PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 336/2000 Sb.Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví požadavky na plynoměry označované značkou EHS

Částka 91/2000
Platnost od 26.09.2000
Účinnost od 01.05.2004
Zrušeno k 30.10.2016 (125/2015 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

336

VYHLÁŠKA

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne 6. září 2000,

kterou se stanoví požadavky na plynoměry označované značkou EHS

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:


§ 1

Tato vyhláška stanoví požadavky na plynoměry membránové a rotační (s otáčivými písty) a na neobjemové plynoměry turbínové (dále jen "plynoměry").

§ 2

Plynoměry mohou být namísto označení úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označeny značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce a jejichž splnění bylo ověřeno postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)


§ 3

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.


Ministr:

doc. Ing. Grégr v. r.


Příloha k vyhlášce č. 336/2000 Sb.

ČÁST PRVNÍ

OBECNÉ POŽADAVKY NA PLYNOMĚRY

A. DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ POUŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍLOZE

1. ROZSAH ZATÍŽENÍ

Rozsah zatížení plynoměru je ohraničen maximálním průtokem Qmax a minimálním průtokem Qmin.

2. CYKLICKÝ OBJEM OBJEMOVÉHO PLYNOMĚRU

"Cyklický objem V objemového plynoměru" je objem plynu odpovídající jednomu pracovnímu cyklu plynoměru, tj. celkovému posunu všech pohyblivých částí plynoměru, na jehož konci se všechny tyto části, s výjimkou počítadla a jeho převodů, poprvé vrátí do své výchozí polohy.

Tento objem se vypočítá vynásobením hodnoty objemu, vyjádřeného jednou úplnou otáčkou kontrolního prvku, převodním poměrem měřicí části měřidla k počítadlu:

3. PROVOZNÍ TLAK A REFERENČNÍ TLAK

3.1 Provozní tlak

Provozní tlak plynoměru je rozdíl mezi tlakem plynu na vstupu do plynoměru a atmosférickým tlakem.

3.2 Referenční tlak

Referenční tlak pr plynoměru je tlak, k němuž se vztahuje naměřený objem plynu.

Tlakový ventil pro měření referenčního tlaku je uveden v kapitole III.

4. TLAKOVÁ ZTRÁTA

Tlaková ztráta plynoměru je rozdíl mezi tlakem naměřeným na vstupu a tlakem naměřeným na výstupu plynoměru během průtoku plynu.

5. KONSTANTA VÝSTUPNÍHO NÁHONU

Konstanta výstupního náhonu je hodnota objemu představovaná úplným otočením hřídele tohoto náhonu; tato hodnota se vypočte tak, že se vynásobí hodnota objemu představující úplné otočení kontrolního prvku převodním poměrem počítadla k této hřídeli.

B. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ PRO PLYNOMĚRY

1. VŠEOBECNĚ

1.1 Část první této přílohy obsahuje všeobecná ustanovení, která musí splňovat všechny plynoměry, určené v § 1 této vyhlášky.

1.2 Části druhá a třetí této přílohy obsahují zvláštní ustanovení týkající se zmíněných plynoměrů.

2. KONSTRUKCE

2.1 Materiály

Plynoměry musí být vyrobeny z pevných spolehlivých materiálů, které mají nízké vnitřní pnutí, málo se mění stárnutím a které jsou dostatečně odolné vůči korozi a účinkům plynů nebo kondenzátů, jež jsou běžně distribuovány.

2.2 Těsnost plynoměrů

Tělesa plynoměrů musí být při maximální provozním tlaku plynotěsná.

2.3 Ochrana proti zasahování

Plynoměry musí být zkonstruovány tak, aby jakýkoliv zásah, který by mohl změnit jejich přesnost, nebyl možný bez poškození ověřovacích značek a ochranných plomb.

2.4 Směr průtoku plynu

Na plynoměrech, jejichž indikační zařízení pracují pouze pro jeden směr průtoku, musí být vyznačen směr průtoku plynu šipkou.

Tato šipka není nutná, jestliže směr průtoku plynu je určen konstrukcí plynoměru.

2.5 Metrologické vlastnosti

Při průtoku Qmax musí být plynoměr schopen měřit nepřetržitě po dobu uvedenou v části druhé nebo třetí, aniž by změny metrologických vlastností překročily meze stanovené v těchto částech.

3. PŘÍDAVNÁ ZAŘÍZENÍ

3.1 Plynoměry mohou být vybaveny:

a) zařízeními pro platbu předem,

b) vestavnými generátory impulsů, jejichž výstupy musí nést indikaci hodnoty jednoho impulsu ve tvaru:

"1 imp ^ .. ... m3 (nebo dm3)" nebo

"1 m3 ^ .......... imp.".

Tato přídavná zařízení, jsou-li zabudována, tvoří nedílnou část plynoměru; měla by být zabudována v plynoměru v době prvotního EHS ověření. Zvláštní požadavky, pokud jde o jejich vliv na měřicí vlastnosti plynoměrů, nejsou.

