PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 365/2000 Sb.Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

Částka 99/2000
Platnost od 23.10.2000
Účinnost od 23.10.2000
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

365

ZÁKON

ze dne 14. září 2000

o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) informační činností získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů prostřednictvím technických a programových prostředků;

b) informačním systémem funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, provozní údaje a dále nástroje umožňující výkon informačních činností;

c) správcem informačního systému veřejné správy subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá;

d) provozovatelem informačního systému veřejné správy subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje;

e) vytvářením informačních systémů veřejné správy proces zavádění informačních a komunikačních technologií, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění;

f) datovým prvkem jednotka dat, která je v daném kontextu dále považována za nedělitelnou a je jednoznačně definována;

g) službou činnost informačního systému uspokojující dané požadavky oprávněného subjektu spojená s funkcí informačního systému;

h) číselníkem seznam přípustných hodnot datového prvku obvykle ve formě dvojic, to znamená kódovaného údaje a hodnoty jeho kódu;

i) referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů veřejné správy (dále jen "referenční rozhraní") souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy orgánů veřejné správy a dalšími subjekty, a to i se systémy mimo Českou republiku;

j) atestacemi stanovení shody

1. způsobilosti k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní, nebo

2. dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy

s požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu;

k) produktem souhrnný název pro technické vybavení, programové vybavení, dokumentaci informačních systémů nebo služby nebo jejich kombinaci;

l) atestem doklad osvědčující kladný výsledek atestace;

m) atestačním střediskem právnická nebo fyzická osoba, kteří jsou podnikateli, provádějící atestace;

n) dálkovým přístupem přístup do informačního systému prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (například s využitím internetu);

o) správcem datového prvku právní subjekt, který nové datové prvky předkládá, navrhuje jejich změnu nebo zrušení;

p) správcem číselníku právní subjekt odpovědný za tvorbu a distribuci číselníku;

q) sdílením dat umožnění přístupu (tj. poskytování příslušné služby) k daným datům prostřednictvím referenčního rozhraní více subjektům současně;

r) vazbou mezi informačními systémy veřejné správy vzájemné nebo jednostranné poskytování služeb a informací, například sdílení dat;

s) veřejným informačním systémem informační systém vedený správci uvedenými v § 3 odst. 2 nebo jiný informační systém poskytující služby veřejnosti, který má vazby na informační systémy veřejné správy;

t) provozním informačním systémem informační systém zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu, například účetnictví, správu majetku, a nesouvisející bezprostředně s výkonem veřejné správy;

u) atestačními podmínkami obchodní podmínky vydané atestačním střediskem, obsahující zejména vymezení předmětu atestace a postupy atestačního střediska při provádění atestací schválené Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo"),

v) akreditací postup, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že právnické nebo fyzické osoby, které jsou podnikateli, splňují ve vymezeném rozsahu technické, organizační, ekonomické a personální předpoklady k provádění atestací,

w) provozní dokumentací dokumentace informačního systému veřejné správy, která popisuje funkční a technické vlastnosti informačního systému.

§ 3

Informační systémy veřejné správy

(1) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů.1)

(2) Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky (dále jen "orgány veřejné správy").

(3) Zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy vedené

a) zpravodajskými službami;2)

b) Policií České republiky při plnění jejích úkolů;3)

c) celními orgány při plnění jejich úkolů, s výjimkou správy cel, daní a jiných peněžitých plnění a správního řízení,

d) orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s trestním řízením3a), s výjimkou evidence Rejstříku trestů3b),

e) Policií České republiky a Vězeňskou službou České republiky při poskytování zvláštní ochrany a pomoci ohroženým osobám podle zvláštního právního předpisu3c),

f) Ministerstvem financí v rámci činnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu;

g) Národním bezpečnostním úřadem, zpravodajskou službou nebo Ministerstvem vnitra při provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zvláštního zákona5),

h) v působnosti Ministerstva obrany, při činnostech vykonávaných podle zvláštních právních předpisů6),

i) Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti a Generální inspekcí bezpečnostních sborů při zpracování osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu6a),

j) správními úřady a orgány územních samosprávných celků v přenesené působnosti při činnostech souvisejících se zajišťováním obrany státu podle zvláštního právního předpisu6b),

k) orgány veřejné správy a právnickými osobami, pokud jsou používané výlučně k podpoře krizového řízení6c),

l) Generální inspekcí bezpečnostních sborů při plnění jejích úkolů18),

l) Českou národní bankou.

