PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 338/2000 Sb.Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví požadavky na elektroměry označované značkou EHS

Částka 91/2000
Platnost od 26.09.2000
Účinnost od 01.05.2004
Zrušeno k 30.10.2016 (125/2015 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

338

VYHLÁŠKA

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne 6. září 2000,

kterou se stanoví požadavky na elektroměry označované značkou EHS

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:


§ 1

Tato vyhláška stanoví požadavky na nová, přímo připojená indukční měřidla elektrické energie s jedním nebo více tarify navržená pro měření činné energie jednofázového nebo vícefázového proudu s kmitočtem 50 Hz a s třídou přesnosti 2 (dále jen "elektroměry").

§ 2

Elektroměry mohou být namísto označení úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označeny značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce a jejichž splnění bylo ověřeno postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)


§ 3

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.


Ministr:

doc. Ing. Grégr v. r.


Příloha k vyhlášce č. 338/2000 Sb.

POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY

1. DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ UŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍLOZE

1.1 Ovlivňující veličina nebo činitel

Jakákoli veličina nebo činitel jiné než měřená veličina, jejichž vlivy mohou změnit výsledek měření.

1.2 Změna chyby jako důsledek ovlivňující veličiny

Rozdíl mezi chybami elektroměru, když jedna ovlivňující veličina zahrnuje dvě po sobě jdoucí stanovené hodnoty.

1.3 Referenční hodnota ovlivňující veličiny

Hodnota této veličiny, na jejímž základě jsou stanoveny určité vlastnosti elektroměru.

1.4 Základní proud (Ib)

Hodnota proudu, podle které jsou stanoveny rozhodující vlastnosti elektroměru.

1.5 Jmenovitý maximální proud (Imax)

Maximální hodnota proudu, při které musí elektroměr vyhovovat požadavkům této Směrnice.

1.6 Činitel nelineárního zkreslení

Poměr efektivní hodnoty obsahu harmonických, získané odečtením základní složky od nesinusové střídavé veličiny, k efektivní hodnotě nesinusové veličiny. Činitel nelineárního zkreslení je obvykle vyjádřen v procentech.

1.7 Základní rychlost

Jmenovitá rychlost otáčení rotoru vyjádřená v otáčkách za minutu za referenčních podmínek elektroměru, kterým prochází základní proud při jednotkovém účiníku.

1.8 Základní točivý moment

Jmenovitá hodnota točivého momentu kotouče v klidu, přičemž elektroměr je v referenčních podmínkách a protéká jím základní proud při účiníku rovném jedné.

1.9 Typ

Výraz použitý k definování všech elektroměrů s jedním nebo více tarify, vyrobených stejným výrobcem, a které se vyznačují:

- shodnými metrologickými vlastnostmi;

- jednotností konstrukce části určujících tyto vlastnosti;

- stejným počtem ampérzávitů proudového vinutí pro základní proud a stejným počtem závitů na volt napěťového vinutí pro referenční napětí;

- stejným poměrem jmenovitého maximálního proudu k základnímu proudu.

Typ může zahrnovat rozdílné základní proudy a různé hodnoty referenčního napětí.

Poznámky

a) Tyto elektroměry musí být výrobcem označeny jednou nebo více skupinami písmen nebo číslic nebo kombinací písmen a číslic.Typ musí mít pouze jedno označení.

b) Typ musí být reprezentován třemi vzorky elektroměru určenými pro zkoušky EHS schválení typu, jejichž vlastnosti (základní proud a referenční napětí) musí být vybrány příslušnou metrologickou službou z těch vlastností, které jsou uvedeny v tabulkách navržených výrobcem (viz bod 6.1.1).

c) Jednotlivá provedení jednoho typu se mohou odlišovat v počtu závitů vinutí a v hodnotě základního proudu od těch parametrů, které reprezentují typ. Pro získání celého počtu závitů se vybere výrobek s hodnotou nejblíže vyšší nebo nižší.

Pouze z tohoto důvodu se může počet závitů na volt napěťového vinutí lišit nejvíce o 2U % od vinutí vzorku elektroměru, který reprezentuje daný typ.

d) Poměr nejvyšší rychlosti otáčení k nejnižší rychlosti otáčení kotouče každého elektroměru téhož typu nesmí překročit hodnotu 1:5.

2. POŽADAVKY NA MECHANICKÉ PROVEDENÍ

2.1 Všeobecně

Elektroměry musí být zkonstruovány a vyrobeny tak, aby bylo vyloučeno jakékoli nebezpečí při běžném použití za normálních podmínek a zejména, aby se zajistila:

- bezpečnost osob před úrazem elektrickým proudem;

- bezpečnost osob před účinky nadměrné teploty;

- bezpečnost před šířením ohně.

Všechny části, které jsou za normálních pracovních podmínek vystaveny korozivním vlivům, musí být účinně chráněny. Ochranný kryt nesmí být možné za normálních podmínek při běžné manipulaci poškodit ani škodlivě ovlivnit působením ovzduší.

Elektroměr musí mít přiměřenou mechanickou pevnost a musí odolávat zvýšené teplotě, která se může vyskytnout za normálních pracovních podmínek.

Součástky musí být spolehlivé upevněny a zajištěny proti ztrátě během transportu nebo při normálním použití.

Elektrické spoje musí být provedeny tak, aby se zabránilo jakémukoli přerušení obvodu, včetně jakýchkoliv stavům přetížení, které je stanoveny v této vyhlášce.

Konstrukce elektroměru musí být taková, aby se snížilo na minimum nebezpečí zkratu přes izolaci mezi dvěma živými částmi a přístupnými vodivými částmi v důsledku uvolnění, vinutí, odšroubování šroubů atd.

2.2 Kryt

Kryt elektroměru musí být téměř prachotěsný a musí ho být možno zaplombovat takovým způsobem, že vnitřní části elektroměru jsou přístupny pouze po porušení plomby.