3.2 Plynoměry mohou být vybaveny výstupními hnacími hřídelemi, které by měly být konstruovány tak, aby zahrnovaly hnací hřídele nebo další vybavení k pohonu oddělitelných přídavných zařízení. Točivý moment, který musí plynoměr vyvinout, aby mohl pohánět přídavná zařízení, jimiž je vybaven, nesmí vyvolat jakékoliv větší změny údajů, než je uvedeno v bodě 5.2.1 části třetí.

3.2.1 Má-li plynoměr pouze jednu hnací hřídel, musí být opatřen vyznačením své konstanty ve tvaru "1 tr ^ ........... m3 (nebo dm3)"; maximálního dovoleného točivého momentu ve tvaru "Mmax .......... N.mm" a směru otáčení:

3.2.2 Má-li plynoměr několik hnacích hřídelí, musí být každá hřídel opatřena označením ve tvaru písmena M s dolním indexem v podobě "M1, M2, ......., Mn , své konstanty ve tvaru "1 tr ^ ........... m3 (nebo dm3)" a směru otáčení.

Na plynoměru, nejlépe na štítku, musí být uvedený tento vzorec:

k1Ml + k2M2 + ................. + knMn < A N.mm,

ve kterém A představuje číselnou hodnotu maximálního dovoleného točivého momentu platnou pro hnací hřídel s nejvyšší konstantou, kde točivý moment platí pouze pro tuto hřídel; tato hřídel musí být charakterizována symbolem Ml;

ki (i =1; 2; .......... n) představuje číselnou hodnotu stanovenou jako: k; = C1/Ci;

Mi (i = 1; 2; .......... n) představuje točivý moment platný pro hnací hřídel označený symbolem Mi;.

Ci (i = 1; 2; .......... n) představuje konstantu pro hnací hřídel označenou symbolem Mi.

3.2.3 Odkryté konce hnacích hřídelí musí být vhodně chráněny, pokud nejsou připojeny k odnímatelnému přídavnému zařízení.

3.2.4 Přenos mezi měřicím zařízením a mezilehlým převodem nesmí být přerušen nebo pozměněn, jestliže se jedná o zatížení s točivým momentem rovným trojnásobku dovoleného točivého momentu stanoveného v bodech 3.2.1 a 3.2.2.

4. OZNAČENÍ

4.1 Každý plynoměr musí mít následující označení buď na štítku počítadla, nebo na speciálním štítku s údaji, nebo rozděleně na nich:

a) značku EHS schválení typu;

b) identifikační značku nebo jméno výrobce;

c) výrobní číslo a rok výroby plynoměru;

d) označení velikosti plynoměru: má podobu velkého tiskacího písmene G s číslem, které je stanoveno níže v části druhé a třetí;

e) maximální průtok vyjádřený jako: Qmax = ............. m3/h;

f) minimální průtok vyjádřený jako: Qmin = ............. m3/h (nebo dm3/h);

g) maximální provozní tlak vyjádřený jako: pmax = ............. MPa (nebo kPa, Pa, bar, mbar);

h) u objemových plynoměrů jmenovitou hodnotu cyklického objemu vyjádřenou jako: V .......... (nebo dm3);

i) případně také nápisy uvedené v bodech 3.1 a 3.2; tyto nápisy však mohou být na jiných štítcích nebo na samotném plynoměru.

Tyto nápisy musí být jasně viditelné, snadno čitelné a za běžných podmínek používání plynoměru nesmazatelné.

4.2 Český metrologický institut, který vydává certifikát o schválení typu, může rozhodnout o případech, kdy musí být na štítku uveden druh plynu.

4.3 Plynoměr může mít také komerční označení, zvláštní výrobní číslo, jméno distributora plynu, značku udávající, že vyhovuje evropským normám, a údaje o provedených opravách. Jakýkoliv další údaj nebo nápis je zakázán, jestliže to není výslovně povoleno.

5. POČÍTADLO A KONTROLNÍ PRVEK

5.1 Počítadlo

5.1.1 Počítadla musí mít podobu válečků; poslední prvek však nemusí odpovídat tomuto požadavku. Válečky musí udávat údaj v krychlových metrech nebo v dekadických násobcích či dílech krychlového metru. Značka m3 musí být uvedena na štítku počítadla.

5.1.1.1 Válečky vyznačující dekadické díly krychlového metru, pokud jsou zabudovány, musí být jasně rozeznatelné od ostatních válečků a odděleny od nich jasně viditelnou desetinnou čárkou.

5.1.1.2 V případech, kdy poslední váleček udává dekadické násobky krychlového metru, musí být na štítku počítadla vyznačena buď

a) jedna nebo více pevných nul za posledním válečkem, nebo

b) údaje "× 10, × 100, × 1000 atd." takovým způsobem, že se čtení vždy provádí v krychlových metrech.

5.1.2 Počítadlo musí mít takový počet válečků, aby bylo schopno udávat v rozsahu jedné jednotky posledního válečku objem proteklý za provozní dobu tisíc hodin při maximálním průtoku.