(4) Mají-li informační systémy uvedené v odstavci 3 písm. b) až k) vazby na jiné informační systémy veřejné správy realizované prostřednictvím informačních činností, vztahuje se na ně zákon pouze v rozsahu těchto vazeb, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.

(5) Zákon se nevztahuje na provozní informační systémy správců informačních systémů veřejné správy, s výjimkou vazeb provozních informačních systémů na informační systémy veřejné správy.

(6) Zákon se rovněž nevztahuje na informační systémy veřejné správy nakládající s utajovanými informacemi5).

(7) Práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů při zpracovávání informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony7) nejsou tímto zákonem dotčeny.

(8) Provozovatel je povinen při provozování informačního systému [§ 2 písm. d)] zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému.

§ 4

Ministerstvo vnitra

(1) Ministerstvo ve spolupráci s orgány veřejné správy

a) vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které jsou znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy;

b) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy;

c) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů veřejné správy;

d) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni;

e) vyjadřuje se k návrhům dokumentací programů obsahujících pořízení, obnovu a provozování informačních a komunikačních technologií vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a). Ministerstvo přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele dokumentace programu a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy,

f) zajišťuje tvorbu metodických pokynů pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních systémů veřejné správy;

g) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví prováděcím právním předpisem technické a funkční náležitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní;

h) vytváří a spravuje veřejný informační systém, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy;

i) vytváří a spravuje veřejný informační systém o datových prvcích, jeho prostřednictvím vyhlašuje datové prvky, a stanoví prováděcím právním předpisem formu a technické náležitosti předávání údajů do něj;

j) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím veřejných informačních systémů, včetně dálkového přístupu,

k) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost kontaktních míst veřejné správy.

(2) Ministerstvo

a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených tímto zákonem,

b) se vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení, obnovy a provozování informačních a komunikačních technologií, jejichž registrace v Informačním systému financování reprodukce majetku, zadání jejich realizace a změna jejich závazně stanovených parametrů se provádí pouze se souhlasem Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu7a). Ministerstvo přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele investičních záměrů a akcí a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy;

c) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti akreditace a atestací;

d) stanoví pravidla pro sdílení dat a služby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní a pravidla pro zápis datových prvků do informačního systému o datových prvcích. Postupy ministerstva a orgánů veřejné správy při vedení a zápisu datových prvků do informačního systému o datových prvcích, včetně postupů ministerstva při vyhlašování datových prvků, stanoví prováděcí právní předpis;

e) ukládá sankce za správní delikty podle § 7;

f) ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků;

g) vyjadřuje se k projektům informačních systémů veřejné správy;

h) vydává Věstník, v němž uveřejňuje metodické pokyny [odstavec 1 písm. f)], seznam atestačních středisek, udělení osvědčení o akreditaci a udělení atestů a další dokumenty vztahující se k informačním systémům veřejné správy. Vydávání Věstníku zabezpečuje ministerstvo prostřednictvím portálu veřejné správy;

i) konzultuje návrhy metodických pokynů zejména s dotčenými subjekty formou veřejné konzultace, jejímž cílem je získání stanovisek a připomínek dotčených subjektů k předmětnému návrhu, a za tímto účelem zřídí a spravuje informační systém, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňuje návrhy metodických pokynů, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace,

j) kontroluje výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy,

k) spravuje centrální místo služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (dále jen „centrální místo služeb“).

§ 5

Orgány veřejné správy

(1) Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti provádějí výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz jimi vytvářených a spravovaných informačních systémů.

(2) Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správy povinny

a) spolupracovat s ministerstvem při plnění jeho úkolů podle § 4 odst. 1, včetně kontroly podle § 4 odst. 2 prováděné ministerstvem;

b) předložit ministerstvu k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahující pořízení, obnovu a provozování informačních a komunikačních technologií vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) a investiční záměry akcí pořízení, obnovy a provozování informačních a komunikačních technologií, jejichž registrace v Informačním systému financování reprodukce majetku, zadání jejich realizace a změna jejich závazně stanovených parametrů se provádí pouze se souhlasem Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu7a). Náležitosti dokumentací programů a investičních záměrů stanoví zvláštní právní předpis8a);

c) uveřejňovat číselníky, pokud jsou správci těchto číselníků a není zákonem stanoveno jinak, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup a předávat ministerstvu údaje do informačního systému o datových prvcích v elektronické podobě, ve formě a s technickými náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem;

