkou bez ventilu. Pokud je tato trubka spojena s vrcholem cisterny, zpětný ventil "car" není nutný.

H: Hladina nad bodem přenosu.

h: Výška dna nádrže nad bodem přenosu. Ta musí být dostatečná k zajištění průtoku nejméně rovného minimálnímu průtoku měřidla do úplného vyprázdnění cisterny.

Vzorové schéma S2

Samospádový systém bez průběžného odvzdušnění v bodu přenosu během výdeje

Umožňuje:

a) měřený odměr (prázdná hadice);

b) přímý neměřený odměr, vyprazdňování a plnění cisteny bez průchodu měřídlem.

Vysvětlivky k vzorovému schématu S2

Potrubí mezi komorami a měřicím systémem musí zajistit trvalé připojení.

A: Protivírové zařízení.

R: Dvoucestný ventil umožňující měřený odměr, neměřený odměr a vyprazdňování a plnění cisterny bez průchodu měřidlem.

F: Filtr. Vypouštěcí ventil je schválen pouze tehdy, jestliže obsahuje zpětný ventil zabraňující přisátí plynu do měřicího systému.

PgS: Zvláštní odvzdušňovač popsaný v bodě 1.1.5.

V1: Průhledítko zvláštního odvzdušňovače.

T1,T2,T3,T4,: Možnosti schválené pro odvzdušňovací zařízení.

T1: Vracení do cisterny.

T2: Vyfukování do atmosféry.

T3: Nádoba na zachycování kapalných částic strhávaných plyny.

T4: Odfukovací ventil.

C: Měřidlo.

va: Zvláštním odvzdušňovačem samočinně zavíraný ventil v případě nedostačujícího tlaku, zabraňující odpařování v měřidle, nebo když se ve zvláštním odvzdušňovači hromadí plynové kapsy. Navíc se tento ventil musí v případě selhání řídicího systému zavřít.

I a II: Varianty výdejního systému s prázdnou hadicí.

Varianta I: Průhledítko s přepadovou hranou V2.

Varianta II: Průhledítko popsané v bodě 1.1.8, také pracující jako indikátor plynu V3.

Vm: Pracovní ventil.

Samočinný ventil va a pracovní ventil Vm mohou být kombinovány ve zvláštním ventilu plnícím obě funkce. V tom případě musí být tyto dvě funkce navzájem nezávislé.

U varianty II tento zvláštní ventil musí být umístěn za průhledítkem V3.

at: Ruční ventil. Může být samočinný (např. automaticky uzavřený během měřicí operace a otevřený po jejím skončení).

H: Výška hladiny nad bodem přenosu.

h: Výška dna nádrže nad bodem přenosu. Ta musí být dostatečná k zajištění průtoku nejméně rovného minimálnímu průtoku měřidla do úplného vyprázdnění cisterny.

Vzorové schéma S3

Měřící systém s čepradlem, odlučovačem plynu a jednou nebo dvěma plnými hadicemi.

Umožňuje:

a) měřený odměr s čerpadlem (plná hadice);

b) přímo neměřený odměr (s čerpadlem nebo bez něj), vypouštění a plnění cisteny bez průchodu měřídlem.

Vysvětlivky k vzorovému schématu S3

R1: Dvoucestný ventil umožňující měřený odměr, neměřený odměr a plnění a vypouštění cisterny bez průchodu měřidlem.

P: Čerpadlo. Čerpadlo může být obousměrné. V tom případě musí být přidán zpětný ventil mezi ventil R2 a odlučovač plynu Sg.

R2: Nepovinný dvoucestný ventil pro přímý neměřený odměr.

F: Filtr. Filtr může být spojen s vypouštěcím ventilem.

Sg: Odlučovač plynu podle bodu 1.6.2.1.4. Hladina kapaliny v odlučovači musí být výše než v měřidle.

T1,T2: Schválené možnosti pro odvzdušnění.

T1: přímý návrat do cisterny.

T2: návrat do cisterny přes nádobu zachycující kapalné částice strhávané plyny.

C: Měřidlo.

Vm: Pracovní ventil.

cl: Zpětný ventil.

fl1: Plná hadice na navijáku.

fl2: Nepovinná druhá plná hadice (velmi krátká) pro odměr vysokou rychlostí.

cla: Ventil chránící plnou hadici před vyprázdněním.