5.2 Kontrolní prvek

5.2.1 Plynoměry musí být zkonstruovány tak, aby se odečítání mohlo provádět s dostatečnou přesností. Za tímto účelem musí mít ve své konstrukci zabudován vestavný kontrolní prvek nebo zařízení, které umožňuje připojení přenosného kontrolního prvku.

5.2.2 Vestavným kontrolním prvkem může být poslední část počítadla, a to v jednom ze dvou následujících provedeni:

a) spojitě se otáčející váleček s očíslovanou stupnicí;

b) ručička pohybující se po pevném ukazovateli s očíslovanou stupnicí nebo kotouč s očíslovanou stupnicí pohybující se za pevnou referenční značkou.

5.2.3 Na očíslovaných stupnicích těchto kontrolních prvků musí být jasně a jednoznačně vyznačena hodnota dílku v metrech krychlových nebo v dekadických dílech metru; počátek stupnice musí být označen číslicí nula.

5.2.3.1 Délka dílku stupnice musí být po celé stupnici konstantní a ne menší než 1 milimetr.

5.2.3.2 Hodnota dílku stupnice musí být odpovídat 1 × 10n, 2 × 10n nebo 5 × 10n m3, kde n je celé kladné nebo záporné číslo nebo nula.

5.2.3.3 Značky stupnice musí být ostré a jednotné. V případech, kdy hodnota dílku odpovídá hodnotě l × 10n nebo 2 × 10n m3 všechny značky stupnice, které představují násobky pěti, a v případě dílku s hodnotou odpovídající hodnotě 5 × 10n m3 všechny značky stupnice, které představují násobky dvou, musí být rozlišeny větší délkou.

5.2.4 Ukazovatel nebo referenční značka musí být tak tenké, aby umožňovaly jisté a snadné čtení. Kontrolní prvek může mít odnímatelnou referenční značku dostatečně zřetelnou a velikou tak, aby umožňoval fotoelektrické snímání. Tato referenční značka nesmí zakrývat dělení stupnice; v případě nutnosti může nahradit číslici 0.

Nesmí být na překážku přesnosti čtení.

5.3 Průměry válečků a číselníků

Průměry válečků musí být nejméně 16 milimetrů.

Průměry očíslovaných stupnic, o nichž pojednává bod 5.2.2 písmeno (b), musí být nejméně 32 milimetrů.

5.4 Čtení počítadla

Počítadlo musí být zkonstruováno tak, aby umožňovalo snadné čtení číslic seřazených vedle sebe.

5.5 Posun číslic

Posun o jednu číslici na kterémkoli místě ukazatele musí být dokončen, když číslice nejbližšího nižšího rozsahu prochází poslední desetinou své dráhy.

5.6 Vyjmutí počítadla

Plynoměry musí být zkonstruovány tak, aby počítadlo mohlo být snadno během přezkoušení vyjmuto.

6. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY

6.1 Chyby měření se vyjadřují jako relativní hodnota v procentech, a to poměrem rozdílu mezi zaznamenaným objemem a skutečně proteklým objemem ku skutečně proteklému objemu.

6.2 Tyto chyby jsou vztaženy k měření objemů vzduchu o hustotě 1,2 kg/m3. Lze předpokládat, že za běžných atmosférických podmínek v laboratoři okolní vzduch v laboratoři této podmínce vyhovuje.

6.3 Maximální dovolené chyby jsou stanoveny v části druhé a třetí; platí pro povolený směr průtoku plynu.

7. TLAKOVÁ ZTRÁTA

7.1 Maximální dovolené hodnoty

Maximální dovolené hodnoty tlakové ztráty jsou stanoveny v části druhé a třetí.

8. UMÍSTĚNÍ OVĚŘOVACÍCH ZNAČEK A PLOMB

8.1 Umístění značek a plomb musí být zvoleno tak, aby rozmontování částí, které jsou zaplombovány jednou z plomb nebo značek, způsobilo poškození dané plomby nebo značky.

8.2 Jsou-li nápisy uvedené v bodě 4.1 vyznačeny na zvláštním štítku s údaji a není-li tento štítek trvalou a neoddělitelnou součástí plynoměru, jedna ze značek nebo plomb musí být umístěna tak, aby došlo k jejímu poškození, jestliže by byl zvláštní štítek odstraněn; cílem je zabránit odstranění tohoto štítku.