d) zajistit, aby vazby jimi spravovaného informačního systému na informační systémy jiného správce byly uskutečňovány prostřednictvím referenčního rozhraní s využitím datových prvků vyhlášených ministerstvem a vedených v informačním systému o datových prvcích. Způsobilost informačního systému k realizaci těchto vazeb jsou povinny prokázat atestem. Toto ustanovení se nevztahuje na vazby mezi jimi spravovanými informačními systémy a informačními systémy vedenými zpravodajskými službami;

e) zpřístupňovat ministerstvu v elektronické podobě, ve formě a s technickými náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem, bez zbytečného odkladu informace o jimi spravovaném informačním systému a jím poskytovaných službách a používaných datových prvcích, a to za účelem uveřejnění v informačním systému podle § 4 odst. 1 písm. h) a i), pokud zvláštní zákon nestanoví jinak;9) zpřístupňovanými datovými prvky jsou rovněž provozní údaje, pokud jsou využity pro realizaci vazby podle písmene d);

f) postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. Formu uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis;

g) odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené ministerstvem.

(3) Ústřední správní úřady zveřejňují věstníky vydávané ve své působnosti na portálu veřejné správy.

§ 5a

Dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy

(1) Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační koncepci, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. V informační koncepci orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezí obecné principy pořizování, vytváření a provozování informačních systémů veřejné správy. Obsah a strukturu informační koncepce, jakož i postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání a při vyhodnocování jejího dodržování a požadavky na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Na základě vydané informační koncepce orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají provozní dokumentaci k jednotlivým informačním systémům veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. Obsah a strukturu provozní dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Orgány veřejné správy si zajistí atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy a prokáží splnění povinností podle odstavců 1 a 2 atestem dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy. Rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první se nevztahuje na obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu9a).

§ 5b

Orgány veřejné správy uplatňují opatření odpovídající bezpečnostním požadavkům na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy.

§ 5c

Kontrola dodržování povinností orgánů veřejné správy

(1) Zjistí-li ministerstvo při kontrole podle § 4 odst. 2 písm. a) u orgánu veřejné správy nedostatky, uloží orgánu veřejné správy, aby přijal opatření k nápravě těchto nedostatků.

(2) Ministerstvo při ukládání opatření podle odstavce 1 specifikuje zjištěné nedostatky a stanoví opatření, která mají být orgánem veřejné správy přijata k nápravě těchto nedostatků, a určí orgánu veřejné správy přiměřenou lhůtu k přijetí těchto opatření. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců.

§ 6

Pověření k provádění akreditace

(1) Akreditaci provádí právnická nebo fyzická osoba, která je členem mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací a určených ministerstvem podle odstavce 6 a která byla na základě žádosti o pověření k provádění akreditace rozhodnutím ministerstva k provádění akreditace pověřena (dále jen "akreditující osoba"). Pověření k provádění akreditace je nepřevoditelné.

(2) K žádosti o pověření k provádění akreditace žadatel přikládá

a) zakladatelský dokument, jde-li o právnickou osobu,

b) doklad o věcných, personálních a organizačních předpokladech pro činnost akreditující osoby,

c) doklad o členství v mezinárodních sdruženích zabývajících se akreditací a určených ministerstvem podle odstavce 6 a způsob a rozsah plnění povinností z členství vyplývajících,

d) doklad o zajištění zdrojů potřebných pro výkon činností akreditující osoby,

e) podmínky a postupy posuzování žadatelů o akreditaci (dále jen "akreditační pravidla"), které musí být v souladu s pravidly mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací určených ministerstvem podle odstavce 6.

(3) Splňuje-li žadatel všechny podmínky předepsané tímto zákonem pro pověření k provádění akreditace, vydá ministerstvo rozhodnutí, jímž jej prováděním akreditace pověří. V opačném případě žádost o pověření k provádění akreditace zamítne. V rozhodnutí, kterým ministerstvo pověřuje akreditující osobu prováděním akreditace, vysloví ministerstvo souhlas s akreditačními pravidly. Žadatel je akreditován též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(4) Akreditující osoba je povinna

a) postupovat při provádění akreditace v souladu s akreditačními pravidly, s nimiž ministerstvo vyslovilo souhlas,

b) plnit povinnosti vyplývající z členství v mezinárodních sdruženích zabývajících se akreditací určených ministerstvem podle odstavce 6,

c) mít zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností,

d) personálně zajišťovat své činnosti osobami, které mají odborné znalosti, zkušenosti a kvalifikaci nezbytnou pro provádění akreditací a které jsou obeznámeny s akreditačními pravidly,

e) jednat v průběhu akreditace nestranně a nepodjatě, zejména se zdržet všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v její nestrannost,

f) ohlásit bezodkladně ministerstvu, že není schopna po dobu delší než 3 měsíce plnit povinnosti podle písmene c).