Kryt nesmí být možné sejmout bez použití nástroje, mince nebo podobného prostředku.

Kryt musí být konstruován a uspořádán tak, aby jakákoli přechodná deformace nemohla zabránit odpovídající činnosti elektroměru.

Elektroměry určené pro připojení k síti s napětím proti zemi větším než 250 V, které mají kryty s přístupnými kovovými částmi, musí být opatřeny ochrannou svorkou.

U elektroměrů určených pro připojení k síti s referenčním napětím proti zemi 250 V nebo nižším, které mají kovový nebo částečně kovový kryt, musí být učiněna vhodná opatření pro připojení krytu k ochrannému obvodu.

2.3 Okénka

Pokud kryt elektroměru není průhledný, pak musí být opatřen jedním nebo více okénky umožňujícími odečet údaje počítadla a sledování pohybu kotouče. Tato okénka musí být zakryta destičkami z průhledného materiálu, které nelze odejmout bez poškození plomby.

2.4. Svorky - svorkovnice

Svorky musí být seskupeny do jedné nebo více svorkovnic s dostatečnou mechanickou pevností, které umožňují připojení pevných vodičů nebo kabelů.

Musí být možné bez obtíží odpojit napěťové svorky od vstupních proudových svorek.

Připojení vodičů ke svorkám musí být provedeno takovým způsobem, aby byl zajištěn dostatečný a trvalý kontakt bez nebezpečí uvolnění nebo nadměrného oteplení. Otvory v izolačním materiálu, které prodlužují otvory svorky, musí být dostatečně velké, aby umožnily snadné provedení izolace vodičů.

Poznámka
Materiál, ze kterého je vyroben blok svorek, musí vyhovovat zkoušce stanovené v doporučení ISO R 75 (1958), část 6, pro teplotu 135 °C.

2.5 Kryt svorek

Svorky elektroměru musí být zakryty krytem, který lze zaplombovat nezávisle na krytu elektroměru. Po namontování elektroměru na elektroměrovou desku nesmějí být svorky bez porušení plomby jejich krytu přístupné. Kryt svorek musí proto zakrývat blok svorek, šrouby, které drží vodiče ve svorkách, a pokud je to nutné, dostatečnou délku připojovacích vodičů a jejich izolaci.

2.6 Počítadlo

Počítadla mohou být válcového nebo ručkového typu.

Jednotkou počítadla je kilowatthodina [kWh].

U válcových počítadel se jednotky vyznačí v blízkosti sestavy válců.

U ručkových typů počítadel jsou stupnice (s výjimkou stupnice indikující minimální hodnotu) označeny v 10 stejných úsecích a očíslovány od nuly do devíti. Jednotkové stupnice se označí v dělení 1d ^ 1 kWh a v blízkosti každé z dalších se vyznačí počet kWh odpovídající jednomu dílku této stupnice, tj. 10, 100, 1 000, 10 000.

Stupnice počítadla ručkového typu nebo počítadla válcového typu, která ukazuje desetiny odečítané jednotky, musí být barevně ohraničena.

Mimo to musí stupnice nebo souvisle se otáčející válec ukazující nejnižší hodnotu obsahovat stupnici rozdělenou na 100 dílků nebo musí mít jakékoliv jiné uspořádání, které poskytuje podobnou přesnost odečtu.

Počítadlo musí umožňovat záznam energie, od nuly a pro minimálně 1 500 hodin, odpovídající maximálnímu proudu při referenčním napětí a jednotkovém účiníku.

Všechny údaje, které se objevují na počítadle, musí být rozeznatelné a snadno čitelné.

2.7 Směr otáčení kotouče a jeho označení

Hrana kotouče viditelná pozorovatelem při čelním pohledu na elektroměr se musí pohybovat zleva doprava. Směr otáčení musí být viditelně a nesmazatelně označen šipkou.

Hrana nebo hrana a horní povrch kotouče musí být označeny hlavní značkou o šířce mezi 1/20 až 1/30 obvodu kotouče, která by usnadňovala odečet počtu otáček.

Na kotouči mohou být také značky, které umožňují provedení stroboskopických nebo jiných zkoušek. Tyto značky nesmějí bránit použití hlavní značky, jestliže je využívána pro fotometrický odečet počtu otáček kotouče.

3. POŽADAVKY NA ELEKTRICKÉ PROVEDENÍ

3.1 Ztráty

3.1.1 Napěťové obvody

Ztráty v každém napěťovém obvodu při referenčním napětí, referenčním kmitočtu a referenční teplotě nesmějí přesáhnout 2 W a 8 VA u jednofázových elektroměrů a 2 W a 10 VA pro vícefázové elektroměry.

3.1.2 Proudové obvody

U měřidel, která mají základní proud nižší než 30 A, nesmí ztráta v žádném obvodu při základním proudu, referenčním kmitočtu a referenční teplotě přesáhnout 2,5 VA.

Pro vyšší základní proud nesmějí ztráty překročit 5 VA.

3.2 Oteplení

Za obvyklých podmínek použití nesmí vinutí a izolace dosáhnout teploty, která by mohla nepříznivě ovlivnit funkci elektroměru.

Když je každý proudový obvod napájen svým jmenovitým maximálním proudem a každý napěťový obvod (a pomocné obvody jsou napájeny po dobu delší, než je jejich tepelná časová konstanta) napájen 1,2násobkem referenčního napětí, pak oteplení (delta t) různých částí elektroměru při teplotě okolí nepřesahující 40°C nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce.

Elektroměr musí být zkoušen po dobu dvou hodin a nesmí být vystaven průvanu nebo přímému slunečnímu světlu.

Části elektroměru Δt ve°C
Vinutí 60
Vnější povrch krytu 25

Elektroměr nesmí po zkoušce vykazovat jakékoli poškození a musí vyhovět zkoušce střídavým napětím podle bodu 3.3.3.

Teplota vinutí se stanoví odporovou metodou (viz Publikace IEC 28 "Mezinárodní norma odporu mědi").