8.3 Ověřovací značky nebo plomby by měly být umístěny:

a) na všech štítcích, které mají nápisy požadované touto přílohou s výjimkou štítků, které jsou trvalou a neoddělitelnou součástí plynoměru;

b) na všech částech plynoměru, které nelze jinak chránit proti zásahům, jež by mohly:

- ovlivnit nebo pozměnit ukazování na indikačním zařízení plynoměru,

- pozměnit nebo přerušit přenos mezi měřicím zařízením a počítadlem,

- odstranit nebo nahradit metrologicky důležité části plynoměru;

c) na spojení s odnímatelnými přídavnými zařízeními nebo na ochranných zařízeních, která jsou uvedena v bodě 3.2.3 kapitoly I. B

9. EHS SCHVÁLENÍ TYPU A PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ

9.1 EHS schválení typu

9.1.1 Žádost o EHS schválení typu plynoměru musí obsahovat tyto doklady přiložené k předkládanému typu:

- popis plynoměru udávající jeho technické vlastnosti a princip měření,

- perspektivní zobrazení nebo fotografii plynoměru,

- seznam částí s popisem základních materiálů těchto částí,

- výkres sestavy s určením částí uvedených na seznamu,

- rozměrový náčrtek,

- schéma vyznačující umístění ověřovacích značek a plomb,

- schéma indikačního zařízení s mechanismy pro seřízení,

- rozměrový náčrtek metrologicky důležitých částí,

- schéma štítku počítadla a uspořádání nápisů,

- případně plánek přídavných zařízení uvedených v bodě 3.1,

- případně tabulku s údaji o hnacích hřídelích (bod 3.2),

- seznam přiložených dokumentů,

- prohlášení, jež výslovně uvádí, že plynoměry vyrobené ve shodě s tímto typem vyhovují požadavkům na bezpečnost, zejména těm, jež se týkají maximálního provozního tlaku vyznačeného na hlavním štítku.

9.1.2 Na certifikátu EHS schválení typu se uvedou tyto údaje:

- jméno a adresa osoby, pro kterou je certifikát EHS schválení typu vydán,

- typ nebo obchodní označení,

- zásadní technické a metrologické vlastnosti, jako je minimální průtok, maximální provozní tlak, vnitřní jmenovitý průměr spojovacích částí a v případě objemových plynoměrů jmenovitá hodnota cyklického objemu,

- značka EHS schválení typu,

- doba platnosti EHS schválení typu,

- v případě plynoměrů, které jsou vybaveny hnacími hřídelemi:

a) údaje o hřídeli podle bodu 3.2.1 kapitoly I. B ( je-li pouze jedna hnací hřídel),

b) údaje o každé hřídeli a vzorec uvedený v bodě 3.2.2 (jsou-li dvě nebo více hnacích hřídelí),

- informace o umístění značek EHS schválení typu, značek a plomb prvotního EHS ověření ( případně v podobě fotografií nebo výkresů),

- seznam dokumentů doprovázejících certifikát EHS schválení typu,

- jiné zvláštní poznámky.

9.2 Prvotní EHS ověření

9.2.1 Plynoměry předložené k prvotnímu EHS ověření musí být v provozním stavu.

Prvotní EHS ověření nezaručuje řádnou činnost nebo přesnost čtení přídavných zařízení, jichž se týkají body 3.1 nebo 3.2. K takovému přídavnému zařízení nesmějí být připojovány žádné ověřovací značky nebo plomby EHS, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 8.3 písmeno (c).

10. OVĚŘOVACÍ ZNAČKY A PLOMBY

10.1 Umístění značek a plomb

Plynoměry, které úspěšně prošly ověřovacími zkouškami,

- musí být opatřeny značkami prvotního EHS ověření,

- musí být opatřeny plombami EHS na místech uvedených v bodě 8.3.

10.2 Účel

Umístění značek a plomb prvotního EHS ověření na plynoměr znamená, že tento plynoměr vyhovuje požadavkům této vyhlášky.

ČÁST DRUHÁ

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE MEMBRÁNOVÝCH PLYNOMĚRŮ

1. OBLAST POUŽITÍ

Tato kapitola se společně s částí první týká plynoměrů, v nichž se měření proteklého objemu provádí pomocí měřicích komor s deformovatelnými stěnami.

2. ROZSAH MĚŘENÍ A OZNAČENÍ VELIKOSTI

2.1 Následující tabulka uvádí povolené hodnoty maximálního průtoku, jemu odpovídající horní hranice minimálních průtoků a minimální hodnoty cyklických objemů pro odpovídající označení velikosti plynoměru (G):

G Qmax
m3/h
Qmin
m3/h
(maximální hodnota)
V
dm3
(minimální hodnota)
1,6 2,5 0,016 0,7
2,5 4 0,025 1,2
4 6 0,040 2,0
6 10 0,060 3,5
10 16 0,100 6,0
16 25 0,160 10
25 40 0,250 18
40 65 0,400 30
65 100 0,650 55
100 160 1,000 100
160 250 1,600 200
250 400 2,500 400
400 650 4,000 900
650 1000 6,500 2000

2.2 Jestliže je pro některý typ plynoměru hodnota Qmin nižší než hodnota uvedená v tabulce bodu 2.1 této kapitoly, potom číselná hodnota Qmax musí být vyjádřena číslem ze třetího sloupce uvedené tabulky, nebo jako dekadický díl tohoto čísla.

2.3 Plynoměry, které mají cyklický objem menší než je hodnota uvedená v tabulce bodu 2.1 této kapitoly, mohou být schváleny za předpokladu, že vzorek přístroje vyhovuje požadavkům dlouhodobé zkoušky stability, o které v této souvislosti pojednává bod 7.2.5.