(5) Neplní-li akreditující osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně a

a) byla jí v uplynulém kalendářním roce nejméně dvakrát ministerstvem uložena pokuta podle § 7, nebo

b) porušení zákona je natolik závažné, že již nelze očekávat nápravu závadného stavu a řádné plnění povinností akreditující osoby,

rozhodne ministerstvo o odnětí pověření k provádění akreditace. Ministerstvo vždy rozhodne o odnětí pověření k provádění akreditace, pokud o to akreditující osoba písemně požádá.

(6) Seznam určených mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací, rozhodnutí o pověření akreditující osoby k provádění akreditace a rozhodnutí o odnětí pověření k provádění akreditace uveřejní ministerstvo ve Věstníku.

(7) Kontrolu akreditující osoby při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vykonává ministerstvo.

§ 6a

Osvědčení o akreditaci

(1) Akreditaci zahájí akreditující osoba na žádost právnické nebo fyzické osoby, pokud jsou podnikateli. Akreditace se provádí za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10).

(2) Na základě provedené akreditace vydá akreditující osoba osvědčení o akreditaci, pokud má žadatel o akreditaci oprávnění podnikat v oblasti atestací a splňuje podmínky akreditačních pravidel. Osvědčení o akreditaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky zabezpečení předpokladů podle věty první a dobu, na kterou bylo vydáno.

(3) Akreditující osoba předá v elektronické podobě ministerstvu informace o vydaném osvědčení o akreditaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jeho vydání.

(4) Akreditující osoba dohlíží u atestačních středisek nad dodržováním podmínek v akreditačních pravidlech. Zjistí-li nedostatky v jejich plnění, podle závažnosti nedostatků v souladu s akreditačními pravidly, osvědčení o akreditaci odejme. Tuto skutečnost akreditující osoba bezodkladně sdělí ministerstvu v elektronické podobě.

§ 6b

Pověření k provádění atestací

(1) Atestace provádí atestační středisko podle § 2 písm. o), které bylo na základě žádosti o pověření k provádění atestací rozhodnutím ministerstva pověřeno k provádění atestací.

(2) Ministerstvo vydá rozhodnutí o pověření atestačního střediska k provádění atestací, pokud k žádosti o pověření k provádění atestací předloží

a) návrh atestačních podmínek, jež obsahují náležitosti podle § 2 písm. v),

b) osvědčení o akreditaci podle § 6a a

c) potvrzení příslušných orgánů, že nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky.

(3) V pověření k provádění atestací ministerstvo stanoví období, na které se pověření uděluje, a schválí postupy atestačního střediska při provádění atestací obsažené v atestačních podmínkách, které žadatel o pověření k provádění atestací předložil.

(4) Atestační středisko je pověřeno k provádění atestace též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(5) Pověření k provádění atestací nelze bez souhlasu ministerstva převést na jinou osobu. Pověření k provádění atestací se uděluje na období nejvýše 5 let. Ministerstvo rozhodnutím prodlouží období, na které bylo pověření k provádění atestací uděleno, nejvýše však o 5 let, a to i opakovaně, pokud atestační středisko splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.

§ 6c

(1) Ministerstvo odejme pověření k provádění atestací, jestliže atestační středisko

a) pozbylo osvědčení o akreditaci, na jehož základě mu bylo pověření k provádění atestací uděleno,

b) pozbylo oprávnění k podnikání, na základě kterého bylo oprávněno podnikat v oblasti atestací,

c) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nepostupuje podle atestačních podmínek, nebo nedodržuje ustanovení prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu, ačkoliv bylo na možnost odnětí pověření k provádění atestací z těchto důvodů ministerstvem písemně upozorněno a nápravu nezjednalo ani v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem, nebo

d) ve stanovené lhůtě nepředložilo ministerstvu upravené znění atestačních podmínek podle odstavce 4.

(2) Ministerstvo odejme pověření k provádění atestací, jestliže o to atestační středisko písemně požádá.