Při měření odporu obvodu musí být přívod k elektroměru alespoň 100 cm dlouhý a musí mít takový průřez, aby proudová hustota byla menší než 4 A/mm2. Měření změny odporu se provede na připojeních svorkovnice.

3.3 Dielektrické vlastnosti

Elektroměr a jeho pomocná zařízení, pokud existují, musí být taková, aby si zachovávaly přiměřené dielektrické vlastnosti za podmínek normálního použití při uvážení atmosférických vlivů a různých napětí, kterým jsou obvody elektroměrů při normálním použití vystaveny.

Proto musí elektroměr bez poškození vyhovět dielektrickým zkouškám popsaným v bodech 3.3.2 a 3.3.3.

Zkoušky se provedou pouze na kompletním novém elektroměru a s namontovaným krytem (s výjimkou níže uvedených případů) a namontovaným krytem svorek, se šrouby svorek zašroubovanými tak, jakoby upevňovaly vodič o maximálním možném průměru.

Tyto zkoušky se provedou pouze jednou na jakémkoli elektroměru a jejich postup musí odpovídat Publikaci IEC 60: "Zkoušky vysokým napětím" (1962).

Poznámka: Pokud se uspořádání svorek elektroměru liší od uspořádání svorek elektroměru, který byl původně schválen, musí se zkoušky dielektrických vlastností provést pro všechna odlišná uspořádání svorek.

Pro účel těchto zkoušek má výraz "zem" následující význam:

a) jestliže je pouzdro elektroměru vyrobeno celé z kovu, zemí je samo pouzdro umístěné na plochém vodivém povrchu;

b) pokud jsou pouzdro elektroměru nebo jeho část vyrobeny z izolačního materiálu, zemí je vodivá fólie připojená k vodivému povrchu; na kterém je elektroměr umístěný.

Tam, kde to kryt svorek dovolí, ponechá se mezi fólií a otvory pro vodiče v krytu svorkovnice mezera přibližně 2 cm.

Během impulsní zkoušky a zkoušky střídavým napětím se nezkoušené napěťové nebo proudové obvody musí připojit buď ke kostře, nebo k zemi, jak je uvedeno dále.

Nejprve se provede impulsní zkouška a potom zkouška střídavým napětím.

Během těchto zkoušek nesmí dojít k přeskoku, průrazu nebo proděravění.

Po těchto zkouškách nesmí dojít ke změně procentní chyby elektroměru větší, než je nejistota měření.

V této části výraz "všechny svorky" znamená celou sadu svorek proudových obvodů, napěťových obvodů, a pokud existují, pomocných obvodů, které mají referenční napětí nad 40 V.

3.3.1 Všeobecné podmínky pro dielektrické zkoušky jakosti

Tyto zkoušky musí být provedeny za normálních podmínek použití. Během zkoušky nesmí být jakost izolace ovlivněna prachem nebo nadměrnou vlhkostí.

Pokud není stanoveno jinak, normální podmínky pro zkoušky izolace jsou:

- teplota okolí 15 °C až 25 °C;

- relativní vlhkost 45 % až 75 %;

- atmosférický tlak 86.103 až 106.103 Pa (860 mbar až 1 060 mbar).

3.3.2 Zkouška impulsním napětím

Zkouška impulsním napětím je určena ke stanovení schopnosti elektroměru vydržet bez poškození krátkodobé přepětí vysokých hodnot.

Poznámka: Cílem zkoušek podle bodu 3.3.2.1 je jednak zajistit jakost izolace napěťového vinutí mezi závity nebo mezi vrstvami, a také jakost izolace mezi rozdílnými obvody elektroměru, které jsou při běžném provozu připojeny k rozdílným fázím sítě, mezi nimiž se může vyskytnout přepětí.

Text uvedený v bodě 3.3.2.2 je určen k zajištění celkového ověření chování izolace všech elektrických obvodů elektroměrů proti zemi. Tato izolace představuje základní bezpečnostní faktor pro osoby v případě síťového přepětí.

Energie generátoru použitého pro tuto zkoušku musí odpovídat příslušným požadavkům Publikace IEC 60. Tvar impulsní vlny je normalizovaných 1,2/50 a její vrcholová hodnota je 6 kV. Pro každou zkoušku se impulsní napětí přikládá desetkrát se stejnou polaritou.

3.3.2.1 Zkouška izolace napěťových obvodů a izolace mezi obvody

Zkouška se provede nezávisle na každém obvodu (nebo sestavě obvodů), které jsou při normálním použití elektroměru izolovány od ostatních obvodů. Svorky obvodů, které nejsou impulsním napětím zkoušeny, se připojí k zemi.

Pokud jsou při normálním použití spojeny dohromady napěťové a proudové obvody pohonného elementu, provede se zkouška na tomto celku. Druhý konec napěťového obvodu se připojí k zemi a impulsní napětí se přikládá mezi svorku proudového obvodu a zem.

Pokud má několik napěťových obvodů elektroměru společný bod, musí se tento bod připojit k zemi a impulsní napětí se postupně přikládá mezi každý volný konec (nebo proudový obvod k němu připojený) a zem.

Pomocné obvody určené k připojení přímo na síť, které mají referenční napětí vyšší než 40 V, se podrobí zkoušce impulsním napětím za stejných podmínek, jako jsou podmínky pro napěťové obvody. Ostatní pomocné obvody se nezkoušejí.

3.3.2.2 Zkouška izolace elektrických obvodů proti zemi

Všechny svorky obvodů elektroměrů, s výjimkou svorek pomocných obvodů s referenčním napětí nepřesahujícím 40 V, se spojí dohromady.

Pomocné obvody s referenčním napětím nepřesahujícím 40 V se připojí k zemi.

Impulsní napětí se přikládá mezi všechny obvody elektroměru a zem.

3.3.3 Zkouška střídavým napětím

Zkouška střídavým napětím se provede podle níže uvedené tabulky.