3. PODROBNOSTI O KONSTRUKCI

3.1 Pro každý plynoměr platí, že rozdíl mezi vypočtenou hodnotou cyklického objemu V a hodnotou tohoto objemu uvedenou na plynoměru nesmí přesáhnout 5 % hodnoty uvedené na plynoměru.

3.2 Plynoměry od G 1,6 do G 6 včetně mohou být vybaveny zařízením, které zabraňuje činnosti počítadla, jestliže směr průtoku plynu je opačný než ten, který je výslovně povolen.

4. KONTROLNÍ PRVEK

4.1 U plynoměrů od G 1,6 do G 6 včetně, je kontrolní prvek proveden podle bodu 5.2.2. část první B. U plynoměrů od G 10 do G 650 včetně je kontrolní prvek:

- buď proveden podle bodu 5.2.2., část první B

- nebo je odnímatelný.

4.2 Je-li kontrolní prvek proveden podle bodu 5.2.2., část první B, musí hodnota dílku stupnice tohoto prvku a její dělení vyhovovat požadavkům na typ, jak uvádí tabulka:

Velikost plynoměru Maximální hodnota dílku stupnice Číslováno v
G 1,6 až G 6 včetně 0,2 dm31 dm3
G 10 až G 65 včetně 2 dm310 dm3
G 100 až G 650 včetně 20 dm3100 dm3

4.3 U plynoměrů, jejichž kontrolní prvek je proveden podle bodu 5.2.2., část první B musí typická odchylka řady nejméně třiceti následných měření objemu vzduchu stanoveného níže, provedených při průtoku řádově 0,1 Qmax a za týchž podmínek, přesahovat hodnoty následující tabulky:

Velikost plynoměru Objem vzduchu k měření Maximální dovolená typická odchylka
G 1,6 až G 4 včetně 20 V 0,2 dm3
G6 10 V 0,2 dm3
G 10 až G 65 včetně 10 V 2 dm3
G 100 až G 650 včetně 5V 20 dm3

Objem vzduchu, který má být měřen, může být nahrazen objemem, který přibližně odpovídá celkovému počtu otáček kontrolního prvku.

5. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY

5.1 Všeobecná ustanovení

5.1.1 Maximální dovolené kladné i záporné chyby jsou uvedeny v následující tabulce:

Průtok Q Maximální dovolená chyba při prvotním EHS ověření
Qmin ≤ Q < 2 Qmin3 %
2 Qmin ≤ Q < Qmax2 %

5.1.2 Mají-li všechny chyby plynoměru při průtocích od 2Qmin do Qmax totéž znaménko, nesmí při prvotním EHS ověření v úhrnu překročit 1 %.

5.2 Zvláštní ustanovení

5.2.1 Jestliže se hnací hřídele zatíží maximálními točivými momenty, které jsou vyznačeny na plynoměru a které odpovídají bodům 3.2.1 nebo 3.2.2, nesmí se údaj plynoměru při Qmin odchylovat o více než 1,5 %, bez ohledu na bod 6.3.2.

6. TLAKOVÁ ZTRÁTA

6.1 Celková tlaková ztráta

Při zkoušení vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 nesmí celková tlaková ztráta při průtoku Qmax překročit v průměru:

Velikost plynoměru Maximální dovolená hodnota celkové ztráty při prvotním EHS ověření
N/m2mbar
G 1,6 až G 10 včetně 200 2
G 16 až G 40 včetně 300 3
G 65 až G 650 včetně 400 4

6.2 Mechanická tlaková ztráta

Mechanická tlaková ztráta, tzn. tlaková ztráta při zkoušení vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 při průtoku mezi Qmin a 2Qmin, nesmí překročit:

Velikost plynoměru Maximální dovolená hodnota průměrné celkové ztráty při prvotním EHS ověření
N/m2mbar
G 1,6 až G 40 včetně600,6
G 65 až G 650 včetně 100 1,0

Výše uvedené hodnoty platí pro maximální hodnoty mechanické tlakové ztráty.

6.3 Zvláštní ustanovení

6.3.1 Pro plynoměry, u nichž provozní tlak přesahuje 0,1 MPa (1 bar), platí ustanovení bodu 6.2 této části, týkající se mechanické tlakové ztráty, ale nebere se v úvahu celková tlaková ztráta tohoto plynoměru uvedená v bodu 6.1 této části.

6.3.2 Připojení přídavných zařízení nesmí způsobit, aby mechanická tlaková ztráta vzrostla o více než 20 Pa (0,2 mbar).

7. EHS SCHVÁLENÍ TYPU

7.1 Jako v případě vzorku typu musí žadatel nejprve dát k dispozici oprávněnému orgánu další dva až šest kusů plynoměrů vyrobených v souladu se vzorkem typu.

Tento počet se na žádost oprávněného orgánu může rozšířit na různé velikosti G, jestliže se žádost o schválení týká plynoměrů různých velikostí.