R3: Zařízení umožňující odměr oběma hadicemi v dvouhadicovém měřicím systému. Toto zařízení musí být ve shodě s prvním odstavcem bodu 1.10.1 a druhým odstavcem bodu 2.2.4.

Vzorové schéma S4

Měřící systém má čerpadlo, odlučovač plynu, jednu prázdnou hadici nebo jednu plnou a jednu prázdnou hadici.

Umožňuje:

a) měřený odměr s čerpadlem (prázdná nebo plná hadice);

b) měřený samospádový odměr (prázdná hadice);

c) přímý neměřený odměr (s čerpadlem nebo bez něj), vypouštění nebo plnění cisteny bez průchodu měřídlem.

Vysvětlivky k vzorovému schématu S4

R1: Dvoucestný ventil pro měřený odměr, neměřený odměr a plnění a vypouštění cisterny bez průchodu měřidlem. Tento ventil je nepovinný. Může být nahrazen přímým spojením.

P: Čerpadlo. Čerpadlo může být obousměrné. V tom případě musí být přidán zpětný ventil mezi ventil R2 a odlučovač plynu Sg.

B: Nepovinný obtok umožňující měřený samospádový odměr (prázdná hadice). Tento obtok je schválen pouze tehdy, jestliže není instalován ventil R1.

R2: Nepovinný dvoucestný ventil pro přímý neměřený odměr.

F: Filtr. Filtr může být spojen s vypouštěcím ventilem.

Sg: Odlučovač plynu podle bodu 1.6.2.1.4. Hladina kapaliny v odlučovači musí být výše než v měřidle.

car: Zpětný ventil zabraňující průtoku plynu (v případě odměru prázdnou hadicí).

C: Měřidlo.

M: Odnímatelný tlakoměr je nutný pouze v případě obtoku B.

Toto odnímání vytváří možnost přezkoušení během prvotního ověření, zda tlak v měřidle v průběhu samospádového výdeje je nejméně roven atmosférickému.

at: Samočinné nebo ruční odvzdušnění. Pokud je zde obtok B, odvzdušnění musí být samočinné a dostatečného průřezu k zajištění toho, aby tlak v měřidle byl nejméně roven tlaku atmosférickému.

Vm: Pracovní ventil.

I a II: Varianty výdejního zařízení:

Varianta I: prázdná hadice.

Varianta II: kombinace jedné plné a jedné prázdné hadice.

cl: Zpětný ventil.

V1: Průhledítko s přepadovou hranou.

V2: Průhledítko podle 1.1.8, sloužící také jako indikátor plynu.

fl1: Plná hadice na navijáku.

cla: Ventil chránící plnou hadici před vyprázdněním.

R3: Zařízení umožňující odměr oběma hadicemi v dvouhadicovém měřicím systému. Toto zařízení musí být ve shodě s prvním odstavcem bodu 1.10.1 a druhým odstavcem bodu 2.2.4.

Vzorové schéma S5

Měřicí systém s čerpadlem, odlučovačem plynu a jednou nebo dvěma plnými hadicemi.

Umožňuje: pouze měřený odměr čerpadlem (plná hadice)

Vysvětlivky k vzorovému schématu S5

Pokud má cisterna několik komor, měřicí systém musí být přímo a trvale připojen na určitou komoru bez rozváděče.

A: Protivírové zařízení.

V: Ventil typu "Otevřeno nebo Zavřeno" činící jakékoliv zpomalení na vstupu do čerpadla prakticky nemožným.

M: Tlakoměr k přezkoušení, zda tlak ve vstupu do čerpadla není nikdy menší než tlak atmosférický.

P: Čerpadlo.

F: Filtr.

Vypouštěcí ventil je schválen, pouze pokud obsahuje zpětný ventil zabraňující přisátí plynu do měřicího systému.

Pg: Odvzdušňovač. Dvě varianty T1 a T2, a pověření pro odvzdušňovací zařízení.

T1: Přímé spojení mezi odvzdušňovačem a cisternou. V tom případně musí vést potrubí do cisterny podél stěny pro případné usnadnění oddělení kapalných částic a plynů.