(3) Ministerstvo může z vlastního podnětu zrušit rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska podle § 6b odst. 3,

a) dojde-li k ohrožení nebo omezení provozu informačních systémů veřejné správy,

b) je-li to nezbytné k dodržení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

(4) Jestliže ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací, sdělí atestačnímu středisku důvody, proč bylo rozhodnutí zrušeno, a vyzve ho, aby ve stanovené přiměřené lhůtě předložilo ministerstvu upravené znění atestačních podmínek ke schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací.

(5) Ministerstvo schvaluje postupy atestačního střediska při provádění atestací, jestliže atestační středisko předloží návrh jejich nového znění.

§ 6d

Provádění atestací

(1) Atestační střediska jsou při provádění atestací povinna

a) postupovat podle atestačních podmínek a

b) provádět posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy a způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní v souladu s tímto zákonem a postupy stanovenými prováděcím právním předpisem.

(2) Atestační středisko není oprávněno provádět atestace dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy a atestace způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní, na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba, kdy

a) ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké11),

b) účastí na kontrole nebo jmění se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem.

(3) Atestační středisko provádí atestace na základě smlouvy uzavřené s žadatelem o atestaci za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10).

(4) Atestační středisko vydá žadateli o atestaci protokol o provedené zkoušce ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne ukončení této zkoušky. Atestační středisko vydá o kladném výsledku atestace žadateli atest. Atest musí obsahovat podmínky platnosti atestu.

(5) Atest se vydává na dobu nejvýše 5 let.

(6) Atestační středisko, které vystavilo atest, může na základě žádosti držitele atestu před uplynutím platnosti atestu prodloužit jeho platnost o 2 roky, a to i opakovaně. Žadatel i atestační středisko při prodlužování platnosti atestu postupují obdobně jako při provádění atestací.

(7) Atestační středisko předá v elektronické podobě prostřednictvím automatizovaného ohlašovacího procesu přístupného dálkovým přístupem na elektronické adrese, kterou ministerstvo uveřejní ve Věstníku, ministerstvu informace o provedené atestaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jejího provedení. Informaci o vydání atestu ministerstvo uveřejní ve Věstníku.

(8) Kontrolu atestačních středisek při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vykonává ministerstvo.

§ 6e

Uzavření smlouvy o provedení atestace

(1) Atestační středisko zveřejní atestační podmínky, každou jejich změnu, odejmutí pověření k provádění atestací (§ 6c odst. 1 a 2) nebo zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska (§ 6c odst. 3) ve své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup do 7 pracovních dnů od vydání příslušného rozhodnutí ministerstva.

(2) Atestační středisko navrhne uzavření smlouvy a provedení atestace každému, kdo jej způsobem stanoveným v atestačních podmínkách vyzve k uzavření smlouvy podle zveřejněných atestačních podmínek.

(3) Odchylky od atestačních podmínek lze pro jednotlivý případ sjednat jen tehdy, jestliže to atestační podmínky připouštějí a jestliže se těmito změnami nemění povaha nabízené atestační služby.

(4) Atestačnímu středisku nevzniká povinnost navrhnout uzavření smlouvy o provedení atestace, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od atestačních podmínek podle odstavce 3.

§ 6f

Portál veřejné správy

(1) Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků a orgánů veřejné moci, které nejsou státními orgány ani orgány územních samosprávných celků, (dále jen „veřejný orgán“) a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je ministerstvo.

(2) Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů.

(3) Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.

(4) Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob, a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup. Fyzická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy. Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu veřejné správy.

§ 6g

Centrální místo služeb

(1) Centrálním místem služeb se rozumí soubor technického a programového vybavení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány služby informačních systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě elektronických komunikací.

(2) Centrální místo služeb spravuje ministerstvo. Ministerstvo může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě.

(3) Správci informačních systémů veřejné správy poskytují služby informačních systémů veřejné správy prostřednictvím centrálního místa služeb.

(4) Orgány veřejné správy využívají sítě elektronických komunikací prostřednictvím centrálního místa služeb.

§ 7

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Akreditující osobě, která

a) neprovádí akreditaci podle akreditačních pravidel, s nimiž ministerstvo vyslovilo souhlas [§ 6 odst. 4 písm. a)],

b) vydá osvědčení o akreditaci, aniž by splňovala personální požadavky [§ 6 odst. 4 písm. d)],

c) neohlásí bezodkladně ministerstvu, že nemá po dobu delší než 3 měsíce zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností [§ 6 odst. 4 písm. f)],

d) nepostupuje při provádění akreditace nestranně [§ 6 odst. 4 písm. e)], nebo

e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací ministerstvu (§ 6a odst. 3),

se uloží pokuta do 100 000 Kč.