Nejsou-li výsledky zkoušek zcela uspokojivé, mohou být vyžádány další kusy plynoměrů.

7.1.1 Výjimka z tohoto ustanovení může být povolena v případě, že tyto kusy plynoměrů budou k dispozici oprávněnému orgánu později. Avšak v certifikátu o schválení typu nebude vydáno, dokud nebudou kompletně vyzkoušeny všechny plynoměry.

7.1.2 Vzorky plynoměrů zůstanou majetkem žadatele a budou mu vráceny po vydání certifikátu schválení typu.

7.2 Zkoušení

7.2.1 Vzorek typu a předložené kusy musí odpovídat požadavkům části první a bodů 2, 3, 4, 5 a 6 této části.

7.2.2 Kromě toho u každého plynoměru v celém rozsahu nesmí rozdíl mezi minimální a maximální chybou, jež jsou funkcí průtoku Q, překročit 3 %.

7.2.3 Vzorek typu a předložené budou následně podrobeny dlouhodobé zkoušce stálosti:
Tato zkouška se provádí:

7.2.3.1 U plynoměrů od G 1,6 do G 10 včetně: při maximálních kapacitách plynoměru a vzduchem: avšak u plynoměrů, jejichž štítek výslovně uvádí, jaký plyn má být měřen, může být zkouška vykonána zcela nebo částečně tímto plynem.

7.2.3.2 U plynoměrů od G 16 do G 650 včetně: pokud možno při maximální kapacitě plynoměru vzduchem nebo plynem.

7.2.4 Doba trvání dlouhodobé zkoušky stálosti u plynoměrů, jejichž cyklický objem se rovná hodnotám uvedeným v tabulce bodu 2.1 této části nebo je větší, má být:

7.2.4.1 U plynoměrů od G 1,6 do G 10 včetně: 1000 hodin. Zkouška se může přerušit, ale musí být provedena v průběhu šedesáti dnů.

7.2.4.2 U plynoměrů od G 16 do G 650 včetně: taková, že každý plynoměr bude měřit objem vzduchu nebo plynu odpovídající 1000 hodinám měření plynoměru při maximálnímu výkonu; zkouška musí být provedena v průběhu šesti měsíců.

7.2.5 U plynoměrů, jejichž cyklický objem je menší než hodnoty uvedené v tabulce bodu 2.1 této části, musí být doba trvání dlouhodobé zkoušky stálosti 2000 hodin a musí být provedena na větším počtu plynoměrů než je uvedeno v bodě 7.1, podle velikosti zkoušeného měřidla a jeho vlastností.

7.2.6 Po dlouhodobé zkoušce stálosti musí plynoměry (s výjimkou nanejvýš jednoho z nich, jestliže se zkouška provádí na nejméně třech plynoměrech) vyhovovat následujícím požadavkům:

a) u každého plynoměru v celém rozsahu nesmí rozdíl mezi maximální a minimální chybou, která je funkcí průtoku Q, překročit hodnotu 4 %;

b) hodnoty chyb se nesmějí lišit o více než 1,5 % v porovnání s původními odpovídajícími chybami.

Při průtoku Qmin tato chyba platí pouze pro odchylky v záporném smyslu;

c) mechanický pokles tlaku nesmí vzrůst o více než 20 N/m2 (0,2 mbar).

7.2.7 U plynoměrů s jedním nebo více hnacími hřídelemi musí být vyzkoušeny vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 (viz bod 6.2, části první B) alespoň tři plynoměry o každé velikosti G, zda vyhovují požadavkům bodu 3.2.4 části první a bodů 5.2.1 a 6.3.2 části druhé.

U plynoměrů s několika hnacími hřídelemi musí být zkouška provedena na hřídeli, která vykazuje nejméně příznivý výsledek.

U plynoměrů, které mají stejnou velikost G, se nejnižší hodnota točivého momentu zjištěná při zkouškách použije jako maximální dovolená hodnota točivého momentu.

Jestliže daný typ zahrnuje plynoměry různých velikostí G, zkoušku točivého momentu je třeba provádět pouze na plynoměrech o nejmenší velikosti G, a to za předpokladu, že tentýž točivý moment je výslovně uveden i pro plynoměry s větší velikostí G a že hnací hřídel plynoměrů s větší velikostí G má tutéž nebo větší konstantu.

7.3 Úprava již schváleného typu

Jestliže se žádost o schválení týká úpravy již schváleného typu, rozhodne se metrologický orgán, který schválil původní typ, podle povahy úpravy, zda a v jakém rozsahu lze použít bodů 7.1, 7.2.3, 7.2.4 a 7.2.5 této části.

8. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ

8.1 Zkoušky přesnosti

Plynoměr se považuje za vyhovující požadavkům týkajícím se maximálních dovolených chyb při průtocích:

a) při průtoku Qmin

b) při průtoku 0,2Qmax

c) při průtoku Qmax

Jestliže se zkouška provádí za jiných podmínek, musí být zaručeno dosažení výsledku rovnocenného s uvedenými měřeními.