Zkušební napětí s dostatečně sinusovým průběhem o frekvenci 50 Hz se přikládá po dobu jedné minuty. Výkonový zdroj musí být schopen dodávat nejméně 500 VA.

Během zkoušek A a B podle níže uvedené tabulky se obvody, které nejsou zkoušeny napětím, připojí ke kostře.

Během zkoušek proti zemi (C v následující tabulce) se pomocné obvody, jejichž referenční napětí není vyšší než 40 V, spojí se zemí.

Zkušební napětí
(efektivní hodnota)
Bod přiložení zkušebního napětí
A.Zkoušky, které mohou být provedeny při odejmutém krytu elektroměru a krytu svorek.
- mezi kostrou a:
2kV (a) každou sestavou vinutí proud-napětí jednoho a téhož hnacího prvku, které jsou při normálním použití spojeny dohromady, ale jsou od ostatních obvodů odděleny a vhodně izolovány;
2kV (b) každým pomocným obvodem nebo sadou pomocných obvodů, které mají společný bod, kde je referenční napětí větší než 40 V;
500 V (c) každým pomocným obvodem, který má referenční napětí menší než 40 V.
600 V nebo dvojnásobek napětí
přikládaného k napěťovému vinutí
za referenčních podmínek, kde je
referenční napětí větší než 300 V
(platí vyšší hodnota)
B. Zkouška, která může být provedena bez krytu svorek, ale s nasazeným krytem, pokud je kovový

- mezi proudovým obvodem a napěťovým obvodem každého hnacího prvku, které jsou normálně spojeny dohromady, přičemž toto spojení se během zkoušky přechodně přeruší (*)
2kV C. Zkouška se provede s uzavřeným pouzdrem, kryt elektroměru a kryt svorek je upevněn

- mezi všemi proudovými a napěťovými obvody a rovněž mezi pomocnými obvody, jejichž referenční napětí je větší než 40 V, spojenými dohromady a zemí elektroměru.
(*) Přesně řečeno, toto není zkouška dielektrické pevnosti, ale prostředek pro ověření, zda izolační vzdálenosti jsou při rozpojeném připojovacím zařízení dostatečné.

4. ÚDAJE, KTERÉ MUSÍ BÝT NA ELEKTROMĚRECH UVEDENY

4.1 Štítek se jmenovitými hodnotami

Každý elektroměr musí být opatřen štítkem, kterým může být buď deska počítadla, nebo štítek upevněný uvnitř elektroměru.

Na štítku nebo desce počítadla musí být nesmazatelně a čitelně uvedeny zvnějšku viditelné následující údaje:

a) identifikační značka výrobce nebo obchodní značka;

b) označení typu;

c) značka potvrzující EHS schválení typu elektroměru;

d) popis počtu a uspořádání hnacích prvků, buď ve tvaru: jednofázový-dva vodiče, trojfázový-čtyři vodiče atd., nebo použitím značek shody s českou technickou normou přejímající evropskou normu nebo se zahraniční normou přejímající evropskou normu;

e) referenční napětí;

f) základní proud a jmenovitý maximální proud; s nápisem ve tvaru: 10 - 40 A nebo 10 (40)A;

g) referenční kmitočet 50 Hz;

h) konstanta elektroměru v jednom z následujících tvarů nápisu: x Wh/ot, nebo x ot/kWh;

i) výrobní číslo elektroměru a rok jeho výroby;

j) referenční teplota, pokud se liší od 23 °C.

Na elektroměru mohou být také informace, jako je místo výrobce, obchodní popis, speciální výrobní číslo, jméno dodavatele elektřiny, značka shody s evropskou normou a identifikační číslo schématu zapojení. Jakékoli jiné informace nebo nápisy jsou zakázány, pokud nejsou zvlášť schváleny.

4.2 Schéma zapojení a značení svorek

Každý elektroměr musí být označen srozumitelným schématem zapojení, které ukazuje souvislost mezi připojovacími svorkami, včetně svorek pomocného zařízení a vodičů, které se mají připojit. U trojfázových elektroměrů musí být uveden sled fází, pro který je elektroměr zkonstruován. Schéma zapojení může mít identifikační číslo vyznačené na štítku se jmenovitými hodnotami. Pokud jsou svorky elektroměru označeny, musí být toto označení uvedeno ve schématu. Schéma zapojení může být nahrazeno identifikačním číslem, které je stanoveno v technické normě státu ve kterém bude elektroměr používán.

5. METROLOGICKÉ POŽADAVKY

5.1 Maximální dovolené chyby

Za referenčních podmínek popsaných v bodě 5.2 nesmějí chyby jednofázových a vícefázových elektroměrů se symetrickými zátěžemi překročit chyby uvedené v tabulce I a vícefázové elektroměry s jednofázovými zátěžemi (při symetrických napětích) nesmějí překročit chyby uvedené v tabulce II.

Tabulka I

Hodnota prouduÚčiníkMaximální dovolená chyba
0,05 Ib12,5 %
0,1 Ib < Imax1 2,0 %
0,1 Ib 0,5 indukt. 2,5 %
0,2 Ib < I < Imax0,5 indukt.2,0 %

Tabulka II

Hodnota proudu ÚčiníkMaximální dovolená chyba
0,2 Ib < Ib1 3,0 %
Ib < I < Imax1 4,0 %
Ib0,5 indukt.3,0 %

Při základním proudu a jednotkovém účiníku nesmí rozdíl mezi chybou elektroměru při jednofázové zátěži a procentovou chybou při symetrické vícefázové zátěži překročit 2,5 %.

Poznámka: Jednofázovou zátěží vícefázového elektroměru se rozumí, že zátěž je připojena k napětí mezi jednou fází a středním vodičem u čtyřvodičového systému (jeden z nich je střední nebo k napětí mezi dvěma fázemi u trojvodičového systému (bez středního vodiče). V každém případě musí na elektroměru zůstat kompletní napěťový systém.