T2: Odvzdušňovač připojený k cisterně přes nádobu zachycující kapalné částice strhávané plyny.

C: Měřidlo.

Vm: Pracovní ventil.

cl: Zpětný ventil.

fl1: Plná hadice na navijáku.

fl2: Nepovinná druhá plná hadice (velmi krátká) pro odměr vysokou rychlostí.

cla: Ventil chránící plnou hadici před vyprázdněním.

at: Samočinné nebo ruční odvzdušnění.

R3: Zařízení umožňující odměr oběma hadicemi v dvouhadicovém měřicím systému. Toto zařízení musí být ve shodě s prvním odstavcem bodu 1.10.1 a druhým odstavcem bodu 2.2.4.

Vzorové schéma S6

Měřicí systém s odlučovačem plynu kombinovaným s dodávacím čerpadlem, jednou nebo dvěma plnými hadicemi nebo jednou plnou a jednou prázdnou hadicí.

Umožňuje:

a) měřený odměr čerpadlem (plná nebo prázdná hadice);

b) přímý odměr s čerpadlem nebo bez něj, bez průchodu měřidlem a vypouštění a plnění  cisterny bez průchodu měřídlem.

Vysvětlivky k vzorovému schématu S6

R1: Dvoucestný ventil pro měřený odměr, neměřený odměr a plnění a vypouštění cisterny bez průchodu měřidlem.

Tento ventil je nepovinný. Může být nahrazen přímým spojením.

F: Filtr. Filtr může být spojen s vypouštěcím ventilem.

SgP: Odlučovač plynu kombinovaný s dodávacím čerpadlem, jak je popsán v prvním odstavci bodu 1.6.2.1.2. Tato podsestava musí splňovat požadavky uvedené v bodě 1.6.2.1.4. Musí obdržet EHS schválení typu.

cl1: Zpětný ventil. Může být umístěn za měřidlem.

R2: Nepovinný dvoucestný ventil pro přímý neměřený odměr.

C: Měřidlo

I,II,III: Varianty výdejního zařízení:

Varianty I: jedna nebo dvě plné hadice.

Varianta II: prázdná hadice.

Varianta III: kombinace jedné plné a jedné prázdné hadice.

Vm: Pracovní ventil.

V1: Průhledítko s přepadovou hranou.

V2: Průhledítko podle 1.1.8, sloužící také jako indikátor plynu.

fl1: Plná hadice.

fl2: Nepovinná druhá plná hadice (velmi krátká) pro odměr vysokými rychlostmi.

cla: Ventil chránící plnou hadici před vyprázdněním.

cl2: Zpětný ventil.

at: Samočinné nebo ruční odvzdušnění.

R3: Zařízení umožňující odměr oběma hadicemi v dvouhadicovém měřicím systému. Toto zařízení musí být ve shodě s prvním odstavcem bodu 1.10.1 a druhým odstavcem bodu 2.2.4.

Vzorové schéma S7

Měřicí systém s čerpadlem, zvláštním odvzdušňovačem, jednou nebo dvěma plnými hadicemi nebo jednou prázdnou nebo jednou plnou hadicí a jednou prázdnou hadicí.

Umožňuje:

a) měřený odměr čerpadlem (prázdná nebo plná hadice);

b) měřený samospádový odměr (prázdná hadice);

c) přímý odměr s čerpadlem nebo bez něj, bez průchodu měřidlem a vypouštění a nebo plnění  cisterny bez průchodu měřídlem.

Vysvětlivky k vzorovému schématu S7

Pokud má cisterna několik komor a pokud je možno použít rozváděč, ventily u dna komor a ventily na vstupním potrubí musí být typu "Otevřeno nebo Zavřeno". Potrubí mezi komorami a měřicím systémem musí být přímo a trvale připojeno.

A: Protivírové zařízení.

R1: Dvoucestný ventil pro měřený odměr, neměřený odměr a plnění a vypouštění cisterny bez průchodu měřidlem..

Tento ventil je nepovinný. Může být nahrazen přímým spojením.

P: Čerpadlo. Čerpadlo může být obousměrné. V tom případě musí být přidán zpětný ventil mezi ventil R2 a odlučovač plynu Sg.