8.2 Hodnoty uvedené v bodě 8.1 se mohou odchylovat o ± 5 %.

ČÁST TŘETÍ

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PLYNOMĚRŮ S ROTAČNÍMI PÍSTY NEBO TURBÍNAMI

1. OBLAST POUZITÍ

Tato kapitola se spolu s ustanoveními části první vztahuje na:

1.1 Plynoměry s rotačními písty

- v nichž se měření proteklého plynu provádí pomocí měřicích komor s rotačními stěnami.

1.2 Turbínové plynoměry

- v nichž axiální tok plynu otáčí turbínovým kolem a počet otáček kola odpovídá objemu proteklého plynu.

2. MĚŘICÍ ROZSAH

2.1 Plynoměry musí mít jen následující rozsahy:

G Qmax (m3/h) Měřicí rozsah
malý střední velký
Qmin (m3/h)
16 25 5 2,5 1,3
25 40 8 4 2
40 65 13 6 3
65 100 20 10 5
100 160 32 16 8
160 250 50 25 13
250 400 80 40 20
400 650 130 65 32
650 1000 200 100 50
1000 1600 320 160 80

a dekadické násobky posledních pěti řádků.

3. PODROBNOSTI O KONSTRUKCI

3.1 Plynoměry s rotačními písty

3.1.1 Plynoměry musí mít pro měření tlakové ztráty vestavěny statické tlakové ventily jak po směru, tak proti směru průtoku; tlak měřený proti směru průtoku se považuje za referenční tlak.

3.1.2 Plynoměry mohou mít zabudováno ruční zařízení pro nastavení pístů pod podmínkou, že jej nelze použít k zasahování do správné činnosti plynoměru.

3.1.3 Ložiska hřídelí rotujících pístů plynoměrů o velikosti G 160 a vyšší mohou být konstruována tak, aby k nim byl možný přístup bez porušení ochranných plomb.

3.2 Turbínové plynoměry

3.2.1 Plynoměry musí mít zabudován tlakový ventil umožňující, v případě nutnosti nepřímo, stanovení tlaku bezprostředně před turbínovým kolem jako referenčního tlaku.

3.2.1.1 Je-li před rotorem zařízení pro přiškrcení průtoku plynu, může mít plynoměr zabudován kromě tlakového ventilu požadovaného v bodě 3.2.1 této části, další tlakový ventil, a to bezprostředně před škrticím zařízením, což umožní stanovení tlakového spádu na škrticím zařízení.

3.3 Tlakové ventily

3.3.1 Otvory pro tlakové ventily musí mít průměr nejméně 3 mm. U štěrbinových tlakových ventilů musí mít štěrbiny šířku nejméně 2 mm a průřez ve směru průtoku nejméně 10 mm2.

3.3.2 Tlakové ventily musí být opatřeny uzávěry tak, aby byly plynotěsné.

3.3.3 Tlakový ventil pro referenční tlak musí být zřetelně a nesmazatelně označen "pr" a další tlakový ventil "p".

4. KONTROLNÍ PRVEK

4.1 V souladu s ustanoveními bodu 5.2.2 písmeno(a) a písmeno( b) části první, nesmí hodnota dílku stupnice kontrolního prvku překročit následující hodnoty:

u velikostí G 16 až G 65 0,002 m3
u velikostí G 100 do G 650 0,02 m3
u velikostí od G 1000 do G 6500 0,2 m3
u velikostí G 10000 a vyšších 2,0 m3

4.2 Stupnice kontrolního prvku musí být očíslována v intervalu, jehož hodnota nepřekročí:

u velikostí G 16 až G 65 0,01 m3
u velikostí od G 100 do G 650 0,1 m3
u velikostí od G 1000 do G 6500 1,0 m3
u velikostí G 10000 a vyšších 10,0 m3

5. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY

5.1 Všeobecná ustanovení

5.1.1 Maximální dovolené kladné i záporné chyby jsou uvedeny v následující tabulce:

Průtok Q Maximální dovolená chyba při prvotním EHS ověření
Qmin ≤ Q < 0,2 Qmax2 %
0,2 Qmax ≤ Q = Qmax1 %

5.1.2 Chyby nesmějí v úhrnu přesahovat polovinu maximální dovolené chyby, jsou-li všechny stejného znaménka.

5.2 Zvláštní ustanovení

5.2.1 Jestliže se hnací hřídele zatíží maximálními točivými momenty, které jsou vyznačeny na plynoměru a které odpovídají bodům 3.2.1 a 3.2.2, části první B nesmí se údaj plynoměru při Qmin odchylovat více než jak udávají hodnoty v následující tabulce:

QminOdchylky v ukazování při Qmin
0,05 Qmax1%
0,1 Qmax0,5 %
0,2 Qmax0,25 %

6. EHS SCHVÁLENÍ TYPU

6.1 Kromě vzorku typu musí žadatel současně dát k dispozici oprávněnému orgánu další dva až šest kusů plynoměrů vyrobených podle vzorku typu.