(2) Atestační středisko se dopustí správního deliktu tím, že

a) neprovádí atestaci podle postupů atestačního střediska schválených ministerstvem (§ 6b odst. 3),

b) vyhodnotilo způsobilost žadatele o atestaci (§ 6b) k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní nebo způsob dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy v rozporu s osvědčením o akreditaci (§ 6a) nebo tímto zákonem,

c) vydá atest na způsobilost k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní nebo na dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy, na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba (§ 6d odst. 2),

d) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost vydání protokolu o provedené zkoušce (§ 6d odst. 4),

e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací ministerstvu (§ 6d odst. 7), nebo

f) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost zveřejnění atestačních podmínek (§ 6e odst. 1).

(3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a) až c) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 2 písm. d) až f) se uloží pokuta do 100 000 Kč.

§ 7a

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá ministerstvo. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 8

(1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditace je žadatel o pověření k provádění akreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato.

(2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestací je žadatel o pověření k provádění atestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestací je atestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato.

(3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska je atestační středisko, jehož postupů se řízení týká.

Kontaktní místa veřejné správy

§ 8a

(1) Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu - Czech POINT).

(2) Kontaktními místy veřejné správy jsou

a) notáři,

b) krajské úřady,

c) matriční úřady,

d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis,

e) zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem,

f) držitel poštovní licence15) a Hospodářská komora České republiky,

g) banka, které byla ministerstvem udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy (dále jen „osoba autorizovaná ministerstvem“).

(3) Držitel poštovní licence, Hospodářská komora České republiky a osoba autorizovaná ministerstvem mohou za provedení správního úkonu kontaktního místa veřejné správy nebo jiného správního úkonu svěřeného jim zvláštním zákonem požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku stanovenou pro tento správní úkon v zákoně o správních poplatcích.

(4) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, je působnost kontaktního místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních úřadů.

(5) Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo Czech POINT lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy.

(6) Systém kontaktních míst veřejné správy (Český podací ověřovací informační národní terminál - Czech POINT) provozuje ministerstvo.

§ 8b

(1) Ministerstvo udělí na žádost banky autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, splňuje-li věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon této působnosti. Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení autorizace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Autorizace se uděluje na dobu 5 let.

(2) Ministerstvo stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a zveřejňuje je ve Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li ministerstvo nové podmínky podle věty první, povinnost osoby autorizované ministerstvem splňovat tyto podmínky nastane nejdříve prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li ministerstvo delší dobu.

(3) Osoba autorizovaná ministerstvem platí za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy poplatek 2000000 Kč za kalendářní rok. Byla-li autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy udělena v průběhu kalendářního roku, osoba autorizovaná ministerstvem platí poměrnou část poplatku ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku za každý započatý kalendářní měsíc. Poplatek se platí v kalendářním roce, v němž byla udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí ministerstva o udělení autorizace nabylo právní moci, a v dalších kalendářních rocích do 31. ledna příslušného kalendářního roku. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, vybírá jej ministerstvo.

(4) Osoba autorizovaná ministerstvem odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem působnosti kontaktního místa veřejné správy. Osoba autorizovaná ministerstvem se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat.

(5) Ministerstvo kontroluje u osoby autorizované ministerstvem plnění věcných, personálních, technických, bezpečnostních a organizačních podmínek pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy.

(6) Ministerstvo je oprávněno omezit osobě autorizované ministerstvem na nezbytně nutnou dobu přístup do informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, porušila-li osoba autorizovaná ministerstvem věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy způsobem vážně ohrožujícím funkčnost informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy.

(7) Ministerstvo odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy,

a) nesplňuje-li osoba autorizovaná ministerstvem věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy ministerstvo na tuto skutečnost upozornilo, k nápravě, nebo

b) požádá-li o to osoba autorizovaná ministerstvem.

(8) Osoba, které byla autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy odňata podle odstavce 7, zaplatí poplatek ve výši součtu poplatků podle odstavce 3, které by jinak platila do doby pozbytí platnosti autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy. Poplatek se platí do 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí ministerstva o odnětí autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy nabude právní moci. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, vybírá jej ministerstvo.

(9) Ministerstvo vede seznam osob autorizovaných ministerstvem a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro potřeby vedení seznamu osoba autorizovaná ministerstvem bezodkladně informuje ministerstvo o počtu pracovišť, jejichž prostřednictvím vykonává působnost kontaktního místa veřejné správy, adresách těchto pracovišť a o změnách počtu těchto pracovišť a jejich adres.

Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy

§ 9

(1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli těchto systémů (dále jen "správci"), na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném.

(2) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, výpis podle odstavce 1 (dále jen „výpis“) nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v informačním systému veřejné správy není v elektronické podobě zabezpečené způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat (dále jen „výstup z informačního systému veřejné správy“), ověřují a ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy na žádost vydávají kontaktní místa veřejné správy. S přihlédnutím k současným technickým podmínkám mohou kontaktní místa veřejné správy vydávat ověřené výstupy i z ostatních registrů veřejné správy, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy.

(3) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen "ověřený výstup") se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby (§ 9a).

(4) Výpis v listinné podobě a ověřený výstup podle odstavce 3 jsou veřejnými listinami.

§ 9a

(1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí ověření té skutečnosti, že listina vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby. Ověření se provede ověřovací doložkou, která obsahuje

a) údaj o ověření toho, že ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřejné správy,

b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup,

c) údaj o tom, že ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný,

d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření,

e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy,

f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího.

(2) Ověřovací doložku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, nebo ověřovací doložku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doložka, se považují za jednu listinu.

§ 9b

Povinnosti ověřujícího

(1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen "ověřující"), jsou povinni při ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy používat pouze takové technické zařízení, které výstup z informačního systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy.

(2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil tu skutečnost, že výstup z informačního systému veřejné správy je zabezpečen způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat.

(3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle § 9 odst. 1 věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost. Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a totožnost osob jednajících jejím jménem.

(4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů. Evidence obsahuje alespoň tyto údaje:

a) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy,

b) datum vyhotovení doložky o ověření,

c) je-li žadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození a dále jméno, příjmení a datum narození osoby, jejíž totožnost byla pro účely vydání ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu, jímž byla totožnost zjištěna, je-li ověření totožnosti předepsáno; je-li žadatelem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození osoby nebo osob, jednajících jménem této právnické osoby, nebo osoby jednající za právnickou osobu jejím jménem na základě zastoupení.

§ 9c

Povinnosti orgánů veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli informačních systémů veřejné správy

(1) Správci jsou povinni předat ověřující osobě na požádání bezodkladně výstup z informačního systému veřejné správy opatřený datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamžiku, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy (dále jen "okamžik platnosti údajů"), a zabezpečený způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat.

(2) Správci odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle § 9, nebo výstupu z informačního systému veřejné správy se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy k okamžiku platnosti údajů.

(3) Správci informačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z informačního systému veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systému veřejné správy v průběhu předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami.

§ 9d

Zpoplatnění ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy

(1) Správce je oprávněn požadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to za každý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správy částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu, jenž má jednu stránku16).

(2) Správní poplatek za vydání ověřeného výstupu vydaného ověřujícím podle § 8a odst. 2 písm. b) až e) stanoví zvláštní právní předpis16).

(3) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní předpis17).

§ 10

Přechodná ustanovení

(1) Informační systémy, které orgány veřejné správy ke dni účinnosti tohoto zákona již spravují, provozují nebo budují, musí orgány veřejné správy nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s tímto zákonem nebo ukončit jejich činnost.

(2) V případě informačních systémů veřejné správy, jejichž správci jsou orgány územní samosprávy, které nevykonávají státní správu v přenesené působnosti, se na tyto správce povinnosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. c), f), g) a h) vztahují po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí účinnosti těchto ustanovení zákona.

§ 11

Zrušení Úřadu pro státní informační systém

(1) Úřad pro státní informační systém se zrušuje.

(2) Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém stanovená zvláštními zákony13) přechází na Úřad.

(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí z Úřadu pro státní informační systém na Úřad.

Zmocňovací ustanovení

§ 12

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) technické a funkční náležitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 4 odst. 1 písm. g),

b) formu a technické náležitosti předávání údajů do informačního systému podle § 4 odst. 1 písm. h) a i),

c) postupy ministerstva a orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích podle § 4 odst. 2 písm. d),

d) formu uveřejňování informací, která zajistí, aby se s informacemi souvisejícími s výkonem veřejné správy uveřejňovanými způsobem umožňujícím dálkový přístup mohly v nezbytném rozsahu seznámit i osoby se zdravotním postižením podle § 5 odst. 2 písm. f),

e) požadavky na strukturu a obsah informační koncepce, postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování jejího dodržování a požadavky na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy podle § 5a odst. 1,

f) požadavky na strukturu a obsah provozní dokumentace podle § 5a odst. 2 a na rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a odst. 3,

g) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b),

h) postupy atestačních středisek při posuzování způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 6d odst. 1 písm. b),

i) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle § 8a odst. 2 písm. d).