5.2 Referenční podmínky

Kromě výjimek výslovně stanovených v této příloze se provedou zkoušky pro stanovení chyb a změn chyb jako funkce vlivu veličin za následujících referenčních podmínek:

a) elektroměr musí být uzavřený, tj. kryt elektroměru je ve své poloze;

b) v případě válcového počítadla je v chodu pouze nejrychleji se otáčející válec;

c) před jakýmkoli měřením musí být napětí připojeno po dobu nejméně jedné hodiny a každý zkušební proud musí být nastaven jeho postupným zvyšováním nebo snižováním a musí být připojen dostatečně dlouho, aby se rychlost otáčení kotouče stabilizovala;

Mimo to pro vícefázové elektroměry platí:

d) pořadí fází musí odpovídat přímému sledu (jak je uveden ve schématu zapojení);

e) napětí a proudy musí být pro praktické účely symetrické, tj.

- každý z proudů ve vodičích se nesmí lišit o více než 2 % ze střední hodnoty těchto proudů;

- fázová posunutí mezi těmito proudy při odpovídajícím napětí fáze proti střednímu vodiči se nesmějí navzájem lišit o více než 2° při jakémkoli účiníku.

Referenční hodnoty ovlivňujících veličin jsou uvedeny v tabulce III.

TABULKA III

Ovlivňující
veličiny
Referenční
hodnota
Tolerance
Teplota okolí Referenční teplota,
nebo pokud není uvedena, 23 °C
±2°C
Poloha při použití Vertikální poloha při použití (1)± 0,5 °
Napětí Referenční napětí ± 1 %
Kmitočet Referenční kmitočet 50 Hz ± 0,5 %
Tvar vlny Napětí a proudy sinusového průběhu Činitel nelineárního zkreslení menší než 3 %
Magnetická indukce vnějšího původu při 50 Hz Magnetická indukce rovna nule Hodnota indukce, která nezpůsobí změnu relativní chyby o více než 0,3 %(2)
1) Zajištění vertikální polohy při použití
Elektroměr musí být konstruován a sestaven tak, aby bylo zajištěno jeho upevnění ve správné vertikální poloze (v obou kolmých rovinách, tj. vertikální a horizontální), když:
a) základna elektroměru je kolmo ke svislému povrchu a
b) průvodní značka (např. spodní hrana svorkovnice) nebo průvodní značka na krytu elektroměru je horizontální
2) Zkušební postup pro toto ověření sestává:
a) u jednorázového elektroměru z určení chyb nejprve s elektroměrem připojeným k síti běžným způsobem, potom s reverzovanými zapojeními proudového a napěťového obvodu. Polovina rozdílu mezi těmito dvěma
chybami je velikost změny chyby. Jelikož je vnější pole fáze neznámé, provede se ověření při 0,1 Ib s jednotkovým účiníkem a při 0,2 Ib s účiníkem 0,5;
b) u vícefázového elektroměru z provedení tří měření při 0,1 Ib s jednotkovým účiníkem; po každém měření je zapojení proudových a napěťových obvodů posunuto o 120° (elektrických) beze změny sledu fází. Maximální rozdíl mezi takto změřenými chybami a jejich aritmetickým průměrem je velikost změny chyby.

5.3 Působení ovlivňujících veličin

Změna chyby se stanoví pro každou ovlivňující veličinu za podmínek stanovených v tabulce IV. Pozorují se všechny další podmínky uvedené v bodě 5.2.

TABULKA IV

Ovlivňující veličina Způsob zkoušky a podmínky Účiník Max. hodnota
průměrné teploty,
koeficient (±)
Teplota(1)Od 0,1 Ib do Imax1 0,1 % °K
Od 0,2 Ib do Imax0,5 indukt. 0,15 % °K
(1) Pro teplotu stanovenou mezi 10°C a 30°C je hodnota koeficientu průměrné teploty určena
v rozsahu 20 °C se středem na stanovené teplotě.
Ovlivňující veličina Způsob zkoušky a podmínky Účiník Max. hodnota průměrné teploty, koeficient (±)
Změna maximální dovolené chyby (±)
Poloha Pro odklon od vertikály o 3°v libovolném směru:
0,05 Ib1 3,0 %
Ib 2. Imax1 0,5 %
Napětí Pro změnu 10 % v jakémkoli směru od referenčního napětí:
0,1 Ib1 1,5%
0,5 Imax1 1,0%
0,5 Imax0,5 indukt. 1,5%
Kmitočet Pro změnu 5 % v jakémkoli směru proti 50 Hz:
01 Ib1 1,5%
0,5 Imax1 1,3%
0,5 Imax0.5 indukt. 1,5 %
Tvar vlny (1)Pro zvětšení třetí harmonické proudové vlny o 10 %:
při Ib1 0,8 %
Magnetická indukce vnějšího původu (2)Pro magnetickou indukci 0,5 mT při referenčním kmitočtu za nejméně příznivých podmínek fáze a směru:
při Ib1 3,0 %
Obrácený sled fází Pro obrácené pořadí sledu fází:
0,5 Ib až Imax (symetrická zátěž) 1 1,5 %
0,5 Ib jednorázová zátěž 1 2,0 %
Magnetické pole příslušenství 0,05 Ib1 1,0%
Mechanická zátěž počítadla nebo každého počítadla vícetarifového elektroměru (3)0,05 Ib1 2,0 %
(1) Při určování změny chyby jako funkce tvaru vlny musí harmonický obsah v křivce průběhu napětí zůstat menší než 1 % a fáze třetí harmonické obsažené v křivce průběhu proudu se musí měnit od nuly do 360°.
(2) Požadovaná indukce se získá ve středu kruhové cívky o středním průměru 1 m, čtvercového průřezu, s malou radiální tloušťkou v poměru k průměru cívky, která poskytuje magnetomotorickou sílu odpovídající 400 ampérzávitům.
(3) Vliv mechanického zatížení počítadlem se musí při justování elektroměru kompenzovat.