B: Nepovinný obtok umožňující měřený samospádový odměr (prázdná hadice). Tento obtok je schválen pouze tehdy, pokud není instalován ventil R1.

R2: Nepovinný dvoucestný ventil pro přímý neměřený odměr.)

F: Filtr. Vypouštěcí ventil je schválen pouze tehdy, jestliže obsahuje zpětný ventil zabraňující přisávání plynu do měřicího systému.

PgS: Zvláštní odvzdušňovač podle bodu 1.1.5.

V1: Průhledítko zvláštního odvzdušňovače.

T1,T2,T3: Varianty schválené pro odvzdušnění.

T1: nádoba k zachycení kapalných částic stržených plyny.

T1: návrat do cisterny.

T1: odfukovací ventil.

C: Měřidlo.

va: Samočinný uzavíratelný ventil zvláštního odvzdušňovače, když tlak je nedostatečný k zabránění odpařování v měřidle nebo když se v odvzdušňovači hromadí plynové kapsy. Navíc se musí ventil zavřít v případě poruchy řídicího systému.

I,II,III: Varianty výdejního zařízení:

Varianta I: jedna, nebo dvě plné hadice.

Varianta I: prázdná hadice.

Varianta II: kombinace jedné plné a jedné prázdné hadice.

Vm: Pracovní ventil.

Samočinný ventil va a pracovní ventil Vm mohou být kombinovány ve zvláštním ventilu vykonávajícím obě funkce. V tom případě musí být tyto dvě funkce navzájem nezávislé. Tento zvláštní ventil musí být umístěn za průhledítkem V3 ve variantách II a III, které toto průhledítko obsahují.

cl: Zpětný ventil.

V2: Průhledítko s přepadovou hranou.

V3: Průhledítko podle 1.1.8, sloužící také jako indikátor plynu.

fl1: Plná hadice na navijáku.

fl2: Nepovinná druhá plná hadice (velmi krátká) pro odměr vysokými rychlostmi.

cla: Ventil chránící plnou hadici před vyprázdněním.

at: Samočinný nebo ruční odvzdušňovací ventil.

R3: Zařízení umožňující odměr oběma hadicemi v dvouhadicovém měřicím systému. Toto zařízení musí být ve shodě s prvním odstavcem bodu 1.10.1 a druhým odstavcem bodu 2.2.4.

Vzorové schéma S8

Měřicí systém s čerpadlem, trojcestným ventilem, zvláštním odvzdušňovačem, jednou nebo dvěma plnými hadicemi nebo jednou prázdnou nebo jednou plnou hadicí a jednou prázdnou hadicí.

Umožňuje:

a) měřený odměr čerpadlem (prázdná nebo plná hadice);

b) měřený samospádový odměr (prázdná hadice);

c) přímý odměr s čerpadlem nebo bez něj, bez průchodu měřidlem a vypouštění a nebo plnění cisterny bez průchodu měřídlem.

Vysvětlivky k vzorovému schématu S8

Pokud má cisterna několik komor a pokud je možno použít rozváděč, ventily u dna komor a ventily na vstupním potrubí musí být typu "Otevřeno nebo Zavřeno". Potrubí mezi komorami a měřicím systémem musí být přímo a trvale připojeno.

A: Protivírové zařízení.

P: Čerpadlo.

R0: Trojcestný ventil, který ve spojení s ventily R1 a R2, umožní provedení následujících operací:

1. měřený a neměřený odměr čerpadlem (plná nebo prázdná hadice),

2. samospádový měřený nebo neměřený odměr (prázdná hadice), vypouštění a plnění cisterny,

3. plnění cisterny pomocí čerpadla P.

R1: Dvoucestný ventil je nepovinný. Může být nahrazen přímým spojením.

F: Filtr.

Vypouštěcí ventil je schválen pouze tehdy, pokud obsahuje zpětný ventil zabraňující přisávání plynu do měřicího systému.

cl1: Zpětný ventil.

PgS: Zvláštní odvzdušňovač podle bodu 1.1.5.

V1: Průhledítko zvláštního odvzdušňovače.

T1,T2,T3: Varianty schválené pro odvzdušnění.

T1: nádoba k zachycení kapalných částic stržených plyny.