Tento počet se na žádost oprávněného orgánu může členit podle velikosti G, jestliže se žádost o schválení týká plynoměrů různých velikostí.

Nejsou-li výsledky zkoušek zcela uspokojivé, mohou být vyžádány další vzorky plynoměrů.

6.1.1 Výjimka z tohoto ustanovení může být povolena v případě, že tyto kusy plynoměrů budou k dispozici oprávněnému orgánu později. Avšak certifikát o schválení typu nebude vydán, dokud nebudou kompletně vyzkoušeny všechny plynoměry.

6.1.2 Vzorky plynoměrů zůstanou majetkem žadatele a budou mu vráceny po vydání certifikátu o schválení typu.

6.2 Zkoušení

6.2.1 Zkoušení bude zahrnovat zejména stanovení chyb každého plynoměru při zkoušce vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3. Výsledek každé zkoušky se bere v úvahu odděleně.

6.2.1.1 Křivka chyb každého plynoměru musí v celém rozsahu průtoků, pro něž je schválení požadováno, zůstat v pásmu, které je dáno hodnotami maximálních dovolených chyb při prvotním EHS ověření.

6.2.1.2. U každého plynoměru v rozsahu od 0,5 Qmax do Qmax nesmí rozdíl mezi maximální hodnotou a minimální hodnotou chyby přesáhnout 1 %.

6.2.2 Plynoměry budou následně podrobeny dlouhodobé zkoušce stálosti provedené vzduchem nebo plynem.

6.2.2.1 Pokud je to možné, provádí se dlouhodobá zkouška stálosti při maximální kapacitě plynoměru. Doba provozu musí být taková, aby každý plynoměr měřil objem vzduchu nebo plynu odpovídající 1000 hodinám provozu při jeho maximální kapacitě, přičemž by tato doba neměla přesáhnout šest měsíců.

6.2.2.2 Po této dlouhodobé zkoušce stálosti jsou plynoměry zkoušeny znovu vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3, přičemž se použije totéž standardní vybavení jako při zkoušce uvedené v bodě 6.2.1. této části.

Za těchto zkušebních podmínek

a) u každého plynoměru (s výjimkou nanejvýš jednoho z nich) by se neměly hodnoty chyb, které byly stanoveny při průtocích uvedených v bodě 7.1 této části, lišit o více než 1 % od chyb zjištěných při zkoušce podle bodu 6.2.1 této části;

b) v rozsahu od 0,5 Qmax do Qmax by rozdíl mezi maximální hodnotou a minimální hodnotou křivky chyb u každého plynoměru (s výjimkou nanejvýš jednoho z nich) neměl překročit 1,5 %.

6.2.3 Plynoměry s hnacími hřídelemi pro přídavná zařízení

6.2.3.1 V případě plynoměrů s jednou nebo více hnacími hřídelemi musí být zkoušeny vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 nejméně tři plynoměry každé velikosti G (viz bod 6.2 této části), zda vyhovují požadavkům bodu 3.2.4 a bodu 5.2.1 této části.

U plynoměrů s několika hnacími hřídelemi se zkouška provádí na hřídeli, která vykazuje nejméně příznivý výsledek.

U plynoměrů téže velikosti G se nejnižší hodnota točivého momentu získaná při zkouškách používá jako maximální dovolená hodnota točivého momentu.

Jestliže daný typ zahrnuje plynoměry různých velikostí G, zkoušku točivého momentu je třeba provádět pouze na plynoměrech o nejmenší velikosti G, a to za předpokladu, že tentýž točivý moment je výslovně uveden i pro plynoměry s větší velikostí G a že hnací hřídel plynoměrů s'větší velikostí G má tutéž nebo větší konstantu.

6.2.3.2 U plynoměrů s několika hodnotami Qmin je třeba zkoušku popsanou v bodě 6.2.3.1 této části provádět pouze pro nejmenší hodnotu Qmin. Přípustné točivé momenty pro jiné průtoky se mohou vypočítat z výsledku této zkoušky.

Převod na jiné hodnoty Qmin se řídí následujícími pravidly:

a) tam, kde je průtok konstantní, je odchylka chyby přímo úměrná točivému momentu;

b) tam, kde je točivý moment konstantní, je odchylka v chybě pro rotační plynoměry nepřímo úměrná průtoku a pro turbínové plynoměry nepřímo úměrná druhé mocnině průtoku.

7. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ

7.1 Zkoušky přesnosti

Plynoměr se považuje za vyhovující požadavkům týkajícím se maximálních dovolených chyb při průtocích:.

Qmin, 0,10 Qmax (jestliže je tato hodnota vyšší než Qmin), 0,25 Qmax, 0,40 Qmax, 0,70 Qmax a Qmax.

Jestliže se zkouška provádí za jiných podmínek, musí být zaručeno dosažení výsledku rovnocenného s uvedenými měřeními.

7.2 Hodnoty uvedené v bodě 7.1 se mohou odchylovat o ± 5 %.

Poznámky pod čarou

1) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.

2) Vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS.

Přesunout nahoru