5.4 Vliv krátkodobého proudového přetížení

Zkušební obvod musí být neinduktivní. Po krátkodobém proudovém přetížení a udržování napětí na napěťových svorkách (asi 1 hodinu); se elektroměr musí vrátit na počáteční teplotu.

Elektroměry musí být schopny snést proudový ráz (například z vybíjeného kondenzátoru nebo ze sítě pomocí tyristorového řízení ) s vrcholovou hodnotou rovnou 50násobku jmenovitého maximálního proudu (až do 7 000 A) a po celou dobu 1 ms hodnotu proudu větší než 25násobek jmenovitého maximálního proudu (nebo 3 500 A).

Na konci této zkoušky nesmí být změna chyby větší než 1,5 % při základním proudu a jednotkovém účiníku.

5.5 Změna chyby způsobená vlastním oteplením

Poté, co bylo udržováno referenční napětí po dobu nejméně jedné hodiny bez průchodu proudu, se proudové vinutí zatíží jmenovitým maximálním proudem.

Chyba elektroměru se změří bezprostředně po jeho uvedení do provozu a potom v dostatečně krátkých intervalech, které dovolují správný záznam křivky změny chyby jako funkce času.

Zkouška probíhá po dobu nejméně jedné hodiny a v každém případě do té doby, dokud se zaznamenávaná změna chyby po dobu 20 minut nezmění více než o 0,2 %.

Změna chyby v důsledku vlastního ohřevu měřená výše uvedeným způsobem nesmí být větší než 1 % při jednotkovém účiníku a 1,5 % při účiníku 0,5.

5.6 Chod naprázdno

Za podmínek stanovených v bodě 5.2 a při rozpojených proudových obvodech elektroměru se při hodnotě mezi 80 % a 110 % referenčního napětí nesmí kotouč elektroměru volně otáčet; kotouč se může nepatrné pootáčet, ale za žádných podmínek nesmí dokončit jednu úplnou otáčku. V případě počítadla válcového typu platí tento požadavek, když je v chodu pouze jeden válec počítadla.

5.7 Náběh

Za podmínek stanovených v bodě 5.2 a při průchodu proudu o velikosti 0,5 % základního proudu elektroměru při jednotkovém účiníku se musí elektroměr rozběhnout a trvale otáčet. Je třeba ověřit, že kotouč definitivně ukončil otáčku.

V případě počítadla válcového typu platí tento požadavek, když je v chodu pouze jeden válec počítadla.

5.8 Shoda počítadla s konstantou elektroměru

Poměr mezi počtem otáček kotouče elektroměru a údajem počítadla musí být správný.

5.9 Rozsahy nastavení

Elektroměr nastavený pro shodu s uvedenými požadavky má mít alespoň následující rozsahy nastavení:

(a) Nastavení pro plnou zátěž:

± 4 % změny rychlosti kotouče pro proud rovný polovině jmenovitého maximálního proudu při referenčním napětí, referenčním kmitočtu 50 Hz a jednotkovém účiníku.

(b) Nastavení pro lehkou zátěž

± 4 % změny rychlosti kotouče při 5 % základního proudu při kmitočtu 50 Hz, referenčním napětí a jednotkovém účiníku. .

(c) Nastavení při vyřazené fázi (pokud má elektroměr možnost takového nastavení)

± 1 % změny rychlosti kotouče při účiníku 0,5 (induktivní) při proudu rovném polovině jmenovitého maximálního proudu, při kmitočtu 50 Hz a referenčním napětí.

6. EHS SCHVÁLENÍ TYPU

EHS schválení typu elektroměrů při kterém se vydává certifikát podle bodu 6.4 musí být provedeno podle požadavků této vyhlášky a těchto zpřesňujících a doplňujících požadavků.

6.1 Postup při EHS schválení typu

6.1.1 Technická dokumentace

Žádost o EHS schválení typu musí být doplněna následující dokumentací:

- výkres a pokud možno fotografie kompletního elektroměru;

- podrobný popis konstrukce elektroměru a jeho hlavních částí (včetně jakýchkoli změn);

- výkresy následujících hlavních částí (včetně jakýchkoli změn):

základna, rukojeť a jakékoli upevňovací body;

kryt;

blok svorkovnice a kryt;

hnací prvek, vinutí a vzduchová mezera;

rozpojovací prvek a způsob nastavení;

počítadlo (počítadla);

kotouč;

horní a spodní ložisko kotouče;

zařízení pro tepelnou kompenzaci;

zařízení pro kompenzaci přetížení;

nastavení induktivní zátěže;

nastavení lehké zátěže;

pomocné obvody;

štítek se jmenovitými hodnotami;

- schéma vnitřního a vnějšího zapojení (včetně pomocných obvodů), které ukazuje sled fází;

- tabulky napětí a proudů vinutí, tj. počet závitů, velikost vodičů, izolace;

- tabulka konstant elektroměru a točivých momentů pro všechny hodnoty napětí a proudů;

- popis a výkresy znázorňující polohy určené pro ověřovací značky a plomby.

6.1.2 Předkládání elektroměrů k EHS schválení typu

Žádost o EHS schválení typu musí být doplněna předložením tří elektroměrů, které reprezentují typ (viz bod 1.9 písmeno (b)).

Český metrologický institut může požadovat předložení dalších elektroměrů, jestliže:

- se žádost týká nejen tří elektroměrů zmíněných v odstavci výše, ale také jejich jedné nebo více variant (materiál krytu, jakékoli vícenásobné tarifní zařízení, dálková indikace a antireverzační zařízení atd.), které mohou být považovány za stejný typ, obzvláště v těch případech, kdy je rozdílné uspořádání svorek;

- se jedná o žádost o rozšíření předchozího schválení typu.

6.2 Přezkoušení EHS schválení typu

Elektroměry musí odpovídat technickým požadavkům uvedeným v bodech 2, 3 a 4 a metrologickým požadavkům uvedeným v bodě 5.