T1: návrat do cisterny.

T1: odfukovací ventil.

C: Měřidlo.

va: Samočinně uzavíratelný ventil zvláštního odvzdušňovače, když tlak je nedostatečný k zabránění odpařování v měřidle nebo když se v odvzdušňovači hromadí plynové kapsy. Navíc se musí ventil zavřít v případě poruchy řídicího systému.

I,II,III: Varianty výdejního zařízení:

Varianta I: jedna, nebo dvě plné hadice.

Varianta II: prázdná hadice.

Varianta III: kombinace jedné plné a jedné prázdné hadice.

Vm: Pracovní ventil.

Samočinný ventil va a pracovní ventil Vm mohou být kombinovány ve zvláštním ventilu vykonávajícím obě funkce. V tom případě musí být tyto dvě funkce navzájem nezávislé. Tento speciální ventil musí být umístěný za průhledítkem V3 v těch variantách (II a III), které toto průhledítko obsahují:

cl2: Zpětný ventil.

V2: Průhledítko s přepadovou hranou.

V3: Průhledítko podle 1.1.8, sloužící také jako indikátor plynu.

fl1: Plná hadice na navijáku.

fl2: Nepovinná druhá plná hadice (velmi krátká) pro odměr vysokými rychlostmi.

cla: Ventil chránící plnou hadici před vyprázdněním.

at: Samočinný nebo ruční odvzdušňovací ventil.

R3: Zařízení umožňující odměr oběma hadicemi v dvouhadicovém měřicím systému. Toto zařízení musí být ve shodě s prvním odstavcem bodu 1.10.1 a druhým odstavcem bodu 2.2.4.

Vzorové schéma S9

Měřicí systém s čerpadlem, odlučovačem, ventilem a plnou hadicí.

Umožňuje:

a) měřený odměr s čerpadlem (plná hadice);

b) neměřený odměr s čerpadlem nebo bez něj, vypouštění a plnění cisterny bez průchodu měřídlem.

Vysvětlivky k vzorovému schématu S9

R1: Dvoucestný ventil pro měřený odměr, neměřený odměr a plnění a vypouštění cisterny bez průchodu měřidlem.

Tento ventil je nepovinný. Může být nahrazen přímým spojením.

P: Čerpadlo.

B: Nastavitelný obtok čerpadla připojený k cisterně.

R2: Nepovinný dvoucestný ventil pro přímý neměřený odměr.

cl1: Zpětný ventil stanovený v bodě 2.4.1. Může být také umístěn mezi filtr a odlučovač plynu.

F: Filtr.

Sg: Odlučovač plynu ve shodě buď s bodem 1.6.2.1.4, nebo s druhým odstavcem bodu 2.4.3.1. Odvzdušňovací zařízení je spojeno s plynnou fází v cisterně. Z bezpečnostních důvodů může být toto zařízení vybaveno ventilem. V tom případě musí být ventil umístěný mezi cisternu a větev k ventilu "vamp".

C: Měřidlo.

vamp: Samočinný ventil udržující tlak nastavený na tlak nejméně o 100 kPa vyšší než tlak nasycených par v cisterně.

Vm: Pracovní ventil.

cl2: Zpětný ventil.

Z: Potrubí plynové fáze, které může být použito pouze k plnění nádrže vozidla a vracení produktu během zkoušení měřicího systému.

Th: Teploměr. Tento teploměr musí být umístěn blízko měřidla, buď v odlučovači plynu, nebo na vstupu do měřidla nebo na výstupu z měřidla.

M: Povinný tlakoměr.

M0: Nepovinné tlakoměry.

Poznámka:

a) k zajištění toho, aby požadavky stanovené v bodě 2.4.5 byly dodrženy, musí být na štítku jasně uvedeno, že plynná fáze nádrže vozidla a nádrž zákazníka musí být spojeny.

b) Musí být zahrnuty bezpečnostní ventily. V tom případě musí být v souladu s požadavky bodu 2.4.6.

Poznámky pod čarou

1) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.

2) Vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS.

3) Vyhláška č. 21/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na průtokoměry pro kapaliny jiné než voda označované značkou EHS a na přídavná zařízení k těmto průtokoměrům.

Přesunout nahoru