(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí vydá vyhlášku k provedení § 8a odst. 2 písm. e).


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o správních poplatcích

§ 12

1. V sazebníku správních poplatků uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb., se doplňuje část XIV, která zní:

"ČÁST XIV

Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

Položka 164

Podání žádosti o udělení statutu atestačního střediska 100 000".

2. REJSTŘÍK K SAZEBNÍKU se doplňuje o část XIV, která zní:

"ČÁST XIV

Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 164".

3. Tečka za částí XIII se zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 13

V § 2 odst. 1 bodu 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se slova "Úřad pro státní informační systém" nahrazují slovy "Úřad pro veřejné informační systémy".


ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 14

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení

a) § 5 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001;

b) § 5 odst. 2 písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001;

c) § 5 odst. 2 písm. g), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002;

d) § 5 odst. 2 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 a pro zveřejňování informací dálkovým přístupem nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002;

e) § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 517/2002 Sb. § 10

(1) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle tohoto zákona ke dni nabytí jeho účinnosti z Úřadu pro veřejné informační systémy, z Ministerstva dopravy a spojů a z Úřadu pro ochranu osobních údajů na Ministerstvo informatiky, o čemž uvedené ústřední orgány státní správy uzavřou příslušné dohody, kterými mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti.

(2) Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, se kterým byl příslušný hospodařit Úřad pro veřejné informační systémy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází tímto dnem na Ministerstvo informatiky.

(3) Správní řízení zahájená a pravomocně neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Ministerstvo informatiky.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 444/2005 Sb. Čl. LXVI

1. Řízení ve věcech, u nichž přešla působnost z územních finančních orgánů na celní úřady, zahájená územními finančními orgány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán, který řízení zahájil.

2. Řízení zahájená územními finančními orgány příslušnými do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí tyto územní finanční orgány.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 81/2006 Sb. Čl. II

1. Orgány veřejné správy jsou povinny prokázat atestem způsobilost informačního systému k realizaci vazeb prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 36 článku I tohoto zákona, a to nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 36 článku I tohoto zákona.

2. Orgány veřejné správy jsou povinny splnit povinnosti podle § 5a odst. 1 a 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona, a to do 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona.

3. Orgány veřejné správy jsou povinny si zajistit atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů podle § 5a odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona, a to do 3 let ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona. Atesty shody se Standardem informačních systémů veřejné správy 005/02.01 pro náležitosti životního cyklu informačního systému, vydané přede dnem nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona se považují za atesty dlouhodobého řízení po dobu platnosti těchto atestů.

4. Platná pověření k výkonu atestací vydaná atestačním střediskům ke dni nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona se považují za pověření k provádění atestací vydaná podle § 6b zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona, po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona.

5. Správní řízení zahájená podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona. Pověření k výkonu atestací vydaná podle věty první lze udělit na dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona.

6. Atestace zahájené podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona.

7. Standardy informačních systémů veřejné správy vydané přede dnem nabytí účinnosti bodu 24 článku I tohoto zákona se ke dni nabytí účinnosti bodu 24 článku I tohoto zákona zrušují.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 130/2008 Sb. Čl. XV

Obecní úřady a zastupitelské úřady, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vydávaly ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy, se považují za kontaktní místa veřejné správy podle § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších souvisejících zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. XXXIII

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 263/2011 Sb. Čl. II

1. Povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 6h zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává zachována i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Správce portálu veřejné správy uchová informace podle § 6i odst. 4 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu tří let od okamžiku jejich vzniku.


Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Poznámky pod čarou

1) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

3) § 42d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 60/2001 Sb.

3a) § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

3b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.

3c) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

6) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičeních a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

6a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

6b) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6c) § 26 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

8a) Vyhláška č. 231/2005 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 269/2005 Sb.

9) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 106/1999 Sb., ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákon č. 101/2000 Sb.

9a) § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

11) § 116 a násl. občanského zákoníku.

11a) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

11c) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

12) § 2 obchodního zákoníku.

13) § 64d zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 28/2000 Sb.§ 62 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

17) Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb.

18) § 2 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.

Přesunout nahoru