Aby se však mohly vzít v úvahu možné chyby metod kalibrace, může být osa úseček, když jsou zakresleny křivky chyb odpovídající tabulkám I a II, posunuta pro každou z těchto křivek až o 1 % do rovnoběžné polohy.

6.3 Měřicí body pro přezkoušení EHS schválení typu

Při provádění zkoušek týkajících se metrologických požadavků uvedených v bodě 5 se musí měření provést alespoň v následujících bodech:

- pro jednofázové elektroměry a pro vícefázové elektroměry se symetrickou zátěží a s jednotkovým účiníkem:

5 %, 10 %, 20 %, 50 %, 100 % Ib až do Imax;

- pro jednofázové elektroměry a pro vícefázové elektroměry se symetrickou zátěží a s účiníkem 0,5 (induktivní):

10 %, 20 %, 50 %, 100 % Ib a každý celistvý násobek Ib až do Imax;

- pro vícefázové elektroměry s jednofázovou zátěží:

20 %, 50 % a 100 % Ib, 50 % Imax a Imax s jednotkovým účiníkem a Ib s účiníkem 0,5 (induktivní).

Tyto zkoušky se provedou postupně ve všech fázích.

Účinky ovlivňujících veličin se vyzkoušejí alespoň v následujících bodech:

- vliv teploty okolí

0,1 Ib a Imax (jednotkový účiník),

0,2 Ib, Ib a Imax (účiník 0,5 induktivní);

- vliv polohy, napětí, kmitočtu, tvaru vlny, vnější magnetické indukce, magnetického pole příslušenství a mechanické zátěže každého počítadla na jednotlivé body a za podmínek stanovených v tabulce IV;

- vliv záměny fází (vícefázové elektroměry)

pro 0,5 Ib, Ib a Imax se symetrickou zátěží a jednotkovým účiníkem (tato poslední zkouška se opakuje pro každou fázi)

Dále se provedou následující zkoušky:

- zkoušky přechodné zátěže, vlastního ohřevu, rozběhu a ověření rozsahu nastavení se provedou podle ustanovení v bodech 5.4, 5.5, 5.7 a 5.9;

- zkoušky chodu naprázdno se provedou při 80 %, 100 % a 110 % referenčního napětí;

- zkouška počítadla se provede za podmínek stanovených v bodě 5.8. Doba zkoušky musí být dostatečná pro odečet nepřesnosti nepřesahující ± 0,2 %.

6.4 Certifikát EHS schválení typu

Certifikát EHS schválení typu musí být doplněn popisy, výkresy a diagramy, které jsou nezbytné pro identifikaci typu a vysvětlení jeho funkce.

7. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ

Prvotní EHS ověření elektroměrů které je prováděno podle bodů 7.3 musí zahrnovat přejímací zkoušky a přezkoušení shody se EHS schváleným typem a musí být provedeno podle požadavků této vyhlášky a těchto doplňujících a zpřesňujících požadavků.

7.1 Přejímací zkoušky

Přejímací zkoušky musí zaručit, že elektroměry mají vlastnosti uvedené v bodě 7.1.1.

7.1.1 Druhy přejímacích zkoušek

(1) zkouška dielektrické pevnosti;

(2) ověření mechanických vlastností při nasazeném krytu;

(3) zkouška chodu naprázdno;

(4) zkouška náběhu;

(5 až 10) zkoušky přesnosti;

(11) ověření konstanty.

Zkoušky musí být přednostně provedeny ve výše uvedeném pořadí, jak je podrobně uvedeno v bodech 7.1.2 a 7.1.3.

7.1.2 Podmínky přejímacích zkoušek

Tyto zkoušky musí být provedeny na každém elektroměru, s upevněným krytem, s výjimkou určitých mechanických vlastností, a případně pro kontrolu počítadla.

Pokud je však prvotní EHS ověření prováděno v dílnách výrobce, mohou být zkoušky provedeny s krytem sejmutým, pokud to bylo již dříve přijato, protože to nemá prakticky žádný vliv na provoz elektroměru: Při kontrole dielektrické pevnosti však musí být kryt nasazen. Po vyhovujícím provedení zkoušky dielektrické pevnosti, ale před jakoukoli další zkouškou, je elektroměr po dobu nejméně půl hodiny připojen k referenčnímu napětí a prochází jím proud o velikosti asi 0,1 Ib při jednotkovém účiníku. Tím je umožněno předehřátí napěťového obvodu a provedení kontroly, zda se kotouč volně otáčí.

Zkoušky č. 3 a č. 11 musí být provedeny za podmínek uvedených v tabulce III nebo V.

TABULKA V

Ovlivňující veličina Referenční hodnota Tolerance (±)
Teplota okolí 23 °C 2 °C (1)
Poloha Vertikální
Napětí Referenční napětí 1,5 %
Kmitočet 50 Hz 0,5 %
Tvar vlny napětí a proudu Sinusový Činitel nelineárního zkreslení ne větší než 5 %
Vnější magnetická indukce při kmitočtu 50 Hz Žádné Indukce nezpůsobující žádnou změnu chyby větší než ± 0,3 % při 0,1 Ib pro jednotlivý účiník (2)
Navíc pro vícefázové elektroměry
Sled fází Přímé pořadí
Nevyváženost napětí a proudů (3) žádné Jako v bodě 5.2 písmeno (e), přičemž hodnota 1 % se nahradí hodnotou 1,5 %
(1) Zkoušky mohou být prováděny při vnější teplotě ležící mimo rozsah 21 °C až 25 °C, ale v rozsahu 15 °C až 30 °C tak dlouho, až je provedena korekce ve vztahu k referenční teplotě 23 °C při použití středního teplotního součinitele, který udává výrobce.
(2) Viz poznámku (2) v tabulce III.
(3) Vyjma zkoušek s jednorázovou zátěží.

7.1.3 Provádění přejímacích zkoušek

7.1.3.1 Zkouška dielektrické pevnosti (zkouška č. 1)

Zkouška střídavým napětím se provádí přiložením střídavého napětí o kmitočtu 50 Hz a efektivní hodnotě 2 kV podobu 1 minuty mezi všechny navzájem spojené svorky a plochý kovový povrch, na kterém je elektroměr umístěn. při této zkoušce se pomocné obvody s referenčním napětím 40 V nebo menším spojí s plochým kovovým povrchem.

Tato zkouška se provádí u výrobce na jeho náklady na každém přístroji. Český metrologický institut musí provádět kontrolu.

7.1.3.2 Zkoušky prováděné při nasazeném krytu (zkouška č. 2)

- zjevně dobrý stav pouzdra a desky svorkovnice;

- správná poloha stupnice;

- úplnost všech předepsaných podrobností.

7.1.3.3 Zkouška chodu naprázdno (zkouška č. 3)

Volba mezi dvěma následujícími zkouškami se ponechá na příslušné metrologické službě:

- když je elektroměr připojen na referenční napětí s jednotkovým účiníkem při proudu rovném 0,001 Ib, nesmí kotouč dokončit celou otočku;

- zkouška se provede podle bodu 5.6.

7.1.3.4 Zkouška náběhu (zkouška č. 4)

Pokud byla zkouška chodu naprázdno provedena za podmínek stanovených v první odrážce bodu 7.1.3.3, provede se zkouška náběhu takto:

při elektroměru napájeném referenčním napětím s jednotkovým účiníkem při proudu rovném 0,006 Ib se musí kotouč rozběhnout a otočit více než jedenkrát.

Pokud byla zkouška chodu naprázdno provedena za podmínek stanovených v druhé odrážce bodu 7.1.3.3, provede se zkouška náběhu podle bodu 5.7.

Poznámka: Zkoušky č. 3 a č. 4 se na vícefázových elektroměrech provedou při zatížení ve všech fázích.

7.1.3.5 Zkoušky přesnosti (zkoušky č. 5 až č. 10)

Zkoušky přesnosti se provedou při hodnotách proudu a účiníku, které uvádí tabulka VI. Není zapotřebí čekat na dosažení teplotního ustálení vinutí. Protože podmínky, při nichž se zkoušky provádějí, nejsou standardními podmínkami pro EHS schválení typu, jsou místo hodnot uvedených v tabulkách I a II použity širší meze chyb podle níže uvedené tabulky VI.

TABULKA VI

Zkouška č. Hodnota
proudu
Účiník Elektroměry Zátěž vícefáz.
elektroměru
Maximální
dovolená
chyba (±)
5 0,05 Ib1 Jednorázový a vícefázový Symetrická 3,0 %
6 Ib1 Jednorázový a vícefázový Symetrická 2,5 %
7 Ib0,5 induktivní Jednorázový a vícefázový Symetrická 2,5 %
8 a 9 Ib1 Vícefázový Jednorázově zatížen
(jedna zkouška
ve dvou z daných fází)
3,5 %
10 Imax1 Jednorázový a vícefázový Symetrická 2,5 %

Poznámka: Na elektroměrech s více tarify se zkouška č. 5 opakuje pro každý odečet odpovídající rozdílnému tarifu. Elektromagnety pro změnu tarifu musí být napájeny elektrickou energií podle specifikace ve schématu zapojení.

Dovolená chyba nesmí být systematicky využívána ve stejném smyslu.

7.1.3.6 Ověření shody počítadla s konstantou elektroměru (zkouška č. 11)

Musí se ověřit, že poměr mezi počtem otáček kotouče elektroměru a údajem počítadla (počítadel) je správný.

7.1.3.7 Vlastnosti měřicích přístrojů

Vlastnosti měřicích přístrojů a dalších zařízení používaných k provedení zkoušek číslo 5 až 10, a kde je zapotřebí, zkoušky č. 11, musí být takové, aby jimi způsobené chyby měření nepřesahovaly relativní hodnotu:

- ± 0,4 % při jednotkovém účiníku;

- ± 0,6 % při účiníku 0,5 (induktivním).

7.2 Přezkoušení shody se EHS schváleným typem

7.2.1 Způsob přezkoušení pro posouzení shody se schváleným typem

Aby se určilo, zda metrologické vlastnosti elektroměrů vyrobených a předložených pro prvotní EHS ověření jsou shodné s požadavky této vyhlášky, může být v intervalech stanovených Českým metrologickým institutem provedeno přezkoušení shody se EHS schváleným typem na třech elektroměrech náhodně vybraných přejímacích zkouškách .

Toto přezkoušení se skládá z jedné nebo více zkoušek vybraných z těch zkoušek, které jsou popsány v této vyhlášce (bod 3 a 5), a zejména z těch zkoušek, které slouží k určení vlivu ovlivňujících veličin.

Tyto zkoušky se provedou za referenčních podmínek popsaných v bodě 5.2 a v měřicích bodech uvedených v bodě 6.3.

Po otevření krytu mohou být také ověřeny následující body:

- jakost povrchové úpravy, tj. laku;

- převod soukolí;

- způsob chodu počítadla;

- jakost pájení nebo svarů;

- dotažení šroubů;

- nepřítomnost nečistot a kovového prachu;

- rozsah nastavení.

Poznámka:
Jestliže jsou elektroměry EHS schváleného typu předmětem sériové výroby, je žádoucí, aby četnost přezkoušení shody s EHS schváleným typem byla úměrná objemu výroby. Tento postup se musí kromě toho provést pokaždé, když se během přejímacích nebo jiných zkoušek objeví nějaké zjevně systematické závady.

7.3 Značky a plomby prvotního EHS ověření

Elektroměry, které vyhověly zkouškám prvotního EHS ověření, musí být označeny značkami prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis2).

Plomby musí obsahovat značky prvotního EHS ověření a musí být umístěny takovým způsobem, aby se zajistilo, že bez poškození plomb prvotního EHS ověření nebude možno získat přístup k vnitřním funkčním částem elektroměru.

Poznámky pod čarou

1) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.

2) Vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS.

Přesunout nahoru